Nenápadný plot se skrytým ostnem

Smart Fence na první pohled připomíná nízký dekorativní zahradní plůtek ve stylu klasického anglického laťkového plotu. Jenže uvnitř se skrývá třídílná konstrukce, která dělá z nevinného borderu účinnou zbraň proti nezvaným pneumatikám.

• Spodní část tvoří duté ocelové válce zaražené do země v úrovni terénu.
• Střední sekce obsahuje ocelové trubky s ostře orientovanými hranami směrem vzhůru, takzvaný stinger.
• Horní část je odnímatelná dekorativní nadstavba, která celý mechanismus maskuje.

Když auto najede do plotu, pneumatika se dostane do kontaktu se střední sekcí. Výsledkem není žádná exploze ani dramatické utržení kola, vzduch z pneumatiky začne postupně ucházet. Řidič si poškození často všimne až o desítky metrů dál. Tichá, ale účinná lekce.

Od frustrace k patentu: deset let cesty

Časová osa vynálezu ukazuje, že nejde o žádný impulzivní nápad rozzlobeného souseda. Pringle problém řešil systematicky. Od koupě domu v roce 2011 experimentoval s různými přístupy a funkční prototyp měl hotový až kolem roku 2016. Patentovou přihlášku podal v květnu 2017, patent mu byl udělen v červnu 2021.

Virální vlna z května 2026 tedy recykluje starší, ověřený a patentovaný vynález. Šok z videa, kde se auto po nárazu do nevinného plůtku plíží dál s prázdnou pneumatikou, funguje spolehlivě, ale novinka to není. Smart Fence je prezentován jako cenově dostupné řešení vhodné pro domácí i komerční použití, veřejný ceník ale jeho tvůrce dosud nezveřejnil.

Co na to říká zákon, v Británii i v Česku

Tady příběh ztrácí lehkost a začíná být komplikovaný. V Británii je klíčová otázka jediná: stojí plot na soukromém pozemku, nebo zasahuje do takzvaného highway, tedy silnice, chodníku nebo přilehlého travnatého pásu ve správě obce? Podle pravidel Milton Keynes City Council musí být jakýkoli předmět na highway licencován podle Highways Act 1980. Neautorizované objekty, které způsobí nehodu nebo škodu, mohou založit právní odpovědnost jejich majitele.

A co v Česku? Tady by nadšený následovník Pringlea narazil ještě tvrději. Občanský zákoník ukládá takzvanou prevenční povinnost předcházet nedůvodné újmě (§ 2900). Nutná obrana podle § 2905 občanského zákoníku i § 29 trestního zákoníku se vztahuje výhradně na bezprostředně hrozící nebo trvající útok, předem nainstalovaný mechanismus určený k poškození pneumatik tuto podmínku nesplňuje. Navíc: pokud by se ukázalo, že travnatý pás je součástí pozemní komunikace, vstupuje do hry i zákon o pozemních komunikacích a jeho pravidla zvláštního užívání.

Právní riziko v českém prostředí je podle nás natolik vysoké, že podobný mechanismus nelze doporučit bez důkladné konzultace s právníkem a ověření katastrálních hranic.

Proč to baví internet víc než betonový sloupek

Virální úspěch Smart Fence nestojí na technické inovaci. Ocelové trubky a hroty nejsou raketová věda. Stojí na kontrastu: nevinný bílý plůtek versus zdevastovaná pneumatika. Na pocitu spravedlnosti, který zná každý, komu někdo rozjezdil zahradu. A na tom, že Pringle problém neřešil vztekem, ale čtyřmi lety vývoje a patentovou přihláškou.

Právě tahle kombinace, inženýrská trpělivost zabalená do satisfakce z okamžitého trestu, dělá z příběhu materiál, který se šíří sám. Algoritmy sociálních sítí milují emoční kontrast a Smart Fence ho dodává v čisté formě.

Jedno ale zůstává: mezi virálním videem a legální instalací na vlastním pozemku leží propast, kterou žádný patent nepřeklenuje. Kdo chce chránit trávník, měl by začít u katastru, ne u ocelových hrotů.

Článek Řidiči mu bezostyšně ničili trávník. Jeho geniální pomsta je okamžitě vytrestá se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kácení v unikátním ekosystému může vyústit v katastrofu

Problém se týká oblasti známé jako Jarrah Forest jižně od města Perth. Tento les tvoří jedinečný ekosystém eukalyptových porostů, který se vyvíjel stovky let. Na první pohled je to místo, které je třeba chránit. Jenže podle nezávislého auditu vykácela zmíněná firma mezi lety 2019 a 2025 více než 2000 hektarů lesa – a to jak jinak než bez potřebného federálního povolení. A největší problém byl v tom, že šlo o území, kde hnízdí dva silně ohrožené druhy kakaduů.

Kakaduové, kteří žijí jen tady

Největší obavy ochránců přírody se týkají druhu Baudin’s black cockatoo alias kakadu dlouhozobého (Calyptorhynchus baudinii). Tento kakadu žije pouze v malé části západní Austrálie a jeho populace dlouhodobě klesá.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Bruce Millar (@bruce.millar.121)

V ohrožené oblasti se navíc vyskytuje také Carnaby’s black cockatoo – kakadu krátkozobý (Calyptorhynchus latirostris), další chráněný druh papouška. Ale jen u opeřenců nezůstaneme. Kromě kakaduů zde totiž žijí i další unikátní zvířata, například „usměvavý“ klokan quokka nebo vačnatec kunovec tečkovaný, zvaný také chuditch.

Kam půjde rekordní pokuta?

Za tohle všechno má těžební gigant Alcoa zaplatit 55 milionů australských dolarů, což je v přepočtu na české koruny nějakých 800 milionů. Peníze půjdou na záchranné programy, které mají za úkol alespoň částečně napravit škody, které těžba způsobila.

Jenže celé to má háček – těžba samotná totiž pokračuje. Navzdory rekordní pokutě tu totiž společnost Alcoa působí dál a bude pokračovat v těžbě ještě zhruba rok a půl. Vláda to zdůvodnila takzvaným „národním zájmem“, protože bauxit je klíčovou surovinou pro výrobu hliníku (který Austrálie hojně vyváží). Firma pak na oplátku slíbila, že omezí kácení na maximálně 800 hektarů ročně a zvýší tempo rekultivace až na 1000 hektarů ročně. Tak snad to bude stačit.

