Najděte si pohodlný způsob relaxace

Dělejte to způsobem, který vám vyhovuje. Za jednu z nejjednodušších a nejoblíbenějších forem relaxace se považuje transcendentální meditace. Má taktéž jedny z největších podkladů v podobě vědeckého výzkumu podporujícího její působení – od lepšího kardiovaskulárního zdraví přes klidnější chování až po zvýšenou kreativitu. K tomu všemu je tato technika naprosto jednoduchá.

Velice jednoduchá meditace

Člověk se pohodlně usadí, zavře oči a dvakrát denně opakuje mantru. Další důležitou informací je fakt, že není vůbec nutné své myšlenky potlačovat. Ať už jsou naplněny pozitivními, či negativními emocemi. To znamená nechat myšlenky přicházet a odcházet. Najít cestu k vnitřnímu klidu a nechat všechny problémy plavat.

Jak to může vlastně tělu pomoci?

Kondicionování neboli programování je fenomén, který musí nastat, aby člověk mohl žít svůj život. K úpravě může dojít v průběhu času nebo dokonce během okamžiku. Například zjistíte, že plamen je horký, a od té doby se bojíte kontaktu s plameny. Když cvičíte TM, podmiňujete svou mysl tak, aby měla zcela novou reakci na samotnou myšlenku.

Ty vyvolávají nadále emoce nebo nějakou akci na určitý podnět. V každém případě může „akce“ znamenat i vnitřní fyziologické reakce vázané na emoce. To se pojí např. s pocením, zvýšeným krevním tlakem, tepem apod.

Cvičte pravidelně a důsledně

Cvičení meditace 2x denně po 20 minutách se nijak neliší od provozování sportu. Vyžaduje pravidelnost a má vliv na lidské zdraví. Meditace vám také pomáhá překonat lákavé myšlenky s chladnou hlavou a větší silou vůle. Obecně platí, že jste méně v pokušení jít špatným směrem a dělat politováníhodná rozhodnutí. Uvědomíte si, co cítíte a jakým způsobem uvažujete. Složité situace tedy snadněji překonáte a můžete proplouvat životem daleko snáz.

Článek Stačí 2krát denně sedět v poklidu po dobu 20 minut a s tělem se začne dít spousta pozitivních věci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Blesková analýza před racionálním rozborem

V něm se odehraje analýza skutečnosti a její předběžné vyhodnocení, nikoli však bez účasti zbytku těla. Z činnosti nervových drah spojených s amygdalou (tyto okruhy vedou k vnitřním orgánům) pak cítíme somatické reakce. To je například „bolest střev“ ve stavu nervozity, jak Damasion upřesnil pro magazín Zwierciadlo. Z tohoto pozorování vychází najevo, že intuice je výslednice mnoha emocí, stejně jako prožitků zakódovaných přímo v těle.

Damasion tomu říká „somatický marker“, tedy jistý druh značky. Ve stejném momentě, kdy racionální část mozku zpracovává informace, se intuice projevuje nejčastěji fyzickými impulsy do zbytku těla. Podrobná racionální analýza čehokoli totiž zabírá nějaký čas, ovšem intuice funguje prakticky okamžitě. Pracuje na základě nevědomého hromadění zkušeností během celého života a jako počítač využívá předchozích případů.

Vzorce, zkušenosti, poradní hlas

Náš mozek potřebuje najít pravidelnost a vzorce. To se děje jak na racionální úrovni, kdy to ovšem nějakou dobu trvá, tak i na té nevědomé. Tam ovšem stejný proces probíhá z celé naší zkušenosti a mnohem rychleji. Intuice je tak vynikajícím zdrojem předhodnocení, stejně jako zásobou informací o nás samotných. Varuje před riziky, připomíná dobré i špatné zážitky a často pomáhá s tím nejobtížnějším rozhodováním. Na místě je ovšem sebereflexe.

Damasion podotýká, že místo okamžité reakce je třeba vlastní emoce pojmenovat, sledovat a pořádně se s nimi seznámit. Pak provést určitý druh vnitřního dialogu a následně se rozhodnout. Intuice má totiž plnit pouze roli poradního hlasu, nikoli hlavního arbitra jednání. Projevy našeho těla, které využívá, jsou vynikajícím vodítkem pro ty správné otázky. Skrze špatný pocit můžeme pátrat po jejich důvodu a dobrat se reálné podstaty situace.

Pozornost k projevům vlastního těla

„Velmi často se objevují emocionální signály vlastního těla. Ty není rozhodně radno brát na lehkou váhu. Právě to je intuice. Cokoli, co nás mate a brzdí v dobrém i špatném, je právě tento šestý smysl,“ podotýká Damasion. Zkušenost tzv. „bleskového“ náhledu či pochopení zmiňuje už Platón, konkrétně v Sedmém listu. Tento zážitek je u něj ovšem výsledkem velmi náročného myšlenkového úsilí, jinak je k odhadům bez podkladů velmi kritický.

