<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>jaderná energie &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/jaderna-energie/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Thu, 18 Dec 2025 14:21:28 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>jaderná energie &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Český Černobyl: Atomová elektrárna v Bohunicích byla jen krůček od podobné zkázy, soudruzi o tom ale mlčeli</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/cesky-cernobyl-byl-utajen/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 24 Sep 2024 02:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Černobyl]]></category>
		<category><![CDATA[elektrárna]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=193692</guid>

					<description><![CDATA[<p>Český Černobyl v utajení. V atomové elektrárně v Bohunicích došlo skoro ke zkáze, soudruzi o tom ale mlčeli a odmítali cokoliv přiznat. Dnes by nic takového neprošlo.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Svět bez jaderné energie si dnes dokáže představit jen málokdo. Přestože se z ekologického hlediska nejedná o nejlepší zdroj energie, stále má několik nesporných výhod. <strong>Díky tomu je po celém světě v provozu na 400 jaderných elektráren, které se podílí na více než 10 % celosvětové produkce elektrické energie.</strong> To se týká také České republiky, přestože začátky jaderné energie v Česku nebyly vůbec pozitivní. Stačilo málo a mohlo dojít na český Černobyl.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jadern-elektr-rna-v-bohunic-ch-mohla-p-edstavovat-esk-ernobyl">Jaderná elektrárna v Bohunicích mohla představovat český Černobyl</h2>



<p>Začátky jaderné energetiky v Československu rozhodně nebyly jednoduché. Jednu z těch temných kapitol představuje utajovaná elektrárna <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Hav%C3%A1rie_elektr%C3%A1rny_Jaslovsk%C3%A9_Bohunice_A1" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">A-1 v Jaslovských Bohunicích</a>. <strong>Tahle elektrárna se nacházela pouhých 20 kilometrů od slovenské Trnavy</strong>. Vyvíjet se začala v roce 1958 a mělo se jednat o první jaderný reaktor vyvinutý na území Československa. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-03-07T05:34:00+01:00">
                    7 března, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/prubeh-dopad-havarie-cernobylu/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Černobyl. Nejhorší jaderná katastrofa v historii lidstva. Panuje kolem ní stále mnoho nevyjasněných otázek a okolností            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/prubeh-dopad-havarie-cernobylu/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/cernobylska-elektrarna-450x247.jpg" alt="Černobyl. Nejhorší jaderná katastrofa v historii lidstva. Panuje kolem ní stále mnoho nevyjasněných otázek a okolností" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/prubeh-dopad-havarie-cernobylu/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/dukovany-jaderna-elektrarna-chladici-veze-1024x538.jpg" alt="český Černobyl" class="wp-image-193693 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/dukovany-jaderna-elektrarna-chladici-veze-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/dukovany-jaderna-elektrarna-chladici-veze-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/dukovany-jaderna-elektrarna-chladici-veze-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/dukovany-jaderna-elektrarna-chladici-veze-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/dukovany-jaderna-elektrarna-chladici-veze.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Jaderné elektrárny mají v našem světě stále své místo.</figcaption></figure></div>



<p>Vývoj trval dlouhých 14 let a mnohé poznatky poté daly vzniknout další elektrárně v Dukovanech. Elektrárna, které se dnes přezdívá český Černobyl, však nebyla typickým jaderným reaktorem. <strong>Jednalo se spíše o experimentální konstrukci, která jako palivo využívala těžkou vodu (D2O) a přírodní neobohacený uran</strong>. K chlazení se zase používal oxid uhličitý, což představovalo základní kámen úrazu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-probl-my-od-sam-ho-za-tku">Problémy od samého začátku</h2>



<p>Jaderný reaktor v Bohunicích byl v provozu pět let, během kterých se potýkal s četnými problémy. Inženýři tak museli neustále řešit časté netěsnosti parního generátoru a úniky oleje v primárním okruhu. <strong>Během svého provozu musel být blok celkem třicetkrát odstaven, aby se zabránilo naprosté katastrofě. </strong>K tomu všemu elektrárna nevykazovala plánované výkony. O neúspěchu se však <a href="https://www.denik.cz/z_domova/jaslovske-bohunice-havarie-kontaminace.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">v tehdejším režimu nemluvilo</a> a tak fungovala dál, dokud nedošlo na tragédie, které z elektrárny činí český Černobyl.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-07-07T06:34:00+02:00">
                    7 července, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/cernobylska-sloni-noha/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Černobylská sloní noha: Jen 5 minut vedle nebezpečné hmoty znamená konec života            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/cernobylska-sloni-noha/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/depositphotos-467847750-s-450x236.jpg" alt="Černobylská sloní noha: Jen 5 minut vedle nebezpečné hmoty znamená konec života" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/planeta-zeme/cernobylska-sloni-noha/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/je-temelin-panoramio-1024x538.jpg" alt="český Černobyl" class="wp-image-193695 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/je-temelin-panoramio-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/je-temelin-panoramio-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/je-temelin-panoramio-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/je-temelin-panoramio-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/je-temelin-panoramio.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Stačilo málo a mohlo dojít ke katastrofě.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-to-byl-konec-v-ech-nad-j">To byl konec všech nadějí</h2>



<p>V roce 1976 došlo ke dvěma tragédiím, které jednou pro vždy ukončily veškeré experimentální počiny na poli jaderné energetiky. <strong>Obě nehody přitom souvisely s rutinní výměnou palivových článků, při které však přišli o život dva inženýři</strong>. Při výměně totiž z tlakového kanálu nečekaně vystřelil pětimetrový válec. Tím došlo k úniku oxidu uhličitého, který otrávil dva pracovníky bez ochrany dýchacích cest. Teprve dalším zaměstnancům s dýchacími přístroji se povedlo kanál znovu utěsnit a zabránit tak jisté katastrofě. </p>



<p>Podruhé však byly následky závažnější a připomínají český Černobyl. Mezi palivové tyče se tentokrát dostaly kuličky průhledného silikagelu, který sloužil k pohlcování vlhkosti. <strong>Došlo k zablokování toku chladícího oxidu uhličitého, což vedlo k přehřátí systému a reakci uranu s oxidem uhličitým</strong>. Výsledkem byl únik radiace, který sice neohrozil lidské životy, ale kontaminoval vodní zdroje. Oba případy byly tehdejším režimem před veřejností tajeny.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/cesky-cernobyl-byl-utajen/">Český Černobyl: Atomová elektrárna v Bohunicích byla jen krůček od podobné zkázy, soudruzi o tom ale mlčeli</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Konec nabíjení: Češi budou moc ušetřit obří peníze, s touto vychytávkou už nebudou nikdy muset nabíjet svůj telefon</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/konec-nabijeni-v-cesku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 28 Jan 2024 03:31:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<category><![CDATA[Mobilní telefon]]></category>
		<category><![CDATA[nabíjení]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=183312</guid>

					<description><![CDATA[<p>Konec nabíjení telefonů? Zní to sice neuvěřitelně, ale něco takového by se brzy mohlo s velkou pravděpodobností stát skutečností.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Může nastat konec nabíjení? Jaderná a atomová energie mají za sebou významné události již od počátku 20. století, s klíčovým průlomem v roce 1942, kdy Enrico Fermi provedl první řízenou jadernou řetězovou reakci jako součást Projektu Manhattan. V průběhu historie byly vynaloženy obrovské úsilí na<strong> využití jaderné energie v různých oblastech</strong>, včetně experimentů s pohonem letadel, osobních automobilů a dokonce i vesmírných raket. Dnes se však podíváme na nový směr využití jaderné energie &#8211; jako pohonu pro mobilní telefony.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-konec-nab-jen">Konec nabíjení</h2>



<p>V druhé polovině 20. století zaujala jaderná energie svět a vědci měli ambiciózní plány na integrování jaderných reaktorů do různých zařízení, od letadel po osobní automobily. V praxi by to znamenalo zařízení, které by nemuselo spoléhat na běžná paliva a <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/nabijeni-mobilniho-telefonu/">mohlo by fungovat po mnoho let</a>. Tento koncept byl úspěšně aplikován ve vojenských plavidlech a ponorkách, kde se v současné době<strong> využívá více než 150 jaderných pohonů. </strong>Nicméně v oblasti spotřební elektroniky to bylo vždy komplikovanější a dosud jsme nespatřili žádný praktický příklad. To se však mění s příchodem jaderné energie do mobilních telefonů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nov-baterie-s-novou-technologi">Nová baterie s novou technologií</h2>



<p>Společnost Betavolt Technology, původem z Číny, <a rel="nofollow noopener" href="https://mobilizujeme.cz/clanky/revoluce-diky-teto-baterii-uz-nikdy-nemusite-nabijet-svuj-telefon" target="_blank">představila nový typ baterie s názvem BV100</a>, který využívá jadernou energii. Tato firma je považována za průkopníka v oblasti miniaturizace jaderných baterií, a BV100 má produkci 100 mikrowattů elektřiny. Pro výrobu této baterie bylo do modulu o velikosti mince integrováno 63 jaderných izotopů. Jaderná baterie má výstupní <strong>napětí 3 V a je extrémně kompaktní s rozměry 15 × 15 × 5 mm.</strong> Tyto baterie lze propojit do sérií pro získání vyšší energetické kapacity, přičemž hlavní výhodou jaderných baterií je jejich dlouhá životnost.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-na-jedno-nabit-50-let">Na jedno nabití 50 let</h2>



<p>Podle údajů od společnosti Betavolt by tato nová baterie mohla udržet mobilní telefon v provozu až 50 let, což je mnohem déle než životnost většiny elektronických zařízení. To by mohlo znamenat <strong>revoluci na trhu s nabíječkami</strong>. Betavolt rovněž tvrdí, že tyto jaderné baterie jsou bezpečné a mohly by být využity i pro napájení lékařských zařízení, jako jsou kardiostimulátory.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/konec-nabijeni-v-cesku/">Konec nabíjení: Češi budou moc ušetřit obří peníze, s touto vychytávkou už nebudou nikdy muset nabíjet svůj telefon</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Z Austrálie se stane ponorková velmoc s jadernými ponorkami. Po amerických plavidlech nakoupí i britská</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/australie-ponorkova-velmoc/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 05 Apr 2023 02:10:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Austrálie]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<category><![CDATA[ponorka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=148411</guid>

					<description><![CDATA[<p>Australské námořnictvo hlavně kvůli Číně posiluje svoji ponorkovou flotilu, vsadilo na jaderný pohon amerických a britských plavidel.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V Tichém oceánu začíná vyrůstat nová mocnost, Austrálie, jež bude svoji bezpečnost stavět na ponorkách s jaderným pohonem. Jde o výsledky<strong> spojenectví mezi USA, Austrálií a Velkou Británií nazývaného AUKUS</strong>, které by mělo pomoci omezit ambice Číny v oblasti Pacifiku. V první fázi Austrálie koupí minimálně 3 americké útočné ponorky třídy Virginia, v další fázi pak společně s britským námořnictvem zavede do výzbroje ponorky SSN Aukus.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ponorky-budou-k-dispozici-ve-30-letech">Ponorky budou k dispozici ve 30. letech</h2>



