<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>zranění &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/zraneni/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Mon, 04 May 2026 17:27:23 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>zranění &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Jaký je to pocit, když kulka prolétne tělem? Porovnejme sci-fi filmy s výpověďmi skutečně postřelených osob</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/jak-je-citit-strelba/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 14 Sep 2025 04:20:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[zbraně]]></category>
		<category><![CDATA[zranění]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=89520</guid>

					<description><![CDATA[<p>Akční filmy, kdy hrdina i s několika kulkami v těle dál ničí zločince, jsou na míle daleko od reality, která je opravdu bolestivá.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Každý pravděpodobně ví, že filmy předvádí reálné situace celkem sporadicky. Proto je na místě položit otázku, jak se opravdu cítí člověk, jenž je zasažen střelnou zbraní. Jakkoli to zní smutně a varovně, existuje <strong>množství lidí, které zasáhly nejrůznější malé nebo lovecké zbraně</strong>. Kriminalita, vojenské konflikty, lovecké nehody nebo jen jejich čištění. Toto všechno jsou případy, kdy může být kdokoli zasažen poměrně snadno.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vz-cn-sv-dectv">Vzácná svědectví</h2>



<p>Navzdory faktu, že postřelení lidé se obvykle snaží takovou událost co nejvíce vytěsnit, několik se jich svěřilo. V&nbsp;mnoha případech není samotná střelná rána ve chvíli zásahu příliš <a href="/tag/bolest/">bolestivá</a>. Například Deborah Cotton <strong>byla zasažena do boku, projektil se pak posunul</strong> a zůstal v&nbsp;hrudníku nalevo. Absolvovala 36 operací, během kterých byla odebrána část ledvin, slinivky, většina žaludku a střeva. Zranění by bylo smrtelné, ženu naštěstí zachránili chirurgové.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/postreleny-vojak-noha.jpg" alt="" class="wp-image-89525 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/postreleny-vojak-noha.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/postreleny-vojak-noha-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/postreleny-vojak-noha-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/postreleny-vojak-noha-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/postreleny-vojak-noha-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Někteří přirovnávají střelné zranění ke&nbsp;včelímu bodnutí, jiní k&nbsp;zásahu baseballovým míčkem. Skoro všichni, koho badatelé vyslýchali, si stěžovali na silné pálení jen několik chvil po samotném zranění. <strong>Je znatelné, že pocity přesně při zásahu jsou velmi podobné</strong>, významně se však liší následné reakce organismu, protože hodně záleží na místě zranění. Právník střelený do kolena byl například překvapen, jak široké spektrum pocitů prožil.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-odolnost-proti-bolesti">Odolnost proti bolesti</h2>



<p>Oběti většinou mluví o vlnách bolesti, která je zároveň nevýrazná a průběžně zcela nesnesitelná. Jsou ale i vzácné výjimky. Například extrém, kdy se přátelé střelili 22krát do lýtka. Dle nich se to celkem dalo snést. <strong>Poté si zkoušeli přivodit horší bolest</strong>, aby se vůči ní stali odolní. Teorie, že by si takto mohl člověk vytvořit necitelnost na zranění, je ovšem velmi kontroverzní. Nelze ovšem neocenit oddanost těchto „šílenců”.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/kourici-revolver.jpg" alt="" class="wp-image-89521 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/kourici-revolver.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/kourici-revolver-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/kourici-revolver-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/kourici-revolver-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/kourici-revolver-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Hodí se ale zvlášť probrat střelná poranění hlavy. Panuje názor, že jde o nejrizikovější druh zásahu s&nbsp;velmi malou šancí na přežití. Není to ovšem vůbec pravda a mnozí takový zásah přežili, <strong>ačkoli poté trpěli mnoha komplikacemi</strong>. Častým projevem jsou silné bolesti hlavy. Ta ovšem není nejzajímavějším symptomem, jenž takové <a href="/tag/zraneni/">zranění</a> provází. Vyskytlo se zaslechnutí velmi podivného zvuku, který oběť dříve nezaslechla.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-l-en-a-rehabilitace">Léčení a rehabilitace</h2>



<p>Prakticky všichni postřelení bez ohledu na způsob jasně říkají, že léčba a následná rehabilitace jsou mnohem bolestivější než samotné zranění. Zmíněný právník s&nbsp;kolenem byl velmi nemile <strong>překvapen náročností a délkou celého uzdravování</strong>. Byl rozčílen, jak je takové léčení ukazováno. Místo několika obvazů a procházek s&nbsp;holí jej čekaly celé měsíce. Během nich musel bez hnutí ležet, zatímco jej ovládala nesnesitelná bolest.</p>



<p>Obecně lze tedy říct, že rozdíly velmi záleží na tom, jak, čím a kam je člověk postřelen. Dají se odlišit povahou a intenzitou počáteční bolesti, následujícími pocity a také psychologickým stavem zasaženého. <strong>Psychologické faktory a následné léčení hrají</strong> velmi podstatnou roli. Rány se mohou zahojit a zanechat malou jizvu. Psychické trauma způsobené člověku může ovšem s&nbsp;takovou osobou snadno zůstat po celý zbytek života.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké nejbolestivější zranění jste v&nbsp;životě zažili?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/jak-je-citit-strelba/">Jaký je to pocit, když kulka prolétne tělem? Porovnejme sci-fi filmy s výpověďmi skutečně postřelených osob</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Může si miminko v děloze ublížit i samo? Kopání není divadýlko pro rodiče</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/rizika-behem-tehotenstvi-funkce-delohy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 05 Aug 2025 06:10:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[těhotenství]]></category>
		<category><![CDATA[zranění]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=128377</guid>

					<description><![CDATA[<p>Díky ultrazvuku vidíme nenarozené miminko v plné kráse. Ovšem jak se postupně vyvíjí, děloha je mu čím dál těsnější.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Můžeme tak spatřit, jak se plod obrací, tleská nebo kope. V&nbsp;takových chvílích nejednoho rodiče napadne, jestli si pohybující se tělo nemůže uvnitř samo nějak ublížit. Případně zda nemohou <strong>jeho prudší pohyby prorazit dělohu</strong> a ublížit jak jemu, tak mamince. Děti lze zranit už v&nbsp;děloze, jde však výlučně o následky těžkých traumat, jak potvrzuje i <a href="https://www.healthline.com/health/pregnancy/how-much-pressure-can-a-pregnant-belly-take" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Carolyn Kay, M.D.</a>. Ultrazvuk je v&nbsp;tomto naprosto bezpečný, podstatou vyšetření je právě reakce plodu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-m-sto-kter-plod-dokonale-ochra-uje">Místo, které plod dokonale ochraňuje</h2>



