<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>deprese &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/deprese/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Tue, 14 Apr 2026 14:43:25 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>deprese &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Konec telefonů v Česku? Mladí by to nesnesli, starší by ztratili kontakt s rodinou</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/konec-telefonu-v-cesku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 31 May 2024 02:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[deprese]]></category>
		<category><![CDATA[Mobilní telefon]]></category>
		<category><![CDATA[Sociální sítě]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=189825</guid>

					<description><![CDATA[<p>Konec telefonů v Česku? Mladí by byli na prášky, starší by ztratili kontakt s rodinou. Možná se to brzy stane realitou. Uvítali byste takovou změnu?</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Mobilní telefon se stal pevnou součástí našich každodenních životů. Často je to <strong>první věc, kterou ráno po probuzení bereme do ruky</strong>. Při vypínání budíku tak rychle zkontrolujeme aktuální zprávy, abychom byli hned ze startu v obraze. Spoustu z nás doprovází telefon také na záchod a u snídaně řešíme první emaily. Při práci se bez telefonu obejde jen málokdo a o přestávkách scrollujeme nejnovější příspěvky na sociálních sítích. Na mobilním telefonu se dnes dá vyřešit velká spousta věcí a <strong>v mnoha ohledech náš život zjednodušuje</strong>. Nelze však opomíjet negativní vliv, který tyto malé krabičky mají na naše životy. Není tedy divu, že starší generace by možná i uvítaly konec telefonů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-preventivn-konec-telefon">Preventivní konec telefonů</h2>



<p>Dnes už všichni dobře víme, že se dá na mobilním telefonu vybudovat závislost. Takovou závislostí trpí čím dál více lidí, především z mladší generace. <strong>Dnešní děti a mládež si neumí život bez mobilního telefonu vůbec představit</strong>, zatímco starší generace si je ještě schopná vůči této technologické vymoženosti udržet poměrně zdravý vztah, příslušníci mladší generace jsou na nich většinou bytostně závislí. </p>



<p>Od rána až do večera se téměř výhradně pohybují v online prostoru a <strong>ztrácejí schopnost komunikovat s reálným světem</strong>. Příslušníci starší generace by možná konec telefonů i uvítali, ale mladší generace by bez neustálého připojení k internetu byla ztracená. Ne nadarmo se mobilní telefony označují za cigarety 21. století, jak uvádí <a class="transfer-szn-utm" href="https://udalosti247.cz/komentare/konec-mobilnich-telefonu/" target="_blank" rel="noopener">web udalosti247.cz.</a></p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/generation-z-1024x538.jpg" alt="konec telefonů" class="wp-image-189827 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/generation-z-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/generation-z-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/generation-z-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/generation-z-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/generation-z.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Konec telefonů by pro mladou generaci představoval velký šok.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dobr-sluha-patn-p-n">Dobrý sluha, špatný pán</h2>



<p>Konec telefonů by však znamenal šok i pro starší generaci, která si na výhody této malé krabičky taky velmi rychle zvykla. Nelze popírat, že do našich životů přináší spoustu pozitiv, jako je například jednoduchý přístup k navigaci, díky které se neztratí ani jedinci bez orientačního smyslu. <strong>Značně usnadňují komunikaci s rodinou a přáteli, které mnohdy dělí velká vzdálenost</strong>. Prospěšný je také neustálý přístup k informacím všeho druhu, takže máte vždy po ruce svůj oblíbený recept a víte, jaké ingredience nesmíte zapomenout koupit. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2021-07-21T07:38:00+02:00">
                    21 července, 2021                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/neuralink-lecba-deprese-a-zavislosti/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Implantát, který by mohl léčit deprese a závislosti. Elon Musk cílí na technologický průlom ve zdravotnictví            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/neuralink-lecba-deprese-a-zavislosti/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/mozek-implantat-450x253.jpg" alt="Implantát, který by mohl léčit deprese a závislosti. Elon Musk cílí na technologický průlom ve zdravotnictví" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/neuralink-lecba-deprese-a-zavislosti/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<p>Zároveň však přináší spoustu negativ. Prokrastinace scrollováním na sociálních sítích je nebezpečně běžný nešvar, který nás připravuje o velké množství času, který bychom mohli jinak věnovat relaxaci nebo nějaké produktivní činnosti. Neustálá přístupnost se navíc <strong>negativně odráží na našem duševním zdraví a přispívá k rozvoji úzkostí či depresí</strong>. Tyto stavy jsou zvláště nebezpečné pro děti a mladistvé, kteří si od online světa neumí udržet zdravý odstup. Konec telefonů by tak nejspíš nesli nelibě, ale rozhodně by prospěl jejich duševnímu zdraví.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/konec-telefonu-v-cesku/">Konec telefonů v Česku? Mladí by to nesnesli, starší by ztratili kontakt s rodinou</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>5 nejhorších finančních krizí a recesí, které se kdy odehrály. Co nás tyto události naučily?</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/nejhorsi-financni-krize-historie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 11 Apr 2022 02:35:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[deprese]]></category>
		<category><![CDATA[ekonomika]]></category>
		<category><![CDATA[Peníze]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=79727</guid>

					<description><![CDATA[<p>Během staletí došlo k mnoha fiskálním katastrofám, ekonomickým krachům a globálním krizím. Tyto události nám daly cenné lekce pro současnost.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V&nbsp;červnu 1772 zkrachovala londýnská banka se ztrátou asi 300&nbsp;000 liber v&nbsp;akciích EIC (East Indian Company). Po bankrotech v&nbsp;Londýně a Skotsku se rychle dostala do Holandska, než se trhy nakonec utišily. <strong>Nejvíc se ovšem dotkla samotné EIC</strong>, kterou před krachem zachránil britský čajový zákon, <a href="https://www.bostonteapartyship.com/the-tea-act" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">který jí podle Boston Tea Party Museum</a> poskytl monopol na prodej čaje do USA. Američtí patrioti následně na protest hodili do moře 342 beden čaje.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-panika-roku-1873-a-dlouh-deprese">Panika roku 1873 a Dlouhá deprese</h2>



