<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Signál &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/signal/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Thu, 02 Apr 2026 09:31:35 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>Signál &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Máte doma pomalý internet? Tady je 7 lidových vychytávek, jak zesílit wifi. Už žádné „sekání“ a nekonečné načítání</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/domaci-posileni-wifi-signalu-2/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 23 Sep 2025 03:26:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[domácnost]]></category>
		<category><![CDATA[Internet]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=81203</guid>

					<description><![CDATA[<p>Posílení wifi signálu je snazší, než se může zdát. Můžete vyzkoušet vyrobit vychytávku z alobalu nebo se zaměřit na správné umístění routeru.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ačkoli je neodbytná touha uchopit „zlobivý“ router a vyhodit ho z&nbsp;okna zcela lidská a pochopitelná, existuje několik ozkoušených a fungujících způsobů, jak signálu aspoň trochu pomoci. Posledních několik let bylo ve <strong>znamení silného internetového napojení</strong>, protože většina z&nbsp;nás byla více či méně zavřená doma kvůli pandemii. Ale nebojte se, následující způsoby by měly poskytnout naději a úlevu v&nbsp;oněch zoufalých momentech mizejícího signálu, takže router z&nbsp;okna nepoletí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hezk-a-funguj-c-alobalov-epi-ka">Hezká a fungující alobalová čepička</h2>



<p>Bude to vypadat jako návod od konspiračních teoretiků. <a href="https://www.eurekalert.org/news-releases/605275" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Několik výzkumů ale účinnost</a> čepičky z&nbsp;alobalu coby způsobu posílení signálu jasně prokázalo. <strong>Takže jak tuhle bizarní metodu zužitkovat</strong>?<strong> </strong>Výzkum stojící za touto metodou tvrdí, že plechovka od nápoje za routerem signál posiluje. Pomáhá ho totiž odrážet a přenášet více než jedním směrem.</p>



<p>Tým stojící za tímto výzkumem se však rozhodl vyvinout ještě účinnější „reflektor“. Pomocí série testů a <strong>počítačových algoritmů nakonec dospěli k&nbsp;ideálnímu tvaru</strong>. To vedlo k&nbsp;vynálezu vlny ve tvaru písmene S, kterou vytiskli na 3D tiskárně a obalili alobalem. Právě tato vlnovka se projevila při posílení <a href="/tag/signal/">signálu</a> wifi jako nejúčinnější nástroj.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nechte-odpo-inout-svoji-mikrovlnku">Nechte odpočinout svoji mikrovlnku</h2>



<p>Další možnost, která taky zní trochu divně, je zdržení se použití mikrovlnné trouby v&nbsp;momentě využívání streamování. <strong>Ačkoli popcorn přijde k&nbsp;duhu</strong>, mikrovlnky jsou schopné wifi signál potlačit. Dochází k&nbsp;tomu kvůli malému množství radiových vln, které přístroj produkuje. Jejich frekvence je 2,4 GHz, což je stejná frekvence jako u wifi, takže se pak oba signály kříží.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/router-na-stole.jpg" alt="" class="wp-image-81204 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/router-na-stole.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/router-na-stole-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/router-na-stole-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/router-na-stole-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/router-na-stole-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vezm-te-v-vahu-tvar-obydl">Vezměte v&nbsp;úvahu tvar obydlí</h2>



<p>Signál z&nbsp;vašeho routeru je vynikající technologické řešení. Problém je, že je bohužel velmi náchylný na to být zastaven vzdáleností nebo překážkou. Radiové <a href="/tag/vlneni/">vlny</a> vysílané wifi jsou ve srovnání s&nbsp;těmi pro radiové přenosy mnohem kratší, <strong>takže přichází velmi rychle o výkon</strong>. Z&nbsp;toho plyne, že čím blíž jsou přístroje routeru, tím vyšší signál od něj logicky obdrží. Pokud máte větší dům, kupte si další posilovače signálu a postavte je na několik míst uvnitř.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-najd-te-routeru-ide-ln-m-sto">Najděte routeru ideální místo</h2>



<p>Prakticky jakákoli elektronika dovede se signálem z&nbsp;routeru trochu „zamávat“. To zahrnuje televize i rádia. <strong>Pokud tedy zkoušíte najít routeru ideální místo</strong>, je nejlepší dát ho stranou těchto zařízení. Stejně tak ho umístěte spíš výš než níž, protože z&nbsp;podstaty konstrukce půjde část signálu dolů. Když bude někde u země, o všechen tento spodní signál přijdete.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/symbol-signalu.jpg" alt="" class="wp-image-81207 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/symbol-signalu.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/symbol-signalu-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/symbol-signalu-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/symbol-signalu-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/symbol-signalu-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zkuste-o-elet-vysok-rozli-en">Zkuste oželet vysoké rozlišení</h2>



<p>HD kvalita videa už je dnes pro mnohé standardem, vyžaduje ovšem mnohem větší datový tok než normální kvalita. Pokud se tedy potýkáte se silou signálu, obětujte kvalitu plynulosti. Na obsahu snímku to nejspíš nic moc nezmění.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zkuste-se-vyhnout-zbyte-n-m-napojen-m">Zkuste se vyhnout zbytečným napojením</h2>



<p>Pokud jde do vašeho přístroje signál přes tři nástavní kabely a dvě redukce, může být problém i tam. Jakákoli cesta navíc ho oslabuje. Stejně tak router zapojte do sítě pokud možno přímo, prodlužovačky jeho funkcionalitu opět značně oslabují.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zji-t-n-re-ln-rychlosti">Zjištění reálné rychlosti</h2>



<p>Když se vám připojení občas „plazí“, může být někde nečekaný problém nebo havárie. Trvalé problémy si ovšem zaslouží komplexní ověření. V&nbsp;první řadě proveďte online test a porovnejte zjištěnou rychlost s&nbsp;kapacitou, kterou ve smlouvě garantuje poskytovatel.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak jste na tom doma s&nbsp;bezdrátovým připojením?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thescientist">Zdroj: <a href="https://www.the-scientist.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheScientist</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/domaci-posileni-wifi-signalu-2/">Máte doma pomalý internet? Tady je 7 lidových vychytávek, jak zesílit wifi. Už žádné „sekání“ a nekonečné načítání</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Která z dívek se líbí muži na obrázku? Zkuste si logicko-psychologický test a zjistěte, jak moc rozumíte řeči těla</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/rec-tela-signaly-zajmu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 22 Sep 2025 03:47:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Komunikace]]></category>
		<category><![CDATA[psychologie]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=81631</guid>

					<description><![CDATA[<p>Zkuste si malý test, jestli poznáte, která žena se muži na obrázku líbí. Vědomosti nabyté z teorie využijete i při reálném flirtování.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Existuje mnoho příruček zabývajících se řečí těla, a to pro obě pohlaví. Právě tyto signály jsou často výmluvnější než tisíce slov, a navíc se jich lidé dopouštějí zcela nevědomky. <strong>Vyzkoušejte si proto následující test</strong>, abyste zjistili, jak dobře dovedete lidskou řeč těla rozklíčovat. Jak uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Allan_Pease" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Allan Pease</a> ve své publikaci Řeč těla, známek vzájemného zájmu mezi muži a ženami existuje víc než dost a jsou snadno definovatelné.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-komunikace-tv-v-tv-a-t-lo-na-t-lo">Komunikace tváří v&nbsp;tvář a tělo na tělo</h2>



<p>Lidské tělo vyjadřuje mnohem víc, než bychom si kolikrát přáli. Pokud muž a žena právě hovoří o samotě, je rozeznání případného zájmu poměrně jednoduché. Jakmile se ovšem do situace přimíchá více lidí – <strong>například jeden muž a tři dívky</strong> – věci se začínají prudce komplikovat. Znaky zájmu zůstávají, je ovšem mnohem těžší určit, na který potenciální protějšek vlastně směřují. Zájem totiž znamená natočení se k&nbsp;cíli.</p>



<p>Muž bude svým <a href="/tag/telo/">tělem</a> více natočen k&nbsp;ženě, která ho zajímá, nejjasněji to bude patrné na jeho botách. Z&nbsp;toho jednoznačně plyne, že muž na obrázku má zájem o třetí dívku. A jak je to obecně se signály zájmu u žen? <strong>V&nbsp;první řadě při pohledu na ni neuhýbejte očima</strong>, tím ukazujete na vlastní nejistotu. Jestli vám to dělá problémy, pak se hodí trénovat u zrcadla oční kontakt se sebou samým. Po nějaké době vám to přestane vadit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kdy-chce-va-i-spole-nost-a-zaj-m-te-ji">Když chce vaši společnost a zajímáte ji</h2>



<p>Sledujte výraz ženina obličeje, ale zároveň ji upřeně nehypnotizujte, nikdo snad nechce působit jako podivín. Jestli o vás jeví zájem, bude se na vás dívat a také se při tom pohledu nechá přistihnout. <strong>Neuhne tedy v&nbsp;momentě, kdy se vaše pohledy setkají</strong>. Jasný zvídavý pohled přes místnost plnou lidí je jistou pozvánkou k&nbsp;přímé konverzaci. Pamatujte, že hra pohledů na dálku se nemá moc protahovat, jinak riskujete ztrátu zájmu na její straně.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/dvojice-na-baru.jpg" alt="" class="wp-image-81633 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/dvojice-na-baru.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/dvojice-na-baru-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/dvojice-na-baru-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/dvojice-na-baru-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/dvojice-na-baru-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Nemusíte za každou cenu vést konverzaci jen vy, klidně zaujměte i roli posluchače. Zatímco bude mluvit ona, věnujte pozornost výrazu a dalším znakům. Pokud zapojuje svoje rty, souhlasí skoro se vším, co řeknete, a <strong>také si hraje s&nbsp;vlasy, máte dobře nakročeno</strong>. Dostanete-li se k&nbsp;ní blíž, můžete si všimnout roztažení zorniček oka. Ty jsou neovládnutelným signálem – oči tak reagují na cokoli, co <a href="/tag/mozek/">mozek</a> zajímá. Z&nbsp;vlasů se zase uvolňují feromony. &nbsp;</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak jste si vedli a jak vám jde seznamování?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-psychologytoday">Zdroj: <a href="https://www.psychologytoday.com/intl" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">PsychologyToday</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/rec-tela-signaly-zajmu/">Která z dívek se líbí muži na obrázku? Zkuste si logicko-psychologický test a zjistěte, jak moc rozumíte řeči těla</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Z Mléčné dráhy přijímáme neznámé signály. Jde o historický objev komunikace napříč vesmírem. Snaží se nás někdo kontaktovat?</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/vlneni-pochazejici-z-mlecne-drahy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 09 Sep 2025 03:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Mléčná dráha]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<category><![CDATA[vlnění]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=30021</guid>

