Co se děje uvnitř cibetky: fermentace, enzymy a unikátní bakterie

Cibetka palmová asijská (Paradoxurus hermaphroditus) si z kávovníkových keřů vybírá nejzralejší třešně. Dužninu stráví, tvrdá zrna projdou kompletním trávicím traktem, a právě v něm se odehrává klíčová proměna. Kyselé až neutrální pH žaludku a střev, hydrolytické enzymy a specifické mikrobiální prostředí společně působí na povrch i vnitřní strukturu zrna po dobu dvanácti až čtyřiadvaceti hodin.

Studie mikrobiomu cibetky z roku 2020 odhalila, že ve střevní flóře tohoto zvířete dominuje rod Gluconobacter, bakterie, která se u čtrnácti dalších zkoumaných savců nevyskytovala v takové míře. U tohoto rodu vědci identifikovali nadreprezentované geny pro pohyblivost bakterií a metabolismus sirovodíku a sirných aminokyselin. Právě tyto funkce mohou přispívat k fermentačním změnám, jež v zrnech probíhají ještě před jakýmkoli pražením. Zrna po průchodu střevy tedy opouštějí cibetku s odlišným chemickým otiskem, a to dávno předtím, než se dostanou k pražiči.

Čísla pod lupou: tuk, mastné kyseliny a opatrnost kolem kofeinu

Rozložme si klíčová data z říjnové studie v Scientific Reports do přehledné tabulky:

Výrazný nárůst tuku a obou methylesterů byl statisticky průkazný. Kofein sice numericky poklesl, ale autoři zdůrazňují, že rozdíl nepřekročil práh statistické významnosti. Totéž platí pro proteiny; pokles o pouhých 0,6 % je v podstatě zanedbatelný. Pro kohokoli, kdo doufal, že kopi luwak poslouží jako šetrnější alternativa pro kofeinově citlivé jedince: z těchto dat takový závěr vyvodit nelze.

A zásadní upozornění, které sami autoři opakovaně zdůrazňují: analyzována byla výhradně nepražená zrna. Pražení lipidový profil podstatně přetváří; řada mastných kyselin se při teplotách kolem 200 °C rozkládá do zcela jiných sloučenin. Rozdíly naměřené v syrových zrnech se proto nedají mechanicky přenést do hotového šálku.

Mléčné tóny, čokoláda a kouřové podtóny: co říká senzorická věda

Samotná studie z roku 2025 neměla degustační panel. Chuťový profil odvozuje čistě z chemie, a to je důležité rozlišení. Methylestery kyseliny kaprylové a kaprové se v potravinářství používají jako aromatické přísady a bývají spojovány s mléčnými, krémovými tóny. Vyšší koncentrace těchto látek v civet zrnech tedy naznačuje hladší, plnější základ pro výsledný nápoj.

Starší akademické práce ovšem chuťový obraz doplňují. Přehledová studie ve Frontiers in Sustainable Food Systems cituje klasický popis kopi luwak jako kávy se zemitými, sirupovými a čokoládovými podtóny a výrazně hladkým dozvukem. Metabolomická práce z roku 2023 pak po pražení našla u luwaku vyšší zastoupení guajakolových derivátů, pyrazinů a furanů oproti konvenčně zpracované arabice, tedy látek zodpovědných za kouřovější, kořenitější a plnější vjem.

Podle nás je právě tady jádro toho, proč kopi luwak budí takový zájem: střevní fermentace posouvá chemický základ zrna směrem, který po pražení může vyústit v neobvykle komplexní profil. Slovo „může“ je na místě, ale měřitelná data mu dodávají váhu.

Kopi luwak v Česku: cena, pravost a etický checklist

V českém retailu kopi luwak existuje. Specializovaný e-shop Kopi Bean nabízí variantu Lintong za 890 Kč při jednotkové ceně 17,80 Kč za gram s deklarací divokého sběru. Oficiální tisková zpráva Nature Portfolio uvádí cenu přesahující 25 000 Kč za kilogram na globálním trhu. I v české cenové hladině jde o produkt řádově dražší než špičková výběrová káva.

Problém ovšem tkví v autenticitě. Běžný spotřebitel pravost smysly spolehlivě nerozezná; akademické laboratoře k tomu potřebují metabolomické markery jako inositol, pyroglutamovou kyselinu nebo poměr citronové a jablečné kyseliny. Pro běžného kupujícího proto doporučujeme praktický checklist:

• Konkrétní oblast původu – Sumatra, Jáva, Bali, Kodagu; čím přesnější, tím lepší.
• Deklarace způsobu sběru – hledejte výslovně „wild-sourced“ nebo „divoký sběr“, nikoli jen obecné „kopi luwak“.
• Dohledatelný dodavatel – jméno farmy, estate nebo kooperativu.
• Laboratorní certifikace šarže – ideální stav, v praxi vzácný.
• Druh kávy – většina komerčního luwaku je arabika; studovaná robusta z Kodagu představuje specifický segment.

Samotný nápis na dárkovém balení pravost nedokládá. A etická stránka je stejně podstatná jako chemická: klecový chov cibetek, rozšířený zejména v jihovýchodní Asii, vyvolává oprávněnou kritiku ochránců zvířat. Divoký sběr z trusu volně žijících jedinců je eticky přijatelnější varianta, ale ověřit ji bez nezávislého auditu zůstává obtížné.

Jak obstojí vedle slonů a ptáků: srovnání prémiových „zvířecích“ káv

Kopi luwak zdaleka nestojí na trhu exotických biozpracovaných káv osamocena. Black Ivory Coffee prochází trávicím traktem slonů v Thajsku, a její producent uvádí chuťové tóny čokolády, kakaa, koření a čajové komplexity. Odborná práce o této kávě popisuje vyšší obsah fenolů, flavonoidů a tříslovin oproti mokře i suše zpracovaným zrnům. A cena? Zhruba 45 000 Kč za kilogram, tedy výrazně nad běžně uváděnou hranicí pro luwak.

Jihoamerická Jacu Bird Coffee zase prochází trávením ptáka jacu. Podle přehledové studie ve Frontiers u ní dochází k poklesu kofeinu o 69 % a chlorogenových kyselin o 28 %, tedy k dramaticky odlišným změnám než u cibetky. Každé „zvířecí“ zpracování posouvá jinou část chemického profilu zrna, a tím i jiný aspekt výsledné chuti.