Článek Za vykácený les pro vzácného papouška padla rekordní pokuta. Firma zaplatí stovky milionů Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Případ v Řecku

Zneužít bankomat Tr. Piraeus v předměstí Nea Chalkidona se ale neukázalo jako ta správná volba pro loupež. Zaměstnanci obchodu totiž prováděli každodenní kontroly a nacházeli tak na vnější straně bankomatu stopy po zásahu. Důležitou roli přitom sehrálo oddělení podvodů a bezpečnosti Piraeus Bank, kde byla zjištěna podezřelá aktivita v pohybech automatu.

Prohlídka dotyčných pachatelů

Po tomto incidentu byla okamžitě podána stížnost na policii a speciální jednotka bezpečnostního oddělení zatkla pachatele při činu. Při základních prohlídkách obou pachatelů byla mimo jiné zjištěna čtečka elektronických karet, skener a také karta s podobnými rozměry jako u bankovních karet.

Důležitá je informovanost

Pachatelé byli předvedeni k athénskému okresnímu státnímu zástupci a později vzati do vazby pro trestné činy. Na jednoho ze zatčených čekal Interpol s evropským zatykačem pro podobné případy v zahraničí. Aby se tyto situace neopakovaly, policie v souvislosti s prevencí informovala občany o ochraně svých transakcí.

Jak se u bankomatu chránit?

Existuje spousta možností, jak se ochránit před těmito podvody s bankomaty. Když zahajujete transakci, pečlivě zkontrolujte své okolí, zda nedošlo k nějakému podezřelému pohybu. Ujistěte se, že v oblasti, kde se nachází bankomat, neexistuje žádná další věc, jejíž přítomnost není odůvodněná. Pokud na slotu pro kartu najdete jakýkoli podezřelý předmět, poškození nebo stopy, tak se bankomatu rozhodně vyhněte.

Věřte jen kompetentním osobám

V případě, že v sobě bankomat drží jakoukoliv kartu nebo se během transakce setkáte s nějakým problémem, kontaktujte pouze banku, která kartu vydala. Můžete se setkat i s běžným problémem při výběru hotovosti. Vždy se ujistěte, že je transakce řádně dokončena. Pokud jste nepožádali o potvrzení transakce, vložte kartu znovu do bankomatu a pro ujištění zkontrolujte zůstatek na účtu. To nejdůležitější je ale důvěrnost. Jedná se totiž o vaše peníze a nikomu kromě kompetentních osob nevěřte.

Článek Podvodníci přišli na novou techniku, jak okrádat lidi. Stačí jim k tomu jen malá úprava bankomatu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Skrytý klíč

Klasickému klíči ovšem neodzvonilo, v klíčence se přes veškerou elektroniku stále skrývá. Někdy se dá vytáhnout jako samostatná součástka, jindy je vyklápěcí. Ale proč, když odemykáte elektronicky? Jde o nouzové řešení pro případy, kdy obvody selžou.

Nastartujte auto na dálku

Některé modely vozů dovolují nastartovat na dálku jen pomocí klíčenky. To se hodí zvláště v mrazivých dnech, když chcete auto před jízdou trochu zahřát. Jak uvádí Consumer Reports, prostě pátrejte po tlačítku s kruhovou šipkou.

Klíčenka a stažení okének

Věděli jste, že klíčenku můžete použít i na trochu toho větrání? Podle webu HuffPost lze takto v mnoha vozech stáhnout všechna 4 okna najednou. Zkuste dvakrát stisknout tlačítko otvírání vozu a podruhé ho podržet déle, dokud nebudou všechna dole.

Ovládání či složení zpětných zrcátek

Jestli jste se zrovna pracně vecpali do těsného parkovacího prostoru, můžete pomocí klíčenky zajistit bezpečí i vašim zpětným zrcátkům. Pokud to váš vůz nedělá automaticky při zamykání, zkuste držet tlačítko pro zamknutí po dobu 10 vteřin.

Otevírání kufru

U starších modelů bylo i na takovou operaci potřeba použít klasický mechanický klíč. Ty moderní už mají tlačítko, páčku či záklopku. Nebo můžete i kufr otevřít právě na dálku pomocí klíčenky.

Startování pomocí klíčenky

Startování pouhým tlačítkem se stává stále běžnějším a toto řešení už má 62 % veškerých vozů – jak uvádí stránka Edmunds. Pokud si tuto možnost vyberete pro váš příští vůz, vaše klíčenka bude sloužit jako způsob startování i zastavení. A to tehdy, pokud je uvnitř vozu a vaše noha na brzdě. Hlavně ji nikdy nenechte samotnou v autě.

Jak být s jejich asistencí v noci v klidu?

Prakticky u každého auta mají klíčky poplašné tlačítko. To spustí nouzové výstražné systémy, takže svůj vůz najdete i na tom nejpřeplněnějším parkovišti. V případě zcela opuštěné garáže to může i zahnat zloděje, kteří věnují vozu přílišnou pozornost, jak doporučuje RepairPal. Tato funkce se dá využít, i když je auto v noci doma. Když dosáhnou klíčky z vašeho nočního stolku, můžete je při podivných zvucích zvenku použít k vyplašení vetřelců.

Nastavení sedačky

Půjčili jste vozidlo nějakému obrovi, nebo naopak drobné dámě? Některé modely vám dovolí uložit nastavení sedačky „do paměti“. Každé klíčky mají přidělené určité číslo, takže když nasednete, systém ví, kdo zrovna řídí. Tam si můžete stanovit svoje preference a vydat se na cestu.

Parkování v malých prostorách

Tohle platí dle Business Insideru hlavně pro Tesly. Už nikdy nepoškrábete ani sebe, ani vedlejší vůz. Klíčenky Tesly dovolují zaparkovat v těsném prostoru, aniž by byla nutná přítomnost řidiče.