<p>Ponorky Aukus jsou plavidla vyvíjená ve Velké Británii, o jejich specifikacích je zatím známo jen velmi málo informací. V britském námořnictvu mají nahradit současnou třídu jaderných útočných ponorek Astute a <strong>v australském diesel-elektrická plavidla třídy Colins</strong>. Do britského námořnictva začnou být zaváděny ve 30. letech, do australského o několik let později, i když navyšování britského vojenského rozpočtu by mohlo pomoci program o něco urychlit.</p>



<p>Zatím je známo, že plavidla bude pohánět tlakovodní jaderný reaktor od společnosti Rolls-Royce, což ale není žádné překvapení, dodavatelem pak bude společnost BAE Systems. <strong>Stavět by se měly v loděnicích v Barrow in Furness</strong>, výstavba zařízení v těchto místech začala již v roce 2020. Austrálie své <a href="/tag/ponorka/">ponorky</a> bude stavět v loděnicích v Osborne, ale klíčové díly by měla získat z USA nebo z Velké Británie.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ponorky-aukus-ponesou-zen-st-ely">Ponorky Aukus ponesou řízené střely</h2>



<p>Od britských ponorek třídy Astute by se plavidla Aukus měla v jedné zásadní věci odlišovat. Mají být vybavena vertikálním odpalovacím systémem pro řízené střely, pravděpodobně <strong>tím samým, jakým disponují ponorky třídy Virginia</strong>. Spojencům z AUKUSU by to umožnilo snazší používání společných zbraní. Současné ponorky třídy Astute mohou řízené střely odpalovat, ale jen prostřednictvím torpédometů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/hmas-waller-trida-collins.jpg" alt="" class="wp-image-148406 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/hmas-waller-trida-collins.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/hmas-waller-trida-collins-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/hmas-waller-trida-collins-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/hmas-waller-trida-collins-730x410.jpg 730w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/hmas-waller-trida-collins-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/hmas-waller-trida-collins-800x450.jpg 800w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Austrálie se se Spojenými státy již dohodla, že nakoupí střely Tomahawk, které bývají odpalované z ponorek nebo hladinových plavidel. Podle smlouvy by <strong>20 střel mělo být ve starší verzi Block IV a 200 v nové verzi Block V</strong>. Střely umožní Austrálii zasahovat pozemní cíle do vzdálenosti větší než 1 500 kilometrů, a to s vysokou přesností. Je možné, že země dostane i střely s možností použít je i jako protilodní.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/australie-ponorkova-velmoc/">Z Austrálie se stane ponorková velmoc s jadernými ponorkami. Po amerických plavidlech nakoupí i britská</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Japonští inženýři vypustí do Tichého oceánu radioaktivní vodu. Z Fukušimy jí vyteče 1,3 milionu tun</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/fukusima-voda-ocean/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 28 Mar 2023 02:53:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<category><![CDATA[katastrofa]]></category>
		<category><![CDATA[oceán]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=148178</guid>

					<description><![CDATA[<p>Japonské úřady mají v plánu vypustit do vln Tichého oceánu miliony litrů radioaktivní vody. Své obavy už vyjádřily okolní státy jako Čína nebo Jižní Korea.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Konkrétně se jedná o zásoby z&nbsp;jaderné elektrárny Fukušima, kterou před 12 lety postihla katastrofa. Tento krok má uvolnit více než 100 nádrží a umožnit tak kromě jiného další opravy komplexu. <strong>Uvnitř se totiž skrývá 1,3 milionu tun vody</strong>, tedy – podle zprávy <em>The Conversation</em> – asi 500 olympijských bazénů. Ačkoli tak tato operace zní jako začátek nukleární apokalypsy, reálně se nejedná zase o tak rizikový krok. O co vlastně jde?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zn-to-hrozn-realita-je-jinde">Zní to hrozně, realita je jinde</h2>



<p>Pojďme se na celou věc podívat trochu klidněji. Na <a href="/tag/bezpecnost/">bezpečnosti</a> celého postupu se shoduje japonská vláda, Mezinárodní agentura pro atomovou energii i nezávislí vědci. V&nbsp;první řadě je tato voda <strong>každý den čištěna pomocí ALPS technologie</strong> (Advanced Liquid Processing System). To dovoluje odstranit valnou většinu těch nejproblematičtějších prvků. V&nbsp;případě komplikací jsou pak k&nbsp;dispozici ještě další čisticí nástroje, případně opakování téhož.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/elektrarna-velin-kontrola.jpg" alt="" class="wp-image-148179 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/elektrarna-velin-kontrola.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/elektrarna-velin-kontrola-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/elektrarna-velin-kontrola-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/elektrarna-velin-kontrola-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/elektrarna-velin-kontrola-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Hlavní znečišťující látkou je tritium, tedy radioaktivní forma vodíku. Japonské úřady tu zvolily velmi slabou koncentraci 1,5 tisícin Bq (becquerelu) na 1 litr tekutiny. To je 7krát méně, než je <strong>povoleno Světovou zdravotnickou organizací</strong> (WHO), tedy 10&nbsp;000 Bq/l. Becquerel je pak mírou radiační aktivity v&nbsp;soustavě SI, je definován jako jeden radioaktivní rozpad za sekundu. Existuje však jeden základní důvod, proč se <a href="/tag/radiace/">radiace</a> neděsit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-radiace-n-s-potk-v-v-ude">Radiace nás potkává všude</h2>



<p>Jednoduše proto, že nějaká forma a úroveň radioaktivity je všude kolem nás. <em>„Tak nám to příroda a vesmír daly do vínku,“</em> uvedla Dana Drábová, předsedkyně Státního ústavu pro jadernou bezpečnost. <strong>Týká se to vody, rostlin</strong>, <strong>betonových a cihlových budov</strong>, či žulových dokončovacích prvků. Stejně tak dálkový let letadlem dává každému pasažérovi na palubě dávku několika rentgenových snímků hrudníku. Potkáváme ji tak opravdu všude.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="451" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/tichy-ocean.jpg" alt="" class="wp-image-148184 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/tichy-ocean.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/tichy-ocean-320x144.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/tichy-ocean-768x346.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/tichy-ocean-720x325.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Samotný Tichý oceán obsahuje odhadem 8,4 kilogramu tritia. Veškerá voda uvnitř Fukušimy obsahuje pouze 3 gramy tohoto prvku. Nebude se také uvolňovat okamžitě, ročně ho do životního <strong>prostředí odejde cca 0,06 gramu</strong>. Emise radioaktivních látek jsou navíc v&nbsp;přírodě poměrně běžným jevem. Během provozu této jaderné elektrárny byl ustanoven roční limit vypouštění tritia, konkrétně 22 TBq, Heysham v&nbsp;Británii má limit 1&nbsp;300 TBq za rok.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-laj-to-firmy-i-dal-elektr-rny">Dělají to firmy i další elektrárny</h2>



<p>Už 40 let tak tato britská elektrárna odvádí vody. Například čínský závod Fuqing vydal v&nbsp;roce 2020 50 TBq a Kori sídlící v&nbsp;Jižní Koreji také 50 TBq za rok 2018. Co z&nbsp;toho vyplývá? Ačkoli tento krok úřadů <strong>zní na první pohled naprosto šíleně</strong>, neovlivní životní prostředí nárazově. Stejně tak nezpůsobí ekologickou katastrofu, protože totožné procesy už probíhají celé dekády. Havárie Fukušimy v&nbsp;roce 2011 byla nejhorší katastrofou od Černobylu.</p>



<p>Vznikla v&nbsp;důsledku zatopení elektrárny ničivou vlnou tsunami, kterou 11. března vyvolalo mimořádně silně zemětřesení v&nbsp;oblasti Tóhoku. S&nbsp;velkou pravděpodobností došlo k&nbsp;silnému <strong>poškození tří tlakových nádob</strong>, obnažením paliva reaktoru vznikl explozivní vodík. Z&nbsp;okolí elektrárny muselo být evakuováno 150&nbsp;000 obyvatel. Samotná elektrárna měla hodně prostředků na vlastní provoz, náhradní generátory ovšem zdecimovala právě vlna tsunami.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/fukusima-voda-ocean/">Japonští inženýři vypustí do Tichého oceánu radioaktivní vodu. Z Fukušimy jí vyteče 1,3 milionu tun</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Vědci zkoumali 302 psů žijících v Černobylu. Přežili díky tomu, že mají geny 15 „rodinných struktur“</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/vedci-studuji-psy-v-cernobylu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 14 Mar 2023 03:26:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[Černobyl]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<category><![CDATA[psi]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=146126</guid>

					<description><![CDATA[<p>V okolí jaderné elektrárny v Černobylu žijí stovky toulavých psů. Vědci se na ně zaměřili, protože jsou unikátní skupinou, která je schopna poskytnout zajímavé informace.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když v roce 1986 havaroval jaderný reaktor v elektrárně v Černobylu, jeho okolí zaplavila nebezpečná radiace. Sovětské úřady nakonec vyhlásily kolem elektrárny karanténní zónu a lidé ji museli opustit. <strong>Většinu zvířat, která zde žila, nechaly úřady utratit</strong>, ale některým psům se podařilo ze spárů lovců uniknout. Spolu s dalšími psy z okolí se stali základem pro rozsáhlou populaci psích smeček žijících v neobývané zóně. A vlastně i skvělým <a href="https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.ade2537" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">studijním materiálem</a> pro vědce.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-dci-odebrali-vzorky-stovk-m-ps">Vědci odebrali vzorky stovkám psů</h2>



<p>Výzkum populace místních psů probíhal v letech 2017 až 2019, tedy před ruskou invazí, ale má i s jistými omezeními pokračovat během současného konfliktu. Psů jsou zde stovky, ale vědcům se v té době<strong> podařilo odebrat vzorky ze 302 jedinců</strong> žijících v oblast 15 až 45 kilometrů od havarovaného <a href="/tag/reaktor/">reaktoru</a>. Zkoumali vlastně 3 skupiny psů. Jednu z blízkého okolí elektrárny, druhou vzdálenější a pak několik jedinců z oblasti mimo zónu.</p>



<p>Aby mohli začít s výzkumem vlivu radioaktivity na psy, museli nejprve zmapovat jejich genom. Během něho zjistili, že psi žijící v karanténní zóně pocházejí z 15 základních psích rodin. Zajímavé také bylo, že <strong>skupina z bezprostředního okolí a vzdálená se téměř nekřížily</strong>, psi tedy žijí relativně odděleně a příliš nemigrují. Což je dobré, protože to popírá obavy expertů, že se kontaminovaná zvířata budou šířit mimo karanténní oblast.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-psi-ze-z-ny-jsou-odli-n-od-b-n-populace">Psi ze zóny jsou odlišní od běžné populace</h2>



