Nejhorší pandemie světa: Španělská chřipka, justiniánský mor či HIV

Vyžádaly si miliony obětí, dodnes při pouhém pomyšlení na ně běhá mráz po zádech. Takto vypadaly nejhorší pandemie v historii.

i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Během historie byly lidstvo sužovány různé infekce způsobené bakteriemi, viry a parazity. Některé z těchto infekcí vyvolaly lokální epidemie, které se výjimečně rozrostly do pandemií, překračujících hranice a způsobujících masové úhony ve světové populaci. Jedním z významných příkladů této hrozby byl dýmějový mor, který v polovině 14. století postihl Evropu, přičemž jeho původcem byla bakterie Yersinia pestis. 

Dýmějový mor

Dýmějový mor zasáhl Evropu poté, co se poprvé objevil v různých částech Asie. Jeho nechvalná sláva začala v roce 1346, kdy během obléhání Kaffy na Krymu byla použita dokonce i biologická zbraň v podobě vrhání mrtvých těl nakažených přes hradby. Nemoc následně dorazila do Evropy v říjnu 1347, kdy dvanáct lodí s nakaženými námořníky zakotvilo v sicilské Messině. Příznaky nemoci se projevovaly prudkým zvýšením teploty, bolestmi těla, zimnicí a otoky mízních uzlin, nazývanými dýměje. Lidé tehdy neměli ponětí o existenci mikroorganismů a šíření nemoci bylo záhadou. Odborníci odhadují, že mezi léty 1334 a 1353 mohl počet obětí dosáhnout až 200 milionů, což představovalo polovinu evropské populace. 

Španělská chřipka

Dalším zdrcujícím infekčním onemocněním byla španělská chřipka, která zasáhla lidstvo v březnu 1918, když první případy byly zaznamenány v Kansasu, USA. Během několika vln se nakazilo kolem 500 milionů lidí a až padesát milionů jich zemřelo. Název španělská chřipka dostala podle zpravodajství v neutrálním Španělsku, které o nemoci intenzivně informovalo, na rozdíl od zemí ve válce, kde byly informace cenzurovány. 

iZdroj fotografie: Public Domain

Justiniánský mor

Justiniánský mor, který vypukl za vlády východořímského císaře Justiniána I. v roce 541, zasáhl Konstantinopol a denně údajně zabíjel až deset tisíc lidí. Nemoc se vlnami šířila a celkově si vyžádala až 50 milionů obětí. Navíc zasáhl až do Asie, severní Afriky a Arábie. Přestože se mor objevil ve starověku, jeho původce zůstává neznámý, přičemž se předpokládá, že šlo o neštovice nebo spalničky.

Antoninský mor

Antoninský mor postihl Římskou říši ve 2. století před justiniánským morem. V té době se objevil mor antoninský, který v Evropě zřejmě zavlekli vojáci vracející se z mezopotamského tažení. Pandemii popsal antický lékař Galén z Pergamu, a proto se jí občas přezdívá Galénův mor. Přesný původce nemoci zůstává neznámý, ale předpokládá se, že šlo o neštovice nebo spalničky. Pravé neštovice, příčinou obrovských lidských ztrát v minulosti, byly aktivně eliminovány očkováním na konci 20. století. V Evropě ve 18. století způsobily ročně smrt asi 400 tisíc lidí.

Diskuze Vstoupit do diskuze
87 lidí právě čte
Autor článku

Marek Motyčák

Redaktorem jsem již 6. rokem. Specializuji se na optické a vizuální testy, hádanky a rébusy, ale i zpravodajství a informace o nových technologiích, přičemž zábavnou formou podporuji vědeckou gramotnost čtenářů.

Zobrazit další články