chřipka – VědaŽivě.cz

Ničivá španělská chřipka: Změnila svět, ale dodnes nikdo neví, odkud se vzala

Redakce VědaŽivě — Sat, 25 May 2024 02:30:00 +0000

Španělská chřipka byla ještě před nedávnem považována za nejničivější pandemii, jaká lidstvo postihla od dob černé smrti. S příchodem covidu-19 se tento pohled značně změnil. Přesto představovala španělská chřipka v mnoha ohledech mnohem vražednější pandemii, která si vyžádala více obětí než první světová válka. Dodnes nikdo netuší, odkud se vlastně vzala.

Španělská chřipka přichází s koncem války

První případy španělské chřipky se objevují na přelomu jara a léta roku 1918. Velká válka se v té době pomalu chýlí ke svému konci. Evropské státy ještě ani nezačaly sčítat své padlé, když se na scéně objeví tento nový zabiják. Na jakékoliv informace o nové nákaze je ve všech mocnostech uvaleno embargo, které znemožňuje jakoukoliv prevenci.

O začínající epidemii španělské chřipky tak svobodně píše pouze španělský tisk, jelikož Španělsko si během války uchovalo nezávislost. Z toho důvodu se pro nákazu vžil název španělská chřipka, přestože svůj původ ve Španělsku pravděpodobně nemá. Nejvražednější vlna španělské chřipky však udeří s podzimem roku 1918. Válkou zubožené státy tak nestihnou ani pořádně oslavit konec války, když na ně zaútočí nová pohroma.

Španělská chřipka si vyžádala miliony obětí.

Původce neznámý

Dodnes se nikomu nepodařilo zjistit, odkud se španělská chřipka vlastně vzala. Některé teorie zmiňují možný původ u ptačí či prasečí chřipky, která se nějakým způsobem přenesla na člověka a zmutovala ve smrtící virus. Jiné teorie tvrdí, že se virus zrodil v Číně nebo válkou zdecimovaných zemích, jako byla Francie nebo Rusko. Ani pro jednu teorii však neexistují jednoznačné důkazy a tak můžeme o jejím původu stále jen spekulovat.

Přitom se jednalo o nejvražednější epidemii, kterou Evropa zažila od poslední morové rány. Tentokrát se však epidemie neomezovala pouze na Evropu, ale zachvátila téměř celý svět. Nejnovější propočty odhadují, že si vyžádala na 50 až 100 milionů obětí.

Nevyzpytatelný průběh nemoci

Průběh španělské chřipky se lišil případ od případu a své oběti si hledala ve všech věkových kategoriích. Většinou začínala jako dvoudenní těžká chřipka, kdy člověka kromě kašle a rýmy trápily masivní bolesti hlavy a kloubů. Mezi další příznaky patřila silná zimnice a slabost. Poté následovalo dvoudenní období klidu, kdy se zdálo, že se pacient z toho nejhoršího dostal. Ti šťastnější se skutečně brzy vyléčili.

Pro ostatní však byly další příznaky většinou smrtelné. Ve vážných případech docházelo k silnému krvácení z nosu, úst i uší. Některé zabil vlastní imunitní systém, který pacientovi v zoufalém boji s virem naplnil plíce vodou a dotyčný se v podstatě utopil. Mrtví se vyznačovali zmodralými až fialovými rty, jelikož se jim před smrtí nedostávalo drahocenného kyslíku.

Článek Ničivá španělská chřipka: Změnila svět, ale dodnes nikdo neví, odkud se vzala se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Babičkovská metoda: „Nemoc se musí vypotit!“ Jak je to ve skutečnosti a je vhodné použít saunu? Odpověď leckoho překvapí

Redakce VědaŽivě — Fri, 30 Sep 2022 02:12:00 +0000

Tzv. babské rady spoléhají především na shromážděnou moudrost nespočtu předchozích generací. Pokud je to ale pravda a vypocení bude na chřipku nebo nastuzení skutečně pomáhat, pak zní návštěva sauny jako velmi logický krok, ne? Možná to tak úplně není. Ještě než se pustíme do hledání správného řešení, udělejme krok zpátky. Je totiž potřeba rozebrat a trochu i připomenout, co se při nachlazení nebo chřipce děje.

Nachlazení nás chytá pravidelně

Běžné nachlazení je stav těla, který každého z nás potká minimálně několikrát do roka. Je to virová infekce, kterou může mít na svědomí více jak 200 různých virových kmenů. Spadají sem rhinoviry, adenoviry, enteroviry a také koronaviry. Protože nachlazení způsobuje tolik různých virů, neexistuje proti němu vakcína. Na covid-19 ano, protože jde o jednu konkrétní skupinu. Stejně tak nelze nachlazení léčit antibiotiky – ta zabíjejí bakterie.

