Pět nocí v jednom tričku: jak vznikal čichový test věku

Badatelé rozdělili dárce do tří věkových pásem: 20 až 30 let, 45 až 55 let a 75 až 95 let. Původně získali čtyřiačtyřicet vzorků, tři z nich však vyřadili. Dva páchly mýdlem, u třetího nebylo cítit vůbec nic. Do analýzy tak vstoupilo jedenačtyřicet zdravých dárců.

Hodnotitelů bylo nejprve pětačtyřicet. Čtyři z nich vědci vyloučili kvůli hyposmii, tedy oslabenému čichu, zbylých jedenačtyřicet se pustilo do práce. Měli za úkol rozlišovat vzorky mezi sebou, odhadovat jejich věkovou kategorii a posuzovat intenzitu i příjemnost.

Jednotlivce nikdo nepoznával. Šlo o věkovou skupinu, a právě tady se nejstarší dárci od ostatních odlišili. Jako jediní byli správně zařazováni častěji, než by odpovídalo pouhé náhodě. U mladých a středně starých dárců se takový efekt neprokázal. Autoři přitom sami upozorňují, že rozdíly byly skromné a účastníci si svými odpověďmi příliš nevěřili. Nos tedy věkový signál zachytil, jen to jeho majitel sám nevěděl.

Senioři dopadli nejlépe, nejhůř páchli muži v nejlepších letech

Nejzajímavější čísla se skrývají v hodnocení intenzity a příjemnosti. Intenzitu hodnotitelé posuzovali na škále od 0 do 10, příjemnost od −5 do +5.

Muži středního věku obsadili v obou ukazatelích nejhorší příčky. Starší muži naopak skončili na pozitivní straně stupnice, byť jen těsně. Rozdíl je propastný. Pach, kterému společnost přisuzuje nejhorší pověst, vyšel z anonymního testu jako nejvlídnější.

Studie nabízí i vysvětlení. U mladších a středně starých lidí se výrazněji projevují rozdíly mezi pohlavími a podpaží produkuje intenzivnější pach. Ve vyšším věku koncentrace lipidů na povrchu kůže klesá k hodnotám, jaké známe z dětství, a pachové profily mužů a žen se sbližují.

Autoři navíc připouštějí, že by výsledky mohly vypadat jinak, kdyby hodnotitelé věděli, ke komu přičichávají. Označení a původ vůně dokážou hodnocení příjemnosti zásadně posunout. Podle nás právě tady leží jádro celého příběhu. Biologický signál je slabý a spíš neutrální, negativní nádech mu dodává až kulturní nálepka.

2-nonenal: molekula, která stojí za pachem zralé kůže

Švédsko-americký experiment pracoval s lidskými nosy, do chemie se nepouštěl. Tu o jedenáct let dřív zmapoval japonský tým, který vedl Šin’ičiró Haze. Jeho studie v Journal of Investigative Dermatology z dubna 2001 popsala v tělesném pachu látku 2-nonenal. Tento nenasycený aldehyd se objevoval jen u osob od čtyřiceti let výše a s přibývajícím věkem ho přibývalo.

Původ molekuly leží v kožním mazu. Na povrchu pokožky se nacházejí tukové složky, mezi nimi takzvané ω7 nenasycené mastné kyseliny. Jakmile oxidují, vznikají lipidové peroxidy a z nich se uvolňuje 2-nonenal. Haze a kolegové doložili, že množství aldehydu souvisí jak s obsahem těchto kyselin, tak s hladinou peroxidů.

Mechanismus se tím zásadně liší od toho, co běžně považujeme za tělesný zápach. Výrazný pach podpaží u mladších lidí vzniká hlavně působením bakterií, které přeměňují původně nevonné látky z potních žláz. U 2-nonenalu hraje hlavní roli oxidace tuků. Popisuje se jako mastný a travnatý tón, některými nosy vnímaný jako nepříjemný.