Článek Klíč od auta má skrytou funkci, která může svého majitele zachránit v prekérní situaci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Smrt způsobená výbuchy

Od první světové války většina amerických obětí, které padli během bojových akcí, nepadli podle všeho ze střelných zbraní, ale z explozí a výbuchů výbušnin. V dnešní době mnoho vojáků a ozbrojených složek nosí právě u sebe také velké množství výbušnin, které představují potenciální riziko zranění. Stejně tak většina vojáků dnes nosí těžkou neprůstřelnou vestu, která chrání jejich tělo včetně trupu. Většina jejich těla ovšem stále zůstává vystavena nerozváženému cíli výbušných fragmentů a nebezpečných střepin.

Navrhování bylo obtížné

Návrh nového zařízení na ochranu končetin před extrémními teplotami a smrtícími projektily, které doprovázejí výbuch, byl velmi obtížný kvůli základním vlastnostem materiálu. Materiály, které jsou dostatečně silné, aby chránily před balistickými hrozbami, nemohou chránit před extrémními teplotami a naopak. Výsledkem je, že většina dnešního ochranného vybavení je složena z několika vrstev různých materiálů, což vede k objemnému, těžkému vybavení, které by při nošení na pažích a nohou vážně omezilo mobilitu vojáka.

Zkušenosti z Afghánistánu

Vědci z Harvardské univerzity ve spolupráci s Vojenským střediskem pro bojové schopnosti vojska USA a společností West Point vyvinuli lehký multifunkční materiál z nanovláken, který může chránit uživatele před extrémními teplotami a balistickými hrozbami. Podle některých vojáků, kteří bojovali přímo v Afghánistánu, může brnění zachránit život. Viděli také, že ovšem některé brnění může výrazně omezit pohyblivost vojáka, což je velký problém a mise tím může utrpět vážnou ztrátu úspěšnosti.

Ochrana v extrémním prostředí

Cílem bylo tedy navrhnout multifunkční materiál, který by mohl chránit někoho, kdo pracuje v extrémních prostředí. Takovým člověkem může být astronaut, hasič nebo voják. Materiál by tyto osoby chránil před různými hrozbami, kterým mohou během výkonu své práce čelit. K dosažení tohoto praktického cíle potřebovali vědci prozkoumat kompromis mezi mechanickou ochranou a tepelnou izolací, vlastnostmi zakořeněnými v molekulární struktuře a orientaci materiálu. Materiály se silnou mechanickou ochranou, jako jsou kovy a keramika, mají vysoce uspořádanou molekulární hustotu, což jim umožňuje odolávat energii přímého úderu.

Článek Nové multifunkční vlákno může ochránit ozbrojené složky před nebezpečím výbuchu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pozor na neplatné bankovky

Podle prohlášení České národní banky (ČNB) lze tyto neplatné bankovky bylo možné vrátit do konce června 2024, a to u všech úvěrových institucí a na každé pobočce České národní banky. Pokud jste tento termín prošvihli, je velká šance, že teď máte doma bezcenné papírky. Stále však není všechno ztraceno. Od července 2024 však neplatné bankovky přijímají pouze pobočky České národní banky.

Pokud bankovky s úzkým stříbrným proužkem v nominální hodnotě 100 Kč, 200 Kč, 500 Kč, 1000 Kč a 2000 Kč nevrátíte, v obchodě s nimi už rozhodně nezaplatíte, jak uvádí web Aazdraví.cz. Častá obměna papírových bankovek je důležitá pro zachování bezpečnosti české měny. Staré bankovky už jednoduše nemusí mít všechny ochranné prvky, takže je jednodušší je padělat. Z toho důvodu je nutné hotovost v oběhu jednou za čas obměnit.

Stále je v oběhu několik milionů kusů

Ačkoliv je stahování bankovek s úzkým kovovým proužkem vyhlášeno už řadu měsíců, v oběhu se stále nachází několik milionů těchto neplatných kusů. Už nyní jsou však v podstatě bezcenné, žádný obchod je už nepřijímá. Pokud doma neschováváte velký obnos peněz v hotovosti, pravděpodobně se vás tento problém netýká. Pozor by si však měli dávat především senioři, kteří stále mají tendenci uchovávat své peníze takzvaně pod polštářem.

Redakce VědaŽivě

23 května, 2024

Nemáte v peněžence vzácné mince a bankovky? Pokud mají chybnou ražbu, mají hodnotu desítek tisíc korun

Mnohdy se může jednat o úspory ve výši několika desítek tisíc, které mohou najednou pozbýt veškerou svou hodnotu. V takovém případě je poslední vhodný čas své uložené bankovky zkontrolovat a případně je nechat vyměnit za nové s širším kovovým proužkem. Tyto starosti nám odpadnou, jakmile od hotovostní měny úplně upustíme a budeme platit pouze platebními kartami.

Článek Máte v peněžence bankovky se specifickým detailem? Hoďte je rovnou do koše, jsou neplatné se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Antivirové programy zpomalují systém

Windows Defender dlouhodobě patřil mezi nejlepší antivirové programy vůbec. Tuto příčku si udržel i v konkurenci s propracovanými a placenými programy. Ačkoliv se jeho úroveň ochrany stále drží poměrně vysoko, jeho softwarové nároky se značně zhoršily. Ve srovnávacím testu, který provedla společnost AV-Comparatives tak obsadil předposlední místo ze všech patnácti testovaných programů. Hůře na tom byl už jen program TotalDefense.

Průběh testu

Test společnosti AV-Comparatives sleduje a porovnává rychlost počítačů s neaktivním a s aktivním antivirovým programem. Rychlost se sleduje při běžných úkonech, jako je kopírování souborů, jejich archivace a obnovení. Dále se test zaměřuje na rychlost instalace programů, jejich spouštění či stahování. Antivirové programy by neměly mít výrazný dopad ani na rychlost načítání a prohlížení internetových stránek. V tomto ohledu si program Windows Defender značně pohoršil a jeho využívání už nemusí být pro spoustu uživatelů atraktivní.

Redakce VědaŽivě

4 února, 2022

Digitální stopy člověk nechává všude, Jeníček a Mařenka byli ve větším bezpečí. Odborníci radí, jak opět převzít kontrolu nad svými daty

Alternativy Windows Defenderu

Naštěstí je k dostání spousta jiných antivirových programů, které uživateli poskytnou stejně dobrou ochranu s menším zatížením jeho systému. Nejlepším antivirovým programem vůbec je ESET Internet Security, který je však placený. Za svou cenu však nabízí špičkovou ochranu a minimální dopad na rychlost operačního systému. V těsném závěsu se pak drží Avira Prime. Existují však i bezplatné antivirové programy, které v testu dopadly lépe než Windows Defender. Konkrétně se jedná o programy od Avastu a AVG, které se se svou zátěží systému umístily na slušném pátém místě. Pro nenáročného uživatele tak představují ideální alternativu.