					<description><![CDATA[<p>Prapodivný vzkaz pochází z nitra naší galaxie, možná se ale blížíme odhalení jeho původu. Přestože trval jen několik milisekund, astronomy ohromil.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Během dubna 2020 zachytily dva pozemní radioteleskopy velmi intenzivní pulsy radiových vln. Přestože celá událost trvala jen několik milisekund, pro astronomy se jedná o obrovský objev. Bylo to totiž poprvé, co se radiové vlny<strong> tohoto tvaru a rychlosti objevily tak blízko naší planety</strong>. Byly zachyceny „jen“ asi 30&nbsp;000 světelných let od Země, což znamená, že pocházejí z&nbsp;Mléčné dráhy a bylo zcela nemožné je minout.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kdopak-to-vol">Kdopak to volá</h2>



<p>Zainteresované strany tak neměly žádný problém toto vysílání zachytit, a to dokonce nezaměřovaly přesně. <em>„CHIME se ani nekoukal správným směrem, a stejně jsme to <strong>zachytili naprosto jasně, čistě periferním viděním,</strong>“</em> konstatoval Kiyoshi Masui, asistující profesor na MIT o jednom z projektů. Podle jeho dalších slov na to ani nebyla potřeba pokročilá technika, vlnění by zachytily i antény vyrobené doslova z&nbsp;forem na dorty.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="752" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/zeme-druzice.jpg" alt="" class="wp-image-30040 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/zeme-druzice.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/zeme-druzice-300x226.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/zeme-druzice-768x578.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/zeme-druzice-720x541.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/zeme-druzice-450x338.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Tyto rychlé dávky vln (FRB – fast radio burst) nebyly zachyceny rozhodně poprvé, ale vždycky se vyskytly zcela mimo naši galaxii. Z&nbsp;důvodu velké vzdálenosti bylo také mnohem těžší je zachytit i následně prozkoumat. <strong>Zmíněné vysílání bylo také jednoznačně nejsilnějším zachyceným </strong>v&nbsp;Mléčné dráze. Podstatnější ovšem je, že díky relativní blízkosti mohou astronomové mnohem lépe než při předchozích výskytech zjistit původ vlnění.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvn-zachycen-tohoto-druhu-vln">První zachycení tohoto druhu vln</h2>



<p>Poprvé se vlny tohoto typu objevily v&nbsp;roce 2007, kdy Duncan Lorimer a David Narkevic studovali radiové vlny v&nbsp;Austrálii. A zachytit něco tak blízkého si od té doby přáli astronomové po celém světě. Jedním z&nbsp;<strong>hlavních problémů těchto náhlých vlnění</strong> – krom vzdálenosti – je jejich obrovská prchavost. Navzdory tomu, že jsou 100 milionkrát silnější než Slunce, se objeví jen na zlomek vteřiny a pak jsou pryč. Tento faktor brání možnosti jejich dlouhodobého sledování.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/teleskop-satelit-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-30039 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Vlny mohou uvolnit v&nbsp;tisícině vteřiny více energie než Slunce za 100 let. Ideálně by astronomové dohledali konkrétní objekt a na něj zaměřili teleskopy. Jenže silně prchavá <strong>povaha těchto vlnění právě takovou možnost vylučuje</strong>. Naše znalosti ovšem i tak rostou, protože přes tuto jejich vlastnost máme podobných záznamů desítky. Záblesků tohoto typu se na nebi objevují tisíce během každého dne, většina je jich ovšem vzdálená miliardy světelných let. Co asi dalšího astronomové ve spojitosti s tímto vlněním objeví?</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-space">Zdroj: <a href="https://www.space.com/strange-signal-from-milky-way" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Space</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/vlneni-pochazejici-z-mlecne-drahy/">Z Mléčné dráhy přijímáme neznámé signály. Jde o historický objev komunikace napříč vesmírem. Snaží se nás někdo kontaktovat?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jen kousek od naší planety se objevil záhadný objekt. Astronomové dosud nespatřili nic podobného</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/neznamy-objekt-vysila-signaly/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 22 Aug 2025 03:57:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Galaxie]]></category>
		<category><![CDATA[Radioteleskop]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=75725</guid>

					<description><![CDATA[<p>Astronomové vůbec poprvé zachytili neobvyklý objekt, který navíc vysílá radiové vlny. Může se jednat o velký převrat v „komunikaci s vesmírem“.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jde o objekt zcela odlišný od čehokoli, s&nbsp;čím se astronomové dosud setkali. Podle badatelů může jít o neutronovou hvězdu nebo bílého trpaslíka, tedy <strong>zhroucené jádro hvězdy s&nbsp;ultrasilným magnetickým polem</strong>. Rotuje ve vesmíru a vysílá paprsek radiace, který prochází naším zorným polem. Každých 20 minut se tak na 1 minutu stává tím nejjasnějším radiovým objektem, jaký lze zachytit na celé naší obloze.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-na-na-em-vesm-rn-m-dvore-ku">Na našem vesmírném dvorečku</h2>



<p>Tým vede astrofyzička Dr. Natasha Hurley-Walker z&nbsp;Mezinárodního centra pro radiovou <a href="/tag/astronomie/">astronomii</a>. <em>„Tento objekt se během našich pozorování střídavě objevoval a mizel, a to po několik hodin,“ </em>uvedla. <em>„<strong>To bylo naprosto nečekané a pro astronomy dokonce děsivé.</strong> Žádný jiný objekt na obloze se totiž takto neprojevuje. Navíc je ta věc docela blízko, jen asi 4&nbsp;000 světelných let. To je náš galaktický dvorek,“</em> upřesnila poměry vzdálenosti.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="692" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mlecna-draha-galaxie.jpg" alt="" class="wp-image-75729 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mlecna-draha-galaxie.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mlecna-draha-galaxie-320x221.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mlecna-draha-galaxie-768x531.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mlecna-draha-galaxie-720x498.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Objekt objevil student Curtin University Tyrone O’Doherty pomocí teleskopu Murchison Widefield Array (MWA) v&nbsp;Západní Austrálii. Použil k&nbsp;tomu ještě novou techniku, kterou sám vyvinul. <em>„Je vzrušující, že <strong>objekt, který jsem loni identifikoval, se projevuje takhle</strong> zajímavě,“</em> prohlásil O’Doherty, který je aktuálně v&nbsp;doktorandském programu. <em>„Pole MWA je extrémně citlivé a perfektní pro sledování celé oblohy včetně detekce nečekaných jevů.“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-blik-n-p-tomnosti-nen-nov">Blikání přítomnosti není nové</h2>



<p>Objekty, které se ztrácí a zase objevují, nejsou pro astronomy novinkou, říkají jim „přechodné“. <em>„Když studujeme přechodné jevy, sledujeme smrt obrovských hvězd a aktivitu trosek, které za sebou nechaly. <strong>Pomalé přechodné jevy jako supernovy</strong> se objeví během několika dní a zmizí za několik měsíců. Rychlé, jako neutronová hvězda zvaná pulsar, blikají rychlostí několika milisekund, případně vteřin.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/galaxie-vesmir.jpg" alt="" class="wp-image-75727 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/galaxie-vesmir.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/galaxie-vesmir-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/galaxie-vesmir-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/galaxie-vesmir-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/galaxie-vesmir-800x450.jpg 800w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Spoluautorka objevu Dr. Gemma Anderson ovšem prohlásila, že něco s „blikáním“ v&nbsp;minutové frekvenci je opravdu podivné. Záhadný objekt byl neuvěřitelně jasný a menší než Slunce. Vysílal vysoce polarizované záření, <strong>tudíž má nejspíš extrémně silné magnetické pole</strong>. Podle Hurley-Walker toto pozorování potvrzuje predikovaný objekt zvaný „magnetar s&nbsp;ultradlouhou periodou“. Jde o teorii pomalu rotující neutronové <a href="/tag/hvezda/">hvězdy</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ne-ekan-forma-potvrzen-predikce">Nečekaná forma potvrzení predikce</h2>



<p>Nikdo však neočekával, že ji odhalí napřímo tímhle způsobem, protože nečekali takovou jasnost objektu. <em>„Nějak to mění magnetismus na radiové vlny, a to mnohem efektivněji než cokoli, s&nbsp;čím jsme se doposud setkali.“</em> Hurley-Walker <strong>aktuálně objekt pozoruje s&nbsp;očekáváním</strong>, zda se záření opět ukáže. <em>„Jestli ano, pak jsou na jižní polokouli i na orbitě teleskopy, které se na něj mohou podívat zcela přímo.“</em></p>



<p>Dalším plánem je najít na obloze pomocí metody MWA ještě další podobně podivné objekty. <em>„Více nálezů nám řekne, zda jde o jednorázovou anomálii, nebo tu máme velkou populaci, které jsme si dosud nevšimli,“</em> vysvětluje. <strong>Klíčem pro nález a jeho další studium</strong> je sběr a rozbor dat z&nbsp;teleskopu MWA po celou uplynulou dekádu. Právě zpětné procházení obrovské masy dat je pro astronomii docela unikátní postup. Určitě nás tedy čekají další odhalení.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Který galaktický objekt vám zatím nejvíce učaroval?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
https://www.youtube.com/watch?v=0uKmDGW7NN4
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencedirect">Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceDirect</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/neznamy-objekt-vysila-signaly/">Jen kousek od naší planety se objevil záhadný objekt. Astronomové dosud nespatřili nic podobného</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/0uKmDGW7NN4" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/0uKmDGW7NN4" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma Signál - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/rada-radioteleskopu.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Sílu wifi ovlivňuje to, kde je umístěn router. Ubírá mu mikrovlnka, televize nebo třeba i pračka</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/umisteni-routeru-wifi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 20 Aug 2025 05:09:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[domácnost]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<category><![CDATA[wifi]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=147468</guid>