Pro debatu o stigmatu je podstatné, kde aldehyd vzniká: v chemii stárnoucí kůže, ve vaně ani v koupelně se jeho původ hledat nedá. Pachová stopa vyššího věku tak představuje biologický podpis proměn pokožky, zanedbanou péči o sebe nedokládá. Přehled pětapadesáti studií o pachu kůže během života, publikovaný v roce 2026, zároveň připomíná, že vůni pokožky ovlivňují také hormony, mikrobiom, léky, strava a prostředí. Náhlá změna pachu proto může stát za pozornost spolu s dalšími příznaky, samotný věkový pach ale žádnou nemoc neprokazuje.

Proč na pach stáří deodorant nestačí a co skutečně pomáhá

Antiperspiranty brzdí pocení, deodoranty překrývají vůni nebo míří na bakterie v podpaží. Oxidaci kožních lipidů však ani jeden z nich přímo neřeší. Parfemace proto může 2-nonenal zakrýt jen zčásti a dá se čekat, že se nahořklý tón časem opět prosadí.

Výzkum hledá cestu přes antioxidanty a látky schopné aldehyd zachytit. Nejkonkrétnější data zatím nabízí malá japonská studie z roku 2012:

• Polyfenolové mýdlo: dvacet mužů ve věku 43 až 75 let používalo čtyři týdny mýdlo se směsí výtažků z čaje oolong, čaje tchien-čcha, zeleného čaje a trpkého kaki. Množství 2-nonenalu i intenzita pachu klesly.
• Výtažky z lilku: laboratorní práce z roku 2025 ukázala, že fenolamidy z lilku a látka N-trans-feruloylputrescin dokážou 2-nonenal vyvazovat a působí antioxidačně. Jde však o mechanismus ověřený v laboratoři, hotový návod pro lidi zatím neexistuje.
• Reaktivita aldehydu: studie z roku 2010 doložila, že se trans-2-nonenal v těle váže na bílkoviny. To vysvětluje, proč se výzkumníci zaměřují na látky, které ho zneškodní dřív, než se usadí.

Samostatnou kapitolou jsou textilie. Aldehyd se drží na oblečení i po praní, přičemž polyester ho pohlcuje ochotněji než bavlna a z bavlny se také snáz vypere. Prakticky z toho plyne několik kroků. Vyplatí se bavlněné pyžamo a povlečení, delší prací programy, u odolných materiálů vyšší teplota nebo prášek s aktivním kyslíkem. Pračku je dobré nepřeplňovat, prádlo rychle sušit a buben pravidelně čistit. Nízkoteplotní praní a vlhké oblečení zapomenuté v bubnu naopak nepříjemným pachům nahrávají.

Biologický podpis místo nálepky: co z výzkumu plyne pro Česko

Podle Českého statistického úřadu žilo na konci roku 2025 v tuzemsku 2 272 755 lidí starších pětašedesáti let, tedy 20,8 % populace. Do poloviny století má jejich podíl vystoupat na 29 %. Debata o tom, jak vnímáme stárnoucí tělo, se tak dotýká čím dál více domácností.

V nemocnicích a domovech pro seniory se vůně biologického stárnutí mísí s pachem léků, dezinfekce, inkontinenčních pomůcek, textilu a nedostatečného větrání. Tahle směs pak v představách splývá s nemocí a chřadnutím. Experiment Susanny Mitro a jejích kolegů nabízí užitečný klíč: umožňuje oddělit samotný věkový pach od automatické asociace se špatnou péčí. Bez kontextu a nálepky vyšla stopa seniorů jako slabá a téměř neutrální.

Autoři se zamýšlejí i nad evolučním smyslem. Ve zvířecí říši může pach vyššího věku signalizovat odolnost jedince, který se dožil úctyhodného stáří, tedy takzvané dobré geny. U moderního člověka však podle nich tato schopnost nejspíš hraje jen okrajovou roli, protože věk odhadujeme hlavně očima.