Dá se cibetčí fermentace napodobit uměle? Autoři říjnové studie zmiňují, že ošetření kyselým roztokem s enzymy (pepsinem, amylázami, glukosidázami, proteázami či lipázami) mimo živý organismus by mohlo vyvolat aroma připomínající civet coffee. Sami to ovšem experimentálně neověřovali jako plnohodnotnou náhradu. Věda umí některé změny imitovat; úplnou ekvivalenci zatím otevřená data nedokládají.

Bezpečnost produktu, který doslova pochází z trusu, přitom stojí na přísné hygienické praxi. Singapurská potravinářská agentura SFA vyžaduje u každé dovážené zásilky kopi luwak doklad o důkladném omytí, usušení a pražení spolu s laboratorními testy na E. coli, salmonelu, stafylokoky, Bacillus cereus, pesticidní rezidua a těžké kovy. Riziko tedy neplyne z exotičnosti, nýbrž z případného obcházení kontrolních postupů.

Článek Nejdražší káva světa projde střevy cibetky. Mikrobiom zvířete v zrnech zvýší tuky a sníží kafein, výsledek chutná neobvykle se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co se děje s chutí, když káva stojí

Senzorická studie z UC Davis publikovaná v roce 2024 ukázala, že teplota a čas mění intenzitu jednotlivých chuťových atributů u kávy připravené plnou imerzí. Horká káva po nalití nabízí jiný profil než tentýž nápoj o dvacet minut později, a po delším stání se rozdíly sice zmenšují, ale výsledek je plochý a nevýrazný. Nejde o zkažení. Jde o to, že káva přestane být zajímavá.

Paradoxně právě čerstvě uvařený šálek nemusí chutnat nejlépe. Přehledová práce z Oregon State University shrnuje, že preferovaná teplota pití se pohybuje kolem 54–60 °C, přičemž průměr v jedné velké studii vyšel na necelých 60 °C. Čerstvě uvařená káva má přitom běžně přes 80 °C. Orientačně stačí nechat běžný šálek bez víčka asi pět minut, pak se dostanete do pásma, které je příjemnější na jazyku i bezpečnější pro jícen.

Proč je 65 °C hranice, kterou stojí za to znát

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) při WHO zařadila pití velmi horkých nápojů nad 65 °C do skupiny 2A, tedy pravděpodobně karcinogenní pro člověka. Mechanismus není složitý: opakované tepelné poškození sliznice jícnu vede k chronickému zánětu, a ten zvyšuje pravděpodobnost nádorového bujení. Nejde přitom o kávu jako takovou; IARC v roce 2016 výslovně oddělila riziko samotného kofeinového nápoje od rizika jeho teploty. Káva jako taková karcinogenní není. Její teplota být může.

Praktický důsledek: kdo si zvykl srkat espresso okamžitě po přípravě, pije nad bezpečnou hranicí. Pět minut trpělivosti problém vyřeší a chuťově to bude lepší zážitek.

Mléko, čas a nebezpečná zóna

Tady se přesouváme od senzoriky k mikrobiologii, a pravidla jsou tvrdší, než si většina domácích kuchařů připouští.

Americký úřad pro bezpečnost potravin (USDA FSIS) definuje takzvanou nebezpečnou zónu mezi 4,4 °C a 60 °C. V tomto rozmezí se patogeny jako Staphylococcus aureus, Salmonella, E. coli O157:H7 nebo Campylobacter dokážou zdvojit už za dvacet minut. Pro rychle se kazící potraviny (a mléko mezi ně patří) platí dvouhodinové pravidlo: maximálně dvě hodiny mimo lednici. Při teplotě v místnosti nad 32,2 °C se limit zkracuje na jedinou hodinu.

Pro český kontext to znamená: v rozpáleném letním bytě bez klimatizace nemá cappuccino „čekat na odpoledne“. Buď ho dopijete, nebo ho vylijete.

Zásadní je ještě jedna věc. Patogenní bakterie nemusí změnit vůni, chuť ani vzhled nápoje. Jak upozorňuje FDA, „očichat a ochutnat“ není spolehlivý test bezpečnosti. Mléčná káva, která vypadá a voní normálně, může být mikrobiologicky závadná.

Cold brew: praktičtější, ale ne bez pravidel

Čisté černé cold brew vychází z tohoto srovnání jako nejpraktičtější varianta pro přípravu dopředu. Ověřovací studie zadaná americkou National Coffee Association a provedená laboratořemi Eurofins testovala šest patogenů včetně Listeria monocytogenes a Clostridium botulinum, a za kontrolovaných podmínek nepozorovala růst ani tvorbu toxinu. Kanadský dozorový úřad CFIA zase při cíleném průzkumu 59 vzorků cold brew nenašel Salmonellu ani E. coli O157, i když u čtvrtiny vzorků zaznamenal zvýšené celkové počty aerobních bakterií, tedy signál, že na hygieně výroby záleží.

Wisconsinský zemědělský úřad ve svém informačním listu doporučuje cold brew skladovat při teplotě do 5 °C a spotřebovat do sedmi dnů. Pro domácí přípravu je to rozumný strop. Výhoda ale platí jen za dvou podmínek: žádné mléko a stálé chlazení. Jakmile přidáte mléko nebo necháte lahev na lince, veškerá „bezpečnostní výjimka“ mizí.

Jak si to zapamatovat

Nejlepší strategie pro ty, kdo si rádi připravují kávu dopředu: skladovat zvlášť černou kávu a zvlášť mléko, spojit je až těsně před pitím.

Nejrizikovější návyk s kávou není dopíjení studeného černého hrnku z rána. Je to latte, které stálo tři hodiny na sluncem vyhřáté kuchyňské lince, a stále vypadá naprosto v pořádku.

Článek Dlouhé stání a vysoká teplota mění chuť kávy a mohou podpořit množení mikrobů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak pastu připravit a nanést

Standardizovaný recept neexistuje, žádný výrobce kávovou retuš pochopitelně necertifikuje. Z obecných pravidel pro moření dřeva a z praxe kutilské komunity ale vychází jednoduchý postup:

• Vezměte lžíci použitého lógru (po překapávané, moka konvičce nebo espressu, nikoli instantní kávu, ta je už průmyslově vyextrahovaná a nemá potřebnou texturu ani pigment).
• Po kapkách přidávejte vodu, dokud nevznikne hustá kaše, která drží na prstu.
• Špachtličkou nebo hadříkem vtírejte pastu přímo do škrábance, po směru vláken.
• Nechte působit dvě až tři minuty. Přebytek setřete čistým suchým hadříkem, opět po vláknech.

Klíčové pravidlo: vždy nejdřív zkouška na skrytém místě. Savé dřevo může pigment nasát nerovnoměrně a místo retuše vznikne tmavý flek.