					<description><![CDATA[<p>Správná funkce routeru je nezbytná pro dostatečné šíření jeho signálu. Stačí chyba v konfiguraci nebo blízkost jiného zařízení. To pak snadno omezí jeho dosah.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Wifi sítě jsou obecně velmi citlivé na jakékoli rušení. Je to zkrátka daň za princip, na kterém fungují. Existuje hned několik zařízení, jejichž přítomnost se na kvalitě a rychlosti signálu velmi podepisuje. <strong>Můžete se tak setkat se slabším pokrytím</strong>, nebo rovnou generováním nepřetržitých výpadků. Výsledek je ovšem totožný – nemůžete se připojit, případně velmi nestabilně. Co tedy od routerů vaší domácí sítě držet opravdu co nejdále?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mikrovlnn-trouba">Mikrovlnná trouba</h2>



<p>Spotřebič s&nbsp;asi nejsilnějším vlivem, protože používá stejné pásmo jako routery, tedy 2,4 GHz (ty ovšem mohou být i 5 GHz). <strong>Pro tyto případy je dobré oddálit router</strong> od všech aparátů, které se k&nbsp;němu mohou připojit. V&nbsp;blízkosti trouby tak například nepoužívejte telefon připojený na wifi. Až budete routeru fyzicky blízko, <a href="/tag/signal/">signál</a> vám pravděpodobně zeslábne.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-televize">Televize</h2>



<p>Rozhodně není dobrý nápad dávat router někam k&nbsp;televizi. Velmi snadno způsobíte rušení signálu a komplikace při připojení jiných zařízení. Na druhé straně budete mít nejspíš potíže i se samotnou televizí, <strong>hlavně s kvalitou obrazu</strong>. Tohle se dá aplikovat i na další přístroje, třeba bezdrátové video, které wifi také vyžaduje. Jakmile bude v&nbsp;blízkosti, snadno nastane konflikt.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="642" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/kuchyne-lednice-trouba.jpg" alt="" class="wp-image-147472 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/kuchyne-lednice-trouba.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/kuchyne-lednice-trouba-320x205.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/kuchyne-lednice-trouba-768x493.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/kuchyne-lednice-trouba-720x462.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-slevov-nebo-platebn-karty-kl-enky">Slevové nebo platební karty, klíčenky</h2>



<p>Karty vybavené čipem v&nbsp;blízkosti routeru nijak neutrpí. Slevové karty se však vlivem signálu mohou stát rychle nepoužitelnými. Tak pozor, ať<strong> pak v&nbsp;obchodě nejste překvapeni</strong>. Klíčenka k&nbsp;vašemu vozu může mít potíže s&nbsp;kontinuální funkcí, bude tedy vysílat přerušovaně. Jeho signál je náročné blokovat, umí však demagnetizovat karty s&nbsp;magnetickým proužkem.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-blokov-n-zdmi">Blokování zdmi</h2>



<p>Dost možná jste se setkali se situací, kdy byl signál citelně slabší v&nbsp;odlehlých koutech bytu nebo domu. Jeho šíření ovlivňují zdi, tudíž vysílá velmi špatně z&nbsp;různých zákoutí a výklenků, kde ho stěny svírají.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-radi-tory-a-potrub">Radiátory a potrubí</h2>



<p>Obojí je potřeba zmínit proto, že jde o nedílnou součást bytu a nedá se s&nbsp;ní pohnout. Vliv mají také ledničky nebo pračky, hlavně kvůli potrubí. Pak je rozdíl podle toho, co se v&nbsp;těchto trubkách nachází. <strong>Přítomnost vody má totiž na kvalitu </strong>signálu značný vliv, takže můžete mít potíže s&nbsp;připojením na větší vzdálenosti. Zkrátka čím více vody, tím horší fungování <a href="/tag/wifi/">wifi</a> už z&nbsp;její povahy.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/signalni-vez.jpg" alt="" class="wp-image-147473 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/signalni-vez.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/signalni-vez-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/signalni-vez-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/signalni-vez-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/signalni-vez-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-elektronika-obecn">Elektronika obecně</h2>



<p>Pravdou je, že routeru mohou v&nbsp;jeho práci do nějaké míry vadit prakticky veškerá ostatní zařízení, která máte doma. <strong>Kromě samotného rušení signálu</strong>, případně rušení zařízení routerem, se lze setkat i s&nbsp;přehřátím. Dejte ho tedy do „klidného“ a otevřeného prostoru, například na půdu.</p>



<p>Nikdy také nic nepokládejte na router nebo vedle něj, pokud to nesouvisí s&nbsp;jeho samotným zařízením. Přidané zdroje tepla mohou nejen rušit samotný signál, ale také postupně poškodit konektory a kabely.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/umisteni-routeru-wifi/">Sílu wifi ovlivňuje to, kde je umístěn router. Ubírá mu mikrovlnka, televize nebo třeba i pračka</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Konec pomalému internetu: Lidové vychytávky, které až 10krát zesílí signál WiFi</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/domaci-vylepseni-signalu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 08 Aug 2025 04:15:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Internet]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<category><![CDATA[wifi]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=119072</guid>

					<description><![CDATA[<p>V klidu si sednete k počítači, abyste udělali nějakou práci nebo se podívali na zprávy. Kliknete na záložku v prohlížeči a pak jen čekáte, čekáte a čekáte.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Je to často váš případ? Udávané bleskové připojení připomíná spíš staré vytáčené, kde každý obrázek nabíhal pět minut? V&nbsp;takových případech vás nejspíš napadne, proč za takto „kvalitní“ <strong>službu platíte každý měsíc tolik peněz</strong>. Nicméně bědování nad situací toho moc nezmění. Nejlepší je proaktivní přístup, protože signálu u vás doma se dá docela jednoduše pomoci. Následující tipy vám dost možná přidají hned několik čárek.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-strategick-um-st-n-samotn-ho-routeru">Strategické umístění samotného routeru</h2>



<p>Router, který vysílá <a href="/tag/signal/">signál</a>, funguje jako topení. Pokud mu stojí v&nbsp;cestě spousta věcí, tak se k&nbsp;vám data prostě nedostanou. Najděte mu proto volné a přístupné místo <strong>někde uprostřed domácnosti, kde ho nebude nic zakrývat</strong>. Dejte ho také stranou další elektroniky, která může proudění ovlivnit, a nezapomeňte na anténu. Můžete postupně otestovat více míst a dost možná budete muset přesunout nějaké další zařízení. Tedy jestli chcete rychle brouzdat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-koncentrov-n-sign-lu-do-siln-ho-proudu">Koncentrování signálu do silného proudu</h2>



<p>Ačkoli je prostředek pokoje to nejlepší, ne vždycky se toto místo ukáže jako praktické. Pohrajte si tedy s&nbsp;anténou tak, abyste vytvořili několik silných proudů, nikoli stovku slabých pramínků. <strong>Existují celkem 3 typy routerové antény</strong> od přímé po všesměrovou. Ta poslední šíří signál do všech směrů (logicky slaběji), polopřímá v&nbsp;určitém rozsahu, přímá jedním směrem, zato však nejsilněji. Tak ho můžete nasměrovat na konkrétní zařízení.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="665" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/signal-telefon.jpg" alt="" class="wp-image-119076 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/signal-telefon.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/signal-telefon-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/signal-telefon-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/signal-telefon-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/signal-telefon-720x479.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-t-t-z-pivn-ch-plechovek">Štít z&nbsp;pivních plechovek</h2>



<p>Směrování signálu se dá pomoci také velmi jednoduchým hackem. Odřízněte vršek pivní plechovky, rozřízněte ji i podélně a částečně odřízněte od dna. Potřebujete něco jako půlměsíc z&nbsp;plechu, kterým anténu obklopíte. <strong>Na dno plechovky ji můžete postavit</strong>, takže signál půjde jen jedním směrem – kov ho bude blokovat. Takhle se dá anténa postavit třeba do rohu a signál nasměrovat potřebným směrem. Postačí jakákoli nápojová plechovka.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-katulata-s-n-bytkem-a-hrnci">Škatulata s&nbsp;nábytkem a hrnci</h2>



<p>Jak už jsme zmínili, signál ovlivňují spotřebiče i nábytek. Stejně jako je tedy potřeba vychytat výhodné místo pro samotný router, není od věci ozkoušet jiné rozestavění nábytku. Rovněž můžete signál <strong>nasměrovat pomocí hrnce</strong>, kovové misky nebo pánve. Potřebujete zkrátka tvarované kovové plochy sloužící jako štít. To pošle většinu signálu potřebným směrem a nebudete ho nikde plýtvat.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="647" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/router-doma.jpg" alt="" class="wp-image-119073 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/router-doma.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/router-doma-320x207.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/router-doma-768x497.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/router-doma-720x466.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pravideln-aktualizace-program-i-za-zen">Pravidelná aktualizace programů i zařízení</h2>



<p>Kdy se u vás naposledy zastavil někdo od vašeho poskytovatele, aby vyměnil router? Že je to už několik let? Stejně jako pravidelně aktualizujete Windows nebo další programy, je třeba udržovat <strong>stejně tak „up-to-date“ i wifi ovladače</strong> a programování routeru. Jestli jste na pochybách, kontaktujte poskytovatele, aby vám na to někoho poslal. Možná je slabý výkon jen otázkou aktualizace a vše poté zase poběží jako hodinky.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prodlou-en-dosahu-sign-lu">Prodloužení dosahu signálu</h2>



<p>Buďme k&nbsp;sobě upřímní, v&nbsp;dnešní době není stabilní a silný signál pohodlí, ale holá nutnost. Máte-li velký dům, může se vám hodit zařízení na prodloužení dosahu signálu. <strong>Základní myšlenkou je totiž</strong> eliminace mrtvých zón. Ta nejjednodušší není třeba nijak složitě nastavovat, budou vám stačit pokyny výrobce.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/domaci-vylepseni-signalu/">Konec pomalému internetu: Lidové vychytávky, které až 10krát zesílí signál WiFi</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Záhadný Wow! signál: Trval jen 72 sekund a jeho zdroj se stále nepodařilo lokalizovat</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/zahadny-wow-signal-astronomie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 19 Oct 2024 03:40:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[mimozemšťané]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=195370</guid>