Článek Lidský nos rozpozná seniora podle pachu, i když ho nevidí. Příčinou není pot, ale rozpad kožních lipidů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Šest úkolů, které odlišily zdravý mozok od oslabeného

Účastníci, dvacet seniorů bez kognitivních potíží a třicet osm s doloženou poruchou, plnili šest zadání odstupňovaných podle náročnosti. Nejprve čistá motorika: nakreslit alespoň deset vodorovných čar za dvacet sekund a udělat alespoň deset teček ve stejném limitu, obojí ve třech pokusech. Pak přišlo psaní. Dvě věty k opsání z karty, dvě věty nadiktované nahlas. Celá sestava běžela na papíře formátu A4 položeném na digitalizačním tabletu WACOM Intuos Pro L s perem WACOM Grip Pen, přičemž software MovAlyzeR zaznamenával pohyb se vzorkovací frekvencí sto snímků za sekundu.

Čáry a tečky odhalily jen drobné odchylky. Opis dopadl podobně. Zlom nastal u druhého diktátu, věty „Os peixes retiravam o ar da água“ („Ryby odebíraly vzduch z vody“). Právě tento úkol, označený jako WS3, přinesl statisticky nejsilnější rozlišení mezi oběma skupinami, s hodnotou p = 0,017 a modelem vysvětlujícím téměř 47 % rozptylu.

Proč diktát prozradí víc než kreslení teček

Při tečkách a čarách mozek řeší v podstatě jedinou věc, koordinaci ruky. Opis přidává vizuální analýzu předlohy a pozornost, ale slova zůstávají před očima. Diktát změní pravidla hry zásadně. Mozek musí současně zpracovávat zvukový signál, rozkládat slyšená slova na jednotlivé fonémy, převádět je do grafické podoby, sériově udržovat celou větu v pracovní paměti a průběžně řídit pozornost i motorickou produkci. Jakmile některá z těchto souběžných operací vázne, propíše se to do pohybu pera.

Devět kinematických stop, které tablet zachytil

Digitální podložka nehodnotila estetiku písma. Sledovala devět proměnných:

• Start Time – doba od zadání po první kontakt pera s podložkou
• Duration – celkové trvání zápisu
• Number of Strokes – počet oddělených tahů
• Stroke Duration – průměrná délka jednoho tahu
• Stroke Length – průměrná dráha tahu
• Peak Velocity – nejvyšší rychlost pera
• Average Velocity – průměrná rychlost
• Average Pressure – průměrný přítlak
• Number of Velocity Inversions – počet změn směru rychlosti, tedy míra plynulosti

U náročnějšího diktátu WS3 se mezi skupinami nejvýrazněji lišily tři parametry: delší celkové trvání zápisu, vyšší počet tahů a pomalejší iniciace pohybu. Prakticky řečeno, senioři s kognitivním oslabením potřebovali víc času na rozjezd, psali déle a jejich zápis byl fragmentovanější, rozpadal se do většího množství oddělených segmentů.

Podle nás právě tato fragmentace představuje nejintuitivnější vodítko i pro laika. Zdravý mozek píše plynule, oslabený mozek „koktá“ perem.

Co to znamená pro české seniory a jejich blízké

V Česku už screening demence existuje. U lidí mezi 65 a 80 lety probíhá v rámci preventivních prohlídek přes rozhovor a test Mini-Cog, případně MMSE, jak stanovuje vyhláška č. 70/2012 Sb. Digitální analýza rukopisu mezi těmito nástroji zatím nefiguruje. Protokol české studie Digidiadem, zaměřené na telemedicínské samovyšetření řeči a paměti, výslovně konstatuje, že podobné digitální aplikace v tuzemsku dosud chybí. Výzkumné zázemí přitom existuje: na VUT v Brně se tým kolem profesora Jiřího Mekysky dlouhodobě věnuje online analýze rukopisu a digitálním biomarkerům neurologických onemocnění.

Aby se digitální test rukopisu dostal do českých ambulancí, potřeboval by českou validaci, populační normy, metodiku a pravděpodobně i úhradový kód. Cesta od portugalské pilotní studie k rutinnímu nasazení v ordinaci praktického lékaře je tedy zatím dlouhá.

