<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Bible &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/bible/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Sun, 16 Aug 2026 07:19:38 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>Bible &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Doly v údolí Timna otevírají debatu o podobě společnosti v době biblického Šalomouna</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/doly-v-udoli-timna-oteviraji-debatu-o-podobe-spolecnosti-v-dobe-biblickeho-salomouna/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 15 Aug 2026 02:59:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Bible]]></category>
		<category><![CDATA[doly]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[šalamoun]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=216444</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Starověký měděný revír v jižní Aravě neprozrazuje jméno svého vládce, ale odhaluje společnost, která byla překvapivě bohatá, organizovaná a mocná.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když americký archeolog Nelson Glueck ve třicátých letech 20. století procházel vyprahlým údolím Timna dvacet kilometrů severně od Ejlatu, viděl všude kolem stopy po těžbě a tavení mědi. Spojil je s biblickým králem Šalamounem a jeho legendárním bohatstvím. O desítky let později jiný badatel, Beno Rothenberg, odkryl v údolí egyptskou svatyni a celý příběh přepsal: hlavní fáze prý patřila faraonům, ne izraelským králům. Jenže pak přišly radiokarbonové laboratoře, nové vykopávky a série studií, které vrátily 10. století před naším letopočtem zpátky do hry. </p>



<h2 class="wp-block-heading">Vrch otroků, kde otroci nepracovali</h2>



<p>Lokalita Site 34, přezdívaná Slaves&#8216; Hill, leží na plochém návrší uprostřed údolí. Tým Ereze Ben-Josefa z Tel Avivské univerzity ji začal systematicky kopat v roce 2013 a výsledky publikoval v letech <a href="https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.5615/bullamerschoorie.376.0169" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">2016</a> a 2017. Pod vrstvami strusky se ukázaly tavicí pece, obranný systém s bránou, stáje pro tažná zvířata, zbytky potravin, provazy a textilie. Čtrnáct radiokarbonových dat z krátkověkých organických vzorků posunulo vrchol měděné výroby do první poloviny 10. století př. n. l., přesně do období, které biblická tradice spojuje s Davidem a Šalamounem.</p>



<p>Název „Vrch otroků&#8220; je přitom zavádějící. Nálezy ukazují pravý opak nucené práce. Metalurgové jedli kvalitní stravu včetně ryb a ovoce. Jejich osli a muly dostávali seno a matoliny dovážené ze vzdálenosti sto až dvě stě kilometrů. V roce 2021 <a href="https://english.tau.ac.il/news/royal-purple" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">oznámila Tel Avivská univerzita</a> objev textilií barvených pravým purpurem, luxusním barvivem, které ve starověku nosila výhradně elita. Datování ukázalo přibližně rok 1000 př. n. l.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Měď jako strategická surovina</h2>



<p>Proč by kdokoli budoval tak složitý logistický aparát uprostřed pouště? Odpověď je prostá: měď byla v době železné tím, čím je dnes lithium nebo vzácné zeminy. Kdo kontroloval její výrobu a distribuci, držel v rukou klíč k regionální moci.</p>



<p>Ben-Josefův tým spočítal, že samotná lokalita Slaves&#8216; Hill spotřebovala ročně kolem čtyř set akácií a tisíce osmi set keřů janovce na výrobu dřevěného uhlí potřebného k tavení. Když se okolní vegetace vyčerpala, dřevo se dováželo ze vzdálenosti až sto kilometrů. Průmysl nakonec v 9. století př. n. l. zanikl, částečně právě kvůli ekologické neudržitelnosti. Ale po dobu svého vrcholu představovala Timna jednu z největších měděných tavíren starověkého Předního východu.</p>



<p>Právě tohle je podle nás nejsilnější poselství celého výzkumu. Bohatství a moc se v 10. století př. n. l. nemusely projevovat paláci a kamennými městy. Mohly stát na kontrole cenného kovu, výrobní technologii a dálkovém obchodu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Edom, Šalamoun, nebo obojí?</h2>



<p>Kdo ale celý ten aparát řídil? Tady se odborná debata rozjíždí do několika směrů. Ben-Josef ve <a href="https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0221967" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">studii z roku 2019</a> analyzoval chemické složení strusky a identifikoval náhlý technologický skok v kvalitě tavení. Interpretoval ho jako důkaz vzniku centralizované edomské moci, raného státního útvaru, který bible zná jako Edom a který sídlil východně od Aravy.</p>



<p>Spojení se Šalamounem Ben-Josef nechává otevřené: David a Šalamoun mohli nad regionem v určitých fázích uplatňovat politickou kontrolu, ale přímý důkaz vlastnictví dolů neexistuje. Jiní badatelé, například D. Luria v práci z roku 2021, zpochybňují i samotný „skok&#8220; a argumentují, že technologický pokrok mohl být výsledkem dlouhodobého domácího vývoje místních řemeslníků, nikoli vnějšího impulzu, třeba po vojenském tažení faraona Šešonka I.</p>



<p>Spor není uzavřený. A právě v tom spočívá jeho hodnota. Timna nepotvrzuje ani nevyvrací biblický příběh o Šalamounově slávě. Ukazuje ale, že vedle Izraele a Judy existovala v regionu další mocná entita, jejíž síla nestála na monumentální architektuře, ale na know-how a logistice.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč archeologie tak dlouho přehlížela nomády</h2>



