Několik druhů a přístupů

Ten implantovaný například „vypálí“, když jste při vědomí, a lidé říkají, že je to velmi intenzivní bolest. Pacienty tato bolest dokonce děsí, a to i v případě, kdy uznávají, že výsledek za to stojí. Staré modely defibrilátorů s podložkami ovšem nejsou nikdy používány na pacientech při vědomí. Ty automatické pak podle detekčních prvků poznají, kdy jejich zásah opravdu potřebujete. Defibrilační bolest je pak v zásadě stejná, ačkoli bývá subjektivní.

Ve skutečnosti vaše srdce zastaví

Poměrně častým nedorozuměním je skutečnost, že defibrilátor – bez ohledu na použitý typ – opětovně nahodí srdce, které přestalo bít. Za tohle nese plnou vinu Hollywood ukazující defibrilátory na ležících pacientech. Tento přístroj ve skutečnosti zastaví tzv. fibrilaci síní. Tedy poruchu srdečního rytmu, při níž se stěna síní nedostatečně stahuje, míhá se. Účelem zásahu je ideálně nastavení zcela normálního srdečního rytmu – za pomoci resuscitačních technik, případně adrenalinu.

Rozhodně se tedy těmito scénami nenechte zmást, protože šok zastavenému srdci rozhodně nic dobrého nepřinese.

Šok z implantátu je jako pálka do zad

Šok pocházející z ICD, tedy voperovaného defibrilátoru, je velmi bolestivý. Zařízení má velikost asi balíčku karet a nosí ho v sobě lidé s konkrétními srdečními chorobami. V zásadě platí, že pokud vám lékař diagnostikuje určité formy arytmie, doporučí právě tento postup. Kardiovaskulární centrum univerzity v Michiganu udává, že „lidé říkají, že je to jako dostat po zádech baseballovou pálkou“. Tato bolest ale trvá jen vteřinu.

Vaším srdcem projde 300 joulů energie

Konkrétní zásah se liší podle pacienta, manuální defibrilátory však obecně pracují s cca 300 jouly elektrického proudu. Je to asi tolik, kolik spotřebuje při žhavení 100wattová žárovka za 3 vteřiny. Z tohoto proudu projde ovšem srdcem jen část. Většina se totiž vytratí odporem kůže a dalších tělesných tkání. Tradiční požadavek z hollywoodských scén „Ustupte!“ znamená odstoupit od pacienta, než je zákrok proveden. Stále se drží, většinou je však zbytečný, riziko šoku je minimální.

Jako kopnutí mulou do hrudníku

Podle kardiologů je zásah manuálním defibrilátorem při vědomí jako „když vás do prsou kopne mula“. Je tedy dobře, že se to často děje tehdy, když jste v bezvědomí. Pamatují si to vůbec pacienti? Vydrží ta bolest? Nikoli, tvrdí odborníci. Ten šok ani bolest si vůbec nepamatují.

Jako úder železnými dveřmi

Jackie Todd řekla The Atlantic, že jí voperovali defibrilátor, když jí bylo 14. Jednou běžela přes celý školní kampus, aby stihla promítání druhého Harryho Pottera, a to bylo na její srdce příliš. Implantát ji zachránil, ale bylo to jako úder železnými dveřmi, takže jí to vyrazilo dech. Tento šok jí navíc rozrušil, takže následoval druhý.

Zdroj: Healthline

Článek Co se stane s lidským tělem, je-li na něj použit defibrilátor: Nenechte se zmát scénami z filmu, realita je jiná se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Otázka plaku, vápníku a mastných kyselin

Všechny tyto skupiny látek zvyšují riziko ucpání cév v těle. Zatím bohužel ještě nikdo nepřišel s univerzálním „čističem“, který by je uvolnil všechny najednou. Lékaři ale postupem času sestavili seznam potravin, které mohou problému předcházet a případný průběh zpomalit. Na prvním místě jsou ovesné vločky. Ovesná kaše byla na tepny doporučena už před 20 lety a opakované průzkumy tento zdravotní benefit jen potvrzují.

Obsažená dietní vláknina bohatá na oves pomáhá redukovat „špatný“ LDL cholesterol, který se do cév doslova vsakuje a lepí se na jejich stěny. Jakmile tedy začnete den porcí ovesných vloček, prodlužujete si život. V takových fazolích je pak vlákniny dokonce ještě 3krát víc, než ve vločkách. Přidaným bonusem jsou protizánětlivé oxidanty, které obecně předchází problémům se srdcem. Dejte si tedy fazole alespoň 2krát týdně a vaše srdce vám poděkuje.

