<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Požár &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/pozar/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Tue, 13 Oct 2026 18:37:26 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>Požár &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Požár v Hinckley z roku 1894 zabil stovky lidí a patří k nejhorším katastrofám Minnesoty</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/pozar-v-hinckley-z-roku-1894-zabil-stovky-lidi-a-patri-k-nejhorsim-katastrofam-minnesoty/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 15 Oct 2026 04:12:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[katastrofa]]></category>
		<category><![CDATA[Požár]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=214846</guid>

					<description><![CDATA[<p>Nejméně 418 mrtvých, přes 1 036 km² (400 čtverečních mil) spálené země a město srovnané se zemí během jediného odpoledne. Hinckley v Minnesotě se 1. září 1894 stalo dějištěm jedné z nejsmrtelnějších požárních katastrof v amerických dějinách.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Hinckley nebylo obětí blesku z čistého nebe. Bylo obětí krajiny, kterou lidé proměnili v zápalnou nálož, a počasí, které ji zapálilo. Městečko o necelých dvou tisících obyvatel stálo uprostřed vytěženého severního lesa, obklopené halami pilin, hromadami klestí a miliony metrů nařezaného řeziva. Celé léto 1894 hořely v okolí menší ohně, zatímco kouř visel nad krajem jako mlha. Nikdo ale nepočítal s tím, že se dva oddělené požáry spojí v ohnivou bouři, která během čtyř hodin pohltí Hinckley i okolní obce a zanechá za sebou krajinu připomínající měsíční povrch.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Krajina jako palivová nálož</h2>



<p>Příčinu katastrofy nelze hledat jen v počasí. Severní Minnesota byla v 90. letech 19. století jedním z epicenter amerického dřevařského boomu. Lesy padaly, ale to, co po těžbě zůstalo, nikdo neuklízel: klestí, kůra, piliny, odřezky. Brennan Lumber Company, největší zaměstnavatel v Hinckley, měla na 14 hektarech obří hromady pilin a přes 66 tisíc kubíků nařezaného dřeva. Město doslova sedělo na hořlavém materiálu.</p>



<p>K tomu přišlo extrémní sucho. Mezi květnem a začátkem září 1894 spadlo v regionu sotva 50 milimetrů srážek. Podle <a href="https://www.dnr.state.mn.us/forestry/history/hinckley-fire.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Minnesota DNR</a> se půdní vlhkost snižovala soustavně už od roku 1891. 1. září teploty vystoupily k 35 °C, foukal silný vítr a vlhkost vzduchu klesla na minimum. Menší ohně, které hořely v okolí celé léto, najednou dostaly ideální podmínky k tomu, aby se spojily.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Čtyři hodiny, které zničily vše</h2>



<p>Chronologie 1. září je děsivě kompaktní. Kolem 14. hodiny zachvátil oheň Brook Park, obec jihozápadně od Hinckley. Po 15:30 se v samotném Hinckley rozběhl hromadný útěk. Místní dobrovolní hasiči nasadili parní stříkačku, ale plameny jim spálily hadice. Kolem 16. hodiny už probíhala chaotická evakuace vlakem.</p>



<p>Dva oddělené požáry se spojily a vytvořily ohnivou bouři s konvekčním sloupem, horizontálními víry a ohnivými koulemi, které letěly před čelem hlavního ohně. Svědci popisovali „tornádo z plamenů&#8220;. Teploty v centru požáru přesáhly 870 °C; tavily se sudy s hřebíky, kola vlaků přirůstala ke kolejím. Pozdější <a href="https://research.fs.usda.gov/treesearch/10555" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">výzkum USDA Forest Service</a> vysvětlil mechanismus teplotní inverze a konvergence dvou ohňů, ale v roce 1894 pro to neexistoval vědecký slovník. Lidé viděli jen zeď ohně, která se řítila rychleji, než dokázali utéct koně.</p>



<p>Záchrana závisela na vteřinách a na blízkosti vody nebo kolejí. Asi 300 lidí přežilo v bahně a mělké vodě Skunk Lake, dalších zhruba 100 ve štěrkovně, 73 v Mission Creek u bramborového pole. Vlak Eastern Minnesota odvezl kolem 400 uprchlíků, souprava St. Paul and Duluth přes 300. Strojvedoucí James Root couvl se svým vlakem přibližně 13 km (8 mil) ke Skunk Lake s více než 150 lidmi na palubě. V Sandstone se uprchlíci z Hinckley snažili přesvědčit místní, aby nastoupili do vlaku. Málokdo poslechl – desítky tam zahynuly.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Stovky mrtvých, a číslo stále není konečné</h2>



<p>Kolik lidí přesně zemřelo, se s jistotou neví dodnes. Koroner okresu Pine County 24. listopadu 1894 certifikoval 413 obětí. Pozdější paměťová i státní verze pracují s číslem 418. Ani jedno ale nezachycuje všechny mrtvé. Do soupisu nespadají lovci, dřevorubci, trapeři a část příslušníků kmene Odžibvejů, kteří zahynuli v okolních lesích. Poslední oběť byla nalezena až v květnu 1898, téměř čtyři roky po katastrofě, v terénu, který pokrýval přes 1 036 km² (400 čtverečních mil) spálené země. Skutečný počet mrtvých byl podle všeho vyšší, než uvádí jakýkoli oficiální seznam.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Zákon, který vzešel z popela</h2>



<p>Humanitární odezva přišla rychle. Už 2. září dorazila do Hinckley minnesotská Národní garda s 65 stany. Do konce roku dosáhla finanční pomoc 184 000 tehdejších dolarů, v roce 1895 se o podporu registrovalo přes 3 000 postižených. Město se začalo obnovovat, ale už nikdy jako dřevařské centrum; přišla éra zemědělství a drobného obchodu.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-4-3 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Weather History: The Great Hinckley Fire of 1894" width="500" height="375" src="https://www.youtube.com/embed/ILQiMLk_GFY?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Důležitější než obnova jednoho města byl ale systémový zlom. V roce 1895 přijala Minnesota <a href="https://www.revisor.mn.gov/laws/1895/0/General%2BLaws/Chapter/195/pdf/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zákon o ochraně lesů</a> a prevenci lesních a prérijních požárů. Vznikla funkce lesního komisaře, pozice hlavního požárního strážce a síť místních požárních dozorců; jen v prvním roce jich bylo jmenováno 1 282. Organizátor systému Christopher C. Andrews vybudoval infrastrukturu, jejíž odkaz žije dodnes: paragraf 88.18 minnesotských statutů stále umožňuje jmenování požárních strážců. </p>



<p>Hinckley nebylo jen tragédií. Bylo katalyzátorem, který přinutil stát přestat spoléhat na to, že se les uhlídá sám.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/pozar-v-hinckley-z-roku-1894-zabil-stovky-lidi-a-patri-k-nejhorsim-katastrofam-minnesoty/">Požár v Hinckley z roku 1894 zabil stovky lidí a patří k nejhorším katastrofám Minnesoty</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/ILQiMLk_GFY" medium="video" width="480" height="360">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/ILQiMLk_GFY" />
			<media:title type="plain">Weather History: The Great Hinckley Fire of 1894</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[On September 1st, 1894, a major fire incinerated the town of Hinckley, Minnesota.]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/weather-history-the-great-hinckl.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Alexandrijská knihovna nezmizela jedinou ranou. Její úpadek trval zřejmě delší dobu</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/alexandrijska-knihovna-nezmizela-jedinou-ranou-jeji-upadek-trval-zrejme-delsi-dobu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 19 Sep 2026 12:49:54 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Alexandrijská knihovna]]></category>
		<category><![CDATA[Požár]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=215196</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jeden požár, jeden viník, konec veškerého vědění starověku. Tak zní populární verze. Jenže prameny vyprávějí příběh podstatně složitější, a delší.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Představa, že Alexandrijská knihovna shořela během jediné noci, patří k nejodolnějším mýtům západní civilizace. Nabízí totiž dramatický obraz a jasného padoucha. Problém však je, že starověké prameny se neshodnou ani na tom, co přesně hořelo, natož kdy knihovna přestala existovat. Moderní historici proto stále častěji pracují s jiným scénářem: instituce, která po staletí definovala intelektuální ambice helénistického světa, nezemřela jednou ranou. Umírala pomalu, ztrátou peněz, odchodem učenců a opakovaným násilím, které město postupně proměnilo k nepoznání.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tři verze zániku, žádná jistota</h2>



<p>Když se řekne „zničení Alexandrijské knihovny&#8220;, většinou se vynoří jeden ze tří příběhů. Každý má svého viníka, svůj oheň, a svůj problém s důkazy.</p>



<p><strong>Caesar, 48/47 př. n. l.</strong>&nbsp;Plútarchos ve svém životopise Caesara píše, že oheň z přístavních doků „zničil velkou knihovnu&#8220;. Jenže&nbsp;<a href="https://lexundria.com/dio/42.38/go.htm" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Cassius Dio</a>&nbsp;ve své Římské historii popisuje totéž jinak: hořely sklady, doky a knihy v nich uskladněné, ne nutně hlavní knihovní budova. Dva antické prameny, dvě odlišné verze téže noci.</p>



<p><strong>Křesťané, 391 n. l.</strong>&nbsp;Zničení chrámu Serapeion na příkaz biskupa Theofila je dobře doložené. Serapeion přitom sloužilo jako jakási „dceřiná knihovna&#8220;. Co v něm ale z knih skutečně zůstalo, nevíme. Mohlo jít o zbytky kdysi velké sbírky, stejně jako o poloprázdné regály.</p>



<p><strong>Arabové, po roce 641 n. l.</strong>&nbsp;Legenda tvrdí, že kalif Omar nařídil spálit knihy s tím, že buď souhlasí s Koránem, a pak jsou zbytečné, nebo nesouhlasí, a pak jsou škodlivé. Historik Bernard Lewis v&nbsp;<a href="https://www.nybooks.com/articles/1990/09/27/the-vanished-library-2/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">The New York Review of Books</a>&nbsp;ukázal, že tento příběh se poprvé objevuje až ve 13. století, asi šest set let po události.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Osa úpadku: čtyři sta let rozkladu</h2>



<p>Pokud žádná z těchto epizod nebyla definitivním koncem, co knihovnu vlastně zabilo? Odpověď je prozaičtější, než by se hodilo do filmového scénáře.</p>



<p>Klíčový zlom nastal už kolem roku 145 př. n. l., kdy Ptolemaios VIII. omezil královský patronát a vyhnal z Alexandrie řadu zahraničních učenců. Badatelské centrum zvané Múseion sice fungovalo dál, ale ztratilo exkluzivitu. Učenci i texty se rozptýlili do jiných středomořských center.</p>



<p>Caesarův požár o sto let později mohl zasáhnout část fondu, ale nemusel znamenat konec instituce. Geograf Strabón, který Alexandrii navštívil v rané římské době,&nbsp;<a href="https://www.ucl.ac.uk/museums-static/digitalegypt/museum/museum3.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">popisuje Múseion</a>&nbsp;jako stále fungující součást královské čtvrti. Samostatnou knihovnu ovšem výslovně nezmiňuje, buď ji považoval za samozřejmost, nebo už neexistovala v původní podobě.</p>



<p>Těžkou ránu městu zasadil v raných 270. letech n. l. římský císař Aurelianus při potlačení vzpoury. Palácová čtvrť, kde Múseion stálo, utrpěla rozsáhlé škody. A pak přišel rok 391 a zboření Serapeia. I kdyby v něm ještě nějaké svitky ležely, šlo nejspíš o poslední zbytky kdysi monumentálního podniku.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Alexandrijská knihovna: Tajemství ztraceného centra vědění" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/yVkRdk_gjS0?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Proč milujeme mýtus o jednom požáru</h2>



<p>Příběh o jediné katastrofě je neodolatelný, protože je jednoduchý. Jeden viník, jeden okamžik, obrovská ztráta. Dá se z něj vystavět morální ponaučení i politická zbraň; stačí dosadit toho správného padoucha. Caesara, křesťany, muslimy. Každá verze měla své publikum a svou dobu.</p>