<p>Nejde ovšem jen o „divadlo“ pro pobavení rodičů nad pěstičkami a pohyby rukama. Toto pozorování ukazuje zdravý vývoj reflexů plodu a reakci na podněty. Jeho pozice ovšem někdy připomíná boxerský postoj, <strong>což může zvláště prvorodiče</strong> poněkud vyděsit. Děloha je však na všechny projevy plodu připravena a snese je naprosto bez potíží. Jde o ochranu před vnějšími i vnitřními vlivy, zateplené a perfektní vnitřní „nosítko“.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="634" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/zena-ultrazvuk.jpg" alt="" class="wp-image-128382 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/zena-ultrazvuk.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/zena-ultrazvuk-320x203.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/zena-ultrazvuk-768x487.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/zena-ultrazvuk-720x456.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Děloha je neuvěřitelně polstrovaná a plodová voda <a href="/tag/ochrana/">chrání</a> miminko i před většími otřesy. Dojde-li k&nbsp;vážnějšímu zranění břicha ženy, obvykle není – právě díky tolika vrstvám – poškozen plod. <strong>V&nbsp;každém případě je ale nutná kontrola </strong>specialisty. Děloha je po většinu času mimo těhotenství překvapivě malá – asi jako malé jablko. S&nbsp;pobytem miminka se ovšem roztáhne až do objemu vodního melounu. Docela působivá pružnost.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-staro-eck-zd-vodn-n-hysterie-a-n-klon-d-lohy">Starořecké zdůvodnění hysterie a náklon dělohy</h2>



<p>Po porodu se postupně opět stáhne do původních rozměrů. Tohle může trvat cca 6 týdnů a jde o proces zvaný <em>involuce</em>. Žádný jiný orgán lidského těla se nemůže takto roztáhnout, aniž by utrpěl trvalé poškození. <strong>Ve starém Řecku věřili, že se děloha</strong> <strong>pohybuje </strong>po těle a způsobuje tak ženské zdravotní problémy. Zdůvodňovali tak především výskyt hysterie. Dnes to zní směšně, tedy představa orgánu, který se po těle volně potuluje.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="662" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/tehotenstvi-bricho.jpg" alt="" class="wp-image-128379 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/tehotenstvi-bricho.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/tehotenstvi-bricho-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/tehotenstvi-bricho-768x509.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/tehotenstvi-bricho-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/tehotenstvi-bricho-720x477.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Ačkoli děloha nikdy „necestuje“, existuje tak zvaná <em>nakloněná děloha</em>. U většiny žen totiž tento orgán směřuje dopředu, tedy směrem k&nbsp;pupíku. Některé ji mají ale nakloněnou dozadu, až k&nbsp;páteři. Není to nic zvláštního, <strong>přibližně 1 z&nbsp;5 žen má tento náklon dělohy</strong>. Obvykle o této situaci vůbec neví. V&nbsp;takových případech může být obtížné zavádění tamponu a i některé sexuální polohy jsou značně nepříjemné. Pak bývá na místě porada s&nbsp;gynekologem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vz-cn-p-pady-absence-nebo-p-ebytku">Vzácné případy absence nebo přebytku</h2>



<p>Ještě existují opravdu vzácné případy, kdy se <a href="/tag/zena/">žena</a> narodí zcela bez dělohy. Vrozená vývojová vada se jmenuje Mayerův-Rokitanského-Küsterův-Hauserův syndrom a jde o zakrnění nebo plnou absenci dělohy. Samotná <strong>vulva přitom může vypadat zcela normálně</strong>. Prvním příznakem je nezahájení menstruačního cyklu do 16 let věku. V&nbsp;posledních letech už je možné dělohu transplantovat a v&nbsp;roce 2014 se z&nbsp;ní ve Švédsku i narodilo první dítě.</p>



<p>Jen asi 1 ze&nbsp;4&nbsp;500 žen se narodí s&nbsp;tímto postižením. Je také opačná – a velmi vzácná – možnost, <strong>tedy narození se dvěma dělohami</strong>. Žena pak má také dvě vaginy a dva děložní čípky. Jinak je pro ni možné běžným způsobem počít dítě a projít zdravým těhotenstvím. Jedná se však o opravdu velmi vzácné případy.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/rizika-behem-tehotenstvi-funkce-delohy/">Může si miminko v děloze ublížit i samo? Kopání není divadýlko pro rodiče</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nový hydrogel má šanci stát se doslova zázračným materiálem. Díky schopnosti ihned uzavírat rány zachraňuje životy na bojišti</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/vyvoj-bojoveho-hydrogelu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 23 Mar 2023 03:19:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[armáda]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[zranění]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=145879</guid>

					<description><![CDATA[<p>Pro zraněné vojáky v poli je kontrola krvácení rány zcela klíčovým opatřením. Právě to většinou rozhoduje o životě či smrti, málokdy však této situaci přejí okolnosti.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nepřítel pokračuje v&nbsp;palbě, kolem není sterilní prostředí a okamžitý zásah zdravotníka je často zcela nemožný. Právě tyto události má vyřešit inovativní hydrogel <a href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8488380/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">vytvořený vědci</a> z&nbsp;Terasakiho institutu. <strong>Tyto materiály jsou řetězci</strong> <strong>molekul</strong> se schopností uchovat velké množství vody. Obecně jde o něco jako moderní zázračné materiály, které prokázaly funkčnost v&nbsp;mnoha rovinách. Kupříkladu dovedou fungovat jak pancíře.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hydrogely-v-ude-kolem-n-s">Hydrogely všude kolem nás</h2>



<p>Lze je také využít jako okenní krytinu (která ochlazuje budovy), k získávání vody ze vzduchu nebo v&nbsp;medicíně. Tam se dosud uplatnily coby výplň poškozených míšních plotének, těsnění řezů v&nbsp;trávicím traktu <strong>nebo jako mozkové implantáty</strong>. Stejně tak mají místo jako abtibakteriální obvazy. Vynikající okolností je to, že k&nbsp;utěsnění rány hydrogelem stačí jen teplo <a href="/tag/telo/">těla</a>. Dle vědců z&nbsp;Institutu v&nbsp;Los Angeles byl dosud problém hlavně v&nbsp;rychlosti použití.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="655" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/pripraveni-vojaci.jpg" alt="" class="wp-image-145881 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/pripraveni-vojaci.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/pripraveni-vojaci-320x210.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/pripraveni-vojaci-768x503.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/pripraveni-vojaci-720x472.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Přes svou kvalitu totiž nebyly obvazy schopny zajistit <em>„rychlou léčbu citlivou na teplotu způsobem, který by šlo kontrolovat“</em>. Právě proto je roztok Tarasakiho pracovníků, který kombinuje krevní <strong>koagulant s&nbsp;teplotně citlivým polymerem</strong>, tak průlomový. Už s&nbsp;ním provedli několik experimentů. Například nasimulovali průtok krve sérií injekčních stříkaček držených v&nbsp;těle při teplotě lidské krve. Pak také nařezali myším játra, aby vykrvácely.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-snadno-pou-iteln-i-odstraniteln">Snadno použitelný i odstranitelný</h2>