U Filóna a Plotina se intuice podobá vidění, které je schopné zachytit všechno najednou, vyskytuje se však pouze u duchovních předmětů. Takové pojetí se pak vine celou novoplatónskou i středověkou filozofií. Teprve skotský mnich, teolog a filozof Jan Duns Scotus usoudil, že poznání tohoto typu je možné i u smyslových předmětů. Pro Descarta či Locka šlo o jasný a nepochybný náhled nejjednodušších principů, na němž staví poznání.

Zdroj: JournalsSagepub

Článek Intuice existuje, potvrdila věda. Na jakém principu funguje a jak se ji naučit ovládat? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Počet kostek a počet trojúhelníků

Na první pohled se to může zdát jednoduché. Možná si říkáte, že trojúhelníčky a kostičky se učí malé děti v mateřských školkách, avšak opak je pravdou. Stále se najde mnoho lidí, kteří tyto dva obrázky nevyřeší, dokonce se dá hovořit i o většině. Každý je na tyto hádanky jinak nastavený. Škála úspěšnosti lidí je opravdu hodně rozdílná.

Na obrázcích níže tedy věnujte pozornost detailům. Kolem správné odpovědi se můžete motat dlouhou dobu, můžete se třeba mýlit o pouhý jeden obrazec. Když si nejste jistí, raději to zkuste znovu, abyste si utvrdili svoji konečnou odpověď. Pokud si nevíte rady, použijte jako poslední možnost správné odpovědi uvedené dole, v posledním odstavci.

Kolik kostek je na obrázku?

Útvar na následujícím obrázku je složen z dětských kostek. Vaším úkolem je říci, z kolik kostek se vlastně skládá. Možná máte odpověď hned na jazyku, jelikož je pravda, že se občas obrázky opakují. Mohlo se stát, že jste na něj už někdy narazili a techniku máte už zvládnutou. Pro nováčky se ale určitě nejedná o nic lehkého.

Kolik trojúhelníků vidíte?

Po úspěšném zdolání prvního obrázku, ať už vám trval jakkoli dlouho, následuje velice podobný test. Alespoň tedy vizuálně a prakticky, protože se jedná opět o počítání. Na první pohled se může zdát lehčí, protože obrazce skutečně vidíte a žádný z nich se nepřekrývá. Nevýhodou je samozřejmě fakt, že se jedná o větší počet, takže můžete snadno zapomenout, kolika jste se v určitou chvíli dopočítali.

Máte to za sebou. Je jasné, že každému to trvalo různou dobu, ať už se jednalo o vteřiny, nebo několik minut. Pokud jste však test zdolali a skutečně nad ním přemýšleli, zlepšili jste si tím kritické myšlení. Mohli jste se samozřejmě přepočítat, ale nikdo není dokonalý. Od toho máte několik dalších důležitých věcí, které vás baví, a nemusí to být nutně logika. Inu, bez dalšího zdržování – útvar na prvním obrázku je složen z 9 krychlí a na druhém najdete 16 trojúhelníků.

Jak procvičujete vaše logické myšlení a postřeh?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Na jaké úrovni je vaše logika? Otestujte se pomocí dvou obrázků – připravte se na zdánlivě jednoduché počty se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

To, co sami neovládáme

Jde především o některé motivy a přání, které nejsou společensky uznávané. Případně takové, k nimž se stavíme ambivalentně – něco na nich milujeme, něco dalšího zase nenávidíme. Velmi často se tyto touhy a tendence projevují ve snech, kde se objevují obrazy nebo situace, které by v reálném světě byly zcela nepřípustné. A jak to tedy otestovat? Podívejte se pozorně na horní obrázek a spočítejte, kolik tváří vidíte na této mnohočetné ženské tváři?

Vlastnosti podvědomí a jeho vliv

• Ač si to často nepřipouštíme (nebo jen neochotně), podvědomí ovlivňuje mnoho našich činů a aktivit.
• Prakticky všechno, co děláme bez přemýšlení – tzv. na autopilota –, je v nějaké míře řízeno touto části mysli.
• Stejně jako mozek ho nelze nikdy vypnout, i během spánku zapojuje naše smysly a věnuje se kdovíčemu.
• Velmi úzce s ním souvisí také naše návyky. Viz předchozí bod – jakmile jednáme automaticky, řídí tyto úkony podvědomí. Proto je těžké návyky i zlozvyky změnit.
• Tato část mysli dovede zpracovat obrovský objem informací.
• Odpovídá za naše napojení na realitu a přítomnost.
• Vědomí pracuje hlavně s větami a slovy, podvědomí funguje hlavně na úrovni obrazů.
• Je velmi těsně spojené s emocemi a řídí se zcela primitivními pravidly. To je taky důvod, proč je často obtížné se ovládat ve velmi vypjatých situacích.

