Vánoce – VědaŽivě.cz

Nevinný zvyk, drahá chyba: Kvůli stromečku po Vánocích hrozí pokuty po celé republice

Jana Šrámčíková — Thu, 08 Jan 2026 10:47:19 +0000

Vánoce skončily, cukroví dojedeno a doma zůstal už jen opadaný jehličnan, který pomalu zabírá místo v obýváku. A právě teď přichází chvíle, kdy se rozhoduje, jestli vánoční stromeček ještě poslouží, nebo se stane jen další smutnou připomínkou komercializace Vánoc.

Kam se stromkem po svátcích

Bývá to už takovou každoroční tradicí – vysloužilé vánoční stromečky se po svátcích znovu objevují v ulicích města. Tenhle povánoční „nepořádek“ ale není žádná náhoda. Pokud je zbavíte všech ozdob, háčků, řetězů a umělého sněhu, mohou totiž skutečně dostat ještě druhý život. Stačí je odnést k nejbližšímu veřejnému stanovišti tříděného odpadu přímo na ulici. Svého pichláče byste samozřejmě měli usadit na vhodné místo tak, aby nebránil provozu ani nepadal do cesty chodcům.

Do kontejneru nepatří, v lese je jich škoda

Určitě je ale nestrkejte do žádných kontejnerů. Tam nepatří a mohli byste si vysloužit pokutu – stejně jako v případě, pokud byste do černých kontejnerů nasypali třeba stavební odpad a podobné zakázané věci. A pokud ve svém okolí nenajdete popelnice na tříděný odpad nebo určené místo, položte je prostě k těm směsným.

Předem si ale ověřte, že vaše město stromečky skutečně sbírá – ne vždy je to totiž samozřejmostí. Pokud ne, jste povinni je odvézt na sběrný dvůr. Samozřejmě je můžete odtáhnout i do lesa (pokud je tedy důkladně zbavíte všech ozdob), ale byla by to škoda. Díky recyklaci totiž mohou dostat docela jiný účel.

Co se s nimi dál děje

Odstrojené a neznečištěné jehličnany míří do kompostáren. Tam se zpracují na štěpku nebo kompost a vrací se zpět do oběhu, takzvaně cirkulárně. Ani větvička tedy nepřijde nazmar. A pokud se mezi nimi najde přece jen nějaký špatně odzdobený nebo nastříkaný umělým sněhem, skončí ve spalovně. Což je také dobře, protože z něj vznikne teplo a elektřina pro domácnosti. I to je řešení, ale rozhodně ne ideální první volba.

Umělý stromek má jiná pravidla

Pozor si dejte také na umělé vánoční stromky. Ty do ulic ani ke kontejnerům nepatří vůbec – nepatří dokonce ani do nich, i když jsou už z větší části plastové. Správnou cestou je opět sběrný dvůr, kde přijmou nejen umělé stromečky, ale i další objemný odpad z Vánoc nebo například použitý olej po smažení kapra (pokud na něj tedy ve městě nejsou instalovány speciální sběrné nádoby).

Článek Nevinný zvyk, drahá chyba: Kvůli stromečku po Vánocích hrozí pokuty po celé republice se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jen opravdový génius dokáže vyřešit tuto matematickou hádanku: Na správný výsledek přišly jen 2 % lidí

Redakce VědaŽivě — Thu, 31 Jul 2025 05:37:00 +0000

Tato matematická rovnice s vánoční tematikou je skvělým způsobem, jak otestovat své logické schopnosti a vědomosti, které si ještě pamatujete ze školních let. Pokuste se rozluštit, jaká čísla se pod jednotlivými symboly ukrývají, abyste nakonec vyřešili celou rovnici a zjistili, které číslo je jejím výsledkem pod otazníkem. Zaměřte se na jednotlivé detaily a nenechte se zmást.