<p>V&nbsp;obou těchto případech ovšem hydrogel po kontaktu s&nbsp;ránou ztuhl a stal se tak velmi účinnou „zátkou“. Přitom ho následně šlo odstranit pomocí normálního studeného fyziologického roztoku,<strong> aniž by došlo k&nbsp;obnovení krvácení</strong>. Právě toto řešení by podle badatelů mělo ideálně fungovat na bojišti i v&nbsp;dalších kritických podmínkách. Může tedy v&nbsp;mnoha případech zachraňovat životy vojáků a dalších lidí čekajících na pomoc.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/vojaci-v-budove.jpg" alt="" class="wp-image-145886 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/vojaci-v-budove.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/vojaci-v-budove-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/vojaci-v-budove-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/vojaci-v-budove-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/vojaci-v-budove-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Jak totiž potvrzují statistiky z&nbsp;let 2001–2011, celých 87,3 % úmrtí vojáků na bojišti nastává právě před odvozem raněných do nemocnic. Jde přitom o zranění, která je možné normálně ošetřit, jen se <strong>voják k&nbsp;lékaři nedostane včas</strong>. A tragických 90 % této skupiny zemřelo na krvácení, které je možné tímto gelem zastavit. Významně tak zvýší přežití a současně – jak Tarasakiho institut potvrdil – splňuje veškeré požadavky na bojové použití.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-podm-nky-jsou-nutn-pro-vojensk-materi-l">Jaké podmínky jsou nutné pro vojenský materiál?</h2>



<ul class="wp-block-list"><li>Rychlá a dostatečná hemostáza u široké škály poranění a ran.</li><li>Trvalá hemostáza po několik hodin i v&nbsp;situacích opožděné evakuace.</li><li>Snadné odstranění obvazu bez ponechání stop v&nbsp;ráně.</li><li>Možnost ovládání laikem, který byl nebo nebyl proškolen.</li><li>Snadná výroba materiálu a jeho sterilizace za nízkou cenu.</li><li>Možnost skladování s&nbsp;prodlouženou stabilitou i v&nbsp;klimatických extrémech.</li><li>Dobrá biokompatibilita materiálu bez vedlejších účinků.</li></ul>



<p>Vědci se však stran hydrogelu neomezují pouze na jeho vojenské využití, jakkoli velmi užitečné a žádané. Podle jejich stanoviska lze gel použít i na normální každodenní <a href="/tag/zraneni/">zranění</a>, například silně krvácející řezné rány. Krom toho se touto látkou <strong>dají obohatit i již existující léky</strong> a další zdravotnické materiály. Výsledkem by bylo lepší hojení i mnoha dalších nesnází, které člověka provázejí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/vyvoj-bojoveho-hydrogelu/">Nový hydrogel má šanci stát se doslova zázračným materiálem. Díky schopnosti ihned uzavírat rány zachraňuje životy na bojišti</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Po úrazu hlavy se u nich vyvinuly nové schopnosti: Jeden dokázal předvídat budoucnost, druhý viděl detaily dávné minulosti</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/poskozeni-mozku-schopnost/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 28 Feb 2023 03:06:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[dovednost]]></category>
		<category><![CDATA[Mozek]]></category>
		<category><![CDATA[zranění]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=143615</guid>

					<description><![CDATA[<p>Lidé, kteří utrpěli kraniocerebrální zranění, se často setkali se zajímavými schopnostmi. Vědci i historici k tomu shromáždili mnoho konkrétních důkazů.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[


<p>Šlo především o trepanaci, tedy chirurgický zákrok spočívající ve vyvrtání otvoru do lebky. Ta byla velmi rozšířenou procedurou a prakticky kulturně univerzální. Ve starověkých civilizacích byla <strong>prováděna jak z&nbsp;důvodů zdravotních</strong>, tak i mystických a náboženských. Klasickou ukázkou lze nazvat případ haagského malíře Petera van der Hurkose. Ten spadl během opravy fasády čtyřpodlažní budovy 10. července roku 1941 a byl hospitalizován.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-po-tky-predikc-a-jejich-sp-ch">Počátky predikcí a jejich úspěch</h2>



<p>Jak ležel v&nbsp;<a href="/tag/nemocnice/">nemocnici</a>, vyprávěl své ženě o požáru jejich domu a nebezpečí, které hrozilo synovi. Zněl přitom tak přesvědčivě, že mu manželka uvěřila. V&nbsp;domě začalo hořet o 5 dní později. <strong>Sousedé se o Hurkosově předpovědi</strong> <strong>dověděli </strong>a jako zázrakem chlapec unikl ohni zcela nezraněn. Během rekonvalescence měl muž ještě více vizí, které se všechny splnily. Sestřičku varoval, že ztratí kabelku, což se stalo za pár dní. Spřátelil se i s&nbsp;dalším pacientem.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/nemocnice-pacientka.jpg" alt="" class="wp-image-143619 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/nemocnice-pacientka.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/nemocnice-pacientka-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/nemocnice-pacientka-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/nemocnice-pacientka-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/nemocnice-pacientka-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Když se loučili, byl Hurkos velmi nervózní a muž se ho zeptal, co se stalo. Hurkos ho varoval, že jde vstříc katastrofě a brzo ho zabijí nacisté. Pravděpodobně věděl, že jde o utajeného agenta britské <strong>tajné služby, a jeho predikce se potvrdila</strong>. Špion byl zastřelen jen o den později. Jeho kolegové pak nepochybovali, že Hurkos byl nacistickým kolaborantem. Za 2 dny se ukázali v&nbsp;nemocnici a chtěli ho zabít, jenže on už mezitím stihl utéct.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-hlas-po-sv-t-a-pr-ce-pro-policii">Věhlas po světě a práce pro policii</h2>