<p>Podle analýzy vzorků se zdá, že psi z okolí elektrárny jsou odlišní od psů žijících mimo zónu. Mají předpoklady umožňující jim přežít v prostředí se zvýšenou radioaktivitou a nepříznivými <strong>podmínkami, jakými jsou například nedostatek potravy</strong>. Teprve až pečlivá analýza a srovnávání vzorků s nezasaženou populací může odhalit, o jaké genetické <a href="/tag/mutace/">mutace</a> se jedná. Výhodou je, že základy skupin tvoří někteří psi jako němečtí ovčáci, proto bude snazší tyto vzorky porovnávat.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cernobyl-mesto-elektrarna.jpg" alt="" class="wp-image-146124 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cernobyl-mesto-elektrarna.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cernobyl-mesto-elektrarna-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cernobyl-mesto-elektrarna-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cernobyl-mesto-elektrarna-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cernobyl-mesto-elektrarna-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Výzkum může být prospěšný pro lidskou populaci, jelikož psi a lidé mají mnoho společných prvků, přijímají i relativně shodnou potravu. Výsledky tak mohou naznačit, jaký vliv může mít dlouhodobý pobyt v mírně zasaženém prostředí i na člověka, protože <strong>existují skupiny lidí takovému záření vystavené</strong>. Problémem současnosti je, že psi v minulosti často žili z potravy od turistů navštěvujících elektrárnu a její okolí, ale ti teď kvůli válce nejezdí. Výzkumníci se proto snaží, aby psi dostávali nějakou potravu i nyní a nebyli nuceni z oblasti odejít.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/vedci-studuji-psy-v-cernobylu/">Vědci zkoumali 302 psů žijících v Černobylu. Přežili díky tomu, že mají geny 15 „rodinných struktur“</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Katastrofa byla blízko: Z americké továrny mohl být druhý Černobyl</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/americka-jaderna-havarie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 20 Feb 2023 03:56:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Havárie]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<category><![CDATA[riziko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=142369</guid>

					<description><![CDATA[<p>Havárie v ukrajinském Černobylu a japonské Fukušimě se zapsaly nejen do historie lidstva, ale i jaderné energetiky. Jde o zatím nejhorší katastrofy tohoto typu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Méně známá je však skutečnost, že taková katastrofa mohla být ještě jedna, konkrétně v&nbsp;USA. Došlo k&nbsp;ní v&nbsp;roce 1979 a jen díky velkému štěstí nepřešla ve velkou tragédii. <strong>Dějstvím byl ostrov Three Mile Island v&nbsp;Pensylvánii</strong>. Ten se nachází 16 kilometrů od hlavního města Harrisburg na břehu řeky Susquehanna. V&nbsp;roce 1968 tu začala výstavba tehdy nejmodernější jaderné elektrárny, která měla nabídnout levné a moderní řešení potíží s&nbsp;energiemi.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-chybn-dokumentace-a-po-r">Chybná dokumentace a požár</h2>



<p>První blok jménem TM-1 byl zprovozněn roku 1974, jeho společník TM-2 o 4 roky později. Pozdější nehoda vycházela z&nbsp;chybného návrhu a lidského faktoru. Reaktory se <strong>mnohokrát porouchaly a zatékalo do nich</strong>, což si žádalo pravidelné opravy. Rada ale tyto skutečnosti zatajila kvůli riziku uzavření. Jen 90 dní po spuštění TM-2, 28. března 1979, ale ve 4 hodiny ráno došlo k&nbsp;nečekané události při rutinní snaze o čištění chladicí nádrže <a href="/tag/reaktor/">reaktoru</a>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="675" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/elektrarna-chladici-veze.jpg" alt="" class="wp-image-142370 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/elektrarna-chladici-veze.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/elektrarna-chladici-veze-320x216.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/elektrarna-chladici-veze-768x518.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/elektrarna-chladici-veze-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/elektrarna-chladici-veze-720x486.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Následkem lidské chyby a chybné dokumentace jeden z&nbsp;chladicích plášťů vzplanul. Došlo k&nbsp;zastavení odvodu tepla a v&nbsp;reaktoru začala rychle stoupat teplota. Selhal také systém řešení přetlaku, <strong>stejně jako havarijní ventil odvodu tepla</strong>. Velín nebyl navíc o ničem informován, situaci proto nijak neřešil. Do rána stoupla teplota v&nbsp;reaktoru natolik, že to částečně roztavilo aktivní zónu, radiace tudíž začala unikat i do okolí a zasáhla minimálně 2 miliony lidí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-panika-podpo-en-kinem">Panika podpořená kinem</h2>



<p>To přesto, že se společnost dle pozdějšího vyjádření snažila škody minimalizovat. Nový guvernér řešil situaci s&nbsp;mimořádnou duchapřítomností a chtěl hlavně uklidnit paniku. Nedošlo k&nbsp;oficiální evakuaci, <strong>byl však doporučen odchod</strong> žen a dětí ze vzdálenosti 8 km od elektrárny. Dobrovolně však uprchlo dalších 140&nbsp;000 lidí. Situaci ještě umocnil fakt, že jen 2 týdny poté běžel v&nbsp;kinech <a href="/tag/katastrofa/">katastrofický</a> snímek <em><a href="https://www.imdb.com/title/tt0078966/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Čínský syndrom</a></em> na prakticky totožné téma.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/jaderna-elektrarna.jpg" alt="" class="wp-image-142372 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/jaderna-elektrarna.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/jaderna-elektrarna-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/jaderna-elektrarna-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/jaderna-elektrarna-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/jaderna-elektrarna-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>V&nbsp;8 hodin večer zbývala do roztavení reaktoru ani ne hodina. Personálu se však skoro zázrakem podařilo stav elektrárny ovládnout, došlo tedy k&nbsp;pomalému chlazení. Zdi stavby nepopraskaly a <strong>ven neuniklo více záření</strong>. O dva dny později, tedy 30. března, došlo na olověný sarkofág. Ten vážil 150 tun a byl speciálním týmem zvednut nad již dostatečně vychladlým reaktorem TM-2. Od té doby nedošlo k&nbsp;žádné snaze o opětovný provoz.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dn-ob-ti-zm-na-n-lady">Žádné oběti, změna nálady</h2>



<p>Celý incident neměl naštěstí žádné oběti na životech, až do Černobylu o 7 let později byl však vnímán jako nejhorší jaderná havárie. Nepřekvapí, že jedním z&nbsp;dopadů byla masivní změna vnímání této <strong>energetiky v&nbsp;celých Spojených státech</strong>. Dříve panovalo velké nadšení napříč společností. Například v&nbsp;50. letech propagoval její mírové využití dokonce Walt Disney v&nbsp;jednom ze svých pořadů. Událost na Three Mile Island ale vyvolala jasné ochlazení.</p>



<p>Vláda nedovolila stavbu dalších elektráren a jen dostavila rozdělané. Stávající byly důkladně zkontrolovány a nadmíru zabezpečeny. Nové elektrárny povolila až administrativa Baracka Obamy v&nbsp;roce 2012, <strong>tedy o více než 3 dekády později</strong>. Počet 92 jaderných elektráren v&nbsp;USA je aktuálně odpovědný za 20 % dodávek elektřiny. A zatímco TM-2 se už nikdy nerozjel, první reaktor pokračoval v&nbsp;práci až do plného vyřazení z&nbsp;provozu v&nbsp;roce 2019.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/americka-jaderna-havarie/">Katastrofa byla blízko: Z americké továrny mohl být druhý Černobyl</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Pravda o Černobylské sloní noze. Útvaru, který je skrytý pod reaktorem a spolehlivě zabije kohokoli, kdo se k němu přiblíží</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/sloni-noha-je-fascinujici-utvar-v-cernobylu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 22 Sep 2022 02:46:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<category><![CDATA[katastrofa]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=114125</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jaderné elektrárny mohou být velmi vydatným zdrojem energie. Pokud se v nich něco pokazí, může se z nich stát nebezpečí na desítky kilometrů daleko.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Havárie v černobylské jaderné elektrárně je událost, na kterou lidstvo nebylo připraveno a jejíž následky si dokázal jen málokdo představit. Ačkoli se <strong>místo havárie podařilo zabezpečit</strong>, stále jsou zde věci, které veřejnost i vědce doslova fascinují. Jednou z nich je útvar, který dostal příslovečné jméno sloní noha. Je dnes označován za nejspíše nejvíce smrtelnou hmotu na Zemi a je samozřejmě cílem zájmu odborníků.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hav-rie-zabila-desetitis-ce-lid">Havárie zabila desetitisíce lidí</h2>



<p>Když 26. dubna 1986 explodoval jaderný <a href="/tag/reaktor/">reaktor</a> v Černobylu, jednalo se o nepředstavitelnou katastrofu. Výbuch byl podle dostupných údajů asi 500krát silnější než exploze jaderné pumy v Hirošimě.<strong> Na jeho následky zemřelo 31 lidí bezprostředně</strong>, ale nejspíše až 80 tisíc v následujících letech. Milion lidí žijících v okolí elektrárny muselo být evakuováno. Oblast výbuchu bude kolem 3 tisíc let pro lidstvo neobyvatelná.</p>



<p>V samotném jádře reaktoru byla obrovská teplota. To způsobilo, že se materiál začal tavit a vytvořil hmotu podobnou lávě. Ta se začala protavovat pod reaktor, a to i betonem. Postupem doby se začala ochlazovat a tuhnout. <strong>Takto vzniklá hmota se nazývá korium</strong>. Skládá se z jaderného paliva, štěpných materiálů, roztavených částí regulačních tyčí a materiálů použitých v reaktoru nebo v izolačním betonu. A různých příměsí, které vznikly chemickými reakcemi při styku s vodou a vzduchem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vzorek-odebrali-to-nou-pu-kou">Vzorek odebrali útočnou puškou</h2>



<p>Vědci na tento materiál v Černobylu narazili asi osm měsíců po <a href="/tag/katastrofa/">katastrofě</a>. Zjistili, že se propálil asi dvěma metry betonu a protékal potrubím a chodbami. Nachází se šest metrů pod úrovní země. Nakonec začal tuhnout. <strong>Tvoří ho mnoho vrstev. Má černou barvu</strong> a připomíná sklo a kůru stromu. Právě kvůli této struktuře se mu začalo říkat sloní noha. Materiál je velmi odolný, byl problém z něho odebrat vzorek za pomoci robota s vrtákem. Nakonec se podařilo kusy odštípnout pomocí střelby z útočné pušky.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
https://twitter.com/vectorpoem/status/1007674303653875712
</div></figure>