<p>Současný historický výzkum ale ukazuje, že právě tahle jednoduchost je podezřelá. Část palácové čtvrti starověké Alexandrie leží dnes pod vodou a v místním vlhkém prostředí by se papyrové svitky stejně nedochovaly. Nemáme inventář fondu, nemáme ruiny budovy, nemáme jediný svitek, o kterém bychom mohli říct: „Tohle leželo v té knihovně.&#8220; Spor o zánik je proto i sporem o chybějící materiální důkazy.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/alexandrijska-knihovna-nezmizela-jedinou-ranou-jeji-upadek-trval-zrejme-delsi-dobu/">Alexandrijská knihovna nezmizela jedinou ranou. Její úpadek trval zřejmě delší dobu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/yVkRdk_gjS0" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/yVkRdk_gjS0" />
			<media:title type="plain">Alexandrijská knihovna: Tajemství ztraceného centra vědění</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Objevte příběh největší a nejslavnější knihovny starověku – Alexandrijské knihovny. Jaké poklady ukrývala? Jak došlo k jejímu zničení? A jaké mýty ji dodnes ...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/alexandrijska-knihovna-tajemstvi.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Botník přede dveřmi v paneláku může stát SVJ až 250 000 Kč. Klíčem je materiál, který urychluje šíření kouře</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/botnik-prede-dvermi-v-panelaku-muze-stat-svj-az-250-000-kc-klicem-je-material-ktery-urychluje-sireni-koure/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 28 Aug 2026 03:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[pokuta]]></category>
		<category><![CDATA[Požár]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=216967</guid>

					<description><![CDATA[<p>Plastový botník u dveří, vyřazený kočárek pod schody, skříňka se sezonní obuví na mezipatře. Každý takový předmět přidává do jediné únikové trasy palivo, které při požáru násobí hustotu kouře a zmenšuje prostor k evakuaci.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Vyhláška o požární prevenci říká jasně: komunikační prostory tvořící únikovou cestu musí zůstat trvale volně průchodné. V chráněné únikové cestě se navíc nesmí zvyšovat požární riziko žádným způsobem, ani dočasným odložením věcí. Přesto stačí projít chodbou průměrného českého bytového domu a narazíte na celou galerii hořlavých překážek. Hasiči je při kontrolách nacházejí opakovaně a od roku 2026 za ně hrozí pokuta až 250 000 Kč, která podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1985-133" target="_blank">zákona o požární ochraně</a> míří primárně na SVJ, družstvo nebo jiného správce společných částí domu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč chodba funguje jako komín plný paliva</h2>



<p>Schodiště a chodba v bytovém domě plní roli vertikálního komunikačního kanálu. Při požáru se tímto kanálem šíří horké zplodiny hoření směrem vzhůru, což odpovídá fyzice komínového efektu. Každý hořlavý předmět odložený v tomto prostoru přidává do směsi další materiál, který urychluje tvorbu kouřového aerosolu.</p>



<p>Laboratorní data z <a rel="nofollow noopener" href="https://people.fsv.cvut.cz/www/wald/Pozarni_odolnost/e-text/specialiste/7/7-3_Kour.pdf" target="_blank">materiálů ČVUT</a> ukazují, jak dramaticky se liší kouřotvornost různých materiálů. Polypropylen, běžný plast botníků a úložných boxů, vykazuje hodnotu optické hustoty kouře Dm kolem 0,53, zatímco bavlna dosahuje jen 0,17. Nylonový koberec překonává překližku zhruba 2,5krát. Syntetické a směsné materiály zkrátka produkují výrazně víc částic, které rozptylují a pohlcují světlo. V uzavřené chodbě se proto viditelnost propadá řádově rychleji, než by člověk čekal od „jednoho malého kusu nábytku&#8220;.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Které předměty hasiči na chodbách výslovně označují za rizikové</h2>



<p>Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje ve svém preventivním seriálu pro obyvatele bytových domů jmenuje konkrétní kategorie problémových věcí:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Skříně a skříňky</strong> – kombinace dřevotřísky, laminátu a plastových úchytek</li>



<li><strong>Kočárky</strong> – textilní potah, plastová konstrukce, pěnová výplň</li>



<li><strong>Křesla a čalouněný nábytek</strong> – polyuretanová pěna, syntetické potahové látky</li>
</ul>



<p>Do stejné rizikové skupiny podle našeho úsudku spadají i botníky z MDF desek, plastové boxy s obuví, kobercové běhouny ze syntetických vláken a jakýkoli čalouněný kus. Společným jmenovatelem je trojkombinace dřeva, plastu a textilu, tedy materiálů s nejvyšší kouřotvorností.</p>



<p>HZS Karlovarského kraje k tomu dodává obecnější pravidlo: hořlavé, výbušné a toxické látky nepatří do společných prostor obytných domů vůbec. Chodba prostě slouží k průchodu a k evakuaci. Nic víc.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kdo zaplatí pokutu až čtvrt milionu a jak kontroly probíhají v praxi</h2>



<p>Veřejnoprávní odpovědnost za stav společných prostor nese právnická osoba spravující dům. V naprosté většině případů jde o společenství vlastníků jednotek, bytové družstvo nebo jiného vlastníka budovy. Pokuta z požárního dozoru proto dopadá na SVJ, a teprve poté může správa domu řešit, kdo závadu způsobil.</p>



<p>Zákon o požární ochraně v § 76 stanoví pro právnickou osobu provozující činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí horní hranici 250 000 Kč. V praxi bývají sankce výrazně nižší. Pražský HZS v roce 2025 <a rel="nofollow noopener" href="https://hzscr.gov.cz/hlavni-mesto-praha/poskytnute-informace-v-roce-2025" target="_blank">zveřejnil případ</a> kontroly SVJ, která skončila pokutou pouhých 2 000 Kč. Pardubický kraj hlásí z jedné kontrolní akce 80 kontrol, 34 následných dohlídek a 5 uložených sankcí, z nichž některé označuje za symbolické.</p>



<p>Symbolická částka ovšem neznamená symbolický problém. Kontroly probíhají plánovaně i na podnět obyvatel. Když správce domu opakované výzvy ignoruje, kdokoli z domu se může obrátit přímo na inspektory a komisaře prevence HZS.</p>



<figure class="wp-block-image size-full"><a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/horici-ohen.jpg"><img decoding="async" width="1000" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/horici-ohen.jpg" alt="" class="wp-image-61430 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/horici-ohen.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/horici-ohen-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/horici-ohen-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/horici-ohen-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/horici-ohen-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></a></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Platí pravidla jen pro paneláky, nebo i pro cihlové a nové domy</h2>



<p>Povinnost udržovat únikové cesty volné se váže na bytové domy obecně, bez ohledu na konstrukční typ nebo stáří stavby. HZS Pardubického kraje výslovně připomíná, že některé požárně bezpečnostní povinnosti platí stejně pro novostavbu i pro budovu starou stovky let.</p>



<p>Rozdíl spočívá v technickém řešení. Novější domy mívají jasněji definované požární dveře, přesnější projektovou dokumentaci a přísnější parametry únikových cest. U starších objektů se vychází z původního projektu a skutečného stavu. Základní princip ale zůstává totožný: chodba slouží k úniku, a proto na ní nemají co dělat soukromé věci.</p>



<p>Malá výjimka existuje. Podle oficiálního FAQ HZS k <a rel="nofollow noopener" href="https://archiv.hzscr.gov.cz/clanek/otazky-a-odpovedi-k-vyhlasce-c-23-2008-sb-o-technickych-podminkach-pozarni-ochrany-staveb-757704.aspx" target="_blank">vyhlášce č. 23/2008 Sb.</a> je přípustná rohožka nebo čisticí zóna u dveří, pokud se posuzuje jako součást podlahové krytiny a splní požadované požární parametry. Volně odložená skříň, kočárek nebo botník do této kategorie rozhodně nespadá.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co dělat, když soused výzvy k úklidu chodby ignoruje</h2>



<p>Postup, který vyplývá z dostupných materiálů HZS, má jasnou posloupnost. Nejprve písemně upozornit správce domu, domovníka nebo předsedu výboru SVJ. Zdokumentovat závadu fotografií, datem a popisem. Pokud náprava nepřijde, podat podnět přímo na Hasičský záchranný sbor kraje. Ten provede kontrolu, sepíše protokol a při zjištěných nedostatcích uloží lhůtu k nápravě. Teprve když ani ta nepomůže, přichází na řadu sankce.</p>



<p>Otázka, zda SVJ může následně přenést pokutu na konkrétního obyvatele, který věci na chodbě zanechal, spadá do soukromoprávní roviny. Závisí na stanovách společenství, nájemní smlouvě a schopnosti prokázat, kdo závadu způsobil. Požární předpisy tuto situaci neřeší, znají jen odpovědnost správce za společné prostory.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/botnik-prede-dvermi-v-panelaku-muze-stat-svj-az-250-000-kc-klicem-je-material-ktery-urychluje-sireni-koure/">Botník přede dveřmi v paneláku může stát SVJ až 250 000 Kč. Klíčem je materiál, který urychluje šíření kouře</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Velký požár Londýna začal v pekárně Thomase Farynora v ulici Pudding Lane</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/velky-pozar-londyna-zacal-v-pekarne-thomase-farynora-v-ulici-pudding-lane/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 14 Aug 2026 13:54:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[londýn]]></category>
		<category><![CDATA[Požár]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=216440</guid>

					<description><![CDATA[<p>Farynorova pekárna je dodnes synonymem jedné z nejničivějších městských katastrof v evropských dějinách. Jenže samotná jiskra z pece by nestačila.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Londýn roku 1666 byl město tak křehce postavené, tak přesycené hořlavinami a tak pomalu reagující, že k jeho zkáze stačila jediná noční chyba. Letos v září uplyne od katastrofy 360 let a příběh pořád odhaluje nové vrstvy.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Královský pekař a jeho pec</h2>



<p>Thomas Farynor, v dobových dokumentech psaný i jako Farriner, nebyl obyčejný řemeslník. Záznam daně z ohniště v Národním archivu ho uvádí jako „Thomas Farriner baker&#8220; s jednou pecí a pěti ohništi. Royal Museums Greenwich upřesňují jeho titul „King&#8217;s baker&#8220;: pro korunu nepekl chléb ke královskému stolu, ale tvrdé lodní suchary pro Royal Navy. Provozovna v Pudding Lane stála přibližně v místě dnešní adresy 25 Pudding Lane, pod trasou pozdější Monument Street. Přesný půdorys domu komplikují staletí přestaveb, ale <a href="https://www.londonmuseum.org.uk/collections/london-stories/great-fire-of-london/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">London Museum</a> eviduje pamětní desku nalezenou roku 1876 právě na dvoře čísla 25.</p>



<p>Farynor později tvrdil, že večer 1. září pec řádně vyhasl a uhlíky vyhrabal. Přímý důkaz o příčině vzniku ohně neexistuje. Nejpravděpodobnější rekonstrukce pracuje s verzí, že žhavý zbytek přeskočil na připravené palivo nebo dřevěnou konstrukci domu. Jistota není, pravděpodobná verze ano.</p>



<p>V roce 2023 identifikoval London Museum prvního doloženého svědka požáru. Nebyl jím anonymní učedník, jak se tradovalo, ale právě tovaryš Thomas Dagger, který se probudil kouřem a pomohl ostatním uniknout oknem na střechu sousedního domu. Služebná v domě zřejmě zahynula.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Město jako zápalná šňůra</h2>



<p>Pekárna sama o sobě katastrofu nevysvětluje. Vysvětluje ji Londýn.</p>



<p>Třetí největší město tehdejšího světa mělo dřevěnou, hustou a křivolakou zástavbu. Horní patra domů přečnívala do úzkých ulic, v některých místech se protější domy téměř dotýkaly. Léto 1666 přineslo dlouhé sucho; dřevo i omítky byly vysušené jako troud. A nábřeží Temže v okolí Pudding Lane fungovalo jako obří sklad hořlavin: olej, lůj, dehet, provazy, brandy.</p>



<p>Mechanismus šíření byl brutálně jednoduchý:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Oheň se z pekárny svezl po těsné zástavbě Pudding Lane dolů k Fish Hill.</li>



<li>Odtud zasáhl nábřežní sklady u Temže, kde hořlavé zboží živilo plameny jako palivo v kotli.</li>



<li>Silný východní vítr tlačil oheň na západ, hlouběji do City.</li>



<li>V prvních hodinách se váhalo s bouráním domů na protipožární pásy; starosta Thomas Bloodworth prý prohlásil, že by požár uhasila i žena.</li>
</ul>



<p>Než se městská správa odhodlala k razantnímu bourání, bylo pozdě. Oheň zuřil čtyři dny. Shořelo přibližně 13 200 domů, 87 farních kostelů, katedrála sv. Pavla a zhruba 1,7 km² zástavby.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kolik lidí skutečně zemřelo</h2>



