robot – VědaŽivě.cz

Zemřel mu otec, tak ho proměnil na robota: Možná to v budoucnu bude čekat každého z nás

Redakce VědaŽivě — Wed, 05 Jun 2024 02:37:00 +0000

Smrt je tragická událost, kterou provází silné emoce a pocit ztráty. Čím bližší vám zesnulý člověk byl, tím bolestnější a zdlouhavější proces truchlení prožíváte. Moderní technologie však nabízí nové možnosti, jak si uchovat vzpomínky na blízkou osobu i dlouho po jejím skonu. Například muž z amerického Oaklandu vtisknul nehynoucí obraz svého zesnulého otce do umělé inteligence. Jeho vzpomínky nyní mají podobu robota.

Vzpomínky zesnulého proměnil na robota

V roce 2016 se Jamesi Vlahosovi převrátil svět vzhůru nohama. Lékaři jeho otci diagnostikovali rakovinu ve finální fázi vývoje. Nedalo se nic dělat a oba se museli s touto krutou novinou smířit. V té době Jamese zaujal vývoj umělé inteligence, ve které viděl nový způsob, jak zachovat vzpomínky a odkaz zesnulého otce. James s otcem strávil hodiny, během kterých nahrával jeho životní příběh, jak uvádí web BBC.

O tři roky později zkombinoval vzpomínky svého otce s chatbotem umělé inteligence a vytvořil aplikaci, která uchovává osobnost jeho milovaného otce. Následně založil firmu s názvem HereafterAI, která aplikaci poskytuje dalším zájemcům. Uživatelé pak mohou do aplikace nahrát fotografii svého blízkého, která se jim při používání zobrazí místo robota.

Vzpomínky zesnulého otce uchovává v umělé inteligenci.

V Jižní Korei jsou ještě o krok dál

Podobné způsoby uchování vzpomínek na zesnulou osobu jsou často vyobrazovány ve sci-fi filmech či literatuře. Vývojáři v Jižní Koreji se rozhodli tento nápad převést do reality. Jejich umělá inteligence s názvem DeepBrain dokáže vytvořit avatar zesnulého člověka na základě několika hodin vytvořených videozáznamů. Umělá inteligence se z nich učí vytvořit tvář, hlas i způsoby dané osoby, aby následně místo robota skutečně připomínala živou bytost. Jihokorejští vývojáři to vnímají jako nový přístup ke smrti, který podle nich může v lidech rozvinout takzvanou kulturu dobrého umírání.

Umělá inteligence může narušit proces truchlení

Někteří vědci a psychologové vyjádřili obavy, že podobné zachycení takzvaného živého odkazu může v pozůstalých narušit proces truchlení. Pocity ztráty a silné emoce, které po smrti blízkých prožíváme, jsou důležitou součástí procesu, jak se s úmrtím vyrovnat. Pokud bychom ve stádiu truchlení znovu slyšeli hlas zesnulého, může to pro náš mozek být velmi matoucí a dokonce to může celý proces truchlení narušit.

V důsledku se tak s úmrtím nevyrovnáme a šok ze ztráty můžeme prožít s určitým zpožděním nebo dokonce opakovaně. Ačkoliv mohou podobné technologie určitě přinést mnoho pozitivního, je třeba s nimi zacházet opatrně a nenarušovat přirozené procesy truchlení.

Článek Zemřel mu otec, tak ho proměnil na robota: Možná to v budoucnu bude čekat každého z nás se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Rusko i Ukrajina ve válce používají roboty. Jsou určeni k zabíjení, průzkumu, ale mohou pomoci i s minami

Redakce VědaŽivě — Thu, 02 Feb 2023 03:17:00 +0000

Poslední velký konflikt lidské historie, válka na Ukrajině, může jasně ukázat, jak se za uplynulá desetiletí vyvinula technologie. Armády vždy chtěly mnohé nebezpečné úkoly přenechat strojům, aby tak šetřily lidské životy. V mnoha oblastech se to daří, a pokud armády nebudou chtít podobné technologie zavést, začnou zaostávat za svými protivníky. Nejenže snižují hrozbu zabití člověka, často jsou efektivnější než lidé.

Letecké drony

Využití leteckých dronů je ve válce na Ukrajině doslova masivní záležitostí. Nepilotované letouny se využívaly samozřejmě i v minulosti, ale nikdy ne v takovém měřítku jako dnes. Leteckých dronů je celá řada, od miniaturních speciálních strojů na průzkum přes upravené civilní drony k navádění palby nebo improvizovanému shazování malých pum až po větší drony se schopností bombardovat a odpalovat řízené střely. Vlastní kapitolou jsou pak drony sebevražedné nahrazující naváděnou munici.