<p>Vědci zjistili, že hlavním materiálem koria je oxid křemičitý. Jsou zde příměsi uranu, zirkonu, titanu, hořčíku a dalších materiálů. Zrna zirkonu nejsou podlouhlá, což podle vědců nasvědčuje tomu, že hmota tuhla pomalu. <strong>Radioaktivita se v hmotě velmi rovnoměrně rozložila</strong> a je velmi vysoká. Činí 80 až 100 gray za hodinu. Jenom pro představu, smrtelná dávka je 4,5 gray za pět minut. I proto je tato hmota považována za jednu z nejtoxičtějších na Zemi a určitě byste se k ní nechtěli přibližovat. Ovšem její radioaktivita naštěstí klesá.</p>



<p>Díky tomu se také nohu podařilo v roce 1996 Arthuru Kornejevovi vyfotografovat, použil automatický fotoaparát a baterku. Je zatím jedinou známou osobou, která se ke sloní noze přiblížila. Toto setkání přežil. Vědci v roce 1998 zjistili, že <strong>vrchní vrstvy hmoty začaly praskat a měnit se v prach</strong>. Ten má mít konzistenci podobnou písku. Je samozřejmé, že se i nadále budou tímto fascinujícím útvarem zabývat a sledovat ho. Nejen kvůli tomu, že je pro lidi smrtelně nebezpečný, ale i kvůli jeho unikátnosti, která může přinést některé nové poznatky.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/sloni-noha-je-fascinujici-utvar-v-cernobylu/">Pravda o Černobylské sloní noze. Útvaru, který je skrytý pod reaktorem a spolehlivě zabije kohokoli, kdo se k němu přiblíží</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Badatelé odkrývají tajemství nejstaršího jaderného reaktoru na světě. Jsou mu 2 miliardy let a je přírodního původu</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/nejstarsi-prirodni-jaderny-reaktor-svete/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 06 Sep 2022 02:34:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<category><![CDATA[Příroda]]></category>
		<category><![CDATA[reaktor]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=112573</guid>

					<description><![CDATA[<p>Nejstarší jaderný reaktor na světě je přírodního původu a jeho stáří se odhaduje na více než 2 miliardy let. Badatelé zjistili, že byl „v provozu“ přes 150 000 let.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Italský fyzik Enrico Fermi získal celosvětový věhlas poté, co v&nbsp;roce 1942 po mnohaletém bádání a výzkumu sestavil první jaderný reaktor v&nbsp;historii. Jeho prvenství bylo uznávané celých 30 let, až do roku<strong> 1972, kdy došlo k&nbsp;objevu přírodního jaderného reaktoru </strong>v&nbsp;Gabonu, který je starý přes 2 miliardy let a dlouhý několik kilometrů. Reaktor sestavený Fermim se tak stal prvním jaderným reaktorem prokazatelně vytvořeným člověkem a prvenství si (opět) na svůj účet připsala příroda.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-objev-nejstar-ho-jadern-ho-reaktoru-na-zemi">Objev nejstaršího jaderného reaktoru na Zemi</h2>



<p>K&nbsp;objevu z&nbsp;roku 1972 přispěl svým dílem všímavý francouzský chemik, který pracoval v&nbsp;chemickém závodu pro zpracování jaderného paliva. Ten během rutinní analýzy vzorků z&nbsp;afrického uranového dolu v&nbsp;Oklu (Gabonská republika) zjistil, že jsou <strong>obohacené uranem 235 jen z&nbsp;0,717 %</strong> namísto očekávaných 0,720 %. Na základě jeho podnětu se tímto nepatrným rozdílem začala zabývat francouzská komise pro atomovou energii. Po důkladném prozkoumání dolu v&nbsp;Gabonu došla ke zjištění, že se v&nbsp;jeho okolí nachází 6 přírodních jaderných reaktorů.</p>



<p>Ty jsou podle závěrů zkoumání přes 2 miliardy let staré a co do způsobu provádění jaderných reakcí dokonce pokročilejší než ty, které uměle vytvořil člověk. Pro své fungování využívaly přírodní <a href="/tag/reaktor/">reaktory</a> vodu jako neutronový moderátor, za jejíhož využití docházelo k&nbsp;zahřívání a následnému chlazení. <strong>Nejstarší přírodní reaktor byl aktivní po 150&nbsp;000 let</strong>, přičemž „spínal“ ve 30minutových intervalech. Jeho činnost byla možná jen za předpokladu existence ideálních podmínek (včetně dokonale čisté přírodní vody). V&nbsp;opačném případě by vybuchl nebo přestal fungovat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-lokalita-nab-z-ide-ln-podm-nky-pro-vznik-reaktoru">Lokalita nabízí ideální podmínky pro vznik reaktoru</h2>



<p>Kromě příhodných podmínek&nbsp;okolního prostředí dolu v&nbsp;Oklu je jedním z&nbsp;důvodů, proč k&nbsp;jaderným reakcím vůbec došlo, historická přítomnost lépe štěpitelného izotopu 235 v&nbsp;přírodním uranu. <strong>Jeho množství vědci odhadují na 3 %</strong> (což je významný rozdíl oproti současným 0,72 %), která jsou nicméně stále příliš málo pro průběh úspěšné jaderné reakce. Vzhledem k&nbsp;tomu, že k&nbsp;reakci nakonec došlo, se vědci domnívají, že dřívější podoba uranu byla na izotop U-235 mnohem bohatší. &nbsp;</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="722" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/nakres-jaderneho-reaktoru.jpg" alt="" class="wp-image-112578 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/nakres-jaderneho-reaktoru.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/nakres-jaderneho-reaktoru-320x231.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/nakres-jaderneho-reaktoru-768x554.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/nakres-jaderneho-reaktoru-720x520.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Společně s&nbsp;vysokým podílem U-235, přítomností křišťálově čisté <a href="/tag/voda/">vody</a> a při ideální velikosti „reaktorových zón“ mohlo v&nbsp;Oklu<strong> docházet před miliardami let k&nbsp;jaderným reakcím</strong>. Badatele ohromil i fakt, že se jaderný odpad stále drží na témže místě – skutečnost vysvětlují specifickým podložím.</p>



<p>Skeptici nicméně přišli s&nbsp;řadou hypotéz, které proklamují, že za vznikem reaktoru nestojí příroda, ale „něco“ jiného. Příkladem může být Silurská hypotéza, která uvažuje <strong>pravěkou lidskou civilizaci. Její příslušníci prý reaktor zkonstruovali</strong>, avšak v&nbsp;průběhu věků následně ztratili své znalosti, případně civilizace zanikla. Jiné teorie hovoří o mimozemšťanech, kteří do oblasti přinesli své znalosti a technologie.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/nejstarsi-prirodni-jaderny-reaktor-svete/">Badatelé odkrývají tajemství nejstaršího jaderného reaktoru na světě. Jsou mu 2 miliardy let a je přírodního původu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Finsko připravuje první „jadernou hrobku“ na světě. Eliminuje tím možná nebezpečí radioaktivního odpadu na 100 tisíc let</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/finsko-jaderny-odpad-uloziste/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 01 Jun 2022 02:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<category><![CDATA[odpad]]></category>
		<category><![CDATA[palivo]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=92432</guid>

					<description><![CDATA[<p>Hlavní nevýhodou jaderné energie je radioaktivní odpad. Finsko naštěstí brzy zprovozní první „jadernou hrobku“ na světě, jakousi geologickou skládku.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Zvolená oblast byla geologicky neaktivní po celé miliardy let. Jaderná energie sama je z&nbsp;ekologického hlediska poměrně slibná. Nezahrnuje emise skleníkových plynů ani znečištění vzduchu, nezávisí na rozmarech počasí a <strong>mohlo by jít o velmi silnou energii</strong>, ke které se dá přesunout od fosilních paliv. Má ovšem velkou nevýhodu – radioaktivní odpad, který může zůstat velmi nebezpečnou komoditou i po tisíce let od uložení.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-poh-eb-jako-ve-starov-k-m-egypt">Pohřeb jako ve starověkém Egyptě</h2>



<p>A přestože by <a href="https://www.freethink.com/technology/nuclear-fusion-31808" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">jaderná fúze</a> tento problém odstranila, proces nebyl dosud bezpečně ovládnut. Vedlejší produkty jaderného štěpení jsou tak aktuálně nevyhnutelnou složkou věci. Pod finskými lesy se ale shromáždili přední světoví vědci, <strong>aby začali naprosto klíčový projekt</strong>. Během několika let bude horký <a href="/tag/odpad/">odpad</a> umístěn do měděného sarkofágu a důkladně zapečetěn. Pak bude uložen k&nbsp;odpočinku, aby v&nbsp;této „jaderné hrobce“ nerušeně spal 100&nbsp;000 let.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/jaderny-odpad-barely.jpg" alt="" class="wp-image-92437 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/jaderny-odpad-barely.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/jaderny-odpad-barely-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/jaderny-odpad-barely-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/jaderny-odpad-barely-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/jaderny-odpad-barely-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Místo jménem Onkalo se nachází na finském ostrově Olkiluoto a půjde o první světovou geologickou skládku jaderného odpadu neboli GDF (<em>geological disposal facility</em>). Místo bylo zvoleno, protože bylo po celé <strong>miliardy let geologicky naprosto tiché a neaktivní</strong>. Leží mezi dvěma paralelními oblastmi zlomů, které by absorbovaly energii případných zemětřesení. Samotné místo s&nbsp;hrobkou by tak bylo zcela bezpečné i při takových katastrofách.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-chr-n-n-m-sto-a-rozvr-en-podzem">Chráněné místo a rozvržené podzemí</h2>



<p>Je to ovšem voda, ne zemětřesení, co představuje pro radioaktivní odpad nejhorší nebezpečí. Z&nbsp;toho důvodu musí být místo vybudováno z&nbsp;voděodolných hornin a minerálů. Každou případnou <strong>prasklinu je potřeba pečlivě zmapovat a zacpat</strong>. Použité palivové články z&nbsp;finských elektráren (jaderná energie poskytuje zemi víc jak třetinu domácí spotřeby) se budou nejdřív dekády chladit v&nbsp;nádržích. Teprve pak dojde k&nbsp;jejich převozu do Onkala.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="613" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/jaderna-elektrarna-za-noci.jpg" alt="" class="wp-image-92435 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/jaderna-elektrarna-za-noci.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/jaderna-elektrarna-za-noci-320x196.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/jaderna-elektrarna-za-noci-768x471.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/jaderna-elektrarna-za-noci-720x441.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Zde budou zapečetěny v&nbsp;labyrintu tunelů víc jak 400 metrů pod povrchem. Když použité palivo dorazí, veškerá voda bude důkladně odsáta roboty. Pak bude uzavřeno do železných nádob v&nbsp;<strong>měděných rakvích s&nbsp;vrstvou argonu mezi nimi</strong>. Argon je jeden z inertních vzácných plynů. Měděné kanystry pak obklopí další bariéra z&nbsp;bentonitu, druhu jílu, který umí pohltit vodu a také zadrží neúnavné útoky veškerých myslitelných <a href="/tag/mikrobi/">mikrobů</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jedin-dostate-n-bezpe-n-e-en">Jediné dostatečně bezpečné řešení</h2>



