<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Hvězda &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/hvezda/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Thu, 23 Apr 2026 13:02:08 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>Hvězda &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Starověké pyramidy po celém světě vysílají k nebi podivné paprsky energie. NASA vydala překvapivé prohlášení</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/oblak-hvezdneho-prachu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 20 Aug 2025 03:08:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[energie]]></category>
		<category><![CDATA[Hvězda]]></category>
		<category><![CDATA[pyramidy]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=121586</guid>

					<description><![CDATA[<p>Pokud jste to náhodou nezachytili, NASA zveřejnila neuvěřitelné prohlášení. Po letech teoretizování potvrdila existenci zvláštní anomálie.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V&nbsp;angličtině je <em>local insterstellar cloud</em> obří mezihvězdný oblak prachu různého původu, který je široký asi 30 světelných let. Sestává výlučně z&nbsp;atomů vodíku a helia, jejichž teplota je asi 6 000 stupňů Celsia. <strong>Teorie o tomto útvaru se hemžily</strong> už hodně dlouho, nicméně experti se až nyní shodli na důvodu prohlášení NASA. Podle agentury totiž tento oblak podivným způsobem změnil svou dráhu a nejspíš se řítí přímo naším směrem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-anom-lie-reaguj-c-s-pyramidami">Anomálie reagující s pyramidami</h2>



<p>Anomálie je to proto, že se nerozpouští ve volném kosmu, ale zaplétá se do sebe v&nbsp;jedné ohromné mase. Podle vědců dochází k&nbsp;přitahování zmagnetizovaného okolí k&nbsp;vlastnímu jádru. Badatelé také věří, <strong>že stejné zmagnetizované jádro</strong> je přitahováno naší Zemí, konkrétně pyramidami. Závěr vychází z&nbsp;toho, že se právě kolem těchto dávných staveb v&nbsp;poslední době děje stále více a více podivností, jak se mrak prachu blíží k&nbsp;<a href="/tag/zeme/">Zemi</a>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/hvezdny-prach.jpg" alt="" class="wp-image-121589 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/hvezdny-prach.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/hvezdny-prach-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/hvezdny-prach-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/hvezdny-prach-730x410.jpg 730w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/hvezdny-prach-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/hvezdny-prach-800x450.jpg 800w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Konkrétně mluvíme o solárních bouřích, kosmické aktivitě, a také podivně silných zemětřeseních. Působí samozřejmě také to, že se tímto mrakem pohybuje samotná Sluneční soustava. <strong>Kryje se přitom s&nbsp;oblastí kolem Slunce</strong> známou jako <em>solární sousedství</em>. Není ovšem jasné, zda je Slunce součástí lokálního mračna, nebo je v&nbsp;oblasti, kde lokální mračno interaguje se sousedním G-Cloudem. Jde o další oblasti mezihvězdného prostředí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prost-ed-mezi-hv-zdami-a-v-tr">Prostředí mezi hvězdami a vítr</h2>



<p>Tento termín popisuje prostor i hmotu, která se nachází mezi jednotlivými hvězdami v&nbsp;naší galaxii. Jeho součástí je jak mezihvězdná hmota, tak přítomné elektromagnetické záření a galaktické magnetické pole. <strong>Samotnou hmotu tvoří neutrální a ionizovaný plyn</strong>, dále pak prachové částice. Všechny složky hrají důležitou roli v&nbsp;astrofyzice, protože právě tato hmota je materiálem, ze kterého vznikají nové <a href="/tag/hvezda/">hvězdy</a>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="739" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/supernova-vesmir.jpg" alt="" class="wp-image-121595 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/supernova-vesmir.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/supernova-vesmir-320x236.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/supernova-vesmir-768x568.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/supernova-vesmir-720x532.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Z&nbsp;nich se následně zase vrací do prostoru působením hvězdného větru a také výbuchy, tedy supernovami. Mezihvězdná hmota je také důvodem mezihvězdného pohlcování světla. Hvězdný vítr je pak ustálený<strong> proud částic plynoucí z&nbsp;povrchu hvězd </strong>do mezihvězdného prostředí. Právě jeho prostřednictvím přichází hvězda často o podstatnou část vlastní hmotnosti. Konkrétně rozlišujeme koronální vítr, urychlovaný čarami a prachem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-supernova-a-vlastn-gravitace">Supernova a vlastní gravitace</h2>



<p>Supernova označuje několik typů hvězdných explozí. Vznikají tak extrémně jasné objekty složené z&nbsp;plazmatu. Počáteční jasnost výrazně klesá během několika týdnů až měsíců. K&nbsp;supernově mohou vést dvě příčiny. <strong>Hvězda sama je tak masivní</strong>, že v&nbsp;jádru vytvořila obrovský objem železa, které není schopno jaderné fúze. Gravitačně se tak zhroutí následkem vlastní gravitační síly, které se už utlumená fúzní reakce nedokáže vyrovnat.</p>



<p>Nebo jde o bílého trpaslíka, který nahromadil materiál od vlastního hvězdného předchůdce. Tím dosáhl maximální hmotnosti vlastní hvězdné kategorie (Chandrasekharova mez) a prodělal termonukleární explozi. <strong>V&nbsp;obou případech dojde k&nbsp;masivnímu výbuchu</strong>, který do okolí rozmetá všechnu hmotu hvězdy nebo její většinu. Exploze supernov jsou obecně jedním ze zdrojů všech těžších prvků ve vesmíru, tedy těžších než železo.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/oblak-hvezdneho-prachu/">Starověké pyramidy po celém světě vysílají k nebi podivné paprsky energie. NASA vydala překvapivé prohlášení</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nejmenší hvězda má 300krát silnější gravitaci než Země. Jestli se srazí s Jupiterem, je s námi amen</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/kolize-jupiteru-a-cerveneho-trpaslika/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 15 Aug 2025 03:35:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Galaxie]]></category>
		<category><![CDATA[Hvězda]]></category>
		<category><![CDATA[katastrofa]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=122825</guid>

					<description><![CDATA[<p>Možnost, že se Jupiter srazí se zbloudilou hvězdou, je jako vystřižená z katastrofického scénáře. Především je děsivé, co vše by to mohlo znamenat pro naši planetu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nejmenší hvězda pojmenována ​​<a href="https://www.aanda.org/articles/aa/full_html/2017/08/aa31107-17/aa31107-17.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">EBLM J0555-57Ab</a> má přibližně 300krát větší gravitaci než Země&nbsp;a je velká asi jako Saturn.&nbsp;Jedná se však o <strong>nejmenší hvězdu, jakou lidstvo kdy objevilo</strong>, a sídlí přibližně 600 světelných let od Země. Představme si však, že tato hvězda překonala kosmický rychlostní limit a spěchala blíže ke středu Sluneční soustavy, aby se zde střetla s největší plynnou planetou.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pro-jupiter-nedok-e-n-razu-odolat">Proč Jupiter nedokáže nárazu odolat?</h2>



<p>Jupiter, největší plynný obr ve <a href="/tag/Slunecni-soustava/">Sluneční soustavě</a>, je skutečně obrovský, alespoň tedy 11krát větší než Země. Je dokonce znatelně větší než EBLM J0555-57Ab, ale protože<strong> je tvořen převážně z vodíku, není dostatečně hmotný</strong>, aby kolize proběhla bez následků. Udává se, že by Jupiter musel být alespoň 80krát hmotnější, aby kolize proběhla bez znatelného poškození. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-co-by-se-tedy-stalo-kdyby-se-tito-dva-ob-i-srazili">Co by se tedy stalo, kdyby se tito dva obři srazili?</h2>