<p>Původní „Velká deprese“ začala podle <a href="https://www.habsburger.net/en/events/stock-exchange-crash-1873" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">webu The World of the Habsburgs</a> v&nbsp;roce 1873 kolapsem vídeňské burzy. V&nbsp;Británii <a href="https://home.treasury.gov/about/history/freedmans-bank-building/financial-panic-of-1873" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">podle American History USA</a> způsobil kolaps<strong> ekonomickou stagnaci, která trvala 23 let</strong>. Michel Beaud napsal ve <a href="https://go.redirectingat.com/?id=92X1590019&amp;xcust=livescience_us_2316039676366945300&amp;xs=1&amp;url=https%3A%2F%2Flink.springer.com%2Fchapter%2F10.1007%2F978-1-349-17336-5_5%3FnoAccess%3Dtrue&amp;sref=https%3A%2F%2Fwww.livescience.com%2Fworst-financial-disasters" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">studii „From the Great Depression to the Great War“</a>: <em>„Po Vídni následovaly krachy v&nbsp;Rakousku a pak v&nbsp;Německu.“</em> Vzestup cen měl obrovský vliv na německý <a href="/tag/prumysl/">průmysl</a>, kdy ceny železa klesly o 27 %.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="596" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/vyvoj-trhu-graf.jpg" alt="" class="wp-image-79737 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/vyvoj-trhu-graf.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/vyvoj-trhu-graf-320x191.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/vyvoj-trhu-graf-768x458.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/vyvoj-trhu-graf-720x429.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Podle Steva Daviese byl klíčovou příčinou krize rapidní nárůst obchodní a průmyslové produktivity. <em>„Vzniklo tak mnoho nových produktů, ale také se srazila stará odvětví. Světová ekonomika se <strong>zaměřila na jiné segmenty, jako bylo Německo nebo USA</strong>,“</em> <a href="https://iea.org.uk/blog/lessons-from-the-%E2%80%98long-depression%E2%80%99" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">napsal Davies pro Institute of Economic Affairs</a>. Lekce z&nbsp;tohoto krachu podle něj zrcadlí problémy v&nbsp;roce 2012. <em>„Jde o dlouhodobé přesměrování ekonomiky, ne jednoduchý pokles poptávky.“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-velk-deprese-a-chaos-v-new-yorku">Velká deprese a chaos v&nbsp;New Yorku</h2>



<p>Dne 24. října 1929 se <a href="https://www.khanacademy.org/humanities/us-history/rise-to-world-power/great-depression/a/the-great-depression" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">dle Khan Academy</a> po 18 měsících spekulací zhroutila americká burza. Ve spojení se slabými bankami, nadvýrobou a kolapsem farmářů to spustilo <strong>finanční krizi známou jako Velká deprese</strong>. Podle člena Federálních rezerv <a href="https://www.federalreservehistory.org/people/ben-s-bernanke" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Bena S. Bernanka</a> šlo o <em>„jednu z&nbsp;největších katastrof americké historie“</em>. Během 5 let se ekonomika USA propadla o 50 % a o práci přišlo 15 milionů lidí. Do 1933 zkrachovalo <a href="https://www.thebalance.com/effects-of-the-great-depression-4049299" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">dle The Balance 4&nbsp;000 bank</a>.</p>



<p>V&nbsp;Británii klesl export o polovinu a nezaměstnanost vzrostla o 20 %. V&nbsp;Německu je tato deprese často brána jako jeden z&nbsp;faktorů, který pomohl nacistům v&nbsp;nástupu k&nbsp;moci. V&nbsp;mnoha <strong>dalších státech byla deprese spojena se vzestupem fašismu</strong>. Franklin D. Roosevelt <a href="https://www.thebalance.com/fdr-and-the-new-deal-programs-timeline-did-it-work-3305598" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">odstartoval „New Deal“</a>, který měl ekonomiku zachránit, a měl tři vlny v&nbsp;letech 1933–1939. Cílem byla tvorba pracovních míst, pomoc zemědělství a sociální <a href="/tag/bezpeci/">zabezpečení</a>, což je cenné dodnes.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ekonomick-krize-ze-70-let">Ekonomická krize ze 70. let</h2>



<p>Koncem 60. let rostla inflace po celém světě, především však v&nbsp;Británii a USA. Podle <a href="https://www.theguardian.com/business/2012/dec/07/britain-recessions-history" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">The Guardian</a> začala s&nbsp;Jomkipurskou válkou mezi Izraelem a arabskými státy v&nbsp;roce 1973. Konflikt výrazně zvedl ceny ropy, což <strong>zasáhlo světovou ekonomiku a způsobilo krach na burze.</strong> V&nbsp;Spojeném království vzrostla dle Deloitte inflace o 20 % na 24 %. <a href="https://econ.economicshelp.org/2010/02/economy-of-1970s.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Dle Economics Help</a> to nebylo jen kvůli ropě, ale také vzhledem ke zvedání platů, rozpočtu roku 1972 a rostoucímu konzumu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/muz-uspory-mince.jpg" alt="" class="wp-image-79734 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/muz-uspory-mince.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/muz-uspory-mince-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/muz-uspory-mince-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/muz-uspory-mince-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/muz-uspory-mince-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Dne 6. listopadu 1972 se britská vláda pokusila mzdy zastřešit, což <a href="http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/november/6/newsid_2538000/2538623.stm" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">vedlo dle BBC k&nbsp;hornické stávce</a>. Jejím důsledkem byl nedostatek paliva a roku 1974 byl ministerský předseda podle <a href="https://www.theblackoutreport.co.uk/2021/01/06/three-day-week-1974/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zprávy The Blackout Report</a> nucen <strong>v&nbsp;rámci nedostatku elektřiny zavést 3denní týden</strong>. Do léta 1975 se cena života v&nbsp;Británii zvedla o 26 %. Šlo o první případ, kdy země zažila najednou růst nezaměstnanosti a také inflaci, tedy stagflaci, termín Iana Macleoda.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-velk-recese-z-roku-2008">Velká recese z&nbsp;roku 2008</h2>