<p><em>„Nikdy se tu nelze spoléhat jen na jednu bariéru,</em>“ uvádí <a href="https://www.researchgate.net/scientific-contributions/Emily-Stein-2100262620" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Emily Stein</a>, badatelka ze Sandia National Laboratories. Objevily se samozřejmě i jiné návrhy jako pohřbívání do moře, zakopání <strong>pod mořské dno nebo odeslání do vesmíru</strong>. Všechny tyto postupy byly ale nakonec zavrhnuty jako příliš riskantní. Klíčová vlastnost GDF – schopnost držet po stovky tisíc let veškerý jaderný odpad – je splněna právě multibariérovým konceptem předvedeným na Onkalo.</p>



<p>Několik vědců projevilo i tak obavy z&nbsp;ukládání materiálu v&nbsp;této oblasti. Podle pokusů chemika <a href="https://ieeexplore.ieee.org/author/37088460262" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Petera Szakálose</a> a jeho kolegů dojde u mědi nakonec k&nbsp;popraskání. Zařízení tak podle něj mělo využít bronzu. Další týmy ovšem nebyly <strong>schopny takové výsledky zopakovat</strong>. Případně shledaly, že dlouhodobé změny jsou extrémně pomalé, a tím pádem nepředstavují riziko. Největší bariérou tak může být pro GDF to samé co pro jádro – pohled veřejnosti.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaký je váš pohled na možnosti využití jaderné energie?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thescientist">Zdroj: <a href="https://www.the-scientist.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheScientist</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/finsko-jaderny-odpad-uloziste/">Finsko připravuje první „jadernou hrobku“ na světě. Eliminuje tím možná nebezpečí radioaktivního odpadu na 100 tisíc let</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nehody jaderných elektráren, o kterých SSSR vždycky mlčelo. Černobyl a Fukušima nebyla jediná místa, kde došlo k výbuchu</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/dobre-utajene-jaderne-havarie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 30 Apr 2022 02:20:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Havárie]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<category><![CDATA[Sovětský svaz]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=83618</guid>

					<description><![CDATA[<p>Při sousloví jaderná havárie se nám nejspíše vybaví okamžitě Černobyl. Ten byl bezpochyby nejhorší, nejednalo se však o jedinou událost tohoto typu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ozvěny Černobylu pocítila více než jedna generace a jeho přízrak se opět v&nbsp;současné době ozývá kvůli situaci na Ukrajině. Stejně tak je s&nbsp;ním zcela logicky srovnáván i případ v&nbsp;japonské Fukušimě. Málokdo ale ví, že <strong>nešlo zdaleka o jedinou radioaktivní havárii</strong> na území bývalého Sovětského svazu. Objevily se i další, o kterých soudruzi svorně mlčeli. Tento trend ostatně provázel i vývoj v&nbsp;Pripjati, což ukazuje velmi dobře stejnojmenný seriál.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-katastrofa-v-kishtimu">Katastrofa v&nbsp;Kishtimu</h2>



<p>K&nbsp;první velké havárii spojené s&nbsp;únikem radiace došlo v&nbsp;roce 1957 v&nbsp;uzavřeném vojenském městě Čeljabinsk-65. Hlavním podnikem zde byla továrna Mayak, mezi vědci a armádou známá také jako Kombinat 817. <strong>Strašné tragédii předcházely dvě menší</strong>, z&nbsp;nichž jedna se odehrála v&nbsp;roce 1953 a druhá v&nbsp;roce samotné <a href="/tag/havarie/">havárie</a>. Dne 15. března 1953 došlo k&nbsp;nekontrolovatelné řetězové reakci a dva pracovníci dostali obrovskou dávku radiace.</p>



<p>Přežili, jednomu však musela být následně amputována noha. Po 4 letech přišla druhá, vážnější událost. Na výrobní lince uranu-235 došlo 21. dubna 1957 k&nbsp;nekontrolovatelnému <strong>uvolňování vysoce obohaceného izotopu</strong>. Reakci nebylo možné zastavit a vedla k&nbsp;tisícinásobnému zvýšení radiace v&nbsp;technologických místnostech. Jednu ze smrtelných dávek dostala operátorka. Obojí bylo ale jen předehrou k&nbsp;něčemu mnohem horšímu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ud-lost-zvan-kishtim">Událost zvaná Kishtim</h2>



<p>Problém z&nbsp;29. září 1957 vznikl kvůli chybě chladících kontejnerů, kam se ukládal radioaktivní odpad. Mezi nádobami měla neustále proudit voda, přehřívání bylo nepřijatelné a věděl to každý. <strong>Prvním znakem potíží byl žlutý kouř nad skládkou.</strong> Místo speciálního týmu byli však vysláni jen elektrikáři, kteří měli zkontrolovat funkčnost skladovacích kontejnerů. Jen několik hodin po objevení kouře explodoval kontejner o objemu 80 metrů krychlových.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/jaderna-elektrarna-zachranar.jpg" alt="" class="wp-image-83626 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/jaderna-elektrarna-zachranar.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/jaderna-elektrarna-zachranar-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/jaderna-elektrarna-zachranar-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/jaderna-elektrarna-zachranar-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/jaderna-elektrarna-zachranar-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Absence chlazení vedla k&nbsp;přehřátí uložené kapaliny a vzniknuvší páry vyfoukly povrch betonu, únik byl obrovský. Dle moderních odhadů šlo o polovinu <a href="/tag/emise/">emisí</a> uvolněných v&nbsp;Černobylu. <strong>Smrtící pára stoupala dál a mísila se s&nbsp;mraky</strong>, pak padala v&nbsp;dešti dolů. Východní Uralská radioaktivní stopa pokryla oblast 25&nbsp;000 kilometrů. Po odtajnění informací vyšlo najevo, že obětí bylo na 124 tisíc. Oficiální dokumenty ovšem žádné mrtvé neuvádí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nehoda-ponorky-k-19">Nehoda ponorky K-19</h2>



<p>K&nbsp;této nehodě došlo v&nbsp;Atlantiku, ovšem ve vodách oblasti odpovědnosti SSSR. Došlo k&nbsp;ní na prvním nosiči jaderných raket K-19 vypuštěném sovětskou jadernou ponorkou. Opět se jednalo o konstrukční nedostatky.&nbsp;<strong>Radioaktivní materiál unikal přímo do oceánu</strong>. Použitím chlazení by se dalo nehodě předejít, ponorka ovšem takové vybavení neměla. Vadný reaktor opravovalo 8 členů posádky, kteří se v&nbsp;něm v&nbsp;pravidelných směnách střídali.</p>



<p>Obrovskou dávku dostali všichni a zemřeli do 3 týdnů. Dalších 20, včetně kapitána ponorky Anatolije Kozyreva, zemřelo během několika následujících let na různé choroby. Ponorka byla infikována naprosto kompletně. <strong>Postižení námořníci byli léčeni nejlepšími metodami 60. let</strong> včetně krevních transfuzí. Bohužel měli ve většině případů silnou nemoc z&nbsp;ozáření. V&nbsp;rámci vojenského utajení jim ovšem byly stanoveny zcela odlišné diagnózy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-s-rie-hav-ri-je-belojarsk">Série havárií JE Belojarsk</h2>



<p>Jaderná elektrárna Belojarsk (BAES) leží ve městě Zachery v&nbsp;regionu Sverdlovsk a od začátku působení měla smůlu. První ze čtyř bloků byl spuštěn roku 1964 a v&nbsp;dalších letech došlo k&nbsp;vážným poškozením. <strong>V&nbsp;roce 1977 došlo v&nbsp;důsledku roztavení tepelného</strong> disipátoru u druhé pohonné jednotky k&nbsp;výraznému navýšení celkové radiace. Profesionální jednání obsluhy a notná dávka štěstí tehdy zabránily mnohem větším problémům.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/opusteny-park.jpg" alt="" class="wp-image-83630 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/opusteny-park.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/opusteny-park-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/opusteny-park-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/opusteny-park-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/opusteny-park-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Nejvážnější nehodou byl požár z&nbsp;konce prosince 1978, který vážně poškodil nosnou konstrukci strojovny a zničil část střechy. Tu noc měla elektrárna všechny šance <strong>předběhnout o 8&nbsp;let Černobyl a získat si světové prvenství</strong>. Koordinované úsilí hasičů a kooperace s&nbsp;technickými inženýry však opět pomohly zabránit nejhoršímu scénáři. S&nbsp;ohněm bojovalo celkem 270 lidí po celých 10 hodin a chladilo vodíkový systém. Ten byl totiž v&nbsp;epicentru.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nejv-t-nikoli-v-ak-posledn">Největší, nikoli však poslední</h2>



<p>Během likvidace ohně bylo zraněno 8 osob a byla u nich diagnostikována „mírná radiace“. Přirozeně museli všichni vyplnit prohlášení o ochraně osobních údajů, takže o celém <strong>incidentu se dovědělo jen velmi málo lidí</strong>. K&nbsp;dalšímu došlo v&nbsp;zimě 1987, kdy se začala přehřívat skořápka článku s&nbsp;jaderným palivem. Následoval požár a únik tun radioaktivního izotopu sodíku. Další nehody následovaly jak v&nbsp;sovětském období, tak v&nbsp;90. letech.</p>



<p>Vyjmenované nehody provázené vysokými úniky radiace a následnou kontaminací jsou jen některými. Celkový seznam takových událostí v&nbsp;sovětské éře je totiž mnohem rozsáhlejší. Archivy postupně <strong>odhalují svá tajemství a dovídáme se tak o nových případech</strong>. Ovšem celková struktura není žádným překvapením. Navíc u země, kde je prestiž kladena na mnohem vyšší místo než životy lidí a technické možnosti neodpovídají řečem politiků.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké jsou vaše pocity ze seriálu Černobyl?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencedirect">Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceDirect</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/dobre-utajene-jaderne-havarie/">Nehody jaderných elektráren, o kterých SSSR vždycky mlčelo. Černobyl a Fukušima nebyla jediná místa, kde došlo k výbuchu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Vědci získali první snímky z nitra jaderných reaktorů ve Fukušimě. Pohled na ně je děsivý, ale přinesly zásadní informace</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/dekontaminace-havarie-fukusima/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 23 Apr 2022 02:11:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Havárie]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<category><![CDATA[reaktor]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=82513</guid>