Proč samotná káva lesk nevrátí

Sedlina dodá barvu, ne ochranu. Škrábanec po ní vypadá tmavší, ale povrch zůstává otevřený, matný a zranitelný. Skutečný vizuální efekt, ten hedvábný, sametový lesk, který si spojujeme s pěkným nábytkem, přidá až fixační vrstva oleje nebo vosku.

V českých hobbymarketech seženete vhodné produkty bez problémů:

Bez této fixace jde o dočasnou kosmetiku, jejíž výdrž závisí na zatížení povrchu. S olejem nebo voskem se retuš stabilizuje a povrch získá jednotný, příjemný dojem.

Na čem metoda funguje, a na čem selže

Tady je nejdůležitější část celého tipu. Než sáhnete po lógru, musíte rozpoznat, z čeho je váš nábytek.

Funguje na:

• Tmavším masivu s drobnými vlásečnicovými škrábanci.
• Starší savé dýze, kde je povrchová úprava už opotřebená.
• Neošetřeném dřevě, třeba police typu IKEA HEJNE z měkkého masivu, které lze podle výrobce mořit, olejovat i voskovat.

Nefunguje na:

• Laminu a papírové fólii, typicky levnější regály a skříňky. Třeba IKEA KALLAX je dřevotřísková deska potažená papírovou fólií s akrylovým barvivem. Káva nemá kam vsáknout, jen se rozmaže.
• Uzavřeném tvrdém laku, hladký, lesklý povrch pigment nepřijme.
• Světlém dřevě, i drobné množství kávového pigmentu vytvoří viditelnou tmavou skvrnu.

Jak to poznat bez odborníka? Kápněte na skryté místo trochu vody. Pokud se do pár sekund vsákne a dřevo ztmavne, povrch je savý a metoda má šanci. Pokud kapka stojí na povrchu jako na skle, máte uzavřený lak nebo fólii. Lógr odložte.

Kdy raději sáhnout po profesionálním řešení

Kávová pasta je nouzovka pro drobnost. Hluboký škrábanec, odloupnutá dýha nebo poškození na větší ploše vyžadují jiný přístup: lokální broušení, barevně sladěný výplňový vosk nebo retušovací pero. Firmy jako Libéron nabízejí voskové výplňové tyčinky v desítkách odstínů, Osmo má profesionální olejové mořidlo s navazujícím bezbarvým finišem. Výhoda oproti kávě? Přesný odstín, předvídatelný výsledek a systémová ochrana v jednom.

A jedna praktická poznámka na závěr práce s oleji: hadry nasáklé tvrdým voskovým olejem nikdy nenechávejte zmačkané v koši. Technické listy výrobců výslovně varují před rizikem samovznícení. Rozložte je na nehořlavém povrchu, nechte proschnout a teprve pak vyhoďte.

Kontrolní seznam před prvním pokusem

1. Je nábytek z masivu nebo savé dýhy?
2. Je poškození drobné a lokální?
3. Jde o tmavší odstín dřeva?
4. Vsákne se kapka vody na skrytém místě?
5. Zkouška kávovou pastou na skrytém místě dopadla bez fleků?

Pokud jste pětkrát odpověděli ano, lógr z ranní kávy má reálnou šanci ten otravný šrám na komodě po babičce opticky smazat. Stačí po něm přejít olejem, a výsledek vypadá, jako byste zavolali truhláře

Článek Nevyhazujte kávovou sedlinu. Domácí pasta z lógru vrátí starému nábytku původní barvu i lesk se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Smrtící kofeinový propad aneb taková malá zrada v hrnečku

Navíc v mozku zbývá adenosin, látka způsobující únavu. Kofein ho nezničí, jen ho na chvíli zamaskuje. A jakmile káva vyprchá, tenhle unavovací koktejl na vás vletí s dvojnásobnou silou. Výsledek? Dopolední krize, kdy byste nejraději usnuli i vestoje. Zkuste proto vydržet aspoň devadesát minut, než si dáte první doušek. Vaše tělo vám za tuhle trpělivost poděkuje přílivem opravdové energie.

Slaný budíček pro buňky

Ale než sáhnete po kofeinu, dopřejte si něco, co váš mozek skutečně nakopne. Po noci jste dehydrovaní, i když nemáte pocit sucha v puse. Špičkoví odborníci, jako je třeba známý Andrew Huberman, doporučují vypít hned po ránu velkou sklenici vody se špetkou kvalitní mořské soli a trochou citronu. Proč ta sůl? Nejde o to, abyste si udělaly polévku, ale o elektrolyty. Sůl pomůže vodě dostat se tam, kde je jí nejvíc potřeba, tedy do vašich buněk a nervových drah. Je to v podstatě taková přírodní infuze, která vám okamžitě rozsvítí v hlavě.

Světlo jako nejlepší kafe a cirkadiánní rytmus

Tohle je absolutní základ, který nic nestojí, a přesto ho spousta z nás ignoruje. Místo toho, abyste hned po probuzení sjížděli sociální sítě, roztáhněte závěsy nebo ideálně vylezte na minutu na balkon. Naše oči potřebují přirozené denní světlo, aby vyslaly signál do mozku: Hele, je den, vypni melatonin a nahoď dopamin! A nenechte se mýlit – i když je venku pod mrakem a vypadá to tam všelijak, pořád je tam mnohonásobně víc světelných jednotek než pod tou nejjasnější zářivkou v koupelně. Je to ten nejlevnější a nejúčinnější spínač energie, jaký kdy příroda vymyslela.

Studená facka a trik s ledovou vodou

A pokud se stále ještě cítíte jako v polospánku, protože předchozí den prostě stál za to, zkuste trik, který využívají i elitní sportovci – aktivaci takzvaného potápěčského reflexu. Stačí si obličej pořádně opláchnout ledovou vodou nebo do ní na pár vteřin ponořit obličej. Tenhle šok okamžitě zpomalí tep a zároveň restartuje vaši nervovou soustavu. Je to, jako byste na počítači zmáčkli tlačítko reset. Doopravdy.

Článek Přestaňte pít kávu hned po probuzení! Neurovědci odhalili 10minutový trik, který vás nakopne mnohem víc se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč není ráno ideální čas na šálek kávy?

Příjem kofeinu během ranních hodin překáží tvorbě vyšších hladin hormonu kortizolu, která je ve stejných hodinách na maximu. A kortizol je hormon, který nám pomáhá zůstat bdělí a mít se na pozoru. Požitím kávy hned ráno po probuzení, když jsou hladiny hormonu vysoké, si takový uživatel kávy zvyšuje toleranci na kofein. Nahrazuje totiž energii pramenící z kortizolu kávou, místo aby tento příjem energie přidával.