Článek Máte počítač? Hrozí vám poplatek 30 000 Kč. V ohrožení je více než 95 % Čechů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Cílení na protein spermatu

Řeč je konkrétně o nehormonální tabletě, kterou je potřeba užít 30 minut před pohlavním stykem. Její efekt poté vydrží až několik hodin. Zaměřuje se na protein zvaný rozpustná adenylátcykláza (sAC), který spermie potřebují ke svému fungování. Předchozí výzkumy srovnaly v této otázce muže a myši. Jak se ukázalo, kdokoli z nich přirozeně postrádal gen sAC, byl jednoduše neplodný. Jinak byli takoví lidé či hlodavci zcela zdraví.

Tým se proto rozhodl podrobně prozkoumat, zda by jeho cílené blokování mohlo fungovat jako antikoncepce. Během experimentu podali myším samcům jednu dávku inhibitoru sAC TDI-11861. Pak je normálně nechali pářit se samicemi. Výsledek byl ohromující – ani po 52 pokusech ze samčí strany nezabřezla jediná samice. Kontrolní skupině se za tu samou dobu podařilo při stejném tempu bez problémů oplodnit asi třetinu myší.

Možné výhody, nutnost dalších testů

Stejně důležitým faktorem je rychlost nástupu účinku a dlouhodobý efekt. Inhibitor totiž aktivitu myších spermií ovlivnil během 30–60 minut a plně je blokoval po dobu 2,5 hodin. Některé spermie začaly opět získávat původní pohyblivost po 3 hodinách. Zpátky na plné plodnosti pak byli testovaní samci za 24 hodin. Vědcům teď zbývá prokázat, že je možné totožný výsledek přesunout i na lidský druh. Stále je ovšem na místě opatrnost.

Testy musí ve druhé řadě zjistit případné vedlejší účinky a další okolnosti. Současně je třeba myslet na to, že jde pouze o prostředek proti početí. Ani současné antikoncepční pilulky používané běžně ženami totiž nikoho nechrání před pohlavními chorobami. Kondomy nebo sexuální abstinence jsou v takovém případě zkrátka nenahraditelné. Stejně tak partnerská věrnost a kontinuální přehled o zdravotním stavu svém i svého protějšku.

Článek Mužská antikoncepční pilulka účinkuje do 30 minut. Testování zatím vypadá slibně se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Když to funkce prostoru opravňuje

„Sledování osob kamerou je nejvíc oprávněné tam, kde chrání cenný majetek. Případně má-li kamera zcela legitimní účel,“ uvádí právník Dr. Gergely Szabó. Přirozeně bývá legální i v dalších případech. Pokud k pořizování záznamu není opravdu pádný důvod, je třeba s tímto zařízením zacházet velmi opatrně. Vždycky jde totiž o nástroj, který zasahuje do osobních práv jednotlivce. Příkladem může být sledování schodiště domu nebo pracovníků v kanceláři.

Základem je to, že kamera musí být za všech okolností jasně viditelná. Obecně ji opravňuje práce s cennostmi, případně nebezpečným materiálem, kterým mohou pracovníci ohrozit vlastní či cizí zdraví. Stejně tak existují případy, kdy je jiný nástroj kontroly prakticky nemožný. Sběr dat ovšem nesmí překračovat minimum nutné k dosažení takového cíle. Kamera tak postrádá smysl tam, kde není nic rizikového ani jakkoli cenného.

Místa, kde je vždy nelegální

V první řadě jde o soukromé prostory typu koupelen a toalet. Dále šatny a společné nepracovní prostory, tedy jídelny a různé salonky. Pokud to firma i tak udělá, dopouští se vážného porušení práv a sledovaní mohou podat stížnost. Nelze nikdy dostatečně zdůraznit, že osoba musí o přítomnosti kamery vždy vědět. Současně je třeba promluvit i o soukromých kamerách. Nikoho nemůžeme nahrávat nebo natáčet bez jeho vědomí a souhlasu.

To platí pro veřejné prostory jako MHD, knihovny a další veřejně přístupné instituce. Vezmeme-li v úvahu například pokladní v obchodě, lze v rámci zákona sledovat přímo pokladnu, případně okolní prostor. Každý má tedy právo na svou soukromou sféru. A pokud kamera míří na „obecný prostor“, pak právo na ochranu soukromí nijak neporušuje. Další důležitou rovinou celé věci je délka uchování takových záznamů, která má své limity.

Uchování záznamů a živý přenos

Na většině míst vybavených kamerami jsou záznamy – podle důvodů sledování – uchovány nejvýše 72 hodin. Nicméně aktuálně neexistuje žádné omezení této doby. Opět tady platí požadavek, že data je potřeba uchovávat po dobu nezbytnou k dosažení účelu, kvůli kterým monitoring vůbec existuje. Tedy obecně dobu co nejkratší. V případě ochrany majetku lze dobu uchovávání odůvodnit jen tehdy, pokud nepřesáhne jednotky dnů. Delší nemá smysl.

Poslední rovinou je živý přenos, například pro ochranku, který však není dlouho uchováván. Materiál tedy není dlouho v držení, ani se na něj ochranka nekouká během dlouhých zimních večerů. „Pokud tato technika poskytuje pozorovateli další podstatné informace, na základě kterých rozhoduje a přijímá opatření, je prohlížení živého obrazu vnímáno jako správa dat,“ uvádí expert. Uchování živého obrazu je tedy oprávněné jen výjimečně.

Článek Bezpečnostní kamery zachycují skoro každý krok, který přes den uděláme. Na některých místech na to ale nikdo nemá právo se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Spousta zvědavosti, žádná kontrola

„Víme, že v tomhle věku jsou pohyblivé, rychlé a také zvědavé. Jenže jim chybí jakýkoli smysl pro reálné nebezpečí,“ upřesňuje. A jak se rozjíždí letní sezóna s koupáním v bazénech, jezerech a mořích, stejně tak se zvyšuje počet utopených dětí. V Americe se dvě třetiny utopení odehrají mezi květnem a srpnem. Pro ochranu svých potomků zapomeňte na svoje představy o tom, jak dobře by dítě mělo plavat a jakým způsobem bude někdo volat o pomoc.