<p>Tradiční číslo hovoří o pouhých šesti až devíti doložených obětech. To je ale číslo z dobových záznamů, které špatně zachycovaly chudé, bezdomovce a neprivilegované. Část těl mohla v extrémním žáru zcela zaniknout, další lidé zemřeli následkem hladu a vystavení živlům po útěku z města. Některé moderní odhady, Guardian odkazuje na výzkum z roku 2001, mluví o stovkách až tisících mrtvých. Konsenzuální číslo ale dodnes neexistuje.</p>



<p>Farynor sám nebyl nikdy obviněn ani potrestán. Parlamentní vyšetřování uzavřelo požár jako nehodu. Ironií dějin je, že Farynor patřil mezi signatáře obžaloby proti Robertu Hubertovi, francouzskému hodináři, který se k založení požáru falešně přiznal a byl popraven, přestože do Londýna dorazil až dva dny po vypuknutí ohně.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Český svědek zkázy</h2>



<p>Vizuální paměť předpožárního i popožárního Londýna zachoval Čech. Václav Hollar, pražský rodák a jeden z nejvýznamnějších evropských rytců 17. století, žil v Londýně a z králova pověření spolu s Francisem Sandfordem mapoval škody. <a href="https://www.bl.uk/stories/blogs/posts/the-great-fire-of-london" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">British Library</a> uvádí, že redukovaná verze velkého popožárního průzkumu vyrytá Hollarem vyšla tiskem roku 1667. Jeho panoramata „před a po&#8220; patří k nejcitovanějším vizuálním dokumentům katastrofy; na pohledu po požáru zeje uprostřed města prázdná bílá plocha.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co požár změnil, a co ne</h2>



<p>Christopher Wren předložil šest dní po požáru ambiciózní plán: široké třídy, přímé nábřeží, velká náměstí. Barokní velkoměsto na zelené louce. Neuskutečnil se. Vlastníci parcel odmítali nové vyměřování, obchodníci tlačili na rychlou obnovu a peníze chyběly. City se nakonec postavilo převážně na starých základech, proto dnešní uličky v okolí Bank nebo Cheapside stále kopírují středověký půdorys.</p>



<p>Co se ale změnilo zásadně:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Karel II. prosadil, aby se nové domy stavěly z cihel nebo kamene.</li>



<li>Hlavní ulice se alespoň částečně rozšířily.</li>



<li>Wren navrhl 51 nových kostelů a novou katedrálu sv. Pavla.</li>



<li>Vznikla zárodečná forma organizovaného požárního sboru.</li>
</ul>



<p>Populární mýtus říká, že požár zastavil morovou epidemii. <a href="https://www.londonmuseum.org.uk/collections/london-stories/myths-great-fire-london/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">London Museum</a> to výslovně vyvrací: počet úmrtí na mor klesal už od zimy 1665, mnohé nejpostiženější oblasti oheň vůbec nezasáhl a po požáru se na mor v Londýně dál umíralo.</p>



<p>A Londýn nebyl ani světovým rekordmanem ve zkáze. Velký požár Meireki v japonském Edu roku 1657 spálil asi 60 % města na ploše přes 25 km² a zabil odhadem 30 000 až 100 000 lidí. Londýnských 1,7 km² je ve světovém srovnání zlomek. V západoevropské paměti ale zůstává požár z roku 1666 výjimečný, protože proměnil tvář města, které se právě stávalo centrem globální říše.</p>



<p>Kdo dnes v Londýně sejde ze stanice Monument, stojí pár kroků od místa, kde Dagger cítil kouř. Sloup <a href="https://www.themonument.org.uk/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Monumentu</a> má 311 schodů a z vrcholu je vidět City, které Farynorova jiskra přinutila přestavět, ale ne přestavět dost.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/velky-pozar-londyna-zacal-v-pekarne-thomase-farynora-v-ulici-pudding-lane/">Velký požár Londýna začal v pekárně Thomase Farynora v ulici Pudding Lane</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Požár lodi Morro Castle zabil 137 lidí a dodnes vyvolává otázky o vině i selhání posádky</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/pozar-lodi-morro-castle-zabil-137-lidi-a-dodnes-vyvolava-otazky-o-vine-i-selhani-posadky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tereza Říha]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 04 Aug 2026 03:33:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[katastrofa]]></category>
		<category><![CDATA[loď]]></category>
		<category><![CDATA[Požár]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=215073</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Večer 7. září 1934 zemřel kapitán amerického parníku Morro Castle. O sedm hodin později loď pohltily plameny. Přesnou příčinu obojího nikdo spolehlivě nedoložil.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>SS Morro Castle patřila společnosti Ward Line a pravidelně plula mezi New Yorkem a Havanou. Luxusní linková loď pro 532 pasažérů, postavená v roce 1930, se vracela z posledního letního okruhu. Na palubě bylo 548 lidí. Kapitán Robert R. Willmott toho pátečního večera neusedl ke kapitánskému stolu. Kolem 19:45 byl nalezen mrtvý. Lodní lékař telegrafoval diagnózu „akutní zažívací potíže&#8220;. Pasažérům bylo řečeno, že šlo o srdeční záchvat. Velení převzal první důstojník William F. Warms. A pak přišla noc, která z rutinní zpáteční plavby udělala jednu z nejděsivějších námořních katastrof dvacátého století.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Sedm hodin mezi smrtí a ohněm</h2>



<p>Krátce před třetí hodinou ráno 8. září hlásila hlídka požár v salónku pro psaní na palubě B. Warms se o něm dozvěděl vzápětí, ale SOS nechal vyslat až ve 3:18, více než půl hodiny po prvním zjištění. Oheň se šířil rychlostí, která vyšetřovatele později šokovala. Hořlavé dřevěné obložení, kabelové kanály fungující jako komíny a otevřené protipožární dveře – to vše proměnilo loď v pec. Tlak v hasicím systému klesl prakticky na nulu.</p>



<p>Loď plula v severovýchodním větru, který hnal plameny přímo do obytných prostor. Pasažéři se probouzeli do chodeb plných kouře. Přeživší Dolly McTigueová později pro <a href="https://www.pbs.org/wgbh/nova/escape/survship.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">PBS NOVA</a> vzpomínala, že žádný evakuační nácvik neproběhl a nikdo jim neřekl, kam jít.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Čluny pro posádku, moře pro pasažéry</h2>



<p>Z dvanácti záchranných člunů se podařilo spustit šest. A čísla, která z nich vyplývají, jsou zdrcující: podle soudní rekapitulace odvezly čluny ke břehu přibližně 90 členů posádky a pouhých 7 pasažérů. Zbytek zachráněných skákal do rozbouřeného Atlantiku a čekal na pomoc zvenčí.</p>



<p>Počet obětí se dodnes liší zdroj od zdroje:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>137</strong> mrtvých a pohřešovaných uváděla Ward Line krátce po katastrofě</li>



<li><strong>134</strong> mrtvých uvádí Hooverův oficiální vyšetřovací report podle dobového shrnutí v <a href="https://time.com/archive/6891254/transport-post-mortem/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TIME</a></li>



<li><strong>124</strong> obětí figuruje v pozdějších legislativních souhrnech, včetně <a href="https://www.congress.gov/committee-report/110th-congress/house-report/899/1" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">kongresového reportu</a> z roku 2008</li>
</ul>



<p>Rozdíly odrážejí různé metodiky: kdo byl počítán jako pohřešovaný, kdo jako potvrzený mrtvý, kdo zemřel až v nemocnici. Jisté je, že více než stovka lidí uhořela, udusila se nebo utonula na dohled od pobřeží New Jersey.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Soud, který nikoho neodsoudil</h2>



<p>V lednu 1936 byli za kriminální nedbalost odsouzeni tři muži: Warms, hlavní strojní inženýr Eben S. Abbott a viceprezident Ward Line Henry E. Cabaud. Firma dostala pokutu v přepočtu zhruba 250 000 dnešních korun. Jenže Warms i Abbott se odvolali a 7. dubna 1937 odvolací soud jejich odsouzení zrušil. Cabaud nakonec dostal roční podmíněný trest a pokutu.</p>



<p>Hooverův report, který celou kauzu rámoval, nedokázal přesně určit, kde a čím oheň začal. Jako pravděpodobnou příčinu uváděl samovznícení ve skříni salónku, případně vzplanutí v nákladovém prostoru č. 3. Podezření na úmyslné založení existovalo, ale důkazy shořely spolu s lodí. Vyšetřovatelé tak pojmenovali hlavně systémové selhání: zpožděný poplach, neefektivní důstojníky, nulový výcvik posádky, kolaps hašení i evakuace.</p>



<p>A smrt kapitána Willmotta? Konečný forenzní závěr ve veřejně dostupných zdrojích chybí. Dobové hlášení lodního lékaře a chaos následujících hodin znamenají, že pochybnosti nikdy nezmizely, ale nikdy se ani neproměnily v důkaz.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Vrak jako pouťová atrakce</h2>



<p>Opuštěný trup Morro Castle byl unášen ke břehu. Po přetržení vlečného lana uvázl na mělčině přímo u Convention Hall v Asbury Park. A tam zůstal, kouřící, zčernalý, obrovský, až do března 1935. Tisíce lidí přicházely na pláž hledět na kostru lodi, jako by šlo o živou výstavu katastrofy. Pak byl vrak odtažen a sešrotován.</p>



<p>Materiální paměť případu dnes uchovává Maritime Industry Museum ve Fort Schuyler v Bronxu: model lodi, původní lodní zvon, záchranná vesta, klíč a palubní průkaz posádky.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co zůstalo napsáno krví</h2>



<p>Morro Castle nebyla katastrofou, která položila základy moderní námořní bezpečnosti; tou byl Titanic a následná první úmluva SOLAS z roku 1914. Stala se však významným impulzem k dalšímu zpřísnění bezpečnostních pravidel. V letech 1936–1937 přišla vlna americké legislativy: požární zóny s ocelovými přepážkami, nehořlavé materiály v konstrukci, centrálně ovládané protipožární dveře, jasně definované únikové cesty, přísnější požadavky na výcvik. USA v roce 1936 ratifikovaly úmluvu SOLAS 1929.</p>



<p>Záhada Morro Castle nespočívá jen v otázce, kdo případně škrtl zápalkou. Spočívá v tom, že i bez prokázaného žháře dokázal systém v důsledku souběhu konstrukčních vad, lidské nedbalosti a náhlé smrti kapitána zcela zkolabovat, že na dohled od amerického pobřeží zemřelo přes sto lidí. To je odpověď, která znepokojuje víc než jakýkoli pachatel.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/pozar-lodi-morro-castle-zabil-137-lidi-a-dodnes-vyvolava-otazky-o-vine-i-selhani-posadky/">Požár lodi Morro Castle zabil 137 lidí a dodnes vyvolává otázky o vině i selhání posádky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Velký požár Londýna zničil město a vyvolal hon na domnělé viníky</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/velky-pozar-londyna-znicil-mesto-a-vyvolal-hon-na-domnele-viniky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tereza Říha]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 30 Jul 2026 13:59:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[londýn]]></category>
		<category><![CDATA[Požár]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=215003</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Syn francouzského hodináře Robert Hubert skončil na šibenici za požár, který téměř jistě nezaložil. Stačilo, že byl cizincem v době, kdy město hledalo viníka.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V noci z 1. na 2. září 1666, krátce po jedné hodině ranní, vyšlehl oheň z pekařství Thomase Farrinera v úzké uličce Pudding Lane. Během čtyř dnů sežehl čtyři pětiny londýnské City, 13 200 domů, 87 kostelů včetně katedrály svatého Pavla a na ulici vyhodil kolem 100 000 lidí. Město, které se ještě nevzpamatovalo z morové epidemie předchozího roku, potřebovalo vysvětlení. Potřebovalo vysvětlení, které by bylo rychlé, srozumitelné a nejlépe spojené s konkrétní tváří. Tu dodal mladý Francouz, který se k činu přiznal sám.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Pět dní, které sežehly město</h2>



<p>Požár začal jako banální nehoda. Podle&nbsp;<a href="https://www.londonmuseum.org.uk/collections/london-stories/great-fire-of-london/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">London Museum</a>&nbsp;nejpravděpodobnější příčinou byla jiskra z pece, která zapálila dřevěné konstrukce v pekařství. Silný východní vítr udělal zbytek. Londýn roku 1666 byl město dřevěných domů natěsnaných na sebe, se skladišti dehtu, oleje a uhlí podél řeky. Plameny postupovaly rychleji, než dokázaly hasičské čety bourat budovy v jejich cestě.</p>