Symptomy běžného nachlazení zahrnují kašel, škrábání v krku, rýmu, kýchání, bolesti hlavy a horečku nebo zvýšenou teplotu. Chřipka je jiný typ nákazy pocházející z chřipkového viru. Protože jde o jeden typ viru, je možné se proti ní očkovat. Vakcínu je ovšem potřeba každý rok upravit podle momentálně neběžnějšího kmenu, který je v oběhu. Očkování je v nabídce praktického lékaře. Symptomy chřipky a nachlazení jsou si podobné.

Chřipka je vážnější, symptomy podobné

U chřipky se, pravda, přidává více únava a také bolesti svalů. Chřipka je obecně vážnější záležitost a je rizikovější pro citlivější skupiny. To jsou například senioři, lidé s chronickými chorobami nebo slabým a jinak narušeným imunitním systémem. Chřipku nelze léčit antibiotiky, protože ji způsobuje virus, nikoli bakterie. Jak si tedy nejlépe pomoci od chřipky? Stejně jako není vakcína proti nachlazení, není jasný „lék“ proti chřipce.

Mnoho lidí se domnívá, že každý lidový lék musí být do určité míry účinný, když na něj spoléhalo tolik lidí. Když přijde na chřipku, dostáváme horečku, při které se potíme. Jakmile se vypotíme, uleví se nám, takže za tu úlevu může pocení. Co ale věda říká o vypocení nachlazení? Pocení je přirozenou cestou, jak se naše tělo ochlazuje. Nicméně 99 % potu je voda a malinko soli či proteinů. Nevypotíte nikdy žádné toxiny ani viry.

Příčina, následek a vedlejší efekty

Když se při chřipce nebo nachlazení objeví horečka, naše tělo jednoduše zvyšuje teplotu, aby umělo s viry lépe bojovat. Pocení je jen vedlejším efektem této teploty, není ovšem součástí mechanismu boje organismu s danou nemocí. Jakmile začne tělo vítězit, horečka pomine, pocení taky a cítíte se lépe. Je pochopitelné si pomyslet, že jste „vypotili“ chřipku, jenže vaše tělo se ve skutečnosti jen tímto procesem vrací do svého normálního stavu.

Umělé ohřátí těla tedy nijak nepomůže, protože pocení není samotný léčebný proces, jen jeho vedlejší efekt. Sauna může věci dokonce zhoršit, protože v ní během pocení ztrácíte hodně tekutin. A během chřipky je potřebujeme hodně doplňovat. Jejich nedostatek způsobí, že se budete cítit ještě hůř, a navíc omezíte přirozenou dovednost organismu bojovat s nákazou. Zvolíte-li navíc veřejnou saunu, velmi snadno nakazíte ještě někoho dalšího.

Článek Babičkovská metoda: „Nemoc se musí vypotit!“ Jak je to ve skutečnosti a je vhodné použít saunu? Odpověď leckoho překvapí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Záhadná „ruská chřipka“ se objevila už v 19. století. Pravděpodobně šlo o úplně první epidemii koronaviru na světě

Redakce VědaŽivě — Sun, 24 Apr 2022 02:11:00 +0000

Různé vědecké týmy začaly v poslední době zcela nezávisle na sobě studovat ostatky obětí tzv. „ruské chřipky“. Epidemie této choroby zuřila koncem 19. století. Badatelé hledali genetický materiál viru, který epidemii způsobil, aby zjistili, zda šlo o koronavirus. Pokud ano, znamená to, že lidstvo už prošlo podobnou pandemií, jakou zažíváme dnes. Tímto tématem se zabývá např. studie zveřejněná v časopise Microbial Biotechnology či další vědecká práce publikovaná v Presse Medicale.

Významná epidemie s minimem informací

Respirační onemocnění zvané „ruská chřipka“ se objevilo během roku 1889. Začalo v Rusku a v podobě tří vln se rozšířilo do celého světa, epidemie se vlekla několik let. Bohužel o této epidemii existuje jen velmi malé množství jakýchkoli lékařských a vědeckých informací. Objevily se ovšem odhady, že pokud má běžná chřipka zhruba stejnou úmrtnost ve všech věkových skupinách, pak ta ruská zabíjela hlavně starší lidi.

Toto chování je tudíž shodné s prvními kmeny covidu-19. Dalšími podobnostmi jsou ztráta chuti a čichu, a to na dlouhé měsíce. Velmi nápadným znakem této epidemie bylo zavírání škol a také průmyslových odvětví všeho druhu. Týkalo se to hlavně provozů, kde dominovala manuální práce. Právě kvůli koncentraci mnoha lidí na malém prostoru a sdílení různých nástrojů se taková místa stávají spolehlivými epicentry pro šíření virů a infekcí.