<p>Jeden z důvodů, proč trvalo desítky let, než se obraz Timny zpřesnil, je metodický. Klasická archeologie je citlivá na kamenné stavby: hradby, paláce, chrámy. Neusedlá nebo polonomádská společnost po sobě takové stopy nezanechává. Rothenbergův objev egyptské svatyně navíc přesvědčivě přesunul pozornost k době bronzové a 10. století př. n. l. zůstalo dlouho podhodnocené.</p>



<p>Teprve kombinace radiokarbonového datování, analýzy organických zbytků a studia výrobních technologií umožnila rekonstruovat společnost, která:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>stavěla obranné systémy a kontrolovala přístup do výrobního areálu,</li>



<li>zásobovala specializované řemeslníky kvalitní stravou,</li>



<li>udržovala dálkové obchodní vazby do Středomoří, Egypta i Filisteje,</li>



<li>oblékala svou elitu do purpurem barvených látek.</li>
</ul>



<p>Takový obraz se těžko slučuje s představou rozptýlených kočovných kmenů. Spíš připomíná centralizovaný stát, jen bez paláců.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Timna dnes: park dvacet minut od Ejlatu</h2>



<p>Údolí je dnes přístupné jako <a href="https://parktimna.co.il/en/know-before-your-visit/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Timna Park</a>. Leží u silnice 90 poblíž kibucu Elifaz, otevřeno je denně od osmi ráno do čtyř odpoledne, v areálu ale lze zůstat až do západu slunce. Vstupenka platí sedm po sobě jdoucích dní. Z Ejlatu jede autobus 991, ze středu země linky 390, 394 nebo 397, zastavují ovšem u křižovatky, ne uvnitř parku, takže pohodlnější je auto. S tématem se české publikum mohlo setkat díky epizodě „Šalamounovo zlato&#8220; ze seriálu Nevysvětlitelná tajemství s Williamem Shatnerem, kterou vysílala Prima ZOOM; televizní zpracování ovšem pracuje s výrazně dramatičtější optikou než odborné publikace.</p>



<p>Timna nedává odpověď na otázku, zda byl Šalamoun tak mocný, jak tvrdí bible. Dává něco cennějšího: hmotný důkaz, že v jeho době někdo v jižní Aravě ovládal průmysl, logistiku a obchod na úrovni, kterou bychom ještě před dvaceti lety považovali za nemožnou.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/doly-v-udoli-timna-oteviraji-debatu-o-podobe-spolecnosti-v-dobe-biblickeho-salomouna/">Doly v údolí Timna otevírají debatu o podobě společnosti v době biblického Šalomouna</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Záhadná Noemova archa: Badatelé ji měli konečně objevit, archeologové však tvrdí, že jde o nesmysl</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-byla-objevena/</link>
					<comments>https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-byla-objevena/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 16 Aug 2024 02:45:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Bible]]></category>
		<category><![CDATA[křesťanství]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=192436</guid>

					<description><![CDATA[<p>Noemova archa existovala, a dokonce se už i našla. Badatelé mají jasný důkaz, možná se na ni budeme moci již brzy jít podívat. Skeptici však jakékoliv důkazy odmítají.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Příběh o Noemově arše je jedním z nejznámějších biblických příběhů. Znají ho dokonce i ti, kteří se o biblické příběhy nebo legendy vůbec nezajímají. Historici se po desetiletí přou o to, zda je tento příběh alespoň z části založený na pravdě nebo se jedná o pouhou legendu. Tomu, že mohla být Noemova archa a celý příběh o potopě skutečný, nahrává i fakt, že <strong>lze příběhy o velké potopě najít ve všech kulturách světa</strong>. Tento fakt navíc podporuje i nedávný nález v tureckých horách.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-noemova-archa-se-ukr-v-v-ho-e">Noemova archa se ukrývá v hoře</h2>



<p>Slavný biblický příběh popisuje, jak nelehkým úkolem byl Noe pověřen i celou tuto dlouhou plavbu zatopenou Zemí. Bible nám také říká, kde Noemova archa nakonec zakotví. Má se jednat o horu Ararat, která se nachází v oblasti <a href="https://tech.wp.pl/arka-noego-odnaleziona-byla-blizej-nas-niz-sadzono,6847659332418368a" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">východního Turecka</a>, kousek od hranic s Íránem. Právě zde jsou už <strong>v roce 1840 objeveny první dřevěné trámy</strong>, které získají pozornost předních archeologů té doby. Už tehdy se ozývají první teorie, že by se mohlo jednat o legendární Noemovu archu. Na své odhalení si však počká ještě více než sto let.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2021-12-02T05:21:00+01:00">
                    2 prosince, 2021                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/egyptsky-aswan-invaze-skorpionu/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Biblická pohroma sužuje Egypt. Bezprecedentní bouře přinesly vlnu škorpioních útoků            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/egyptsky-aswan-invaze-skorpionu/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/egypt-boure-450x242.jpg" alt="Biblická pohroma sužuje Egypt. Bezprecedentní bouře přinesly vlnu škorpioních útoků" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/egyptsky-aswan-invaze-skorpionu/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-1024x538.jpg" alt="Noemova archa" class="wp-image-187724 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-450x236.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-150x79.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Moderní interpretace Noemovy archy lze najít na různých místech světa.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-m-tick-lo-je-objevena">Mýtická loď je objevena</h2>



<p>V roce 1959 provádí turecký kapitán Ilhan Durupinar rutinní kontrolu leteckých snímků z oblasti tureckých hor, když si na jedné fotografii všimne podivného objektu.&nbsp;<strong>Na první pohled svým tvarem připomíná půdorys lodi</strong>. Snímek, na kterém by mohla být Noemova archa, následně zkoumá i Dr. Brandenburger, odborník na fotogrammetrii&nbsp;ze státní univerzity Ohio, který následně prohlásí: <em>„Nemám žádné pochyby o tom, že tento předmět je loď. Během celé mé kariéry jsem nikdy na stereografii neviděl předmět, jako je tento.“</em></p>