<p>Do středy 5. září ležela většina City v popelu. Středověký Londýn přestal existovat. Materiální škody byly enormní, počet přímých obětí na životech ale paradoxně zůstal nízký, alespoň podle dobových záznamů. Pro srovnání: požár japonského Eda z roku 1657 si vyžádal přes 68 000 mrtvých. Londýnský požár byl jiný druh katastrofy. Nezabíjel lidi. Zabíjel město.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Cizinec, který přišel ve špatnou chvíli</h2>



<p>Anglie vedla válku s Francií i Nizozemskem. Na ulicích Londýna se už během požáru šířily zvěsti o cizích žhářích. Francouzi a Nizozemci byli napadáni davem. Protestantsko-katolické napětí dodávalo celému strachu náboženský rozměr. Jak shrnuje projekt&nbsp;<a href="https://www.fireoflondon.org.uk/story/society-politics/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Great Fire of London</a>, válečná atmosféra a předsudky vytvořily půdu, na které mohl vyrůst jakýkoli viník, pokud měl správný přízvuk.</p>



<p>Robert Hubert ho měl. Syn hodináře z Rouenu, protestantský Francouz bez zázemí a bez zastání. Sám se přihlásil s tvrzením, že požár založil úmyslně: prý vhodil oknem ohnivou kouli do Farrinerova pekařství. Jenže pekař sám tvrdil, že jeho dům žádné okno na příslušné straně nemělo. Hubertova výpověď se navíc měnila: nejprve mluvil o spiknutí s dalšími lidmi, pak přiznal, že jednal sám. Pozdější svědectví kapitána švédské lodi, na které Hubert do Anglie připlul, dokládalo, že se ještě dva dny po vypuknutí požáru nacházel mimo zemi.</p>



<p>Nic z toho ale nestačilo k jeho záchraně. Soudní záznam z London Metropolitan Archives lakonicky konstatuje verdikt: „vinen z úmyslného zapálení domu v Pudding Lane&#8220;. Dne 27. října 1666 byl Robert Hubert oběšen v Tyburnu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Přiznání, které nedávalo smysl</h2>



<p>Proč se člověk přizná k něčemu, co nespáchal? Přesná odpověď neexistuje ani po třech a půl staletích. <a href="https://www.bl.uk/stories/blogs/posts/robert-hubert-and-the-great-fire-of-london" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Britská knihovna</a> ho popisuje jako „problematického outsidera&#8220; a připouští možnou duševní nemoc. Lord Clarendon, tehdejší kancléř, o něm napsal, že šlo o „ubohého pomateného ubožáka, unaveného životem&#8220;. Současníci mu nevěřili. Parlamentní vyšetřovací výbor, zřízený 25. září 1666, označil obvinění za nepřesvědčivá. Sám král Karel II. měl za to, že šlo o nešťastnou náhodu.</p>



<p>Přesto Hubert na svém přiznání trval až do konce. Podle nás nejpravděpodobnější vysvětlení zní prostě a krutě: člověk bez kořenů, bez naděje a pravděpodobně v psychickém rozvratu přijal roli, kterou mu okolí přisoudilo. Katastrofa potřebovala tvář. On ji dodal.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Mýtus, který žil sto padesát let</h2>



<p>Hubertova poprava příběh neuzavřela, naopak ho otevřela. Bezprostředně po požáru mířilo podezření na Francouze a Nizozemce, ale během následujících let se pozornost přesunula ke katolíkům. Roku 1667 už kolovala tiskovina shromažďující „důkazy&#8220; o katolickém spiknutí. A po takzvaném Papežském spiknutí roku 1678 byl protikatolický výklad doslova vytesán do kamene: na londýnský Monument, postavený na připomínku požáru, přibyl nápis obviňující katolíky ze žhářství.</p>



<p>Tento nápis tam vydržel do 6. prosince 1830, kdy ho městská rada konečně nechala odstranit. Sto padesát let institucionalizované lži. Monument přitom původně žádné obvinění neobsahoval; protikatolický text byl dopsán dodatečně, jako politický nástroj, nikoli jako výsledek vyšetřování.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Město, které vstalo z popela na starých základech</h2>



<p>Zatímco politici hledali viníky, sto tisíc lidí bez střechy nad hlavou řešilo, kde přežijí zimu. Na polích v Moorfields vyrostly provizorní tábory, tisíce rodin se přesunuly do předměstí nebo na venkov. Nájmy v nezasažených čtvrtích vyletěly nahoru. Podle&nbsp;<a href="https://www.londonmuseum.org.uk/collections/london-stories/great-fire-london-housing-crisis/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">London Museum</a>&nbsp;měly provizorní stavby v prázdných prostorech zmizet do roku 1674 a do roku 1676 byla téměř celá zasažená oblast znovu zastavěna.</p>



<p>Velkolepé urbanistické plány Christophera Wrena a Johna Evelyna zůstaly na papíře. Londýn byl obnoven podle původní uliční sítě a na původních parcelách, jen tentokrát z cihel místo dřeva. Praktická potřeba rychle zajistit bydlení převážila nad vizí ideálního města.</p>



<p>Hubertův případ zůstává učebnicovým příkladem mechanismu, který historická literatura označuje za univerzální: masivní šok vytvoří informační prázdno, předem existující předsudek nabídne hotového viníka a tlak na rychlé vysvětlení převáží nad kvalitou důkazů. Stejný vzorec (strach, vina přenesená na „ty druhé&#8220;, institucionalizace mýtu) se opakoval při pogromech, epidemiích i moderních krizích. Hubert skončil na šibenici v Tyburnu, ale mechanismus, který ho tam dostal, spolu s ním nezanikl.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/velky-pozar-londyna-znicil-mesto-a-vyvolal-hon-na-domnele-viniky/">Velký požár Londýna zničil město a vyvolal hon na domnělé viníky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Náhodný kolemjdoucí vyfotil pád ženy z okna a dostal Pulitzera. O snímku rozhodl jeden optický princip blesku</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/nahodny-kolemjdouci-vyfotil-pad-zeny-z-okna-a-dostal-pulitzera-o-snimku-rozhodl-jeden-opticky-princip-blesku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 07 Jul 2026 04:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[Požár]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=212512</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Noc z 6. na 7. prosince 1946 stála 119 lidí život. Jeden snímek z té noci změnil dějiny fotožurnalistiky a jeho autor měl v kapse poslední bleskovou žárovku.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Arnold Hardy, čtyřiadvacetiletý student Georgia Tech, se vracel z večírku, když uslyšel sirény. Zavolal na hasiče, zjistil adresu zásahu a vyrazil k hotelu Winecoff v centru Atlanty se svou kamerou Speed Graphic a pěti bleskovými žárovkami. Na místě zjistil, že patnáctipodlažní budova hoří od třetího patra nahoru a z oken se zoufale naklánějí stovky hostů. Čtyři žárovky spotřeboval na záběry průčelí. Zbývala jediná. </p>



<h2 class="wp-block-heading">Student s jedinou žárovkou proti tmě</h2>



<p>Hardy nebyl profesionál. Neměl redakční průkaz, neměl asistenta, neměl záložní materiál. Měl ale Speed Graphic, těžký velkoformátový přístroj, který v té době používali tiskoví fotografové po celých Státech. A měl instinkt. Nastavil clonu na f/4,5, rychlost závěrky na 1/400 sekundy, namířil vzhůru a stiskl spoušť přesně ve zlomku vteřiny, kdy padající postava proletěla kuželem světla jeho posledního blesku.</p>



<p>Snímek koupila agentura Associated Press za 300 dolarů, v přepočtu na dnešní hodnotu zhruba 120 000 Kč. O několik měsíců později Hardy obdržel <a href="https://www.pulitzer.org/winners/arnold-hardy" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Pulitzerovu cenu</a> za fotografii. Oficiální zdůvodnění je lakonické: „Za fotografii ženy padající z hořícího hotelu.&#8220; Žádné dlouhé vysvětlování. Síla obrazu mluvila sama.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Princip, který rozhodl o všem</h2>



<p>Proč snímek vůbec vyšel? V noci, bez stativu, s padajícím objektem? Odpověď leží v jednom optickém principu bleskové expozice.</p>



<p>U manuálního blesku platí jednoduchý vztah: <strong>clona = směrné číslo / vzdálenost k objektu</strong>. Blesková žárovka má pevně dané směrné číslo, které říká, kolik světla dokáže dodat. Čím dál je objekt, tím víc musí být clona otevřená. Hardy odhadl vzdálenost padající ženy, otevřel clonu na maximum svého objektivu a vsadil na to, že záblesk bude dostatečně silný.</p>



<p>Jenže u tehdejších bleskových žárovek, jednorázových baněk s hořícím hliníkovým vláknem, existoval ještě jeden problém. Na rozdíl od moderního elektronického blesku, který trvá tisícinu sekundy, blesková žárovka svítila po měřitelnou dobu, řádově desítky milisekund. Rychlá závěrka nastavená na 1/400 s proto „viděla&#8220; jen část celkového světelného výkonu žárovky. Podle <a href="https://www.graflex.org/RBGraflex/flash.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">technické dokumentace Graflex</a> musel fotograf přesně synchronizovat okamžik otevření závěrky s vrcholem záblesku, jinak by negativ zůstal podexponovaný.</p>



<p>Hardy trefil synchronizaci, vzdálenost i moment. V absolutní tmě atlantské noci blesk na zlomek vteřiny zmrazil pohyb a vytvořil obraz, který z katastrofy udělal okamžitě srozumitelný lidský příběh.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="The Pulitzer Prize Winners/Category: Photography (1942-1967)" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/mwOP5kAJVTE?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Žena, která přežila</h2>



<p>Desetiletí se tradovalo, že žena na fotografii zemřela. Není to pravda. Pozdější historické rekonstrukce ji identifikovaly jako Daisy McCumberovou, která skočila z jedenáctého patra v zoufalém pokusu uniknout ohni. Její pád částečně zbrzdila markýza nad vchodem. Přežila, ale za strašlivou cenu: fraktury nohou, zad, žeber, pánve a poranění mozku. Podstoupila sedm operací. Dožila se 86 let.</p>



<p>McCumberová se celý život bránila tomu, aby byla veřejně vystavována jako „ta žena ze snímku&#8220;. <a href="https://www.ap.org/about/awards-and-recognition/pulitzer-prizes/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">AP</a> ve svém archivu dodnes uvádí, že žena na Hardyho fotografii přežila. Je to důležitá korekce mýtu, který snímek provází od jeho vzniku.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Hotel, který neměl kam utéct</h2>



<p>Winecoff se propagoval jako „naprosto nehořlavý&#8220;. Technicky to znamenalo jediné: ocelová a betonová konstrukce nespadne. O lidech uvnitř to neříkalo nic.</p>



<p>Hotel měl jediné schodiště, otevřené, bez požárních dveří, fungující při požáru jako dokonalý komín. Chodby pokrývaly hořlavé koberce a stěny zdobila malovaná pytlovina. Chyběl požární alarm, chyběly sprinklery, chyběl jakýkoli organizovaný systém varování hostů. Podle <a href="https://www.fireengineering.com/firefighting/atlanta-s-hotel-winecoff-fire-worst-in-nation-s-history/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Fire Engineering</a> uplynulo mezi prvním zjištěním požáru a zavoláním hasičů odhadem 10 až 27 minut. V patnáctipodlažní budově plné spících lidí to byl rozsudek.</p>



<p>Se 119 oběťmi zůstává Winecoff nejsmrtelnějším hotelovým požárem v americké historii. Katastrofa přímo vedla k zásadní změně stavebních předpisů: Georgia přijala v roce 1948 zákon o požární bezpečnosti, Atlanta zavedla mimořádně přísný požární kodex a po celých Spojených státech se postupně prosadily chráněné únikové cesty, sprinklery, požárně odolné dveře a povinné hlásiče kouře.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co z toho zbylo Hardymu</h2>



<p>Pulitzerova cena z roku 1947 udělala z Hardyho přes noc celebritu. AP mu nabídla práci. Odmítl. Místo kariéry ve fotožurnalistice založil firmu v oboru rentgenové techniky a k fotografii se profesionálně nevrátil.</p>