Chybějící údaje, mírná naděje

Bohužel vzhledem k absenci jakýchkoli rozsáhlejších informací nemáme zprávy ani o tom, jak vlastně tato epidemie skončila. Právě proto pátrají vědci po vzorcích tohoto viru, který už mohou najít jen v ostatcích jeho obětí. Je možné, že si proti němu lidstvo od té doby přirozenou cestou vytvořilo tolik skloňovanou kolektivní imunitu. To by poskytlo určitou naději na vysvobození z aktuální pandemie koronaviru, respektive nemoci covid-19.

Kolektivní imunita je stav vyšší odolnosti většiny populace, což účinně brání výraznějšímu šíření jakékoli nakažlivé choroby. Obvykle jí lze dosáhnout vysokou proočkovaností. V některých případech byli nakaženi v raném věku i novorozenci a v případě přežití už měli imunitu doživotně. Konkrétní stupeň potřebné proočkovanosti závisí hlavně na nakažlivosti choroby a také efektivitě podávané vakcíny.

Prodělali jste covid-19 a s jakým průběhem?

Zdroj: Science

Článek Záhadná „ruská chřipka“ se objevila už v 19. století. Pravděpodobně šlo o úplně první epidemii koronaviru na světě se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dovede cibule zasunutá v ponožce vyléčit chřipku či nachlazení? Tento lidový recept využívají lidé po staletí

Redakce VědaŽivě — Sat, 02 Apr 2022 02:32:00 +0000

Podle lidového receptu vám při nachlazení nebo chřipce pomůže následující krok. Ukrojte kulatý plátek bílé nebo červené cibule, přitiskněte zespodu na chodidla a následně si oblékněte ponožky. Nechte si je na noc a ráno, až se vzbudíte, nebude po nemoci ani památky. Podle National Onion Association se původ tohoto receptu dá vysledovat až do roku 1500. Tehdy se kolem domů pokládaly hrníčky s cibulí jako ochrana proti dýmějovému moru.

Cibule jako zázračný všelék

V tehdejších dobách lidé věřili, že se nemoci všeho druhu šíří škodlivým vzduchem. Teorie miasmy byla od té doby nahrazena teorií bacilů podloženou důkazy. Obecná myšlenka na vložení cibule do ponožek může také pocházet z lékařských praktik staré Číny. Konkrétně z reflexní terapie chodidel. Nervy chodidel byly centrem zájmu východní medicíny tisíce let. Mělo se totiž jednat o přístupové body k vnitřním orgánům těla.

Cibule jsou bohaté na sloučeniny síry, což jim také dává jejich výraznou a pronikavou vůni. Podle folklóru tyto sloučeniny proniknou při přiložení na chodidlo do těla. Následně zabijí viry a bakterie a také pročistí krev. Zdroje s takovými tvrzeními také uvádí, že umístění cibule do pokoje pročistí stejným způsobem vzduch od virů, toxinů a chemikálií. K posouzení čínské reflexní terapie bylo už provedeno mnoho různých studií.

Co na to říká moderní věda?

Revize tohoto přístupu poskytla velmi málo důkazů k tomu, aby byla reflexní terapie prohlášena za efektivní postup na jakékoli zdravotní neduhy. Některé výzkumy také poukázaly na to, že tato praxe může infekce dokonce zhoršit. Nicméně celkový počet studií na toto téma je velmi malý. Žádné výzkumy také neprozkoumaly samotný přínos přikládání cibule na chodidla nebo jakékoli jiné místo lidského těla.

Ačkoli mnoho online návodů tento postup obhajuje, neodkazují na žádné důkazy. Základem jsou tedy jen tvrzení a příběhy. Nebyl proveden výzkum, který by cibuli v ponožce vyvrátil, ovšem uvedený mechanismus fungování je také diskutabilní. Cibule jsou lehce kyselé, tudíž mohou mít při potírání věcí antibakteriální účinky. Podle Dr. Ruth MacDonald ze státní univerzity v Iowě jsou „daleko méně efektivní než bělidlo nebo antibiotika.“

Bakterie a potenciální rizika

Aby se viry šířily, potřebují přímý kontakt s lidským hostitelem. Cibule tudíž nebude schopná se na virus vztáhnout a absorbovat ho. Ačkoli tedy mnoho lidí na tento recept přísahá, všechny znaky zatím ukazují na placebo efekt. Dobrou zprávou je, že pokud už vám dochází jiné možnosti, je tento postup nejspíš zcela neškodný. Pokud chcete své imunitě pomoct, je mnohem lepší cibuli normálně konzumovat než si ji někam přikládat.