					<description><![CDATA[<p>Před 47 lety astronomové zaznamenali záhadný signál o velmi vysoké frekvenci. Nejprve si mysleli, že za ním stojí mimozemská civilizace.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Záhadný signál Wow! zaznamenal v roce 1977 radioteleskop Ohijské státní univerzity zvaný <a rel="nofollow noopener" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/nejslavnejsi-mimozemsky-signal-wow-zrejme-vysel-od-hvezdy-velmi-podobne-slunci-20067" target="_blank">Big Ear</a> a jeho výstup zpracovával šestnáctibitový počítač IBM 1130. Ten nicméně nebyl <strong>připojený k monitoru a veškerá data tak tiskl na papír</strong>. Hodnoty přitom vycházely ze systému kódů, který označuje změny intenzity signálu v čase. Dodnes nikdo neví, co za ním stálo. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nev-dan-sign-l-z-hlouby-vesm-ru">Nevídaný signál z hlouby vesmíru&nbsp;</h2>



<p>K průlomové chvíli došlo 15. srpna 1977, kdy měl službu astronom Jerry R. Ehman a tiskárna přišla s výstupním údajem <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Wow!_signal" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">6EQUJ5</a>. To ho okamžitě zarazilo,&nbsp;<strong>označil ho kroužkem a napsal vedle něj „Wow!“</strong>. Právě tato kombinace čísel a písmen je totiž řazena do kategorie mimozemských šifer a zejména U odpovídalo doposud nejvyšší zaznamenané intenzitě.&nbsp;</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2023-03-20T05:43:00+01:00">
                    20 března, 2023                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/spatreni-letajiciho-talire/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Američani natočili podivný objekt na obloze a většina z nich je přesvědčena, že jde o UFO. Vědci ale tvrdí, že je to mrak            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/spatreni-letajiciho-talire/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/ufo-oblaka-450x253.jpg" alt="Američani natočili podivný objekt na obloze a většina z nich je přesvědčena, že jde o UFO. Vědci ale tvrdí, že je to mrak" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/planeta-zeme/spatreni-letajiciho-talire/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="The Wow Signal Potentially Explained ... and it&#039;s Weird" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/YqI5HtDFL4I?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Frekvence spojená s tímto písmenem vycházela přibližně na hodnotu 1420 MHz, což je stejný kmitočet, na kterém září atomy vodíku. Většina astronomů si <strong>proto myslí, že pokud by nás chtěli kontaktovat mimozemšťané</strong>, použili by právě ji. Signál se navíc nikdy nepodařilo přesně lokalizovat a trval pouze po dobu 72 sekund, takže <a rel="nofollow noopener" href="https://www.stoplusjednicka.cz/nejslavnejsi-mimozemsky-signal-wow-zrejme-vysel-od-hvezdy-podobne-slunci" target="_blank">dodnes zůstává záhadou</a>. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mimozem-an-to-mo-n-nebyli">Mimozemšťané to možná nebyli&nbsp;</h2>



<p>Přestože se signál snažilo plno vědců vysvětlit, téměř nikdo neobstál. Nedávno nicméně přišel další návrh,&nbsp;<strong>který se snaží osvětlit tým z Portorické univerzity</strong>. Ten totiž zaznamenal velmi podobnou frekvenci, která přišla z vodíkových mraků ozářených světlem hvězd přezdívaných červení trpaslíci. Byl sice o trochu slabší, ale dle webu <a href="https://www.universetoday.com/168176/the-wow-signal-deciphered-it-was-hydrogen-all-along/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Universetoday</a> velmi podobný.&nbsp;</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-09-08T06:06:00+02:00">
                    8 září, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/vesmir/v-utajeni-na-rude-planete/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                „Na Marsu jsem strávil víc než 15 let,“ tvrdí námořní důstojník, který účinkoval v tajném vesmírném programu            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/vesmir/v-utajeni-na-rude-planete/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/astronaut-a-raketa-450x233.jpg" alt="„Na Marsu jsem strávil víc než 15 let,“ tvrdí námořní důstojník, který účinkoval v tajném vesmírném programu" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/vesmir/v-utajeni-na-rude-planete/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="625" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/teleso-vesmir.jpg" alt="" class="wp-image-81280 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/teleso-vesmir.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/teleso-vesmir-320x200.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/teleso-vesmir-768x480.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/teleso-vesmir-720x450.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /><figcaption>Astronomové hledají řešení záhadného signálu z vesmíru </figcaption></figure>



<p>Pokud by totiž stejný mrak ozářila neutronová hvězda, která má zpravidla silnější magnetické pole,&nbsp;<strong>mohlo by dojít ke vzniku stejného signálu, jako byl Wow!</strong>. Dnes je nicméně tuto teorii velmi náročné obhájit, protože by astronomové museli vidět podobnou situaci znovu. Stále lze tedy jen zvažovat, co za ním skutečně stálo a zda se to někdy dozvíme. </p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/zahadny-wow-signal-astronomie/">Záhadný Wow! signál: Trval jen 72 sekund a jeho zdroj se stále nepodařilo lokalizovat</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/YqI5HtDFL4I" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/YqI5HtDFL4I" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma Signál - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/planeta-zeme-vesmir-galaxie.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Máte pomalou Wi-Fi? Nový tarif nebude vůbec potřeba. Poradíme vám jednoduchý trik, který ji zrychlí dvojnásobně</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/jak-vyresit-pomalou-wi-fi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 30 May 2024 02:45:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Internet]]></category>
		<category><![CDATA[rychlost]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=189768</guid>

					<description><![CDATA[<p>Až 90 % Čechů má pomalou Wi-Fi jen kvůli naprosto primitivní chybě, která se dá jednoduše napravit. Stačí změnit umístění routeru ve svém domě či bytě.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Je jen málo domácností, které by fungovaly bez Wi-Fi routeru. Bezdrátové připojení k internetu využíváme na svých mobilních telefonech, tabletech či televizi. Běžně můžete mít&nbsp;<strong>na domácí Wi-Fi připojených hned několik zařízení najednou.&nbsp;</strong>Aby vaše Wi-Fi tolik zařízení utáhla a internet se vám nesekal, potřebujete silný a kvalitní signál. Pokud máte pomalou Wi-Fi, nemusíte hned hledat nový internetový tarif. Stačí, když odstraníte přirozené rušičky signálu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zato-te-s-pomalou-wi-fi">Zatočte s pomalou Wi-Fi</h2>



<p>Základem kvalitního připojení k internetu je výkonný a kvalitní router, který zaručí silný a rovnoměrný Wi-Fi signál. Stejně důležité však je i místo, kam svůj router umístíte. V každém bytě či domě je hned&nbsp;<strong>několik věcí, které mohou proudění Wi-Fi signálu rušit</strong>&nbsp;nebo zpomalovat. Mezi nejčastější překážky patří tlusté zdi nebo velké místnosti plné nábytku. Málo kdo ale ví, že&nbsp;pomalou Wi-Fi mnohdy způsobí běžné kuchyňské spotřebiče.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/router-2-1024x538.jpg" alt="wi-fi signál" class="wp-image-187660 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/router-2-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/router-2-450x236.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/router-2-150x79.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/router-2-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/router-2-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/router-2-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/router-2.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Neumisťujte svůj router do kuchyně, která je plná rušiček signálu.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kuchyn-jako-nep-tel-sign-lu">Kuchyně jako nepřítel signálu</h2>



<p>Mezi největší rušičky signálu, které doma máme, patří <a rel="nofollow noopener" href="https://www.thesun.co.uk/tech/24622243/internet-speed-boost-tricks-wifi-router-avoid-items/" target="_blank">mikrovlnná trouba</a>. Samotná její kovová konstrukce velké množství Wi-Fi signálu pohlcuje nebo jej naopak odráží. Větší škodu však páchá ve chvíli, kdy je mikrovlnka v provozu. V tu chvíli&nbsp;<strong>vytváří silné elektromagnetické záření</strong>, které může působit na stejné frekvenci jako váš Wi-Fi signál. Tím může kvalitu signálu rušit a vaše připojení se může citelně zpomalit nebo úplně vypadnout.</p>



<p>Dalším škůdcem, kterého máme v kuchyni úplně všichni, je klasická trouba. Ať už se jedná o troubu elektrickou, plynovou či parní, <strong>všechny do jedné způsobují pomalou Wi-Fi</strong>. Vliv klasické trouby je však znatelně menší než u mikrovlnky, protože neprodukuje žádné záření. Jeho rušení tak spočívá výhradně v kovové konstrukci, která signály opět pohlcuje.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2025-08-08T08:15:00+02:00">
                    8 srpna, 2025                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/domaci-vylepseni-signalu/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Konec pomalému internetu: Lidové vychytávky, které až 10krát zesílí signál WiFi            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/domaci-vylepseni-signalu/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/wifi-router-plechovky-450x253.jpg" alt="Konec pomalému internetu: Lidové vychytávky, které až 10krát zesílí signál WiFi" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/domaci-vylepseni-signalu/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-pom-e-zm-na-um-st-n">Pomůže změna umístění</h2>



<p>Aby toho nebylo málo, vědci zjistili, že i obyčejná voda může mít negativní vliv na Wi-Fi signál. Voda, stejně jako kov,&nbsp;<strong>pohlcuje rádiové vlny na určitých frekvencích</strong>. Všechny tyhle rušičky však mají reálný dopad na provoz vaší Wi-Fi pouze v případě, že se váš router nachází přímo v kuchyni. Pokud tedy chcete svou pomalou Wi-Fi až dvojnásobně zrychlit, umístěte router nejlépe doprostřed svého bytu či domu, odkud zaručíte rovnoměrnou distribuci Wi-Fi signálu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/jak-vyresit-pomalou-wi-fi/">Máte pomalou Wi-Fi? Nový tarif nebude vůbec potřeba. Poradíme vám jednoduchý trik, který ji zrychlí dvojnásobně</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Naléhavé: Kdo neudělá se svým routerem co nejdříve tuto věc, zaplatí poplatek ve výši 6 000 Kč</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/spotrebice-rusi-wi-fi-signal/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 15 Apr 2024 02:42:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Internet]]></category>
		<category><![CDATA[Mikrovlnná trouba]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=187645</guid>