Čočka a dostatek ryb v jídelníčku

U luštěnin ještě zůstaneme, protože další na řadě je oblíbená čočka. Studie provedené na myších ukázala, že právě čočka může neutralizovat poškození, kterým cévy trpí při hypertenzi. Kromě toho obsahuje opravdu hodně bílkovin a vlákniny, navíc i vápník, draslík a hořčík. Všechny tyto minerály spolehlivě pomáhají udržovat lidský krevní tlak pod kontrolou. Tučné ryby by se pak na vašem stole měly objevit alespoň 2krát za týden.

Mořští tvorové jsou obzvlášť bohatí na omega 3 mastné kyseliny. Ty redukují cévní plak a fungují tak doslova jako kartáč, který zachraňuje naše zdraví. Mono a polynenasycené tuky naleznete v avokádu, a pro naše srdce jsou velmi přínosné. Snižují špatný LDL cholesterol a zvyšují naopak HDL, který je přínosný. Obsahují také slušný podíl vlákniny, která je nezbytná jak pro celkové zdraví člověka, tak pro krásnou figuru.

Pistácie, kurkuma a ovoce na závěr

Ořechy jsou obecně další potravinou, která s čištěním tepen pomáhá, hlavně v případě pistácií. V první řadě obsahují vysoký objem pro srdce prospěšných tuků. Kromě toho se v nich vyskytuje mnoho rostlinných sterolů, které přispívají k redukci hladiny cholesterolu. Současně s tím také blokují vstřebávání těch rizikových. Antioxidant kurkumin se vyskytuje ve známém koření, je vhodný k prevenci ukládání tuků a tím pádem i ucpávání tepen.

Kurkumu lze přidat do jídel, čajů i dalších nápojů. Při dlouhodobém vystavení tepen rizikovým faktorům se jejich stěny opotřebují a přestávají plnit svou funkci. V takovém případě může pomoci oblíbený vodní meloun, skrze který tělo vytváří oxid dusný. Ten je nezbytný pro obnovu pružnosti cévních stěn. Nespoléhejte se ovšem jen na účinky melounu, především si hlídejte krevní tlak a stravujte se pestře a vyváženě.

Jak jste na tom se stavem cévních stěn a jídelníčkem?

Zdroj: Healthline

Článek Prevenci a léčbu ucpaných cév výrazně ovlivňuje váš jídelníček. Odborníci radí zařadit tyto potraviny se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Oční statistika ve vztahu k srdci

Průměrný věk účastníků této studie byl 67 let, 37 % z nich tvořily ženy. Následně byli účastníci rozděleni na osoby s menšími zorničkami a ty s většími. Z bádání vyšlo najevo, že osoby s menšími zorničkami mají pravděpodobnost úmrtí dokonce dvakrát vyšší. A 47 % takových pacientů bylo také s akutním srdečním selháním přijato v nemocnici opakovaně. U osob s většími očními zorničkami došlo k opakované hospitalizaci jen v 28 % případů.

Autor studie Dr. Kohei Nozaki prohlásil, že právě velikost zorniček se tak stává novým způsobem, jak včas identifikovat kardiaky se zvýšeným rizikem úmrtí. Na celém světě žije s diagnózou srdečního selhání asi 26 milionů lidí. Jedná se o celkově velmi nebezpečný stav, kdy srdce člověka není schopno pumpovat dostatek krve na to, aby pokrylo všechny tělesné potřeby. Až 45 % pacientů přijatých takto do nemocnice zemře do 1 roku od hospitalizace.

Dysfunkce autonomního systému

Jednou z příčin exacerbace, tedy nového vypuknutí nemoci nebo jejího zhoršení, je dysfunkce autonomního systému těla. Ten řídí srdeční frekvenci, stejně tak i dýchání, trávení a další běžné systémy tělesné obsluhy. Analýza autonomních funkcí se obvykle provádí právě pomocí měření změn srdeční frekvence. Tento postup je však neúčinný, pokud pacienti trpí abnormálním srdečním rytmem nebo jinými poruchami, které tuto míru zasahují.

Abnormalita tepu je běžnou skutečností právě u lidí se srdečním selháním – tedy těch, které je potřeba takto měřit nejvíc. Oblast oční zorničky už se stala dalším způsobem hodnocení autonomních funkcí. Používá se například u pacientů s Parkinsonovou chorobou nebo cukrovkou. Diagnostika pro srdeční selhání i další problémy se tak přidává k dosavadnímu využití zorniček a dost možná se objeví ještě další informace.