<p>Zpočátku si svoje vize nedokázal nechat pro sebe a setkal se pak i s&nbsp;jejich negativním efektem. Jednalo se o záchvaty depresí, frustrace a změny nálady, začal obtížně vycházet i s&nbsp;kolegy. <strong>Na základě rad od dalších</strong> <strong>jasnovidců</strong> si tím začal vydělávat. Po konci světové války se tak vydal do Belgie, Francie a Španělska. Tam udělal dojem na diktátora Franca, když odhalil detaily z&nbsp;jeho minulosti. Tím to ale zdaleka nekončilo.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/zranena-kostra.jpg" alt="" class="wp-image-143621 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/zranena-kostra.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/zranena-kostra-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/zranena-kostra-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/zranena-kostra-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/zranena-kostra-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Díky jeho talentu si ho oblíbila <a href="/tag/policie/">policie</a> jak v&nbsp;Evropě, tak i Spojených státech. Na základě jeho tipů zatkli v&nbsp;Detroitu gangstera Charlese Smithe. Stejně tak pomohl s&nbsp;případem ošklivé vraždy Carol a Mildred Decksonových ve Virginii. <strong>Popsal policii dům i pachatele</strong>, jeho dominantní ruku i tetování na rameni. Navzdory tomu, že se jeho vnitřní zrak ukázal jako opravdu skutečný a byl efektivně používán, nikdy se nestal předmětem zkoumání.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-je-t-dal-podivn-talenty">Ještě další podivné talenty</h2>



<p>Dalším případem byl Georgi Sviridov z&nbsp;ruského Novgorodu. Po zranění hlavy začal snít o věcech, které se staly v&nbsp;daleké minulosti, až ve starověkém Řecku. Viděl do pravěku, <strong>poskytl detaily o lovu mamutů a dalších</strong> <strong>zvířat</strong>. Postupně ho to vyčerpalo natolik, že musel do nemocnice. Francouzský vědec Patrick Jean Batiste sepsal v&nbsp;knize <em>The Biology of God</em> mnoho dat souvisejících s&nbsp;podivnými experimenty ze Spojených států stran těchto dovedností.</p>



<p>Neurologové experimentovali na dobrovolnících. Pokusy ukázaly, že tyto schopnosti dovedou proniknout horními vrstvami univerza k informacím, které stojí za běžným materiálním světem. Šlo hlavně o<strong> narušení komunikace mezi hemisférami</strong>, kdy člověk získal novou úroveň vnímání. Naši předkové dosahovali tohoto stavu meditací a pobytem v&nbsp;divočině. Ostatně i staré piktogramy ukazují, že lidé ve starověku i pravěku se o mozek velmi zajímali.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/poskozeni-mozku-schopnost/">Po úrazu hlavy se u nich vyvinuly nové schopnosti: Jeden dokázal předvídat budoucnost, druhý viděl detaily dávné minulosti</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>V roce 1951 obyvatelé jižní Francie masivně přišli o rozum –⁠ kvůli bludům dokonce páchali bizarní sebevraždy. Dodnes se hledá viník</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/silenstvi-jihu-francie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 03 Oct 2022 02:46:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Houby]]></category>
		<category><![CDATA[jídlo]]></category>
		<category><![CDATA[zranění]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=113451</guid>

					<description><![CDATA[<p>Život v malé vesničce Point-Saint-Esprit na jihu Francie plynul před více než 70 lety docela klidně a spokojeně. Až jednoho dne postihlo obyvatele hromadné šílenství.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Prakticky všichni se mezi sebou znali a malebné místo na břehu řeky Rhony bylo připravené k&nbsp;lokální zábavě. Jednoho dne se však všechno změnilo a vypadalo to, že se celé město najednou zbláznilo. <strong>Nejednalo se přitom o žádnou metaforu</strong>, ale doslovné šílenství. V&nbsp;polovině srpna roku 1951 se začali obyvatelé jeden po druhém obracet na lékaře s&nbsp;velmi neobvyklými problémy. První tři tvrdili, že je pohltily plameny, a další následovali.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ulice-i-domy-zaplavilo-lenstv">Ulice i domy zaplavilo šílenství</h2>



<p>Na různých místech jihozápadu země si pak lidé začali stěžovat na halucinace, nicméně právě malebné městečko u řeky bylo epicentrem tohoto dění. Tady byl výskyt opravdu katastrofální a jen oficiální <strong>záznamy mluví o více než 250 případech</strong>. Lidé trpěli vidinami a současně silnými bolestmi břicha. To často vedlo k&nbsp;projevům násilí, oba příznaky se týkaly dospělých i dětí. Přišlo i několik úmrtí – jeden <a href="/tag/clovek/">člověk</a> vyskočil z&nbsp;okna v&nbsp;domnění, že je letadlo.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/muz-silenstvi.jpg" alt="" class="wp-image-113455 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/muz-silenstvi.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/muz-silenstvi-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/muz-silenstvi-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/muz-silenstvi-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/muz-silenstvi-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Další ženu zabil vlastní syn, zdroj hovoří o 5 mrtvých a 500 zraněných. Noci z&nbsp;25. na 26. srpna se tak dodnes říká „noc apokalypsy“ a jde o nejstrašnější moment historie obce. Přeludy vypadaly velmi <strong>reálně a lidé se z&nbsp;těchto nočních můr snažili</strong> uprchnout nejrůznějšími cestami. Právě to velmi často končilo zraněním. Jednalo se jak o drobné oděrky, tak i vážné situace, kdy celá rekonvalescence trvala i několik měsíců.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-bylo-skute-n-otr-veno-m-stn-pe-ivo">Bylo skutečně otráveno místní pečivo?</h2>



<p>Už tehdy se objevila řada teorií, co bylo příčinou problémů: voda z&nbsp;fontány, obvinění pekaře, zahraničních agentů, CIA, Stalina i církve. Za hlavní verzi byla vzata neúmyslná otrava chlebem. Místní pekař měl použít mouku <strong>kontaminovanou parazitickou houbou námelem</strong>. To oficiálně potvrdila i pitva zemřelých. Pekař i mlynář byli zatčeni, což však byla spíše ochrana před hněvem davu. Mnoho lidí nebylo vůbec nakloněno oficiální verzi a pověry se městem šířily stále rychleji.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/mouka-peceni.jpg" alt="" class="wp-image-113452 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/mouka-peceni.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/mouka-peceni-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/mouka-peceni-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/mouka-peceni-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/mouka-peceni-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><a href="/tag/otrava/">Otrava</a> námelem se stala i v&nbsp;minulosti, způsobuje psychické poruchy a vážnější případy vedou i ke smrti. Nakonec se ale sám mlynář přiznal k&nbsp;tomu, že ve snaze ušetřit pár tisíc franků použil zkaženou žitnou mouku. <strong>Právě toto žito bylo kontaminováno</strong>, takže konzumace pečiva způsobila nejtěžší otravy. Ani tato varianta ovšem nepřesvědčila všechny, ani v&nbsp;soudním verdiktu totiž nebyl uveden důvod otravy a dalších projevů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-modern-vy-et-ov-n-cel-ud-losti">Moderní vyšetřování celé události</h2>