Jako každá syrová zelenina je i cibule zdraví velmi prospěšná. Je jedním z nejbohatších zdrojů flavonoidů neboli vitaminu P, který snižuje riziko rakoviny a infekčních chorob. Dále je bohatá na vitamin C, který hraje významnou roli ve funkci imunity. Pravidelná konzumace cibule a česneku podle studie z roku 2010 také významně přispívá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Místo do ponožek dejte plátky cibule spíš do salátu.

Jaký lidový recept tohoto typu vám kdy opravdu fungoval?

Zdroj: Healthline, MedicalNewsToday

Článek Dovede cibule zasunutá v ponožce vyléčit chřipku či nachlazení? Tento lidový recept využívají lidé po staletí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Koronavirus nabírá od podzimu na síle. Opravdu se ale šíří během zimních teplot snadněji?

Redakce VědaŽivě — Tue, 14 Dec 2021 04:38:00 +0000

Jenže kromě kašlání, smrkání a dalších projevů to může vězet ještě v dalších skutečnostech. Zatímco v létě se hodně lidí vypravuje do práce i pěšky nebo na kole, v zimě se prakticky všechna populace koncentruje do autobusů, metra a vlaků. Krom toho svítí méně slunce, což vede k deficitu vitamínu D, a tudíž i obecně slabšímu imunitnímu systému. Jenže každoroční vzestup nákaz se projevuje tehdy, když je teplota a relativní vlhkost poměrně nízká.

Tajuplné cesty chřipkové nákazy

Virus chřipky lépe přežívá v suchém a studeném vzduchu, ve kterém se i snáze šíří. Je tedy důvod se domnívat, že to samé platí pro současný koronavirus, který má podobnou velikost i strukturu. V laboratorních pokusech s koronavirem a dalšími podobnými virovými částicemi se ukázalo, že moc dobře nepřežívají na pevném povrchu, pokud je teplota i vlhkost okolí vysoká. Příjemná pokojová teplota jim například poskytuje dobré podmínky na to udržet se naživu i několik dní.

Při teplotě odpovídající prostředí uvnitř ledničky (tedy asi 4 stupně Celsia)⁠ a nízké vlhkosti přežijí tyto virové částice měsíc i déle. Kromě toho bylo zachyceno i několik ohnisek covidu-19 mezi pracovníky v balírnách masa, kde práce probíhá právě za takových podmínek. Nicméně tyto provozy zahrnují také zvýšenou koncentraci lidí pohromadě, kteří musí křičet, aby je někdo slyšel přes výrobní stroje. Právě to je v tomto případě nejspíš důvodem takové míry šíření viru.

Epidemie z dřívějších let

Pozorování dřívějšího výskytu koronavirů vypráví také trochu odlišný příběh. Během epidemie v Číně v roce 2003 se vrchol objevil při počasí jako na jaře. Bohužel to nemohlo být potvrzeno, protože virus později vyhynul. Pravidelná ohniska viru MERS se na Středním východě také objevují během května. To je ale nejspíš méně spojeno s počasím a více s biologií místních velbloudů. Lidé se totiž nakazí jak mezi sebou, tak od těchto zvířat.

Mladí velbloudi jsou hlavním zdrojem této infekce a nová zvířata přichází na svět právě během května. Dalším příkladem může být zimní dění na jižní polokouli. Jižní Afrika oznámila více jak 700 000 případů a velký nárůst během července. Jenže Nový Zéland uhlídal infekci velmi úspěšně a covidu-19 měl dokonce méně než 2 000 případů. Tyto země se v mnoha ohledech liší, takže jejich přímé srovnání není příliš užitečné.

Chladné počasí není hlavním důvodem

Jenže to vypadá, že ochlazení během července a srpna nebylo hlavním faktorem stojícím za nárůstem nákazy. Nový Zéland udržel infekci na uzdě hlavně díky odlehlosti, kvalitnímu zdravotnictví a efektivitě, s jakou na výskyt koronaviru reagovala veřejnost. Tohle všechno se mohlo odehrát za jakéhokoli počasí. Raná data z Austrálie naznačují, že faktorem ke sledování je nízká vlhkost, která hraje větší roli než často skloňovaná teplota.

Nicméně v Melbourne zachytili velké ohnisko právě v červenci, kdy zde byla vlna studeného počasí. To vedlo k lockdownu, jenž byl však plně odvolán během října. Během zimních měsíců je tak dobré se na větší nárůsty připravit. Jedna věc, kterou nám však covid-19 opakovaně ukazuje, je, že nás umí velmi překvapit. Blízký kontakt s dalšími osobami je pro virus šancí k rozšíření, ať už venku leje, praží slunce, nebo padají vločky.

Prodělali jste letos covid-19 nebo jinou infekci?