Pro rodiny pečující o starší blízké ale studie přináší konkrétní vodítko: všímejte si změn při psaní podle diktátu. Pomalejší rozjezd, trhanější zápis, víc škrtání a oprav, to všechno mohou být signály, které stojí za zmínku při návštěvě lékaře. NZIP upozorňuje, že první záchyt kognitivních potíží často přichází právě od rodiny, a praktický lékař pak může provést podrobnější vyšetření nebo odeslat pacienta ke specialistovi.

Slibný směr s jasnými limity

Studie má sílu v originálním přístupu a v tom, že nehodnotí výsledný text, ale samotný proces psaní v čase. Zároveň má zřetelné hranice. Vzorek čítal 58 účastníků z pobytových zařízení, zdravá kontrolní skupina zahrnovala pouze dvacet lidí. Design byl průřezový, zachytil momentku, nikoli vývoj v čase. Autoři sami zdůrazňují, že teprve longitudinální výzkum na větším a různorodějším souboru ověří, zda kinematické znaky rukopisu dokážou předpovědět kognitivní úpadek dříve, než se projeví v běžném životě. Seniorní autorka Ana Rita Matias pro Frontiers news formulovala dlouhodobý cíl: vyvinout snadno použitelný, časově úsporný a cenově dostupný nástroj pro každodenní zdravotní péči.

Článek Způsob, jakým senioři píší při diktátu, prozrazuje stav mozku. Za rozdílem stojí souhra paměti, pozornosti a jemné motoriky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Falešný telefonát s rodinou

Umělá inteligence začíná mít v moderním světě poměrně rozsáhlé využití. V mnoha ohledech nám dokáže zjednodušit naše životy a její používání je velmi jednoduché. Postupně se však začíná projevovat také její stinná stránka, která dokazuje, že v nesprávných rukou může umělá inteligence představovat poměrně nebezpečnou zbraň.

Redakce VědaŽivě

1 července, 2023

Umělá inteligence je šikovný pomocník, ale zlý pán. Jak ji používat?

Své využití našla také u kybernetických podvodníků, kteří díky ní dokáží obalamutit důvěřivé seniory a připravit je o veškeré úspory. Jeden falešný telefonát s rodinou může důchodce připravit až o 330 tisíc korun, které mu už nikdy nikdo nevrátí.

Umělá inteligence napodobí váš hlas

Využití umělé inteligence pro tento nejnovější podvod je poměrně sofistikované. Podvodníci dokážou umělou inteligenci naučit napodobovat jakýkoliv hlas, který mohou následně využít k podvodnému telefonátu s rodinou. Stačí jim k tomu pouze pár nahrávek, které mohou stáhnout například ze sdílených videí na sociálních sítích.

Redakce VědaŽivě

29 dubna, 2023

Elon Musk varuje před umělou inteligencí, a dokonce ji označil za „největší riziko pro lidskou civilizaci“. I její zakladatel z ní má strach

Podvodníci si tak předem vytipují svou oběť a důkladně se na tento podvod připraví. Během telefonátu se pak snaží z důvěřivé babičky vymámit peníze pro výpomoc v tíživé životní situaci. Ve skutečnosti s obětí ani nemluví. Odpovědi zapisují do programu umělé inteligence, která je následně přetlumočí do telefonu hlasem dítěte nebo vnuka podvedené oběti. Důvěřivý senior však rázem přijde například o 15 tisíc korun.

Brzy se to rozšíří všude

V tuto chvíli jsou případy takového podvodu známé pouze na území Ameriky. Experti na kybernetickou a informační bezpečnost však předpokládají, že brzy dojde k rozšíření do Evropy. Jenom v Americe došlo loni k 5 tisícům těchto podvodů. Meziročně se tak jejich výskyt zvýšil o celé tři procenta. Do budoucna tak můžeme podobné praktiky očekávat také v České republice, takže bychom se na ně měli s rodinou připravit, dokud je ještě čas.