<p>Finanční krach a globální recese z&nbsp;roku 2008 byla <a href="https://www.thebalance.com/2008-financial-crisis-3305679" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">podle The Balance</a> největší ekonomickou katastrofou od Velké deprese v roce 1929. Krach spustil <a href="https://www.investopedia.com/articles/economics/09/lehman-brothers-collapse.asp" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">podle webu Investopedia</a> <strong>kolaps amerického trhu s&nbsp;nemovitostmi</strong>. V&nbsp;Británii pocítila problémy jako první banka Northern Rock, na kterou dolehly potíže amerického trhu s&nbsp;hypotékami. Když problémy prosákly na veřejnost, <a href="https://www.theguardian.com/business/2009/oct/23/uk-recession-timeline" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">začal podle The Bank of England</a> run na banky.</p>



<p>V&nbsp;USA poté 15. září 2008 zkrachovala Lehnam Brothers, investiční banka založená roku 1947, a spustila globální finanční krizi. V&nbsp;Británii začala recese oficiálně 23. ledna 2009, kdy se ekonomika za poslední dva kvartály <a href="https://www.theguardian.com/business/2009/oct/23/uk-recession-timeline" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">podle The Guardian srazila</a>. <strong>Britské ekonomice trvalo pět let</strong>, než se z&nbsp;této krize vzpamatovala, a na konci roku 2011 bylo bez práce 2,7 milionu lidí. Vzhledem k&nbsp;tomu, že lidské uvažování se příliš nemění, nejspíš nejsme u konce.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Zažili jste kromě letošní Sberbank pád jiného bankovního domu?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejhorsi-financni-krize-historie/">5 nejhorších finančních krizí a recesí, které se kdy odehrály. Co nás tyto události naučily?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Naděje pro lidi trpící depresemi: Nová léčba spočívá v posílání magnetických pulsů do mozku. Byla úspěšná u 80 % účastníků</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/nova-metoda-lecby-deprese/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 25 Feb 2022 03:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[deprese]]></category>
		<category><![CDATA[Léčba]]></category>
		<category><![CDATA[průlom]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=67717</guid>

					<description><![CDATA[<p>Studie Stanfordské univerzity se zabývá novým postupem pro léčbu depresí. Ten používá transkraniální magnetismus a ukázal se jako neobyčejně úspěšný.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Výsledkem byla úleva u 79 % lidí z dvojitě zaslepené skupiny 29 lidí. Tento postup byl použit už dříve, nová metoda je ovšem mnohem individuálnější a neinvazivní. Funguje přitom v otázce zmírnění <strong>těžkých depresí a poskytuje pacientům dlouhodobý pozitivní efekt</strong>. <a href="https://ajp.psychiatryonline.org/doi/10.1176/appi.ajp.2021.20101429" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Tým vydal studii v <em>The American Journal of Psychiatry</em></a>. <em>„Funguje dobře, funguje rychle a je neinvazivní,“</em> uvedl v prohlášení asistující profesor Nolan Williams.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zm-na-ve-h-e-s-depresemi">Změna ve hře s&nbsp;depresemi</h2>



<p>Metoda staví na již dobře známé a schválené léčbě pomocí stimulace zvané iTBS (intermittent theta-burst stimulation). Během tohoto procesu jsou do konkrétní části mozku cíleny magnetické pulsy. <strong>Nicméně tento zákrok je třeba provádět každý den po dobu šesti týdnů</strong>, léčba tedy trvá dlouho a výsledky se velmi liší případ od případu. Tým ze Stanfordu chtěl tuto metodu vylepšit a rozhodl se pulsy cílit mnohem přesněji podle konkrétních potřeb pacienta.</p>



<p>Zároveň došlo k&nbsp;navýšení počtu pulsů v&nbsp;jednotlivé „dávce“. Dochází tak k&nbsp;mnohem kratší léčbě, která zahrnuje 10 desetiminutových sezení s&nbsp;přestávkou v&nbsp;délce 50 minut. Tohle se děje po dobu 5 dní. <strong>Celkem 29 pacientů bylo rozděleno na dvě skupiny</strong>, kdy jedna dostávala přesně tyto pulsy (SNT), druhá placebo. Po pouhých 5 dnech léčení splňovalo 79 % pacientů, kteří obdrželi SNT, kritéria pro remisi, a tedy absenci deprese jako diagnózy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prakticky-bleskov-zlep-en">Prakticky bleskové zlepšení</h2>