<p>Historik <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Steven_Kaplan_(historian)" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Stephen Kapplan</a> se událostí zabývá dlouhodobě a v&nbsp;roce 2008 došel k&nbsp;závěru, že oficiální verze se nikdy nestala. Tajemství masové psychózy tak nebylo nikdy vysvětleno. <strong>Roku 2009 ale došlo k&nbsp;opravdovému skandálu</strong>. Novinář H. P. Albarelli totiž během šetření objevil dokumenty o tajném pokusu provedeném CIA. Ten cílil na ovládání lidské mysli a studoval účinky halucinogenní drogy LSD na lidskou populaci.</p>



<p>Pečlivý žurnalista našel dokonce přepis konverzace agenta CIA a zástupce místní firmy Sandoz. Právě on zmínil, že masové přeludy a stavy způsobilo LSD.<strong> Novinář pak upozornil i na dokument, který Bílý dům poslal </strong>členům Rockefellerovy komise, která měla vyšetřovat zneužívání CIA. Obyvatelé města tak stále trvají na opravdu poctivém prošetření toho, co se během nejhorší události jejich historie vlastně stalo a kdo za to nese odpovědnost.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/silenstvi-jihu-francie/">V roce 1951 obyvatelé jižní Francie masivně přišli o rozum –⁠ kvůli bludům dokonce páchali bizarní sebevraždy. Dodnes se hledá viník</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>K čemu je dobrá malá dírka na zámku nebo třeba otvor ve víčku propisky: Drobnosti, které mohou vašemu dítěti zachránit život</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/otvor-vespod-zamku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 12 Sep 2022 02:14:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[použití]]></category>
		<category><![CDATA[zámek]]></category>
		<category><![CDATA[zranění]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=112318</guid>

					<description><![CDATA[<p>U poměrně velkého počtu věcí existují součástky nebo úpravy, jejichž účelu si nejsme vědomi. Jako třeba bambule u kulichu nebo kapsička u džín.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Stejným příkladem je malá dírka, kterou můžete najít na spodní straně visacího zámku. Jaká je její role? Pokud byste došli k&nbsp;závěru, že jde jen o nějaký designový doplněk nebo výrobní závadu, tak jste vedle jak ta jedle. <strong>Malý otvůrek má svou roli</strong>, která rozhodně není zanedbatelná. Když se totiž zámek zasekne a je potřeba si pohrát s&nbsp;klíčem, znamená to většinou nedostatek vnitřní lubrikace. A právě tehdy přichází tato dírka ke slovu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-otvor-pro-pohyby-tekutiny">Otvor pro pohyby tekutiny</h2>



<p>Právě sem je totiž nutné vpravit olej nebo jiné mazivo, aby byl zámek opět normálně provozuschopný. Dost možná vám to může pomoci v&nbsp;situacích, kdy se klíč uvnitř zasekne a nechce se mu ani tam, ani zpátky. <strong>Stejně tak otvorem odtéká případné</strong> přílišné množství lubrikantu či jiné tekutiny, která se dostane dovnitř. To platí například pro dešťovou vodu, jejíž přítomnost by zámek snadno zničila. Proto však míří dírka normálně dolů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-bambule-na-kulichu">Bambule na kulichu</h2>



<p>V&nbsp;úvodu jsme zmínili, že tato dírka není jediná podivnost. Co taková bambulka na kulichu nebo rádiovce? Mohlo by se zdát, že jde jen o designový prvek, i ona má však svou skrytou funkci. <strong>Kulichy totiž začaly jako čepice na lodích</strong>, kde jsou malé kajuty s&nbsp;velmi nízkým stropem. Neustále tak docházelo k&nbsp;tomu, že se námořníci bouchali do hlavy. Proto vznikla na čepicích bambule, která tyto nárazy tlumila. Nejspíš svým majitelům ušetřila mnoho <a href="/tag/zraneni/">zranění</a>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zamek-detail.jpg" alt="" class="wp-image-112322 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zamek-detail.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zamek-detail-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zamek-detail-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zamek-detail-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zamek-detail-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kapsi-ka-u-d-n">Kapsička u džín</h2>



<p>Klasické džíny mají dvě kapsy po stranách a dvě vzadu. V&nbsp;těch postranních je pak ještě malinký prostor úplně na boku, kam si mnoho lidí rádo zasekne palce rukou. Proč jej tam výrobci vlastně dali? <strong>Není to špatný prostor na pár drobných</strong>, ale původně sloužil pro hodinky. Džíny byly dříve kalhoty amerických dělníků a kovbojů, kteří na tom s&nbsp;majetkem nebyli moc valně. Nejcennější věcí, kterou vlastnili, byly právě hodinky na řetízku.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kousek-l-tky-u-oble-en">Kousek látky u oblečení</h2>



<p>Nové <a href="/tag/obleceni/">oblečení</a> jste si nejspíš kupovali už mockrát. Součástí balení je ovšem i malý proužek látky, který má také svou funkci. Mohlo by se zdát, <strong>že je určen na záplaty při poškození</strong>. Ano, tímto stylem se nejspíš dá také použít. Záměrem výrobce oděvu je však poskytnout vzorek látky pro otestování pracího prášku. Na tomto kousku tak zjistíte ideální způsob čištění oděvu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-le-ky-na-nap-jec-ch-kabelech">Válečky na napájecích kabelech</h2>



<p>Kabely k&nbsp;notebookům mají těsně před konektorem váleček. Ačkoli se hodí pro zachycení kabelů na stole, jejich účel je někde jinde. <strong>Jde o tzv. feritová jádra neboli tlumivky</strong>. Vlastně jsou to kusy magnetických oxidů železa a potlačují vysokofrekvenční elektromagnetické rušení. Při jejich absenci by vám monitor velmi často a výrazně zrnil.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/slozena-latka.jpg" alt="" class="wp-image-112319 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/slozena-latka.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/slozena-latka-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/slozena-latka-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/slozena-latka-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/slozena-latka-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kl-vesnice-a-hrbolky-na-j-a-f">Klávesnice a hrbolky na J a F</h2>