Největší omyl ohledně topení

Dítě nebude křičet ani mávat rukama, nejspíš se utopí naprosto potichu. Máte normálně hovorné dítě, které se směje, volá na vás a piští? Zpozorněte okamžitě, jakmile ho neslyšíte. Utopí se totiž často ve chvíli, kdy je dospělý poblíž a není si vědom nebezpečí. Běžná popkulturní podoba utopení zdaleka neodpovídá reálnému procesu, bohužel je zakořeněná. To potvrdila i anketa z roku 2016 provedená institucí Safe Kids Worldwide.

„Lidé ve vodě budou málokdy křičet o pomoc, protože mají co dělat s tím, aby se udrželi na hladině,“ říká B. Chris Brewster, bývalý velitel pobřežní hlídky ze San Diega. Proto je tak důležité mít dítě stále v dohledu a být v dosahu na jednu ruku. Znaky topení, resp. potíží ve vodě, mohou být kromě nezvyklého pohybu nahoru a dolů a panického výrazu také nepřítomný pohled, zavřené oči, ústa pod hladinou vody a vlasy přes oči. Stejně tak dítě, které se ve vodě nehýbe, nebo vypadá, že leze na neviditelný žebřík.

Jakmile zmizí

Obrovským varováním je náhlé zmizení dítěte. Pokud se kdekoli ve vaší blízkosti nachází vodní plocha a vaše dítě se ztratilo, neprodleně ji prohledejte. I když jste u bazénu, nepředpokládejte, že uvidíte všechny pod hladinou.

Dozor a zábrany

Kdykoli jste u vody ve více lidech, pověřte někoho stálým dozorem. „Když se dívají všichni, nedívá se reálně nikdo,“ podotýká Denny. „Vidíme to stále. Dospělí jsou všude kolem, dítě se utopí a není to ničí vina. Všichni totiž usoudí, že se dívá někdo jiný.“ Stanovený dozorce by neměl pít ani být nijak vyrušován, za 15 minut ať ho někdo vystřídá, rychle se unaví.

Zabraňte také dětem v tom dostat se na riziková místa. Vodu jasně ohraničte a oddělte od zbytku zahrady a domu. Nemá se tam dostat žádné dítě, které plavat neumí.

Lekce plavání a reálná dovednost

Nepředpokládejte, že pokud dítě chodilo na plavání, nemůže se utopit. Ano, výcvikem se toto riziko snižuje, ale není zcela odstraněno. Asi 60 % rodičů ovšem v anketě Safe Kids Worldwide sdělilo, že se o dítě nebojí, pokud chodilo na plavání. „Plavání v bazénu ovšem neznamená stejnou dovednost pro moře nebo jezero. Během pandemie covidu-19 navíc hodně dětí vyšlo ze cviku,“ podotýká Denny. Děti si často myslí, že plavou lépe, než skutečně umí.

Rozdílem mezi životem a smrtí je také dovednost první pomoci. Zvláště tehdy, pokud jste jediná osoba v okolí topícího se dítěte. Pozor, teoretická znalost srdeční masáže není to samé, jako schopnost ji skutečně použít. Jde ovšem o postup, který už mnoha tragédiím zabránil.

Za jak dobrého plavce se považujete?

Zdroj: ScienceNews

Článek Jemné známky tonutí, na které by si měl letos každý rodič dát pozor. Nečekejte, že topící se dítě bude křičet se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Krokodýlí trus

Pravděpodobně tou nejnechutnější a nejméně hygienickou metodu měli staří Egypťané a Mezopotámci. Ti totiž k prevenci otěhotnění používali zvláštní formu pesaru vyrobenou ze směsi krokodýlího trusu a bylin, kterou si ženy vkládaly před stykem do pochvy. To však není jediný záznam o používání zvířecích výkalů jako antikoncepčního prostředku ve starověku. Ve starověké Indii a na Blízkém východě lidé podobným způsobem používali i výkaly slonů. Zda byly tyto metody účinné, není známo.

Med a akácie

Záznamy z roku 1850 př. n. l. ukazují, že mezi nejoblíbenější staroegyptské metody kontroly početí patřilo používání medu, plodů a listů akácie. Ženy smíchaly med a plody akácie a do této směsi namáčely plátno nebo smotky bavlny. Plátno nebo bavlnu si před pohlavním stykem vložily do pochvy a tato kombinace působila jako přírodní spermicid. Podobnou kombinaci obohacenou o datle používaly i ženy ve starověkém Římě.

Olovo a rtuť

Před dávnými časy lidé často konzumovali jedovaté látky, jako jsou těžké kovy, o kterých dnes víme, že jsou velmi nebezpečné. Po celém světě používaly starověké civilizace těžké kovy k prevenci otěhotnění. Staří Egypťané, Asyřané, Řekové a Číňané pili tekutou rtuť, tekuté olovo nebo arzen (nebo jejich kombinaci), aby zabránili početí. Bohužel tyto jedovaté látky vedly také k selhání ledvin a plic a k poškození mozku. Jako antikoncepce však fungovaly.

Silphium

Ve starověkém Římě a Řecku a na starověkém Blízkém východě používaly ženy orální antikoncepci zvanou silphium, což byl druh obrovského fenyklu. Do šťávy z této byliny také namáčely bavlnu nebo žíně a vkládaly si je do pochvy, aby zabránily otěhotnění. Semena silphia se nakonec stala tak cennými, že se používala jako forma měny, která byla považována za cennější než stříbro. Rostlina na konci starověku vymizela.

Citron

V minulosti lidé předpokládali, že kyselina citronová v citronu má spermicidní vlastnosti, což z tohoto ovoce činilo účinnou formu starověké antikoncepce. Ženy namáčely houbičky nebo vatu do citronové šťávy a vkládaly si je do pochvy. Působila jako bariéra děložního hrdla a zároveň jako spermicid. Proslýchá se, že Casanova, slavný benátský milovník žen v 18. století, z poloviny citronu vyráběl čepec na děložní čípek, který používal při sexu se svými partnerkami.