<p>Od té doby se na místo nálezu vydává několik vědců, kteří se snaží záhadu lodi rozlousknout. Nejnovější 3D skeny, které vědci na místě pořídili, odhalily celkovou velikost objektu, která se až příliš přesně shoduje s biblickými rozměry Noemovy archy. Podle Božích instrukcí měla Noemova archa být&nbsp;<strong>300 loktů dlouhá, 50 loktů široká a 30 loktů vysoká</strong>. Stejné rozměry má mít také nalezený objekt.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-05-01T06:03:00+02:00">
                    1 května, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/zkaza-sodomy-gomory-rozlustena/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Co je to vlastně Boží hněv? Badatelé rozlouskli tajemství biblické pohromy, která se odehrála na území Sodomy a Gomory            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/zkaza-sodomy-gomory-rozlustena/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/bozi-hnev-sodoma-gomora-450x236.jpg" alt="Co je to vlastně Boží hněv? Badatelé rozlouskli tajemství biblické pohromy, která se odehrála na území Sodomy a Gomory" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/zkaza-sodomy-gomory-rozlustena/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-1024x538.jpg" alt="Noemova archa" class="wp-image-187725 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Příběh Noemovy archy zná téměř každé dítě.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vyhled-van-poutn-m-sto">Vyhledávané poutní místo</h2>



<p>Ačkoliv se mohou důkazy, že byla konečně objevena skutečná Noemova archa, zdát jednoznačné, mnoho historiků se k nim staví skepticky a odmítavě. Poutníci a věřící však mají v celé záležitosti jasno už dávno. Místo nálezu bylo dlouhé roky <strong>považováno za významné poutní místo</strong>. Nedaleko dokonce stál také klášter, který však v roce 776 vyhořel. Dnes je na místě vytvořena přírodní rezervace Noemovy archy.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-byla-objevena/">Záhadná Noemova archa: Badatelé ji měli konečně objevit, archeologové však tvrdí, že jde o nesmysl</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-byla-objevena/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Konec světa přepovídal i Isaac Newton: Prý by měl nastat už v roce 2060</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/isaac-newton-predpovedel-konec-sveta/</link>
					<comments>https://vedazive.cz/clovek/isaac-newton-predpovedel-konec-sveta/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 29 Jul 2024 02:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[apokalypsa]]></category>
		<category><![CDATA[Bible]]></category>
		<category><![CDATA[Předpověď]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=191917</guid>

					<description><![CDATA[<p>Předpověď konce světa. Isaac Newton tvrdil, že nastane už v roce 2060. Měl k tomu i mnoho přesvědčivých důkazů, které vychází přímo z Bible. Jak si slavný fyzik představuje konec světa?</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Otázkou o konci světa se lidé zabývají už odnepaměti. Někteří si dokonce na předpovědích tragických událostí, které by měly vést ke konci světa, vybudovali svou kariéru. Nejznámějším prorokem v historii je pravděpodobně Nostradamus. Málokdo však tuší, že&nbsp;<strong>jednu apokalypsu předpověděl také známý fyzik Isaac Newton</strong>. Podle jeho výpočtů dojde ke konci světa v roce 2060.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-isaac-newton-p-edpov-d-konec-sv-ta">Isaac Newton předpovídá konec světa</h2>



<p>Sir Isaac Newton&nbsp;je znám především pro své zásluhy v oblasti fyziky. Každé dítě se už na základní škole naučí, jak díky padajícímu jablku určil zákon gravitace. Mimoto se však zasloužil o určení hned tří pohybových zákonů, které<strong>&nbsp;dodnes představují základní pilíře fyziky.&nbsp;</strong>Za své zásluhy si dokonce vysloužil pasování do šlechtického stavu, což je v Anglii ta největší možná pocta. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-05-13T06:36:00+02:00">
                    13 května, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/blizi-se-konec-sveta/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Blížící se konec světa: Rakouský fyzik tvrdí, že nás čeká v pátek 13. listopadu 2026            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/blizi-se-konec-sveta/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/beach-scenes-crowd-at-st-henri-syndicate-picnic-st-helens-island-banq-p48s1p01195-450x236.jpg" alt="Blížící se konec světa: Rakouský fyzik tvrdí, že nás čeká v pátek 13. listopadu 2026" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/planeta-zeme/blizi-se-konec-sveta/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/depositphotos-177964552-s-1024x538.jpg" alt="apokalypsu" class="wp-image-191371 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/depositphotos-177964552-s-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/depositphotos-177964552-s-450x236.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/depositphotos-177964552-s-150x79.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/depositphotos-177964552-s-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/depositphotos-177964552-s-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/depositphotos-177964552-s-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/depositphotos-177964552-s.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Předpovědi o konci světa lidstvo fascinují od nepaměti.</figcaption></figure></div>



<p>Ačkoliv je Isaac Newton vnímán spíše jako racionální vědec, jednou svou částí tíhl také k duchovním otázkám života. Právě proto se v pozdějších letech zaobíral otázkou soudného dne. <a href="https://anomalien.com/isaac-newtons-predictions-the-apocalypse-will-come-in-2060/#google_vignette" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Apokalypsu v roce 2060</a> předpověděl na základě indicií z Bible.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-konec-sv-ta-jde-vy-st-z-bible">Konec světa jde vyčíst z Bible</h2>