<p>Pokud jste měli na škole techniku administrativy a korespondence či jste se obecně naučili psát všemi deseti, není pro vás funkce hrbolků žádná novinka. Jde totiž o hmatový signál pro nalezení výchozí psací pozice, aniž by bylo nutné se na klávesy dívat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-ko-od-propisky-s-otvorem">Víčko od propisky s&nbsp;otvorem</h2>



<p>Nakonec je tu další tajemný otvor, tentokrát ještě menší, konkrétně ve víčku propisek. Můžete si myslet, že má chránit před vysycháním nebo vyvažuje nějaký vnitřní tlak. Důvod je mnohem prozaičtější – otvor chrání malé děti před udušením, pokud víčko spolknou.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="YOU KNOW WHAT IS THE LITTLE HOLE IN THE LOCK?" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/eBaPD29jsSE?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/otvor-vespod-zamku/">K čemu je dobrá malá dírka na zámku nebo třeba otvor ve víčku propisky: Drobnosti, které mohou vašemu dítěti zachránit život</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/eBaPD29jsSE" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/eBaPD29jsSE" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma zranění - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/dirky-vicka-propisek-zamek.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Toxický jed těch nejnebezpečnějších hadů může zachránit spoustu životů. V budoucnu by měl být součástí každé lékárničky</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/lecba-hadim-jedem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 01 Sep 2022 02:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[jed]]></category>
		<category><![CDATA[Léčba]]></category>
		<category><![CDATA[zranění]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=105297</guid>

					<description><![CDATA[<p>Někteří z nejjedovatějších hadů světa mohou ve velmi blízké budoucnosti zachraňovat životy. Ostatně jejich jedy používá medicína už dlouhou dobu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p><a href="https://www.researchgate.net/publication/320947425_Australia&#039;s_Dangerous_Snakes_Identification_Biology_and_Envenoming" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Výzkum univerzity v Queenslandu</a> například ukazuje, jak dokáže jed zastavit nekontrolované krvácení. V jedu dvou hadů byl nalezen protein, který <strong>dokáže zrychlit přirozenou schopnost našeho těla tvořit krevní sraženiny</strong>. Konkrétně šlo o jed pakobry východní a zmije paví. Výzkumný tým soustředěný na biomateriály z <a href="https://aibn.uq.edu.au/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">AIBN</a> (Australien Institute for Bioengineering and Nanotechnology) vedla postgraduální badatelka <a href="https://aibn.uq.edu.au/profile/3353/amanda-kijas" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Amanda Kijas</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-rychlej-zastaven-krv-cen">Rychlejší zastavení krvácení</h2>



<p>Cílem týmu je, aby bylo možné přípravek prodávat v&nbsp;normálních lékárnách, ideálně jako součást standardních lékárniček. Stejně tak bude užitečný pro záchranáře nebo armádu v&nbsp;bojových zónách. Půjde jím <strong>zastavit krvácení, zatímco bude pacient převážen</strong> do nemocnice. Jed je za nízkých teplot tekutý, dosáhne-li tělesné teploty, ztuhne, aby ránu utěsnil. <em>„Asi 40 % úmrtí spojených se zraněními nastane v&nbsp;důsledku silného krvácení.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/zmije-pavi.jpg" alt="" class="wp-image-105299 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/zmije-pavi.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/zmije-pavi-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/zmije-pavi-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/zmije-pavi-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/zmije-pavi-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„Tahle míra je ještě mnohem vyšší při bojových <a href="/tag/operace/">operacích</a>,“</em> uvádí Dr. Kijas. <em>„Příroda vytvořila nejelegantnější a zároveň nejsofistikovanější mechanismus, který můžeme upravit tak, aby <strong>zachránil lidi právě před tímto nebezpečím</strong>. Výzkum ukázal, že je možné dosáhnout pětkrát menší ztráty krve a krvácení přestane třikrát rychleji, když je použit hadí jed. Tedy ve srovnání s&nbsp;přirozeným procesem srážení krve. Platí to i u hemofiliků.“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-u-et-en-kapacity-organismu">Ušetření kapacity organismu</h2>



<p>Kijas pracovala v&nbsp;AIBN spolu s&nbsp;jeho ředitelem, profesorem <a href="https://aibn.uq.edu.au/profile/3533/alan-rowan" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Alanem Rowanem</a>, emeritním profesorem <a href="https://clinical-research.centre.uq.edu.au/profile/461/martin-lavin" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Martinem Levinem</a> a doktorandem <a href="https://aibn.uq.edu.au/profile/6590/ramanathan-yegappan" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Ramanathanem Yegappanem</a>. V současnosti jsou <strong>pomůcky v lékárničkách založené na gázách</strong>, ty často při zastavení krvácení prakticky nepomáhají. <em>„Když takové vážné zranění nastane, složitost hojícího procesu těla zcela zaměstná veškeré schopnosti organismu. Na kontrolu krvácení pak už nemá kapacitu.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="635" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pakobra-vychodni.jpg" alt="" class="wp-image-105298 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pakobra-vychodni.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pakobra-vychodni-320x203.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pakobra-vychodni-768x488.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pakobra-vychodni-720x457.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„Doufáme, že právě tento gel zrychlí proces hojení ran a redukuje krvácení, takže tělo bude mít dostatek kapacity, aby k&nbsp;němu přispělo i samo.“</em> Výzkum získal grant od amerického ministerstva <strong>obrany, s&nbsp;dodávkou krve od australského Červeného kříže</strong>. Aktuálně je testován pro předklinické schválení. Na formě pro komerční využití spolupracuje profesor <a href="https://researchers.uq.edu.au/researcher/15890" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Mark Mirdwinter</a> z&nbsp;queenslandské <a href="https://biomedical-sciences.uq.edu.au/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">School of Biomedical Sciences</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pom-cka-pro-dal-zran-n">Pomůcka pro další zranění?</h2>



<p>Společně s&nbsp;Metro North Health v&nbsp;Royal Brisbane and Women’s Hospital a Herston Biofabrication Institute výzkumný tým dále zkoumá, jak by se tato <a href="/tag/technologie/">technologie</a> dala použít i na ošetření popálenin či dalších druhů zranění.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zmije-a-pakobra">Zmije a pakobra</h2>



<p>Zmije paví žije hlavně v&nbsp;jižní a jihovýchodní Asii. Dle některých zdrojů má na svědomí nejvíce <strong>lidských obětí ze všech žijících hadů</strong>. Má velmi silný jed a vyskytuje se v&nbsp;oblastech, kde lidé běžně chodí naboso nebo jen v&nbsp;sandálech. Je aktivní hlavně v&nbsp;noci, tudíž ji lze velmi snadno přehlédnout, každý druh je zbarven dle podkladu oblasti.</p>