Jak vznikají obrázkové testy

U optických klamů a iluzí se často jedná o kombinaci geometrických tvarů, kontrastních barev a světla a stínů. Svým spojením pak vytváří pocit pohybu, velikost daného předmětu zmenší nebo zvětší nebo jej před vaším zrakem dokáží zcela skrýt. Existují také kresby, které různí lidé interpretují odlišnými způsoby nebo speciální fotografie, které je těžké na první pohled rozluštit.

K čemu slouží obrázkové testy

Nejčastěji se využívají ve školství jako součást IQ nebo jiných testů, které mají za úkol prověřovat dovednosti a vědomosti studentů. Svou velkou roli hrají však také v psychologii a zdravotnictví, kde se používají k tvorbě psychologického profilu pacienta nebo při rehabilitacích po těžkém úrazu a zranění mozku. V poslední době se s nimi můžete setkat i u výběrových řízení při obsazování zvlášť náročných pozic.

Vyřešte matematickou rovnici

V tomto případě je vaším konkrétním úkolem odhalit postupně čísla, která se ukrývají pod jednotlivými vánočními symboly, a s jejich pomocí pak vyřešit poslední příklad a zjistit, jaké číslo se skrývá pod otazníkem. Nenechte se však zmást a odvést svou pozornost a zaměřte se i na ty nejdrobnější detaily, které o konečném výsledku mohou rozhodnout.

Jaký je výsledek rovnice

Pokud se vám tento úkol podařilo vyřešit, pak patříte mezi velmi inteligentní a bystré jedince. Matematika vám není cizí a dokážete si všimnout i nepatrných drobností ovlivňujících konečný výsledek. Na místo otazníku patří číslo 49. Jestli vám řešení tohoto testu dalo zabrat, dejte se rovnou do dalšího cvičení a zapracujte postupně na svých schopnostech. Uvidíte, že je brzy zvládnete vyřešit levou zadní.

Článek Jen opravdový génius dokáže vyřešit tuto matematickou hádanku: Na správný výsledek přišly jen 2 % lidí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč a kde se vzal Krampus, vánoční ďábel, který trestá zlobivé děti: S moderní dobou se změnil

Redakce VědaŽivě — Wed, 14 Dec 2022 03:30:00 +0000

Tohle všechno má na svědomí trojice Mikuláše, anděla a Krampuse. Kdo je to Krampus, ptáte se? Je to vlastně čert, napůl muž, napůl kozel, který každý rok pronásleduje zlobivé děti. A pak je dost možná odnese do pekla. Evropská verze svatého Mikuláše měla dlouho děsivé protějšky jako Belsnickela a rytíře Ruprechta, kteří oba přicházeli trestat. Krampus pochází z folklóru rakouských alp, kde bavil dospělé a děsil děti po celá staletí.

Něco pro děti i něco pro dospělé

Krampus a další zlobiví pomocníci Mikuláše mají původ v pohanských oslavách zimního slunovratu. Později se stali součástí křesťanské tradice, kdy Mikuláš 5. nebo 6. prosince navštěvoval děti a odměňoval je. Současně s ním přicházela i hrozba pro ty neposlušné. V Rakousku a některých částech Německa je tento den znám jako Krampusnacht, kdy se dospělí převlékají za čerty a straší děti u sebe doma nebo i u sousedů.

Děti pak čerta vidí i pobíhat po ulicích během Krampuslauf, doslova „čertovského běhu“. Pokud byla Krampusnacht způsobem, jak postrašit děti k poslušnosti, pak čertův běh byl pro dospělé. Není totiž vázán na konkrétní den a šlo asi o to upustit páru. Strašení dětí byl příjemný bonus. Rakušané si většinou upili a pak pobíhali v kostýmu ulicemi. Stejně jako Krampusnacht, tak i Krampuslauf se udržely coby tradice až do současnosti.