<p>Ze 14 léčených pacientů jich 12 zaznamenalo zlepšení symptomů během 4 týdnů a 11 mohlo být dle standardů FDA vyhodnoceno jako bez projevů choroby. Stejného výsledku dosáhli pouze 2 pacienti (z celkových 15) z&nbsp;placebo skupiny. <strong>Objevilo se několik vedlejších efektů jako </strong>dočasná únava a bolesti hlavy. I tohle se však počítá jako vylepšení celkové terapie, jakmile se výsledky vztáhnou na větší skupinu případných pacientů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/lekar-dotaznik.jpg" alt="" class="wp-image-67722 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/lekar-dotaznik.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/lekar-dotaznik-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/lekar-dotaznik-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/lekar-dotaznik-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/lekar-dotaznik-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Jeden z&nbsp;pacientů uvedl, že tato terapie je obrovským úspěchem, na jaký čekal po desítky let. <em>„V roce 1975 neměli léky ani stupeň pochopení, jaký mají dnes,“</em> uvedl 60letý Tommy Van Brocklin. <em>„<strong>Bylo mi řečeno, že se dost nesnažím.</strong> Fungoval jsem po celé ty roky, ale bylo to často opravdu složité.“</em> Během léčby zaznamenal Tommy obrovské zlepšení. <em>„Třetí den se to zlomilo, cítil jsem se o moc lépe a už mi to vydrželo. Dokonce i lépe spím.“</em></p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak moc jste se během života setkali s&nbsp;depresemi?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-iflscience">Zdroj: <a href="https://www.iflscience.com/health-and-medicine/new-treatment-for-depression-causes-remission-in-almost-80-percent-of-patients/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IFLScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/nova-metoda-lecby-deprese/">Naděje pro lidi trpící depresemi: Nová léčba spočívá v posílání magnetických pulsů do mozku. Byla úspěšná u 80 % účastníků</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Arnold Schwarzenegger psychologem: Jeho reakce na zprávu od fanouška trpícího depresí mu pomohla v životním boji</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/arnoldova-rada-proti-depresi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 13 Jan 2022 04:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[deprese]]></category>
		<category><![CDATA[psychologie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=57430</guid>

					<description><![CDATA[<p>Zvládání deprese je náročné a rovněž vzpamatovávání se z ní. Bývalý guvernér Kalifornie, akční megastar a celkově vynikající Arnold Schwarzenegger dodává lidem odvahu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Na diskusním vláknu Redditu zaměřeném na bodybuilding a kulturistiku se Arnold vyskytuje pravidelně. Uživatel Ali z&nbsp;Quebecu se tam Terminátora zeptal, <strong>jestli má nějakou inspiraci právě pro takovou nepříjemnou situaci</strong>. <em>„Vím, že je tohle podbízení, ale mám už měsíce depresi a za celou tu dobu jsem se ani jednou nedostal do tělocvičny,“</em> napsal. <em>„Pane Schwarzeneggere, můžete mi prosím říct, abych zvedl línou zadnici a cvičil?“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-barbar-conan-inspiruj-c">Barbar Conan inspirující</h2>



<p>Arnie na sebevědomého fanouška zareagoval, místo křiku ale zvolil laskavou radu. <em>„Nebudu na tebe tvrdý. A prosím tě, abys nebyl tvrdý ani ty na sebe. Všichni procházíme svými výzvami, všichni zažíváme pády. <strong>Někdy je život cvičení. Klíčová věc je, že se zvedneš</strong>. Jen o kousek. Vylez z&nbsp;postele a udělej několik sklapovaček nebo se jdi projít. Prostě něco udělej. Jeden krok za druhým, doufám, že ti bude líp a do tělocvičny se vrátíš.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="679" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/arnold-hvezda-slavy.jpg" alt="" class="wp-image-57442 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/arnold-hvezda-slavy.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/arnold-hvezda-slavy-320x217.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/arnold-hvezda-slavy-768x521.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/arnold-hvezda-slavy-720x489.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„Ale netrestej se, protože to jsou jen zbytečná slova, která tě do posilovny nedostanou. A neboj se požádat o pomoc. Hodně štěstí.“ </em>Ali odvětil, že z&nbsp;postele vyskočil, jakmile mu přišlo upozornění na reakci. <strong>Arnie ho dokonce další den zkontroloval a ukázalo se, že Ali opravdu do tělocvičny dorazil. </strong>Sílu mu dodalo právě Arnoldovo povzbuzení. Ostatní uživatele Redditu byli Arnieho angažovaností okouzleni.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jako-skute-n-mentor">Jako skutečný mentor</h2>



<p><em>„Skutečnost, že jste tohohle člověka zkontroloval, z&nbsp;vás dělá úžasného mentora v&nbsp;očích všech těch, kteří chtějí změnit svět tak, jak jste to dokázal vy,“ </em>zaznělo v&nbsp;jedné z&nbsp;reakcí. <em>„Díky, pane Schwarzeneggere.“ </em>Arnie také později zveřejnil <strong>videoodpověď, kde řekl, že je moc rád, že Aliho potěšil a že se mu už vede lépe</strong>. Samozřejmě také stylově dodal: <em>„Hasta la vista.“</em> Tento příklad ukazuje <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/test-osobnosti-pole-kostka/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">lidskou povahu</a> slavné osobnosti.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/posilovna-cinky-detail.jpg" alt="" class="wp-image-57433 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/posilovna-cinky-detail.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/posilovna-cinky-detail-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/posilovna-cinky-detail-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/posilovna-cinky-detail-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/posilovna-cinky-detail-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Bez ohledu na to, jak jste slavní, každý ocení tu a tam nabídnutou pomocnou ruku. Dokonce i profesor Stephen Hawking měl podobnou radu pro lidi, kteří se ocitli v&nbsp;obdobných nesnázích. <strong>Jen si pamatujte, že pomoc tam venku existuje</strong> a že když o ni požádáte, někdo se tohoto úkolu chopí. A pokud narazíte zrovna na Mr. Freeze, bude to o to silnější. Doufejme jen, že takových vzkazů bude potřeba co nejméně.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Která rada a od koho vás v&nbsp;životě zachránila? Držíte se jí stále?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-iflscience">Zdroj: <a href="https://www.iflscience.com/health-and-medicine/arnold-schwarzeneggers-brilliant-response-to-a-fan-suffering-from-depression-goes-viral/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IFLScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/arnoldova-rada-proti-depresi/">Arnold Schwarzenegger psychologem: Jeho reakce na zprávu od fanouška trpícího depresí mu pomohla v životním boji</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Kouzelné halucinogenní houbičky pomáhají při depresích. Největší klinická studie má přesvědčivé výsledky</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/lesba-depresi-pomoci-psychedelik/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 17 Dec 2021 04:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[deprese]]></category>
		<category><![CDATA[Léčba]]></category>
		<category><![CDATA[Výzkum]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=51603</guid>