<p>Je lákavé říct, že Pulitzera vyhrála náhoda, správný člověk na správném místě ve správnou sekundu. Jenže náhoda vysvětluje jen to, že Hardy stál pod hotelem Winecoff. Nevysvětluje, že v chaosu, tmě a panice dokázal odhadnout vzdálenost, nastavit expozici na hranici možností tehdejší techniky a stisknout spoušť v jediném použitelném okamžiku. To nebyla náhoda. To byl zlomek sekundy, ve kterém se amatér zachoval jako nikdo z profesionálů kolem něj.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nahodny-kolemjdouci-vyfotil-pad-zeny-z-okna-a-dostal-pulitzera-o-snimku-rozhodl-jeden-opticky-princip-blesku/">Náhodný kolemjdoucí vyfotil pád ženy z okna a dostal Pulitzera. O snímku rozhodl jeden optický princip blesku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/mwOP5kAJVTE" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/mwOP5kAJVTE" />
			<media:title type="plain">The Pulitzer Prize Winners/Category: Photography (1942-1967)</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[information from - http://www.pulitzer.org/]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/the-pulitzer-prize-winners-categ.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Požár klubu Cocoanut Grove zabil 492 lidí. Katastrofa změnila léčbu popálenin i bezpečnost budov</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/pozar-klubu-cocoanut-grove-zabil-492-lidi-katastrofa-zmenila-lecbu-popalenin-i-bezpecnost-budov/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 04 Jul 2026 13:54:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[katastrofa]]></category>
		<category><![CDATA[Požár]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=211903</guid>

					<description><![CDATA[<p>Sobota 28. listopadu 1942. Za necelých pět minut se bostonský noční klub proměnil v past, ze které nebylo úniku.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Cocoanut Grove byl oblíbený club v centru Bostonu, kousek od Park Square, na adrese 17 Piedmont Street. Ratanové dekorace, umělé palmy, látkové podhledové stropy, interiér stylizovaný do „jižních moří&#8220;, který hosté milovali. Ten večer jich uvnitř bylo přes tisíc, výrazně nad schválenou kapacitu. Kolem čtvrt na jedenáct si někdo v suterénním Melody Lounge všiml plamene v dekorativní palmě. Vypadal zvládnutelně. Ale nebyl. Oheň přeběhl po stropě, zhasla světla, prostory zaplnil hustý, jedovatý kouř. Kdo nebyl venku v prvních okamžicích, měl minimální šanci. Hlavní otočné dveře zablokovala masa těl. Boční východy byly zamčené, zastavěné nebo neoznačené. Do rána bylo mrtvých (podle dnes ustáleného čísla) 492 lidí. Většina zemřela udušením toxickými plyny, zbytek na popáleniny.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Katastrofa, které šlo předejít</h2>



<p><a href="https://bostonfirehistory.org/wp-content/uploads/sites/51/2016/11/reportconcerningcocoanutgrovefire.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Oficiální zpráva</a> bostonského komisaře pro požáry z roku 1944 je v popisu příčin překvapivě opatrná a vznik ohně označuje jako „neznámý původ&#8220;. Legendu o barmanu, který zapálil zápalku poblíž umělé palmy, zpráva nepotvrzuje. Co naopak popisuje s nemilosrdnou přesností, jsou faktory, které z lokálního požáru udělaly masovou smrt.</p>



<p>Zamčené dveře na Piedmont Street u schodiště z Melody Lounge. Zamčené dveře do uličky. Otočné dveře jako jediný hlavní vstup, které se pod tlakem davu zablokovaly. Únikové trasy, o jejichž existenci hosté nevěděli, protože nebyly označené ani osvětlené. Hořlavé látkové a ratanové dekorace, které oheň roznesly prostorem rychlostí, na niž nebyl nikdo připravený. A přeplnění, v klubu bylo víc lidí, než kolik měl pojmout.</p>



<p>Právní odpovědnost dopadla především na majitele Barneta Welanského, odsouzeného za devatenáct případů zabití z nedbalosti.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Revoluce v léčbě popálenin</h2>



<p>Do bostonských nemocnic dorazily během jediné noci desítky těžce popálených pacientů se srovnatelným typem poranění. Vznikl tak neobvykle „čistý&#8220; soubor případů, na kterém šlo okamžitě porovnávat různé léčebné přístupy.</p>



<p>Chirurg Bradford Cannon v Massachusetts General Hospital odmítl tehdejší standardní postup, ošetření tanovou kyselinou a barvivy, které popáleninu chemicky „vytvrzovaly&#8220;. Považoval ho za škodlivý. Místo toho nasadil měkké krytí z gázy s kyselinou boritou a vazelínou, odstraňoval odumřelou tkáň a přistoupil ke kožním štěpům. Výsledky jeho pacientů byly prokazatelně lepší.</p>



<p>Šlo o víc než o jednu nemocnici. Výzkum kolem obětí Cocoanut Grove posunul celou popáleninovou medicínu:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Systematický popis inhalačního poranění, do té doby podceňovaného zabijáka</li>



<li>Tekutinová resuscitace u šokových stavů</li>



<li>Protiinfekční léčba rozsáhlých popálenin</li>
</ul>



<p>Poznatky se přenesly přímo do válečné medicíny. Druhá světová válka běžela, armádní chirurgové potřebovali přesně tento typ znalostí. Cocoanut Grove jim je dodal v koncentrované podobě, podložené daty z jedné noci.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Truchlení jako diagnóza</h2>



<p>Psychiatr Erich Lindemann z Massachusetts General Hospital dostal příležitost, jakou do té doby nikdo neměl, a jakou by si nikdo nepřál. Stovky pozůstalých, přeživších a jejich rodin, všichni zasaženi stejnou událostí ve stejný okamžik.</p>



<p>V roce 1944 publikoval studii, kterou NCBI Bookshelf označuje za první systematický popis truchlení. Popsal „akutní zármutek&#8220; jako rozpoznatelný syndrom s typickými tělesnými i psychickými projevy, od svírání v hrdle přes pocity viny až po dezorganizaci běžného fungování. Z tohoto popisu vyrostlo dnešní rozlišování mezi očekávaným akutním truchlením a jeho komplikovaným či patologickým průběhem, klíčové pro krizovou intervenci i paliativní péči.</p>



<p>Paralelně psychiatrička Alexandra Adler už v prosinci 1943 publikovala v JAMA studii o neuropsychiatrických komplikacích u obětí požáru. Její práce patřila k ranému rámci pro chápání posttraumatických reakcí, který se následně uplatnil i při práci s válečným traumatem. Cocoanut Grove tak otevřel cestu k tomu, co dnes známe pod zkratkou PTSD, byť samotný termín přišel až o desítky let později.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Předpisy psané ohněm</h2>



<p>Legislativní reakce přišla rychle. Už v roce 1943 Massachusetts nově definoval pojem „místo shromažďování&#8220;, zavedl certifikát bezpečnosti s maximálním počtem osob a zakázal v takových provozech otočné dveře jako jediný východ. Dlouhodobý dopad byl ale širší a přesáhl hranice jednoho státu:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Dveře ve směru úniku, ne dovnitř</li>



<li>Únikové cesty bez nutnosti klíče nebo „zvláštní znalosti&#8220;</li>



<li>Panikové kování, které se otevře pouhým tlakem těla</li>



<li>Viditelné a osvětlené značení východů</li>



<li>Omezení toho, co se smí započítat jako úniková kapacita otočných dveří</li>
</ul>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The Cocoanut Grove Disaster | A Short Documentary | Fascinating Horror" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/ErzjQIGit_0?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Současný <a href="https://codes.iccsafe.org/content/IBC2024V1.0/chapter-10-means-of-egress" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">International Building Code</a> tyto principy rozvádí do detailu, který by se v roce 1942 zdál nepředstavitelný. Vedle každých otočných dveří musí být klasické křídlové do vzdálenosti tří metrů. U shromažďovacích prostor s vyšším počtem osob je panikové kování povinné.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Není to jen historie</h2>



<p>České předpisy nestojí na Cocoanut Grove jménem, ale na stejných principech, které podobné tragédie prosadily mezinárodně: evakuace osob, požární bezpečnost staveb, kontrola únikových cest. Že nejde o vyřešený problém, ukázal požár v mosteckém baru 11. ledna 2025. Hasičský záchranný sbor ČR po něm provedl 1 738 mimořádných kontrol barů, klubů a diskoték. U 677 zařízení, tedy u víc než třetiny, <a href="https://hzscr.gov.cz/clanek/2025-2026-hzs-cr-reaguje-na-dotazy-k-moznym-kontrolam-baru-klubu-a-diskotek.aspx" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zjistil nedostatky</a>.</p>



<p>Zastavěné únikové cesty. Chybějící značení. Nesoulad skutečného užívání s kolaudací. Osmdesát let po Cocoanut Grove, na jiném kontinentu, v jiném právním systému, a seznam problémů zní povědomě.</p>



<p>Při příštím vstupu do klubu nebo restaurace proto stojí za to udělat jednu věc: rozhlédnout se po druhém východu. Pokud ho nevidíte, je to přesně ta situace, kvůli které 492 lidí v Bostonu nedostalo šanci odejít.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/pozar-klubu-cocoanut-grove-zabil-492-lidi-katastrofa-zmenila-lecbu-popalenin-i-bezpecnost-budov/">Požár klubu Cocoanut Grove zabil 492 lidí. Katastrofa změnila léčbu popálenin i bezpečnost budov</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/ErzjQIGit_0" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/ErzjQIGit_0" />
			<media:title type="plain">The Cocoanut Grove Disaster | A Short Documentary | Fascinating Horror</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[&quot;On the 28th of November, 1942, a hanging decoration in one room of the Cocoanut Grove nightclub in Boston, Massachusetts caught fire...&quot; As always, THANK YO...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/the-cocoanut-grove-disaster-a-sh.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Hasič radí, jak se zachovat v případě různých druhů domácích požárů. První vteřiny rozhodují o závažnosti následků</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/domaci-pozar-postup-prevence/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 20 Sep 2025 06:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[domácnost]]></category>
		<category><![CDATA[nehoda]]></category>
		<category><![CDATA[Požár]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=81811</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jakýkoli požár, bez ohledu na finální rozsah a škody, začíná vždycky v malém. Přečtěte si, co provést jako první, když máte před očima takový ohnivý zárodek.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V&nbsp;případě domácího požáru je nejdůležitější chladná hlava a nenechat se rozhodit. To je ostatně klíčový bod jakékoli krizové situace a oheň v domácnosti takovým momentem bezpochyby je. Rychlý a kompletní zásah vám <strong>pomůže s&nbsp;minimálními potížemi předejít velkému požáru</strong> a umožní zachránit jak život, tak majetek. Doma vzniká oheň nejčastěji v&nbsp;kuchyni, kde je dostatek materiálu a taky možností, jak může ničivý živel vzniknout.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vzn-cen-kuchy-sk-ut-rky">Vznícení kuchyňské utěrky</h2>



<p>Jakmile vám v&nbsp;kuchyni cokoli vzplane v&nbsp;ruce, hoďte to do dřezu a zalijte <a href="/tag/voda/">vodou</a>. Nejčastěji se jedná o utěrky, případně papírové ubrousky. V&nbsp;případě, že je zdroj vody daleko, uduste hořící konec prkénkem, hrncem, poklicí nebo čímkoli jiným. Hlavní je zabránit přístupu vzduchu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vzplanut-oleje-na-p-nvi">Vzplanutí oleje na pánvi</h2>



<p>Jakmile vám vzplane olej na rozpálené pánvi, pamatujte si jedinou klíčovou věc. Nikdy ho nehaste vodou. Jakmile dojde ke kontaktu vřelého oleje a vody, dochází k&nbsp;<strong>prudkému varu a horká kapalina vystříkne na všechny strany</strong>. To vede velmi snadno k&nbsp;popáleninám a svižnému šíření dalších plamenů. Hašení proveďte rychlým zakrytím pánve víkem a vypnutím sporáku. Opět jde tedy o zamezení přístupu vzduchu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="569" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/hasici-pristroje.jpg" alt="" class="wp-image-81825 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/hasici-pristroje.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/hasici-pristroje-320x182.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/hasici-pristroje-768x437.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/hasici-pristroje-720x410.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-po-r-odpadkov-ho-ko-e-nebo-po-tovn-schr-nky">Požár odpadkového koše nebo poštovní schránky</h2>



<p>Poměrně snadná situace s&nbsp;tou výhodou, že oheň je lokalizován. Stačí tedy nádobu zalít vodou. Problémy mohou nastat při přítomnosti například chemikálií.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pach-ho-c-izolace">Pach hořící izolace</h2>