S moderní dobou i dospělejší verze

Rozvoj moderních médií se nemohl vyhnout ani tomuto svátku. Koncem 19. století zažíval pohlednicový průmysl v Rakousku boom, současně taky otevřel cestu pro Krampuskarten. Tyto pohlednice neměly být příjemné a veselé. Jedna z nich ukazovala Krampuse, jak strká dítě do pytle a švihá ho břízovou metličkou. Hodně jich pak ukazovalo, jak děti prohání a odvádí v řetězech, případně rovnou v pytli. Ani tady metličky nechyběly.

Existovaly i dospělejší pohlednice. Krampuskarty z počátku 20. století stále obsahovaly trestání dětí, ano. Ale také Krampuse jako velkou ženu bičující muže metličkou a odnášející ho v pytli. Na dalším obrázku pak visí zbitý Krampus ve vzduchu a svazek metliček drží za zády. Z toho lze vyvodit něco o genderové politice. Američané se s Krampusem nesetkali asi po celé století a změnilo se to až v roce 2004 s designy Monte Beauchampa.

Rostoucí popularita ve Spojených státech

Ten vydal celou knihu Krampuskaret a pomáhal také zorganizovat četná představení, která se těmito ilustracemi inspirovala. Ať už Beauchamp za představení Krampuse v Americe primárně odpovědný byl, nebo nebyl, stala se postavička od té doby jakousi národní kulturní ironickou ikonou. Obchody tak mají celé sekce předmětů, které se inspirovaly právě klasickými pohlednicemi s Krampusem. A sortiment je mnohem rozsáhlejší.

Pokud nemáte čas posílat pohledy, můžete si koupit ošklivý Krampusův svetr a přijít s ním na místní oslavu. Případně se – stejně jako v Rakousku – zúčastnit běhu čertů. Krampusova popularita v USA dosáhla vrcholu během roku 2015. Měl to na svědomí film Krampus, který by neměl být zaměňován za mnoho dalších variant s mnohem nižším rozpočtem. Ačkoli je v USA celkem novou postavou, stala se alpská legenda zlým protějškem Santy.

Článek Proč a kde se vzal Krampus, vánoční ďábel, který trestá zlobivé děti: S moderní dobou se změnil se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Okurky na stromečku a pavučiny po celém domě: Jak vznikly nejzvláštnější vánoční tradice z celého světa

Redakce VědaŽivě — Tue, 13 Dec 2022 03:29:00 +0000

Scény s jesličkami, smějící se sněhuláci a Santa Clausové mají zatím jasnou převahu. Když se ale podíváte důkladněji, objevíte ve spojení s vánočním časem mnoho dalších přístupů. V našich luzích a hájích probíhají dvě fáze. Na začátku prosince tradičně obchází trojice Mikuláše, anděla a čerta. V druhé polovině měsíce se připomíná narození Ježíše Krista. Ačkoli se celkem drží tyto dva body, nemají ve světě rozhodně stejnou podobu.

Rakouský Krampus

Britské děti jsou srozuměné se Santa Clausem, Father Christmas nebo Saint Nickem. Mohou se ale považovat za šťastné, že nežijí v Rakousku. Zde totiž řádí děsivá bytost jménem Krampus, zlý pomocník Mikulášův. Každý rok se toulá ulicemi a hledá zlobivé děti.

Ukrajinský festival pavučin

Jednou z ukrajinských oblíbených tradic je něco, co rozhodně není pro osoby trpící arachnofobií. Kde my máme hvězdičky a vločky, tam mají oni pavouky a pavučiny s kapkami rosy. Zvyk vychází z legendy, podle které si jedna chudá vdova nemohla ozdoby dovolit. Pavoukům u ní doma se rodiny zželelo a kolem celého stromku přes nos utkali krásné pavučiny.

Nesváteční tradice v Japonsku

V roce 1974 zahájil řetězec KFC v Japonsku kampaň. Jednoduchá fráze „Kentucky k Vánocům“ stvořila národní tradici, která se drží dodnes. Ačkoli Vánoce tu nejsou národním svátkem, rodiny z celé země zamíří do KFC na speciální vánoční jídlo.