Článek Za hovor s rodinou zaplatila 330 000 Kč: V Česku opět řádí podvodníci, v ohrožení jsou hlavně rodiče se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Podvodný telefonát s rodinným příslušníkem

Umělá inteligence začíná mít v moderním světě poměrně rozsáhlé využití. V mnoha ohledech nám dokáže zjednodušit naše životy a její používání je velmi jednoduché. Postupně se však začíná projevovat také její stinná stránka, která dokazuje, že v nesprávných rukou může umělá inteligence představovat poměrně nebezpečnou zbraň.

Své využití našla také u kybernetických podvodníků, kteří díky ní dokáží obalamutit důvěřivé seniory a připravit je o veškeré úspory. Jeden takový telefonát s rodinným příslušníkem může důchodce připravit až o 15 tisíc korun, které mu už nikdy nikdo nevrátí.

Jednoduché napodobení hlasu

Využití umělé inteligence pro tento nejnovější podvod je poměrně sofistikované. Podvodníci dokážou umělou inteligenci naučit napodobovat jakýkoliv hlas, který mohou následně využít k podvodnému telefonátu s rodinným příslušníkem. Stačí jim k tomu pouze pár nahrávek, které mohou stáhnout například ze sdílených videí na sociálních sítích.

Podvodníci si tak předem vytipují svou oběť a důkladně se na tento podvod připraví. Během telefonátu se pak snaží z důvěřivé babičky vymámit peníze, jako výpomoc v tíživé životní situaci. Ve skutečnosti s obětí ani nemluví. Odpovědi zapisují do programu umělé inteligence, která je následně přetlumočí do telefonu hlasem dítěte nebo vnuka podvedené oběti.

Redakce VědaŽivě

22 listopadu, 2023

Zvedl jeden telefonát a přišel o 777 000 Kč: Tohle se může ještě dnes stát i vám

Předpokládá se masivní rozšíření tohoto podvodu

V tuto chvíli jsou případy takového podvodu známé pouze na území Ameriky. Experti na kybernetickou a informační bezpečnost však předpokládají, že brzy dojde k rozšíření do Evropy. Jenom v Americe došlo vloni k 5 tisícům těchto podvodů. Meziročně se tak jejich výskyt zvýšil o celé tři procenta. Do budoucna tak můžeme podobné praktiky očekávat také v České republice, takže bychom na ně měli naše rodinné příslušníky připravit, dokud je ještě čas.

Článek Telefonát s rodinným příslušníkem se v roce 2024 pořádně prodraží. Kdo si nedá pozor, zaplatí klidně 15 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Generační generalizace

Tohle je jen několik zobecnění, která se zvláště vztahují na generaci narozenou mezi lety 1945–1955. Opakuje se přitom prohlášení, že jsou sobečtí, orientovaní na vlastní požitky a vyžadují stále pozornost. Je tomu ale skutečně tak? Slagsvold a její kolegové se setkali i s dalšími prohlášeními o této generaci. Rozhodli se tedy otestovat, jak tyto náhledy odpovídají reálnému chování.

Použitím dat z velmi rozsáhlé norské studie NorLAJ porovnali údaje o několika generacích, jejich hodnotách i očekáváních. Výsledky ukázaly, že mezi zmíněnou starší generací a tou současnou existují jasně patrné rozdíly. Generace okolo ročníku narození 1950 je více orientovaná na vlastní požitky než jejich rodiče. Jenže když dojde na srovnání této a současné generace, neexistuje podpora pro žádný z podobných předsudků.

Mladí versus staří

Co se týče egocentrického přístupu, tak se obě generace liší jen málo. Obrázek, který Slagsvold získala, ukazuje spíše na to, že mladší generace na tom bude podobně jako současní lidé nad 65 let. Senioři podobné povahy, které teď vídáme, tedy vyrostou z i aktuálně mladé generace. Nabízí se proto otázka určitého vlivu prostředí – jsou dnešní mladí vlastně obětí problémů starší generace?