					<description><![CDATA[<p>Halucinogen psilocybin obsažený v houbách se stal předmětem dosud největší klinické studie léčby depresí. A tato látka výrazně pomohla lidem s těžkou poruchou.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Psychedelický indol psilocybin se nachází například v&nbsp;lysohlávkách. <a href="https://ir.compasspathways.com/news-releases/news-release-details/compass-pathways-announces-positive-topline-results" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">V&nbsp;rámci největší dosud proběhnuvší klinické studie</a> pomohl lidem s&nbsp;těžkými depresemi ulevit od mnoha výrazných symptomů. Už <strong>dříve během letošního roku naznačil malý výzkum</strong>, že by právě pcilocybin mohl fungovat stejně jako běžné antidepresivum escitalopram. Jeho možnou schopnost ulevit od těžkých depresí naznačila také předchozí bádání.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nov-studie-jin-ho-rozsahu">Nová studie jiného rozsahu</h2>



<p>Nové klinické testy provedené farmaceutickou firmou Compass Pathway jsou ale největším výzkumem na toto téma v&nbsp;současné době. Jejich výsledek tak má <strong>mnohem větší váhu než všechna předchozí bádání</strong>. Je však třeba podotknout, že výsledky dosud nebyly posouzeny ani publikovány, budoucí revize je tím pádem zaručena. Testy zahrnovaly 233 účastníků z&nbsp;10 zemí v&nbsp;Severní Americe a Evropě, kteří byli rozděleni do tří skupin.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/deprese-zena.jpg" alt="" class="wp-image-51608 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/deprese-zena.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/deprese-zena-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/deprese-zena-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/deprese-zena-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/deprese-zena-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Každá z&nbsp;nich dostala jinou dávku psilocybinu ve spojení s&nbsp;<a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/terapeuticka-funkce-hororovych-snimku/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">psychologickou podporou</a>. Ještě před zahájením studie přestali všichni účastníci brát předchozí předepsané léky. Z&nbsp;celého <strong>počtu mělo 79 pacientů dávku 25 miligramů</strong>, 75 dostalo 10 miligramů a 79 pak 1 miligram přípravku. Nejnižší dávka spolehlivě fungovala jako placebo, tedy nástroj ke srovnání s&nbsp;těmi vyššími. Ani organizátoři či pacienty nevěděli, jakou dávku který pacient dostal.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-srovn-n-projev-klinick-deprese">Srovnání projevů klinické deprese</h2>



<p>K&nbsp;vyhodnocení byla použita běžná MADRS stupnice, kterou badatelé měřili projevy depresí před touto léčbou a tři týdny po jejím zahájení. Během třetího týdne kleslo hodnocení účastníků s&nbsp;<strong>dávkou 25 miligramů v&nbsp;průměru o 6.6 bodu</strong> než u lidí s&nbsp;menší dávkou. Skóre těch s&nbsp;10 miligramy nebylo znatelně rozdílné oproti nejnižšímu objemu přípravku. Celkově bylo 29.1 % pacientů s&nbsp;nejvyšší dávkou během třetího týdne propuštěno.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="668" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/psychedelicka-zkusenost.jpg" alt="" class="wp-image-51620 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/psychedelicka-zkusenost.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/psychedelicka-zkusenost-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/psychedelicka-zkusenost-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/psychedelicka-zkusenost-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/psychedelicka-zkusenost-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>V&nbsp;<a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/nas-mozek-nikdy-neodpociva-lze-ho-menit/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">placebo</a> skupině se to týkalo pouze 7.6 % pacientů. Tři měsíce po skončení testu bylo stále 24.1 % těch s&nbsp;nejvyšší dávkou psilocybinu znatelně níže v&nbsp;MADRS hodnocení, což vydrželo delší dobu. V&nbsp;placebo <strong>skupině se tento dlouhodobý efekt týkal 10.1 % účastníků</strong>. Za dobu trvání testu zažilo 12 pacientů tzv. velmi nepříznivou událost jako sebevražedné chování, záměrné sebepoškození nebo představu o ukončení vlastního života.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mo-n-negativn-efekty">Možné negativní efekty</h2>



<p>Pětice těchto jedinců byla v&nbsp;25 miligramové skupině, šest v&nbsp;nižší a jeden v&nbsp;placebu. Tento druh projevu se obvykle objevuje u depresí, které se brání léčení, podotkli badatelé. Některé projevy se také objevily u lidí, <strong>kteří na jakoukoli jinou léčbu vůbec nereagovali</strong>. Protože je počet těchto extrémních případů velmi nízký, není pro výskyt událostí tohoto typu v&nbsp;souboru skupin nijak signifikantní. Je však možné, že podrobná data ukáží nějakou spojitost.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="651" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/depresivni-stav.jpg" alt="" class="wp-image-51611 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/depresivni-stav.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/depresivni-stav-320x208.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/depresivni-stav-768x500.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/depresivni-stav-720x469.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„Celkově vzato jsou výsledky studie velice slibné, i když zatím stále chybí podrobná data,“</em> podotýká Boris Heifets neurovědec ze stanfordské univerzity. Díky velmi pozitivním <strong>výsledkům plánuje společnost další posun a další testování</strong>, stále však musí s&nbsp;regulátory probrat podrobnosti. Nedávná zkouška byla tzv. fáze 2B, která měla hlavně zjistit adekvátní dávkování. Následně bude tato dávka zkoušena ve větší skupině.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaká je podle vás nejlepší cesta k léčbě depresí?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/psilocybin-magic-mushroom-depression-trial-results" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/lesba-depresi-pomoci-psychedelik/">Kouzelné halucinogenní houbičky pomáhají při depresích. Největší klinická studie má přesvědčivé výsledky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Probudíte se v noci a nemůžete se hýbat, nejhorší noční můra. Nejste mrtví, pouze paralyzovaní. Jak tělo z dočasného vězení dostat?</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/spankova-paralyza-nemoznost-pohybu-po-probuzeni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 08 Aug 2021 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[biorytmus]]></category>
		<category><![CDATA[deprese]]></category>
		<category><![CDATA[spánková paralýza]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=18864</guid>