Finský saunovací festival

Poměrně hodně finských domácností má svou vlastní saunu. O Vánocích se tato místnost stane doslova posvátným prostorem spojeným s dlouho mrtvými předky. Na Štědrý večer je zvykem se svléknout a dlouho tu pobýt. Sauna je také domovem saunového elfa. Poté zamíří Finové na večerní oslavy, zatímco duchové předků zaujmou jejich místo v bublající vodě.

Německé okurky na stromečku

Celosvětová tradice zdobení stromečku vznikla nejspíš v Německu během 16. století. Jednou z místních zvyklostí je schování okurčiček mezi větve. Jakmile je najde některé z dětí, dostane dáreček. Podle některých zdrojů se vůbec nejedná o německou tradici, údajně to mělo začít ve Španělsku. Dva chlapci tu byli drženi jako vězni v nakládacím barelu. Svatý Mikuláš je osvobodil a přivedl opět k životu. Okurčičky si tak našly pevné místo.

Dav na kolečkových bruslích ve Venezuele

Vánoční ráno se v hlavním městě Caracas projevuje davem na kolečkových bruslích. Tradice je tak pevná, že jsou od 8 ráno mnohé ulice uzavřeny, aby se jezdci dostali bezpečně do kostela. Dokonce se říká, že děti mají jednu brusli na noze a druhá jim visí z okna, takže je mohou kamarádi včas probudit.

Nizozemské boty u ohně

Každý rok před 25. prosincem dají nizozemské děti boty pečlivě někam k ohni. Doufají, že je navštíví Sinterklass a přes noc jim nadělí dobrůtky a dárečky. Tradičně v nich nechávají mrkve, aby si jeho věrný oř Amerigo taky něco zakousl. Zlobivé děti kdysi dostávaly bramboru, dnes už ale tato taktika není považována za výrazně účinnou.

Článek Okurky na stromečku a pavučiny po celém domě: Jak vznikly nejzvláštnější vánoční tradice z celého světa se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Reálný příběh skřítka Grinche: Jak to dopadlo, když Oliver Cromwell zrušil roku 1646 Vánoce?

Redakce VědaŽivě — Wed, 15 Dec 2021 04:55:00 +0000

Jenže tenhle výhled se podepisuje na lidské psychice. Po rozsáhlém rušení kulturních akcí a festivalů, které jako by měly páčku „vypnout – zapnout“, a omezování dalších komunitních aktivit to i letos vypadá na mnohem komornější svátky. Možná i se zákazem vycházení z domu. Jenže co když budou rodiny tato pravidla ignorovat? Už historicky nejznámější případ zákazu slavení svátků se zrovna dvakrát nepovedl.

Jak v Anglii zrušili Vánoce

Roku 1647 bylo slavení Vánoc zakázáno v Anglii (tehdy včetně Walesu), Skotsku a Irsku a toto opatření nebylo občany přijato zrovna s velkým nadšením. Po totálním potlačení veškerých projevů oslav od setkávání se po věšení ozdob se po celé zemi rozpoutaly rebelie. Zatímco některé protestní akce byly spíš symbolické a zahrnovaly věšení cesmíny, jiné byly mnohem radikálnější. Ty měly dokonce svoje historické následky známé dodnes.

Rok 1647 byl momentem, kdy parlament vyhrál občanskou válku v Anglii, Skotsku a Irsku a krále Karla I. drželi v zajeti v Hampton Court. Anglikánská církev byla zrušena a nahrazena presbyteriány. Protestantská reformace restrukturalizovala odnože napříč britskými ostrovy a svátky – včetně právě Vánoc – byly také zrušeny. Obvyklé oslavy trvající 12 dní, tedy od 25. prosince do 5. ledna, byly prohlášeny za nepřijatelné.