V lidském těle se totiž střídají časy, kdy nám pozornost a bdělost dodává kortizol, s těmi, kdy je na místě tomu pomoci vlastními silami. Obecně v 8–9 hodin ráno je čas kortizolu, v 9:30–11:30 chvíle pro kávu. Čas 12–13 hodin patří opět kortizolu a od 1:30 do 5 odpoledne je to celé na kávě. Kortizol se opět přihlásí až v 5:30–6:30, poté má tělo spací režim. Ne všichni ovšem chodíme spát a ani nevstáváme ve stejný čas. Co třeba skutečná ranní ptáčata?

Minimálně hodinu po probuzení

Dr. Stephen B. Miller navrhuje, aby lidi bez ohledu na čas vstávání počkali minimálně hodinu od momentu probuzení, než si černý mok dopřejí. Vzhledem ke zmíněným střídajícím se „pásmům“ pro kofein a kortizol dává vlastně přestávka na kávu perfektní smysl. Kortizol je také vnímán jako hormon, který se uvolňuje během stresových situací, a konzumace kávy jeho produkci celkově zvyšuje. Hlavně tehdy, je-li konzumována během jeho vrcholů.

Z toho se pak může konzument kávy snadno dostat do kávovo-kortizolové stresové smyčky. Základem je stres s kortizolem, který chce přebít další kávou. Ta nepomůže vyřešit stresovou situaci a naopak zvýší hladinu kortizolu. Stres tak trvá a žádá si další šálek, situace se tudíž opakuje. Káva má být v první řadě konzumována v klidu, s rozvahou, hrnek teplého nápoje s příjemnou chutí i vůní se má vychutnat v příjemné atmosféře.

Kolik šálků populárního nápoje si denně dopřáváte?

Zdroj: Science

Článek Kdy během dne je nejlepší čas na kávu? Pro optimální dobití energie byste ji neměli pít hned po probuzení se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zrna jsou technicky vzato semena

Jde o vrcholky bobulí podobné třešním, ale říkáme jim zrna, protože nám připomínají luštěniny. Tyto bobule lze navíc konzumovat jako jídlo. V dřívějších dobách je lidé míchali s tukem a vyráběli tak energeticky vysoce bohaté kuličky. Fermentací vznikal také nápoj podobný vínu. Káva má dva hlavní druhy – robustu a arabicu. Evolučně jsou první rostliny arabicy. Podívejte se teď na obrázek z kavárny a najděte na něm logickou chybu.

Robusta je méně populární, má hořčejší chuť a obsahuje také více kofeinu. Nejvíce kávy na světě roste v Brazílii. Dnes produkuje tato země asi třetinu celosvětové poptávky, tedy dvojnásobek druhého největšího producenta kávy, Vietnamu. V USA produkují kávu jen dva státy. Dárkem Spojených států světu je tak káva Kona. Protože se na její pěstování hodí nejvíc podnebí v blízkosti rovníku, je havajské počasí na produkci kávy zcela optimální.

Role espressa a nejdražší na světě

Nedávno se ke kávovému byznysu přidala také Kalifornie. V italštině znamená slovo espresso „vytlačené“. Odkazuje to ke způsobu výroby této verze, kdy je horká voda prohnána přes stlačenou kávovou sedlinu. A přestože má espresso více kofeinu na jednotku než stejný objem kávy, bylo by na dorovnání potřeba tří jeho šálků. Nejdražší káva stojí více než 600 liber (17 000 Kč). Nejvytouženější varianta pochází z trusu asijských palmových cibetek.

Kočkám podobná zvířata se živí plody kávovníku, ale nedokážou jeho semínka strávit. Vyloučená semínka jsou zdrojem hladké a méně kyselé kávy zvané kopi luwak. Její produkce si ovšem vysloužila mnoho kritiky od aktivistů zaměřených na ochranu zvířat. O celkový zákaz kávy se už snažilo více lidí. Například v roce 1511 se vůdcové v Mekce domnívali, že podporuje radikální myšlení, a nápoj zde byl postaven mimo zákon.

Zákazy, obliba a předávkování

O něco podobného se pokusili italští úředníci během 16. století – věřili v satanskou povahu kávy. Nicméně papež Klement VII. miloval černý nápoj natolik, že zákaz zrušil a kávu v roce 1600 dokonce pokřtil. Tím ale snahy nekončily a například v 18. století se o další zákaz pokusila švédská vláda. Nápoj i s příslušenstvím byl prohlášen za ilegální, protože měl povzbuzovat rebelské nálady ve společnosti. Nezdá se vám ten dort položený na knize trochu zvláštní?

Kávou se lze předávkovat, ale bylo by k tomu potřeba asi 30 šálku za velmi krátkou dobu. Tedy na to, aby člověk dosáhl smrtelné dávky kofeinu. Nejvíce milovníků černého nápoje najdete ve Finsku. Průměrný dospělý občan tohoto státu spotřebuje každý rok skoro 13 kilogramů kávy. Podle různých výzkumů prodlužuje mírná konzumace (asi 3 šálky za den) lidský život a také redukuje riziko kardiovaskulárních chorob.

Článek Chce to skutečně se zamyslet pro objevení logické chyby na obrázku. Každý ji nenajde se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vliv na úmrtí má až 8 šálků

Například britská Biobank prováděla rozsáhlou 10letou studii na stovkách tisíc Britů a snažila se zjistit dopady pití kávy na jejich úmrtí. Ve studii byli zahrnuti jak nepijáci kávy, tak ti, kteří ji konzumují v opravdu velikém množství. Výsledky jsou pozitivní v tom, že u lidí, kteří denně pili omezené množství kávy, souvislost se zvýšeným rizikem úmrtí zjištěna nebyla. Problém ale nastal u lidí, kteří pili více než osm šálků. Zde se již zvýšené riziko začalo ukazovat.

Jiné studie naznačují, že pití kávy má na lidský organismus i pozitivní účinky. Například se zjistilo, že lidé, kteří pijí čtyři šálky kávy denně, mají menší pravděpodobnost chronického onemocnění jater a vzniku rakoviny jater. U chronického onemocnění je riziko o 21 procent nižší. U ztučnění jater dokonce o 49 procent nižší. To jsou v souvislosti s rostoucím výskytem rakoviny jater ve světě velmi pozitivní čísla.

