Ruka, která se při chůzi ani nehne

Pokud jste tuto skutečnost ještě nezachytili, jde o to, že ruský prezident Vladimir Putin má při chůzi pravou ruku přitisknutou k tělu a pohybuje jen levou. Bádání uveřejněné v roce 2015 došlo k závěru, že by se mohlo jednat o projev Parkinsonovy choroby. Nicméně ruský prezident pak svou kondici ukázal cvičením juda, zvedáním činek a dalšími aktivitami. Tato diagnóza byla tedy vyloučena. Nicméně projev se u něj objevoval i nadále.

K čemu tedy dospěli další odborníci? Záznamů se objevilo více a bylo patrné, že nejde o nějakou chorobu ruky nebo celkový zdravotní stav. Pozice a klid ruky je zkrátka vzorec chování, znak Putinovy chůze. Řešení této záhady tak nejspíš přinesla školicí příručka pro agenty KGB, které byl Putin členem. Příručka pro pracovníky KGB uvádí i metodiku pro to, jak se mají agenti běžně pohybovat.

Zvyk přetrvávající z agentského školení u KGB

Konkrétně s vždy připravenou pravou rukou. K Putinovu běžnému projevu se tak přilepila tzv. chůze střelce. Onen motiv kovboje s rukou na koltu je tak poměrně přesný, jen okolnosti a doba jsou jiné. Ačkoli prezident už v ruské státní bezpečnosti nefiguruje, návyk z dlouhých let mu evidentně zůstal. V podstatě tak jde o normální deformaci z povolání. Z jakého prostředí tajných služeb vlastně současný ruský prezident vzešel?

KGB neboli ruský Výbor státní bezpečnosti byla hlavní sovětská tajná služba. Plnila současně úkoly špionáže, kontrašpionáže a tajné policie v Sovětském svazu. Krom těchto činností měla na starosti i některé oblasti sovětského vojenského výzkumu. Zpracovávala veškeré zpravodajské informace, tedy přibližně to, co prováděla CIA ve Spojených státech. Případně kontrašpionáž u FBI.

Historie a vývoj hlavní sovětské tajné služby

Současně měla na starosti také potlačování politické opozice, a to včetně užívání násilí i provokací. Dne 5. července roku 1978 byla přejmenována na KGB Sovětského svazu. Jako organizace vznikla 13. března 1954 a zanikla 3. prosince 1991. Šéf rumunské depozitury KGB a šéf rumunské tajné služby Ion Mihai Pacepa ve svých pamětech uvedl, že OOP byl projekt KGB a že tato služba vycvičila i Jásira Arafata.

Po rozpadu Sovětského svazu se 6. listopadu 1991 stala její následnickou organizací FSK, tedy Federální služba kontrarozvědky. Ta byla pak 3. dubna 1995 přejmenována na současnou FSB, Federální službu bezpečnosti Ruské federace. Její bývalí pracovníci poskytli svůj náhled jak na prezidentovu chůzi, tak i další věci týkající se invaze na Ukrajinu. Posuzovali například pravost některých uniklých dokumentů.

Článek Proč Putin vždy chodí s pravou rukou u těla, jako by ji měl přilepenou: Nejde o náhodu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jaké jsou zdravotní přínosy bosé chůze?

„Tím nejpřímějším pozitivem je teoreticky to, že bosá chůze obnovuje přirozený vzorec naší chůze,“ vysvětluje Dr. Jonathan Kaplan, specialista na chodidla a kotníky z Hoag Orthopaedic Institute. Když se totiž projdete několika obchody s obuví, zjistíte, že většina z prodávaných bot má přídavné podpory a polštáře. A i když to může být velmi příjemný pocit, Dr. Bruce Pinker uvádí, že to brání použití některých svalových skupin, které naše tělo posilují.

Další efekty bosé chůze:

• Lepší kontrola nad celým tělem, když se dotýká povrchu.
• Větší rovnováha, propriocepce (tedy hloubková citlivost) a vědomí vlastního těla, což také ulevuje od bolesti.
• Lepší mechanika kroku, což může vést ke zlepšení potíží s boky a koleny.
• Udržení přirozeného rozsahu pohyblivosti chodidla i kotníku.
• Úleva od problémů způsobených špatně padnoucí obuví.
• Silnější svalstvo nohou, které podporuje záda.