Otevření obchodů a vystavení dekorací

Obchodníci měli povinně otevřeno po celou sváteční dobu včetně Štědrého dne. Vystavení jakýchkoli ozdob jako cesmín, jmelí a dalších rostlin bylo zakázáno. Další tradice jako setkávání se, hostiny a slavnostní přípitky v hromadnějším provedení byly podobně omezeny. Štědrý den nicméně neodešel nijak potichu, lidé po celé Anglii, Skotku i Irsku těmito pravidly zcela opovrhovali. V Norwich přišli za starostou s peticí za tradiční Vánoce.

Nemohl je dovolit slavit veřejně, současně se však rozhodl ignorovat oslavy probíhající napříč celým městem. V Canterbury se hrálo tradiční vánoční fotbalové utkání a u venkovních dveří stály keříky cesmíny. Během 12 dnů se oslavy rozmohly napříč celým Kentem a pro jejich potlačení musela být povolána dokonce armáda. Slavilo se i v srdci Westminsteru a místní kostelníci byli zatčeni, protože nedokázali oslavám zabránit.

Zdobení města a nadávky

Ulice města byly dekorovány keři cesmíny a břečťanem, obchody uzavřeny. Když se starosta pokoušel dekorace opět strhnout – s pomocí vlastní posádky –, byl hrubě slovně napadán. V Suffolku se věci také vymkly z rukou a po městě procházely skupiny mladíků s ostnatými palicemi. Ti přesvědčovali obchodníky, aby nechali krámky zavřené. Pozvednutí zbraní a porušování pravidel se nekonalo jen v žáru oslav svátečního času.

Boj proti zákazu Vánoc byl jasným politickým aktem. Věci napříč zemí se razantně změnily a vánoční rebelie tak byla důrazným protestem proti „novému normálu“ a zákazu obyčejné zábavy. Lidé měli restrikcí už po krk, stejně jako finančních problémů, které přišly spolu s presbyteriány a dopady občanské války. Dopad a dohra těchto nepokojů v Norwichi byly obdobně dramatickou událostí jako samotné protesty.

Nejhorší sváteční kocovina

Starosta byl v dubnu 1648 povolán do Londýna, aby vysvětlil svá selhání, jenže dav lidí uzavřel městskou bránu a odmítal ho vydat. Po zapojení armády vybuchl místní sklad vojenské munice a usmrtil minimálně 40 lidí. Vánoční svátky tak v letech 1647 a 1648 vedly k nepokojům, ty vedly ke vzpourám a ty se staly rozbuškou druhé občanské války následujícího léta. Krále Karla I. Stuarta postavili před soud a poté byl popraven.

To vyústilo v revoluci, po níž se Británie a Irsko staly republikami – jen kvůli Vánocům. V současnosti posilují policejní složky patroly a jsou připraveny vymáhat covidová opatření a rozpouštět shromáždění. Ačkoli jsou během pandemie věci dosti odlišné, měli by se politici poučit z toho, jak dopadla snaha zrušit vánoční čas. Stejně jako v 17. století mají lidé omezení dost a jejich vlastní stav je dlouhodobě bezútěšný, takže nemají co ztratit.

Jak byste reagovali na vánoční zákazy?

Zdroj: NationalInterest

Článek Reálný příběh skřítka Grinche: Jak to dopadlo, když Oliver Cromwell zrušil roku 1646 Vánoce? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

6 potravin, kterým se v zimě za každou cenu vyhněte. Dováží se z velké dálky a místo vitamínů skrývají nebezpečí

Redakce VědaŽivě — Thu, 09 Dec 2021 04:05:00 +0000

V první řadě zdánlivá čerstvost není vždycky tou skutečnou. Potraviny dnes zpravidla překonají obrovské vzdálenosti na korbách kamionů, než se dostanou do skladů. Pozor, ne do regálu v supermarketu, ale teprve do skladů. A cokoli exotičtějšího předtím urazí ještě kilometry na cestě z teplejších regionů planety. Během tohoto náročného logistického procesu ztratí většinu pozitivních vlastností, a dokonce mohou být naopak škodlivé.