Olivový olej

K výrobě starověké antikoncepční směsi, kterou navrhl Aristoteles, používaly ženy v Řecku olivový a cedrový olej, aby snížily pohyblivost spermií. To jim dávalo čas na opláchnutí nebo výplach po sexu, aby snížily možnost otěhotnění.

Výplachy

Výplachy byly oblíbené ve starém Římě jako prevence otěhotnění. Ženy si vyplachovaly pochvu nejrůznějšími látkami, jako je mořská voda, citronová šťáva a ocet.

Kondomy

Kondomy se začaly používat před stovkami let. V 17. století byly první známé kondomy vyrobeny ze zvířecích blan, včetně močového měchýře a střev. Používání kondomů může sahat ještě dále do starověkých civilizací Egypta, Řecka a Říma, ale chybí nám důkazy, které by to potvrzovaly. Víme však, že kondomy byly nejprve používány k prevenci šíření nemocí. Teprve později se začaly používat také jako primární forma kontroly porodnosti.

Kdybyste žili ve středověku, jakou metodu byste využili vy?

Zdroj: ScienceNews

Článek Bizarní a bolestivé metody, jak se ve starověku vyhýbali početí: Antikoncepcí byl krokodýlí trus, arsen i rtuť se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Černá kůže u všech tří

Navzdory odlišným vzorům pruhů mají všechny zebry stejnou černou kůži, konstatuje Tim Caro z univerzity v Kalifornii. To ovšem neodpovídá na úvodní otázku ohledně rozložení jejich srsti. Na to se musíme podívat na melanocyty zeber, buňky, které zásobují chlupy pigmentem. Ačkoli mají černou kůži, rozdílné vývojové procesy určují barvu srsti, stejně jako může mít člověk se světlou kůží tmavé vlasy. Zebry mají světlých chlupů znatelně více.

Například jejich břicha jsou obvykle světlá, což by mohlo vést k dojmu, že jsou tedy bílé s tmavými pruhy. Jenže to není ten případ a podle studie z roku 2005 rostou jak světlé, tak tmavé chlupy ze stejného folikulu naplněného melanocytem. Tyto buňky vytváří pigment, který pak určuje barvu kůže a srsti. Pigment je znám jako melanin a čím víc ho je, tím je výsledek tmavší, jako tmavě hnědá nebo černá, méně znamená oříškovou nebo blond.

Přeplnění melaninem

Černá srst zeber je tímto pigmentem přímo přeplněná, jenže v bílé zase naprosto chybí. V základě proto, že folikuly, které vytváří bílou srst, vypnuly melanocyty, takže buňky žádný pigment neprodukují. Produkci melaninu z folikulu je u bílé části srsti zabráněno. Jinými slovy je pro zebru „výrobní“ nastavení vytvářet černou srst. To z ní dělá černou s bílými pruhy, které vznikají odchylkou od tohoto nastavení.

Přesné biologické procesy stojící za pruhy zeber jsou zatím ještě neznámé. Ovšem Afrika má i pruhované myši – konkrétně myš čtyřpruhou, Rhabdomys pumilio – která má po těle světlé a tmavé pruhy. A u tohoto hlodavce je kolem světlých pruhů gen Alx3 aktivnější než u těch tmavých. Tento gen efektivně zastavuje geny odpovědné za vývoj melanocytů, což vede podle více výzkumů ke světlejší barvě srsti.

Na co ty pruhy vlastně jsou?

Mechanismus bychom měli, jenže jaký je vlastně účel tohoto zbarvení u zeber? Podle Cara a jeho kolegů může kontrast černé a bílé odhánět dotěrný hmyz, zvláště ovády. Na kamufláž to totiž rozhodně nevypadá. Studie z roku 2020 zjistila, že ovádi v Africe sedají méně na koně s barevným přehozem než na ty, jejichž pokrývka má jen jeden odstín. A tito ovádi přenáší často choroby, které jsou pro zebry většinou naprosto fatální.

V přírodě existuje jen velmi málo savců s tak kontrastními pruhy, jako jsou ty u zeber. Výrazné zbarvení podobného typu mají okapi, nejbližší příbuzní žiraf žijící v deštných pralesích kolem řeky Kongo. Jinde ale tak jasné odlišení barev nenajdeme. Schopnost odhánět hmyz je tedy pro zebry nejspíš zcela klíčová právě kvůli citlivosti na choroby přenášené těmito africkými druhy. Vzhledem ke stálé existenci druhu taktika funguje.

Co vám zebra s pruhy připomíná?

Zdroj: LiveScience

Článek Jsou zebry bílé s černými pruhy, nebo černé s bílými pruhy? Odborník má odpověď na dlouholeté dilema se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Porozumění dávnověku

Když se díváme na egyptské sochy, pronikáme do dávné doby zcela odlišné od naší. Důvody zlomených nosů nám poskytují vrstvu porozumění kultuře trvající milénia, jejíž vizuální perspektiva se za tu dobu nezměnila. Stylistická kontinuita reflektuje dlouhá období stability impéria. Jenže nevyhnutelné střety s dalšími kulturami, boje o moc a konflikty mezi dynastiemi zanechaly svoje vlastní jizvy.

Je důležité si uvědomit, že pro Egypťany bylo ztvárnění člověka velmi mocným nástrojem. Víru v to, že v podobě osoby může sídlit duše člověka, dokládají slavné posmrtné masky. V sochách lidí podle nich mohly jejich duše přebývat i po smrti. Největší množství soch s takovým účelem se nacházelo v hrobkách a chrámech, v nichž plnily rituální účely. Systematický vandalismus je tak nejspíš jasným záměrem, jak tuto mystickou sílu deaktivovat.

Státní obchod s bohy

Egyptské státní náboženství stálo na smlouvě s bohy. Král bohům poskytl obětinu a na oplátku se oni starali o celou zemi. Sochy a reliéfy byly místem setkání pozemských zástupců s božskými silami, kde patroni země ožívali. Narušení celistvosti těchto ikon znemožňovalo božstvu pečovat o celou civilizaci. Tělo s poškozením už neodvádí svou magickou funkci. Bez nosu duch v soše nemůže dýchat, takže je to způsob, jak ho zabít.