<p>Než by se mezihvězdný červený trpaslík EBLM J0555-57Ab vůbec mohl dostat k Jupiteru, musel by projít Oortovým oblakem. Jedná se o uskupení ledových komet a dalších těles na okraji naší sluneční soustavy.&nbsp;Jak by nejmenší hvězda ve známém vesmíru procházela těmito ledovými troskami, <strong>způsobila by v našem planetárním sousedství velkou zkázu</strong>. A to v podobě ledových komet dopadajících na zemský povrch. V takovém případě by bylo na ochranu pozdě, jelikož by se skutečně jednalo o ledovou a smrtící sprchu. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hv-zda-pomalu-za-ne-po-rat-jupiter">Hvězda pomalu začne požírat Jupiter</h2>



<p>Hvězdný host může sice být menší než Jupiter, ale zato je daleko masivnější.&nbsp;Gravitační síla EBLM J0555-57Ab by začala táhnout planetu a <strong>na obloze by se objevila najednou zbrusu nová hvězda</strong>.&nbsp;Věci by začaly být skutečně horké.&nbsp;Všechno teplo z červeného trpaslíka plus jeho silná gravitace by způsobily, že Jupiter naroste.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="948" height="529" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/jupiter-je-zemi-blizsi-nez-se-zda.jpg" alt="" class="wp-image-122854 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/jupiter-je-zemi-blizsi-nez-se-zda.jpg 948w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/jupiter-je-zemi-blizsi-nez-se-zda-320x179.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/jupiter-je-zemi-blizsi-nez-se-zda-768x429.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/jupiter-je-zemi-blizsi-nez-se-zda-720x402.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 948px) 100vw, 948px" /></figure>



<p>Pomalu a jistě by začala tato mazaná hvězda trhat Jupiter na kusy, než by ho nakonec zcela pohltila. Tím by způsobila Zemi obrovské problémy. Bez <a href="/tag/jupiter/">Jupitera</a>, který v současnosti <strong>slouží jako štít před mnoha vesmírnými objekty</strong>, by Zemi začalo každý den bombardovat přibližně 170 meteorů, komet a asteroidů. Zároveň by došlo k vychýlení vesmírných objektů z jejich oběžných drah a nastal by skutečný zmatek. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ledov-budoucnost-za-rohem">Ledová budoucnost za rohem?</h2>



<p>Samozřejmě by trvalo miliony let, než by EBLM J0555-57Ab dorazila až k našemu Slunci.&nbsp;Můžete tedy zůstat v klidu,  svědky takového epického zpomaleného chaosu se pravděpodobně nestanete.&nbsp;Další možností je, že by <strong>červený trpaslík poslal jinou planetu na kolizní kurz společně se Zemí</strong>. Tím by se proces daleko urychlil, jelikož se přeci jedná o výlet vesmírem. Jen ne tak úplně šťastný, jelikož by se ze Země stala <a href="https://www.scienceabc.com/nature/universe/what-would-it-be-like-if-earth-changed-its-orbit.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zmrzlá pustina</a> bez špetky života.</p>



<iframe src="https://www.youtube.com/embed/GzhVnp0trPY" title="YouTube video player" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" width="750" height="420" frameborder="0"></iframe>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/kolize-jupiteru-a-cerveneho-trpaslika/">Nejmenší hvězda má 300krát silnější gravitaci než Země. Jestli se srazí s Jupiterem, je s námi amen</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/GzhVnp0trPY" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/GzhVnp0trPY" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma Hvězda - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/planeta-zeme-ohrozeni-zablesk.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Lidstvu hrozí katastrofa, pokud se Slunce střetne se zbloudilou hvězdou. Za 8 minut budeme všichni na škvarek</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/slunce-hvezda-kolize/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 08 Aug 2025 06:12:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Hvězda]]></category>
		<category><![CDATA[kolize]]></category>
		<category><![CDATA[Slunce]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=118108</guid>

					<description><![CDATA[<p>Přímo ke Slunci míří zbloudilá hvězda. Pokud se tato dvě vesmírná tělesa střetnou, mohlo by to znamenat počátek konce života na celé naší planetě.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jak by mohla zbloudilá hvězda skončit v&nbsp;naší sluneční soustavě? Jak by vypadala taková obrovská kolize? A kolik času bychom v&nbsp;takovém případě měli? Jak už napovídá samotný termín, zbloudilé hvězdy si jen tak<strong> plují vesmírem a nepatří k&nbsp;žádné konkrétní galaxii</strong>. Pokud patřily, tak byly v&nbsp;některém momentu vystřeleny ze svého domova supernovou nebo kolizí dvou galaxií. Ať už to bylo cokoli, vyrazily pryč, a to velmi rychle.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-tul-k-nen-v-bec-m-lo">Tuláků není vůbec málo</h2>



<p>Aby se hvězda mohla odpoutat od Mléčné dráhy, potřebovala by se pohybovat asi rychlostí 550 km/s. Naštěstí rychlost našeho Slunce je „jen“ 200 km/s. Ty zbloudilé nicméně nejsou tak vzácné a ve <strong>známém vesmíru jich může být víc jak 200 miliard</strong>. A jedna se řítí směrem k&nbsp;nám. Seznamte se s&nbsp;Gliesem 710. Zbloudilá trpasličí hvězda je na dráze, která ji k&nbsp;nám přivede asi za 1,3 milionu let. Až se k&nbsp;nám dostane, bude na okraji <a href="/tag/slunecni-soustava/">soustavy</a>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="778" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/vesmir-supernova.jpg" alt="" class="wp-image-118113 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/vesmir-supernova.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/vesmir-supernova-320x250.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/vesmir-supernova-768x598.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/vesmir-supernova-720x560.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Konkrétně se objeví v&nbsp;Oortově oblaku při&nbsp;rychlosti 51,500 km/h. Nepochybně pak vyšle ledové úlomky všemi směry, možná i přímo na nás. Jakmile dorazí k&nbsp;Neptunu, začne odpočet k&nbsp;děsivé kolizi. <strong>Tedy T-minus 10 let do srážky se Sluncem</strong>. V&nbsp;té chvíli si naplánujte všechno, co jste nestihli, protože apokalypsa bude za rohem. Gravitace Gliese 710 vychýlí dráhy celého našeho sousedství a mohla by i vyrazit Zemi z&nbsp;obyvatelné zóny.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sbohem-ve-ker-ivote">Sbohem, veškerý živote</h2>



<p>Kvůli tomu se můžeme stát zbloudilou <a href="/tag/planeta/">planetou</a>, která opustí Sluneční soustavu. A věci budou jen horší. Jednou z&nbsp;možností je rudá nova vzniklá srážkou Slunce a Gliese 710. To by znamenalo <strong>obrovskou explozi, která uvolní asi 1,5milionkrát více světla</strong>, než Slunce normálně emituje. Vzhledem k&nbsp;tomu, jak dlouho k&nbsp;nám světlo putuje, nevěděli bychom to ještě milosrdných 8 minut. Jakmile by k&nbsp;nám tato vlna dorazila, během zlomku vteřiny bychom byli všichni na škvarek.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/mlecna-draha-silueta.jpg" alt="" class="wp-image-118111 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/mlecna-draha-silueta.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/mlecna-draha-silueta-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/mlecna-draha-silueta-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/mlecna-draha-silueta-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/mlecna-draha-silueta-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Hlavně proto, že hned za oslňujícím světlem je žhavý plyn. Tahle vlna by měla schopnost vymazat prakticky všechno, co jí bude stát v&nbsp;cestě. Sbohem Merkure, Venuše a Země. Naše atmosféra a oceány okamžitě zmizí. <strong>Nezůstalo by nic jiného než holé skály</strong>. Stejně tak by vzniklo obrovské množství vysoce nabitých neutrin. Země by byla zaplavena smrtící UV a gama radiací, která by ničila všechno, nic by v&nbsp;ní nemohlo dlouho přežít.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ani-m-rn-j-varianta-pro-n-s-nen-dobr">Ani mírnější varianta pro nás není dobrá</h2>