Kdy jste naposledy byli na očním a s čím?

Zdroj: OnlineLibrary

Článek Oči jsou oknem do duše, ale nejen to. Například velikost zorniček dokáže predikovat riziko předčasného úmrtí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zařízení s vlivem na srdce

Chytré hodinky, fitness náramky i prsteny tohoto typu mohou narušovat činnost CIED, tedy elektronických implantabilních srdečních zařízení. Jde tedy o kardiostimulátory, kardiovertery-defibrilátory (ICD) nebo srdeční resynchronizační terapeutická zařízení (CRT). „Tento výzkum je doslova červenou vlajkou. Práci jsme prováděli v simulacích a během laboratorních testů v souladu s pokyny Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv.“

„Tyto pomůcky narušují správný provoz námi testovaných CIED. Výsledky zaručují budoucí klinické testy hodnotící přenos našich zjištění na pacienty nosící CIED a používající tato zařízení,“ uvádí odborný asistent počítačového inženýrství Benjamin Sanchez Terrones z University of Utah. Riziko přináší hlavně zařízení, která využívají bioelektrickou impedanci. Jde o typ snímací technologie, který do těla vysílá slabý proud elektřiny.

Impulsy, které mohou zařízení zmást

Technicky se jedná o mikroampéry. Odezva je pak měřena senzorem, který určuje veličiny typu kosterního svalstva, tělesného tuku nebo zátěžové hmoty. Experti studující tato zařízení zjistili, že drobný proud od těchto gadgetů dokáže narušit i zmást implantované srdeční aparáty. To může způsobit i jejich naprosté selhání. Takový kardiostimulátor vysílá elektrické impulsy do srdce tehdy, když bije příliš pomalu. Jenže co chytrý náramek?

Malý elektrický proud může přimět srdce, aby si myslelo, že bije dostatečně rychle, kardiostimulátor tak nevykoná určenou funkci tehdy, když je to skutečně potřeba. „Máme pacienty, kteří se na kardiostimulátory spoléhají. Pokud je stimulátor vlivem interference dezorientován, může v takovém stavu i přestat fungovat. Trvá-li pak situace dlouhou dobu, hrozí pacientovi i bezvědomí nebo ještě horší následky,“ říká elektrofyziolog.

Šok, když to vůbec není potřeba

Další rizikovou skupinou jsou implantované kardiovertery. Jde o malé defibrilátory, jejichž funkce se neomezuje na roli kardiostimulátoru, ale dovedou pomocí šoku i obnovit normální srdeční rytmus. Nositelné zařízení s bioimpedancí je ovšem může oklamat, takže vyšlou naprosto zbytečný elektrický výboj. Což může být pro pacienta minimálně velmi bolestivé. Štěstím je, že před těmito riziky prakticky všechny existující přístroje varují.

Základem je tak informace o nebezpečí nošení smartphonu v náprsní kapse právě poblíž kardiostimulátoru. Poprvé byly ovšem objeveny problémy související s technologií bioelektrické impedance. „V konečném důsledku je zapotřebí provést více testování. Pak můžeme posoudit klinickou relevanci našich dosavadních zjištění a zajistit tak zdraví pacientů s těmito pomůckami,“ dodal Sanchez Terrones.

Článek Zdravotní pomůcky hrozbou: Chytré hodinky mohou rušit aparáty na podporu srdce se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Předpoklad postavený na hlavu

„Káva a kofein jsou obecně považovány za velmi špatné právě s ohledem na srdce. Lidé si je totiž spojovali s bušením srdce, vysokým tlakem a dalšími projevy,“ uvádí Kao. „Jasný vztah mezi zvyšováním příjmu kofeinu a snižováním rizika srdečního selhání staví tento předpoklad úplně na hlavu. Nicméně se hned nenatahujte po dalším šálku.“ Zatím totiž neexistují jasné důkazy, které by tento postup doporučily podobně jako absenci kouření nebo pravidelné cvičení.

Kao a jeho tým analyzovali informace z Framingham Heart Study, Atherosclerosis Risk in Communities Study a Cardiovascular Health Study. Dohromady tyto materiály obsahují 10 let sledování více jak 21 000 dospělých, kteří pijí 1–3 šálky kávy denně. Napříč všemi těmito studiemi měli konzumenti v delším horizontu nižší riziko srdečního selhání. U lidí v prvních dvou studiích klesalo riziko o 5–12 % za jeden šálek ve srovnání s lidmi, kteří kávu nepili.