					<description><![CDATA[<p>Být při vědomí, ale přitom se nemoci pohnout, to zní jako noční můra. Bohužel se jedná o skutečný stav, který se může během spánku vyskytnout.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S&nbsp;tímto jevem se lidstvo setkává už od dávných časů. V&nbsp;minulosti inspirovala spánková paralýza mnoho pověr, <strong>případně konspirační teorie jako únosy mimozemšťany a podobně</strong>. Otázkou však zůstává, jestli je tato paralýza skutečnou nemocí, nebo jde jen o psychické stavy, které mají vliv na celé naše tělo. Oficiální definice existuje, ovšem dosavadní zkušenosti i výzkumy ještě stále trochu tápou.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vlastn-t-lo-jako-do-asn-v-zen">Vlastní tělo jako dočasné vězení</h2>



<p>Podle oficiálních popisů je spánková paralýza stav, který se vyskytuje během usínání, nebo naopak ve chvílích probouzení. Osoba stižená tímto fenoménem <strong>se nedokáže pohnout ani promluvit, je si ovšem vědoma své bdělosti.</strong> Specifické je, že paralýzu provází obvykle různé halucinace, sluchové i zrakové. Lidé popisují kroky, škrábání, či dokonce démonické postavy, které se kolem nich formují ze stínů v&nbsp;místnosti.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/spanek-problem-strach.jpg" alt="" class="wp-image-19704 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/spanek-problem-strach.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/spanek-problem-strach-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/spanek-problem-strach-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/spanek-problem-strach-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/spanek-problem-strach-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/spanek-problem-strach-720x481.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/spanek-problem-strach-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/spanek-problem-strach-450x300.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Mnoho těch, kteří tuto skutečnost popsali, také připojilo nemožnost se nadechnout a určité formy zkušenosti s&nbsp;pobytem mimo vlastní tělo<strong>. Všechny popisy se shodují v&nbsp;tom, že jde o mimořádně nepříjemný stav</strong>, zpravidla trvající několik minut. Vzhledem k&nbsp;přímé spojitosti se spánkem vede k&nbsp;traumatům, strachu ze spaní a dalším psychickým problémům. Podstatnější ale je, co může za jeho vznik a jak mu předejít.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-esn-p-ina-nezn-m">Přesná příčina neznámá</h2>



<p>Věda bohužel mechanismus této paralýzy ještě neodhalila. Jednou z&nbsp;teorií je nerovnoměrná aktivace jedné skupiny <strong>neuronů, které mají na starost přechod do bdělého stavu</strong>. To způsobuje zásek signálu v&nbsp;mozku a člověk vlastně napůl sní a napůl bdí, než se stav vyrovná. Stavem trpí občas až 30 % populace, 5 % pravidelně. Spouštěčem jsou podle expertů hlavně nepravidelný režim spánku, stres, alkohol, deprese a některé léky.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="750" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/mozek-drahy-signalni.jpg" alt="" class="wp-image-12127 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/mozek-drahy-signalni.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/mozek-drahy-signalni-400x300.jpg 400w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/mozek-drahy-signalni-150x113.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/mozek-drahy-signalni-768x576.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/mozek-drahy-signalni-320x240.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/mozek-drahy-signalni-720x540.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/mozek-drahy-signalni-300x225.jpg 300w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Co se prevence týče, nejlepším postupem je pevná doba spánku, dostatek pohybu a absence vlivů, které spánek naruší. Sem patří kofein, velká jídla navečer, cigarety a alkohol.<strong> Pokud vás tento problém zastihne, je podstatné nepanikařit</strong>. Opakujte si, že jde jen o dočasný stav, ve kterém není nic nadpřirozeného, vaše tělo je pouze na určitou chvíli v&nbsp;nerovnováze. V&nbsp;případě opakovaného výskytu se poraďte se specialistou. Závažnější případy mohou vyžadovat například antidepresiva.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Spánková Paralýza - Najhoršia nočná mora" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/CfFggCmOOVk?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-webmd">Zdroj: <a href="https://www.webmd.com/sleep-disorders/sleep-paralysis" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">WebMD</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/spankova-paralyza-nemoznost-pohybu-po-probuzeni/">Probudíte se v noci a nemůžete se hýbat, nejhorší noční můra. Nejste mrtví, pouze paralyzovaní. Jak tělo z dočasného vězení dostat?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/CfFggCmOOVk" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/CfFggCmOOVk" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma deprese - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/spankova-paralyza03.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Jak bakterie v našem těle regulují zdraví každého z nás? Mohou člověka zabít, ale také ochránit před největšími hrozbami</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/bakterie-maji-klicovou-roli/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 05 Jul 2021 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[deprese]]></category>
		<category><![CDATA[střevní mikrobiom]]></category>
		<category><![CDATA[zdravá strava]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=14298</guid>