Zdroj: NatonalInterest

Článek Koronavirus nabírá od podzimu na síle. Opravdu se ale šíří během zimních teplot snadněji? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dětská imunita je narušena přísnými opatřeními, tvrdí odborníci. Jakou budou mít vládní zásahy dohru?

David Mencl — Mon, 29 Nov 2021 04:05:00 +0000

Vědci jsou znepokojeni skutečností, že veškerá opatření určená k potření covidu 19 nejspíš oslabila imunitu dětí. Ty se tak stávají velmi snadným cílem pro běžné bakterie a hrozí jim velké riziko v momentě, kdy odloží respirátory a začnou se mezi sebou opět běžně setkávat. Naše kontakty s patogeny probíhají zcela běžně, a i když nevedou vždycky k nemocem, jejich přítomnost dovoluje právě rozvoj imunity. Problém rozebírá doktorka Catherine Moore.

Opatření a absence chřipkové sezony

Během posledních zhruba 14 měsíců jsme nosili běžně respirátory, dezinfikovali ruce a upustili od mnoha společenských kontaktů. Tento přístup omezil nejen covid, ale také běžná onemocnění jako nachlazení nebo chřipku. Používali jsme zkrátka stupeň ochrany, který byl v rámci chřipky naddimenzovaný, navíc prakticky neexistovalo zimní období. Tomu odpovídají i meteorologická data z anglické Royal College.

To by se sice mohlo zdát jako dobrá zpráva, jenže kvůli absenci vystavení se možným onemocněním naše celková imunita uvadá, protože jí chybí kontakt s viry. Vědci jsou také znepokojeni ohledně RSV, viru, který může způsobit vážnou plicní infekci vyžadující hospitalizaci. Někdy vede dokonce k úmrtí, hlavně u dětí pod jeden rok věku. Klíčovým problémem je, že na tento virus ještě nebyla schválena žádná vakcína, na rozdíl od běžných kmenů chřipky.

Rizika při absenci možného očkování

Doktorka Catherine Moore, klinická badatelka organizace Public Health Wales, varovala před skutečností, že právě RSV je zatím bez použitelné vakcíny. A i když covid způsobil značné problémy u dospělé části populace, můžeme se brzo setkat se stejným vývojem u těch nejmenších obyvatel. V době přes covidem se totiž naprostá většina dětí s běžnými sezónními nemocemi setkala ještě před školkou.

To znamená předtím, než jim bylo 18 měsíců. Největším přílivem v dětských křídlech nemocnic jsou každou zimu miminka pod jeden rok věku. Ta, která mají RSV, protože jejich plíce ještě nejsou zcela vyvinuté a s virovou náloží tedy bojuje celé jejich tělo. Pokud se život začne vracet do normálního stavu před covidem, vrátí se běžné zimní virózy, jenže naše, a hlavně dětská imunita na ně nebude dostatečně připravena.

Rizikovou skupinou jsou hlavně malé děti

Podle Moore jsou pak právě nejmenší děti nejzranitelnější skupinou. Před pandemií bylo dle statistik do nemocnic přijato ročně na 30 000 dětí mladších 5 let právě kvůli respiračním virům. Když předpokládáme návrat do normálu později během tohoto roku, očekávají lékaři významný nárůst pacientů právě v oblasti pediatrie. Postupně zkrátka poroste počet dětí, které se s klasickými viry neměly nikdy šanci setkat.

Celá situace má však stále velké množství neznámých a chování patogenů v momentálním nastavení prostředí je velmi obtížné předvídat. V loňském roce jsme nezachytili ani chřipku, takže pokud se letos vrátí, nejspíš půjde o opravdu náročný kmen a tudíž i celou sezónu. Vakcína proti chřipce nás ovšem může zbavit slušné míry rizika. Existuje i možnost posilující kombinace s vakcínou proti covidu, kterýžto postup už se osvědčil.

Proti čemu všemu jste se nechali v poslední době očkovat?

Zdroj: TheGuardian

Článek Dětská imunita je narušena přísnými opatřeními, tvrdí odborníci. Jakou budou mít vládní zásahy dohru? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Je antibakteriální gel pouze reklamní tahák? Učitelka provedla experiment, jehož výsledek zaskočil i experty

Redakce VědaŽivě — Tue, 03 Aug 2021 03:38:00 +0000

Jaralee Metcalf, která pracuje jako učitelka v Idahu, se rozhodla ukázat dětem, proč je důležité si pečlivě mýt ruce. Jejím experimentem se teď v podobných ukázkách inspiruje celý svět. Na začátku zimy začala v místní škole chřipková sezóna. A Jaralee prohlásila, že už ji hrozně otravuje, jak je pořád nemocná. I když bylo jasné, že šíření bakterií je ve škole nevyhnutelné, chtěla dětem ukázat důležitost pečlivého mytí rukou.

