Důsledek nedávného zemětřesení v Turecku a Sýrii: Země má prasklinu o délce 300 kilometrů

Zcela apokalyptické zemětřesení v těchto dvou zemích změnilo uspořádání zemského povrchu. Konkrétně tektonických desek, jak ukazuje analýza satelitních snímků.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Na té se projevily dvě nové poruchy v zemské kůře, které vědce naprosto ohromily. Jižní Turecko a sever Sýrie zasáhlo 6. února zemětřesení se silou 7,8 stupně Richterovy škály. Bylo prvním z řady otřesů pokračujících i v dalších dnech a týdnech. Badatelé z COMET, tedy britského centra pro pozorování a modelování zemětřesení, se rozhodli prověřit jeho vliv na samotnou zemskou kůru. Zkontrolovali snímky Středozemního moře před a po.

Dlouhé stovky kilometrů

Jak se ukázalo, v kůře planety vznikly dva zcela nové obrovské zlomy. Ten nejdelší má 300 kilometrů a vede severovýchodně od břehu Středozemního moře. Podle expertů vznikl tento zlom právě během prvního silného otřesu o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Došlo k němu 6. února ve 4:17 místního času. Druhý zlom je dlouhý asi 125 kilometrů a následoval po druhém, lehounce slabším otřesu. Ten přišel asi 9 hodin po první vlně.

Míru posunu samotné země výborně ilustruje změna turecké železnice přímo z místa. K trhlinám tohoto druhu obvykle dochází jen v případě opravdu silných otřesů. Dle informací jsou trhliny výjimečně dlouhé, což svědčí o obrovském množství energie uvolněném během celé katastrofy. Jsou navíc jasně viditelné už na povrchu země. Procházely také městy a v těch nejhorších případech přímo budovami. Země se tedy naprosto doslovně rozestoupila.

Křižovatka tektonických desek

„Čím silnější zemětřesení, tím větší a delší je takový zlom. Místy jsou patrné horizontální posuny dosahující až 5 metrů. Tento případ je tak jedním z nejdelších za celou historii monitoringu zemětřesní na jednotlivých kontinentech. A je také velmi neobvyklé mít takto silné otřesy s odstupem pouhých několika hodin,“ uvedl profesor Tim Wright, vedoucí týmu COMET. Vědci ukázali některé fotografie i na sociálních sítích, vše je zcela zřetelné.

iZdroj fotografie: Pixabay

Hraniční oblasti Turecka a Sýrie jsou k otřesům obecně velmi náchylné. Je tu totiž křižovatka hned tří tektonických desek, konkrétně anatolské, africké a arabské. Dle rozboru NASA bylo hypocentrum tohoto zemětřesení u zlomové linie asi 18 kilometrů pod povrchem. Právě malá hloubka způsobila, že šlo o výjimečně ničivé otřesy. Jejich energie tak dosáhla do vzdálenosti až stovek kilometrů od bodu zrodu. Něco takového nastalo naposledy roku 1906.

Další otřesy, většinou slabší

„Jednalo se o velmi silná a rozsáhlá zemětřesení. Délka i magnituda o síle 7,8 bodu se podobala události z roku 1906, která tehdy zdevastovala americké San Francisco,“ uvedl Eric Fielding, geofyzik z Jet Propulsion Laboratory NASA. Počet obětí katastrofy zatím přesáhl 41 000 životů. V Turecku zemřelo 35 341 lidí a události z 6. února se tak staly největší tragédií v nové historii tohoto státu. Počet obětí přesáhl i zemětřesení v roce 1939.

Sýrie hlásí nejméně 5 814 obětí. Nejvíce postižené oblasti Turecka už opustilo více jak 2,2 milionu lidí. Obě země zasáhly od té doby tisíce drobnějších otřesů. Jejich síla ovšem obvykle zůstává pod 5 stupni Richterovy škály. Zasáhly například provincii Malatya a nejméně na 5 místech operují záchranné týmy včetně českých. Počty obětí dále stoupají, jeden z posledních údajů uvádí v Turecku 44 370 lidí, v Sýrii pak 6 000 mrtvých.

Kde jste zrovna byli, když jste se o otřesech dověděli?

Zdroj: Reuters
Diskuze Vstoupit do diskuze
59 lidí právě čte
Zobrazit další články