<p>Isaac Newton přistupoval k problematice soudného dne stejně, jako by se jednalo o další fyzikální problematiku. Klíčem k jeho určení měla být Bible, ve které rozklíčoval několik zásadních indicií.&nbsp;<strong>Jednotlivé poznatky převedl do matematické rovnice a konečný výsledek určil pro apokalypsu rok 2060</strong>. Vlastně se jedná o součet dvou důležitých historických dat, na které měly indicie v Bibli poukazovat jako na klíčové okamžiky vedoucí k soudnému dni.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2025-09-07T07:56:00+02:00">
                    7 září, 2025                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/obri-asteroid-konec-sveta/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Konec světa se blíží? Obří asteroid zasáhne zemi silou 22 atomových bomb            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/obri-asteroid-konec-sveta/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/10/asteroid-planeta-zem-450x236.jpg" alt="Konec světa se blíží? Obří asteroid zasáhne zemi silou 22 atomových bomb" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/planeta-zeme/obri-asteroid-konec-sveta/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/newton-portrait-with-apple-treesvg-1024x538.png" alt="apokalypsu" class="wp-image-191370 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/newton-portrait-with-apple-treesvg-1024x538.png 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/newton-portrait-with-apple-treesvg-320x168.png 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/newton-portrait-with-apple-treesvg-768x403.png 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/newton-portrait-with-apple-treesvg-720x378.png 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/newton-portrait-with-apple-treesvg.png 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Isaac Newton dokázal podle Bible vypočítat konec světa.</figcaption></figure></div>



<p>Prvním z nich je rok 800, kdy byl Karel Veliký korunován císařem Svaté říše římské. Druhé datum představoval rok 1260, který Isaac Newton označil za rok, kdy&nbsp;<strong>došlo ke zkorumpování katolické církve</strong>. Součtem těchto dvou let určil, že konec světa nastane v roce 2060.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-apokalypsa-jak-ji-nezn-me">Apokalypsa jak ji neznáme</h2>



<p>Z Newtonových poznámek je však patrné, že by se nemělo jednat o apokalypsu v pravém smyslu toho slova. Zatímco v dnešní době si pod tím slovem představíme kompletní vyhlazení lidské rasy a zpustošenou Zemi, sir Isaac Newton měl na mysli něco úplně jiného.&nbsp;<strong>Podle něj představuje rok 2060 dobu, kdy se na Zemi vrátí Ježíš Kristus</strong>. Ten pak bude lidstvu vládnout dalších tisíc let a postará se o to, aby se Židé dostali zpátky do své země, kde vybudují&nbsp;<a href="https://www.youtube.com/watch?v=ub-ikewRkWo" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ráj na Zemi.</a></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/isaac-newton-predpovedel-konec-sveta/">Konec světa přepovídal i Isaac Newton: Prý by měl nastat už v roce 2060</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://vedazive.cz/clovek/isaac-newton-predpovedel-konec-sveta/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Kam zmizela Noemova archa: Údajně se má nacházet v tureckých horách</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/kam-zmizela-noemova-archa/</link>
					<comments>https://vedazive.cz/historie-kultura/kam-zmizela-noemova-archa/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 16 Apr 2024 02:36:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Bible]]></category>
		<category><![CDATA[křesťanství]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=187704</guid>

					<description><![CDATA[<p>Legendární Noemova archa byla podle všeho skutečná. Její vrak byl objeven v tureckých horách a s mýtickým plavidlem má mnoho společného.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Biblický příběh o Noemově arše a velké potopě zná nejspíš každý. Jedná se o jeden z těch příběhů a legend, o kterém někdy slyšel i ten, kdo není věřící a Bibli nikdy nečetl. Historici se po desetiletí přou o to, zda je tento příběh alespoň z části založený na pravdě nebo se jedná o pouhou legendu. Tomu, že mohla být Noemova archa a celý příběh o potopě skutečný, nahrává i fakt, že <strong>lze příběhy o velké potopě najít ve všech kulturách světa</strong>. Tento fakt navíc podporuje i nedávný nález v tureckých horách.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-noemova-archa-ukryt-v-ho-e">Noemova archa ukrytá v hoře</h2>



<p>Slavný biblický příběh popisuje, jak nelehkým úkolem byl Noe pověřen i celou tuto dlouhou plavbu zatopenou krajinou. Bible nám také říká, kde Noemova archa nakonec zakotví. Má se jednat o horu Ararat, která se nachází v oblasti východního Turecka, kousek od hranic s Íránem. Právě zde jsou už <strong>v roce 1840 objeveny první dřevěné trámy</strong>, které získají pozornost předních archeologů té doby. Už tehdy se ozývají první teorie, že by se mohlo jednat o legendární Noemovu archu. Na své odhalení si však ještě počká víc než sto let.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-187725 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvn-ve-ejn-odhalen">První veřejné odhalení</h2>



<p>V roce 1959 provádí turecký kapitán Ilhan Durupinar rutinní kontrolu leteckých snímků z této oblasti, když si na jedné fotografii všimne podivného objektu. <strong>Na první pohled svým tvarem připomíná půdorys lodi</strong>. Snímek následně zkoumá i Dr. Brandenburger, odborník na fotogrammetrii&nbsp;ze státní univerzity Ohio, který následně prohlásí: „Nemám žádné pochyby o tom, že tento předmět je loď. Během celé mé kariéry jsem nikdy na stereografii neviděl předmět, jako je tento.&#8220;</p>