Chřest a balený zelený salát

Zcela ideální doba pro zařazení chřestu do jídelníčku je jaro, tedy jeho přirozené období. V zimě je dovážen z odlehlých regionů v Chile nebo Peru. Během převozu ztratí nejen svou chuť, jeho textura se zcela rozpadne a už nebude mít ani tolik žádané vitamíny. Transport v něm spolehlivě zlikviduje i další živiny, takže z ceněné rostliny se stane vlastně prázdná zelená hmota. A nejde o jedinou zelenou položku, která je v zimě prakticky bezcenná.

Balený zelený salát je předem nakrájen a omyt, abychom neměli prakticky žádnou práci s jeho konzumací, potažmo nějakou přípravou. Nicméně je to právě ono přípravné omytí, které narušuje zelená vlákna a vede ke ztrátám na vitamínech. Nakonec se tak v krabici v obchodě objeví sice dobře vypadající, ale výživově ochuzený produkt. V jeho případě je obecně lepší počkat na teplejší období roku a dopřát si skutečně čerstvou várku.

Bobulky a kukuřice na špejli

Léto je nejlepším obdobím na sběr jahod, borůvek a nejrůznějších dalších bobulí. Jahody jsou bohatým zdrojem vitamínu C, který spoluvytváří kolagen, borůvky jsou dobrou prevencí rakoviny kůže a nakopávají mozek k činnosti. Jenže je obecně nejlepší konzumovat jen skutečně lokální produkty, které vyrostly ve vašem regionu. Pokud jsou dováženy z dalekých plantáží, nebudou mít ani výživovou hodnotu, ani moc chuti.

Kukuřice roste jen a pouze v létě a v žádném dalším ročním období. Proto kukuřice, kterou najdete v obchodě na začátku listopadu, nejspíš nebude tak čerstvá, jak se tváří nebo jak tvrdí vývěska. Jedinou výjimkou z tohoto nastavení je Florida, kde kukuřice dozrává někdy koncem ledna. Ovšem i v tomto případě je potřeba ji transportovat, což opět likviduje její čerstvost, výživovou hodnotu a nevyhnutelně i chuť.

S mlékem a cukrem v zimě opatrně

Na mléčných výrobcích obecně není vůbec nic špatného, ale v zimě si jich dopřávejte s mírou. Konzumace tvarohu a mléka může vést ke zvýšené tvorbě hlenu, což může ovlivnit celkové fungování našeho organismu. Pokud už jste v zimě stihli nastydnout nebo si uhnat otravnou rýmu, mohou se vaše problémy ještě zhoršit. Zvýšené zahlenění vlivem mléčných produktů vám může ucpat dutiny.

Cukr je jednou z nejoblíbenějších legálních drog. Ano, drog, protože způsobuje naprosto totožnou závislost jako alkohol. Zvlášť v zimě podporuje přílišná konzumace depresivní stavy, protože příjem sladkého redukuje v těle hladiny dopaminu. To je tzv. hormon štěstí, který stojí za našimi příjemnými pocity a pozitivním stavem mysli. Zima je už tak poměrně temná doba roku a efekt cukru může toto její působení ještě prohloubit.

Napadají vás další pochutiny, které je lepší nechat na jindy?

Zdroj: BrightSide

Článek 6 potravin, kterým se v zimě za každou cenu vyhněte. Dováží se z velké dálky a místo vitamínů skrývají nebezpečí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kdy je pravý čas na zdobení stromečku? Experti mají jasný názor, správný postup vás učiní šťastnější

Redakce VědaŽivě — Wed, 08 Dec 2021 04:23:00 +0000

I když vás v případě nadšeného a dřívějšího zařizování dekorací mohou lidé kolem nazvat „Vánočním fanatikem“ či ještě hůř, není na tom naprosto nic špatného. Psychologové dokonce došli k závěru, že brzká příprava ozdob na svátky dělá lidi mnohem šťastnějšími a spokojenějšími. Takže šachmat, škarohlídi. A v čem tento efekt spočívá a jak konkrétně se rané zdobení projevuje? Podrobnosti uvádí psychonalytik Steve McKeown, zakladatel MindFixers.