					<description><![CDATA[<p>Podívejte se na první fotografie přímo z reaktoru jaderné elektrárny Fukušima I, která utrpěla v roce 2011 nejhorší jadernou havárii po Černobylu v roce 1986.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Katastrofa elektrárny společnosti TEPCO vznikla následkem zatopení objektů ničivou přívalovou vlnou. Ta byla důsledkem mimořádně silného zemětřesení v&nbsp;oblasti Tokia. Muselo být evakuováno víc jak 150&nbsp;000 <strong>obyvatel, nicméně zatím nebyla potvrzena žádná úmrtí</strong> nebo choroby způsobené ozářením. Víc jak 1 000 lidí ovšem zemřelo v&nbsp;důsledku stresu ze samotné evakuace. To měl na svědomí obvykle věk nebo předchozí chronické choroby.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvn-pr-nik-do-posti-en-ch-reaktor">První průnik do postižených reaktorů</h2>



<p>Aktuálně přišly z&nbsp;této nechvalně známé jaderné elektrárny dvě dobré zprávy. V&nbsp;první řadě se výzkumnému robotu nové generace podařilo dostat do reaktoru první energetické jednotky. <strong>Dokonce odtud i poslal několik fotografií</strong>. Druhou pozitivní zprávou je, že se provozovatel elektrárny – tedy společnost TEPCO – vážně zabývá plánem likvidace a dekontaminace celého zařízení. Snahy o průnik do reaktorů elektrárny proběhly už dříve.</p>



<p>Poslední pokus se odehrál v&nbsp;roce 2017 a nesetkal se s&nbsp;úspěchem. Robot tehdy sice skoro dosáhl svého cíle, jenže kvůli vysoké hladině <a href="/tag/radiace/">radiace</a> nezískal žádné použitelné informace. <strong>Nové stroje následně navrhly organizace Hitachi-GE Nuclear Energy</strong> a také International Nuclear Infrastructure Decommissioning Research Institute, a to speciálně pro Fukušimu. První robot ROV-A se do reaktoru dostal a jeho fotografie ukazují trosky a ponurou černou látku.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vyhl-dky-na-dal-etapy-aktivit">Vyhlídky na další etapy aktivit</h2>



<p>Tato hmota je s&nbsp;největší pravděpodobností roztavené jaderné palivo. Robot také oznámil, že radiace ve vnitřních prostorách přesáhla hranici 2 sievertů. To je dvojnásobek smrtelné dávky pro lidský organismus. <strong>Robot provedl měření z&nbsp;dálky, do konce letošního roku</strong> se ale další stroje pokusí získat vzorky přímo z&nbsp;druhého reaktoru. V&nbsp;této oblasti je totiž situace pro studium momentálního stavu přece jen o něco příznivější.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="668" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/fukusima-pruzkum-reaktoru.jpg" alt="" class="wp-image-82518 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/fukusima-pruzkum-reaktoru.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/fukusima-pruzkum-reaktoru-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/fukusima-pruzkum-reaktoru-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/fukusima-pruzkum-reaktoru-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/fukusima-pruzkum-reaktoru-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Jak vysvětlil sám provozovatel, jedná se o začátek programu mapování prostor uvnitř jaderných bloků. Cílem je zjistit lokaci co největšího počtu radioaktivních úlomků. Experti následně určí, <strong>jak jsou konkrétní kusy nebezpečné a jakou metodou</strong> je následně extrahovat. Také určí přítomné izotopy, a tudíž roztřídění podle konkrétního <a href="/tag/nebezpeci/">nebezpečí</a>. Dle odhadů čeká na likvidaci nejméně 900 tun roztaveného paliva a projekt bude trvat 30–40 let.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Co jste dělali, když došlo k&nbsp;této jaderné havárii?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science">Zdroj: <a href="https://www.science.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/dekontaminace-havarie-fukusima/">Vědci získali první snímky z nitra jaderných reaktorů ve Fukušimě. Pohled na ně je děsivý, ale přinesly zásadní informace</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Ruská „speciální operace“ se nevyhnula ani Černobylu. Hrozí nějaké nebezpečí při bojích v této oblasti?</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/riziko-ruskeho-obsazeni-cernobylu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 29 Mar 2022 02:53:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Černobyl]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<category><![CDATA[riziko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=77018</guid>

					<description><![CDATA[<p>I zdánlivě bezcenná oblast Černobylu budí zájem ruského vojska, které ji zabralo mezi prvními. Řada lidí se obává případné další katastrofy.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ruské jednotky vstoupily koncem února kromě jiných oblastí také do uzavřené zóny v&nbsp;prostoru jaderné elektrárny v&nbsp;Černobylu. Zaměstnanci zůstali na místě a snažili se zajistit chod zařízení. <strong>Dne 9. března pak oznámili</strong>, že elektrárna je bez proudu a dieselové agregáty vydrží přinejlepším dva dny. Celý okolní svět se logicky už při prvních záběrech útoku zděsil, co z&nbsp;tohoto ruského kroku může vzejít.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-ipom-nka-nejhor-jadern-katastrofy">Připomínka nejhorší jaderné katastrofy</h2>



<p>Černobyl je nechvalně známý kvůli havárii ze dne 26. dubna 1986. Při ní došlo ke zničení čtvrté jednotky a obrovskému úniku radiace. Ten byl podle odhadů 400krát silnější <strong>než při explozi americké jaderné bomby v Hirošimě</strong>. Následovala rozsáhlá operace a elektrárna byla postupně odstavena. V&nbsp;roce 2016 byl 4. reaktor zakryt betonovým sarkofágem „Shelter 2“. V&nbsp;místě je momentálně uloženo asi 2&nbsp;400 tun vyhořelého jaderného paliva.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="664" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mesto-pripjat.jpg" alt="" class="wp-image-77026 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mesto-pripjat.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mesto-pripjat-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mesto-pripjat-768x510.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mesto-pripjat-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mesto-pripjat-720x478.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Oblast 2&nbsp;600 km čtverečních kolem reaktoru byla prohlášena za uzavřenou či zakázanou zónu a je pečlivě kontrolována. Je tak omezen kontakt lidí s&nbsp;radiací i její šíření do vzduchu, vody nebo prostřednictvím prachu. <strong>Sarkofág funguje obousměrně – kromě ochrany před radioaktivitou uvnitř </strong>brání také prostor <a href="/tag/reaktor/">reaktoru</a> před vnějšími vlivy, tedy větrem či deštěm. Jedním z&nbsp;bodů Ženevské konvence o vedení války je pak jasné stanovisko, že „na jadernou elektrárnu se neútočí“.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pro-ji-vojensky-obsazovat">Proč ji vojensky obsazovat?</h2>



<p>Z&nbsp;pohledu ruských jednotek je Černobyl velmi pohodlný způsob útoku na Kyjev, který je kousek od spojeneckého Běloruska. Díky uzavřenosti prostoru jsou tu zachovalé cesty a oblast je opuštěna. V&nbsp;elektrárně navíc<strong> stále funguje uzel pro distribuci</strong> <strong>elektřiny</strong>, a to i do hlavního města. Samotné místo je pak jakousi ochranou před použitím bomb, dělostřelectva a další těžké techniky – každý bude mít strach ze zasažení reaktorů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/pripjat-mistnost.jpg" alt="" class="wp-image-77030 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/pripjat-mistnost.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/pripjat-mistnost-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/pripjat-mistnost-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/pripjat-mistnost-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/pripjat-mistnost-800x450.jpg 800w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Při sledování záběrů z obsazování elektrárny se u mnoha lidí dostavil strach z&nbsp;jaderné nehody. Jaderné elektrárny jsou obecně stavěny velmi robustně a jejich konstrukci chrání silná betonová vrstva. <strong>Černobyl byl navíc již dávno odstaven</strong>, mnoho systémů bylo rozebráno a palivo je prakticky neškodné. Za aktuálního stavu tu nejsou podmínky pro vznik řetězové reakce a palivo je ve velkých nádržích, kde ho chladí voda. <a href="/tag/riziko/">Riziko</a> tohoto typu tu tedy nehrozí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-je-tedy-riziko-v-ernobylu">Jaké je tedy riziko v&nbsp;Černobylu?</h2>



<p>Zakázaná zóna zůstává nadále jednou z&nbsp;nejsilněji kontaminovaných oblastí na planetě, některé její části překračují povolenou úroveň radiace až 1000krát. Ráno 24. února 2022 <a href="https://www.saveecobot.com/en/radiation-maps#12/51.3880/30.1048/gamma/comp+cams+fire" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zachytily senzory</a> znatelný skok v&nbsp;úrovni radioaktivity. <strong>Vzhledem k&nbsp;tomu, že netrval dlouho</strong>, lze soudit, že samotný sarkofág nebyl nijak poškozen a tento výkyv vyvolal pouze pohyb osob a techniky v oblasti. Znepokojení odborníků způsobují možné požáry v&nbsp;uzavřené zóně.</p>



<p>I odstavená elektrárna stále potřebuje vnější elektřinu, výpadek proudu je tedy jistým rizikem. Černobyl chladí palivo v bazénu, kde voda neustále cirkuluje. Tento materiál už je ovšem za dekády odstavení v <strong>takovém stavu, že ho lze uchladit i prostým vzduchem</strong>. Nehrozí tedy, že by došlo k jakékoli explozi a případnému rozptylu radioaktivních částic do okolí. Dodávky elektřiny byly obnoveny 13. března, tedy 5. dne, a žádný incident se nekonal.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kolik vám bylo v&nbsp;době, kdy došlo k&nbsp;černobylské havárii?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencedirect">Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceDirect</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/riziko-ruskeho-obsazeni-cernobylu/">Ruská „speciální operace“ se nevyhnula ani Černobylu. Hrozí nějaké nebezpečí při bojích v této oblasti?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Černobyl. Nejhorší jaderná katastrofa v historii lidstva. Panuje kolem ní stále mnoho nevyjasněných otázek a okolností</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/prubeh-dopad-havarie-cernobylu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 07 Mar 2022 03:34:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<category><![CDATA[katastrofa]]></category>
		<category><![CDATA[reaktor]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=70745</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jak probíhal osudný den 26. dubna roku 1986, kdy na Ukrajině vybuchl reaktor jaderné elektrárny v Černobylu? Víme hodně, ale stále ne vše.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>I po mnoha letech vědeckého bádání a vládního i dalšího vyšetřování zůstává stále řada nezodpovězených otázek a nevyjasněných okolností. Týkají se hlavně <strong>dlouhodobého zdravotního dopadu</strong>, který má masivní únik radiace na kohokoli, kdo je mu vystaven. Město Černobyl se nachází asi 130 kilometrů na sever od Kyjeva, hlavního města státu. Zároveň tak stojí cca 20 kilometrů od hranic s&nbsp;Běloruskem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ernobylsk-elektr-rna-pripja-a-okol">Černobylská elektrárna, Pripjať a okolí</h2>



