Vědci pokročili ve zkoumání fenoménu „zlomeného srdce“. Syndrom, jež může způsobit závažné zdravotní komplikace

Vědci dlouhodobě zkoumají fenomén zlomeného srdce. Jejich závěr je, že jde o utrpení z dlouhodobého stresu, které zpečetí náhlá tragická událost.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Syndrom zlomeného srdce je psychologickým jevem, který má ovšem podobné příznaky jako klasický infarkt, tedy potíže s dýcháním a bolest na hrudi. Jde při něm o zažívání dlouhodobého stresu a následné prožití silně emoční události, například smrti blízké osoby. Tento syndrom může způsobit vážné potíže a nejrůznější zdravotní komplikace lidem po celém světě. Jen v Británii postihne ročně kolem 2 500 jedinců. Jde hlavně o ženy po menopauze.

Smrt ze zlomeného srdce

V některých případech může být taková událost dokonce smrtelná. Samotným spouštěčem bývá emočně výrazná událost jako smrt milované osoby nebo informace o život ohrožujícím zdravotním problému. Dále také ztráta velké finanční sumy nebo rozchod ve vztahu. Nová studie britské organizace British Heart Foundation odhalila dvě molekuly, které jsou spojeny se zvýšenou úrovní stresu a mohou hrát klíčovou roli právě v tomto syndromu.

Zdroj fotografie: Pixabay

Zvýšené hladiny dvou mikroRNA molekul – 16 a 26a – podle všeho zvyšují šanci na výskyt syndromu zlomeného srdce. Během experimentu vědci vyšetřovali lidi a srdeční buňky a měřili jejich reakci na adrenalin právě po vystavení těmto molekulám. Vystavené buňky byly na adrenalin citlivější a hrozilo u nich větší riziko, že se přestanou stahovat. Změny vedoucí k propuknutí syndromu tak byly viděny u nižších hladin adrenalinu.

Spojení s depresemi i úzkostí

Zmíněné mikroRNA molekuly jsou spojeny také s výskytem depresí, úzkosti a vysokými úrovněmi stresu. To vede k závěru, že syndrom spouští právě dlouhodobé problémy následované jednou kritickou událostí. Badatelé přitom doufají, že v budoucnu může hrozící riziko odhalit speciální krevní test a také že by mohly být vyvinuty účinné léky. Jde o velmi vážný fenomén, jenže dokud nebude blíže poznán a odhalen jeho mechanismus, zůstává pro nás nebezpečnou záhadou.

Zdroj fotografie: Pixabay

Nerozumíme zkrátka tomu, proč někteří lidé reagují na vypjatou situaci emočním šokem, zatímco jiní nikoli. Studie potvrzuje, že silnou roli hraje předchozí stres, výskyt zmíněných mikroRNA molekul pak může vyvolat predispozice u konkrétní osoby. Stres má ovšem velmi mnoho forem. V tomto případě je potřeba výzkum hlavně toho chronického, který se hůř odhaluje, jelikož si ho mnoho lidí nepřipouští. To jeho závažnost a rizikovost ještě komplikuje.

Zdroj: Mirror