Záleží na celkové skladbě stravy

Třetí studie nezachytila změnu v riziku při pití 1 šálku denně. Ovšem 2–3 šálky za den se už projevily poklesem nebezpečí rozvoje srdečního selhání o 30 %. Pití kávy bez kofeinu v tomto případě naopak stejné riziko citelně zvedlo, v dalších studiích ovšem nemělo signifikantní vliv. Studie nerozlišovaly kávu podle rozdílných metod přípravy, nebraly v potaz původ bobů ani sílu nápoje. A i když přisoudily redukci rizika konzumaci kofeinu, není jasné, zda lze stejné účinky přisoudit i dalším kofeinovým nápojům.

Vládní zdravotní příručky uvádí, že 3–5 šálků čisté černé kávy denně může být součástí zdravého stravování. Ovšem velmi populární nápoje s kávovým základem mají mnoho kalorií, spoustu přidaného cukru i tuku. Navzdory přínosům je však káva riziková při konzumaci ve velkých objemech najednou. Sečteno a podtrženo – užívejte si přiměřené množství kávy, pokud váš jídelníček obsahuje dost ovoce, zeleniny, příliš nesolíte a nesladíte.

Jakou kávu máte nejraději a v jakém denním rytmu?

Zdroj: Nature

Článek Káva? Klidně 5 šálků. Nové studie potvrdily, že výrazně eliminuje riziko vážného onemocnění se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Důvod komplikací dosud unikal

Lékařům bylo jasné, že se toto při covidu děje, přesná příčina a mechanismus však zůstávaly záhadou. Vědci si nebyli hlavně jistí, zda jsou srdeční symptomy důsledkem vážné infekce, jak na ni tělo reaguje, nebo jestli částice viru cíleně útočí na srdeční buňky. Ve studii publikované v časopise Journal of the American College of Cardiology pak konečně odkryli nepolapitelný mechanismus stojící za tímto konkrétním problémem.

Virus vstupuje přímo do srdečních buněk a replikuje se v nich, což vede k jejich vážnému narušení a smrti. Toto poškození ovlivňuje stahování srdečního svalu a vede k vážným komplikacím během nemoci i dlouhodobým následkům. „Naše studie je jedinečná, protože jasně ukazuje, že pokud u pacienta s covidem 19 vzniknou srdeční problémy, virus se soustředí přímo na srdce, konkrétně na svalové buňky,“ upřesňuje Kory Lavine.

Infekce není prvním důvodem poškození srdce

„Infekce může být druhá v pořadí, pokud jde o problémy způsobené virem, ale sama o sobě není původní příčinou zranění.“ Studie začala pitvami covidových pacientů, u kterých se projevila silná myokarditida. Čtyřem byly odebrány vzorky srdečních buněk, zda se do nich dostal koronavirus. Rozbor v nich nalezl částice viru včetně typického proteinu s hákem a také kapsle, které obklopují jeho genom.

Tento výzkum je velmi důležitý pro porozumění tomu, jak covid-19 poškozuje lidské srdce, jenže metoda může mít i další využití. Konkrétně naklonované buňky srdečního svalu se mohou velmi hodit pro další výzkumy viru a tvorbu nových, efektivnějších metodik terapie. Do té doby mají vědci zprávu pro všechny včetně mladých lidí. I u nich, pokud mají byť drobné srdeční problémy, se mohou objevit vážnější a omezit jejich pohybovou kapacitu.

Trápí vás nějaké chronické srdeční problémy?

Zdroj: IFLScience

Článek Vědci konečně zjistili, proč covid-19 poškozuje srdce. Výsledky výzkumu mohou zefektivnit léčbu nemoci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Spánek pomáhá nehledě na ostatní rizika

Vědci analyzovali v rámci observační studie 408 802 účastníků v rámci UK Biobank ve věku 37 až 73 let po dobu 10 let. Během svého zkoumání došli k závěru, že zdravý spánkový režim je důležitý pro fungování srdce a kardiovaskulárního systému. Nehledě na další rizikové faktory totiž skupina spící zdravě zaznamenala o 42 % nižší riziko srdečního selhání. Byla to skupina, která měla nejvyšší bodové skóre, které vědci stanovili v souvislosti se spánkem. Jednalo se o čas ranního vstávání, délku spánku alespoň 7-8 hodin denně bez známek nespavosti nebo chrápání a únavu během dne, která může skončit usnutím. 