Kolik tváří jste v horním obrazu našli? Prozradíme vám, že je jich dohromady 7, a pokud jste je našli všechny, je vaše podvědomí dost aktivní. Podvědomí je také součástí paměti a je v něm uloženo mnoho vzpomínek, pocitů, asociací, postřehů i vjemů zcela podprahových. Často vyvolává a ovlivňuje naše pocity i náladu a také určité názory na věci, u kterých není jasné, odkud se vlastně vzaly. Značně ovlivňuje naše údajně racionální rozhodování.

Prodej a manipulace

Lidé si často myslí, že se například při nakupování řídí jen rozumem. Nicméně rozhodnutí jsou mnohem více činěna na základě emocí a také toho, co se nám usadilo právě v podvědomí. Proto se na tuto oblast zaměřují marketingoví experti a mnohdy se snaží dávat do reklamních sdělení tzv. podprahové signály. Ty cíl sice registruje, není si toho však vědom, přitom mají vliv na jeho další chování. Některé země tento postup zakazují.

Jak jste v testu obstáli?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Jak funguje lidské podvědomí: Sekundový test vám ukáže, co se skrývá v netušených hlubinách vašeho mozku se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mozek a jeho změny

Věda poukazuje na vztah mezi myšlenkami a strukturálními změnami mozku. Tento vztah prokázal uznávaný neurovědec Michael Merzenich. Taktéž zjistil, že všechny myšlenkové procesy na světě jsou neoddělitelné od toho, jak se mozek propojuje. Proto negativní návyky mění mozek k horšímu a v opačném případě ty pozitivní k lepšímu.

Deprese a negativní chování

Zvláštní ladění nervových obvodů vytváří tendenci k depresi. Souvisí to se způsobem, jakým se mozek vypořádává se stresem, plánováním, zvyky, rozhodováním a mnoha dalšími faktory. Negativní chování, jako je stěžování si, má devastující účinky na strukturu mozku. Všichni si občas na něco stěžují, ale neustálí stěžovatelé si své negativní myšlenky nenechávají pro sebe. Většinou si najdou nějakou nedobrovolnou oběť a zoufale se snaží získat její pozornost. V opačném případě jsou jedinci s duševními poruchami, které takové chování vyvolávají nedobrovolně.

Pokud by se neustálé stěžování točilo v mozku delší dobu, změnilo by to přesvědčení a chování člověka. Lidský mozek má sklon k negativitě, což je tendence soustředit se více na negativní okolnosti, než na pozitivní. Někdy stačí jenom zlomek vteřiny nebo určitý moment, a rázem se značná část struktury mozku mění. Taková chvíle se může opakovat několikrát za život a má schopnost vás ovlivnit navždy.

Pryč s negativními myšlenkami

Není možné být neustále extrémně šťastný, a není to ani potřeba. Každý by ale měl podniknout kroky v boji s negativními myšlenkami a negativitou. Ukázalo se, že meditace a všímavost jsou nejmocnějšími nástroji, které se dají použít. Doporučuje se 15minutová meditace denně. Ve výsledku může vést k pozitivním emocím. Léčí také různé typy nemocí a může Vám poskytnout smysl života, jelikož se dennodenně budete snažit myslet pozitivně.

Zařazujete meditaci do svého každodenního života?

Zdroj: Brainmaster

Článek Stěžování si až neuvěřitelně mění mozek. Někdy ale stačí i zlomek vteřiny a jeho struktura se okamžitě „přepíše“ se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nadšení z neprobádané cesty

Jedno z nových vysvětlení vědy bylo takové, že když se chystáme na nové dobrodružství, většinou jsme z cesty naprosto nadšení a nemůžeme se dočkat, až dorazíme do cíle. Tato skutečnost ovšem vyvolává pocit, že je cesta nekonečná, a proto v momentě, kdy se vracíme a jsme již dostatečně spokojení, je pro nás zpáteční cesta pocitově kratší. Prostě již necítíme stejnou radost a stejně dobrý pocit z jízdy, jako tomu bylo, když jsme vyjeli z domova. 

Časový prožitek při cestování

Pokud plánujete dovolenou, určitě máte nějaký itinerář, podle kterého se v průběhu příprav řídíte. Součástí vašeho plánu je jistě i daný čas, například kdy odjíždíte a v kolik budete na místě. To jsou podněty, které vás ve skutečnosti neustále nutí pozorovat vaše hodinky, abyste se mohli ujistit, že jde všechno tak, jak má. Jakmile však výlet skončí a vy se musíte balit domů, už vás tolik nezajímá, v kolik přijedete do svého domova. Desetiminutové zpoždění vás v tu chvíli nerozhodí. 