Nejvýznamnější část vašeho roku

Pokud máte opravdu rádi Vánoce, je konec roku nejspíš vaším nejočekávanějším obdobím za celou sezónu. A jakmile sváteční čas skončí, dost možná jen neradi uklízíte ozdoby zpátky do krabic. Za chvíli vás totiž začnou svědit ruce a pravděpodobně se těšíte, až je zase budete moci roznést po celém domě. Zatímco pro hodně lidí – nejspíš většinu – začíná příprava na Vánoce teprve tak druhý prosincový týden, někteří je mají těsně po Halloweenu.

Na čemž není naprosto nic špatného a shodují se na tom i psychologové. Nadšenci, kteří zdobí na Vánoce brzo a jsou i dříve nadšení, jsou obecně šťastnější než ti, kteří začínají až později, tedy cca týden před samotnými svátečními dny. Nejde přitom jen o samotné zdobení, ale tento proces také pomáhá uvolnit napětí a zbavit se stresu. Také vyvolává většinou příjemné vzpomínky na dětská léta spojená s příběhy a rodinným časem.

Koncentrace nebo rozvolnění napětí

Vánoce jsou druhým největším stresovým faktorem na světě. A silný podíl na tom má právě koncentrace shonu na poslední chvíli a také připojený perfekcionismus. Zvláště pokud se v tomto čase setkáváme s příbuznými, které vidíme jen několikrát do roka, chceme, aby bylo všechno dokonalé. A právě tahle touha je velmi destruktivní, pokud je koncentrována do tak krátkého času, kde nabírá na intenzitě, která je bez přehánění naprosto obludná.

Zařizování dekorací a dalších věcí spojených s vánočnými svátky s předstihem nemusí být jen o nadšení. Je to jednoduše cesta, jak celek rozložit do mnohem delšího času a do více mnohem zvládnutelnějších dílků. Zkuste místo snahy o perfektní ozdobení stromku nebo zahrady pojmout konec roku jako bilancování, sebereflexi a taky přehodnocení vztahů. Podporujte ty zdravé a vynechte toxické. To bude dost možná nejlepší vánoční dárek.

Vnímáte svátky s postupujícím věkem nějak odlišně?

Zdroj: BrightSide

Článek Kdy je pravý čas na zdobení stromečku? Experti mají jasný názor, správný postup vás učiní šťastnější se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zdobení vánočního stromku máme zažité už od dětství. Co ale tato tradice vlastně symbolizuje a jakou má historii?

Redakce VědaŽivě — Wed, 01 Dec 2021 03:01:00 +0000

Protože stálozelené rostliny rostou celý rok, staly se postupně symbolem věčného života právě skrze Krista a jeho zrození, smrt a vzkříšení. Nicméně zvyk přinášet v zimě větvičky do domů začal ve starověkém Římě. Římané vzdávali pomocí těchto dekorací poctu císaři. Změna nastala s křesťanskými misionáři, kteří působili v 7. století u germánských kmenů, k čemuž se váže nejedna legenda o zavedení zvyku s velkým stromem.

Bonifác a norský bůh hromu

Podle pověsti mnich Bonifác porazil v Geismaru obrovský dub, který byl zasvěcen Thorovi, severskému bohu hromu. Z jeho dřeva pak postavil kapli. Podle všeho mnich zvolil právě dub jako neopadavou rostlinu a použil ho jako symbol věčného života v Kristu. Ve středověku byly pak velmi populární pašijové hry. Jedna z nich pojednávala i o Adamovi a Evě a jejich hostině, která se odehrávala právě na Štědrý den.