Sendviče v různém stádiu plesnivosti

Aby vysvětlila proces šíření bakterií a potřebnost hygieny, provedla ve třídě naprosto jednoduchý experiment. Požádala několik dětí s různě špinavýma rukama, aby se dotkly pěti plátků bílého toustového chlebu. Plátky byly všechny ze stejného bochníku a dotek dětských rukou proběhl ve stejném čase. Pak byly jednotlivé plátky s popiskem uzavřeny do sáčku a ponechány ve třídě. Tak mohly děti sledovat, co se s chlebem bude dít během jednoho měsíce.

První kousek byl otřen o jeden z místních notebooků. Druhý sloužil jako kontrolní vzorek, šel z bochníku rovnou do sáčku. Dalšího se dotkly děti, které si ruce neumyly. Čtvrtý kousek osahaly děti poté, co si umyly ruce teplou vodou a mýdlem. Poslední byl dotčen rukou ošetřenou dezinfekcí. Ten, který přišel do kontaktu s notebookem, vypadal po měsíci jako kompletně spálený. Jen kraje a růžek dávaly na vědomí, že se původně jednalo o chléb.

Černožluté skvrny po celém povrchu

I když učitelka podotkla, že na škole se laptopy také čistí a dezinfikují, ten použitý v projektu tato péče nejspíš nepotkala. Výsledek je naprosto úděsný. Jediný plátek chleba, který byl prakticky nedotčen, byl právě ten, u kterého se děti normálně umyly vodou a mýdlem. Tedy samozřejmě kromě kontrolního vzorku. To bylo jasným důkazem toho, jak velký efekt tato základní hygienická metoda má.

Ostatní plátky nepotřebovaly jakékoli vysvětlování, kombinace černých a žlutých skvrn mluvila naprosto jasně. Zajímavé přitom je, že i dezinfekce na ruce se projevila dost mizerně. Je možné, že roli sehrála špatná technika použití, to ovšem nemění nic na faktu, že zde jednoznačně zvítězilo klasické mytí rukou vodou a mýdlem. Ostatně tento návyk je neoddiskutovatelnou složkou základní hygieny a obecného fungování člověka ve společnosti dalších lidí.

Zdroj: BrightSide

Článek Je antibakteriální gel pouze reklamní tahák? Učitelka provedla experiment, jehož výsledek zaskočil i experty se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

První vlna mRNA vakcín proti chřipce, na bázi očkování proti covidu, byla aplikována. Co to znamená pro zbytek společnosti?

Redakce VědaŽivě — Sat, 24 Jul 2021 03:05:00 +0000

Výrobce vakcín, společnost Moderna, oznámila počátkem července podání první dávky vakcíny proti sezónní chřipce. Vybraná skupina lidí dostala vakcínu v rámci časné fáze studie, která má ověřit reálnou efektivitu produktu. Celosvětový úspěch vakcín společností Pfizer/BionTech a Moderna zaměřených proti covidu-19 ukázal vynikající potenciál mRNA vakcín. Silnou stránkou je hlavně adaptovatelnost na konkrétní typy nemocí.

Potenciál nové éry vakcín

Firma BionTech se již pustila do klinických studií, které testují použití této technologie na některé druhy rakoviny. Paralelně s tím se Moderna pustila nejen do sezónní chřipky. Cílem je totiž tzv. kombinované očkování, které má obsáhnout jak chřipku, tak i imunitu vůči covidu-19 a tzv. respiračnímu syncytiálnímu viru neboli RSV. Právě ten je odpovědný za těžká respirační onemocnění hlavně v oblasti pediatrie.

Kvůli tomuto viru trpí předškolní děti pneumoniemi, bronchitidou a dalšími nemocemi s velmi těžkým průběhem. Během těchto klinických zkoušek chce Moderna najít co nejúčinnější kombinaci antigenů pro použití ve vakcíně. Předchozí fáze a laboratorní testy ukazují, že by vakcíny Moderny mohly mít účinnost přesahující 90 %. Jednalo by se o výrazný skok, protože efektivita dnes užívaných chřipkových vakcín je v rozmezí 40–60 %.

Slibné začátky nových modelů

Testování vakcíny proti sezónní chřipce je teprve na počátku svého běhu a bude zahrnovat asi 180 zdravých dospělých nad 18 let věku. Vakcína je navržena stejným způsobem jako ta použitá proti covidu-19. Mediátorová RNA tedy přenáší návod pro tvorbu proteinů z jedné buňky do druhé. Tímto postupem může vakcína naučit tělo bojovat s virem, se kterým organismus samotný ještě nikdy nepřišel reálně do kontaktu.

