soustředění – VědaŽivě.cz

Máte vedle sebe na stole mobil? Děláte velkou chybu, každý měsíc tak můžete přijít o 30 000 Kč

Redakce VědaŽivě — Thu, 22 Feb 2024 03:34:00 +0000

V dnešní době je už pravidlem, že své telefony máme neustále u sebe ať jsme s přáteli, doma nebo jdeme spát. Díky dnešním funkcím smartphonů lze nastavit dle vlastní potřeby a preference nejrůznější styly oznámení a upozornění. Můžeme také zvolit tichý režim, aby nás telefon po určitou dobu nerušil.

Vliv má i jeho přítomnost

Vědci z University od Texas nyní ale přicházejí s tvrzením, že telefon ovlivňuje náš mozek i svou pouhou přítomností ať je v jakémkoliv utišeném režimu. Závěr studie má jasné stanovisko k tomu, že pokud se potřebujete soustředit či relaxovat, určitě je dobré nechat telefon co nejdál od sebe. Třeba ve vedlejší místnosti. Rozhodně není dobré telefon nechávat vedle sebe nebo v zorném úhlu.

Vědci během studie zkoumali, jak jsou lidé schopni plnit různé úkoly, při kterých je nutné zaměstnat svou paměť, myšlení a schopnost se učit, jestliže se v jejich blízkosti nachází telefon. 800 účastníků dostalo za úkol vyplnil formulář s úkoly, který testoval jejich postřeh, schopnost učit se, pozornost nebo vstřebat informace.

Tito účastníci byli následně rozděleni do 3 skupin. 1. skupina měla za úkol plnit úkoly s telefonem přímo vedle sebe v bezprostřední blízkosti displejem dolů. 2. skupina měla telefony skryté ve své kapse nebo v kabelce, ale stále byly na dosah. 3. skupina pak nechala své telefony ve zcela jiné místnosti a úkoly plnili bez jejich přítomnosti.

Všech 800 účastníků mělo za úkol plnit úkoly při plném soustředění a telefony nesměli užívat.

Výsledky testu

Výsledku testu byly jednoznačné. Zcela nejhorších výsledků dosáhli účastníci z 1. skupiny, která pracovali v těsné blízkosti telefonů. Před zahájením testování 80 % z účastníků tvrdilo, že telefon jejich výsledek nijak neovlivní. Díky výsledkům ale jasně vidíme, že vliv je očividný a respondenti ve svém počátečním tvrzení neměli pravdu.

Čím to ale je, že už samotná přítomnost telefonu v blízkosti člověka má vliv na výkonnost? Je na vině elektromagnetické záření nebo jiné faktory?

Vědci došli k závěru, který je velmi jednoduchý. Pokud totiž máme telefon blízko nás, naše myšlenky každou chvilku uniknou směrem k němu. Je to už náš takový reflex. Lidé tedy musí vynaložit energii už jen na to, aby telefon nechali ležet a svou pozornost věnovali jinam, uvádí web CHIP. To mozku přináší určitou ztrátu energie a kapacity, která mu následně chybí při soustředění a plnění jiných úkolů.

Pokud je tedy před vámi úkol, který vyžaduje soustředění a vaši plnou pozornost, určitě je dobré telefon odložit co nejdál od sebe, a to tedy znamená v jiné místnosti. I přesto, že telefon je v tichém režimu, ale máme ho na dohled, nutí nás věnovat mu pozornost. Následky toho totiž můžou být nedozírné. Mobilní telefon totiž může mít zásadní vlvi na vaši pracovní kvalitu a morálku, což následně může vést ke ztrátě pracovní pozice a pravidelného měsíčního příjmu ve výši 30 000 Kč.