<p>Pokud by všechno sledovali odněkud mimozemšťané, viděli by jednu jasnou hvězdu obklopenou rudým plynem. Infračervené světlo, které by exploze zanechala, by bylo vidět ještě hodně dlouho. <strong>Existuje však ještě poměrně mírumilovná možnost</strong>. Pokud se totiž dvě hvězdy pohybují trochu pomaleji, mohou se během vzájemného obíhání spojit. Slunce by tedy Gliese pohltilo v&nbsp;aktu hvězdného kanibalismu. Říká se tomu modrý opozdilec.</p>



<p>Ačkoli to zní mírněji, život na Zemi by byl stejně vymazán. Naše Slunce by teď bylo obří modrou hvězdou a obyvatelná zóna by se posunula výrazně dál. Nastalo by tedy prakticky to samé, co v&nbsp;předchozím scénáři. <strong>Vesmír je krásné místo pro život</strong>, nicméně všechno v&nbsp;něm záleží na drobných nuancích. A i naše Sluneční soustava je souhrou jemných okolností a obyvatelnost Země visí na vlásku prakticky neustále.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/slunce-hvezda-kolize/">Lidstvu hrozí katastrofa, pokud se Slunce střetne se zbloudilou hvězdou. Za 8 minut budeme všichni na škvarek</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Video: Část slunce se odlomila a vytvořila vír podobný tornádu. Vědci jsou zmatení</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/kus-slunce-vystrelil-do-vesmiru/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 20 Feb 2023 03:29:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Erupce]]></category>
		<category><![CDATA[Hvězda]]></category>
		<category><![CDATA[Pozorování Vesmíru]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=142356</guid>

					<description><![CDATA[<p>Věda zachytila pozoruhodný úkaz na Slunci prostřednictvím vesmírného teleskopu Po zveřejnění se lidé hned začali zajímat, oč se jedná, a začali vymýšlet různé teorie.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Slunce bylo pro astronomy vždy fascinujícím prvkem. Nyní jsou však zmateni, a to vzhledem k neočekávanému vývoji. Velká <strong>část Slunce se totiž odlomila od povrchu</strong> a vytvořila polární vír podobný tornádu. Ačkoli se vědci snaží analyzovat, jak k tomu došlo, video z vývoje ohromilo vesmírnou komunitu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-co-za-t-m-stoj">Co za tím stojí?</h2>



<p>Pozoruhodný jev zachytil vesmírný teleskop Jamese Webba a <a href="/tag/nasa/">NASA</a> záznam následně zveřejnila. Poté přišly různé kosmické předpovědi a hypotézy. Je však jasné, že <strong>Slunce stále vysílá sluneční erupce</strong> (tzv. prominence), které někdy ovlivňují komunikaci na Zemi, a proto se vědci více zajímají o nejnovější vývoj.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zp-soben-pol-rn-ho-v-ru">Způsobení polárního víru</h2>



<p>Dle popisů se má jednat o polární vír. Materiál z protuberance na severu se odtrhl od hlavního filamentu a nyní <strong>cirkuluje v masivním polárním víru</strong> kolem severního pólu naší hvězdy. <em>„Důsledky pro pochopení atmosférické dynamiky Slunce nad 55° mohou být významné“, </em>řekla doktorka <a href="https://www.spaceweatherwoman.com/meet-tamitha/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Tamitha Skovová</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-informace-po-dal-anal-ze">Informace po další analýze</h2>



<p>Podle NASA je protuberance velký jasný útvar, který se rozprostírá směrem od povrchu Slunce. V minulosti bylo několik takových případů, ale <strong>tento zarazil vědeckou komunitu</strong>. Další pozorování odhalují, že materiálu trvalo zhruba 8 hodin, než obeplul pól na přibližně 60° zeměpisné šířky. To znamená, že horní hranice v odhadu horizontální rychlosti větru je 96 kilometrů za sekundu.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p dir="ltr" lang="en">Absolutely insane! Yesterday&#8217;s X1.1 class <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/hashtag/SolarFlare?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">#SolarFlare</a> was observed in high resolution by the NASA IRIS mission. IRIS observes with a small field-of-view, so catching the largest flares is rare. But just look at this, I haven&#8217;t seen a flare observation this cool in a long time. ☀️ <a rel="nofollow" href="https://t.co/FB6IR47ORt">pic.twitter.com/FB6IR47ORt</a></p>— Dr. Ryan French (@RyanJFrench) <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/RyanJFrench/status/1624776081835429889?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">February 12, 2023</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hled-n-dal-ch-odpov-d">Hledání dalších odpovědí</h2>



<p>Vědci nyní podivnou událost analyzují, aby o ní získali více podrobností a poskytli jasnější obrázek. I když je naše oblíbená hvězda nepřetržitě monitorována, neustále <strong>má pro nás nová překvapení, jako je několik silných erupcí</strong>, které tento měsíc přerušily komunikaci na Zemi. Samozřejmě také víme, že toho přijde daleko více. Je jen otázkou času, kdy se <a href="/tag/slunce/">Slunce</a> stane skutečně nebezpečným.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/kus-slunce-vystrelil-do-vesmiru/">Video: Část slunce se odlomila a vytvořila vír podobný tornádu. Vědci jsou zmatení</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Okolní světy jsou dost blízko na to, aby nás mohly pozorovat. Je jich víc než 1 000</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/vesmir-o-zemi-tusi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 06 Jan 2023 03:11:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[exoplaneta]]></category>
		<category><![CDATA[Hvězda]]></category>
		<category><![CDATA[Mimozemská civilizace]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=133491</guid>

					<description><![CDATA[<p>Myšlenka, že exoplanety dokážou zaznamenat Zemi, která se pohybuje v blízkosti Slunce, může být nápomocná pro vědu při hledání života mimo Sluneční soustavu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jsou to tři desetiletí, co legendární astronom <a href="https://www.britannica.com/biography/Carl-Sagan" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Carl Sagan</a> navrhl, aby kosmická sonda Voyager 1 pořídila snímek Země ze vzdálenosti téměř čtyř miliard mil. Inspirováni fotografií <em>„Bledě modrá tečka“</em> kladou výzkumníci zajímavou <strong>otázku. Ta se samozřejmě týká slunečního sousedství</strong> – a jestli skutečně nějaká civilizace pozoruje lidstvo. V posledních letech se zjistilo, že více než 1 000 slunečních soustav má dokonalý úhel pro pozorování Země.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zem-je-pod-dalek-m-dohledem">Země je pod dalekým dohledem</h2>



<p>Vědci taktéž zmiňují jejich hlavní účel, který se týká výhradně hvězd s hlavní posloupností podobnou Slunci a exoplanet. Tyto <a href="/tag/slunecni-soustava/">sluneční soustavy</a> mohou také obsahovat světy podobné Zemi. <strong>Ty by se měly nacházet v obyvatelné zóně</strong> pro život. Všechny potenciální systémy jsou do 300 milionů světelných let od Země, což je dost blízko na to, aby cizí civilizace mohla zanalyzovat lidský svět.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-obklopeni-hv-zdn-m-syst-mem">Obklopeni hvězdným systémem</h2>



<p>Co se týče hvězdných systémů, kterých je přibližně přes 1 000, tak ty jsou skutečně zvláštní kvůli tomu, že leží v ekliptice Země. To je tzv. rovina oběžné dráhy lidského světa kolem Slunce.<strong> Exoplanety pohybující se po stejné dráze by měly výhled</strong> na Zemi. Jednou takovou exoplanetou je např. <a href="https://exoplanets.nasa.gov/exoplanet-catalog/6535/gj-504-b/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">GJ 504b</a>. Pro ně by Země byla tranzitní planetou, což je taková, která se pohybuje před Sluncem, když se pozorovatel dívá na vzdálené hvězdy. Tyto exoplanety by mohly vidět Zemi překračovat Slunce a také by osvětlily její pulzující biosféru.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="971" height="564" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/tajuplnost-okolnich-svetu.jpg" alt="" class="wp-image-133496 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/tajuplnost-okolnich-svetu.jpg 971w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/tajuplnost-okolnich-svetu-320x186.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/tajuplnost-okolnich-svetu-768x446.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/tajuplnost-okolnich-svetu-720x418.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 971px) 100vw, 971px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ot-zka-existence-mimozemsk-civilizace">Otázka existence mimozemské civilizace</h2>