<p>Od té doby se na místo nálezu vydává několik vědců, kteří se snaží záhadu lodi rozlousknout. Nejnovější 3D skeny, které vědci na místě pořídili, odhalily celkovou velikost objektu, která se až příliš přesně shoduje s biblickými rozměry Noemovy archy. Podle Božích instrukcí měla Noemova archa být <strong>300 loktů dlouhá, 50 loktů široká a 30 loktů vysoká</strong>. Stejné rozměry má mít i nalezený objekt.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2023-02-11T05:50:00+01:00">
                    11 února, 2023                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-skryta-horou/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Vypadá to, že jsme konečně našli Noemovu archu. Archeologové ale namítají, že to není možné            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-skryta-horou/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/archa-plna-rekonstrukce-450x300.jpg" alt="Vypadá to, že jsme konečně našli Noemovu archu. Archeologové ale namítají, že to není možné" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-skryta-horou/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-poutn-m-sto">Poutní místo</h2>



<p>Ačkoliv se mohou důkazy o tom, že by nalezený objekt mohl být legendární Noemovou archou, zdát jednoznačné, mnoho historiků se k nim staví skepticky a odmítavě. Poutníci a věřící však mají v celé záležitosti jasno už dávno. Místo nálezu bylo dlouhé roky <strong>považováno za významné poutní místo</strong>. Nedaleko dokonce stál i klášter, který však v roce 776 vyhořel. Dnes je na místě vytvořena přírodní rezervace Noemovy archy.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/kam-zmizela-noemova-archa/">Kam zmizela Noemova archa: Údajně se má nacházet v tureckých horách</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://vedazive.cz/historie-kultura/kam-zmizela-noemova-archa/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nasvícení UV zářením odhalilo tajemství skryté v Bibli. „Nová“ kapitola na své přečtení čekala skoro 1,5 tisíce let</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/skryty-text-bible/</link>
					<comments>https://vedazive.cz/historie-kultura/skryty-text-bible/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 05 May 2023 02:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Bible]]></category>
		<category><![CDATA[Objev]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=149993</guid>

					<description><![CDATA[<p>Badatelé objevili téměř 1 500 let starou „skrytou kapitolu“ textu v Bibli. Jde o překlad evangelia do staré syrštiny.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Vědci z&nbsp;Rakouské akademie věd ohlásili překvapivý objev. Konkrétně se jedná o skrytý biblický text zapsaný ve staré syrštině. Zrakům týmu se ukázal na ultrafialové fotografii, když analyzovali <strong>kopii Bible pocházející z&nbsp;Vatikánské</strong> <strong>knihovny</strong>. Tato „ztracená část“ je dle jejich vysvětlení jedním z&nbsp;nejstarších překladů evangelií. Současně se jedná teprve o čtvrtý známý rukopis, který obsahuje překlad právě do staré syrštiny.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-skryto-pod-dal-mi-vrstvami">Skryto pod dalšími vrstvami</h2>



<p>První z&nbsp;nich je v&nbsp;Britské knihovně v&nbsp;Londýně, druhý vědci objevili v&nbsp;klášteře sv. Kateřiny na hoře Sinaj. Třetí pak našli poměrně nedávno v&nbsp;rámci historického projektu Sinai Palimpsests. Vypadá to ovšem, že <strong>na odhalení dalších</strong> <strong>tajemství Bible</strong> je potřeba speciálních režimů. Jedním z&nbsp;nich je právě snímání pomocí UV světla. Jak vysvětluje jeden z&nbsp;autorů výzkumu Grigory Kessel z&nbsp;Rakouské akademie věd, starosyrský překlad byl skryt pod vrstvami.</p>



<p>Protože byl pergamen velmi vzácným <a href="/tag/material/">materiálem</a>, docházelo u něj často k „recyklaci“. Psané stránky byly tedy často znovu použity na další texty – tyto rukopisy se nazývají „palimpsesty“. V&nbsp;tomto případě je původním rukopisem <strong>výklad 12. kapitoly Evangelia</strong> podle svatého Matouše. Pravděpodobně pochází ze 3. století. Jde tedy o jedinečnou bránu k&nbsp;poznání historického textu Bible, který během let prošel mnoha různými změnami.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-drobnosti-nap-str-nkami-a-stalet-mi">Drobnosti napříč stránkami a staletími</h2>



<p>Kromě toho poskytuje také výborný vhled do rozdílů v&nbsp;překladech. Původní řecká verze Evangelia podle svatého Matouše například uváděla <em>„jeho učedníci dostali hlad a začali trhat klasy a jíst“. </em>&nbsp;<strong>V&nbsp;syrském překladu však najdeme</strong> větu: <em>„začali trhat klasy, třít je v&nbsp;rukou a jíst“.</em> O řecké verzi se také původně myslelo, že byla napsána aramejsky či hebrejsky, a až poté přeložena do řečtiny. Dnes je však pravděpodobnější, že byla v&nbsp;původním jazyce.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">Ancient long-hidden Bible chapter discovered using UV light study <a rel="nofollow" href="https://t.co/zd4k6XK6Vm">https://t.co/zd4k6XK6Vm</a></p>&mdash; The Independent (@Independent) <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/Independent/status/1645864794463916063?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">April 11, 2023</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Z&nbsp;tohoto úryvku to vypadá, že nejde o žádnou velkou <a href="/tag/zmena/">změnu</a>, význam věty je prakticky stejný. Je však potřeba si uvědomit, kolik těchto drobností i s&nbsp;velkým významem se mohlo v&nbsp;textu vyskytovat. A to by byl <strong>příklad jen jednoho překladu nebo změny</strong>. Tento konkrétní exemplář Bible spadá dle badatelů nejpozději do 6. století. Ačkoli jde o omezený počet, srovnání s&nbsp;datovanými syrskými rukopisy dovoluje poměrně solidní zúžení časového rámce.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-star-rukopisy-a-nov-technika">Staré rukopisy a nová technika</h2>