					<description><![CDATA[<p>Uvnitř našeho těla žijí triliony symbiotických organismů, jako jsou bakterie, houby a viry, dohromady známé jako mikrobiom.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Každá část této komunity ovlivňuje naše srdce, plíce i mozek. Zdravý a pestrý mikrobiom nás může ochránit před největšími zdravotními <strong>hrozbami včetně obezity, cukrovky, srdečních chorob i deprese a dalších duševních poruch.</strong> Nejlepším způsobem pro jeho udržení je zdravá a pestrá strava, protože s&nbsp;bakteriemi žijeme od narození. A v&nbsp;našem těle je jich stejně jako našich vlastních buněk, které toto tělo vytváří a udržují naživu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-na-i-mal-v-udyp-tomn-kamar-di">Naši malí všudypřítomní kamarádi</h2>



<p>Většina mikrobiomu se nachází v&nbsp;našich střevech. Je nezbytný pro správné zažívání a krom toho také reguluje hladinu hormonů a umí posílit náš imunitní systém.<strong> Pestré složení mikrobů je naprosto zásadní pro naši obecnou tělesnou pohodu, a to jak fyzickou, tak i tu duševní. </strong>Nezdravý mikrobiom je na druhé straně příčinou mnoha chorob včetně těch civilizačních. Moderní uspěchaný životní styl, způsob stravování a mnoho antibiotik, to všechno našim spřáteleným mikroorganismům škodí.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="723" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/bakterie-1024x723.jpg" alt="" class="wp-image-14301 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Jak tedy udržovat tuto složku při síle? Podle všech dosavadních výzkumů platí, že čím pestřejší střevní mikroflóra, tím větší má účinnost. Nejjednodušším<strong> způsobem k posílení mikrobiomu je dostatečný podíl ovoce a zeleniny ve stravě a její obecná vyváženost.</strong> To vede k&nbsp;snadnější kontrole vlastní váhy, lepšímu metabolismu a pevnějšímu duševnímu zdraví. Výborným doplňkem jsou také semínka a ořechy, které se dají zapojit například do snídaně.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-choroby-a-komunikace-s-mozkem">Choroby a komunikace s mozkem</h2>



<p>Existují některé velmi vzácné choroby, které při běžném provozu organismu způsobují stejné stavy jako po požití většího množství alkoholu. Přitom se jedná pouze o narušení mikrobiomu.<strong> Ten pak místo ochrany těla organismus naopak poškozuje. </strong>Člověk postižený některými z těchto nemocí může doslova vytvářet pivo ve vlastním žaludku. Což zní možná vtipně, ale opravdu není, jedná se o závažný zdravotní problém.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/deprese-1024x666.jpg" alt="" class="wp-image-14302 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Mikrobiom je schopný komunikovat s&nbsp;celým zbytkem těla, a to včetně mozku. Mikroorganismy v&nbsp;nás dokáží produkovat mnoho molekul, které rovněž vznikají v&nbsp;mozku, což může přímo ovlivnit naši náladu. <strong>U lidí s&nbsp;depresemi se například opakovaně projevilo právě narušení mikrobiomu </strong>a omezení vylučování těchto molekul, které přispívají ke správné komunikace v&nbsp;mozku. Ostatně deprese samotná je narušená chemická rovnováha v&nbsp;mozku.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-newscientist">Zdroj: <a href="https://www.newscientist.com/video/2254490-the-microbiome-how-bacteria-regulate-your-health-science-with-sam/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Newscientist</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/bakterie-maji-klicovou-roli/">Jak bakterie v našem těle regulují zdraví každého z nás? Mohou člověka zabít, ale také ochránit před největšími hrozbami</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Vědci pokročili ve zkoumání fenoménu „zlomeného srdce“. Syndrom, jež může způsobit závažné zdravotní komplikace</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/fenomen-zlomeneho-srdce/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 02 Jul 2021 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[deprese]]></category>
		<category><![CDATA[stres]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=14968</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vědci dlouhodobě zkoumají fenomén zlomeného srdce. Jejich závěr je, že jde o utrpení z dlouhodobého stresu, které zpečetí náhlá tragická událost.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Syndrom zlomeného srdce je psychologickým jevem, který má ovšem podobné příznaky jako klasický infarkt, tedy potíže s&nbsp;dýcháním a bolest na hrudi.<strong> Jde při něm o zažívání dlouhodobého stresu a následné prožití silně emoční události, například smrti blízké osoby. </strong>Tento syndrom může způsobit vážné potíže a nejrůznější zdravotní komplikace lidem po celém světě. Jen v&nbsp;Británii postihne ročně kolem 2 500 jedinců. Jde hlavně o ženy po menopauze.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-smrt-ze-zlomen-ho-srdce">Smrt ze zlomeného srdce</h2>



<p>V&nbsp;některých případech může být taková událost dokonce smrtelná. Samotným spouštěčem bývá emočně výrazná událost jako smrt milované osoby nebo informace o život ohrožujícím zdravotním problému. <strong>Dále také ztráta velké finanční sumy nebo rozchod ve vztahu.</strong> Nová studie britské organizace British Heart Foundation odhalila dvě molekuly, které jsou spojeny se zvýšenou úrovní stresu a mohou hrát klíčovou roli právě v&nbsp;tomto syndromu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/tvar-deprese-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-14973 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Zvýšené hladiny dvou mikroRNA molekul – 16 a 26a – podle všeho zvyšují šanci na výskyt syndromu zlomeného srdce. Během experimentu<strong> vědci vyšetřovali lidi a srdeční buňky a měřili jejich reakci na adrenalin právě po vystavení těmto molekulám.</strong> Vystavené buňky byly na adrenalin citlivější a hrozilo u nich větší riziko, že se přestanou stahovat. Změny vedoucí k&nbsp;propuknutí syndromu tak byly viděny u nižších hladin adrenalinu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-spojen-s-depresemi-i-zkost">Spojení s&nbsp;depresemi i úzkostí</h2>