Metaanalýza 95 studií také měla prokázat, že pití kávy má kupodivu vliv i na nižší výskyt kardiovaskulárních chorob. Ačkoli v minulosti se naopak dávalo pití kávy s chorobami srdce do souvislosti. Káva může mít vliv i na vaše psychické zdraví. Jedna ze studií naznačuje, že ženy, které vypily čtyři kávy denně, byly méně náchylné k depresi. Jiné studie naznačují, že káva má pozitivní vliv na obezitu.

Cukr a smetana naopak škodí

Nutno poznamenat, že mnoho z těchto závěrů má svá ale. Prvním je fakt, že mnozí lidé pijí kávu i s několika lžičkami cukru a pořádnou porcí tučné smetany. Takováto kombinace je samozřejmě kalorickou bombou a naopak obezitu podporuje. Vysoká konzumace cukru také může mít vliv na vznik cukrovky. Proto lze závěry o pozitivních dopadech kávy na lidské zdraví vztahovat pouze k čisté černé kávě.

Také platí, že mnozí jedinci mohou být na kofein obsažený v kávě citliví. Pokud vás například po dvou nebo třech šálcích kávy začíná bolet hlava nebo se vám bude dělat špatně, rozhodně byste se do dalších nutit neměli. Mnohem lépe uděláte, když si denně dáte šálek jenom jeden. Stejně tak by to s pitím tohoto nápoje neměli přehánět lidé, kteří mají při jeho konzumaci žaludeční potíže nebo jiné problémy.

Článek Milovníci kávy se mohou radovat: Má mnoho překvapivých pozitiv na lidské zdraví, důležité je však dávkování se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Droga, kterou nepovažujeme za drogu

Všichni tak vlastně končíme ve spánkové deprivaci a vnitřně toužíme po tom „spát jako nemluvně“. Nicméně si uvědomme, že děti se budí několikrát za noc, kdy pláčou a křičí, a opětovné usnutí jim dělá značné potíže. To je nejspíš důvod, proč se Michael Pollan, tvůrce audioprůvodce „Kofein“, rozhodl formulaci změnit. Cílem jeho práce je „spát opět jako teenager“. Tvrdí především, že klíčem k dobrému nočnímu spánku je vyhnout se kofeinu.

Ačkoli s tím bude nejspíš hodně lidí bojovat, spánkové přínosy za překonání těžkostí rozhodně stojí. „Všichni jsme dnes zkofeinovaní. A dokud se ho nezbavíte, tak si neuvědomíte, jak běžný stav to vlastně je.“ V roce 2018 dokončil příručku „Change Your Thoughts: What the New Science of Psychedelics Teaches Us About Consciousness, Dying, Habit, Despair and Transcendence“. Následně se zaměřil na další podceněnou drogu, tedy kofein.

Dopad nahrazení espressa bylinkami

Ten je totiž podle něj dokonce škodlivější, než jak je obvykle brán. „Je to droga, kterou používáme každý den. Jenže o něm nikdy neuvažujeme jako o droze, a tedy ani o závislosti. Jenže přesně takhle to je. Proč tedy ten vztah podrobně neprozkoumat?“ Hodně výzkumů už podle něj potvrdilo efekty kávy jak na duševní, tak i fyzický výkon. Proto zkoumá zákonitosti kofeinové závislosti a také efekt vynechání této látky. Mozek je ovlivněn překvapivým způsobem.

Sám se v rámci bádání rozhodl přestat na 3 měsíce. Na začátku cítil ztrátu sebedůvěry a cítil se naprosto zničeně. Nemohl se soustředit a celá kniha se zdála jako hloupý nápad. Tyto symptomy ale po pár dnech zmizely. „Po chvíli jsem zase spal jako v pubertě. Byl to měřitelný bonus a opravdu velký. Navíc to byl opravdu hluboký spánek plný snů.“ Po tři měsíce tak nahradil espresso bylinkami ze zahrádky, hlavně heřmánkem a mátou.

Podobné efekty na spánek jako alkohol

Dobrý spánek vyžaduje i další faktory jako studenou místnost nebo absenci stresu. To se ovšem u většiny z nás nevyskytuje. Působení kofeinu přirovnává k alkoholu. „Malá dávka vína není asi problém, ale větší už se na spánku pozná. Alkohol si hraje s naší REM fází spánku, kdy nejvíc sníme, stejně jako kofein s usínáním.“ Pokud jde o důležitost kávy, podle Pollana jsme závislí na celém rituálu, vůni a úkonech spojených s espressem. Neradí ho ovšem opustit natrvalo a sám se k němu po pokusech vrátil.

Jeho dávka kofeinu po 3 měsících byla přívalem euforie a radikální změnou vnímání. Teď si kofein dává skrze espresso, některé čaje a čokoládu. Ocenil hlavně espresso s malou dávkou hořké čokolády. „Myslím, že slovo závislost s sebou nese hodně morální zátěže. Jak mi řekl Roland Griffiths z Johns Hopkins, pokud máte stále dostupný zdroj, který si můžete dovolit a neovlivňuje to vaše zdraví, pak není na závislosti nic špatného.“

Článek Vysazení kofeinu ovlivní spánek víc, než jsme si doposud mysleli. Jeho působení se dá přirovnat k alkoholu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Otázka přetížení organismu kofeinem

Obvykle pro ni totiž existuje sekundární příčina. „Většina lidí si je vědoma efektů, které mohou po konzumaci kofeinu celkově očekávat. Pro někoho je to větší ostražitost a přímo hmatatelná vnitřní energie. U jiných se pak může objevit i mírné chvění, přičemž obojí se projevuje cca do 20 minut,“ vysvětluje Dr. Ross Perry, vedoucí kliniky Cosmedics. Když zažíváte dokonce třes a chce se vám na toaletu, jde nejspíš o citlivost či nesnášenlivost.

„V mnoha případech ovšem lidé jednoduše konzumují kofeinu příliš a ženou tak svůj organismus až na hranu přetížení. Jindy však může stejně působit i malinké množství. Pak se rychle objevuje třes, bolesti žaludku, hlavy, dále nespavost, bušení srdce či úzkostné stavy.“ Podle výživového experta Jenaeda Brodella k tomu přispívají i další faktory jako věk, pohlaví, hmotnost či genetické predispozice. Jde také o stav metabolismu jater a mozku.

Velké riziko pro úzkostné pacienty

„Zmíněné příznaky často způsobuje menší rychlost metabolismu. Kvůli němu zůstává kofein v těle mnohem déle. Jedinci s citlivostí mohou tolerovat jen velmi malé objemy právě podle individuálních tělesných dispozic. Alergici mohou však i na takto malé množství reagovat špatně a velmi rychle,“ potvrzuje specialista. Právě kvůli pomalému zpracování kofeinu u některých lidí mohou velmi nepříjemné stavy trvat i celé hodiny.