<p>Výzkumníci tvrdí, že pozorování tranzitu je důležitým nástrojem pro astronomy, kteří zkoumají blízké sluneční soustavy a hledají obyvatelné světy. Budou také hrát klíčovou roli při vytváření <strong>plánu pro nejnovější vesmírné teleskopy</strong>, včetně vesmírného teleskopu Jamese Webba <a href="/tag/nasa/">NASA</a>, který byl vypuštěn v roce 2021. Všeobecně je tedy možné, že tam někde v dalekém vesmíru je někdo, kdo má zájem lidstvo kontaktovat. Může se však jednat i o negativní interakce s cizím světem, to se časem uvidí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/vesmir-o-zemi-tusi/">Okolní světy jsou dost blízko na to, aby nás mohly pozorovat. Je jich víc než 1 000</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Z vesmíru přišel neobvyklý signál. Během 2 měsíců zazněl 2 000krát</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/neobvykly-signal-z-vesmiru/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 05 Jan 2023 03:24:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Hvězda]]></category>
		<category><![CDATA[Mléčná dráha]]></category>
		<category><![CDATA[Sluneční soustava]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=132999</guid>

					<description><![CDATA[<p>Nový FRB signál zabzučel téměř 2 000krát za pouhé dva měsíce a odhalil některé udivující jevy v propasti času a prostoru.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Čínští vědci pomocí radioteleskopu FAST zachytili nový signál z vesmíru, kterým je opakující se <strong>rychlý rádiový výboj (FRB)</strong>.&nbsp;Tento signál byl pojmenován <a href="https://www.researchgate.net/publication/353635767_The_Fast_Radio_Burst_FRB_20201124A_in_a_star_forming_region_constraints_to_the_progenitor_and_multiwavelength_counterparts" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">FRB 20201124A</a> a jeho periodicita byla 1 863krát znatelnější za téměř 2 měsíce pozorování.&nbsp;Vědcům se zároveň podařilo zjistit zdroj signálu a výsledek byl opravdu nečekaný.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zdrojem-jsou-pravd-podobn-magnetary">Zdrojem jsou pravděpodobně magnetary</h2>



<p>Rychlé rádiové záblesky, což jsou silné záblesky rádiového vyzařování, trvají pouze několik milisekund.&nbsp;Některé z nich se opakují několikrát, a proto se nazývají repetitivní.&nbsp;<strong>Tato rádiová emise byla pro vědce záhadou již 15 let</strong>, ačkoliv již bylo zaznamenáno mnoho takových jevů.&nbsp;Ale jejich povaha dosud nebyla zcela rozklíčována. Nyní ale mnoho vědců věří, že magnetary jsou zdrojem FRB.&nbsp;Jedná se o typ neutronové hvězdy, která má neuvěřitelně silné magnetické pole.&nbsp;Samotné neutronové hvězdy jsou posledním stádiem života mnoha obřích hvězd, které prošly <a href="/tag/supernova/">supernovou</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-spojitost-s-neutronov-mi-hv-zdami">Spojitost s neutronovými hvězdami</h2>



<p><em>„Tento objev ukazuje, že rychlé rádiové záblesky jsou záhadnější, než jsme si mysleli, a je to kvůli neobvyklému zdroji FRB 20201124A.“</em> Takto to pro média zmínil <a href="https://www.researchgate.net/scientific-contributions/Heng-Xu-2196124438" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Heng Xu</a> z Pekingské univerzity v Číně, který se o tuto problematiku usilovně zajímá a nadále ji zkoumá. Během studie jeho tým také zjistil, že <strong>zdrojem nového signálu je magnetar</strong>, avšak v jeho prostředí bylo něco neobvyklého. Jejich data ukazují povahu magnetaru, který ve skutečnosti není sám. Jeho společníkem je horká modrá hvězda, která patří mezi hvězdy třídy B. Ty jsou často společníky neutronových hvězd.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="856" height="510" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/tajemno-v-mlecne-draze.jpg" alt="" class="wp-image-133011 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/tajemno-v-mlecne-draze.jpg 856w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/tajemno-v-mlecne-draze-320x191.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/tajemno-v-mlecne-draze-768x458.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/tajemno-v-mlecne-draze-720x429.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 856px) 100vw, 856px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-voj-magnetar-je-velice-tvrd-m-o-kem-pro-v-du">Vývoj magnetarů je velice tvrdým oříškem pro vědu</h2>



<p>Další zvláštností ohledně zdroje signálu je, že magnetary se nejčastěji nacházejí v <a href="/tag/galaxie/">galaxiích</a>, kde pokračuje rychlá tvorba nových hvězd.&nbsp;Ale tento magnetar je v galaxii, která je podobná té doposud známé a <strong>nedochází zde k žádné rychlé tvorbě hvězd</strong>. Toto je další záhada, která se týká FRB, a vědci se domnívají, že existuje značná mezera v pochopení vývoje magnetarů a samotných FRB. Toto téma musí být dále intenzivně zkoumáno během budoucích studií.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/neobvykly-signal-z-vesmiru/">Z vesmíru přišel neobvyklý signál. Během 2 měsíců zazněl 2 000krát</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Několik desetiletí úvah k ničemu: Nová studie naznačuje, že některá vesmírná tělesa vznikají úplně jinak, než se vědci domnívali</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/vznik-hvezd-v-ranem-vesmiru/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 31 Jul 2022 02:19:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Černá díra]]></category>
		<category><![CDATA[Hvězda]]></category>
		<category><![CDATA[Výzkum]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=103173</guid>

					<description><![CDATA[<p>Některé supermasivní kvasary se objevily během první miliardy let po velkém třesku. Nyní přišli vědci s novou teorií, jak ke vzniku těchto objektů mohlo dojít.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kvasary, které blikají jako kosmické majáky na pobřeží vzdáleném 13 miliard světelných let od Země, jsou jedny z nejstarších a nejjasnějších reliktů raného vesmíru. V dnešní době je <strong>astronomové mohou detekovat a zkoumat</strong>. Jedná se v podstatě o zkoumání masivních černých děr, které září tak jasně jako galaxie. Jsou zároveň milionkrát hmotnější než pozemské Slunce.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-v-znam-maj-kvasary">Jaký význam mají kvasary?</h2>



<p>Dnes kvasary existují v centrech mnoha velkých galaxií. Díky jejich výjimečné svítivosti byly sledovány daleko napříč časoprostorem. Zhruba 200 z nich bylo identifikováno jako zrozené během první miliardy let historie našeho vesmíru. <strong>Takové hmotné objekty byly však v tehdejší době vzácné</strong>. Výzkumníky tato otázka dlouho trápila, avšak přišla <a href="https://www.nature.com/articles/s41586-022-04813-y" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">nová studie</a> publikovaná v časopise Nature 6. července, která přinesla jasnější odpovědi. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-proudy-hv-zdotvorn-ch-plyn">Proudy hvězdotvorných plynů</h2>



<p>Pomocí počítačové simulace výzkumníci modelovali formování hvězd v raném vesmíru. Zaměřili se na jeden ze vzácných styčných bodů, kde se setkaly dva proudy studeného ​​turbulentního plynu. Takové <strong>proudy hvězdotvorného plynu dnes křižují vesmír jako vesmírné mezistáty</strong> a jsou oblíbenou oblastí studia. V simulaci se ve středu těchto proudů v průběhu milionů let nahromadily dva velké shluky plynu tvořícího hvězdy. Avšak k překvapení týmu nikdy nesplynuly do hvězd normální velikosti, jak předpovídaly předchozí modely raného <a href="/tag/vesmir/">vesmíru</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-obrovsk-hmota-mra-na">Obrovská hmota mračna</h2>