Motivem této aktivity byla logicky politika, ničení soch dovolovalo mocným vládcům přepsat historii podle svých představ. A tento postup se objevoval po celou historii Egypta, protože víra ve spojení byla dlouhodobá. Stejně trvalá byla i metoda, jak tento ochranný mechanismus oslabit. Egypťané samozřejmě sochy chránili a ty důležité schovávali do schrán, kam měl přístup pouze kněz. Jenže ani přes veškerou snahu často poničení nezabránili.

Zdroj: Artsy

Článek Proč mají egyptské sochy uražené nosy? Kurátoři odhalili jednu z historických záhad, tohle jste nečekali se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Světlé barvy a zakrytá kůže

Pokud jste na výpravě do hor nebo na lesní cestě, snažte se jít jejím středem. Nepohybujte se na kraji pěšin, kde je vyšší travní porost, jelikož zde mají klíšťata výhodnou pozici. Vezměte si na sebe oblečení bílé barvy, nebo obecně něco světlejšího. Klíšťata jsou černé tečky, a tudíž jsou na světlém povrchu mnohem lépe viditelná. Chraňte si nejen končetiny, ale i obličej, ideálně repelentem. Je omylem myslet si, že vaše tváře klíšťata nezajímají.

K základním zásadám oblékání do přírody patří také vysoké ponožky, a to skutečně vytažené co nejvýše. Čím větší část těla zakryjete látkou, tím hůře pro klíšťata. Kromě toho repelent není jen na obličej a holou kůži, postříkejte si jím i oblečení, aby ve „filtru“ na vašem těle nebyla mezera. Když budete následně kontrolovat svoje tělo kvůli štípancům, zaměřte se na tmavá a vlhká místa jako podpaží, podkolenní jamky a místa kolem lemu prádla. Taková podprsenka je pro klíště ideální místo.

Sprcha jako hlavní zbraň

Kontrola klíšťat, jakmile dorazíte domů, je nejlepší celotělová a ideálně s pinzetou v ruce. Voda samotná moc nezmůže, protože nedostane klíšťata z míst, kde jsou zakousnutá. Ovšem sprcha je místem, kde si tělo můžeme pořádně prohlédnout, a díky hmatu narazíme na nerovnosti i v místech, která si zrakem zkontrolovat nedokážeme. Proto sprchu po návratu z vnějšího terénu neodkládejte. Kromě samotné očisty se věnujte pátrání po těchto drobných parazitech.

Asi nejhorší přístup – a tedy největší útěcha klíšťat – je lidská nepozornost. Obecně jsme přesvědčení, že klíšťata potkáme pouze v lese a jen v některých obdobích roku. Jenže stačí i pár stromů a travní plocha v městském parku a máme na sobě „návštěvníka“. Sezóna klíšťat začíná obecně v březnu či dubnu, ovšem v případě teplejší zimy se mohou probudit i dříve. A s pomalu rostoucími teplotami během roku začíná být otázkou spíše to, kdy jejich sezóna není.

Zdroj: Health

Článek Buďte obezřetní, když klíšťata útočí! Jak se proti nim co nejlépe chránit? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pravidelná kontrola srsti

Zvláště v případech, kdy váš čtyřnohý přítel pobíhá po louce nebo se prodírá křovinami, je třeba ho kvůli klíšťatům prohlížet pravidelně. Soustřeďte se hlavně na krk pod obojkem, hlavu, uši a pracky mezi drápky. Mějte také na paměti, že jakmile se klíště napilo krve a odpadlo, nalezení samotného kousnutí je ještě těžší. V takovém případě nejspíš ani nezjistíte, že váš pes nějakého parazita měl. Průběžná kontrola proto pomůže odhalit klíště, když ještě saje a je patrné.

Hnědá klíšťata se na psu živí po celý život a najdete je v boudě, v pelechu i na zahradě, mohou také přežívat uvnitř vaší domácnosti. Přirozeným hostitelem těchto roztočů jsou divoká zvířata, vysoká tráva, křoviny a les jim poskytují nejlepší podmínky. Ovšem městské parky, promenády nebo jakákoli obecní zeleň nejsou těchto návštěvníků ušetřeny. Je proto omylem se domnívat, že pokud nechodíte se psem do lesa, riziko spojené s klíšťaty se vás netýká.

Udržování zahrady

Kromě preventivního prohlížení vašeho psa není od věci věnovat také pozornost vlastní zahradě. Klíšťatům se líbí přerostlá tráva, větve a nejrůznější volně rostoucí křoviny bez dlouhodobé údržby. Zeleň je tedy potřeba upravovat, tzn. sekat trávu, zastřihovat keře apod. Pokud u psa nacházíte klíšťata ve vyšší míře než normálně, je dobré prozkoumat, kudy pobíhá, a opatřit například odpovídající postřik.

V případě, že budete zahradu ošetřovat proti klíšťatům chemicky, vždycky dbejte pokynů výrobce konkrétního produktu. Tyto prostředky obvykle vyžadují, aby se v oblasti jejich aplikace po určitou dobu nepohybovali ani lidé, ani zvířata. Váš pes nejspíš z omezení nebude nadšený, je to ovšem pro jeho dobro. V rámci Evropské unie patří ČR k státům s nejvyšším ročním výskytem nemocí pocházejících od klíšťat, takže není radno tyto parazity podceňovat.

Zdroj: AdvantagePetCare

Článek Nejlepší způsoby, jak ochránit psa před klíšťaty a riziky s nimi spojenými se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Klíčová součást i našeho ekosystému

Pro mnohé lidi může být tohle zarážející – tedy jak může být zrovna včela nejdůležitější tvor na planetě? Odpověď je o dost jednodušší, než by se mohlo zdát. Protože 70 % světového zemědělství závisí zcela výlučně na práci včel. Není snad třeba zdůrazňovat, že jejich funkcí je opylování květů. Bez opylení včelami by se mnohé rostliny nemohly rozmnožovat. Pokud by k tomu došlo, velká část flóry a následně i fauny velmi rychle zmizí.