Existují při chůzi naboso nějaká rizika?

Když se takto pohybujete doma, jste v poměrně bezpečném terénu. Jakmile ovšem zamíříte ven, vystavujete se mnoha potenciálním rizikům. „Bez adekvátní síly v chodidle riskujete špatnou mechaniku samotného kroku, což vede k větší náchylnosti ke zraněním,“ uvádí Kaplan. Tohle je klíčové hlavně v momentě, kdy s bosou chůzí začínáte. Dosud jste totiž strávili mnohem víc času obutí, tedy v pro chodidlo zcela odlišném terénu.

Dalším faktorem je pak povrch, po kterém se máte pohybovat. I když tedy jde o pro tělo přirozenější formu, bez ochrany od obuvi jste náchylnější na zranění z terénu. A jde jak o tvrdé nebo mokré povrchy či otázku teploty, tak i ostré věci, které mohou na zemi ležet. Venku jste pak ihned vystavení mnoha bakteriím a mikroorganismům. Hlavně lidé s cukrovkou by dle Dr. Christophera Dietze měli tohle probrat s lékařem.

Jak tedy takovou chůzi trénovat a jak se připravit?

Začínejte pomalu a mějte se svými chodidly trpělivost. Pro začátek zkuste 15–20 minut v lehkém terénu. Dovolte kůži a kotníkům, aby se na nové prostředí adaptovaly. S rostoucí jistotou můžete přidávat čas i náročnost terénu. Nejdříve trénujte uvnitř a zvykejte si na schody, dlažbu či koberce. Máte taky menší riziko, že šlápnete na něco nepříjemného či ostrého. Vnitřní terén můžete hlavně kontrolovat a připravit předem.

Dobrou možností je speciální obuv, která nohu chrání, ale přitom je velmi ohebná, a tedy velmi blízká chůzi naboso. Stejně tak zkoušejte cvičení na rovnováhu, například stoj na jedné noze, tlak na palce a snižování těla. Výbornou možností jsou také aktivity, které bosé nohy vyžadují, jako jóga, různé druhy tance nebo bojová umění. Každý den si pak kontrolujte chodidla kvůli případným zraněním.

Článek 5 minut chůze naboso denně tělo od základu změní. Nikdy není pozdě začít, ve stáří si člověk poděkuje se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nejstarší lidská aktivita

Chůze je nejstarší lidskou fyzickou aktivitou a pro naše těla je extrémně přínosná. Zrychluje metabolismus bez opotřebení kloubů a spaluje kalorie, což je ovšem jen malý zlomek jejích přínosů. Vědci potvrzují, že je to jedno z nejlepších preventivních cvičení proti přibírání. Přináší omlazení, zdraví a celkovou spokojenost. Chůze dovolila lidem už od úsvitu času kontrolovat svou váhu a prodlužovat život. Proč tedy nevyužít tyto přínosy i v dnešních dnech?

Když Centrum pro kontrolu nemoci ve spolupráci s American College of Sports Medicine poprvé doporučilo dospělým minimálně 30 minut svižné chůze denně, hodně lidí začalo chodit zcela cíleně. Psal se počátek 90. let a lidé začali právě tímto způsobem hubnout a také bojovat s chorobami. Krátce nato doporučila Americká srdeční asociace „30 minut denní chůze“ a aktivita se stala velmi populární. Měla výborný poměr cena/výkon.

Rostoucí popularita chůze

Po následující roky spojovaly četné výzkumy chůzi s prevencí nemocí jako je cukrovka, obezita, srdeční choroby, deprese, úzkosti, artritida, demence nebo rozhozené hladiny hormonů. Nelze zapomenout ani na Alzheimerovu chorobu a pokles kognitivních funkcí. Jednoduchá a přínosná aktivita je dnes brána jako „věc nejvíce podobná zázračnému léku“, jak to popsal Dr. Thomas Frieden, bývalý ředitel Centra pro kontrolu a prevenci chorob.