Ověření fenoménu zpáteční cesty

Aby vědci dosavadní předsudky ohledně efektu zpáteční cesty podtrhli, rozhodli se pomocí další studie zjistit, zda stejný efekt pociťují lidé také při sledování videa. Subjektům tedy během zkušební doby přehráli dvakrát po sobě sedmiminutové záběry, na kterých jede anonymní osoba na kole. A jak vás již pravděpodobně napadlo, všichni zúčastnění potvrdili, že druhé video s cyklistou bylo podstatně kratší.  

Kdy jste pocit efektu zpáteční cesty zažili vy? 

Zdroj: BrightSide

Článek Zdá se vám zpáteční cesta vždy kratší? Nejste v tom sami, odůvodnění je prosté se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak moc je tento parazit rozšířený?

Vědci odhadují, že na celém světě je Toxoplasmou nakažena více jak 1/3 populace. To číslo je ohromné, ale když vezmeme v potaz, kolik po světě chodí koček, tak to není až tak udivující. A myší běhá po světě ještě daleko víc. Nás však zajímá, co se stane, když se tímto parazitem nakazí člověk. Stane se z něho zoombie? To zcela určitě ne, ale začne se chovat stejně jako nakažená myš. Vědecká studie předpokládá, že by tomu tak mohlo být. Mnohem více riskuje, ztrácí zábrany, když jde o zvýšenou míru rizika, a normálně by se takové věci vyhnul. A to už jsou příznaky, že naše myšlení je ovlivněné.

Je to pro lidi nebezpečné?

Toxoplasma se může množit ve vnitřnostech koček, protože obsahují kyselinu linolovou a to v takové míře, která zabezpečí rozmnožení parazita. Přenos na člověka se může uskutečnit několika způsoby. Když čistíte kočce pelíšek, dále když jíte nedopečené maso, a nakonec i nemytou zeleninou, když kočky chodí vykonávat potřebu na vaši zeleninovou zahrádku. Lidské mozkové buňky jsou podobné těm myším. A když parazit dokáže ovlivnit chování myši, aby se přestala bát a nechala se sežrat, může parazit stejně ovlivnit naše chování? Správnou odpověď nám může dát dlouhodobý výzkum, a než se všechna data vyhodnotí, aby se mohla správně interpretovat, tak ještě nějakou dobu potrvá.

Příznaky, že jsem onemocněl toxoplasmou

Zpočátku může nákaza Toxoplasmou vypadat jako obyčejná chřipka. Mnozí z nás však žádné příznaky nemají, a tak si ani neuvědomí, že se nakazili. Závažnější problém může nákaza vyvolat u těhotných žen, kde se zvyšuje riziko přenosu na plod. To že jste se nakazili, potvrdí pouze krevní test, kde vám zjistí v krvi protilátky. Má se tedy každý, kdo má doma kočku nechat testovat? Dost zásadní otázka. Způsob léčby neexistuje, a pokud se nakazíme, tak v nás parazit nejspíš přežívá dlouhodobě.

A jaké z toho  plynou závěry?

Existují studie provedené v Turecko a České republice, které zahrnuli 370 dobrovolníků v Turecku a 600 v ČR, které prokázaly souvislost s nákazou Toxoplasmou a chováním lidí. Tyto studie zkoumaly vliv nákazy na možnost autonehody. Nakažení pak měli větší míru rizika, že se jim nehoda stane. Vědci prokázali, že nákaza zanechává v mozku cysty, které měli za následek zvýšenou produkci dopaminu, a ten je zodpovědný za vyhodnocování míry rizika při lidské činnosti. Pokud je tedy pravda, že parazit ovlivňuje myšlení, může být pravda, že když se nakazíme, jsme ochotní více riskovat. Na silnicích je to určitě ke škodě, protože nakažení ohrožují životy jiných lidí.

Může mít nákaza přínos pro lidi?

Možná si říkáte, že je to velice nepravděpodobné. Ale co některé oblasti v podnikání? Obchodníci, makléři – tito lidé musí při své práci riskovat. Naopak lidé v kancelářích, ve výzkumech nepotřebují riziko. Je tady souvislost? Když se prováděla studie se 197 lidí, kteří se zúčastnili workshopů. 124 jich bylo nakažených, 73 nebylo. Z těch nakažených si 17 založilo vlastní firmu, z nenakažených pouze 4. I tady vidíme rozdíl. Stojí za tím vším opravdu nákaza Toxoplasmou? Pokud ano, máme před sebou roky výzkumu, abychom zjistili, jak přesně tento okem neviditelný parazit mění myšlení lidí.

Článek Je možné, že mohou paraziti ovládat naši mysl? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.