Článek Máte vedle sebe na stole mobil? Děláte velkou chybu, každý měsíc tak můžete přijít o 30 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Na obrázku se nachází 9 tváří, většina Čechů jich najde sotva 5. Pokud jich najdete alespoň 7, zasloužíte si obrovskou pochvalu

Redakce VědaŽivě — Fri, 18 Aug 2023 02:34:00 +0000

V zajímavém experimentu k tomu dospěli američtí badatelé. Podle nich jde o důkaz, že štěstí a spokojenost fungují mezi lidmi jako společenské lepidlo. To tak sdružuje skupiny dohromady a drží je při sobě. Z tisíců možných výrazů naší mimiky existuje jen 35, které jsou všeobecně a univerzálně srozumitelné. Skoro polovina, konkrétně 17 „modelů“, pak připadá na vyjádření lidského štěstí. Mimika je obecně vyjádřením vnitřní nálady člověka.

Seznamy slov a miliony vzorků

Dle vědců je tak na místě se více usmívat než mračit nebo jinak šklebit. Jde rozhodně o velmi pozitivní objev, který ukazuje na vysoce komplexní povahu našeho pocitu štěstí. Jde o navázání na předchozí práci stejného týmu. Tehdy badatelé zjistili, že určujeme emoce u dalších lidí už jen pozorováním změn v průtoku krve kolem očí či nosu, obočí, brady nebo celých tváří. Teď se však zaměřte na obrázek a najděte v něm co nejvíc lidských obličejů.

Nové bádání pracovalo se seznamem 821 slov, která popisovala různé pocity. Ten byl přeložen hned do několika jazyků, takže se mohli zapojit lidé z nejrůznějších světových kultur. V kombinaci s počítačovým algoritmem pak vědci hledali všechny možné výrazy lidské mimiky. Vzorkem bylo 7,2 milionů výrazů tváře lidí z 31 zemí. Tým tak zjistil, že se člověk může vyjádřit různými svaly a vytvořit až 16 384 jedinečných obličejových výrazů.

Další filtrace výsledků

Výsledky byly poté rozděleny do kategorií podle nálad. Badatelé přitom očekávali skutečně stovky variant jednotlivých emocí. K jejich překvapení ale k vyjádření emocí užíváme jen 53 výrazů obličeje. Panovala i domněnka, že jde o specifika pro konkrétní kulturu. Stejná datová sada 7,2 milionu výrazů tak prošla filtrací, z níž vyšlo 8 primárních. Většinu výrazů tak chápou všichni a více než polovina odpovídá radosti. Tady je řešení dnešního rébusu.

Existují jen 3 výrazy strachu, 4 pro překvapení a 5 smutku a zlosti. Znechucení je na posledním místě, odpovídá mu 1 výraz tváře. Štěstí ukazujeme úsměvem, jiskrou v očích či dolíčky kolem rtů. Ve větvích stromu na obrázku se ukrývá celkem 9 obličejů. Odhalit některé z nich dokáží jen výjimečně bystří jedinci. V případě, že jste všechny nenašli, začněte pracovat na svých pozorovacích dovednostech u dalších hádanek.

Článek Na obrázku se nachází 9 tváří, většina Čechů jich najde sotva 5. Pokud jich najdete alespoň 7, zasloužíte si obrovskou pochvalu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč vyplazujeme jazyk, když se soustředíme

Redakce VědaŽivě — Sat, 28 Jan 2023 03:17:00 +0000

Nezřídka se se stejným projevem setkáme i u dospělých, a to hlavně při složitých úkolech. Co k tomu tedy vede? Podle badatelů přichází ke slovu poměrně jednoduché vysvětlení. Odbornice na kognitivní neurologii Gillian Forrester ho dává do souvislosti se složitými pohyby rukou. Což – jak uvádí například tento výzkum – vyžaduje velmi jemnou motoriku. Podle jedné z výkladových teorií přichází tehdy ke slovu jev zvaný „přetečení motoru“.

Když se dvě oblasti mozku překrývají

V roce 2019 vyšla v časopise Frontiers of Psychology výše zmíněná studie o souvislosti jazyka a manuální zručnosti. Část mozku, která se věnuje jazyku, má totiž velký přesah do neuronových sítí spojených s rukama, motorikou a také užíváním nástrojů. Lze si tedy představit, že neurony operující s obratností jednoduše „přetečou“ do sousední nervové tkáně. Ta shodou okolností ovládá právě ústa, takže při přílišném zapojení motoriky se tu projeví tento přetlak.