Chůze se projevuje minimálně touto šesticí přínosů:

• Dovede bojovat s chronickými chorobami jako např. srdečními poruchami, artritidou a cukrovkou. Jde o jedno z nejbezpečnějších cvičení, pomáhá kloubům vylepšenou cirkulací, takže lymfatický systém může dělat svou práci. To také redukuje infekce.
• Chůze je zdarma, efektivní a jde o jednoduchý způsob, jak se udržet v dobré kondici. Udržujete svalstvo, srdce a rovnováhu hormonů.
• Jde o vynikající cestu udržení si zdravé váhy. Existuje u ní jen malé riziko zranění, a na rozdíl od mnoha intenzivnějších cvičení nezpůsobuje takové vyčerpání.
• Redukuje riziko mrtvice a infarktů. Výzkumy z roku 2013 ukázaly, že svižná chůze ovlivňuje srdeční rytmus, krevní tlak, cvičební kapacitu i spotřebu kyslíku.
• Chůze přirozenou cestou zlepšuje náladu a bojuje s úzkostmi a depresemi. Často se tomu říká „runner’s high“, což znamená, že fyzická aktivita navozuje až euforické stavy. Mozek vylučuje hormony štěstí včetně endorfinů.
• Pravidelné procházky zastavují ztrátu kostní hmoty, ke které dochází stárnutím. Během chůze bojujete přirozeně proti gravitaci, což nutí kosti posilovat, aby mohly nadále podporovat tělesnou hmotu. To snižuje riziko zlomenin či osteoporózy.

Tento sport navíc vyžaduje naprosté minimum vybavení, dá se provozovat vlastním tempem, naprosto kdykoli a kdekoli.

Kolik jste se toho nachodili během posledního měsíce?

Zdroj: Healthline, MayoClinic

Článek Nepodceňujte pravidelnou chůzi. Pokud jí denně věnujete alespoň 30 minut, projeví se 6 účinků, které stojí za to se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Hlavně gekoni, avšak nejen oni

Právě tyto miliardy droboučkých vláken dávají gekonům schopnost udržet se opravdu kdekoli. Tohle se ovšem týká i dalších zvířat, která mají podobné schopnosti. Patří sem například pavouci, švábi, více druhů brouků, žáby, netopýři a další druhy. Kámen úrazu je ale v jiné zákonitosti, kterou odhalili britští vědci. Ti změřili velikost tlap a končetin 225 druhů zvířat od klíšťat po právě gekony. Následně ji porovnali s plochou celého těla.

Pokud tento poměr budeme aplikovat na člověka, vyjde nám, že pro získání příslušných lezeckých schopností musí dlaně a chodidla tvořit alespoň 40 % povrchu těla. Jako lidé bychom se tak museli tisknout ke zdi 80 % svého těla, nebo mít skutečně obři dlaně a chodidla. Existovalo a nejspíš stále existuje mnoho inženýrských snah o výrobu zázračných bot, které budou na zdi lepit. Jejich velikost by však musela být dle evropských tabulek alespoň 145.

Gekon je hraniční zvíře

S ohledem na tuto fyzikální zákonitost vyšlo také najevo, že onen gekon je právě na hranici tohoto poměru. Má tedy maximální možnou velikost těla, která mu dovoluje tak obratný pohyb po každém svislém povrchu. Jakmile bude mít zvíře jen trochu větší tělo (bez posunu tlap), už se touto schopností nebude moci pochlubit. Nebude mít jednoduše dostatečně velké končetiny, aby se vešlo do zjištěného poměru váhy a přilnavosti.

Gekoni jsou většinou aktivní v noci, loví hmyz a také pavouky. Jsou schopni vydávat velmi hlasité zvuky a taky trochu „chodit po vodě“. Pomocí tzv. lokomoce – vlněním těla a plácáním končetinami o hladinu – dovedou určitý čas překonat vodní plochu bez potopení. Díky dlouhému ocasu dovedou při plachtěni vzduchem upravovat orientaci svého těla. Podobně fungují například veverky, které huňatou oháňkou dosahují stejného efektu.

Šplhali jste jako děti po stromech či skalách, nebo jste měli zákaz?