					<description><![CDATA[<p>Věděli jste, že některé běžné spotřebiče mohou rušit Wi-Fi signál? Příště, až vám zase vypadne internet, se zkuste podívat do kuchyně. Možná za to může vaše mikrovlnka.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Je jen málo domácností, které by neměly alespoň jeden router a Wi-Fi signál. Bezdrátové připojení k internetu využíváme na svých mobilních telefonech, tabletech či televizi. Běžně můžete mít <strong>na domácí Wi-Fi připojených hned několik zařízení najednou. </strong>Aby vaše Wi-Fi tolik zařízení utáhla a internet se vám nesekal, potřebujete silný a kvalitní signál. Věděli jste, že máte doma zároveň několik běžných spotřebičů, které mohou proudění signálu Wi-Fi rušit?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-siln-wi-fi-sign-l">Silný Wi-Fi signál</h2>



<p>Základem kvalitního připojení k internetu je výkonný a kvalitní router, který zaručí silný a rovnoměrný Wi-Fi signál. Stejně důležité však je i místo, kam svůj router umístíte. V každém bytě či domě je hned <strong>několik věcí, které mohou proudění Wi-Fi signálu rušit</strong> nebo zpomalovat. Mezi nejčastější překážky patří tlusté zdi nebo velké místnosti plné nábytku. Málo kdo ale ví, že <a rel="nofollow noopener" href="https://chip.cz/jak-mit-perfektni-wi-fi-idealnimu-signalu-mohou-branit-i-veci-z-kuchyne" target="_blank">nejvíce rušivých elementů je v kuchyni.</a> </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kuchy-sk-ru-i-ky-sign-lu">Kuchyňské rušičky signálu</h2>



<p>Mezi největší rušičky signálu, které doma máme, patří mikrovlnná trouba. Samotná její kovová konstrukce velké množství Wi-Fi signálu pohlcuje nebo jej naopak odráží. Větší škodu však páchá ve chvíli, kdy je mikrovlnka v provozu. V tu chvíli <strong>vytváří silné elektromagnetické záření</strong>, které může působit na stejné frekvenci jako váš Wi-Fi signál. Tím může kvalitu signálu rušit a vaše připojení se může citelně zpomalit nebo úplně vypadnout. </p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/leet-microwave-ovens-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-187662 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/leet-microwave-ovens-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/leet-microwave-ovens-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/leet-microwave-ovens-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/leet-microwave-ovens-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/leet-microwave-ovens.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure></div>



<p>Dalším škodičem, kterého máme v kuchyni úplně všichni, je klasická trouba. Ať už se jedná o troubu elektrickou, plynovou či parní, <strong>všechny do jedné mohou ovlivnit Wi-Fi signál</strong>. Vliv klasické trouby je však znatelně menší než u mikrovlnky, protože nevyzařuje žádné záření. Jeho rušení tak spočívá výhradně v kovové konstrukci, která opět signály pohlcuje.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2025-08-19T07:40:00+02:00">
                    19 srpna, 2025                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/kradez-wifi-pripojeni/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Máte pomalou Wi-Fi? Možná vám ji někdo krade, dá se to však snadno zjistit            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/kradez-wifi-pripojeni/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/10/bez-nazvu-2023-11-18t191746377-450x236.jpg" alt="Máte pomalou Wi-Fi? Možná vám ji někdo krade, dá se to však snadno zjistit" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/kradez-wifi-pripojeni/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-dn-router-v-kuchyni">Žádný router v kuchyni</h2>



<p>Aby toho nebylo málo, vědci zjistili, že i obyčejná voda může mít negativní vliv na Wi-Fi signál. Voda, stejně jako kov, <strong>pohlcuje rádiové vlny na určitých frekvencích</strong>. Všechny tyhle rušičky však mají reálný dopad na provoz vaší Wi-Fi pouze v případě, že se váš router nachází přímo v kuchyni. Většina odborníků proto radí, abyste jej nikdy neumisťovali do kuchyně. Místo toho najděte místo nejlépe uprostřed vašeho bytu či domu, ze kterého zaručíte rovnoměrnou distribuci Wi-Fi signálu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/spotrebice-rusi-wi-fi-signal/">Naléhavé: Kdo neudělá se svým routerem co nejdříve tuto věc, zaplatí poplatek ve výši 6 000 Kč</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Astronomové detekovali záhadný rádiový signál, který rytmicky pulzuje jako tlukot srdce. O to podivnější je, odkud se ozývá</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/signal-z-vesmiru/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 02 Sep 2022 02:34:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Galaxie]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<category><![CDATA[záhada]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=106394</guid>

					<description><![CDATA[<p>Věda odhaluje informace o rádiovém výboji, který se snaží dodnes identifikovat, avšak technologie neumožňují hlubší analýzu. Zůstává jen spousta otázek a teorií.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Signál pojmenovaný FRB 20191221A je rychlý rádiový záblesk. Konkrétně se jedná o zkratku <a href="https://astronomy.swin.edu.au/cosmos/F/Fast+Radio+Bursts" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">FRB</a> neboli intenzivně silný záblesk rádiových vln, který přichází z neznámého místa původu. <strong>Většina FRB trvá maximálně několik milisekund</strong>, ale nový signál je mnohem delší. Trval cca 3 sekundy, což z něj dělá nejdelší FRB, jaký byl kdy objeven. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-podivn-r-diov-z-blesky">Podivné rádiové záblesky</h2>



<p>Kromě toho produkuje záblesky rádiových vln. Tyto vlny se opakují každých 200 milisekund v rytmu podobném srdečnímu tepu, což z něj činí FRB s nejjasnějším periodickým vzorem, jaký byl kdy detekován. Rychlé rádiové záblesky <strong>vybijí během několika milisekund více energie než Slunce za rok</strong>. Astronomové si dlouho lámali hlavu nad zdrojem těchto náhlých, jasných záblesků. Ale protože FRB vybuchují převážně z galaxií vzdálených miliony či miliardy světelných let a vzplanou rychle, vědci se snažili identifikovat zdroje těchto <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/vesmir/obri-kometarni-vzplanuti/">výbuchů</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-magnetary-a-pulsary">Magnetary a pulsary</h2>



<p>V roce 2020 umožnila vůbec první detekce FRB v naší vlastní galaxii vědcům vysledovat původ FRB k magnetaru. Jedná se o vysoce <strong>magnetizovaný, rychle rotující obal mrtvé hvězdy</strong>. Jeho příbuznými jsou pulsary, zvláštní typy neutronových hvězd, což jsou ultrahusté hvězdné mrtvoly, které zůstaly po explozivní smrti hvězd.</p>



<p>Pulsary a magnetary mají neobvykle silná magnetická pole, která jsou často milionkrát či bilionkrát silnější než ta na Zemi. <strong>Rychlou rotací smetou ze svých pólů paprsek</strong> intenzivního elektromagnetického záření jako obří majáky. Vědci si však nejsou jistí, zda všechny FRB pocházejí konkrétně z magnetarů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sign-l-z-st-v-nad-le-z-hadou">Signál zůstává nadále záhadou</h2>



<p>„<em>Ve vesmíru není mnoho věcí, které vysílají periodické signály</em>,“ uvedl v prohlášení <a href="https://space.mit.edu/people/michilli-daniele/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">spoluautor studie Daniele Michilli</a>, astrofyzik z Massachusetts Institute of Technology. „<em>Příklady, které jsou známy z vlastní galaxie, jsou rádiové pulsary a magnetary, které <strong>rotují a produkují paprskovou emisi podobnou majáku</strong>. Konstatuje se, že tento nový signál by mohl být magnetar nebo pulsar na steroidech</em>.“ Vědcům zároveň láme hlavu jeho extrémní svítivost. Odkud se veškeré tyto vlastnosti berou je pro vědu záhadou. </p>



<figure class="wp-block-image size-large is-resized"><img decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zahady-galaxie.jpg" alt="" class="wp-image-106415 transfer-szn-utm" width="796" height="587" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zahady-galaxie.jpg 796w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zahady-galaxie-320x236.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zahady-galaxie-768x566.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zahady-galaxie-243x178.jpg 243w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zahady-galaxie-720x531.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 796px) 100vw, 796px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-to-bude-d-l">Jak to bude dál?</h2>



<p>Aby se vědci dozvěděli více o vzplanutích a jejich záhadném zdroji, připravují se nyní zachytit další pulsy z FRB 20191221A. Pomohlo by to týmu prozkoumat, co by mohlo být příčinou pulzů, a dozvědět se více o neočekávaném chování neutronových hvězd. Signál se dá zároveň využít k nejrůznějším studiím. <strong>Bohužel to technologie v současnosti nedovolují</strong>, ale v blízké budoucnosti, s pokrokem ve vědě, to může vypadat velice reálně. Samozřejmě s tím přijde i možnost objevit takových <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/vesmir/frekvence-falesnych-poplachu-astronomie/">pozoruhodných signálů</a> daleko více. </p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Co zapříčinilo dle Vás tento záhadný signál?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/heartbeat-frb-spotted-space" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/signal-z-vesmiru/">Astronomové detekovali záhadný rádiový signál, který rytmicky pulzuje jako tlukot srdce. O to podivnější je, odkud se ozývá</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Vědci lokalizovali nový zdroj velmi rychlých radiových pulsů. Tento počin je však počátkem nových záhad</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/zahady-neutronove-hvezdy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 08 Jul 2022 02:16:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Galaxie]]></category>
		<category><![CDATA[Hvězda]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=99326</guid>