Dle závěrů studie uvedené v General Hospital Psychiatry může kofein snadno zhoršit stavy pacientů s panickými poruchami. Během jednoho z výzkumů mělo 51,1 % účastníků panický záchvat prakticky ihned po konzumaci kofeinu. Nejčastějšími příznaky citlivosti nebo intolerance je bušení srdce, bolest hlavy, úzkost, neklid, nespavost, celková podrážděnost, třes a nutkání jít na toaletu. Primární projevy jsou nevolnost, tep a bolesti hlavy.

Čím tedy kávu nahradit?

Dr. Perry doporučuje zvýšit příjem vody. Potřebujete-li ranní „nakopávač“, zkuste teplou vodu s citronem, zeleninové nebo ovocné smoothie, sodovku nebo kokosovou vodu. Jste-li fandové čaje, ale chcete omezit kofein, sáhněte po bílém místo černého nebo zeleného. Ten obsahuje mnohem méně kofeinu, cca 6–55 miligramů na šálek. Zkuste případně nějakou dobu popíjet čaje bylinkové nebo ovocné, které jsou naprosto bez kofeinu.

Dalším řešením je vyladění příjmu kofeinu. U šálku kávy máte obsah cca 100–200 miligramů. Na druhé straně třeba kofeinové tablety mají obsah jasně určený, čímž můžete celkové množství velmi přesně kontrolovat. „Právě kontrolou spotřeby se lze vyhnout nepříjemným vedlejším efektům typu únavy nebo nervozity.“ Je-li to pro vás problém, ale zároveň se nechcete vzdát chuti kávy, zkuste také tu bez kofeinu.

Článek Káva může být pro tělo nepřítel. Nikoho nenapadne jí přisuzovat důsledky, avšak je nebezpečné je podceňovat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Krok první – sběr materiálu

Kávová sedlina je původně mokrá, pro zapálení je potřeba ji usušit. Jednoduše ji dejte na kus novin a nechte někde odstát. Jen ji nenechte ve vlhkém prostředí, snadno chytí plíseň a bude k ničemu. Jakmile jí budete mít dost, rozprostřete ji na pečící papír a nechte pořádně upéct na slunci nebo klidně v troubě na 250 stupňů. Použijete-li troubu, občas otvírejte dvířka, aby se vlhkost dostala ven. Na slunci nesušte během vlhkého dne.

Krok druhý – sedlinu do plata od vajec

Jakmile bude sedlina opravdu vysušená, udělejte si kornout z novin a nasypte ji do plata od vajec.

Krok třetí – přidejte zápalky a kávové filtry

Pro rozdělání ohně potřebujete savý povrch, což je právě ta situace, kdy se bude hodit kávový filtr. Roztrhejte ho na malé kousky, zmačkejte a dejte do důlku na vejce. Přidejte také zápalky jako další zápalnou pojistku, jednoduše do každého důlku plného sedliny jednu zapíchněte.

Krok čtvrtý – roztavení a nalití vosku

Když tavíte vosk, buďte velmi, velmi opatrní, abyste ho nepřehřáli. Taky to pokud možno nedělejte uvnitř, roztavený parafin umí nadělat pěknou paseku. Stačí uvést, že při dostatečné teplotě je plynný parafin velmi hořlavý a plameny pak mohou vyšlehnout všemi směry. Pokud se vám něco takového přihodí, budete mít co dělat s útěkem a na nic dalšího už nezbyde čas ani energie. Takže s voskem opatrně, žádný kouř ani var, jen uvedení do tekutého stavu.

Jakmile toho dosáhnete, nalijte ho do vaječného plata co nejrovnoměrněji. Soustřeďte se jen na jeden důlek v jeden moment. Navíc se připravte, že sedlina nasaje mnohem víc vosku, než byste čekali. To je ovšem dobře, protože to znamená, že tento podpalovač bude opravdu kvalitní a vydatný. Až ho pak budete používat někde v přírodě, budete za spoustu vosku rádi.

Krok pátý – nechte vychladnout, vyloupněte, zapalte

Celé plato nechte hodně dlouho vychladnout. Pokud se vám nějaká sedlina uvolnila, rozehřejte další vosk a zalijte ji, ať drží hezky na místě. Když budete potřebovat rozdělat oheň, vyloupněte jeden kousek a použijte dle libosti. Postupně možná přijdete na další vylepšující přísady nebo vychytávky. Hlavní je dosáhnout směsi, která se bude snadno zapalovat.

Máte nějakou vlastní vychytávku na rozdělání ohně?

Zdroj: ScienceNews

Článek Kávová sedlina funguje lépe, než pepo: Díky ní v přírodě rozděláte oheň raz dva – trik zkušených kempařů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Příprava kávy je nedávnou záležitostí

Historicky pochází káva z oblasti Etiopie, konkrétně z provincie Kaffa, v níž se dodnes pěstuje. První zmínky o její konzumaci sahají do 6. století našeho letopočtu. Kávová zrna se nejprve žvýkala – pražit se začala později a vlastně náhodou. Lidé ucítili aroma pražených kávových zrn až po rozsáhlém požáru, který oblast zachvátil. Zmínky o počátcích kultivace kávovníků pochází z Jemenu, a sice ze 13.–14. století. Do Evropy se káva dostala až v 17. století. Espresso bylo vynalezeno o další tři století později.

V současnosti svět prožívá tzv. třetí kávovou vlnu, kdy je kladen důraz nejen na konzumaci nápoje, ale také na jeho kvalitu a způsob přípravy (moka konvice, french press, aeropress, filtrovaná káva, džezva, espresso, chemex, vacuum pot, aj.). Podle dostupných zdrojů se celosvětově vypijí 2 miliardy šálků kávy denně. Bohužel, s postupující klimatickou změnou dochází i ke změně vhodných podmínek pro pěstování kávovníků, a tudíž ke snižování celkové produkce kávy.

Riziko vyhubení a nižší odolnosti proti škůdcům

Určitým řešením by bylo posunout výrobu kávy do severnějších oblastí, avšak není jisté, zdali tam budou splněny základní životní nároky kávovníku (průměrná roční teplota 18–21 °C, vysoká vzdušná vlhkost, polostinné stanoviště). Bude-li zmenšování ploch a úbytek produkce pokračovat stávajícím tempem, již v roce 2080 kávovníky z volné přírody zmizí. Jejich pěstování bude možné pouze v uměle vytvořených podmínkách, což s sebou ponese snížení genetické diverzity rostlin.