<p>Jakmile doma ucítíte intenzivní <a href="/tag/zapach/">zápach</a> pálící se izolace, je třeba neprodleně vypnout přívod proudu do místnosti. Umístění pojistek musí znát všichni členové rodiny a stejně tak je žádoucí, aby je uměli ovládat. Včetně dětí školního věku.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-za-zen-p-ipojen-k-elektrick-s-ti">Zařízení připojená k&nbsp;elektrické síti</h2>



<p>Veškeré spotřebiče, které jsou pod elektrickým proudem, je přísně zakázáno hasit vodou. Jakmile se tedy vznítí lednička, televize nebo třeba žehlička, existují dvě možnosti. Buď ji okamžitě <strong>vypojit ze zásuvky, nebo vypnout proud v&nbsp;celé budově</strong>. Teprve potom je možné začít hasit. Spotřebič bez napětí je třeba zakrýt silnou látkou kvůli zastavení přívodu vzduchu. Případně může být ponořen do vody nebo zasypán zeminou.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/chlapec-vyrovnava-svicky.jpg" alt="" class="wp-image-81822 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/chlapec-vyrovnava-svicky.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/chlapec-vyrovnava-svicky-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/chlapec-vyrovnava-svicky-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/chlapec-vyrovnava-svicky-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/chlapec-vyrovnava-svicky-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-od-v-p-mo-na-lov-ku">Oděv přímo na člověku</h2>



<p>Tohle se stává starším lidem nebo osobám s&nbsp;handicapem. Tito lidé jsou často neopatrní při manipulaci s&nbsp;otevřeným ohněm, nemají tak dobrý postřeh a jsou pomalejší. Například při <strong>manipulaci s&nbsp;troubou, sporákem či svíčkou</strong> mohou hořlavou věc snadno upustit nebo převrátit. Pokud máte někoho takového v&nbsp;okolí, nenechávejte jej v&nbsp;takových situacích bez dozoru. Stejně tak se hodí z&nbsp;šatníku vyřadit syntetické oblečení, které je velmi hořlavé.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hasic-p-stroj-a-kontaktov-n-sboru">Hasicí přístroj a kontaktování sboru</h2>



<p>V&nbsp;každé domácnosti by měl být aspoň nějaký hasicí přístroj, se kterým bude umět zacházet každý člen domácnosti. V&nbsp;případě požáru volejte ihned hasiče, a pokud se vám nepodařilo zdolat plameny vlastními silami, vypněte elektřinu a upozorněte sousedy.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké jsou vaše zážitky s ohněm, který se vymkl kontrole?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/domaci-pozar-postup-prevence/">Hasič radí, jak se zachovat v případě různých druhů domácích požárů. První vteřiny rozhodují o závažnosti následků</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Záhada požáru Národního divadla: Uhlíky za to nemohly, požár mohl být založen úmyslně</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/zahada-pozaru-narodniho-divadla/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 23 Oct 2024 02:40:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Národní divadlo]]></category>
		<category><![CDATA[Požár]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=195575</guid>

					<description><![CDATA[<p>Požár Národního divadla v roce 1881 zůstává dodnes záhadou. Zprvu bylo takřka jisté, že se jednalo o nehodu, dnes tuto možnost odborníci vyvrací.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Uplynula již nějaká doba a odborníci si stále nejsou jisti, co skutečně způsobilo požár <a href="https://www.narodni-divadlo.cz/cs" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Národního divadla v Praze</a>. K nešťastné události došlo během 12. srpna 1881 a <strong>tehdy ještě nová, zářící stavba měla vzplanout kvůli dvojici klempířů</strong>. Ti měli na střeše nechtěně <a rel="nofollow noopener" href="https://prazska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/6586-pred-140-lety-vypukl-pozar-narodniho-divadla-vinici-stravili-ve-vezeni-jeden-tyden.html" target="_blank">ponechat žhavé uhlíky</a>, ovšem dnes tuto teorii odborníci spíše vyvrací. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-za-po-r-mohli-klemp-i">Za požár mohli klempíři&nbsp;</h2>



<p>O požáru Národního divadla v Praze se píše i v mnoha učebnicích dějepisu, které žáky přesvědčují, že nehodu způsobili nepozorní řemeslníci. Ti měli nechat na střeše <strong>několik žhavých uhlíků, které používali k nahřívání páječek</strong>. V důsledku tak došlo k <a rel="nofollow noopener" href="https://enigmaplus.cz/zahada-pozaru-narodniho-divadla-byla-to-nedbalost-nebo-umysl/" target="_blank">obrovské spoušti</a>, která zničila měděnou kupoli divadla a poškodila i samotné jeviště. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2025-09-20T10:01:00+02:00">
                    20 září, 2025                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/domaci-pozar-postup-prevence/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Hasič radí, jak se zachovat v případě různých druhů domácích požárů. První vteřiny rozhodují o závažnosti následků            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/domaci-pozar-postup-prevence/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/cesti-hasici-auto-450x253.jpg" alt="Hasič radí, jak se zachovat v případě různých druhů domácích požárů. První vteřiny rozhodují o závažnosti následků" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/domaci-pozar-postup-prevence/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Výprava na nedostupnou půdu: Záhada požáru Národního divadla" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/RL3dvs7oip8?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Incident se odehrál 12. srpna 1881, tedy pouhé dva měsíce od otevření divadelní budovy. Po nějakém čase se nicméně začala společností <strong>šířit myšlenka, že příčina byla úplně někde jinde</strong>. Během zmíněného období totiž nemělo české obyvatelstvo <a rel="nofollow noopener" href="https://www.denik.cz/z_domova/pozar-narodniho-divadla-v-praze-12-srpna-1881.html" target="_blank">příliš vstřícné vztahy</a> se sousedními Němci a na místě bylo podezření, že to mohli být právě oni. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nov-zji-t-n-v-e-vyvr-tilo">Nové zjištění vše vyvrátilo&nbsp;</h2>



<p>Tuto možnost nicméně vyšetřovací zpráva upozadila a kladla důraz spíše na nedostatek protipožárních&nbsp;<strong>opatření budovy a kritiku hasičského sboru</strong>. Teprve po sto letech se skutečností začal zabývat také <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav_Ivanov" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Miroslav Ivanov</a>, známý autor literatury faktu, který se obrátil na odbornou expertízu ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Praze.&nbsp;</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2021-05-12T16:39:55+02:00">
                    12 května, 2021                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/plastove-potrubi-uvolnuje-pri-pozaru-rizikove-chemikalie/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Plastové potrubí představuje při požáru daleko větší nebezpečí, než se myslelo            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/plastove-potrubi-uvolnuje-pri-pozaru-rizikove-chemikalie/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/potrubi-detail-450x253.jpg" alt="Plastové potrubí představuje při požáru daleko větší nebezpečí, než se myslelo" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/plastove-potrubi-uvolnuje-pri-pozaru-rizikove-chemikalie/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="665" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/prazdne-divadlo.jpg" alt="" class="wp-image-85172 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/prazdne-divadlo.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/prazdne-divadlo-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/prazdne-divadlo-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/prazdne-divadlo-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/prazdne-divadlo-720x479.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /><figcaption>Požár Národního divadla zůstává dodnes nevyjasněný  </figcaption></figure>



<p>Ústav měl poté skutečně prokázat, že příčinou požáru nebyly žhavé uhlíky. To vedlo k oživení myšlenky, že Národní divadlo&nbsp;<strong>někdo podpálil úmyslně a vše hodil na nevinné klempíře</strong>. Kdo to však mohl být, zůstává dodnes záhadou, a teoretici stále hledají indicie, které by jim pomohly objevit nějaké spojitosti.&nbsp;</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/zahada-pozaru-narodniho-divadla/">Záhada požáru Národního divadla: Uhlíky za to nemohly, požár mohl být založen úmyslně</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/RL3dvs7oip8" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/RL3dvs7oip8" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma Požár - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/10/hl-1881-35-bolest-na-cas-radost-na-veky-pozar-narodniho-divadla-denik-630-16x9-1.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Kvůli nabíječce na telefon přišel o střechu nad hlavou. Je velmi nebezpečná, možná ji používáte i vy</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/pozor-na-tuto-nabijecku-na-telefon/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 04 Jul 2024 02:30:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Nabíječka na telefon]]></category>
		<category><![CDATA[Požár]]></category>
		<category><![CDATA[úraz]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=191172</guid>

					<description><![CDATA[<p>Koupil si nabíječku na telefon, brzy přišel o střechu nad hlavou. Doma ji má spousta Čechů, je velmi nebezpečná, dokáže zapálit celý byt. Okamžitě ji přestaňte používat.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Doba, kdy v každém balení k novému mobilnímu telefonu byla také originální nabíječka, je už bohužel minulostí. Můžeme se jen dohadovat, co za tímto trendem stojí – zda snaha o zvýšení zisku nebo něco úplně jiného. Běžnému uživateli tak nezbude nic jiného, než<strong>&nbsp;si k novému zařízení nabíječku na telefon dokoupit</strong>. Výrobce i prodejce doporučují dokoupení originálního nabíjecího adaptéru. Na trhu jsou k sehnání i levnější nelicencované nabíječky, které ovšem mohou představovat potenciální bezpečnostní riziko.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nab-je-ku-na-telefon-mus-te-koupit-zvl">Nabíječku na telefon musíte koupit zvlášť</h2>



<p>Výrobci mobilních telefonů i tabletů značky Apple, Samsung, Nokia, Lenovo a další přestali od roku 2022 přidávat originální nabíječku&nbsp;do balení k novým zařízením. Je tak na každém, aby si vhodnou nabíječku na telefon či tablet pořídil zvlášť.&nbsp;<strong>Většina prodejců vám vhodný nabíjecí adaptér nabídne při koupi daného zařízení</strong>. Mnohdy však lidé takovou nabídku kvůli vyšší ceně za adaptér odmítnou a koupí si nějakou levnější z nelicencovaného obchodu. To je však zásadní chyba.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/nokia-charger-lostandfound-seifhennersdorf-1024x538.jpg" alt="nebezpečnou nabíječku" class="wp-image-188933 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/nokia-charger-lostandfound-seifhennersdorf-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/nokia-charger-lostandfound-seifhennersdorf-450x236.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/nokia-charger-lostandfound-seifhennersdorf-150x79.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/nokia-charger-lostandfound-seifhennersdorf-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/nokia-charger-lostandfound-seifhennersdorf-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/nokia-charger-lostandfound-seifhennersdorf-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/nokia-charger-lostandfound-seifhennersdorf.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Dávejte si pozor na levné nabíječky telefonů.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nebezpe-n-levn-nab-je-ky">Nebezpečné levné nabíječky</h2>



<p>Levné nabíječky ne vždy splňují všechny bezpečnostní parametry. Kvůli nízké ceně nejsou správně testovány a velmi často u nich dochází k různým závadám. Jednu takovou nabíječku nedávno odhalila Slovenská obchodní komise, jak uvádí web <a rel="nofollow noopener" href="https://www.letemsvetemapplem.eu/2024/02/20/pokud-mate-doma-tuto-usb-nabijecku-okamzite-ji-prestante-pouzivat-2024/" target="_blank">LetemSvětemApplem.eu</a>. Jedná se o nabíječku na telefon s označením <strong>HAOJUE model AR-122 2.1A</strong>, <strong>u které hrozí zásah elektrickým proudem nebo vznícení</strong>, kvůli nedostatečné izolaci. To může způsobit vážné poranění nebo závažnou škodu na majetku. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-05-12T06:31:00+02:00">
                    12 května, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/nebezpecnou-nabijecku-z-ikei/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Životu nebezpečná nabíječka na telefon: Kdo ji má doma, musí ji vyhodit. Prodávala se ve velkém, teď se o ní zjistila pravda            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/nebezpecnou-nabijecku-z-ikei/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/nokia-charger-lostandfound-seifhennersdorf-450x236.jpg" alt="Životu nebezpečná nabíječka na telefon: Kdo ji má doma, musí ji vyhodit. Prodávala se ve velkém, teď se o ní zjistila pravda" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/nebezpecnou-nabijecku-z-ikei/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-vedlej-n-sledky-levn-ch-nab-je-ek">Vedlejší následky levných nabíječek</h2>