26 milionů životů v ohrožení

Ročně postihuje srdeční selhání celosvětově asi 26 milionů lidí, v České republice je postiženo různou formou včetně chronické asi 230 000 pacientů. Vědci v rámci studie prokázali, že v rozvoji srdečního selhání může hrát klíčovou roli problematický spánek a nezdravé spánkové návyky. Unikátnost této studie je hlavně v množství respondentů, kteří po dobu 10 let odpovídali na otázky pomocí dotykové obrazovky. Během 10 let také lékaři zaznamenali 5221 případů selhání u sledovaného vzorku lidí. 

I mírné změny ve spánkových návycích pomohou

Podle doktora Lu Qi, autora studie a profesora epidemiologie a ředitele Centra pro výzkum obezity na Tulane University v New Orleans, se prokázal vliv spánku na srdeční selhání. Navíc i mírné změny v návycích pomohou vylepšit kondici srdce. Prokázalo se totiž, že srdeční selhání je 

• o 8 % nižší u lidí, kteří vstávají v brzkých ranních hodinách,
• o 12 % nižší u těch, kteří spali v průměru 7 až 8 hodin denně,
• o 17 % nižší u respondentů netrpících nespavostí, 
• a o 34 % nižší u těch, kteří netrpí během dne chvilkovou nespavostí nebo chronickou únavou.

Článek Kolik hodin denně spíte? Kvalitním spánkem ochráníte své srdce! se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zásadní pro zdraví opic

S objevem přišli odborníci z Univerzity v Nottinghamu. Právě tito vědci objevili, že někteří šimpanzi mají v srdci kost, který by mohla zásadně ovlivnit vývoj jejich zdraví a dalších důležitých součástí jejich života. Tato srdeční kost je nezbytnou součástí jejich těla a určitě se bude v budoucnu dále zkoumat její další význam. Možná se tak o šimpanzích dozvíme mnohem více, než jsme doposud věděli. Jde o velmi zvláštní nález, protože jen velmi málo druhů má tuto kost, tzv. os cordis, ve svém těle. S tímto vzrušujícím objevem přišli odborníci z univerzitní školy veterinární lékařství a vědy. Před pár dny tento objev zveřejnili na vědeckých stránkách, na nichž si to může přečíst celý svět.

Ohrožený druh

Divocí šimpanzi jsou ohrožený druh a mnoho z nich trpí kardiovaskulárními onemocněními. Právě u tohoto druhu jsou kardiovaskulární onemocnění poměrně běžné. Porozumění jejich životu a objev, který se týká jejich srdce, je tak obrovským krokem v před v rámci medicíny a řízení jejich zdraví a ochrany. Chceme-li tento druh zachovat a šimpanzi chránit, pak je tento objev opravdu výborným pokrokem.

Pomáhá pochopit srdce

Drobné srdeční kosti, os cordis, měří několik milimetrů. S největší pravděpodobností byly tyto kosti vždy přítomné u šimpanzů s idiopatickou fibrózou myokardu. Jedná se o typ srdečního onemocnění, které se vyskytuje u šimpanzů, ale také u lidí. Fibróza myokardu je nejčastějším typem srdečního onemocnění právě u šimpanzů. Toto onemocnění je také spojeno s výskytem srdečních arytmií a náhlou smrtí. Objev může tedy velmi zásadně pomoci překonávat dosavadní potíže, které šimpanzi mají.

Vzácná událost

Objev nové kosti u nového druhu je vzácnou událostí, zejména u šimpanzů, kteří mají velmi podobnou anatomii jako lidé. Vyvolává to však otázku, zda i někteří lidé nemají náhodou tuto kost os cordis. Tento úžasný nález byl umožněn díky několika technologiím, včetně pokročilé zobrazovací metody zvané mikropočítačová tomografie. Tato technologie umožnila skenování srdcí při mnohem větším zvětšení, než u standardních CT nebo nemocničních nebo veterinárních CT.

Další druhy s touto kostí

Podle vědců je hledání způsobů, jak pomoci šimpanzům se srdečními chorobami zásadní. Porozumění tomu, co se děje v jejich srdcích, pomáhá lépe řídit jejich zdraví a pomáhá to zároveň lidem. Srdeční kost je jinak přítomna u mnoha dalších druhů zvířat, například u skotu. Často je velmi velká a řezníci ji odstraňují, aby mohli její maso použít na polévky. Ovce, vydry, psi a velbloudi mají tuto kost také.

Článek Odborníci objevili, že někteří šimpanzi mají zvláštní a vzácnou srdeční kost se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.