Herci použili jako upoutávku na představení malý ozdobený stromek, který v průvodu nesli skrze celé město. Symbolizoval Rajskou zahradu (Eden) a nakonec se tyto stromky staly „rajskými stromy“ v jednotlivých domácnostech. Tam si je obyvatelé zdobili pečeným cukrovím a ovocem. Ve 14. století už byly tyto stromky zcela běžně v Lotyšsku a Štrasburku. Martin Luther pak údajně přidal ještě svíce jako připomínku hvězd zářících při Kristově zrození.

Skleněné hvězdy a nevole církve

Postupem let začali skláři po celé Evropě vyrábět skleněné hvězdy, zatímco rodiny vyráběly vlastní ozdoby a věšely na stromek sladkosti. Ne všichni církevní hodnostáři ale zvyk schvalovali, pro mnohé byl stále příliš pohanský. Tvrdili pak, že odvádí pozornost od pravého smyslu Vánoc. I tak se ale postupně začaly objevovat stromky i v kostelech a byla k nim přidávána i dřevěná pyramida, na které lidé zapalovali svíčky.

Stejně jako začalo ve starém Římě zdobení stromku, počala tam i tradice dávání dárků. Tento zvyk byl velmi populární o zimním slunovratu. A poté, co bylo křesťanství prohlášeno císařem Konstantinem státním náboženstvím, odehrával se v době Vánoc a Epifanie. Tato tradice následně upadla, ale byla oživena slavením svatého Mikuláše z Myry, který dával dárky chudým dětem. Odtud nadílka také na začátku prosince.

Další šíření včetně všech zvyků

Jak se luteránství šířilo Německem a Skandinávií, neslo s sebou i zvyk vánočních dárků v rodině a mezi přáteli. Němečtí migranti mířící do Kanady a USA si s sebou přinesli i tradici vánočního stromku a dárků počátkem 19. století. Největší boom zažily vánoční stromky s nesmírně populární britskou královnou Viktorií a jejím manželem, německým princem Albertem I. Saským. V roce 1841 připravili dětem obrovský strom na hradě Windsor.

Popularita stromku dostala další impuls, tentokrát v USA, díky prezidentovi Groveru Clevelandovi. Ten připravil roku 1895 v Bílém domě drátěný stromek. V roce 1903 pak americká společnost Eveready představila první řetěz vánočních světýlek, který se dal zapojit přímo do zásuvky. S počátkem výroby plastů po druhé světové válce přišly na trh také umělé vánoční stromky a rychle se staly módním hitem, záhy nahradily ty skutečné.

Od obřadu ke svátku komerce

I když jsou vánoční stromky dnes v prosinci k vidění v obchodech, školách i kdekoli na úřadech, jejich kulturní a náboženský význam se z velké části ztratil. Na základě částí Bible stále někteří křesťané tvrdě odmítají zdobení stromku. Odvolávají se přitom na biblická varování o uctívání dřevěných model. Nicméně tyto pasáže Písma svatého jsou běžně špatně vykládány. Známý americký pastor John MacArthur uvádí znění na pravou míru.

„Neexistuje žádné spojení mezi uctíváním model a použitím vánočního stromku. Neměli bychom cítit žádnou úzkost ohledně nepodložených argumentů proti vánočním ozdobám. Místo toho bychom se měli soustředit na ducha Vánoc a pečlivě se soustředit na skutečný důvod a poselství tohoto období.“ Tomu, co v této době můžeme prožívat uvnitř, je jedno, kolik a jakých ozdob nám zrovna visí v obývacím pokoji a kolik stály.

Jak obvykle prožíváte tento sváteční čas?

Zdroj: LearnReligions

Článek Zdobení vánočního stromku máme zažité už od dětství. Co ale tato tradice vlastně symbolizuje a jakou má historii? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.