Nejčastěji je to vidět u dětí. V momentě, kdy se na něco upínají celou svou osobností. Vyplazený jazyk, braný za známku koncentrace, se však neobjevuje pouze u dětí.
Nezřídka se se stejným projevem setkáme i u dospělých, a to hlavně při složitých úkolech. Co k tomu tedy vede? Podle badatelů přichází ke slovu poměrně jednoduché vysvětlení. Odbornice na kognitivní neurologii Gillian Forrester ho dává do souvislosti se složitými pohyby rukou. Což – jak uvádí například tento výzkum – vyžaduje velmi jemnou motoriku. Podle jedné z výkladových teorií přichází tehdy ke slovu jev zvaný „přetečení motoru“.
Když se dvě oblasti mozku překrývají
V roce 2019 vyšla v časopise Frontiers of Psychology výše zmíněná studie o souvislosti jazyka a manuální zručnosti. Část mozku, která se věnuje jazyku, má totiž velký přesah do neuronových sítí spojených s rukama, motorikou a také užíváním nástrojů. Lze si tedy představit, že neurony operující s obratností jednoduše „přetečou“ do sousední nervové tkáně. Ta shodou okolností ovládá právě ústa, takže při přílišném zapojení motoriky se tu projeví tento přetlak.
Forrester je toho názoru, že se na fenoménu mohou podílet i evoluční vlivy. Ty lze vysledovat až do období, kdy se u lidského druhu přesunul důraz od ruční gestikulace k používání mluveného slova. Překrývání oblastí mozku není ostatně nic nového. Je zajetým mýtem, že v mozku existuje něco jako „místečka“ pro jednotlivé položky našich znalostí. Tedy oblast pro čísla, prostorovou představivost nebo například intuici. Realita je ovšem jiná.
Mýty a struktura mozku
Mozek nemá místečka, ale funkční sítě nebo funkční systémy. Ty se navzájem překrývají a prostupují sebou. Stejně tak je mýtem často skloňovaná kreativní a logická hemisféra. Tedy předpoklad, že jedna hemisféra je kreativnější a druhá analytičtější. O výkon v jednotlivých oblastech se totiž stará jen úroveň komunikace mezi oběma polovinami, tedy mozkový kmen. To je silný svazek vláken, která dovolují putování vzruchů mezi polovinami mozku.
Podobným mýtem je, že u mozku využíváme jen 10 % kapacity. Je to naprostý nesmysl a zkoumání mozku na CT opakovaně ukázalo, že mozek neustále „běží“ na plný výkon. Během spánku je dokonce o dost aktivnější než v bdělém stavu. Faktem je, že jazyk a komunikace jsou naprosto specifickou oblastí. Jednoduše proto, že bez pojmů nejsme schopni se slovně domluvit. Jazyk je tedy nepochybně něčím, co zasahuje do všech oblastí mozku.
Jak často se přistihnete při tomto typu soustředění?
Technika
|
PŘEČTENÍ: 6015
Člověk
|
PŘEČTENÍ: 6359