Vysvětlit něco pomocí generalizace je módní ve veřejné debatě, obvykle jde však o silné zjednodušení a zkreslení. Což může být varování pro politiky i kohokoli dalšího, protože jde o velmi lákavou past. Vznikají tak totiž protimluvy založené na mýtech a dojmech, které nemají v realitě jakoukoli oporu. Nakonec je z toho generační rozpor, či dokonce konflikt v tématu, kde by mělo naopak – v zájmu všech – docházet spíše ke shodě.

Mladá generace a klima

Klimatická debata je tu dobrým příkladem. Existuje hodně náznaků, že mladí lidé přemýšlí o budoucnosti, zatímco staří už myslí jen na sebe. Ovšem mladá generace je obětí ekologických problémů, které vytvořila právě ta starší. Ani to ale není nevyhnutelně pravda. Když se však takové generační zobecnění udrží, může vytvořit výrazný tlak a konflikty mezi oběma generacemi. A to v době, kdy je soudržnost opravdu žádoucí.

Slagsvold proto nabádá k opatrnosti u těchto dojmů a zobecnění, protože mohou mít neblahé důsledky. Je to něco, co je potřeba neustále podrobovat revizi a zjišťovat, zda pro dojmy máme také nějaké reálné podklady. To je podle ní naprosto klíčové. Ostatně to se netýká jen tohoto tématu. Přílišné spoléhání na vlastní dojmy bez skutečných informací a dat je obecným problémem v mnoha diskusích s mnohem větším dopadem.

Jak vnímáte současnou mladou generaci a její možnou budoucnost?

Zdroj: Forskning

Článek Jsou prarodiče rozmazlení egoisté a mladí lidé ti, kteří zachrání svět? Generace nejsou vysvětlení pro všechno, varují výzkumníci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dvě dávky v jeden den

Dne 25. února byl Smith stále v rehabilitačním ústavu, když přišel jeho objednaný čas na druhou dávku vakcíny podle původního termínu. Byl převezen na místo, dostal injekci a v pořádku se dostal zpátky, což potvrdila novinám jeho dcera Dawn Smith Theodore. Jenže v ten samý sen byli hromadně očkováni také pacienti samotné kliniky, kde se v tu dobu Smith zotavoval z původního zranění následkem pádu.

Došlo ke zmatku mezi pacienty s podobnými jmény a Smith získal další dávky vakcíny – pro něj třetí – jen 4 hodiny po té, kterou obdržel přesně podle plánu. Vakcinační plán mRNA vakcín funguje na principu dvou dávek s rozestupem tři až čtyři týdny. Do rehabilitačního ústavu dorazili hasiči s tím, že mají vakcínu pro Victora. Sestřička se ujistila, zda má jít o Victora Smithe a pak jim dala číslo pokoje, líčí dcera.

Příliš důkladné očkování

Ta prohlásila, že její otec už dvě dávky měl. Po třetí dostalo jeho tělo šok a klesl mu krevní tlak. Nevypadalo to vůbec dobře a hrozila mu smrt. Jeho stav se naštěstí časem zlepšil a nyní se úspěšně zotavuje. Personál okamžitě rozeznal příznaky a stejně rychle zareagoval. Požární oddělení vyšetřuje celý incident, protože bylo odpovědné právě za distribuci vakcín pro tento rehabilitační ústav.

„Naše myšlenky jsou s pacientem a jeho rodinou, jak pokračuje ve svém zotavení,“ uvedly všechny zúčastněné instituce ve svých prohlášeních k události, která se odehrála. Naštěstí jde o zcela ojedinělý případ, který ovšem ukázal na nečekané riziko, které je o to vážnější, pokud jde o někoho v tak pokročilém věku, jako je Victor, kterému je 91. V tomto případě to může naštěstí vyprávět jako vtipnou historku a jeho tělo má nejspíše protilátek nadmíru.

Zdroj: Newsweek

Článek Muž dostal v jeden den dvě dávky vakcíny proti covid-19. Následky byly vážné se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.