Zdroj: LiveScience

Článek Proč určitá zvířata mohou lézt po zdech i stropech a my –⁠ lidé –⁠ ne? Mohou za to van der Waalsovy síly se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Naboso se vystavujete bakteriím

 I když jste zrovna vytřeli podlahu, neznamená to, že jste se zbavili všech bakterií a roztočů. Povrchy v domě mohou vypadat čistě, jenže i tak jsou na nich mikročástice prachu a zadržují nebezpečné bakterie a plísně. Takže když po takovém povrchu chodíte přímo kůží, vystavujete se právě těmto vetřelcům, kteří se vám na pokožce nejspíš zachytí. Tento kontakt se posléze projeví ideálně na nehtech vašich prstů.

Chůze naboso je velmi příjemná na trávě a jde o dobrý způsob, jak si ulevit od stresu. Když ale to samé děláte na tvrdém povrchu – třeba na podlaze – mohou vaše nohy docela utrpět. Měkké povrchy dovolují vašim chodidlům normálně došlápnout a podporují tak jejich vnitřní klenbu. Většina podlah je ovšem natolik tvrdá, že chůze bez další podpory způsobuje chodidlům nepřirozený stres a námahu. To se může projevit i bolestmi v kotnících a kolenech.

Zranění a problémy se zády

Po náročném pracovním dni je „vypuštění“ nohou, aby mohly volně dýchat, jistě velmi příjemné. Ovšem chůze po celém bytě nebo domě bez jakýchkoli bot a ponožek může vést ke zraněním i pádům. Vaše nohy se potí, což podporuje skluznost například na schodech. Studie ukázaly, že nošení bačkor, případně ponožek bez bot zvyšuje riziko pádů a také natažených svalů, které jsou často jejich důsledkem.

V případě, že budete mít po takové chůzi pocity bolesti v nohách nebo i zádech, je pro to dobré vysvětlení. Chodit naboso na tvrdém povrchu totiž způsobuje nerovnoměrné rozložení váhy na chodidlech. Tato disproporce pak může zhoršit už existující – byť minimální – abnormality. Tento efekt pak dosáhne dál do vašeho těla, například ke kolenům. Pokud tohle děláte pravidelně, nejspíš dojde i na záda, která se vám také ozvou.

Jaké obutí používáte na doma? Máte nějaké varianty?

Zdroj: BrightSide

Článek Chodíte často doma naboso? Zpozorněte, vystavujete se bakteriím, zraněním i problémům se zády se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Rychlost nebo méně kapek za krkem?

Objem deště, který nám dopadne na hlavu nebo jakoukoli jinou část těla během každé vteřiny, je striktně určen tím, jak silně prší. Z toho plyne, že poklus ani ostrá chůze nijak nezmění tempo, jakým budete vlhnout. Pokud ale míříte do suchého úkrytu, dostanete se do něj logicky rychleji během a rozběsněnému živlu budete vystaveni kratší dobu. Pravdou ovšem je, že během deště nevlhnete jen shora, protože voda je opravdu všude.

Jak běžíte, určitě cítíte vodu na tváři. Předek vašeho těla totiž pohybem naráží do stěny dalších kapek. Celkový objem vody, se kterou se po cestě do sucha setkáte, závisí ovšem výlučně na vaší vzdálenosti od cílové destinace. Nemá tedy cokoli společného s rychlostí vašeho pohybu. Tato základní situace se může stát o dost komplikovanější, pokud do rovnice přidáte sílu a směr větru. Intuitivní odpověď ale jasně zní – běžte se schovat co nejrychleji.

Testování a východní lekce

Britská dvojice, která rekreačně běhá, se rozhodla pro test namočení v závislosti na rychlosti pohybu v dešti. Vzali si zcela identické oblečení a srovnali chůzi a běh na 100 metrů za plného lijáku. Následným srovnáním vyšlo najevo, že při běhu byly šaty o 40 % sušší. Tvůrci populárního seriálu Bořiči mýtů (Mythbusters) původně doporučovali chůzi, po tomto vypovídajícím experimentu ale přehodnotili a shodně prohlásili, že běh je výhodnější.

Můžete k tomu zaujmout velmi vědecký přístup, nebo naopak zvolit instinkt pocházející z cvičení bojových umění. Z bouře je totiž lepší se poučit. Když se setkáte s náhlým deštěm, snažte se nenamočit a běžte rychle podél silnice. Pokud se ale budete pohybovat pomalu pod okapy domů, voda si vás najde stejně. Jestli jste připraveni od začátku, nebudete celkově zaskočeni, i když se stejně trochu namočíte. Tohle poznání platí všude, takže noste deštník.