<p><em>„Studené proudy způsobily turbulenci v plynovém mračnu, která zabránila vzniku normálních hvězd.<strong> Mračno se poté stalo tak hmotným, že se katastroficky zhroutilo </strong>svou vlastní vahou a vytvořilo dvě gigantické prastaré hvězdy.“</em> Takto zněla slova <a href="https://researchportal.port.ac.uk/en/persons/daniel-whalen" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">spoluautora studie Daniel Whalena</a>, docenta v oboru kosmologie na University of Portsmouth v Anglii, v jeho prohlášení.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="892" height="591" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/cerna-dira-v-galaxii.jpg" alt="" class="wp-image-103230 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/cerna-dira-v-galaxii.jpg 892w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/cerna-dira-v-galaxii-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/cerna-dira-v-galaxii-768x509.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/cerna-dira-v-galaxii-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/cerna-dira-v-galaxii-720x477.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 892px) 100vw, 892px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-edstavy-autor-studi">Představy autorů studií</h2>



<p>Předchozí studie odhadovaly, že zmiňovaný kvasar musí při svém zrodu měřit od 10 000 do 100 000 hmotností Slunce. Pokud je tomu tak, <strong>obě gargantuovské primordiální hvězdy</strong> z nové simulace by mohly být životaschopnými <em>„semeny“ </em>pro první kvasary ve vesmíru, napsali autoři této studie.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-r-zn-teorie-a-mo-nosti">Různé teorie a možnosti</h2>



<p>Ve skutečnosti je možné, že se obě velké hvězdy mohly zhroutit do černých děr téměř okamžitě. Poté je pravděpodobné, že pokračovaly v pohlcování plynu, když vyrostly v supermasivní kvasary, jaké vědci objevili v raném vesmíru. Jak monstrózní černé díry pokračují v růstu, mohly by se dokonce sloučit a <strong>uvolňovat proud časoprostorových vln známých jako gravitační vlny</strong>. Je možné, že by vědci mohli tyto vlny v nadcházejících desetiletích dokonce detekovat pomocí speciálních observatoří, což by potenciálně potvrdilo výsledky simulace.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="628" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/satelit-pozadi-hor.jpg" alt="" class="wp-image-90817 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/satelit-pozadi-hor.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/satelit-pozadi-hor-320x201.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/satelit-pozadi-hor-768x482.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/satelit-pozadi-hor-720x452.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-to-bude-d-l">Jak to bude dál?</h2>



<p>Pokud by se tento výzkum potvrdil, převrátil by desetiletí úvah o vzniku hvězd v raném vesmíru. Předchozí studie naznačovaly, že velké primordiální hvězdy se <strong>mohou tvořit pouze v extrémních prostředích</strong>. Jedná se o místa, kde vnější síly, jako je silné ultrafialové záření, mohou zabránit vzniku menších hvězd. </p>



<p>Tato nová simulace ukazuje, že taková exotická prostředí nemusí být nezbytná. Zárodky <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/vesmir/astronomove-objevili-nejstarsi-kvasar/">kvasarů</a> by mohly přirozeně vzniknout tam, kde se<strong> setkávají vzácné proudy studeného plynu</strong>. Jedná se zatím samozřejmě o spekulace a studie hodlá v probíhajícím výzkumu pokračovat, aby potvrdila výše zmiňované výroky.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaký je váš názor na výzkumy takto vzdálených oblastí vesmíru?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science">Zdroj: <a href="https://www.science.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/vznik-hvezd-v-ranem-vesmiru/">Několik desetiletí úvah k ničemu: Nová studie naznačuje, že některá vesmírná tělesa vznikají úplně jinak, než se vědci domnívali</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Vědci lokalizovali nový zdroj velmi rychlých radiových pulsů. Tento počin je však počátkem nových záhad</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/zahady-neutronove-hvezdy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 08 Jul 2022 02:16:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Galaxie]]></category>
		<category><![CDATA[Hvězda]]></category>
		<category><![CDATA[Signál]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=99326</guid>

					<description><![CDATA[<p>Badatelé s úspěchem lokalizovali nový zdroj velmi rychlých radiových pulsů, pravděpodobně jde o pulsar či magnetar. Nachází se od nás asi 3 miliardy světelných let.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Radioastronomům, kteří pracují s&nbsp;velkým anténním polem Karl Jansky National Science Foundation (VLA), se podařilo najít konkrétní zdroj rychlých radiových pulsů FRB 190520. Objekt <strong>byl prvně nalezen už v&nbsp;roce 2019</strong>, a to pomocí čínského radioteleskopu FAST o délce 500 metrů. Teď vědci zjistili, že se zdroj těchto pulsů nachází ve velmi vzdálené trpasličí galaxii a dělí nás od něj dokonce 3 miliardy světelných let.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-hady-obklopuj-c-neutronov-hv-zdy">Záhady obklopující neutronové hvězdy</h2>



<p>Mezi opravdu silnými výbuchy záření vytváří také velké množství slabých. Právě tato okolnost dovoluje srovnání tohoto nového objektu s&nbsp;FRB 121102, jehož polohu určila VLA v&nbsp;roce 2016. <strong>Astronomům totiž velmi dlouho vrtalo hlavou</strong>, odkud k&nbsp;nám vlastně tyto záhadné <a href="/tag/signal/">signály</a> přicházejí. Právě tento zdroj byl pak jedním z&nbsp;prvních, u kterého došlo k&nbsp;určení polohy a dalším úvahám o jeho skutečné povaze, což odkrylo další skutečnosti.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="583" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kvasar-akrecni-disk.jpg" alt="" class="wp-image-99328 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kvasar-akrecni-disk.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kvasar-akrecni-disk-320x187.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kvasar-akrecni-disk-768x448.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kvasar-akrecni-disk-720x420.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Velmi pravděpodobným zdrojem rychlých pulsů budou podle vědců některé z&nbsp;neutronových hvězd. Jedná se buďto o magnetary, nebo pulsary. Právě magnetary se vyznačují velmi silným magnetickým polem. <strong>Nedávné výzkumy na nich zpozorovaly procesy</strong>, které se velmi blíží právě tomu, co může generovat ony velmi rychlé pulsy. Oba objekty – FRB 121102 i FRB 190520 se však od dalších zdrojů rychlých radiových pulsů odlišují.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-frekvence-a-podivnosti">Frekvence a podivnosti</h2>



<p>Vykazují totiž velmi rozdílnou aktivitu mezi hlavními světlicemi. Existuje tak možnost, že jde ve skutečnosti o nějaký zcela jiný objekt. Tyto zdroje mohou být pro astronomii obecně velmi užitečné. Faktem totiž zůstává, že když se <strong>impuls tohoto typu pohybuje prostředím</strong> s&nbsp;volnými elektrony, dostane se k&nbsp;nám jeho vysokofrekvenční složka mnohem rychleji než ta nízkofrekvenční. Dle tohoto zpoždění lze pak určit vzdálenost <a href="/tag/galaxie/">galaxie</a> jeho pobytu.</p>



<p>S&nbsp;oběma zmíněnými FRB to ale nefunguje. Hlavně nejnovější objekt ukazuje, že se nachází ve vzdálenosti 8 – 9,5 miliardy světelných let daleko. Astronomové přitom s&nbsp;naprostou jistotou vědí, že <strong>konkrétní galaxie je od nás 3 miliardy světelných let</strong>. Jde nejspíš o rušení prostředím kolem této neutronové hvězdy. Dle vědců se může jednat o „novorozenou“ hvězdu, kolem které se stále nachází pozůstatky supernovy.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Které souhvězdí na obloze jste se naučili najít jako první?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="What are Fast Radio Bursts?" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/YPG30MIQLhc?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thescientist">Zdroj: <a href="https://www.the-scientist.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheScientist</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/zahady-neutronove-hvezdy/">Vědci lokalizovali nový zdroj velmi rychlých radiových pulsů. Tento počin je však počátkem nových záhad</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/YPG30MIQLhc" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/YPG30MIQLhc" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma Hvězda - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/rychle-radiove-pulsy.jpeg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Japonští astronomové objevili „super-Zemi“. Nachází se blízko naší planety a je 4krát těžší než Země</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/obri-kamenna-exoplaneta/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 02 Jul 2022 02:31:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[atmosféra]]></category>
		<category><![CDATA[Hvězda]]></category>
		<category><![CDATA[Planeta]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=98457</guid>

