Obrat magnetického pole Země by byl devastující. Vytvořil by extrémní počasí, a vedl by k vyhynutí velkých savců

Magnetické pole Země se v minulosti převrátilo a tato změna je spojena s vyhynutím druhů před 42 000 lety. Největší koncentraci má na severním a jižním pólu.

i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Nejmladší obrácení magnetického pole Země v historii se mohlo odehrát před 42 000 lety. Odpovídá tomu aspoň nová analýza nálezu zkamenělých tří prstenců. Tento obrat magnetického pole by byl devastující, vytvořil by naprosto extrémní počasí a nejspíše by vedl k vyhynutí velkých savců a našich předků jako například Neandrtálců.

Nevztahuje se jen na planetu

Samo magnetické pole Země sahá i do vesmíru a jeho síla se nejvíce koncentruje na severním a jižním pólu. Putuje a občas se prohodí zhruba každých 200 000 až 300 000 let, ale máme obecně velmi slabé poznatky či důkazy o dopadu těchto změn na prostředí naší planety. Badatelé s muzea na jihu Austrálie nám teď poskytli několik odpovědí. Přišli totiž s nejpřesnějším stanovením data posledního obratu magnetického pole Země nazvaného Laschamp.

iZdroj fotografie: Pixabay

Tato událost podle nich nastala v době před 41 560 až 41 050 lety a proces sám trval méně než 1000 let. Tým tyto parametry vypočítal použitím radiouhlíkové analýzy tři prstenců z dávno zkamenělého stromu Kauri zachovaného v severních mokřadech Nového Zélandu. Tento strom „prožil“ tyto obraty a badatelé použili změnu uhlíku 14 v atmosféře, aby určili přesný moment, kdy magnetické pole samotné zkolabovalo.

Zeslábnutí magnetosféry

Magnetosféra Země, tedy oblast kolem planety, které dominuje magnetické pole Země, při přehození pólů zeslábne. Australský tým odhaduje, že během posledního obratu byla jeho síla jen asi 6 % jeho aktuální síly. Když toto pole zeslábne, pronikne do atmosféry mnohem více kosmického záření a zvýší úroveň radioaktivity uhlíku 14. Změřením úrovně uhlíku 14 v každém prstenci zachovalého Kauri stromu mohli tak vědci určit přesné datum přeměny pole.

iZdroj fotografie: Pixabay

Příkon záření a ultrafialového světla poškozujícího ozonovou vrstvu byl na velmi vysokém stupni. To by bez diskusí zasáhlo do počasí včetně masivních bouří, vysokých teplot a hodně slunečního svitu. Na tyto podmínky by se mnoho organismů jen velmi obtížně adaptovalo. Tato extrémní změna mohla vést k vyhynutí některých velkých druhů savců, nebo minimálně přispět k takové skutečnosti. Mamuti či Neandtrálci vyhynuli přibližně ve stejném čase.

Zdroj: New Scientist

Diskuze Vstoupit do diskuze
119 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Důležitost vitamínu C nelze popřít. Takhle vám tělo včas dává najevo, že ho má nedostatek
Události247.cz
Události247.cz
Rusové napadli specifickým způsobem další zemi. V minulosti čelilo útoku i Česko
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
Obrněná auta slaví 120. narozeniny. První pokusy vozidel dnes působí takřka křehce
adbz.cz
adbz.cz
3+1 šikovných triků s vysavačem, které používají i v luxusních hotelech