Nasvícení UV zářením odhalilo tajemství skryté v Bibli. „Nová“ kapitola na své přečtení čekala skoro 1,5 tisíce let

Badatelé objevili téměř 1 500 let starou „skrytou kapitolu“ textu v Bibli. Jde o překlad evangelia do staré syrštiny.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Vědci z Rakouské akademie věd ohlásili překvapivý objev. Konkrétně se jedná o skrytý biblický text zapsaný ve staré syrštině. Zrakům týmu se ukázal na ultrafialové fotografii, když analyzovali kopii Bible pocházející z Vatikánské knihovny. Tato „ztracená část“ je dle jejich vysvětlení jedním z nejstarších překladů evangelií. Současně se jedná teprve o čtvrtý známý rukopis, který obsahuje překlad právě do staré syrštiny.

Skryto pod dalšími vrstvami

První z nich je v Britské knihovně v Londýně, druhý vědci objevili v klášteře sv. Kateřiny na hoře Sinaj. Třetí pak našli poměrně nedávno v rámci historického projektu Sinai Palimpsests. Vypadá to ovšem, že na odhalení dalších tajemství Bible je potřeba speciálních režimů. Jedním z nich je právě snímání pomocí UV světla. Jak vysvětluje jeden z autorů výzkumu Grigory Kessel z Rakouské akademie věd, starosyrský překlad byl skryt pod vrstvami.

Protože byl pergamen velmi vzácným materiálem, docházelo u něj často k „recyklaci“. Psané stránky byly tedy často znovu použity na další texty – tyto rukopisy se nazývají „palimpsesty“. V tomto případě je původním rukopisem výklad 12. kapitoly Evangelia podle svatého Matouše. Pravděpodobně pochází ze 3. století. Jde tedy o jedinečnou bránu k poznání historického textu Bible, který během let prošel mnoha různými změnami.

Drobnosti napříč stránkami a staletími

Kromě toho poskytuje také výborný vhled do rozdílů v překladech. Původní řecká verze Evangelia podle svatého Matouše například uváděla „jeho učedníci dostali hlad a začali trhat klasy a jíst“.  V syrském překladu však najdeme větu: „začali trhat klasy, třít je v rukou a jíst“. O řecké verzi se také původně myslelo, že byla napsána aramejsky či hebrejsky, a až poté přeložena do řečtiny. Dnes je však pravděpodobnější, že byla v původním jazyce.

Z tohoto úryvku to vypadá, že nejde o žádnou velkou změnu, význam věty je prakticky stejný. Je však potřeba si uvědomit, kolik těchto drobností i s velkým významem se mohlo v textu vyskytovat. A to by byl příklad jen jednoho překladu nebo změny. Tento konkrétní exemplář Bible spadá dle badatelů nejpozději do 6. století. Ačkoli jde o omezený počet, srovnání s datovanými syrskými rukopisy dovoluje poměrně solidní zúžení časového rámce.

Staré rukopisy a nová technika

Z toho expertům vychází první polovina 6. století. „Objev skrytého textu ukazuje, jak plodná a významná může být pro staré památky interakce s moderními technologiemi. Ty se už v mnoha případech staly při analýze starých rukopisů velmi cenným nástrojem,“ říká Claudia Rapp, ředitelka Ústavu pro výzkum středověku Rakouské akademie věd. Rozmanité světelné režimy totiž dovolují „vystoupit“ textům různého data i kvality.

Jaký biblický příběh vás nejvíce zaujal a dal vám nějaké ponaučení?

Zdroj: GeekWeek
Diskuze Vstoupit do diskuze
78 lidí právě čte
Zobrazit další články