<p>Elektrárna sestávala ze čtyř reaktorů, navržených a postavených v&nbsp;70. a 80. letech 20. století. Další součástí byl lidmi vytvořený vodní rezervoár velký asi 22 kilometrů čtverečních, který reaktory chladil a byl napájen řekou Pripjať. <strong>Samotné město Pripjať bylo založeno roku 1970</strong> a se vzdáleností méně než 3 kilometry bylo nejbližším městem. V&nbsp;roce 1986 tu žilo skoro 50&nbsp;000 lidí. Menší a starší město Černobyl bylo asi 15 kilometrů daleko a zahrnovalo 12&nbsp;000 obyvatel.</p>


<blockquote class="twitter-tweet">
<p lang="pt" dir="ltr">Antes de iniciar, é necessário falar sobre a madrugada do dia 26 de abril de 1986, quando partículas radioativas se espalhavam pelo o céu em decorrência da explosão do reator número quatro da Central Nuclear de Chernobyl. <a rel="nofollow" href="https://t.co/pHvcectWNI">pic.twitter.com/pHvcectWNI</a></p>
<p>— História em Fatos (@historiaemfatos) <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/historiaemfatos/status/1276914877949452288?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">June 27, 2020</a></p></blockquote>
<p> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script></p>


<p>Zbytek regionu tvořily hlavně farmářské usedlosti a husté a rozsáhlé lesy. Černobylská elektrárna používala reaktory RBMK-1000 podle sovětského návrhu. Jde o typ, který je dnes <strong>univerzálně považován za konstrukčně vadný</strong>. Tyto reaktory sestávaly z&nbsp;tlakových trubek, jež využívaly jako palivo obohacený <a href="/tag/jaderná energie">uran</a> U-235 k&nbsp;ohřevu vody. Vytvářely tak páru, která roztáčela turbíny reaktoru a vyráběla elektřinu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-reaktor-s-vlastn-m-ivotem">Reaktor s&nbsp;vlastním životem</h2>



<p>Ve většině reaktorů je voda také použita k&nbsp;chlazení a zároveň k&nbsp;úpravě reaktivity jádra reaktoru odebráním nadbytečného tepla a páry. Reaktor RBMK-1000 ale používal ke kontrole reaktivity grafit, který <strong>současně udržoval jadernou reakci ve stálém běhu</strong>. Jak se jádro ohřívalo a vytvářelo další páru, stávalo se reaktivnějším. Vznikala tak pozitivní zpětná vazba a smyčka, které inženýři říkají „positive-void coefficient“.</p>



<p>Exploze nastala 26. dubna 1986 během běžné kontroly, <a href="http://www.unscear.org/unscear/en/chernobyl.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">aspoň podle rozboru UNSCEAR</a>, Komise OSN pro efekty radiace. Operátoři plánovali testování elektrických systémů, přičemž <strong>odpojili zcela klíčové kontrolní mechanismy</strong>, což šlo proti bezpečnostním předpisům. To způsobilo, že generátor dosáhl nebezpečné nestability a velmi nízkých úrovní výkonu. Přes některé nejasnosti příčin panuje shoda, že za explozí stála nadbytečná pára.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-buch-a-smrt-ve-v-tru">Výbuch a smrt ve větru</h2>



<p>Tento masivní nadbytek způsobila redukce chladicí vody, kvůli čemuž se pára koncentrovala do chladicích trubek. To způsobilo obrovské přepětí, které operátoři nedokázali nijak vypnout. K&nbsp;výbuchu došlo v&nbsp;1:23 hodin po půlnoci, <strong>zničil celý reaktor a zažehl obrovský požár</strong>. Radioaktivní trosky z&nbsp;paliva a součástek reaktoru pršely na celou oblast, zatímco oheň se šířil od budovy reaktoru na sousední objekty.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="662" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/cernobyl-masky.jpg" alt="" class="wp-image-72747 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/cernobyl-masky.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/cernobyl-masky-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/cernobyl-masky-768x508.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/cernobyl-masky-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/cernobyl-masky-720x477.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Toxické výpary a prach pak odnášel vítr, se kterým šly i produkty jaderného štěpení a vzácné plyny bez barvy a zápachu. Exploze zabily dva pracovníky, kteří byli prvními z&nbsp;hrstky osob usmrcených bezprostředně po nehodě. <strong>Během následujících dnů se ale v&nbsp;důsledku požáru</strong> a obrovské radiace vyšplhaly statistiky úmrtí na mnohem vyšší čísla. Úvodní oheň byl uhašen za 5 hodin, ten živený grafitem ale trval 10 dní a bojovalo s ním 250 hasičů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-sleduj-c-dny-a-t-dny">Následující dny a týdny</h2>



<p>Během 3 měsíců po černobylské katastrofě zemřelo na <a href="http://www.nrc.gov/reading-rm/doc-collections/fact-sheets/chernobyl-bg.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">následky radiace a dalších efektů podle NRC 31 lidí</a>. V letech 1991–2015 bylo dalších víc jak 20 000 osob diagnostikováno s <a href="/tag/rakovina" target="_blank" rel="noreferrer noopener">rakovinou</a> štítné žlázy. Ta se podle zprávy UNSCEAR týkala hlavně pacientů, <strong>kterým bylo v době nehody méně než 18 let</strong>. Ačkoli může existovat mnoho dalších případů, celková hladina těchto dopadů Černobylu je nižší, než se původně očekávalo.</p>



<p>Někteří experti se domnívají, že neopodstatněný strach z&nbsp;otravy radiací vedl k&nbsp;většímu utrpení než samotná katastrofa. Mnoho doktorů například doporučilo těhotným ženám jít na potrat, aby se <strong>vyhnuly riziku narození postiženého dítěte</strong>. Skutečná úroveň jejich ozáření <a href="https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(05)73632-1/fulltext#%20" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">byla dle vedení UNSCEAR příliš nízká</a>, aby způsobila závažné potíže. Krátce po úniku uhynulo v&nbsp;okolí Černobylu množství stromů, což se projevilo jejich jasně červenou barvou.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kolik let vám bylo v&nbsp;době, kdy k&nbsp;této katastrofě došlo?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Chernobyl vs. Fukushima" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/Q0PIrRCJP8w?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/39961-chernobyl.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/prubeh-dopad-havarie-cernobylu/">Černobyl. Nejhorší jaderná katastrofa v historii lidstva. Panuje kolem ní stále mnoho nevyjasněných otázek a okolností</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/Q0PIrRCJP8w" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/Q0PIrRCJP8w" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma jaderná energie - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/cernobylska-elektrarna.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Reaktor generující energii pomocí jaderné fúze má slibné vyhlídky. Mluví se o spuštění v roce 2025</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/plan-spusteni-fuzni-reakce/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 17 Dec 2021 04:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná fúze]]></category>
		<category><![CDATA[reaktor]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=51515</guid>

					<description><![CDATA[<p>Životaschopný fúzní reaktor. Tedy zařízení, které vygeneruje více energie, než ji samo spotřebuje. A mohlo by tady být už za pár let, konkrétně v roce 2025.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Taková je aspoň informace, kterou si lze odnést ze sedmi <a href="http://www.cambridge.org/plasma/sparc" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">studií publikovaných 29. září v&nbsp;Journal of Plasma Physics</a>. A pokud fúzní reaktor skutečně dosáhne <strong>tohoto milníku, mohl by vydláždit cestu k&nbsp;masivní výrobě čisté energie.</strong> Během procesu fúze jsou atomová jádra lehčích prvků donucena se spojit a vytvořit tak atomy těžších prvků, například helia z&nbsp;vodíku. Při této operaci dochází také k&nbsp;uvolnění obrovského množství světla a tepla.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-budoucnu-nejen-ve-hv-zd-ch">V&nbsp;budoucnu nejen ve hvězdách?</h2>



<p>Když je objem výsledných atomů na konci reakce menší než objem těch, které do ní vstoupily, nadbytečný objem se změní v&nbsp;energii. Fúze napájí Slunce a další <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/technika/dalsi-krok-k-ciste-energii/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">hvězdy</a>, v&nbsp;jejichž nitru <strong>spojuje obrovská gravitace jádra vodíku a vytváří tak helium</strong>. K&nbsp;tomu je ale potřeba enormní množství energie, které se objevuje jen při teplotách v&nbsp;řádu 100 milionů stupňů Celsia. Nicméně je získáno mnohem víc energie, než kolik je jí do reakce vloženo.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/sparc-modelace.jpg" alt="" class="wp-image-51531 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/sparc-modelace.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/sparc-modelace-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/sparc-modelace-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/sparc-modelace-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/sparc-modelace-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Současně s&nbsp;tím tato reakce nevytváří skleníkové plyny jako oxid uhličitý, hlavní motor globálního oteplování. Stejně je tomu s&nbsp;ostatními běžnými odpady z&nbsp;reakcí. A pokud jde o palivo, <strong>například právě vodíku je na Zemi opravdu dostatek</strong> na to, aby touto metodou zásobil lidstvo na další miliony let. Prakticky všechny zúčastněné vědce přitáhl k&nbsp;těmto studiím úmysl vyřešit skutečně vážný celosvětový problém.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-snaha-o-dopad-na-spole-nost">Snaha o dopad na společnost</h2>



<p>Podle Martina Greenwalda, fyzika plasmy na MIT a jednoho z&nbsp;hlavních vědců za výrobou nového reaktoru, jde hlavně o vyřešení globální krize. <em>„Civilizace je ve velkých problémech a tohle vypadá, že by to mohlo vyřešit.“</em> <strong>Většina dosavadních experimentálních fúzních reaktorů</strong> využívá ruský design ve tvaru koblihy zvaný tokamak. Tento model používá silné <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/obrat-magnetickeho-pole-zeme-by-byl-devastujici-vytvoril-by-extremni-pocasi-a-vedl-by-k-vyhynuti-velkych-savcu/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">magnetické pole</a>, aby izoloval obláčky plazmatu a dovedl je do vysokých teplot.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/castice-atom.jpg" alt="" class="wp-image-51522 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/castice-atom.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/castice-atom-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/castice-atom-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/castice-atom-720x405.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ty jsou dostatečné na to, aby se uvnitř několik atomů spojilo. Nový experimentální model zvaný SPARC je vyvíjen přímo vědci z&nbsp;MIT a přidruženou společností Commonwealth Fusion Systems. Pokud záměr uspěje, bude právě SPARC <strong>prvním, který dosáhne „hořícího plazmatu“.</strong> V&nbsp;takové situaci je fúzní reakce soběstačná bez potřeby přidávání nové energie. Jenže v&nbsp;pozemských podmínkách se tohle zatím nikomu kontrolovaně nepodařilo.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zah-jen-konstrukce-v-ervnu">Zahájení konstrukce v&nbsp;červnu</h2>