Forrester je toho názoru, že se na fenoménu mohou podílet i evoluční vlivy. Ty lze vysledovat až do období, kdy se u lidského druhu přesunul důraz od ruční gestikulace k používání mluveného slova. Překrývání oblastí mozku není ostatně nic nového. Je zajetým mýtem, že v mozku existuje něco jako „místečka“ pro jednotlivé položky našich znalostí. Tedy oblast pro čísla, prostorovou představivost nebo například intuici. Realita je ovšem jiná.

Mýty a struktura mozku

Mozek nemá místečka, ale funkční sítě nebo funkční systémy. Ty se navzájem překrývají a prostupují sebou. Stejně tak je mýtem často skloňovaná kreativní a logická hemisféra. Tedy předpoklad, že jedna hemisféra je kreativnější a druhá analytičtější. O výkon v jednotlivých oblastech se totiž stará jen úroveň komunikace mezi oběma polovinami, tedy mozkový kmen. To je silný svazek vláken, která dovolují putování vzruchů mezi polovinami mozku.

Podobným mýtem je, že u mozku využíváme jen 10 % kapacity. Je to naprostý nesmysl a zkoumání mozku na CT opakovaně ukázalo, že mozek neustále „běží“ na plný výkon. Během spánku je dokonce o dost aktivnější než v bdělém stavu. Faktem je, že jazyk a komunikace jsou naprosto specifickou oblastí. Jednoduše proto, že bez pojmů nejsme schopni se slovně domluvit. Jazyk je tedy nepochybně něčím, co zasahuje do všech oblastí mozku.

Článek Proč vyplazujeme jazyk, když se soustředíme se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Míváte ve zvyku při práci nebo studiu okusovat, či cumlat tužku? Jen tak dál, dle výzkumu budete spokojenější

Redakce VědaŽivě — Fri, 17 Dec 2021 04:55:00 +0000

Když se usmějeme, jsme o chloupek šťastnější. A navzdory všudypřítomnému stresu se dá naše nálada vylepšit malým „hackem“. Staňme se tedy designérem nejen vlastního prostoru, ale také nálady a nedovolme spokojenosti uvadnout. Tato stránka našich životů byla podrobena mnoha výzkumům a vědci za ty dekády bádání přišli s mnoha zajímavými myšlenkami. Hlavně tím, že jednoduché akce mohou naše emoce reálně ovlivnit.

Tužka pro trvalý úsměv

Jedním z takových příkladů je to, že pokud si žena ve vedení není příliš jistá sama sebou, pomůže jí pohled na fotku úspěšné političky. Stejný mechanismus funguje i u našeho úsměvu. „Pokud se bavíte, usmíváte se, obdobně pak při úsměvu máte tendenci se bavit.“ Několik studentů bylo v rámci těchto výzkumů požádáno, aby ohodnotili, jak vtipný je jim nabídnutý komiks. Ti, kteří měli při hodnocení tužku mezi zuby, se bavili zřetelně více.

Tato zcela jednoduchá akce se ukázala jako velmi efektivní, protože tužka sevřená čelistí donutí ústa téměř k úsměvu. A naše tělo tuto změnu pozná a reaguje na ni. Zjednodušeně řečeno mozek neustále kontroluje veškeré procesy našeho těla. Pak je zhodnotí a usuzuje z nich, jak se cítíme. Jde tedy o ošálení mozku skrze spokojený úsměv na naší tváři. Efektivita tohoto postupu byla zopakována ještě v několika pokusech s totožným výsledkem.

Od minut po celé dny

Testování dopadu tohoto postupu ukázalo ještě jednu velmi pozitivní skutečnost. Efekt totiž trval od 15 minut po celé 2 dny a dopad je konstantní. Tělo i mozek člověka jsou neuvěřitelně citlivé na takové změny, mohou být tudíž zasaženy velmi jednoduchým stimulem. Mezi ně patří zvuky, chutě, vůně i obrazy. Naše vnímání i myšlení je tak ovlivněno tím, co každý den zachytáváme za podněty. Proto je dobré dávat pozor na to, čím se „krmíme“.