<p>Z&nbsp;toho expertům vychází první polovina 6. století. <em>„Objev skrytého textu ukazuje, jak plodná a významná může být pro staré památky interakce s&nbsp;moderními technologiemi. Ty se už v&nbsp;mnoha případech <strong>staly při analýze starých</strong> <strong>rukopisů</strong> velmi cenným nástrojem,“</em> říká <a href="https://rapp.univie.ac.at/about-us/project-team-members/claudia-rapp/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Claudia Rapp</a>, ředitelka Ústavu pro výzkum středověku Rakouské akademie věd. Rozmanité světelné režimy totiž dovolují „vystoupit“ textům různého data i kvality.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/skryty-text-bible/">Nasvícení UV zářením odhalilo tajemství skryté v Bibli. „Nová“ kapitola na své přečtení čekala skoro 1,5 tisíce let</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://vedazive.cz/historie-kultura/skryty-text-bible/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Vypadá to, že jsme konečně našli Noemovu archu. Archeologové ale namítají, že to není možné</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-skryta-horou/</link>
					<comments>https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-skryta-horou/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 11 Feb 2023 03:50:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[Bible]]></category>
		<category><![CDATA[Nález]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=139648</guid>

					<description><![CDATA[<p>Badatelé pátrají už celé roky po pozůstatcích biblické Noemovy archy, tedy lodi, na které měl být zachráněn život před potopou. A teď to vypadá, že je blíž, než původně čekali.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nepravidelný skalní útvar na hoře Tendürek poblíž hranic Turecka a Íránu totiž proporcím tohoto objektu odpovídá. Na řadě je tedy systematický průzkum s&nbsp;použitím moderních technologií, a to přímo na místě. To by mělo<strong> spolehlivě prokázat, jestli je útvar dílem přírody</strong>, nebo vznikl jinou cestou. Tohoto místa i uskupení si poprvé všiml Ilhan Durupinar, kapitán tureckého letectva. Bylo to už roku 1959 a badatelé se na něj zaměřují již dlouho.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-norm-ln-sk-la-nebo-zbytky-archy">Normální skála, nebo zbytky archy?</h2>



<p>Podle některých jde pak právě o pozůstatek Noemovy archy. Konkrétně američtí a turečtí specialisté z&nbsp;projektu Noah´s Ark Scans tu provádějí monitoring s&nbsp;použitím pokročilých 3D skenovacích nástrojů. <strong>A tvrdí, že rozměry skály opravdu</strong> <strong>odpovídají </strong>biblické struktuře. Celý útvar je dle jejich popisu dlouhý asi 150 metrů, což by biblické arše přibližně odpovídalo. Mnozí geologové však tento i další argumenty odmítají, hlavně vzhledem ke složení.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/archa-zvirata-koncept.jpg" alt="" class="wp-image-139652 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/archa-zvirata-koncept.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/archa-zvirata-koncept-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/archa-zvirata-koncept-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/archa-zvirata-koncept-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/archa-zvirata-koncept-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Objekt na hoře Tendürek totiž v&nbsp;první řadě neobsahuje žádné úlomky dřeva, z&nbsp;něhož byla bájná archa vyrobena. Krom toho namítají, že i příroda dokáže celkem bez problémů vytvořit mnoho <strong>zajímavých a současně naprosto nepravidelných struktur</strong>. Hora na hraničním území také neodpovídá samotnému biblickému poselství. Jde totiž o štítovou sopku, která by mohla pro případnou posádku archy představovat významné <a href="/tag/nebezpeci/">nebezpečí</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-metody-badatel-pou-ili">Jaké metody badatelé použili?</h2>



<p>Během výzkumu skalní formace bylo použito už zmíněné 3D skenování. To analyzuje objekt a získává údaje o tvaru, vzhledu i dalších vlastnostech. Z&nbsp;nich tak počítač generuje digitální trojrozměrný model. <em>„<strong>Dostupnost vysoce kvalitních snímků</strong> je naprostým základem pro zlepšení naší schopnosti analyzovat a shromažďovat informace o našem kulturním dědictví. Standardním médiem jsou 2D fotografie, ale v&nbsp;blízké budoucnosti budou 3D modely normou.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="652" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/noemova-archa-boure-1024x652.jpg" alt="" class="wp-image-139654 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/noemova-archa-boure-1024x652.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/noemova-archa-boure-320x204.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/noemova-archa-boure-768x489.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/noemova-archa-boure-720x458.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/noemova-archa-boure.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p><em>„Dostupnost 3D modelů také otvírá obrovskou škálu dalších aplikací. Ty mohou dále zlepšit naše možnosti pro analýzu, rozpoznávání a porovnávání uměleckých děl s&nbsp;dalšími kulturními prvky,“</em> <strong>napsali italští badatelé</strong> <a href="http://vcg.isti.cnr.it/~cignoni/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Paolo Cignoni</a> a Roberto Scorpingo o metodě už v&nbsp;roce 2008. Specialisté z&nbsp;Noah´s Ark Scans využívají také metody elektrické odporové tomografie a rovněž georadar s&nbsp;velkým hloubkovým rozsahem. Výzkum se provádí podél objektu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-metodika-pro-neinvazivn-vstup">Metodika pro neinvazivní vstup</h2>