					<description><![CDATA[<p>Japonská astronomická společnost odhalila obří kamennou exoplanetu s možnou obyvatelnou zónou své mateřské hvězdy. Věda prozrazuje její charakteristické rysy.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Vědci objevili planetu obíhající kolem červeného trpaslíka zvaného Ross 508. Tato „super-Země“ byla zaznamenána pomocí metody radiálních rychlostí v blízkém infračerveném spektru. Je <strong>zařazena do třídy exoplanet, &nbsp;jejichž hmotnost přesahuje hmotnost&nbsp;Země</strong>, ale zdaleka ji nepřesahuje u plynných obrů. Planety tohoto typu byly objeveny relativně nedávno v jiných hvězdných systémech. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-erven-trpasl-k-super-zem">Červený trpaslík super-Země</h2>



<p>Tým japonských astronomů pod vedením <a href="https://www.researchgate.net/scientific-contributions/Hiroki-Harakawa-45346943" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Hirokiho Harakawy</a> objevil planetu poblíž červeného trpaslíka Ross 508. Hmotnost planety je asi čtyřikrát větší, než hmotnost Země.&nbsp;Její poloměr není dosud znám, ale s <strong>největší pravděpodobností se jedná o tzv.&nbsp;super-Zemi</strong> a zároveň nepříliš velkého plynného obra. Vzdálenost od Země se udává na pouhých 36,5 světelných let.&nbsp;Navzdory blízké vzdálenosti si jí ze Země nelze všimnout pouhým okem, protože <a href="/tag/hvezda/">hvězda</a> je velmi slabá.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dopplerova-metoda-v-infra-erven-m-spektru">Dopplerova metoda v infračerveném spektru</h2>



<p>Objev byl učiněn pomocí dalekohledu Subaru, který dokáže pracovat v blízkém infračerveném spektru.&nbsp;Při těchto vlnových délkách<strong> vyzařují červení trpaslíci mnohem více energie</strong>.&nbsp;Vědci ji zkoumali spektrografem a nějakou dobu studovali emisní čáry.&nbsp;Viděli jejich posunutí, což naznačovalo přítomnost masivního objektu.&nbsp;Výsledky výzkumu jsou publikovány v&nbsp;<a href="https://arxiv.org/pdf/2205.11986.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Publications of the Astronomical Society of Japan</a>. </p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="751" height="611" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/neznama-planeta.jpg" alt="" class="wp-image-98464 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/neznama-planeta.jpg 751w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/neznama-planeta-307x250.jpg 307w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/neznama-planeta-720x586.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 751px) 100vw, 751px" /></figure>



<p>Jedná se o metodu radiální rychlosti, která je založena na Dopplerově jevu.&nbsp;Dříve se opakovaně používala k hledání exoplanet ve viditelné části spektra, bohužel s nižší citlivostí než u tranzitní metody. Avšak blízká infračervená spektrografie má mnohem vyšší citlivost.&nbsp;Díky tomu vědci v budoucnu očekávají, že <strong>najdou planety kolem dalších červených trpaslíků</strong>.&nbsp;Pokud jde o samotnou Ross 508b, ta se ukázala jako tranzitní. V budoucnu tedy bude možné zkoumat&nbsp;její <a href="/tag/atmosfera/">atmosféru</a> při průletu diskem hvězdy a zjistit, z čeho se skládá.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaký máte názor na hledání planety, kam se můžeme přestěhovat?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science">Zdroj: <a href="https://www.science.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/obri-kamenna-exoplaneta/">Japonští astronomové objevili „super-Zemi“. Nachází se blízko naší planety a je 4krát těžší než Země</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Mimozemské civilizace mohou kolonizovat galaxii bez mezihvězdných lodí. Je to jen otázka času</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/cestovani-vesmirem-exoplaneta/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 01 Jul 2022 02:56:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Galaxie]]></category>
		<category><![CDATA[Hvězda]]></category>
		<category><![CDATA[Mimozemská civilizace]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=97674</guid>

					<description><![CDATA[<p>Cestování vesmírem není rozhodně pouhou fantazií. Existuje využití různých galaktických těles, které lze použít jako dopravu k planetám s potenciálními známkami života.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Civilizace mohou kolonizovat jiné světy i bez vesmírných lodí schopných létat mezi hvězdami.&nbsp;Místo toho <strong>mohou využívat osiřelé planety</strong> cestující jejich hvězdnými systémy. Takové cestování však není tak prosté a podmínky nejsou nikterak příznivé. Doba ale samozřejmě postupuje, a možnosti lidských sil, jak dosáhnout nemožného, expandují.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-planety-pomohou-cestovat">Jak planety pomohou cestovat?</h2>



<p>Lidstvo sice nemá žádné vesmírné lodě schopné cestovat mezi hvězdami, ale rozhodně nehodlá jen tak sedět a čekat na svoji zkázu. Stačí umět cestovat mezi planetami a čekat na vesmírného cestovatele, který živé bytosti hodí do jejich nového domova. Vědci tvrdí, že takovým domovem by mohly být <a href="https://spaceplace.nasa.gov/all-about-exoplanets/en/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">osiřelé planety</a>. Tyto <strong>objekty podobné Zemi se však tvoří daleko od hvězd</strong> nebo jsou v rané fázi jejich vývoje eliminovány ze sluneční soustavy. Během své rané fáze létají volně vesmírem a v rozmezí stovek milionů let proletí kolem velkého množství hvězd.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-cestov-n-mezi-hv-zdami">Cestování mezi hvězdami</h2>



<p>Právě tyto skupinky hvězd by sloužily k dopravnímu využití. Mimozemská civilizace by na jejich povrchu mohla stavět kupolovitá města a jaderné reaktory. Pokud ne živé bytosti, tak alespoň jimi vytvořené<strong> inteligentní stroje se rozhodně do jiných světů dostat mohou</strong>. Je to jen otázkou času a postupného vývoje strojů, které by byly schopny taková primitivní města postavit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-doba-trv-n-cesty">Doba trvání cesty</h2>



<p>Osiřelá planeta sama o sobě nemůže podporovat život, i když je svým chemickým složením podobná Zemi. Bez slunečního záření veškerá voda na povrchu zamrzne. Je však třeba poznamenat, že cesta na osiřelou planetu může trvat opravdu dlouho. Rychlost takových objektů ve vztahu ke hvězdám se <strong>měří v desítkách či stovkách kilometrů za sekundu</strong>, ve vztahu ke vzdálenosti mezi hvězdami ve světelných letech. Let by tedy probíhal stovky tisíc až miliony let.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="899" height="565" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/pohled-na-vesmir.jpg" alt="" class="wp-image-97764 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/pohled-na-vesmir.jpg 899w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/pohled-na-vesmir-320x201.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/pohled-na-vesmir-768x483.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/pohled-na-vesmir-720x453.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 899px) 100vw, 899px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pou-it-ledov-ch-trpasl-k">Použití ledových trpaslíků</h2>