<p>Nelicencované nabíječky však mají mnoho dalších negativních dopadů na vaše zařízení. Dochází díky nim k poškození nabíjecího čipu a postupně začne vznikat prodleva v nabíjení při zapojení kabelu nabíječky k telefonu či tabletu – až&nbsp;<strong>se jednoho dne nezačne nabíjet vůbec</strong>. Pokud takovou závadu zkusíte ještě v záruce reklamovat, můžete se setkat s nepříjemným nepochopením. První věc, která bude servisního zaměstnance zajímat, je, jakou nabíječku na telefon používáte. U nelicencované nabíječky vám nemusí být reklamace uznána.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/pozor-na-tuto-nabijecku-na-telefon/">Kvůli nabíječce na telefon přišel o střechu nad hlavou. Je velmi nebezpečná, možná ji používáte i vy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Seděl jen tak doma, poté se z ničeho nic vznítil: Příběh Michaela Flahertyho lidi fascinuje dodnes</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/muz-se-sam-vznitil/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 14 Mar 2024 03:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[oheň]]></category>
		<category><![CDATA[Požár]]></category>
		<category><![CDATA[záhada]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=185864</guid>

					<description><![CDATA[<p>Případy samovznícení nejsou jen mýty minulosti. Poslední případ, kdy se muž vznítil bez zjevné příčiny, se odehrál před pár lety. Jak si tento fenomén vysvětlit?</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Případy samovznícení působí jako dobrý námět pro hororový film. Přesto se jedná o velmi vzácný jev, který se může ve skutečnosti stát realitou. Co je důvodem toho, aby se <strong>člověk spontánně vznítil bez zjevné příčiny</strong>, vědci stále zjišťují. Je samovznícení skutečně záhadný fenomén nebo má logické vysvětlení?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-b-h-michaela-flahertyho">Příběh Michaela Flahertyho</h2>



<p>Nevysvětlitelných případů samovznícení evidujeme zhruba 200 za posledních tři sta let. Zatímco starší případy, ke kterým chybí řádná dokumentace, by se mohly považovat za pouhé mýty, které vznikly <strong>z důvodu nedostatečných vědeckých poznatků</strong>. Stejně záhadné jsou však i ty, které se odehrály v tomto století. </p>



<p>Poslední zaznamenaný případ, kdy se člověk samovolně vznítil, se odehrál v roce 2010. Tehdy <strong>Irskem otřásl případ samovznícení</strong>, který se odehrál v Galwayi. Michaela Flahertyho našli hasiči poté, co jeho soused zareagoval na požární poplach v jeho domě. Když hasiči dorazili na místo, nebylo už co hasit. Jediné, co našli, byly ohořelé končetiny 76letého důchodce.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/fireplace-wood-fire-rostov-on-don-russia-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-185867 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/fireplace-wood-fire-rostov-on-don-russia-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/fireplace-wood-fire-rostov-on-don-russia-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/fireplace-wood-fire-rostov-on-don-russia-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/fireplace-wood-fire-rostov-on-don-russia-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/fireplace-wood-fire-rostov-on-don-russia.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vzn-til-se-bez-zjevn-p-iny">Vznítil se bez zjevné příčiny</h2>



<p>Po dlouhých měsících pátrání nakonec koroner případ prohlásil za samovznícení. Pozůstatky Michaela Flahertyho byly nalezeny v blízkosti krbu, ale vyšetřovatelé vyvrátili možnost, že by se mohlo jednat o <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/technika/nebezpecna-nabijecka-ikea/">zdroj vznícení</a>. Kromě Flahertyho těla <strong>nezanechal požár v domě žádné další škody</strong>. Jediné stopy zanechal oheň na podlaze pod tělem a na stropě. Na místě nebyly nalezeny žádné zbytky alkoholu ani cigaret, které by naznačovaly nedbalé zacházení s ohněm. Nenabízelo se tak jiné vysvětlení, než že se muž vznítil bez zjevné příčiny.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-m-e-za-to-alkohol">Může za to alkohol?</h2>



<p>Vědci se dlouhé roky domnívali, že by <strong>na vině samovznícení mohl být alkohol</strong>. Ten byl každopádně společným jmenovatelem většiny takto nevysvětlitelných případů. Tuto teorii se prozatím nepovedlo dokázat ani vyvrátit. Někteří tuto možnost razantně odmítají, zatímco jiní v ní stále vidí jakési vodítko. </p>



<p>Všechny zdokumentované případy samovznícení popisují, že těla obětí shořela do poslední kosti. Většinou byly nalezeny pouze zbytky končetin, zatímco trup shořel na popel. Někteří lidé se právě proto domnívají, že na vině může být alkohol. Podle této teorie by stačila pouhá kapka alkoholu na tričku a malá jiskra k tomu, aby se člověk vznítil. <strong>Člověk by tak shořel podobně jako svíčka </strong>&#8211; látka oblečení by zde hrála roli knotu a podkožní tuk roli vosku, který plameny živí. Tato teorie by alespoň částečně vysvětlovala, proč ke vznícení dochází v oblasti trupu. </p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/muz-se-sam-vznitil/">Seděl jen tak doma, poté se z ničeho nic vznítil: Příběh Michaela Flahertyho lidi fascinuje dodnes</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Tragický požár v oděvní továrně si vyžádal životy 146 pracovníků. Vedení jim totiž zavřelo dveře, aby nemohli utéct</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/tragedie-pozar-tovarny/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 01 Aug 2022 02:56:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Požár]]></category>
		<category><![CDATA[tragédie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=102936</guid>

					<description><![CDATA[<p>V březnu roku 1911 získalo dělnické hnutí výraznou podporu. Důvodem byl požár oděvní továrny, při němž vyhaslo 146 životů, většinou mladých pracovnic.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Požár oděvní továrny Triangle na americkém Manhattanu byl zcela šokující tragédií. Na vině byly především otřesné pracovní podmínky a také velmi nedbalý přístup vedení podniku. Tato fabrika <strong>v&nbsp;srdci Greenwich Village byla totiž ukázkovým příkladem</strong> <a href="https://www.history.com/topics/early-20th-century-us/triangle-shirtwaist-fire" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">naprostého vykořisťování</a> dělnic počátkem minulého století. Ženy prakticky nemluvily anglicky, pracovaly 7 dní v&nbsp;týdnu, každý den 12 hodin a oděvy šily natěsnané vedle sebe.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jen-jedna-dlouh-chodba-na-z-chranu">Jen jedna dlouhá chodba na záchranu</h2>



<p>Že byly hygienické <a href="/tag/podminky/">podmínky</a> a požární opatření podniku naprosto tristní, snad ani není nutné zmiňovat. Továrna zabírala tři horní patra desetipatrové budovy. Vedly sem sice 4 výtahy a dvojí schodiště, <strong>reálně však fungovala pouze jedna zdviž</strong>. Přístup byl tak možný pouze dlouhou a velmi úzkou chodbou s&nbsp;výstupem z&nbsp;jednoho schodiště. Chodba byla navíc přes den uzavřena – z&nbsp;obavy, že někdo uteče a propašuje ven vyráběné oblečení.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="709" height="1024" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pozar-triangle-haseni-709x1024.jpg" alt="" class="wp-image-102945 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pozar-triangle-haseni-709x1024.jpg 709w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pozar-triangle-haseni-173x250.jpg 173w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pozar-triangle-haseni-768x1109.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pozar-triangle-haseni-499x720.jpg 499w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pozar-triangle-haseni.jpg 1000w" sizes="auto, (max-width: 709px) 100vw, 709px" /></figure>



<p>Únikový východ pro případ ohně tak existoval, vzhledem k&nbsp;jeho rozměrům by ovšem úprk všech pracovnic trval i v&nbsp;nejrychlejším tempu několik desítek minut. V&nbsp;sobotu 25. března roku 1911 bylo uvnitř na <strong>600 osob, když v&nbsp;osmém patře budovy začalo hořet</strong>. Ohni netrvalo dlouho dostat se až nahoru a vypukla panika. Hasiči se snažili použít i bezpečnostní hadice, zařízení však bylo zrezivělé, a proto zcela nepoužitelné.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-skoky-do-achty-i-z-oken-a-st-echy">Skoky do šachty i z&nbsp;oken a střechy</h2>



<p>Ty nejrychlejší ženy se dostaly k&nbsp;výtahu, do těch se ale vešlo jen 12 osob najednou. Při čtvrté jízdě dorazil požár i k&nbsp;nim. Několik žen se tak v&nbsp;zoufalství vrhlo přímo do šachty, mnozí lidé se <strong>vydali únikovou cestou, která však byla zatarasená</strong>. Většina lidí nahoře – včetně samotného majitele – vylezla na střechu, <a href="https://www.smithsonianmag.com/history/uncovering-the-history-of-the-triangle-shirtwaist-fire-124701842/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">někteří skočili i z&nbsp;oken</a>. Požárníci dorazili včas, jejich žebříky ovšem dosáhly jen do 6. patra, plné zkrocení živlu trvalo 18 minut.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="620" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pozar-tovarny-obeti.jpg" alt="" class="wp-image-102942 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pozar-tovarny-obeti.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pozar-tovarny-obeti-320x198.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pozar-tovarny-obeti-768x476.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pozar-tovarny-obeti-720x446.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Celkem uhořelo 49 osob, 36 lidí našlo <a href="/tag/smrt/">smrt</a> ve výtahu a 58 po pádu z&nbsp;okna. Další zemřeli na následky zranění, dohromady měl požár 146 obětí. Odbory na 5. Avenue zorganizovaly počátkem <strong>dubna demonstraci proti pracovním podmínkám</strong>, sešlo se na 80&nbsp;000 lidí. Guvernér státu New York Alfred E. Smith se senátorem Robertem F. Wagnerem ustanovili vyšetřovací komisi pro zlepšení podmínek dělníků. Chtěli také omezit nekalé praktiky zaměstnavatelů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vliv-na-legislativu-majitel-st-le-v-zisku">Vliv na legislativu, majitelé stále v zisku</h2>



<p>Jedna z&nbsp;pracovnic výboru, Frances Perkinsová, se pak stala ministryní práce pod Franklinem D. Rooseveltem. Byla tak první ženou, která měla pozici ve vládě USA. Majitelé továrny, pánové <strong>Max Blancks a Isaac Harris, přežili oba bez škrábnutí</strong>. Následně si vyslechli obvinění <a href="https://mult-kor.hu/20110325_szaz_eve_egett_le_a_new_yorki_triangle_ruhagyar" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">z&nbsp;usmrcení z&nbsp;nedbalosti</a>. U soudu bylo vyslechnuto 155 svědků, dvojice byla však zproštěna viny. Z&nbsp;obavy z&nbsp;dalších sporů zaplatili rodině každé oběti 75 dolarů odškodného.</p>



<p>Od pojišťovny nicméně dostali za každého mrtvého 400 dolarů, byli tudíž stále v&nbsp;zisku. Svaz oděvních továren v&nbsp;důsledku tragédie výrazně posílil svůj vliv. Vystupoval v&nbsp;problematice porušování pracovních práv, <strong>pozornost se pak zaměřila i na práva ženských pracovnic</strong> a související vykořisťování imigrantů. Je jen škoda, že je cesta postupných vylepšení obvykle dlážděná tragédiemi takového rozsahu.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké nejhorší podmínky jste na pracovišti zažili?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/tragedie-pozar-tovarny/">Tragický požár v oděvní továrně si vyžádal životy 146 pracovníků. Vedení jim totiž zavřelo dveře, aby nemohli utéct</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Bohové vyhrávali války, ovládali nová území a mohli za požár. Římské dějiny by bez nich vypadaly úplně jinak</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/rimska-rise-vyvoj-nabozenstvi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 18 Feb 2022 04:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[náboženství]]></category>
		<category><![CDATA[Požár]]></category>
		<category><![CDATA[Řím]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=65027</guid>

					<description><![CDATA[<p><span style="font-weight: 400;"><strong>Mytologie nejprve vysvětluje vznik Říma, poté však postupně převzalo hlavní roli náboženství. Díky bohům mohli Římané manipulovat s poddanými.</strong></span></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Náboženství má velký vliv i v dnešní době, s minulostí se to však nedá srovnávat. Bohové <strong>ovlivňovali téměř každé lidské rozhodnutí, byli spásou pro bloudící</strong>, ale i zkázou pro ty, co je odmítali přijmout. Zpočátku polyteistický Řím se po rozmachu křesťanství stal monoteistickým, ale princip zůstal stejný.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-po-tky-msk-ho-kr-lovstv">Počátky římského království&nbsp;</h2>