<p>Pakobra východní je druhý nejjedovatější had světa žijící ve východní části Austrálie. Vyskytuje se častěji než taipan a je útočnější. Kromě dnů s&nbsp;extrémními horky je aktivní hlavně za světla. <strong>Dospělý jedinec má 65–170 cm, někdy i 2,5 metru</strong>. Vyskytuje se ve&nbsp;světlé nebo tmavě hnědé barvě, dále oranžovožluté, béžové, šedé až černé. Mimo Austrálii (kromě Tasmánie) se objevila i na Nové Guineji, kam ji však zavlekli lidé.</p>



<p class="has-text-align-center"></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-researchgate">Zdroj: <a href="https://www.researchgate.net/publication/320947425_Australia&#039;s_Dangerous_Snakes_Identification_Biology_and_Envenoming" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ResearchGate</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/lecba-hadim-jedem/">Toxický jed těch nejnebezpečnějších hadů může zachránit spoustu životů. V budoucnu by měl být součástí každé lékárničky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Od vidliček přes lepidlo až ke svěžímu dechu: Předměty každodenní potřeby mají skryté využití, které si výrobci nechávají pro sebe</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/reseni-problemu-netypickymi-postupy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 12 Nov 2021 01:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[problémy]]></category>
		<category><![CDATA[řešení]]></category>
		<category><![CDATA[zranění]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=42368</guid>

					<description><![CDATA[<p>Všichni se občas dostáváme do trochu složitějších situací, které je potřeba vyřešit. Jenže kolikrát stačí šikovné použití například vidličky a není třeba panikařit.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když Angus MacGyver dostával z&nbsp;vězení Riley Davis, zeptala se ho, co dělá. On odvětil, že zatímco ona hackuje počítače, on hackuje všechno ostatní. Následně jí zdánlivě bez jakéhokoli nástroje odemkl želízka. Vtip byl v&nbsp;kancelářských sponkách, <strong>se kterými si hrál prakticky neustále.</strong> MacGyver ovšem pronikl i do běžného slovníku a ujalo se sloveso „zmacgyverovat“. Tedy využít netypickým způsobem nějakou běžně dostupnou věc.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-od-vidli-ek-p-es-lepidlo-a-ke-sv-mu-dechu">Od vidliček přes lepidlo až ke svěžímu dechu</h2>



<p>Bez fungujících zipů na zavazadlech a oblečení se dnes neobejdeme. Jenže se stává, že se do nich skřípne látka, a pak se s&nbsp;nimi nedá hnout, případně jezdec kompletně vypadne. Pak pomůže klasická vidlička. <strong>Někam ji upevněte a jezdec na ni nasaďte</strong>. Následně vám už nic nebrání přesně vložit oba konce zipu a zase vše spojit dohromady. Potřebovali byste totiž jinak dvě ruce navíc, kvůli udržení všech součástek pevně na místě. Vidlička je na to jak dělaná.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="724" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vidlicka-a-nuz-1024x724.jpg" alt="" class="wp-image-42422 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Jestli jste si zadřeli třísku a nedaří se vám ji dostat ven klasickou pinzetou (nebo pinzetu nemáte), pomůže lepidlo. Konkrétně kvalitní výtvarné lepidlo, to bílé, které schne déle a dá se oloupat z&nbsp;kůže. <strong>Naneste ho na třísku a nechte pořádně uschnout. </strong>Když ho poté odloupnete, téměř určitě vytáhnete třísku s&nbsp;ním. Trápí vás zápach z&nbsp;úst? Když chybí ústní voda, vykloktejte si ústa solí, která bakterie dobře likviduje. Pokud problém přetrvává, můžete mít infekci v&nbsp;krku nebo v&nbsp;zubech.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vojensk-technika-pro-usnut-a-dal-z-pach">Vojenská technika pro usnutí a další zápach</h2>



<p>Následující postup byl vytvořen pro piloty, aby spolehlivě usnuli během pouhých 2 minut. Nevyužijete při něm žádný předmět, pouze svou mysl. Uvolněte svou tvář, hlavně ústa. Uvolněte ramena a nechte ruce spadnout na stranu,<strong> jako kdybyste neměli žádné kosti</strong>. Vydechněte a uvolněte celé tělo, hrudník, stehna, lýtka, boky. Vyčistěte si mysl a představte si nějakou mírumilovnou scénu, třeba moře. Pokud se nedaří, opakujte si po 10 vteřin „nemysli“.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="768" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/ocet-citron-1024x768.jpg" alt="" class="wp-image-42430 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Když jste v&nbsp;jakékoli společnosti, zápach v&nbsp;podpaží je jedna z&nbsp;nejhorších věcí, co se může přihodit. Jenže ne všichni nosíme neustále parfém nebo deodorant. V&nbsp;takovém případě <strong>pomáhá ubrousek s&nbsp;trochou citronové šťávy nebo octa</strong>, kterým si podpaží prostě vytřete. Citron je lepší a dodá příjemnou vůni. Máte-li problém zatlouci hřebík do kusu dřeva, je vynikajícím držákem normální sponka do vlasů. To titěrné očko na konci je na hřebík ideální.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nehoda-p-i-holen-a-trochu-jin-ampon">Nehoda při holení a trochu jiný šampon</h2>



<p>Řízli jste se do kůže při holení nohou? Vezměte normální balzám na rty, a jestli už byl použit, sloupněte vrchní vrstvu. Jde o to, aby lůj byl bez bakterií. Teď ho naneste na ránu, nechte působit půl hodiny a jemně otřete. <strong>Lůj vytvoří mikroklima a izolaci od vnějšího prostředí</strong>, takže se kůže lépe zahojí. Potřebujete se zbavit lupů a nemáte speciální šampon? Smíchejte půl na půl&nbsp;normální vodu s ústní vodou a použijte roztok na druhé umytí.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="683" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/holeni-ziletka-1024x683.jpg" alt="" class="wp-image-42436 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Mějte ovšem na paměti, že jde o jednorázový recept, alkohol v&nbsp;ústní vodě totiž vlasy spolehlivě vysuší. Zarezlé nářadí se bude lesknout jako nové, když použijete místo houbičky bramboru. <strong>Obsahuje totiž kyselinu šťavelovou, která je výborným čističem. </strong>Namočte plátek brambory do jedlé sody nebo mýdla a vydrbejte rezavé části kladiv a klíčů. Když brambora zčerná, odkrojte tuto část a pokračujte, dokud máte materiál.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kreslen-po-zdi-a-t-pnut-od-hmyzu">Kreslení po zdi a štípnutí od hmyzu</h2>