					<description><![CDATA[<p>Badatelé s úspěchem lokalizovali nový zdroj velmi rychlých radiových pulsů, pravděpodobně jde o pulsar či magnetar. Nachází se od nás asi 3 miliardy světelných let.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Radioastronomům, kteří pracují s&nbsp;velkým anténním polem Karl Jansky National Science Foundation (VLA), se podařilo najít konkrétní zdroj rychlých radiových pulsů FRB 190520. Objekt <strong>byl prvně nalezen už v&nbsp;roce 2019</strong>, a to pomocí čínského radioteleskopu FAST o délce 500 metrů. Teď vědci zjistili, že se zdroj těchto pulsů nachází ve velmi vzdálené trpasličí galaxii a dělí nás od něj dokonce 3 miliardy světelných let.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-hady-obklopuj-c-neutronov-hv-zdy">Záhady obklopující neutronové hvězdy</h2>



<p>Mezi opravdu silnými výbuchy záření vytváří také velké množství slabých. Právě tato okolnost dovoluje srovnání tohoto nového objektu s&nbsp;FRB 121102, jehož polohu určila VLA v&nbsp;roce 2016. <strong>Astronomům totiž velmi dlouho vrtalo hlavou</strong>, odkud k&nbsp;nám vlastně tyto záhadné <a href="/tag/signal/">signály</a> přicházejí. Právě tento zdroj byl pak jedním z&nbsp;prvních, u kterého došlo k&nbsp;určení polohy a dalším úvahám o jeho skutečné povaze, což odkrylo další skutečnosti.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="583" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kvasar-akrecni-disk.jpg" alt="" class="wp-image-99328 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kvasar-akrecni-disk.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kvasar-akrecni-disk-320x187.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kvasar-akrecni-disk-768x448.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kvasar-akrecni-disk-720x420.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Velmi pravděpodobným zdrojem rychlých pulsů budou podle vědců některé z&nbsp;neutronových hvězd. Jedná se buďto o magnetary, nebo pulsary. Právě magnetary se vyznačují velmi silným magnetickým polem. <strong>Nedávné výzkumy na nich zpozorovaly procesy</strong>, které se velmi blíží právě tomu, co může generovat ony velmi rychlé pulsy. Oba objekty – FRB 121102 i FRB 190520 se však od dalších zdrojů rychlých radiových pulsů odlišují.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-frekvence-a-podivnosti">Frekvence a podivnosti</h2>



<p>Vykazují totiž velmi rozdílnou aktivitu mezi hlavními světlicemi. Existuje tak možnost, že jde ve skutečnosti o nějaký zcela jiný objekt. Tyto zdroje mohou být pro astronomii obecně velmi užitečné. Faktem totiž zůstává, že když se <strong>impuls tohoto typu pohybuje prostředím</strong> s&nbsp;volnými elektrony, dostane se k&nbsp;nám jeho vysokofrekvenční složka mnohem rychleji než ta nízkofrekvenční. Dle tohoto zpoždění lze pak určit vzdálenost <a href="/tag/galaxie/">galaxie</a> jeho pobytu.</p>



<p>S&nbsp;oběma zmíněnými FRB to ale nefunguje. Hlavně nejnovější objekt ukazuje, že se nachází ve vzdálenosti 8 – 9,5 miliardy světelných let daleko. Astronomové přitom s&nbsp;naprostou jistotou vědí, že <strong>konkrétní galaxie je od nás 3 miliardy světelných let</strong>. Jde nejspíš o rušení prostředím kolem této neutronové hvězdy. Dle vědců se může jednat o „novorozenou“ hvězdu, kolem které se stále nachází pozůstatky supernovy.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Které souhvězdí na obloze jste se naučili najít jako první?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="What are Fast Radio Bursts?" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/YPG30MIQLhc?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thescientist">Zdroj: <a href="https://www.the-scientist.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheScientist</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/zahady-neutronove-hvezdy/">Vědci lokalizovali nový zdroj velmi rychlých radiových pulsů. Tento počin je však počátkem nových záhad</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/YPG30MIQLhc" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/YPG30MIQLhc" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma Signál - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/rychle-radiove-pulsy.jpeg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Vědci našli možný zdroj slavného mimozemského signálu. Kdo nám poslal zašifrovaný vzkaz „Wow!“?</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/puvod-slavneho-radiosignalu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 15 Jun 2022 02:54:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[mimozemšťané]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=94070</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tajemná a slavná zpráva „Wow!“ přišla v roce 1977 z hlubokého vesmíru. Dodnes se vědci nemohou shodnout na jejím původu, ale pár teorií nabízejí.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tento signál podle astronoma Alberta Caballera, který důkladně probíral archivní data mnoha astronomických pozorování, nebyl dosud překonán. Konkrétně <a href="https://www.livescience.com/wow-signal-origin-star" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">mluvíme o signálu</a>, který byl <strong>zachycen observatoří Big Ear Radio v&nbsp;noci 15. srpna roku 1977</strong>. Dodnes je tato zpráva považována přinejmenším za nejlepšího uchazeče o titul signálu přijatého od mimozemské civilizace. Vysílání bylo krátké, ovšem neuvěřitelně silné. Signál trval pouze 1 minutu a 12 sekund.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mo-n-p-tr-n-na-obou-stran-ch">Možné pátrání na obou stranách</h2>



<p>Za objevitele je obecně považován astronom Jerry Eiman z&nbsp;Ohio State University. Když Eiman spatřil záznam anomálního signálu, napsal na něj jednoduše „Wow!“. Tato poznámka se posléze stala i názvem signálu. <strong>Nicméně dosud nedokázal nikdo spolehlivě určit</strong> samotnou povahu vysílání. Proto navrhl Alberto Caballero jiný možný důvod. Připomněl totiž, že lidstvo se pokoušelo o kontakt s&nbsp;mimozemskou civilizací, což se děje celkem zřídka.</p>



<p>Nejznámější z&nbsp;těchto pokusů je zpráva Arecibo. Tento radiový signál byl vyslán 16. listopadu roku 1974 z&nbsp;observatoře Arecibo v&nbsp;Portoriku. Putoval ke kulové hvězdokupě M13 nacházející se od nás ve <strong>vzdálenosti 25&nbsp;000 světelných let v&nbsp;souhvězdí Herkula</strong>. Astronomové do něj zašifrovali jednoduchou zprávu o nás a naší planetě. Eiman navrhl, že by mimozemská rasa – v&nbsp;případě, že opravdu existuje – mohla nakonec zvolit totožný postup.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-odli-nost-v-z-v-rech">Odlišnost v závěrech</h2>



<p><em>„Vzhledem k&nbsp;tomu, že vodík je nejrozšířenějším prvkem vesmíru, existuje logicky předpoklad existence inteligentní civilizace v&nbsp;rámci naší galaxie Mléčné dráhy. Ta by mohla mít stejnou tendenci na sebe upozornit, <strong>takže může vysílat silný úzkopásmový signál radiového majáku</strong> na frekvenci neutrálního pásma či v&nbsp;jeho blízkosti. Tedy vodíková linka,“</em> napsal Eiman ve své výroční zprávě. Alberto Caballero však dospěl k&nbsp;odlišnému závěru.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="750" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/radioteleskop.jpg" alt="" class="wp-image-94076 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/radioteleskop.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/radioteleskop-320x240.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/radioteleskop-768x576.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/radioteleskop-720x540.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Po pečlivém prostudování katalogu hvězd na základě dat ze sondy Gaia od Evropské vesmírné agentury usoudil, že záhadný signál pochází z&nbsp;nějakého přírodního objektu. Nebyl tedy stvořen mimozemskou civilizací. <strong>Při svém výzkumu vycházel ze skutečnosti</strong>, že jedné památné noci v&nbsp;roce 1977 byly dva přijímače dalekohledu Big Ear namířeny do souhvězdí Střelce. Právě tuto oblast pak Caballero studoval v&nbsp;hvězdném katalogu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nalezen-konkr-tn-objekt">Nalezen konkrétní objekt</h2>



<p>Našel v&nbsp;ní jednu hvězdu podobnou Slunci, která by podle jeho závěru mohla být právě zdrojem slavné zprávy. Konkrétně jde o objekt označený jako 2MASS 19281982-2640123, který se nachází 1&nbsp;800 světelných let daleko. <strong>Tato hvězda má teplotu, průměr i svítivost</strong> prakticky totožné s&nbsp;naším Sluncem. Opět to tedy vypadá, že jakkoli je signál senzační, zelené ani šedé mužíčky nebo jinou formu života na jeho konci nenajdeme.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kde by podle vás mimozemšťané mohli sídlit?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thescientist">Zdroj: <a href="https://www.the-scientist.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheScientist</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/puvod-slavneho-radiosignalu/">Vědci našli možný zdroj slavného mimozemského signálu. Kdo nám poslal zašifrovaný vzkaz „Wow!“?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>NASA vysílá mimozemšťanům další signály, a tak pokračuje ve své letité snaze o kontakt. „Náš“ vzkaz obsahuje podivné věci</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/nasa-zprava-pro-mimozemstany/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 30 Apr 2022 02:14:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[mimozemšťané]]></category>
		<category><![CDATA[NASA]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=85142</guid>

					<description><![CDATA[<p>NASA vytváří novou zprávu určenou pro naše nejbližší potenciální planetární sousedy. Neuhodnete, co vše bude jejím obsahem.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jen v&nbsp;naší galaxii, tedy Mléčné dráze, se nachází nejméně 10 miliard hvězd. Kolem každé z&nbsp;nich obíhá minimálně jedna planeta. Bylo by tudíž více než arogantní si myslet, že <strong>jsme rubínem ve zdobené diamantové koruně vesmíru</strong>. Kromě toho víra v&nbsp;lidský intelekt není na naší domovské planetě rozhodně jednotná či univerzální. Opakovaně jsme do vesmíru v&nbsp;různých formách křičeli: <em>„Ahoj, tady jsme!“</em> Ale dosud jsme se nedočkali reakce.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dv-vlny-snahy-o-komunikaci">Dvě vlny snahy o komunikaci</h2>