<p><em>„Před zahájením měření je třeba do přístroje zadat příslušné údaje o geometrii měřící rozteče, délce rozteče a akvizičních parametrech. Nástroj také dovoluje<strong> ověření správného elektrického kontaktu se zemí</strong> </em>(tedy správné uzemnění).<em> Ke kontrole kvality dochází průběžně během celého měření,“ </em>popisuje tuto konkrétní techniku <a href="https://geospectrum.pl/pl/badania-geofizyczne/elektrooporowe/tomografia-elektrooporowa/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">web GeoSpectrum</a>. Pozemní radar je pak mobilní geofyzikální metoda s&nbsp;vysokým rozlišením.</p>



<p>Spočívá v&nbsp;emisi elektromagnetických vln. Přístroj měří frekvence v&nbsp;rozsahu krátkých až ultrakrátkých radiových vln. Shromážděné údaje pak sestavuje speciální program. Jeho výstupem je <strong>obrázek s&nbsp;kompletním průřezem</strong> testovaným objektem. Všechny zmíněné techniky dovolují zcela neinvazivní zkoumání prakticky jakýchkoli archeologických objektů. Následně lze také kontrolovat veškerá poškození při přímém fyzickém vstupu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-skryta-horou/">Vypadá to, že jsme konečně našli Noemovu archu. Archeologové ale namítají, že to není možné</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-skryta-horou/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Objev tří starověkých textů představuje hrozbu pro tradiční pojetí historie. Mluví o civilizacích, o kterých jsme dosud neměli tušení</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/trojice-starovekych-textu/</link>
					<comments>https://vedazive.cz/historie-kultura/trojice-starovekych-textu/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 16 Oct 2022 02:21:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Bible]]></category>
		<category><![CDATA[náboženství]]></category>
		<category><![CDATA[víra]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=119052</guid>

					<description><![CDATA[<p>Během dekád archeologického bádání bylo po celém světě nalezeno množství „kontroverzních“ textů. Většinou vypráví dějiny zcela odlišně, než jak je nám známo.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Teoreticky tyto starověké záznamy líčí historii a původ lidského druhu. A co je překvapivější, pojednávají o mnoha starověkých civilizacích, které na Zemi existovaly ještě před Adamem a Evou. V&nbsp;důsledku toho podle historiků <strong>představují hrozbu pro tradiční pojetí historie</strong>. Některé z&nbsp;těchto starých památek musí nejspíš kompletně zničit populární přesvědčení a také dogmata. Tedy informace, které jsou moderní společností považovány za zcela solidní.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kolbrinsk-bible-star-3-600-let">Kolbrinská bible stará 3&nbsp;600 let</h2>



<p>Dle mnoha učenců se jedná o první židovsko-křesťanskou bibli, která vyjasňuje naše porozumění evoluci, stvoření a intelektuálnímu vývoji. Matematické základy Kolbrinu ukazují <strong>zájem starých druhů o&nbsp;astronomii, matematiku</strong> i porozumění dávným katastrofám. Hodně badatelů datuje text do doby před 3&nbsp;600 lety, může být ještě mnohem starší. Dle expertů měl vzniknout v&nbsp;době Starého <a href="/tag/zakon/">zákona</a> a sestává z&nbsp;celkem 11 svazků.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="780" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/titani-a-obri.jpg" alt="" class="wp-image-119056 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/titani-a-obri.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/titani-a-obri-320x250.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/titani-a-obri-768x599.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/titani-a-obri-720x562.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Zajímavé je, že tato bible vypráví příběh lidského počátku a také několika lidí, kteří žili na planetě ještě před stvořením Adama a Evy. Někteří učenci proto Kolbrinskou bibli klasifikovali <strong>jako první „bibli“ starověku</strong>. Nakonec staré texty popisují především padlé anděly. Svazky obsahují i četná varování před budoucími katastrofami. Těch se během historie dostávalo prakticky všem starověkým <a href="/tag/civilizace/">civilizacím</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvn-kniha-henochova-book-of-enoch">První kniha Henochova (Book of Enoch)</h2>



<p>Jeden z&nbsp;nejznámějších starozákonních apokryfů. Celkově 5 původně samostatných knih spojených postavou Henocha nebo Enocha. Ten přijímá zjevení o běhu i podstatě světa. Od svého objevu je kniha Henochova považována za jeden z&nbsp;<strong>nejděsivějších a nejvíc ohromujících starověkých textů světa</strong>. Jde o starověký židovský rukopis. Dle historických pramenů došli badatelé k&nbsp;závěru, že Henoch by měl být prapradědem biblického Noeho.</p>



<p>Experti z&nbsp;oblasti religionistiky se také domnívají, že právě Henochova kniha je jedním z&nbsp;nejdůležitějších nekanonických apokryfních textů historie. Předpokládají, že měla výrazný vliv na <strong>formování křesťanských věr</strong>. První část textu popisuje zmizení „Strážců“, andělů, kteří stvořili nephilima (v mnoha mytologiích bytost vzešlá ze spojení anděla a člověka). Henochova kniha sestává ze Strážců, Podobenství, Astronomie, Snů a Henochových dopisů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kniha-obr-the-book-of-giants">Kniha obrů, The Book of Giants</h2>