<p>Zmíněné mikroRNA molekuly jsou spojeny také s&nbsp;výskytem depresí, úzkosti a vysokými úrovněmi stresu. To vede k&nbsp;závěru, že syndrom spouští právě dlouhodobé problémy následované jednou kritickou událostí.<strong> Badatelé přitom doufají, že v&nbsp;budoucnu může hrozící riziko odhalit speciální krevní test a také že by mohly být vyvinuty účinné léky. </strong>Jde o velmi vážný fenomén, jenže dokud nebude blíže poznán a odhalen jeho mechanismus, zůstává pro nás nebezpečnou záhadou.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/divka-obavy-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-14971 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Nerozumíme zkrátka tomu, proč někteří lidé reagují na vypjatou situaci emočním šokem, zatímco jiní nikoli. Studie potvrzuje, že silnou roli hraje <strong>předchozí stres, výskyt zmíněných mikroRNA molekul pak může vyvolat predispozice u konkrétní osoby.</strong> Stres má ovšem velmi mnoho forem. V tomto případě je potřeba výzkum hlavně toho chronického, který se hůř odhaluje, jelikož si ho mnoho lidí nepřipouští. To jeho závažnost a rizikovost ještě komplikuje.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-mirror">Zdroj: <a href="https://www.mirror.co.uk/news/uk-news/scientists-make-breakthrough-bid-work-24361588" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Mirror</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/fenomen-zlomeneho-srdce/">Vědci pokročili ve zkoumání fenoménu „zlomeného srdce“. Syndrom, jež může způsobit závažné zdravotní komplikace</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Vědci popsali buňky, které pomohou porozumět depresím</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/vedci-popsali-bunky-ktere-pomohou-porozumet-depresim/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 24 Apr 2021 16:48:46 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[buňky]]></category>
		<category><![CDATA[deprese]]></category>
		<category><![CDATA[Mozek]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=5873</guid>

					<description><![CDATA[<p>Mozkové buňky připomínající svým tvarem hvězdy jsou možným klíčem k porozumění biologickým kořenům depresí.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Podle nové studie mají lidé trpící depresemi v&nbsp;mozku odlišnou funkci. Mají méně astrocytů, což jsou buňky připomínající tvarem hvězdy, na rozdíl od normálních lidí <strong>netrpících psychickými poruchami</strong> či problémy. Právě astrocyty jsou během deprese silně postiženy, což bylo známo už nějakou dobu, ale děje se to napříč celým mozkem, nikoli jen v&nbsp;jedné konkrétní oblasti. Znamená to, že menší počet těchto buněk hraje mnohem větší roli.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nov-poznatek-pro-nov-strategie-l-by">Nový poznatek pro nové strategie léčby</h2>



<p>To vede badatele k&nbsp;jasnému závěru, že počet astrocytů hraje mnohem větší roli právě v&nbsp;problému deprese, než jaký byl původní náhled. Tím pádem lze následně stanovit <strong>novou strategii řešení psychických problémů</strong>. Jedním z&nbsp;nadějných směrů je vývoj léků, které „nakopnou“ funkcí stávajících astrocytů a podpoří také vznik nových napříč celým mozkem. Dobrou zprávou je také stálá produkce nových buněk.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="520" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/cell-3089947-1280-1024x520.jpg" alt="" class="wp-image-5874 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/cell-3089947-1280-1024x520.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/cell-3089947-1280-300x152.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/cell-3089947-1280-768x390.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/cell-3089947-1280-720x366.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/cell-3089947-1280-450x229.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/cell-3089947-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Na rozdíl od neuronů totiž dospělý mozek neustále vytváří mnoho nových astrocytů. Nalezení cest, jak posílit tyto přirozené mozkové funkce může pomoci mnoha pacientům s&nbsp;depresemi. <strong>Astrocyty poskytují neuronům energii</strong> a podporují přenos signálů, ačkoli samy tyto signály neposílají. Patří obecně do skupiny podpůrných buněk a říká se jim také „glial“ buňky, což pochází z&nbsp;řečtiny a znamená to „lepidlo“.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hv-zda-v-na-em-vlastn-m-mozku">„Hvězda“ v&nbsp;našem vlastním mozku</h2>



<p>Jednoduše poskytují strukturní podporu neuronům jako psychické lešení. Jenže teď nám výzkumy ukázaly, že tohle lešení má v&nbsp;mozku aktivní funkci a že jde o<strong> mnohem víc než „jen podporu“</strong>. První post mortem studie pacientů s&nbsp;depresemi ukázaly, že některé oblasti mozku mají méně glial buněk, ačkoli nebylo jasné, co je ovlivnilo. Pozdější studie došly k&nbsp;závěru, že konkrétní oblasti lidí s&nbsp;depresemi mají nižší hustotu právě astrocytů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="678" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/girl-1098612-1280-1024x678.jpg" alt="" class="wp-image-5875 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/girl-1098612-1280-1024x678.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/girl-1098612-1280-300x199.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/girl-1098612-1280-768x508.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/girl-1098612-1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/girl-1098612-1280-720x476.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/girl-1098612-1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/girl-1098612-1280-450x298.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/girl-1098612-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Buňky totiž produkují protein GFAP, který slouží jako jejich vlastní značka. Pak se doktoři zaměřili na další podobnou značku, vimentin, a to u lidí s depresí a bez této choroby. <strong>Prozkoumali odlišné oblasti mozku, které jsou odpovědné za regulaci emocí</strong> – prefrontální kůru a thalamus. Celkově vzato byla hustota astrocytů v mozku mrtvých s depresí nižší než v mozcích bez tohoto postižení. Klíčovým prvkem studie bylo prozkoumání více oblastí najednou.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/depression-brain-astrocytes.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Livescience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/vedci-popsali-bunky-ktere-pomohou-porozumet-depresim/">Vědci popsali buňky, které pomohou porozumět depresím</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