<p>Teď je mezinárodní tým NASA opět na vzestupu a během <a href="https://arxiv.org/abs/2203.04288" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">tohoto roku</a> má v&nbsp;plánu znovu vysílat radiové vlny. Konkrétně postavy muže a ženy, mapu Země, souřadnice naší Sluneční soustavy a taky<strong> frekvenci, na které očekáváme mimozemskou odpověď</strong>. To vše má být vysíláno ve formě pixelového obrázku – neboli bitmapy – vytvořeného v&nbsp;binárním kódu. Má být vyslán do místa vzdáleného 13&nbsp;000 světelných let od středu <a href="/tag/mlecna-draha/">Mléčné dráhy</a>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/letajici-talire.jpg" alt="" class="wp-image-85148 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/letajici-talire.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/letajici-talire-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/letajici-talire-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/letajici-talire-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/letajici-talire-800x450.jpg 800w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>V&nbsp;této oblasti existuje vysoká pravděpodobnost výskytu inteligentních forem života. Vysílačem bude Allen Telescope Array v&nbsp;Kalifornii, případně čínský radioteleskop FAST o průměru 500 metrů. <strong>Tato zpráva se bude jmenovat <em>„Beacon in the Galaxy“</em></strong> a bude navazovat na <em><a href="https://web.archive.org/web/20080802005337/http://www.news.cornell.edu/releases/Nov99/Arecibo.message.ws.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zprávu z&nbsp;Areciba</a></em> z&nbsp;roku 1974. Tu měli tehdy na svědomí astronomové Carl Sagan a Frank Drake. První kódovaný vzkaz vyšel z&nbsp;radioteleskopu Arecibo v&nbsp;Portoriku, a to pouze jednou.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-obr-zky-zvuk-a-n-vod-k-pou-it">Obrázky, zvuk a návod k použití</h2>



<p>Na první pohled se binárně kódovaný obrázek zdá zcela logický, protože naše desítková číselná soustava je zcela libovolná. Když však Frank Drake ukázal prototyp zprávy několika <strong>kolegům, nebyli schopni její obsah rozluštit</strong>. <a href="https://www.scientificamerican.com/article/researchers-made-a-new-message-for-extraterrestrials/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Navíc si ani neuvědomili</a>, že mají ve skutečnosti co dělat s&nbsp;bitmapou. Zdá se však, že ve vesmíru vlastně hledáme jen zcela špičkové partnery, protože nová zpráva stojí na velmi podobném principu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/centrum-nasa.jpg" alt="" class="wp-image-85145 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/centrum-nasa.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/centrum-nasa-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/centrum-nasa-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/centrum-nasa-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/centrum-nasa-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>A jaký obrázek by si o nás vytvořil mimozemský druh, kdyby zachytil naše dosavadní „představení“? Rozhodně je nepravděpodobné, že by dokázali celou <strong>zprávu rozluštit, alespoň tak, jak byla zamýšlena</strong>.<strong> </strong>Sondy Voyager-1 a Voyager-2 vypuštěné v&nbsp;roce 1977 <a href="https://voyager.jpl.nasa.gov/golden-record/whats-on-the-record/images/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zakódovaly nejen zvuk a hudbu</a>, ale také 115 obrázků na zlaté desce ve formě analogových mikrodrážek. Sagan ale nebyl nemilosrdný a přidal k&nbsp;lidskému vzkazu i jasný návod k&nbsp;použití.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-na-co-se-to-budou-d-vat">Na co se to budou dívat?</h2>



<p>Jenže co <a href="/tag/mimozemstane/">mimozemšťané</a>, kteří budou po dešifrování vzrušující zprávy z&nbsp;moskevského radioteleskopu nuceni k poslechu únavného analogového koncertu? Ten odletěl do souhvězdí Velkého medvěda a Vah v&nbsp;roce 2002. <strong>Případně Klingonská opera, kterou v&nbsp;roce 2010</strong> vysílala do kosmu holandská observatoř Dwingeloo během její pozemské premiéry. Pro upřesnění – Klingoni jsou fiktivní humanoidní rasa ze slavného sci-fi seriálu Star Trek.</p>



<p>Ještě je tu možnost, že se jim dostanou do ruky sondy NASA Jupiter či Juno vypuštěné v&nbsp;roce 2011. Na jejich palubě se dá žasnout nejen nad Galileovým vousatým autoportrétem na hliníkových páscích, ale i nad jeho <strong>LEGO figurkou ve společnosti bohů Jupiter a Juno</strong>. V&nbsp;tom nejlepším případě asi cizinci usoudí, že jsme rozpustilý infantilní druh, který sám sebe klame tím, jak je inteligentní. Ale pokud budou mít volnou chvilku, možná dostaneme zpátky smajlíka.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Co byste do mimozemské zprávy zakódovali vy?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencedirect">Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceDirect</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/nasa-zprava-pro-mimozemstany/">NASA vysílá mimozemšťanům další signály, a tak pokračuje ve své letité snaze o kontakt. „Náš“ vzkaz obsahuje podivné věci</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Astronomové zachytili nevysvětlitelné signály. Analyzované vysílání se nepodobá ničemu, co vědci kdy viděli</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/podivne-signaly-cekaji-vysvetleni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 07 Feb 2022 04:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[pozorování]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=64174</guid>

					<description><![CDATA[<p>Asi před 4 000 lety vyslal velmi hustý a silně zmagnetizovaný objekt obrovskou vlnu energie. A každých 18 minut byl tento mohutný paprsek energie namířen právě na Zemi.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jen co překonal obrovskou rozlehlost vesmíru, přistálo z&nbsp;něj roku 2018 něco na radioteleskopu v&nbsp;západní Austrálii. Astronomy to dost překvapilo. Navzdory tomu, že se to lehce podobá signálům z&nbsp;pulsaru, <strong>vypadají rádiové vlny naprosto odlišně od čehokoli</strong>, co bylo teleskopy dosud zachyceno. Ačkoli vysílání čeká na své vysvětlení, nejde o mimozemšťany, což uvádí i <a href="https://doi.org/10.1038/s41586-021-04272-x" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">studie australských výzkumníků v&nbsp;časopise Nature</a>. &nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nejde-o-novou-situaci">Nejde o novou situaci</h2>



<p>V&nbsp;roce 1967 byli vědci šokováni zachycením rádiového signálu, který mizel a zase se ukazoval každých několik sekund až milisekund. Nejdříve to opravdu vypadalo na malé zelené mužíčky. Nakonec se ale ukázal být viníkem pulsar, <strong>tedy rychle rotující neutronová hvězda</strong>, troska supernovy. Doktorand Tyrone O´Doherty a Dr. Natasha Hurley-Walker z&nbsp;Curtin University v Austrálii měli podobnou zkušenost, když našli objekt známý dnes jako GLEA-X.</p>



<p>Nejdelší signál z&nbsp;pulsaru se opakoval po dobu 118 sekund a výrazně delší úseky jsou považovány za nemožné. <em>„Tento objekt se objevoval a mizel po několik hodin našeho pozorování,“</em> uvedla Hurley-Walker. <em>„<strong>To bylo něco naprosto nečekaného</strong>. Bylo to docela děsivé, protože neznáme na nebi nic, co by se takto chovalo. Přitom je to docela blízko, jen asi 4&nbsp;000 světelných let daleko. V&nbsp;rámci vesmíru je to jako na našem dvorku.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="662" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/trojice-satelitu.jpg" alt="" class="wp-image-64181 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/trojice-satelitu.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/trojice-satelitu-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/trojice-satelitu-768x509.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/trojice-satelitu-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/trojice-satelitu-720x477.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-opakovan-pokusy-o-dal-zachycen">Opakované pokusy o další zachycení</h2>



<p>Pokusy o opětovné zachycení tohoto signálu se zatím nesetkaly s&nbsp;úspěchem. Při probírání se daty našli oba badatelé 71 pulsů, které se projevovaly po dobu skoro tří měsíců. <strong>Další teleskopy nic nezachytily, ale to nebylo nic překvapivého. </strong>Murchison Widefield Array (MWA) je <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/vesmir/teleskop-jamese-webba-vypusten/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">teleskop</a> se zvláštní citlivostí a širokým rozsahem. Proto zachytil už v&nbsp;minulosti hodně nečekaných objektů, které by jiné teleskopy zaznamenaly jen při pátrání na správném místě.</p>



<p>S&nbsp;touto informací se samozřejmě zrodila potřeba vysvětlení, vyloučit zelené mužíčky bylo však jednoduché. Technologické signály zabírají úzkou část spektra, GLEAM-X je ale velmi široký. <strong>Vytvořit signál přesahující tolik frekvencí vyžaduje opravdu hodně energie.</strong> Pro jakoukoli civilizaci, která by něco takového dovedla vůbec produkovat, by šlo především o obrovské plýtvání. Na druhé straně pomalý pulsar je také vyloučen.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pot-eba-magnetick-ho-pole">Potřeba magnetického pole</h2>



<p><em>„Pokud by tu byl pulsar, potřeboval by magnetické pole stokrát silnější než cokoli ve vesmíru,“ </em>dodala Hurley-Walker. <em>„Krom toho by se také velmi rychle rozpadl.“</em> Rychlejší pulsary mají více síly, <strong>což je nekonzistentní s&nbsp;kombinací rychlosti a jasu</strong>, kterou právě GLEAM-X ukazuje. Byla uvážena i možnost dvou objektů na prodloužené orbitě. Ty měly vysílat vlny energie při vzájemném setkání.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="618" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mlhovina-s-pulsarem.jpg" alt="" class="wp-image-64175 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mlhovina-s-pulsarem.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mlhovina-s-pulsarem-320x198.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mlhovina-s-pulsarem-768x475.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mlhovina-s-pulsarem-720x445.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Ačkoli tato možnost nebyla zcela vyloučena, podrobnější rozbor nevedl k&nbsp;modelu, který by takto mohl fungovat. To nechalo týmu jen magnetar, jehož obrovská <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/obrat-magnetickeho-pole-zeme-by-byl-devastujici-vytvoril-by-extremni-pocasi-a-vedl-by-k-vyhynuti-velkych-savcu/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">magnetická pole</a> se stala „rozbouřenými a komplikovanými“. <strong><em>„Když se uklidní, vygenerují vlnu energie, jakou jsme právě viděli.“</em></strong> Magnetar je neutronová hvězda s&nbsp;extrémně silným magnetickým polem. Rozpad jeho nestabilní kůry tak provází mohutné emise záření.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaký vesmírný objekt vás nejvíce fascinuje?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-iflscience">Zdroj: <a href="https://www.iflscience.com/space/unexplained-radio-signal-unlike-anything-seen-before-found-by-astronomers/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IFLScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/podivne-signaly-cekaji-vysvetleni/">Astronomové zachytili nevysvětlitelné signály. Analyzované vysílání se nepodobá ničemu, co vědci kdy viděli</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Zachycen podivný signál přicházející z vesmíru. Jeho zdroj dělá vědcům starosti</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/frekvence-falesnych-poplachu-astronomie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[David Mencl]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 12 Nov 2021 01:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[falešný poplach]]></category>
		<category><![CDATA[pátrání]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=42295</guid>