Pokud se vakcíny ukáží jako skutečně účinné, bude to znamenat vysokou flexibilitu výrobců v boji s konkrétními chorobami. Vakcíny na mRNA principu je možné velmi rychle nastavit na konkrétní mutace respiračních virů. Cílem firmy je proto to, aby byla v budoucnu schopna pružně reagovat na nové mutace a vyrobit vakcínu proti těm nejkomplikovanějším respiračním virům. Ideálně ve formě pouze jedné dávky.

Zdroj: CT24, Moderna, Axios

Článek První vlna mRNA vakcín proti chřipce, na bázi očkování proti covidu, byla aplikována. Co to znamená pro zbytek společnosti? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Covidová opatření pomohla vymýtit dva kmeny chřipky. Co to reálně znamená pro lidstvo a jaké mohou být dopady?

Redakce VědaŽivě — Tue, 22 Jun 2021 03:38:00 +0000

Už dříve vědci zaznamenali, že během pandemie koronaviru rychle a výrazně ubylo případů nákazy chřipkou. První odhady ukázaly, že chřipková sezóna 2020–2021 prakticky neexistovala a mnoho dalších běžných infekcí se objevilo výrazně méně. Některé kmeny chřipky nebyly během posledního roku dokonce vůbec zachyceny. To by mohlo znamenat, že z lidské populace zcela zmizely.

Opatření, která zlikvidovala sezónní formy

Skutečnost, že jsme některé kmeny chřipky nezachytili v jejich výskytu vůbec, může v zásadě znamenat dvě věci. Buď to, že kvůli masivnímu testování na koronavirus neměly nemocnice kapacity na detekci chřipky, nebo byl kmen vyhuben z populace díky opatřením zavedeným proti šíření covidu-19. Podle vědců je slušná šance, že jsou tyto kmeny pryč, ovšem svět je příliš rozsáhlou oblastí, proto jejich krátká absence nemusí nic znamenat.

Existuje zhruba 5–6 kmenů, které pravidelně cirkulují, a aktuálně tu máme dva nebo tři, které se dostaly i skrze současná opatření. Abychom trochu osvětlili pozadí, je potřeba uvést, že chřipkový virus influenza má několik forem s odlišným chováním. Existují 4 typy, konkrétně A, B, C a D. Lidská chřipka A a B se vyskytuje v sezónních nákazách a jen typ A dokáže způsobit pandemii této běžné nemoci.

Jednodušší tvorba vakcíny

Tyto hlavní typy chřipkového viru se dále dělí na různé podtypy a kmeny. I když se bezpochyby stále vyskytuje mnoho variant influenzy, dosavadní pozorování naznačují, že jeden z podtypů chřipky A – konkrétně H3N2 – se stal méně různorodým. Pro vývoj sezónní vakcíny proti chřipce potřebují vědci odhadnout, jaký kmen chřipky bude dělat další rok problémy. K tomu mají k dispozici modely a data z více jak 100 zemí světa, kde monitorují výskyt konkrétních variant.

Zmíněný typ H3N2 mutuje velmi rapidně, takže odhadnout jeho chování je velmi ošemetné. Pokud opravdu ztratil svou variabilitu, může být tvorba vakcíny o dost jednodušší. Bylo by naivní vynášet konečné soudy ohledně osudů jednotlivých kmenů, tudíž i vědci si v tomto ohledu zachovávají zdravou míru opatrného optimismu. Dopad drastických opatření na výskyt běžných respiračních chorob je ovšem nepopiratelný.

Zdroj: IFL Science

Článek Covidová opatření pomohla vymýtit dva kmeny chřipky. Co to reálně znamená pro lidstvo a jaké mohou být dopady? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Do testování jde první univerzální vakcína proti chřipce. Měla by poskytnout dlouhotrvající ochranu bez nutnosti přeočkování

Redakce VědaŽivě — Mon, 21 Jun 2021 03:38:00 +0000

Badatelé z Národního institutu zdraví (NIH) v USA odstartovali první fázi klinických testů týkajících se potenciálně univerzální vakcíny proti chřipce určené pro lidi. Přípravek se jmenuje FluMos-v1. Vakcína s obsahem nanočástic byla vyvinuta, aby poskytla trvající ochranu proti mnoha různým kmenům influenza viru. Tedy viru, který způsobuje nejběžnější typy chřipky. Poslední verze překonala klasické chřipkové vakcíny a posunula se k testům na lidech.

Naděje jednotné látky proti chřipce?

V současnosti je nutné vakcínu každoročně upravit, aby držela krok s mutacemi chřipkového viru, které mezitím nastaly. Běžnou oblastí, na kterou se vakcíny soustředí, je tzv. HA protein viru. Vědci u něj vždy předvídají, jakým směrem se budou mutace ubírat, a podle toho vytvoří vakcíny pro danou sezónu. Pokud se ale vakcína a mutace v HA proteinu neshodují, je výsledkem pokles produkce tělesných protilátek, což logicky vede k celkově nižší imunitě jedince.