<p>Jestli vaše ratolest ozdobila celou zeď pomocí voskovek, řešení problému je nejspíš u vás v&nbsp;lednici. Konkrétně ve sklenici s&nbsp;majonézou. Jako u všech těchto triků je ideální otestovat ji nejdříve na malém kousku zdi. Pokud nátěr samotný nereaguje, <strong>dejte trochu na hadřík a potřete malůvky</strong>. Oleje obsažené v&nbsp;majonéze totiž rozloží vosky v&nbsp;pastelkách a odstraní kresbu, aniž by při tom došlo k&nbsp;poškození samotné malby na zdi.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="960" height="640" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/vcela.jpg" alt="" class="wp-image-12410 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/vcela.jpg 960w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/vcela-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/vcela-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/vcela-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/vcela-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/vcela-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/vcela-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/vcela-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/vcela-300x200.jpg 300w" sizes="auto, (max-width: 960px) 100vw, 960px" /></figure>



<p>Bodnutí od včely není jen nepříjemné, mnoho lidí na něj může být i alergických a nemusí to vědět. Pokud tedy reagujete velmi prudce, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc. <strong>V&nbsp;případě lokální bolesti si udělejte pastu ze soli nebo jedlé sody. </strong>Tou pak potřete místo s&nbsp;žihadlem. Kromě okamžité úlevy bude taky odstranění zbytku včelího žihadla mnohem jednodušší. Stačí k&nbsp;tomu pinzeta a pevná ruka. Jak je patrné, macgyverovství se skrývá v&nbsp;každém předmětu.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Spravili jste někdy problém podobnou vychytávkou?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-4-3 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
https://www.youtube.com/watch?v=f0-kmt-YYjs
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-brightside">Zdroj: <a href="https://brightside.me/inspiration-tips-and-tricks/13-everyday-items-that-can-help-you-in-difficult-situations-803830/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BrightSide</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/reseni-problemu-netypickymi-postupy/">Od vidliček přes lepidlo až ke svěžímu dechu: Předměty každodenní potřeby mají skryté využití, které si výrobci nechávají pro sebe</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/f0-kmt-YYjs" medium="video" width="480" height="360">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/f0-kmt-YYjs" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma zranění - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vydlicka.png" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Opravdu vám poteče krev z úst, když vás někdo postřelí? Celý život žijeme ve lži</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/strelna-zraneni-filmove-iluze-brokovnice/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 17 Aug 2021 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[kinematografie]]></category>
		<category><![CDATA[zbraně]]></category>
		<category><![CDATA[zranění]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=22140</guid>

					<description><![CDATA[<p>Znáte to určitě z filmů a seriálů. Někoho zastřelí, a když leží na zemi, zřetelně vidíte stružku krve stékající mu z koutku úst.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ačkoli nás filmové trháky zásobují poměrně značným množstvím nesmyslných situací, tahle k&nbsp;nim tak úplně nepatří. Tedy ano, krvácení tohoto typu je možné, ne však v&nbsp;takovém rozsahu či intenzitě, jakou nám tvůrci předvádí.<strong> </strong>Některý typ <strong>břišního zranění by mohl způsobit, že dotyčný bude zvracet krev</strong>. Ovšem takový proces zůstává většinou uvnitř těla a krev se rozlévá právě jen v&nbsp;břišní krajině.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-st-len-ve-vesm-ru-a-ty-dal">Střílení ve vesmíru a ty další</h2>



<p>Podobně může krev z&nbsp;úst způsobit krvácení do plic, takto zraněný člověk bude krev kašlat. A přirozeně zranění v&nbsp;ústní dutině povede také k&nbsp;plivání krve. To ostatně nejspíš zažil každý, komu například zubař vrtal zuby nebo dělal jiný zákrok. Ovšem divoké krvácení z&nbsp;úst známé z televizních obrazovek dosti<strong> odporuje chování organismu v&nbsp;gravitaci</strong> a slouží skutečně jen dramatickému efektu. Nejde tedy o realistický obraz následků střelného či jiného zranění.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="675" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/strelba.jpg" alt="" class="wp-image-22585 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/strelba.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/strelba-300x203.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/strelba-768x518.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/strelba-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/strelba-720x486.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/strelba-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/strelba-450x304.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Zajímavá je například střelba ve vesmíru. Zbraň zde bude normálně fungovat, ovšem vystřelený<strong> náboj se bude pohybovat dál a dál po tisíce let.</strong> Na Zemi ho totiž bude zpomalovat odpor vzduchu, který ve vesmíru neexistuje. Pokud byste ovšem vystřelili ve volném vesmíru, začnete se sami pohybovat opačným směrem. Kvůli rozdílu hmotností to bude ovšem jen rychlostí několika centimetrů za vteřinu, tedy nic výrazného.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-smrt-c-upilovan-brokovnice">Smrtící upilovaná brokovnice</h2>



<p>Tahle zbraň nemůže chybět v&nbsp;žádném pořádném akčním filmu, mafiánské prostředí na ní doslova závisí. Jednoduše proto, že lupara – jak se jí také říká – se účastní snad každé vendety, tedy krevní msty.&nbsp;<strong>Hlavním důvodem upilované hlavně je zkrácení zbraně</strong>, takže se snáze vejde pod kabát nebo do menšího zavazadla. Upilovaná brokovnice ovšem není nijak účinnější než ta klasická, princip výstřelu ani náboje se nijak neliší.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/tri-mafiani-zbrane.jpg" alt="" class="wp-image-22173 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Je ovšem znatelně méně přesná, protože dochází k&nbsp;mnohem většímu rozptylu munice. Paradoxně je tak její použití rizikovější pro samotného střelce než pro toho, komu chce touto zbraní ublížit.<strong> Pravděpodobně bude také v&nbsp;ohrožení kdokoli v&nbsp;blízkém okolí.</strong> Z&nbsp;toho je patrné, že filmovou produkci rozhodně není možné brát jako zdroj realistického chování zbraní. Existuje ostatně dostatek dokumentů, které tuto problematiku uvádí na pravou míru.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencefocus">Zdroj: <a href="https://www.sciencefocus.com/the-human-body/blood-mouth-shot/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceFocus</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/strelna-zraneni-filmove-iluze-brokovnice/">Opravdu vám poteče krev z úst, když vás někdo postřelí? Celý život žijeme ve lži</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