Zkomplikoval vám déšť někdy výrazně život?

Zdroj: ScienceWorld, ScienceFocus

Článek Je v dešti lepší běžet, nebo jít? Tohle by se mělo učit ve škole, téměř každý to dělá úplně špatně se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pozitivní změny odehrávající se ve vašem mozku

Ukázalo se, že pravidelná chůze může nejen předcházet předčasné demenci, ale také snižuje riziko Alzheimerovy choroby a je celkově prospěšná pro vaše duševní zdraví. Navíc vám pomůže zbavit se stresu a z dlouhodobého hlediska udrží vaše endorfiny na vysoké úrovni.

Zlepšení vašeho zraku

Možná by vás to ani nenapadlo, ale v tomto případě je zdraví vašich očí ovlivněno nohami. Ukázalo se totiž, že pravidelná chůze prospívá i našemu zraku. Dokonce může pomoci i v boji proti glaukomu, jelikož snižuje celkový tlak v očích.

Prevence vůči srdečním chorobám

Co se týče prevence výskytu různých srdečních chorob a mrtvice, je chůze účinná skoro stejně jako běh. Tato aktivita totiž snižuje vysoký krevní tlak, hladinu cholesterolu a zlepšuje celkový krevní oběh.

Můžete pocítit zvýšený objem plic

Chůze je aerobní cvičení, které vám pomůže zvýšit průtok kyslíku v krevním oběhu a zároveň procvičuje vaše plíce. Také eliminuje toxiny a přebytečný odpad. Navíc mohou být zmírněny některé příznaky spojené s plicními chorobami, a to právě díky hlubšímu dýchání.

Blahodárné účinky na slinivku břišní

Je tomu možná těžké uvěřit, ale co se prevence cukrovky týče, je pravidelná chůze dokonce účinnější než běh. V jednom výzkumu trvajícím 6 měsíců dosáhla skupina chodců až šestkrát lepších výsledků glukózové tolerance než skupina chodců.

Zlepšuje vaše trávení

Třicet minut každodenní chůze vám pomůže k lepšímu trávení a zabrání nepříjemnostem, jako je zácpa, jelikož reguluje střevní pohyby. Navíc vám může do budoucna pomoci předejít rakovině tlustého střeva.

Budete mít více vyrýsované svalstvo

Mírného vyrýsování svalů a úbytku hmotnosti v případě nadváhy lze dosáhnout i chůzí. Takových 10 000 kroků denně se totiž vyrovná cvičení v tělocvičně, zvláště když si procházku ozvláštníte nějakými kopci. Navíc vám nezpůsobí bolesti svalů, tudíž můžete chodit každý den.

Pomáhá ke zpevnění kostí a kloubů

Chůze vám dokáže nejen zajistit větší pohyblivost kloubů, ale dokonce pomáhá zabránit ztrátě kostní hmoty a také snižuje riziko zlomenin. Kromě toho vám pomůže se ztuhlými svaly a záněty. Abyste tohoto efektu dosáhli, doporučuje se denně chodit okolo 30 minut.

Úleva od bolesti zad

Pokud trpíte na silné bolesti zad při náročnějších cvičeních, je pro vás pravidelná chůze tou správnou volbou. Jelikož se jedná o přirozenou, a tedy poměrně šetrnou aktivitu, nebude vám způsobovat bolest a nepohodlí, jako tomu může být v případě běhu. Také vám pomůže k lepšímu držení těla a flexibilitě, což je pro zdravou páteř velmi důležité.

Uklidnění pro vaši mysl

Věděli jste, že pravidelná chůze zlepšuje u pacientů s vážnými depresivními poruchami příznaky jejich psychických obtíží? Pokud jste tedy vyčerpaní či vystresovaní, určitě pomůže i vám. Když si navíc k procházce přiberete nějakého kamaráda či partnera, tento efekt se zněkolikanásobí.

Zdroj: Brightside

Článek 15 minut chůze denně obrátí váš život vzhůru nohama. Všelék, který vás zbaví chemie a zbytečných lékařských návštěv se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.