Proto byla univerzální vakcína něčím, po čem vědci toužili celé roky. V první fázi nynějších testů bude FluMos-v1 stát proti HA proteinům 4 odlišných kmenů influenza viru. Zdravotní a ekonomická zátěž způsobená chřipkou je celosvětově nezanedbatelná, takže vytvoření vakcíny podobného typu je skutečně žádoucí. Nanočástice použité v tomto preparátu jsou velmi slibné, což se ukázalo i v předchozích fázích testování.

Testovací skupina ve zdravotním centru

Klinické testy se odehrávají v centru samotného institutu v Bethesdě v Marylandu. Sledovaní lidé mají věkové rozpětí 18–50 let a jde o zdravé jedince. Studie rozdělí vzorek 40 účastníků na tři skupiny. Jedna obdrží 20 mikrogramů látky, druhá klasickou sezónní vakcínu proti chřipce – půjde tedy o kontrolní skupinu. Pokud bude FluMos-v1 v této dávce shledán bezpečným, třetí skupina dostane 60 mikrogramů nového přípravku. Výsledky budou následně porovnány.

Všichni účastníci budou po dobu 1 týdne zapisovat jakékoli podivné reakce a další projevy nebo zdravotní komplikace. Stejně tak si budou pravidelně měřit teplotu, zaznamenávat pocení a zarudnutí kolem místa vpichu vakcíny. Po 40 týdnech se vrátí do centra na provedení dalších testů včetně krevních odběrů. Ty jsou důležité kvůli nalezení případných abnormalit, stejně jako zachycení množství protilátek proti HA proteinu influenza viru.

Zdroj: IFL Science

Článek Do testování jde první univerzální vakcína proti chřipce. Měla by poskytnout dlouhotrvající ochranu bez nutnosti přeočkování se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Klid před bouří, další chřipková sezóna bude podivná a zlá. Sociální distanc, roušky a přehnaná hygiena můžou vést k nižší imunitě

Redakce VědaŽivě — Thu, 03 Jun 2021 03:23:00 +0000

A stejně tak může takový výbuch chřipkových virů přijít v naprosto nečekané chvíli. V krátkém horizontu znamená méně případů chřipky méně smrtí a méně hospitalizovaných, což zdravotnímu systému nepochybně uleví, zatímco se teprve pomalu vzpamatovává ze zahlcení pacienty s covidem-19. Letos se také další pravidelná respirační onemocnění dostala na velmi nízkou úroveň, nejspíš díky zavedeným opatřením proti šíření koronaviru.

Klid před bouří dalších virů

Díky sociálnímu distancování, pečlivé hygieně, rouškám a respirátorům padla běžná sezónní respirační onemocnění na dlouholeté minimum. Experti ovšem varují před tím, že tento odklad sezónních virů nás může nechat zranitelnými, protože menší počet lidí vystavených cirkulujícím kmenům znamená také nižší imunitu vůči nim. Náchylnost k infekcím tak v populaci pomalu roste a je základem pro budoucí vysokou zranitelnost.

Nově narozené děti, které dosud nebyly virům vystaveny, si obvykle pomalu budují imunitu právě postupným setkáváním se s různými patogeny. To se nyní vlivem různých protikoronavirových opatření příliš nedělo. Zároveň imunita dříve vystavených dospělých bude pomalu upadat. A lidé s žádnou nebo oslabenou imunitou budou pro případné šíření nákazy chřipky vhodným „palivem“. Čím více jich bude, tím lepší podmínky pro šíření tento běžný virus najde.

Uvolnění pro další šíření

Klíčovým momentem může být uvolňování opatření, což může zažehnout nové cykly infekce. A jak se zvyšuje citlivost u populace, je třeba se připravit na jinak tvarovanou chřipkovou sezónu a potenciálně velká ohniska. Například Nový Jižní Wales v Austrálii má obvykle vrchol takové sezóny mezi dubnem a červnem, ovšem během roku 2020 bylo množství pozitivních testů v tomto období o 85 % nižší než v předchozím roce.

Naopak koncem prosince, poté, co byla v této oblasti rozvolněna koronavirová opatření, dosáhla sezóna vrcholu, a zatímco typicky se v tuto dobu vyskytne jen několik stovek případů, rok 2020 jich ve stejném čase přinesl hned 6 000 během pouhých dvou týdnů. Tento průběh v Austrálii může být určitým náznakem toho, co může v létě nastat i u nás.

Zdroj: Live Science

Článek Klid před bouří, další chřipková sezóna bude podivná a zlá. Sociální distanc, roušky a přehnaná hygiena můžou vést k nižší imunitě se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.