<p>Projekt sám byl spuštěn už v&nbsp;roce 2018 a konstrukce je v&nbsp;plánu příští červen se zahájením funkčnosti v&nbsp;roce 2025. Jde o mnohem rychlejší pokrok než u dosavadního největšího reaktoru na světě ITERu, u <strong>něhož se spuštění reakce neočekává do roku 2035</strong>. Výhodou SPARCU jsou také magnety určené přímo na plazma, které se staly komerčně dostupnými teprve v&nbsp;době před asi třemi lety, tedy dlouho po návrhu ITERu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/reaktor-stavba.jpg" alt="" class="wp-image-51528 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/reaktor-stavba.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/reaktor-stavba-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/reaktor-stavba-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/reaktor-stavba-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/reaktor-stavba-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Právě nový typ magnetů dovoluje, aby bylo srdce SPARCu asi 3krát menší a až 70krát menší než jádro ITERu, které měří na šířku 6 metrů. Redukce velikosti s&nbsp;sebou nese také menší váhu a samozřejmě cenu, <strong>jde skutečně o radikální změnu parametrů</strong>. Podle souboru studií se od SPARCu očekává, že bude generovat minimálně 2 – 10krát tolik energie, než kolik bude dovnitř vloženo. K&nbsp;tomu aspoň dospěly podrobné kalkulace.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-produkce-p-ry-a-pohon-turb-ny">Produkce páry a pohon turbíny</h2>



<p>Teplo vycházející z&nbsp;reakce bude vytvářet páru, která požene turbínu a elektrický generátor. Jde v&nbsp;principu o zcela stejnou metodu, jakou používají elektrárny dneška. Fúzní elektrárny by mohly být jasnou náhradou těch fosilních a není kvůli tomu <strong>potřeba jakkoli předělávat současné rozvodné sítě</strong>. Naproti tomu obnovitelné zdroj jako solární nebo větrné generátory nejsou na současné parametry adekvátně uzpůsobeny.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/fuzni-reakce-koncept.jpg" alt="" class="wp-image-51525 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/fuzni-reakce-koncept.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/fuzni-reakce-koncept-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/fuzni-reakce-koncept-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/fuzni-reakce-koncept-720x405.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Badatelé hlavně doufají, že reaktory inspirované SPARCem budou generovat mezi 250 – 1 000 megawatty elektřiny. Podle Greenwalda elektrárny na současném americkém trhu s&nbsp;<strong>energiemi obvykle vyrábí mezi 100 – 500 megawatty</strong>. SPARC bude vyrábět pouze teplo, nikoli samotnou elektřinu. Po jeho otestování je v&nbsp;plánu stavba ARC <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/technika/novy-experimentalni-reaktor-v-usa/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">reaktoru</a>, který by z&nbsp;tepla vyráběl přímo elektřinu a byl v&nbsp;provozu od roku 2035. Ambiciózní a náročný cíl.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak se na tento záměr a plán díváte?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Unlocking SPARC: HTS Magnet for Commercial Fusion Applications" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/yXLO3-7BRwQ?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/nuclear-fusion-reactor-sparc-2025.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/plan-spusteni-fuzni-reakce/">Reaktor generující energii pomocí jaderné fúze má slibné vyhlídky. Mluví se o spuštění v roce 2025</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/yXLO3-7BRwQ" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/yXLO3-7BRwQ" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma jaderná energie - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/tokamak-koncept.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Radiant plánuje nahradit dieselové generátory malými jadernými reaktory</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/vyvoj-malych-jadernych-reaktoru/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 08 Nov 2021 01:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[generátory]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<category><![CDATA[přenosnost]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=41492</guid>

					<description><![CDATA[<p>Kalifornská společnost Radiant si zajistila finanční zdroje pro vývoj kompaktního, přenosného a nízkonákladového jaderného mikroreaktoru.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Plánovaný přístroj má mít výkon jeden megawatt a napájet asi 1 000 domácností. Velikostně by se mohl vejít do přepravního kontejneru a ke chlazení má používat helium místo vody. Firma Radiant <strong>byla založena bývalými inženýry společnosti SpaceX Elona Muska</strong>, kteří se rozhodli pro vývoj zdroje elektřiny pro budoucí obydlení Marsu. Došli ale k&nbsp;závěru, že tento záměr dojde mnohem většího uplatnění blíže pozemského domova.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvn-injekce-pen-z-od-investor">První injekce peněz od investorů</h2>



<p>Zatím získali víc jak milion dolarů (asi 21,8 milionů korun) od tzv. andělských investorů (angel investors), kteří vkládají peníze do malých start-upů nebo jednotlivých podnikatelů. Plánované reaktory jsou <strong>specificky navrhované pro přenášení a snadnou přepravu</strong>. Proto jsou primárním cílem využití vzdálené oblasti, ovšem další možností jsou také vojenské operace. Několik takových zařízení může totiž napájet celou vojenskou základnu v&nbsp;odlehlém regionu, a to po dobu 4–8 let.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/cerpaci-stanice-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-41509 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Armáda by se tak vyhnula jak emisím ze současných dieselových generátorů, ale také neustálé nutnosti zásobování základny palivem. Kamiony se zásobami by musely jezdit samozřejmě i nadále do doby, <strong>než by základna fungovala kompletně na tento pohon</strong>. Jejich potřebná frekvence by však radikálně poklesla. To by taky znamenalo mnohem nižší riziko pro přepravní personál, které může plynout jak z&nbsp;nehod, tak například přepadů konvoje.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-podle-spole-nosti-sam-v-hody">Podle společnosti samé výhody</h2>



<p>Firma Radiant podotýká, že její palivo se netaví a vydrží i mnohem větší teploty ve srovnání s&nbsp;klasickými jadernými palivy. Použití helia jako chladiče výrazně redukuje korozi, vaření a riziko kontaminace. Společnost také uvádí, <strong>že na vyvinuté postupy obdržela provizorní patenty</strong>. Ty se týkají opětovného plnění těchto reaktorů palivem a také efektivního odvádění tepla z&nbsp;vnitřního jádra. To je jeden z&nbsp;obecných hlavních problémů technologie.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="575" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/radiant-generator-helium-1024x575.jpg" alt="" class="wp-image-41512 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Radiant se na kompaktních jaderných reaktorech podílí s&nbsp;množstvím dalších firem v&nbsp;oboru. Menší počet se pak soustředí konkrétně na přenosné jednotky,<strong> které by mohly zahrnovat i plovoucí formy, navržené společností Seaborg</strong>. Nejspíš to bude trvat ještě nějakou dobu, než takové jednotky uvidíme ve větší míře v&nbsp;plném provozu. Ovšem čistá, přístupná a nízkonákladová energie by v&nbsp;dieselové době byla obecně velmi vítanou alternativou.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Vypadá podle vás tento záměr realisticky?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-newatlas">Zdroj: <a href="https://newatlas.com/energy/radiant-portable-advanced-nuclear/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NewAtlas</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/vyvoj-malych-jadernych-reaktoru/">Radiant plánuje nahradit dieselové generátory malými jadernými reaktory</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nový  experimentální reaktor produkující velké množství jaderného odpadu má dostat zelenou. Jde o důvod mezinárodního znepokojení?</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/novy-experimentalni-reaktor-v-usa/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 23 Jun 2021 03:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Bill Gates]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná energie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=13147</guid>

					<description><![CDATA[<p>Dvě elektrárenské společnosti vlastněné Gatesem a Buffettem se rozhodly vybudovat zcela nový jaderný reaktor.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dosluhující uhelná elektrárna ve Wyomingu má být nahrazena novým experimentálním reaktorem budovaným firmami vlastněnými Billem Gatesem a Warrenem Buffettem. <strong>Gatesova TerraPower a Buffettova PacifiCorp doufají, že lokalita pro novou elektrárnu bude potvrzena do konce roku. </strong>Z vědeckých řad se však ozývají i určitá varování, která se týkají bezpečnosti takového počinu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nov-jadern-experiment-ln">Nový, jaderný, experimentální</h2>



<p>Reaktor zvaný Natrium je fúzní reaktor na roztavený sodík. Podobné jsou stavěny v&nbsp;Číně, jsou však zdrojem silného mezinárodního znepokojení.<strong> Důvodem těchto obav je skutečnost, že reaktor tohoto typu produkuje více jaderného materiálu,</strong> než ho sám spotřebuje. A jedním z produktů je i plutonium. To může být následně použito buď v&nbsp;dalších jaderných reaktorech, nebo také na výrobu jaderných zbraní.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="685" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/reaktor-1024x685.jpg" alt="" class="wp-image-13162 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Samotná produkce plutonia přitom není nebezpečná, to jeho využití je skutečnost, která mnohé trápí. Ovšem hlavním <strong>důvodem zájmu o reaktory tohoto typu je jejich vysoká efektivita.</strong> Valná většina světově používaných reaktorů používá k&nbsp;chlazení probíhajících reakcí vodu. Takový postup však dokáže z&nbsp;uranu vytěžit méně než jedno jediné procento energie.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-s-l-jako-cesta-k-nov-vln-energie">Sůl jako cesta k&nbsp;nové vlně energie</h2>



<p>V&nbsp;ideálním reaktoru na roztavenou sůl je efektivita celé reakce více jak stokrát vyšší. To v&nbsp;překladu znamená, že menší reaktor s&nbsp;menším množstvím paliva se může postarat o mnohem větší energetický výstup. <strong>Pro Natrium a jemu podobné reaktory nebude efektivita zase tak vysoká.</strong> Navíc v&nbsp;delším časovém horizontu může být tato míra výkonu dosažena jen tak, že bude spotřebované palivo recyklováno a znovu použito.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/chladici-vez-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-13156 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Analýzy některých veděckých organizací také zdůrazňují obavy o bezpečnost těchto reaktorů. <strong>Jde především o vysokou reaktivitu samotného taveného sodíku, nezanedbatelné je však i dříve zmíněné riziko produkce jaderných zbraní.</strong> V&nbsp;současné době existují dva podobné reaktory v&nbsp;Rusku, další se testují v&nbsp;Japonsku a Londýně. Čínské by měly začít provoz v&nbsp;letech 2023–2026, ten americký nejspíš koncem dekády.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-iflscience">Zdroj: <a href="https://www.iflscience.com/technology/experimental-nuclear-reactor-will-be-built-by-bill-gates-and-warren-buffetts-companies/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IFLscience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/novy-experimentalni-reaktor-v-usa/">Nový  experimentální reaktor produkující velké množství jaderného odpadu má dostat zelenou. Jde o důvod mezinárodního znepokojení?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
