Český Černobyl: Atomová elektrárna v Bohunicích byla jen krůček od podobné zkázy, soudruzi o tom ale mlčeli

Český Černobyl v utajení. V atomové elektrárně v Bohunicích došlo skoro ke zkáze, soudruzi o tom ale mlčeli a odmítali cokoliv přiznat. Dnes by nic takového neprošlo.

český Černobyl i Zdroj fotografie: Unknown author / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Svět bez jaderné energie si dnes dokáže představit jen málokdo. Přestože se z ekologického hlediska nejedná o nejlepší zdroj energie, stále má několik nesporných výhod. Díky tomu je po celém světě v provozu na 400 jaderných elektráren, které se podílí na více než 10 % celosvětové produkce elektrické energie. To se týká také České republiky, přestože začátky jaderné energie v Česku nebyly vůbec pozitivní. Stačilo málo a mohlo dojít na český Černobyl.

Jaderná elektrárna v Bohunicích mohla představovat český Černobyl

Začátky jaderné energetiky v Československu rozhodně nebyly jednoduché. Jednu z těch temných kapitol představuje utajovaná elektrárna A-1 v Jaslovských Bohunicích. Tahle elektrárna se nacházela pouhých 20 kilometrů od slovenské Trnavy. Vyvíjet se začala v roce 1958 a mělo se jednat o první jaderný reaktor vyvinutý na území Československa.

Černobyl. Nejhorší jaderná katastrofa v historii lidstva. Panuje kolem ní stále mnoho nevyjasněných otázek a okolností
český Černobyl
iZdroj fotografie: Jan Polák / Creative Commons / CC BY-SA
Jaderné elektrárny mají v našem světě stále své místo.

Vývoj trval dlouhých 14 let a mnohé poznatky poté daly vzniknout další elektrárně v Dukovanech. Elektrárna, které se dnes přezdívá český Černobyl, však nebyla typickým jaderným reaktorem. Jednalo se spíše o experimentální konstrukci, která jako palivo využívala těžkou vodu (D2O) a přírodní neobohacený uran. K chlazení se zase používal oxid uhličitý, což představovalo základní kámen úrazu.

Problémy od samého začátku

Jaderný reaktor v Bohunicích byl v provozu pět let, během kterých se potýkal s četnými problémy. Inženýři tak museli neustále řešit časté netěsnosti parního generátoru a úniky oleje v primárním okruhu. Během svého provozu musel být blok celkem třicetkrát odstaven, aby se zabránilo naprosté katastrofě. K tomu všemu elektrárna nevykazovala plánované výkony. O neúspěchu se však v tehdejším režimu nemluvilo a tak fungovala dál, dokud nedošlo na tragédie, které z elektrárny činí český Černobyl.

sloní noha
Černobylská sloní noha: Jen 5 minut vedle nebezpečné hmoty znamená konec života
český Černobyl
iZdroj fotografie: František Hajdekr / Creative Commons / CC BY-SA
Stačilo málo a mohlo dojít ke katastrofě.

To byl konec všech nadějí

V roce 1976 došlo ke dvěma tragédiím, které jednou pro vždy ukončily veškeré experimentální počiny na poli jaderné energetiky. Obě nehody přitom souvisely s rutinní výměnou palivových článků, při které však přišli o život dva inženýři. Při výměně totiž z tlakového kanálu nečekaně vystřelil pětimetrový válec. Tím došlo k úniku oxidu uhličitého, který otrávil dva pracovníky bez ochrany dýchacích cest. Teprve dalším zaměstnancům s dýchacími přístroji se povedlo kanál znovu utěsnit a zabránit tak jisté katastrofě.

Podruhé však byly následky závažnější a připomínají český Černobyl. Mezi palivové tyče se tentokrát dostaly kuličky průhledného silikagelu, který sloužil k pohlcování vlhkosti. Došlo k zablokování toku chladícího oxidu uhličitého, což vedlo k přehřátí systému a reakci uranu s oxidem uhličitým. Výsledkem byl únik radiace, který sice neohrozil lidské životy, ale kontaminoval vodní zdroje. Oba případy byly tehdejším režimem před veřejností tajeny.

Diskuze Vstoupit do diskuze
119 lidí právě čte
Autor článku

Veronika Helmová

Zobrazit další články