<p>Alternativou osiřelých planet by mohli být <a href="https://www.space.com/15216-dwarf-planets-facts-solar-system-sdcmp.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ledoví trpaslíci</a>, podobně jako&nbsp;<a href="/tag/Pluto/">Pluto</a>&nbsp;a&nbsp;Sedna&nbsp;ve sluneční soustavě. Mají také značné zásoby zamrzlé vody. Vědci tvrdí, že by jim tlaková vlna mohla poskytnou dostatečné zrychlení, aby <strong>překonali gravitaci a stali se vesmírnými cestovateli</strong>. Ve všech ostatních ohledech bude taková cesta podobná osiřelé planetě s tím rozdílem, že si cestující nebudou moci vybrat trasu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-detekovat-osi-elou-planetu">Jak detekovat osiřelou planetu?</h2>



<p>Dle studií lze osiřelé planety, které mohou být transportem pro jiné civilizace, detekovat i moderními prostředky, a to např. radioteleskopy, které zachycují neobvyklé elektromagnetické vlny. <strong>Nejznámějším takovým signálem je </strong><em><strong><a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/vesmir/frekvence-falesnych-poplachu-astronomie/">„Signal Wow“</a></strong></em> zachycený roku 1977 ve Spojených státech. Jestli však pochází z osiřelé planety nebylo možné ani pomocí technologií zjistit. Nezbývá nic jiného, než čekat na podobný signál z vesmíru, u kterého se poloha detekuje.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Máte nějaké tušení, co mohlo zapříčinit zmíněný <em>„Wow“ </em>signál?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="The Mystery of the Wow! Signal" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/aseyBWZa3pY?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science">Zdroj: <a href="https://www.science.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/cestovani-vesmirem-exoplaneta/">Mimozemské civilizace mohou kolonizovat galaxii bez mezihvězdných lodí. Je to jen otázka času</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/aseyBWZa3pY" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/aseyBWZa3pY" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma Hvězda - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/napadeni-nestvura-lode.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Astronomové konečně popsali zdroj záhadného gama signálu, který roku 2009 přišel z Mléčné dráhy</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/podstata-gama-signalu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 06 Jun 2022 02:58:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Hvězda]]></category>
		<category><![CDATA[Mléčná dráha]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=92391</guid>

					<description><![CDATA[<p>Roku 2009 byl zachycen záhadný signál vycházející z centra Mléčné dráhy. Původní hypotézy vědců jej dávaly do souvislosti s temnou hmotou.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tým výzkumníků z Australské národní univerzity <a href="https://www.nature.com/articles/s41550-022-01658-3" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">přišel s vysvětlením původu</a> záhadného gama signálu vycházejícího z centra Mléčné dráhy.&nbsp;Vědci se domnívají, že může souviset s velmi rychle rotujícími neutronovými hvězdami. Zpočátku existovaly názory, že se jedná o znak temné hmoty, objevila se však nová verze. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvn-zachycen-sign-lu">První zachycení signálu</h2>



<p>Studovaný signál byl poprvé zachycen v roce 2009.&nbsp;Ukázalo se, že je jedinečný svého druhu.&nbsp;Bylo navrženo několik hypotéz jeho původu, přičemž nejspolehlivější z nich byla verze, že tento signál je derivátem zmíněné temné hmoty.<strong> Důkazy, které by potvrzovaly spojení signálu s temnou hmotou</strong>, se však za poslední roky nenašly. Pro astrofyziky to proto nadále zůstává záhadou. V novém článku poskytuje tým výzkumníků alternativní vysvětlení.&nbsp;Domnívají se, že zvláštní signál vycházející ze středu naší galaxie může souviset s určitým typem hvězdy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-ebytek-v-galaktick-m-centru">Přebytek v galaktickém centru</h2>



<p>Gama paprsky jsou formou elektromagnetického záření s nejkratší vlnovou délkou a nejvyšší energií.&nbsp;Tento konkrétní signál gama záření je vědcům znám jako „přebytek v galaktickém centru“.&nbsp;Tímto termínem vědci nazvali nečekaně <strong>vysokou koncentraci gama paprsků</strong> vycházejících ze středu naší <a href="/tag/galaxie/">galaxie</a>. Ve skutečnosti mohou takové signály pocházet od určitého typu rychle rotujících neutronových hvězd. Jedná se o velmi husté zbytky hvězd hmotnějších než naše Slunce.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="871" height="572" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/pohled-na-mlecnou-drahu.jpg" alt="" class="wp-image-92402 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/pohled-na-mlecnou-drahu.jpg 871w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/pohled-na-mlecnou-drahu-320x210.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/pohled-na-mlecnou-drahu-768x504.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/pohled-na-mlecnou-drahu-720x473.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 871px) 100vw, 871px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-tvrzen-p-edchoz-ch-studi">Tvrzení předchozích studií</h2>



<p>Předchozí <a href="/tag/studie/">studie</a> ukázaly, že jednotlivé milisekundové pulsary v blízkosti Sluneční soustavy jsou schopny vyzařovat gama záření. Proto <strong>je možné, že mohou produkovat podobné signály</strong> v přebytku známé koncentrace.&nbsp;Pokud se tento předpoklad potvrdí, pak budou muset vědci své domněnky o temné hmotě mírně revidovat.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Co si myslíte o záchytu tohoto záhadného záření?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/podstata-gama-signalu/">Astronomové konečně popsali zdroj záhadného gama signálu, který roku 2009 přišel z Mléčné dráhy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Hubbleův teleskop pořídil unikátní snímek mlhoviny plující nekonečným vesmírem. Posuďte sami</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/zachyceni-mlhoviny-kreveta/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 19 Dec 2021 04:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Hubbleův teleskop]]></category>
		<category><![CDATA[Hvězda]]></category>
		<category><![CDATA[mlhoviny]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=50611</guid>

					<description><![CDATA[<p>Hubbleův vesmírný dalekohled nám poskytl úžasný pohled na 6 000 světelných let vzdálenou mlhovinu plující hlubokým vesmírem.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Většina atomární hmoty se ve vesmíru vyskytuje jako řídký plyn. Ten je tvořen z podstatné části atomy vodíku a <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/technika/vyvoj-malych-jadernych-reaktoru/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">helia</a>, některá oblaka uvnitř galaxií jsou tvořena atomy těžších prvků a jednoduchými molekulami. <strong>V plynu je přimíchán prach, malé pevné částečky z uhlíku</strong> nebo křemičitanů. Větší shluky plynu a prachu nazýváme mlhoviny. Ty jsou často rodištěm nových hvězd.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pro-jsou-n-kter-erven-a-jin-modr">Proč jsou některé červené, a jiné modré?&nbsp;</h2>



<p>Mlhovina Kreveta, formálně známá jako IC 4628, je emisní mlhovina nacházející se 6 000 světelných let od Země v souhvězdí Štíra. Mlhoviny neboli oblaka mezihvězdného plynu a prachu<strong> se tvoří po masivních hvězdných explozích</strong>. Tento mezihvězdný materiál zase dává život novým hvězdám.<strong> </strong>IC 4628, rozprostírající se přes 250 světelných let na šířku, je považována za masivní hvězdnou porodnici, kde se tvoří nové hvězdy.</p>



<figure class="wp-block-gallery columns-2 is-cropped wp-block-gallery-1 is-layout-flex wp-block-gallery-is-layout-flex"><ul class="blocks-gallery-grid"><li class="blocks-gallery-item"><figure><img decoding="async" width="900" height="499" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/emisni-mlhovina-vesmir.jpg" alt="" data-id="50642" data-full-url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/emisni-mlhovina-vesmir.jpg" data-link="https://vedazive.cz/?attachment_id=50642" class="wp-image-50642 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/emisni-mlhovina-vesmir.jpg 900w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/emisni-mlhovina-vesmir-320x177.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/emisni-mlhovina-vesmir-768x426.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/emisni-mlhovina-vesmir-720x399.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px" /><figcaption class="blocks-gallery-item__caption">Emisní mlhovina</figcaption></figure></li><li class="blocks-gallery-item"><figure><img decoding="async" width="900" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/reflexni-mlhovina-vesmir.jpg" alt="" data-id="50649" data-full-url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/reflexni-mlhovina-vesmir.jpg" data-link="https://vedazive.cz/?attachment_id=50649" class="wp-image-50649 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/reflexni-mlhovina-vesmir.jpg 900w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/reflexni-mlhovina-vesmir-320x200.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/reflexni-mlhovina-vesmir-768x480.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/reflexni-mlhovina-vesmir-720x450.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px" /><figcaption class="blocks-gallery-item__caption">Reflexní mlhovina</figcaption></figure></li></ul></figure>