To, společně s méně vyhovujícími podmínkami, bude mít za následek vyšší náchylnost rostlin k napadení škůdci a chorobami. Jednou z nich je rez kávová (Hemileia vastatrix), která se poprvé objevila na Srí Lance koncem 19. století. Odtud se rozšířila do Afriky, Asie a v 70. letech 20. století i do Ameriky, kde se do roku 2010 rozšířila po všech plantážích. Jen v loňském roce zničila rez kávová 16 % celkové úrody ve Střední Americe. S postupujícím oteplováním se jí daří přesouvat i do horských oblastí, které byly dříve pro její rozmach příliš chladné.

Zapomenutý kávovník je nadějí pro budoucnost

Jednou (a možná jedinou) nadějí na záchranu kávy je vyšlechtění nových kultivarů. Ačkoliv má rod Coffea přes 120 druhů, k přípravě kávy jsou vhodné jen 2, a sice Robusta a Arabika. S výzkumem vhodných odrůd pomáhají kromě výzkumných center a institutů i některé kávové řetězce. Velmi nadějným je druh Coffea stenophylla (kávovník úzkolistý), který je odolnější a snáší i chladnější podnebí. Bohužel málo plodí, proto se pro produkci příliš nevyužíval a nevyužívá. Ovšem v budoucnu, podaří-li se ho výzkumníkům vyšlechtit, se může stát kávovou budoucností.

Kolik šálků kávy si denně připravíte?

Zdroj: TheScientist

Článek Už brzy si kafe budou dopřávat jen „vyvolení“. Svět se totiž řítí do velké kávové krize se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Předpoklad postavený na hlavu

„Káva a kofein jsou obecně považovány za velmi špatné právě s ohledem na srdce. Lidé si je totiž spojovali s bušením srdce, vysokým tlakem a dalšími projevy,“ uvádí Kao. „Jasný vztah mezi zvyšováním příjmu kofeinu a snižováním rizika srdečního selhání staví tento předpoklad úplně na hlavu. Nicméně se hned nenatahujte po dalším šálku.“ Zatím totiž neexistují jasné důkazy, které by tento postup doporučily podobně jako absenci kouření nebo pravidelné cvičení.

Kao a jeho tým analyzovali informace z Framingham Heart Study, Atherosclerosis Risk in Communities Study a Cardiovascular Health Study. Dohromady tyto materiály obsahují 10 let sledování více jak 21 000 dospělých, kteří pijí 1–3 šálky kávy denně. Napříč všemi těmito studiemi měli konzumenti v delším horizontu nižší riziko srdečního selhání. U lidí v prvních dvou studiích klesalo riziko o 5–12 % za jeden šálek ve srovnání s lidmi, kteří kávu nepili.

Záleží na celkové skladbě stravy

Třetí studie nezachytila změnu v riziku při pití 1 šálku denně. Ovšem 2–3 šálky za den se už projevily poklesem nebezpečí rozvoje srdečního selhání o 30 %. Pití kávy bez kofeinu v tomto případě naopak stejné riziko citelně zvedlo, v dalších studiích ovšem nemělo signifikantní vliv. Studie nerozlišovaly kávu podle rozdílných metod přípravy, nebraly v potaz původ bobů ani sílu nápoje. A i když přisoudily redukci rizika konzumaci kofeinu, není jasné, zda lze stejné účinky přisoudit i dalším kofeinovým nápojům.

Vládní zdravotní příručky uvádí, že 3–5 šálků čisté černé kávy denně může být součástí zdravého stravování. Ovšem velmi populární nápoje s kávovým základem mají mnoho kalorií, spoustu přidaného cukru i tuku. Navzdory přínosům je však káva riziková při konzumaci ve velkých objemech najednou. Sečteno a podtrženo – užívejte si přiměřené množství kávy, pokud váš jídelníček obsahuje dost ovoce, zeleniny, příliš nesolíte a nesladíte.

Jakou kávu máte nejraději a v jakém denním rytmu?

Zdroj: Nature

Článek Káva? Klidně 5 šálků. Nové studie potvrdily, že výrazně eliminuje riziko vážného onemocnění se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Další možné postupy dekofeinizace

Původní proces byl vyvinut v roce 1903 Ludwigem Roseliusem. To byl německý obchodník s kávou a také zakladatel firmy Kaffee HAG. Používal benzen k rozpuštění kofeinu v ještě nepražených kávových bobech. Protože je ale benzen silně karcinogenní, byl od té doby nahrazen mnohem bezpečnějšími metodami včetně dichlormethanu a ethylacetátu. Oba se totiž odpaří ve fázi, kdy už jsou zrna v procesu pražení.

Obecně existují dva postupy, evropský a tzv. švýcarský vodní proces. V případě evropského je nepražená káva namočena do vody. Jakmile dojde k otevření zelených zrn, jsou promyta dichlormethanem, který kofein absorbuje. Pak následuje opětovné promytí a nakonec vysušení. Výhodou procesu je velké zachování původní chuti i aromatu kávy. Nápoj v sobě i přesto nese drobné chemické příchutě, pro konzumenta je tak méně atraktivní.

Další, ne tolik příjemná metoda

Švýcarský vodní proces postrádá chemickou složku, způsobuje ovšem větší odliv vůně i chuti výsledné kávy. Káva je kompletně louhována v horké vodě i páře a výluh poté projde filtry s aktivním uhlíkem. Ty zachytí právě kofein a následně se do tekutiny opět namočí zrna. Tak do sebe znovu dostanou chuť i vůni, ovšem v menší míře. Kromě kofeinu tento proces totiž odstraní i éterické oleje, tedy právě nositele vůně a chuti. Pro vodní metodu je vhodnější arabika.

Kofein je alkaloid stimulující centrální nervovou soustavu i srdeční činnost. Jde o celosvětově nejrozšířenější stimulant, tedy o nejběžnější drogu. Sám o sobě je hořkou, krystalickou látkou a objevil ho v roce 1819 německý chemik Ferdinand Runge. Vyskytuje se hlavně v kávových bobech, listech čajovníku a ořeších koly. Při požití dočasně potlačuje únavu a probouzí bdělost organismu, jde o nejpopulárnější legální psychoaktivní látku světa.

Kterou kávu máte nejraději a měnila se nějak vaše preference?

Zdroj: ScienceNews

Článek Jak se vyrábí káva bez kofeinu? Na odstranění povzbudivé látky existuje několik metod se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Putování kávy naším tělem

Cokoli, co projde přes ústa a my to spolkneme, jde přímo do našeho žaludku. Podle aktuální míry jeho zaplněnosti tam nová návštěva může zůstat něco mezi 5 minutami a hodinou. Nápoje ovšem obecně trávíme rychleji a snadněji než jakoukoli pevnou potravu, takže šálek kávy v prázdném žaludku zpracujeme okamžitě. Tenké střevo využívá pro vstřebávání tekutin osmózu. Kofein, polyfenoly a další molekuly kávy jsou všechny rozpustné v tucích, takže velmi snadno projdou přes stěnu zažívacího traktu.