Kromě toho několik center zemědělského výzkumu přišlo se zjištěním, že včely jsou jediné živé bytosti, které nenesou naprosto žádný typ škodlivého patogenu. V zásadě měl tak pravdu Albert Einstein, který na adresu těch drobných křídlatých tvorečků prohlásil, že „pokud zmizí včely, lidem budou zbývat čtyři roky života“. A slavný fyzik by něco takového určitě neprohlásil bez rozmyslu.

Opatrnosti není nikdy dost

Protože se jedná o tak citlivou a klíčovou složku ekosystému, je potřeba být ohledně včel neuvěřitelně opatrní. Naskýtá se nám několik možností, každopádně musíme jednat rychle. První akcí, kterou je potřeba udělat v zájmu ochrany prostředí těchto těžce pracujících tvorů, je okamžitý zákaz použití pesticidů v zemědělství, tedy přechod na přírodní organické alternativy. Navíc je nutné neustále monitorovat stav a zdraví včelích populací.

Lidé si začali postupně uvědomovat důležitost včel a za účelem jejich ochrany vznikla řada iniciativ a organizací, k nimž se přidalo i mnoho vlivných celebrit. Možná nejkouzelnějším příkladem je Morgan Freeman, který nedávno proměnil svůj pozemek v Mississippi na včelí svatyni, která má tento druh co nejvíce chránit. Stále si ovšem nejspíš neuvědomujeme, že včely jsou jedním ze základních pilířů, s jehož stavem sílí či upadá i naše vlastní existence.

Zdroj: Intelligent Living

Článek Včely, často opomíjené, avšak nejdůležitější živé bytosti na planetě. Pokud si lidstvo chce nadále hojně užívat darů přírody, je třeba razantně změnit přístup se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vzácný pás dokládá rituály pro těhotenství a porody

Zmíněné přípravky, jejichž stopy svitek uchoval do současnosti, měly vyléčit běžné těhotenské a porodní problémy. Tento pás na sobě měly ženy během porodu, proto také délka, díky které se s ním mohly doslova opásat. Vykazuje známky značné obnošenosti, takže mnoho obrazů i textu už je poničeno, také se na něm objevuje mnoho skvrn a kazů, což poukazuje na materiál s četným používáním.

Dlouhý a úzký pergamen byl původně vyroben zřejmě koncem 15. století a to ze čtyř částí ovčí kůže, které byly sešity dohromady. Výsledný svitek je pokryt ilustracemi hřebů, ukřižování, svatým monogramem IHS, což je způsob zápisu Kristova jména, zobrazena je dále stojící figura (opět nejspíš Ježíš) a vypsány jsou i texty modliteb, které se objevují na obou stranách pergamenu. Tento svitek je uchován ve Wellcome Collection – muzeu vědy, medicíny, života a umění v Londýně.

Porod jako hlavní příčina úmrtí žen

Podobné ochranné svitky byly coby magický lék dosti běžné, protože v období středověku byl porod jednou z nejčastějších příčin úmrtí žen, takže nepřekvapí použití jakýchkoli nástrojů k jejich ochraně. Kostely a kláštery napříč středověkou Anglií je obvykle zapůjčovaly ženám výměnou za příspěvek. Když například otěhotněla manželka krále Jindřicha VII., byla zaplacena částka šesti šilinků a osmi pencí mnichovi, které tento svitek královně přinesl.

Porodní svitky se používaly dlouhá desetiletí, staly se však terčem kritiky při reformě církví v roce 1536. Reformátoři totiž považovali tyto pergameny za zakázané praktiky a aktivně se je snažili potlačit, i když ženy je tajně používaly dále. Reformace se totiž obávala jakékoli pomoci od nadpřirozených sil mimo svatou Trojici. Vzhledem k tomu je s podivem, že se tento konkrétní svitek dochoval až do dnešní doby.

Zdroj: Sciencemag

Článek V Anglii byl nalezen vzácný předmět používaný při porodech se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nebezpečí ve vašem telefonu

Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku, technicky velmi pokročilý člověk, má kameru na svém notebooku zalepenou páskou. Začal to dělat už před sedmi lety. Váš telefon vás vždy „poslouchá“, vždy zjišťuje vaši polohu a neustále je připojen na kameru, i když se zdá být neaktivní.

Fotografie s tvářemi, lidmi a mnoho dalších je odesíláno na centrální servery. Kdo je příjemcem těchto informací, lze jen hádat. K datům ze zařízení s operačním systémem Android mají přístup nejen výrobci telefonů, ale také k NSA, jimž je vlastník operačního systému povinen poskytnout údaje v souladu se zákonem.

Pomůže vypnutí telefonu?

Nepomůže. Lidé musí pochopit, že existuje mnoho sledovacích kanálů. I když si myslíte, že je telefon vypnutý, zdaleka to tak není. Záruka vypnutí je pouze vyjmutí baterie ze zařízení. Dnes už téměř všechny moderní telefony mají nevyjímatelnou baterii. Vypnutí tak není snadné. Zařízení vám může přehrát animaci vypnutí a vypnout obrazovku, ale zůstane aktivní. Další možností ochrany je pak přestat používat smart telefony.

Jak zachází se svým telefonem Igor Ashmanov?

„Nejsem odborník, omlouvám se,“ říká. Mám jeden z nejnovějších korejských smartphonů. A kamera není zalepená. Odposlechy s sebou nesou bezprostřední riziko hlavně pro lidi, kteří se potýkají s tajemstvím. Jedná se o úředníky, zástupce zvláštních služeb, velké podnikatele a zločince. Servery shromažďují spoustu dat, aniž by mě konkrétně identifikovaly.

Je pravděpodobné, že výrobce telefonů a NSA nesledují osobní informace mého života. V každém případě se snažím nepoužívat telefon v některých situacích, jako třeba při jednáních, v sauně, v ložnici a jinde.

Čeho se tedy lidé mají bát?

Nejde o to, že by vaše partnerka odhalila nevěru. Manželka obvykle nemá přístup k datům, která smartphone odeslal do USA. Pro manželku je snazší vzít si smartphone svého manžela a přečíst si, co a s kým si píše. Ale speciální služby, které shromažďují data, mohou samozřejmě jejího manžela vydírat. Pokud se data dostanou do špatných rukou a majitel smartphonu je vlivná osoba, může ho tak někdo například začít vydírat.

Článek Zalepte si kameru u svého telefonu, varují odborníci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.