					<description><![CDATA[<p>Podivný signál, který badatelé zachytili, podle všeho vycházel z hvězdy nejbližší našemu vlastnímu Slunci. Vědci podnikli skoro rok trvající hon na vypátrání jeho původu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Výsledek po roce bádání? Signál nepocházel z&nbsp;mimozemské civilizace, která by rotovala kolem Proximy Centauri, jeho zdrojem bylo něco mnohem všednějšího. Nejspíš se jednalo o telefon, rádio nebo <strong>případně počítač nacházející se někde v&nbsp;Austrálii.</strong> K&nbsp;tomu aspoň došly dvě studie publikované v&nbsp;časopisu Nature Astronomy. Potvrdila to i <a href="https://go.redirectingat.com/?id=92X1590019&amp;xcust=livescience_us_9374237865247777000&amp;xs=1&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.nature.com%2Farticles%2Fd41586-021-02931-7&amp;sref=https%3A%2F%2Fwww.livescience.com%2Falien-signal-blc1-earth-origin" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Sofia Sheikh</a>, astronomka a spoluautorka obou studií, která pracuje na univerzitě v&nbsp;Kalifornii.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zachycen-ryze-pozemsk-p-vod">Zachycen ryze pozemský původ</h2>



<p>Signál nejspíš pocházel z&nbsp;lidského rušení způsobeného nějakou technologií nacházející se na zemském povrchu. Prvně byl zachycen radioteleskopem na Parkerově hvězdárně v&nbsp;Novém Jižním Walesu v&nbsp;Austrálii. <strong>Tento konkrétní teleskop je součástí tzv. Breakthrough Listen</strong>, největší vědecké soustavy, která naslouchá mimozemským „technosignaturám“. Program byl spuštěn roku 2016 a nachází se ve výzkumném centru SETI v&nbsp;Berkeley.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="389" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/observator-v-horach-1024x389.jpg" alt="" class="wp-image-42307 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Signál, jehož výskyt trval asi pět hodin a měl frekvenci 982 megahertz, se nacházel v&nbsp;pásmu, které je normálně vyhrazeno letecké komunikaci. Jenže v&nbsp;prostoru žádná letadla nebyla, takže vědci tuto možnost vzápětí vyloučili. <strong>Vysílání velmi dobře napodobovalo přesně to</strong>, co se vědci snažili dlouhou dobu najít. Byla to totiž konkrétní frekvence, zatímco přírodní signály se vždycky pohybují v&nbsp;nějakém rozsahu, což je jasně odlišuje.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-lidsk-ru-en-je-p-tomn-neust-le">Lidské rušení je přítomné neustále</h2>



<p>Opravdu konkrétní frekvence není nic zvláštního. Astronomové se s&nbsp;rušením svého pozorování setkávají prakticky neustále, takže musí všechna data filtrovat. Jenže frekvence se postupně měnila, <strong>což je něco, co odpovídá vysílání z&nbsp;vesmíru.</strong> Jak se Země otáčí, Dopplerův efekt frekvenci posouvá. Situaci ještě zkomplikovala jedna z&nbsp;planet kolem Proximy Centauri. Je velmi malá, velmi blízko Zemi a je v „obyvatelné zóně“, kde může na povrchu existovat tekutá voda.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="768" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/satelity-obloha-1024x768.jpg" alt="" class="wp-image-42310 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Jenže když se astronomové zaměřili na signál znova, už tam nebyl. Pokud to nebyli mimozemšťané, tak o co se jednalo? Podle posunu frekvence se dají některé věci odhadnout. <strong>Tohle směřovalo k&nbsp;nějakému levnému kousku elektroniky,</strong> který používá krystalový oscilátor. Astronom Seth Shostak podotýká, že vždycky doufal ve skutečné zachycení mimozemského vysílání. Jeho počáteční nadšení bylo časem konfrontováno s&nbsp;nutnou mírou realismu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-kter-z-hady-vysv-tlen-jin-z-st-vaj">Některé záhady vysvětlené, jiné zůstávají</h2>



<p><em>„Falešné poplachy míváme pořád. Nejdřív jste nadšení, jen aby vás po pár dnech zklamalo to, že signál mají na svědomí Homo sapiens, nikoli Klingoni.“ </em>Signál byl původně součástí záznamu, který trval asi 26 hodin. <strong>Astronomy byl ale zachycen až za rok při opětovné filtraci dat,</strong> a nejdřív k&nbsp;němu byli skeptičtí. Jenže podrobnější zkoumání vyloučilo rušení a vypadalo to na vysílání v&nbsp;takové podobě, na kterou všichni astronomové už dlouho čekali.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="681" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zrcadla-teleskopu-1024x681.jpg" alt="" class="wp-image-42313 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Asi nejslavnějším případem je signál z&nbsp;rok 1977, kdy astronomové ze státní univerzity v&nbsp;Ohiu zachytili vysílání trvající 72 vteřin. Bylo tak nezvyklé, že Jerry Ehman, jeden z&nbsp;členů týmu, načmáral na záznam „Wow!“. <strong>Zrovna tento záchyt přitom nebyl nikdy uspokojivě objasněn</strong>. Tým nad ním hloubal, ale k&nbsp;náhlému aha efektu postupem času asi nedojde. Nejspíš to bude záhada, dokud astronomové nezachytí totožný signál podruhé.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Zkoušeli jste někdy podobně „ulovit“ vysílání?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-npr">Zdroj: <a href="https://www.npr.org/2021/10/30/1050000708/signal-stars-proxima-centauri-mystery" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NPR</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/frekvence-falesnych-poplachu-astronomie/">Zachycen podivný signál přicházející z vesmíru. Jeho zdroj dělá vědcům starosti</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Lovci mimozemšťanů zachytili záhadný signál přicházející z nejbližšího hvězdného systému</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/lovci-mimozemstanu-zachytili-zahadny-signal-prichazejici-z-nejblizsiho-hvezdneho-systemu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 17 Feb 2021 19:26:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Mimozemská civilizace]]></category>
		<category><![CDATA[Mimozemšťani]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=3185</guid>

					<description><![CDATA[<p>Nejbližší hvězdný systém se stal zdrojem podivných signálů, které zachytili astronomové lačnící po mimozemských civilizacích.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Skupina astronomů, která pátrá po známkách dalších civilizací mimo naši planetu, zachytila „zajímavé signály“ pocházející z&nbsp;oblasti Proxima Centauri, což je hvězdný systém nejbližší našemu Slunci. Badatelé stále připravují k&nbsp;vydání podrobnou studii týkající se objevu a data zatím nebyla zveřejněna, tedy aspoň podle dostupných veřejných zdrojů.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Přímá várka radiových vln</h2>



<p>Signál je ovšem podle dostupných informací přímá várka radiových vln o frekvenci 980 MHz a byl zachycen v&nbsp;dubnu a květnu roku 2019 na Parkesově teleskopu v&nbsp;Austrálii. <strong>Tento přístroj je součástí 100milionového Naslouchače</strong>, projektu pátrání po radiových vlnách z&nbsp;technologických zdrojů nacházejících se mimo naši sluneční soustavu. Signál o frekvenci 980 MHz se objevil jen jednou a od té doby se neopakoval.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="683" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/mimozemstane-signaly-zachyceni-1024x683.jpg" alt="" class="wp-image-3667 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Ta frekvence je důležitou vlastností, protože podle vědeckých kruhů neodpovídá tato hladina satelitům a dalším zařízení vytvořených člověkem.&nbsp;<strong>Naslouchač zachytává neobvyklá vysílání prakticky neustále</strong> – mezi pozemskými zdroji, přirozenou aktivitou Slunce a v&nbsp;dalších oblastech je signálů skákajících sem a tam dost. Jenže tenhle signál podle všeho přišel přímo z&nbsp;oblasti Proxima Centauri, asi 4.2 světelných let od Země.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Další zvláštní skutečnosti</h2>



<p>Co je ještě dráždivější je skutečnost, že se signál během pozorování lehce změnil, a to způsobem odpovídajícím pohybu planety během vysílání. Proxima Centauri zahrnuje jeden <strong>známý skalnatý svět o 17 % větší než Země a jednoho známého plynného obra</strong>. Nejmenovaný zdroj s&nbsp;přístupem k&nbsp;datům uvedl, že se jedná o prvního vážného kandidáta na mimozemskou komunikaci od „Wow! Signálu“. To je slavný signál zachycený roku 1977, který se také podobal techno signatuře.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="768" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/antenna-1242796-1024x768.jpg" alt="" class="wp-image-3191 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Noviny ovšem poznamenaly, že i tento bude mít ovšem nejspíš prostší původ. Taková „prostota“ obvykle zahrnuje komety nebo vodíkové mraky, které by mohly vysvětlit i onen starý signál. Výzvou pátrání po mimozemské civilizaci je také to, že <strong>nikdo neví, jakou formou by takové světy mohly komunikovat</strong>, a nikdo nezná všechny přirozené zdroje vln ve vesmíru. Takže pokud dorazí něco sofistikovaného, je lákavé se rychle přiklonit k&nbsp;mimozemšťanům. Ani po zveřejnění se tak nedá očekávat skutečná odpověď na zdroj vysílání.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/lovci-mimozemstanu-zachytili-zahadny-signal-prichazejici-z-nejblizsiho-hvezdneho-systemu/">Lovci mimozemšťanů zachytili záhadný signál přicházející z nejbližšího hvězdného systému</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