<p>Po pečlivém studiu bylo stáří odhadnuto na 2&nbsp;000 let. Podle mnoha badatelů tento text odhaluje, že nephilimové byli skuteční lidé minulosti a popisuje také jejich vyhlazení. <strong>Byla objevena před dekádami v&nbsp;jeskyních Kumránu</strong>, kde byly nalezeny také Svitky od Mrtvého moře. Kniha obrů vypráví příběh bytostí, které žily na Zemi v&nbsp;dávné minulosti, a jejich zničení. Učenci ji pokládají za neúplnou a nephilimy popisuje velmi odlišně.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/kniha-enochova-koncept.jpg" alt="" class="wp-image-119054 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/kniha-enochova-koncept.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/kniha-enochova-koncept-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/kniha-enochova-koncept-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/kniha-enochova-koncept-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/kniha-enochova-koncept-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Podle obsažených informací byli nephilimové obři, kteří si uvědomili rizika vlastního ničivého chování. Na základě toho požádali Henocha, aby jejich jménem promluvil s&nbsp;Bohem. Texty velmi <strong>detailně popisují, jak nephilimové žili na Zemi</strong>, jak ji ničili a vládla mezi nimi naprostá anarchie. Výklady podstaty nephilimů se různí. Podle některých jde skutečně o obry, jiní je vidí jako padlé anděly nebo potomky postav jako Set nebo biblický Kain.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/trojice-starovekych-textu/">Objev tří starověkých textů představuje hrozbu pro tradiční pojetí historie. Mluví o civilizacích, o kterých jsme dosud neměli tušení</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://vedazive.cz/historie-kultura/trojice-starovekych-textu/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Byl Goliáš z biblického příběhu doopravdy obrem?</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/byl-golias-z-biblickeho-pribehu-doopravdy-obrem/</link>
					<comments>https://vedazive.cz/historie-kultura/byl-golias-z-biblickeho-pribehu-doopravdy-obrem/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 04 Jan 2021 21:24:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Bible]]></category>
		<category><![CDATA[Goliáš]]></category>
		<category><![CDATA[Obr]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=1341</guid>

					<description><![CDATA[<p>Goliáš, kterého ve známém biblickém příběhu porazil malinký izraelský král David, je v knize knih popisován jako obr neskutečných rozměrů. Ale jeho velikost nemusí být jen odkazem k fyzické podobě, podle historiků může jít o metaforu či odkaz na velikost a výšku hradem města, ze kterého Goliáš pocházel. </p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>To ovšem nijak nezpochybňuje další body příběhu, například zda byl Goliáš skutečně fyzicky dominantní a zda je doopravdy odehrál nerovný duel mezi ním a Davidem.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="768" height="1024" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/david-13710_1920-768x1024.jpg" alt="" class="wp-image-1347 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/david-13710_1920-768x1024.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/david-13710_1920-225x300.jpg 225w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/david-13710_1920-1152x1536.jpg 1152w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/david-13710_1920-540x720.jpg 540w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/david-13710_1920-338x450.jpg 338w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/david-13710_1920.jpg 1440w" sizes="auto, (max-width: 768px) 100vw, 768px" /><figcaption>Bylo to nakonec jinak?</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading">Starověká měřítka</h2>



<p>Podle Bible měřil Goliáš více než šest loktů, což je v&nbsp;přepočtu na dnešní měrné jednotky ekvivalent přibližně tří a půl metru. To je více než úctyhodná výška, pokud vezmeme v&nbsp;potaz, že starověcí lidé byli vinou méně kvalitní stravy i zdravotní péče o poznání nižší než lidé dnes, přičemž nejvyšší člověk historie je podle Guinessovy knihy rekordů Robert Wadlow se 272 centimetry. S&nbsp;jeho výškou se ovšem pojila řada zdravotních obtíží, a tak zemřel ve věku 22 let.</p>



<p>Badatelé nicméně uznávají, že pojem loket se používal v&nbsp;mnoha regionech starozákonního světa, málokde měl však stejnou délku. Jen pro ilustraci:</p>



<ul class="wp-block-list"><li>egyptský královský loket měřil 52 cm, zatímco egyptský malý loket jen 45 cm</li><li>mezopotámský loket byl dlouhý 51,7 cm</li><li>o něco mladší římský loket měřil 44,4 cm</li><li>královský loket, tedy jednotka z&nbsp;izraelské doby královské, odpovídá 52,5 cm</li></ul>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="464" height="1024" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/statue-835592_1920-464x1024.jpg" alt="" class="wp-image-1346 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/statue-835592_1920-464x1024.jpg 464w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/statue-835592_1920-136x300.jpg 136w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/statue-835592_1920-768x1695.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/statue-835592_1920-696x1536.jpg 696w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/statue-835592_1920-326x720.jpg 326w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/statue-835592_1920-204x450.jpg 204w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/12/statue-835592_1920.jpg 870w" sizes="auto, (max-width: 464px) 100vw, 464px" /><figcaption>Některé názory ukazují na opak</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading">Velikost člověka</h2>



<p>Vzhledem k&nbsp;tomu, že Starý zákon je do značné míry psán poetickým jazykem, může Goliášova výška symbolizovat nikoli jeho fyzický vzrůst, ale jeho velikost ve smyslu společenského postavení a moci. Tím spíše, že se mi postaví malý David, syn pasáka ovcí, který se teprve má stát králem a sjednotitelem Izraele. Tomuto výkladu se kloní řada biblických badatelů, Goliášovi však přesto neupírají robustní postavu. Podle odhadů mohl být přibližně 180 centimetrů, což byl na tehdejší poměry nebývalý vzrůst.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/byl-golias-z-biblickeho-pribehu-doopravdy-obrem/">Byl Goliáš z biblického příběhu doopravdy obrem?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://vedazive.cz/historie-kultura/byl-golias-z-biblickeho-pribehu-doopravdy-obrem/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