<p>Emisní mlhoviny jsou ohřívány mladými hvězdami, plynná část ionizuje a mlhovina září vlastním světlem. Na fotografiích je poznáme podle jejich červené barvy. Naopak reflexní mlhoviny <strong>září světlem odraženým a poznáme je podle modré barvy</strong>.&nbsp;Vědci mlhovinu Kreveta klasifikují jako emisní mlhovinu, protože její plyn byl ionizován zářením blízkých hvězd. Tento proces produkuje elektrony, které re-emitují absorbovanou energii ve formě infračerveného světla. Na obrázcích můžete vidět rozdíl mezi emisní a reflexní mlhovinou.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-snaha-poznat-za-tky-nov-hv-zdy">Snaha poznat začátky nové hvězdy</h2>



<p>Lidské oko však nedokáže infračervené světlo detekovat, proto je IC 4628 pro diváky na <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/budouci-restart-planety-zeme/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Zemi</a> těžko postřehnutelná. Vzhledem k poloze Hubbleova teleskopu ve vesmíru a rozsahu jeho kamer je dalekohled <strong>schopen získat detailní pohled na strukturu mlhoviny</strong>, včetně jasných oblastí zářícího plynu a oslnivé tvorby hvězd. Na nedávném snímku z teleskopu, který zachycuje malou část rozsáhlé hvězdotvorné oblasti mlhoviny, červené víry prachu a plynu naznačují přítomnost emise ionizovaného železa (Fe II).</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="900" height="507" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/mlhovina-kreveta-vesmir.jpg" alt="" class="wp-image-50637 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/mlhovina-kreveta-vesmir.jpg 900w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/mlhovina-kreveta-vesmir-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/mlhovina-kreveta-vesmir-768x433.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/mlhovina-kreveta-vesmir-720x406.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px" /><figcaption>Mlhovina Kreveta</figcaption></figure>



<p><em>„Astronomové použili infračervenou citlivost Wide Field Camera 3 k hledání vodíku ionizovaného ultrafialovým světlem ionizovaným protohvězdami, výtrysky z hvězd apod.,“</em> uvádí v prohlášení NASA. <strong>Wide Field Camera 3 je technologicky nejpokročilejším nástrojem</strong> Hubbleova vesmírného dalekohledu, který pořizuje snímky i ve viditelném spektru. Snímek byl pořízen jako součást větší iniciativy s cílem prozkoumat masivní a středně velké hvězdy, které jsou stále v raných fázích vývoje, proto se jim také říká protohvězdy.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Podařilo se vám také vyfotit nějakou vesmírnou zajímavost?</strong> <strong>Jakou?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroje-livescience-observatory-vesm-r-2006-martin-rees">Zdroje: <a href="https://www.livescience.com/hubble-space-telescope-prawn-nebula" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a>, <a href="https://www.observatory.cz/static/Encyklopedie/Mlhoviny/emisnireflexni.php" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Observatory</a>, Vesmír, 2006, Martin Rees</h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/zachyceni-mlhoviny-kreveta/">Hubbleův teleskop pořídil unikátní snímek mlhoviny plující nekonečným vesmírem. Posuďte sami</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Slunce se probouzí. Před několika dny vypustila nejvíce světla od roku 2017</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/slunce-se-probouzi-pred-nekolika-dny-vypustila-nejvice-svetla-od-roku-2017/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 16 Sep 2020 16:11:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Hvězda]]></category>
		<category><![CDATA[Slunce]]></category>
		<category><![CDATA[Světlo]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=39</guid>

					<description><![CDATA[<p>Slunce netřeba představovat nikomu, neboť se jedná o největší hvězdu naší sluneční soustavy. Slunce nám dává světlo a teplo, a bez Slunce bychom tu na planetě nemohli žít. Je zprostředkovatelem základních podmínek života na Zemi, ale umí být i velmi zákeřné. </p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dlouhou dobu se Slunce ovšem drželo zpátky a až nyní to vypadá, že se zase probouzí ze svého spánku, protože v&nbsp;uplynulých dnech se této hvězdě podařilo vypustit nejsilnější světelné paprsky od října 2017, což bylo erupcí, kterou spatřila Sluneční observatoř NASA pro pozorování Slunce (SDO). Máme se tedy bát slunečního útoku?</p>



<h2 class="wp-block-heading">Krutá síla Slunce</h2>



<p>Všichni víme, že bez Slunce bychom nemohli na planetě žít. Poskytuje nám teplo a světlo, což je nezbytnou součástí života. Bez toho bychom umrzli a celkově by zde nemohl existovat život. Slunce každou vteřinu vypouští ohromné množství plynů, světelných paprsků a dalších látek do vesmírného prostoru. O slunečních erupcích jste určitě už slyšeli. Tato žhavá koule má v sobě opravdu velkou sílu a je několika násobně větší než naše planeta.</p>


<p>[clanek id=281]</p>



<h2 class="wp-block-heading">Erupce ze skvrn</h2>



<p>Sluneční erupce jsou výbuchy záření, které pocházejí ze slunečních skvrn, dočasných tmavých a relativně chladných skvrn na slunečním povrchu. Tyto skvrny se mohou pochlubit velmi silnými magnetickými poli. Budeme-li se bavit blíže o sluneční erupcích, jež jsou v&nbsp;podstatně slunečními světlicemi, měli bychom si je rozdělit podle vědeckého dělení.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="677" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/06/eclipse-1492818_1280-1024x677.jpg" alt="" class="wp-image-46 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/06/eclipse-1492818_1280-1024x677.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/06/eclipse-1492818_1280-300x198.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/06/eclipse-1492818_1280-768x508.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/06/eclipse-1492818_1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/06/eclipse-1492818_1280-720x476.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/06/eclipse-1492818_1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/06/eclipse-1492818_1280-1200x793.jpg 1200w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/06/eclipse-1492818_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Slunce může svítit méně, než bychom čekali</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Kategorie výbuchů</h2>



<p>Vědci klasifikují silné světlice ze Slunce do tří kategorií: C, M, X. Každá kategorie je 10krát silnější než kategorie pod ní. Světlice M jsou tedy 10krát silnější než světlice C, ale 10krát slabší než světlice kategorie X. Světlice kategorie X jsou tedy nejsilnější. Erupce, která proběhla 29.května, patřila do kategorie M, takže se nejednalo o žádnou velkou a drastickou erupci. Nesměřovala navíc k&nbsp;naší planetě, takže je zbytečné plašit, nicméně to nelze brát na lehkou váhu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Slunce v&nbsp;poslední fázi</h2>



<p>Výbuch může být známkou toho, že se Slunce probouzí a stoupá do své aktivnější fáze. Podle úředníků z&nbsp;NASA jde o jedenáctiletý cyklus činností, a pokud by tomu tak bylo, může to být poslední cyklus, který je znám jako sluneční cyklus 24. Začátek cyklu je podle vědců tehdy v&nbsp;době, kdy má Slunce nejméně slunečních skvrn a je nejméně aktivní. Další pozorování silné sluneční činnosti by tedy mohlo přijít ve slunečním cyklu 25, protože podle vědců cyklus 24 tímto výbuchem skončil.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/slunce-se-probouzi-pred-nekolika-dny-vypustila-nejvice-svetla-od-roku-2017/">Slunce se probouzí. Před několika dny vypustila nejvíce světla od roku 2017</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