Krví se pak látky obsažené v kávě dostávají do ledvin a následně do močového měchýře. Obecně platí, že jakmile tekutina dorazí do močového měchýře, ozvou se senzory, které organismu oznamují, že se tato část těla plní. Pak vyšlou signál do mozkového kmene, kde jsou všechna centra pro instinktivní chování, jako je hlad, žízeň, nutkání zvracet či právě vyměšování. Zde se však začnou projevovat účinky kofeinu.

Rychlejší nutkání na malou stranu

Káva celý tento proces urychluje tím, že kofein stimuluje svalstvo ve stěně močového měchýře. Toto svalstvo je v klidu, dokud se měchýř plní, a stáhne se, když má moč vypustit. Jak ovšem mozek a měchýř pracují společně, přichází onen pocit akutní potřeby mnohem rychleji než obvykle. Pokud někdo navíc trpí na hyperaktivní močový měchýř, vše se odehrává ještě rychleji. Takové lidi vyžene na toaletu i pouhých 200 mililitrů vody s kofeinem mnohem rychleji než stejný objem čisté vody.

Zajímavým faktem je, že muži dovedou držet v měchýři více tekutiny a po delší dobu než ženy. V případě obou pohlaví však kofein značně odvodňuje organismus, takže z nás opravdu odejde více vody, než jsme vypili. Není to tedy jen pocit, je to holá skutečnost. Samozřejmě čím více kofeinu zkonzumujeme, tím horší efekt se dostaví. Proto také kavárny servírují sklenici vody, která vyrovná ztrátu organismu.

Také vás káva dovede tímto způsobem zaskočit?

Zdroj: HuffPost

Článek Čím to, že si po kávě potřebujeme odskočit na záchod? Kofein funguje jako zaříkávač měchýře se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Oblíbená Yerba maté a kombucha

Jedna plechovka nápoje Yerba maté obsahuje 150 miligramů čistého kofeinu. Kromě schopnosti stimulovat organismus obsahuje tento osvěžující nápoj také slušnou dávku probiotik. Mnoho uživatelů také říká, že nabuzení je na rozdíl od kávy stabilnější a konzistentnější, nejde o prudký nárůst výkonu a pak jeho prudký pokles. K tomu se také připojuje vnitřní harmonie, nová motivace a jasná mysl.

Když je řeč o probiotikách, bohatá je na ně i lahvička Health-Ade PLUS Energy. Jedna láhev tohoto nápoje krom toho obsahuje více kofeinu než šálek kávy, konkrétně 120 miligramů. Nápoj zvaný kombucha vzniká z oslazeného černého nebo zeleného čaje a může mít například citronovou příchuť. Kofein pochází z guarany, semínek stromu z Jižní Ameriky, která jsou v energetických nápojích používána docela často.

Energetické nápoje Rowdy a ZOA

Plechovka energetického nápoje Rowdy v sobě skrývá 160 miligramů kofeinu z nootropního L-Theaninu. To je prášek vytvářený ze zeleného čaje, který podporuje mírné zlepšení kognitivních funkcí. Nápoj je také obohacen mnoha elektrolyty jako magnesiem, draslíkem a sodíkem. To z něj dělá výborný prostředek pro obnovu těla třeba po náročném tréninku. Příchutě zahrnují třešeň, pomeranč, cukrovou vatu, zelené jablko, mango nebo jahodu.

Černá plechovka ZOA drinku se hodí tehdy, pokud nechcete přílišný nápor energie. Plechovka ZOA je méně agresivní nápoj s obsahem 160 miligramů kofeinu ze zeleného čaje. Další složkou je také extrakt ze syrových kávových zrn. Příjemným bonusem je denní dávka vitamínu B12, B6, B3 a také vitaminu C. Po stránce příchutí máte na výběr z kombinace ananasu a kokosu, citronu a limetky, pomeranče a původního nápoje.

Zdroj: EatThis

Článek Využijte efektivnější doping než kávu. Nápoje, které vás rozparádí jako červená býka v ringu. Mají větší obsah kofeinu, jen se o nich moc nemluví se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

První desítky minut kávy v systému

Během prvních minut po vypití vstupuje kofein do našeho krevního řečiště. S tím souvisí zvýšení krevního tlaku a taky pulsu, srdce se zkrátka rozjede. Během dalších deseti minut ucítíme rostoucí soustředěnost a obecně jsme nabuzení. Máme větší šanci na nalezení řešení problémů a dobře nám jde rozhodování včetně toho obtížného. Ostatně proto se káva stala hlavním nápojem na pracovištích a pro mnoho lidí už je doslova palivem.

Zatím co nárůstá naše soustředěnost, kofein se dostává také k adenosinovým receptorům v mozku. Navázání na ně způsobí, že jsme odolnější proti únavě. Když od vypití kávy uplyne půl hodiny, tělo začne produkovat adrenalin. To může také způsobit ostřejší vidění, protože se rozšíří oční zorničky, i když jen trošku. Dalším krokem je zvýšení hladiny serotoninu v těle. Zlepšují se funkce neuronů odpovědných za motoriku, máme dočasně posílené svaly.

Následující jednotky hodin

Asi čtyři hodiny po konzumaci kávy může tento nápoj ovlivnit rychlost toho, jak naše buňky uvolňují energii. Když k tomuto efektu dojde, tělo začne rychleji rozkládat tuky – i tehdy, pokud se nehýbete. Kofein stimuluje žaludek a podporuje vyšší produkci trávicích šťáv. Šest hodin po vypití kávy se projeví také diuretický (močopudný) efekt, dojde tedy ke zvýšené tvorbě moči.

Kromě samotné vody přijde naše tělo i o některé základní minerály a vitamíny. Tato ztráta může vést k lehké nerovnováze v metabolismu vápníku. Na rozdíl od čajů se lze kávou předávkovat. Přílišné množství kávy při absenci jiných nápojů může snadno vést k narušení spánku či problémům se zažíváním. Kofein sám je navíc návykový, jeho nedostupnost se projevuje abstinenčními příznaky.

Zdroj: BrightSide

Článek Pijete ráno šálek kávy? Nepříjemná pravda, co všechno se s vaším tělem děje za pár minut a hodin po konzumaci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.