Mozek je vlastně takový duševní žaludek a funguje úplně totožně. Ovlivňují ho jak „spokojené“ akce, tak ty „nešťastné“. Když zkusíte trénovat depresivní výraz obličeje, za chvíli se budete asi cítit pod psa. To se dá otestovat i bez tužky. Překrytí zajetých vzorců vždycky chvilku trvá, ovšem pokud budete tento postup praktikovat nějakou dobu, dost možná ho už nebudete potřebovat. A pokud ano, už víte, do čeho se „zakousnout“.

Máte nějaký vlastní trik, jak si vždycky zlepšit náladu?

Zdroj: BrightSide

Článek Míváte ve zvyku při práci nebo studiu okusovat, či cumlat tužku? Jen tak dál, dle výzkumu budete spokojenější se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Povídáte si sami se sebou? Buďte v klidu, jedná se o naprosto normální, a dokonce zdravou činnost

Redakce VědaŽivě — Fri, 17 Sep 2021 03:38:00 +0000

Tento návyk se u většiny lidí zformuje už během dětství a velmi záhy se stane naší druhou přirozeností. A i když v něm nevidíte nic špatného a ani byste neměli, možná si občas řeknete, jestli je to vlastně normální. Nota bene v momentě, kdy se na vás divně dívají například lidé v obchodě nebo v práci. A pokud vám tento zvyk přijde jako něco podivného, buďte zcela v klidu. Samomluva je naprosto v pořádku i v případě, že se objevuje často.

V mnoha ohledech prospěšná

Nejen, že samomluva není nijak škodlivá, není ani známkou duševní poruchy. Jedná se dokonce o zvyk, který vám může v mnoha ohledech silně pomáhat. Pokud například doma hledáte nákupní seznam, je velmi prospěšné na něj občas zavolat. List papíru vám neodpoví, ale vyslovení nahlas pomůže vašemu mozku se víc zaměřit na to, co hledáte. Vyvoláte mu tak vizuální vjem a máte vyšší šanci si vzpomenout nebo seznam zachytit, když ho uvidíte.

Druhá pomocná funkce je podpora soustředění. Pokud například stavíte nějaký nábytek, nejspíš zazní spousta nadávek. Ale také se radíte sami se sebou během obtížných částí, nebo když vám něco není jasné. Vysvětlení celého procesu sama sobě pomáhá najít nečekaná řešení. Mozek se totiž lépe soustředí na jednotlivé kroky. Stejně tak si tím můžete dodat motivace, když už máte pocit, že konkrétní činnost vůbec nikam nevede.

Emoce a pozitivita

Pokud zažíváte složité a náročné emoce, rozhovor se sebou samým je vynikající formou terapie. Jasně vyslovené věci můžete totiž uchopit mnohem lépe než abstraktní myšlenky, které se vám jen honí hlavou. Nejspíš se můžete s těmito pocity svěřit někomu z rodiny nebo partnerovi. Jenže je vždycky velmi přínosné, když ještě předtím provedete právě trochu sebeterapie. Pomůže vám to ujasnit, s čím se vlastně potřebujete vypořádat.

Mozek nerozlišuje vaše myšlenky a realitu. Proto je potřeba dbát na to, co do něj ukládáte a jak na něj „voláte“. Pokud se budete zásobovat negativitou, od svého mozku pak negativitu zase obdržíte. I když se vám něco nepovede, připomeňte si, že jste se snažili, a oceňte svoje úsilí. Čisté sebeobviňování jen podkope pilíře, na kterých stojí vaše sebedůvěra. Jenže z něj asi nikdy nevzejde nic, co by vám pomohlo se posunout k další snaze.

Zdroj: HealthLine

Článek Povídáte si sami se sebou? Buďte v klidu, jedná se o naprosto normální, a dokonce zdravou činnost se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.