<p>Již samotný vznik Říma je zabalen do mytologického příběhu o bratrech Romulovi a Removi. Matka chlapců byla vyhnána jejich strýcem, který se zmocnil trůnu raného městského státu po smrti jejich děda, a <strong>byla nucena zanechat svá dvojčata v divočině</strong>. Přesto bratři přežili díky vlčici, která je adoptovala a kojila, čímž jim zachránila život. Když bratři dospěli, byli schopni získat zpět své právoplatné dědictví, ale začali se hádat o to, jak by měly být postaveny městské hradby. Spory vyvrcholily bratrovraždou a vlády se ujal Romulus.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="900" height="600" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/romulus-remus-vlcice.jpg" alt="" class="wp-image-65028 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/romulus-remus-vlcice.jpg 900w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/romulus-remus-vlcice-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/romulus-remus-vlcice-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/romulus-remus-vlcice-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/romulus-remus-vlcice-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px" /></figure>



<p>Počátky království byly poznamenány četnými událostmi, z nichž jednou bylo přijetí helénské kultury, tradic a božstev, která byla převyprávěna pro římské potřeby. <strong>Generálové, kteří se snažili pojistit si svá vítězství</strong>, často stavěli <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/novy-seznam-divu-sveta/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">chrámy</a> zasvěcené bohům, aby získali jejich přízeň, a podle tradice bohům darovali polovinu své válečné kořisti.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-benevolentn-p-stup-ma">Benevolentní přístup Říma</h2>



<p>Když Řím dobyl některé území s vlastní mytologií a náboženstvím, umožnili mu Římané pokračovat v uctívání podle jeho tradic, čímž si zajistili loajalitu poddaných. <strong>Přesto po nich vyžadovali stavbu panteonů a kultů</strong> zasvěcených římským bohům. To vedlo k tomu, že jste mohli v každém koutě Starého světa narazit na sochy a chrámy.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="900" height="595" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/nabozenstvi-obet-ohen.jpg" alt="" class="wp-image-65030 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/nabozenstvi-obet-ohen.jpg 900w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/nabozenstvi-obet-ohen-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/nabozenstvi-obet-ohen-768x508.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/nabozenstvi-obet-ohen-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/nabozenstvi-obet-ohen-720x476.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px" /></figure>



<p>Modlitby byly považovány za nejběžnější způsob uctívání. Bohům se také darovaly oběti v&nbsp;mnoha podobách. Od ovoce a zeleniny spolu s vodou a vínem <strong>přes zvířecí oběti určité barvy a druhu</strong> <strong>určitým bohům</strong> až po velmi vzácné případy lidských obětí, které byly prováděny jako forma trestu národům, jež se vzbouřily nebo proti Římanům bojovaly.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-k-es-anstv-v-msk-i">Křesťanství v Římské říši&nbsp;</h2>



<p>S generálem Juliem Caesarem vznikl nový kult. Císařský kult začal uctíváním a zbožštěním zesnulých římských vůdců, stejně jako princů nebo prvních a nejpřednějších občanů. V den jejich úspěchů jim byla vzdávána pocta. <strong>Poté, co propukl v roce 64 velký požár Říma</strong>, začali být křesťané pronásledováni. Vina na ně byla svedena přes absenci důkazů. Vyznavači tohoto náboženství byli odsouzeni bez soudu, což často vedlo k tomu, že byli popraveni nebo uvrženi do gladiátorských arén.&nbsp;</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/fockewulf44guy/posts/10210021213466589" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/fockewulf44guy/posts/10210021213466589" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>This day in 64 AD: The Great Fire of Rome began.</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow noopener" href="https://www.facebook.com/fockewulf44guy" target="_blank">Pat Moore</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.facebook.com/fockewulf44guy/posts/10210021213466589" target="_blank">Pondělí 18. července 2016</a></blockquote></div>



<p><a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/tag/krestanstvi/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Křesťanství</a> však našlo své následovníky, rychle se rozšířilo do všech koutů říše a postaralo se o odstranění kultů a chrámů. Politika, ekonomika a samotná<strong> armáda se natolik s náboženstvím propletly</strong>, že se křesťanství stalo společným základem pro všechny aspekty života a zahájilo éru monoteismu.&nbsp;</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kdo podle vás může za velký požár Říma?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-abouthistory-theconservation">Zdroj: <a href="https://about-history.com/mystery-behind-the-religion-of-rome/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">AboutHistory</a>, <a href="https://theconversation.com/mythbusting-ancient-rome-throwing-christians-to-the-lions-67365" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheConservation</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/rimska-rise-vyvoj-nabozenstvi/">Bohové vyhrávali války, ovládali nová území a mohli za požár. Římské dějiny by bez nich vypadaly úplně jinak</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Plastové potrubí představuje při požáru daleko větší nebezpečí, než se myslelo</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/plastove-potrubi-uvolnuje-pri-pozaru-rizikove-chemikalie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 12 May 2021 12:39:55 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[benzen]]></category>
		<category><![CDATA[potrubí]]></category>
		<category><![CDATA[Požár]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=7431</guid>

					<description><![CDATA[<p>Laboratorní testy odhalily po nedávných požárech v Kalifornii ve vodě značné množství benzenu, který tam předtím nebyl.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V&nbsp;srpnu roku 2020 se údolím San Lorenzo severně od Santa Cruz v Kalifornii prohnaly masivní požáry, které zničily skoro 1&nbsp;500 budov a zároveň<strong> vystavily veškeré inženýrské sítě extrémnímu žáru</strong>. Ještě před uhašením požáru byla zaznamenána zvýšená hladina benzenu v pitné vodě, a to na úrovni asi 9,1 částic na miliardu, což je devětkrát víc, než je povolené bezpečné maximum.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-rizika-vystaven-extr-mn-m-teplot-m">Rizika vystavení extrémním teplotám</h2>



<p>Nejedná se o první případ, kdy zvýšení karcinogenů následovalo právě po požárech. Kalifornské úřady našly nebezpečné hladiny benzenu a dalších <strong>sloučenin i v&nbsp;Santa Rose po požárech v&nbsp;roce 2017 a v&nbsp;Paradise City v&nbsp;roce 2018</strong>. Vědci mají podezření, že – kromě jiných možností – uvolňují tyto chemikálie plastové vodovodní trubky, pokud jsou vystavené extrémnímu teplu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="577" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/potrubi-pozary-1024x577.jpg" alt="" class="wp-image-7428 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/potrubi-pozary-1024x577.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/potrubi-pozary-300x169.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/potrubi-pozary-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/potrubi-pozary-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/potrubi-pozary-450x253.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/potrubi-pozary.jpg 1030w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Laboratorní testy následně ukázaly, že je to zcela možné. Při pokusu vystavili vědci běžně používané <strong>trubky tvořící vodovodní sítě teplotám v&nbsp;rozsahu 200–400 stupňů Celsia</strong>. Takovýto rozsah teplot odpovídá blízkosti plamenů, potrubí je při něm poškozeno, ale ne úplně zničeno. Stejné trubky byly také získány z&nbsp;domovů zasažených zmíněnými požáry v&nbsp;roce 2018 a jejich stav dokládá, při&nbsp;jaké úrovni žáru se může tento druh plastu roztavit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zdrav-ohro-uj-c-kontaminace">Zdraví ohrožující kontaminace</h2>



<p>Když badatelé trubky následně ponořili do vody a ochladili je, došlo k uvolnění více než 100 druhů chemikálií včetně benzenu. <strong>Tento výsledek se objevil u 10 z&nbsp;11 typů potrubí použitého pro zahřívací experiment</strong>. Některé typy kontaminace tak celkem jasně pocházejí z&nbsp;termálně narušeného plastu. Je samozřejmě vyloučené provádět experimenty uprostřed zuřícího požáru, zjistit tedy přesný proces kontaminace nelze. Inspekce ohněm poškozených trubek ovšem ukázala docela jasně, jaké teploty mohly zakusit.</p>



<figure class="wp-block-image size-large is-resized"><img decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/ohen-trubka.jpg" alt="" class="wp-image-7425 transfer-szn-utm" width="839" height="494" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/ohen-trubka.jpg 680w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/ohen-trubka-300x176.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/ohen-trubka-450x265.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 839px) 100vw, 839px" /></figure>



<p>Vystavení benzenu může u člověka vyvolat okamžité zdravotní problémy jako<strong> podráždění hrdla i kůže či mdloby. Objevit se ale mohou i dlouhodobé potíže </strong>jako například leukémie. Vědci proto jasně doporučili nahradit plastové potrubí jinými druhy trubek z teplu odolných kovů, a to všude tam, kde to jen podmínky v těchto lokalitách stíhaných požáry dovolují.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/article/plastic-drinking-water-pipes-high-heat-wildfire-hazardous-chemicals" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/plastove-potrubi-uvolnuje-pri-pozaru-rizikove-chemikalie/">Plastové potrubí představuje při požáru daleko větší nebezpečí, než se myslelo</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Rekonstrukce vyhořelé katedrály Notre Dame bude nesmírně obtížná</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/rekonstrukce-vyhorele-katedraly-notre-dame-bude-nesmirne-obtizna/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 04 Jan 2021 19:25:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Notre Dame]]></category>
		<category><![CDATA[Požár]]></category>
		<category><![CDATA[Rekonstrukce]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=1353</guid>

					<description><![CDATA[<p>Uhašení požáru, který v dubnu loňského roku zachvátil proslulou pařížskou katedrálu Notre Dame, bylo jen začátkem na dlouhé cestě k záchraně této památky světového významu. Katedrále shořela prakticky celá střecha, navíc se zřítila centrální sanktusová věž a propadla se jí také část střechy. </p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V době požáru byla v katedrále sloužena mše, ale všechny její účastníky se naštěstí podařilo evakuovat a nikomu se nic nestalo.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="576" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-503866_1280-1024x576.jpg" alt="" class="wp-image-1359 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-503866_1280-1024x576.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-503866_1280-300x169.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-503866_1280-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-503866_1280-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-503866_1280-450x253.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-503866_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Rekonstrukce nebude snadná</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading">Narušená statika</h2>



<p>V&nbsp;současnosti tak torzo katedrály podepírá nosné lešení a celá armáda historiků, statiků a architektů dumá nad tím, jak Notre Dame co nejlépe a nejcitlivěji zrekonstruovat. Necitelný zásah do budovy s takto&nbsp;narušenou statikou může způsobit její kolaps, a pokud by se nejednalo o tak vzácnou památku, francouzské úřady by dávno vydaly pokyn k&nbsp;její demolici. Něco podobného ovšem u Notre Dame nelze očekávat, katedrála by měla být zachráněna za každou cenu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Výběr správného materiálu</h2>



<p>U podobných památek – katedrála Notre Dame byla stavěna v&nbsp;letech 1163 až 1345 – pochopitelně nelze používat moderní stavební metody, které by mohly památku rychle stabilizovat, ale na úkor její výjimečnosti. Rekonstrukce by měla využívat pokud možno stejné materiály, jaké používali mistři stavitelé před mnoha staletími. Restaurátoři se proto mimo jiné vydali do lesů v&nbsp;Normandii, kde rostou vhodné stromy schopné poskytnout dostatečně tvrdé a odolné dřevo pro masivní střechu katedrály.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="683" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-3672868_1920-1024x683.jpg" alt="" class="wp-image-1356 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-3672868_1920-1024x683.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-3672868_1920-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-3672868_1920-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-3672868_1920-1536x1024.jpg 1536w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-3672868_1920-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-3672868_1920-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-3672868_1920-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-3672868_1920-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-3672868_1920-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/notre-dame-3672868_1920.jpg 1920w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Požár pamárku zničil</figcaption></figure></div>



<p>Právě střecha je podobně jako u jiných památek nesmírně důležitá, nepřízni počasí teď brání jen dočasně nainstalovaná konstrukce s&nbsp;krytinou. Potíže jsou ale také s&nbsp;podzemními prostorami katedrály. Do krypt natekla voda, a zároveň je zavalily sutiny z&nbsp;propadlé střechy a věže. Už nyní lze proto říci, že rekonstrukce se protáhne.</p>



<p>Pařížská Notre Dame není jedinou významnou památkou, kterou v&nbsp;nedávné minulosti postihl požár. Mezi další patří například:</p>



<ul class="wp-block-list"><li>Pražské výstaviště</li><li>Národní muzeum v Riu de Janeiro</li><li>Divadlo La Fenice v&nbsp;Benátkách</li></ul>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/rekonstrukce-vyhorele-katedraly-notre-dame-bude-nesmirne-obtizna/">Rekonstrukce vyhořelé katedrály Notre Dame bude nesmírně obtížná</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