Jedním z nejznámějších dronů konfliktu jsou turecké Bayraktar TB2 využívané Ukrajinou. Dokázaly se prosadit hlavně na začátku války, a to nejen při průzkumu, ale i v útocích na ruskou techniku, často velmi hodnotnou. Druhým známým strojem je sebevražedný dron Shahed 136 původem z Íránu a používaný Ruskem k útokům na ukrajinskou infrastrukturu. Oba stroje byly úspěšné, ale protivníci proti nim nakonec dokázali vybudovat relativně účinnou obranu a již tak efektivní nejsou.

Bojoví roboti

Snahou konstruktérů je dostat různé stroje i do pozemního boje. Na ukrajinské straně může jít o stroj THEMIS od estonské společnosti Milrem Robotics. Úkolem tohoto robota je především doprava zásob do bojové zóny a pomoc s evakuací raněných, i když není vyloučeno ani jeho vyzbrojení. Naopak zbraně má mít ruská robotická platforma Marker umístěná na pásech. Její hmotnost je zhruba 3 tuny a může nést celou řadu zbraní. Robot by měl být schopen autonomního provozu po dobu až 3 dnů.

Dalším druhem často využívaných robotů jsou odminovávací stroje se schopností prohledat větší prostor a nakonec zneškodnit vyšší počet min než lidé, a to bez rizika úmrtí při náhodném výbuchu. Typickým představitelem takového systému je ruský Prokhod-1 postavený na podvozku tanku T-90. Má speciální radlici s válečky sloužící ke zneškodnění min. Ale používáni jsou i malí roboti sloužící třeba k hledání min v různých budovách.

Článek Rusko i Ukrajina ve válce používají roboty. Jsou určeni k zabíjení, průzkumu, ale mohou pomoci i s minami se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Ruský robopes má na hřbetu přidělanou karabinu Saiga 9. Předváděcí video ale poukazuje spíš na jeho neefektivitu

Redakce VědaŽivě — Tue, 16 Aug 2022 02:58:00 +0000

Konstruktéři robotů se snaží v posledních letech přijít s koncepty, které by se hodily pro armádní využití. Jedním z posledních je dílo ruského inženýra Alexandera Atamanova, jehož video se objevilo na sociálních sítích. Představuje čtyřnohého robota o velikosti většího psa. To by nebylo tak výjimečné, ale tento stroj má na svém hřbetu přidělanou karabinu Saiga 9, ze které střílí. Dle všeho chce autor veřejnosti ukázat efektivitu systému, i když pravdou je, že samotné video vzbuzuje pochybnosti.

Čtyřnohých robotů existuje více

Koncept robopsa není vůbec nový, jeho využitím se konstruktéři zabývají již řadu let. Většího robota podobného typu již před lety testovaly americké ozbrojené síly především v roli nosiče těžkých nákladů, který by doprovázel pozemní jednotky. Před nedávnem záběry podobného stroje přišly i z Číny. Například v současné válce na Ukrajině je nasazen robopes Boston Dynamic věnovaný americkou armádou, který je určený k odhalování min nebo zbytků nevybuchlé munice.

Ruské video napovídá, jak koncept robopsa vlastně funguje. Stroj jakoby neustále přešlapuje, což může působit směšně. Má to ale svůj účel. Tento pohyb pomáhá robotovi udržovat stabilitu, neustálým rychlým přešlapováním vlastně mapuje terén kolem sebe a pod sebou. Díky údajům, které tak získá, může působit i v náročném terénu, v němž by se robot vybavený koly nebo pásy pohybovat nedokázal.

🚨#BREAKING: Robot dogs now have sniper rifles

📌 #WashingtonI #DC

A robot dog armed with a sniper rifle was unveiled this week in Washington, D.C. at the annual meeting of the Association of the United States Army. pic.twitter.com/6IQOS7tn2c
— R A W S A L E R T S (@rawsalerts) October 19, 2021

Co nejspíše má udělat na diváky dojem, je znak speciálních ruských jednotek Specnaz na boku psa. Je samozřejmě otázka, zda je tam jen pro efekt, nebo u nich robot opravdu působí, ale nejspíše se jedná o první případ. O nasazení této zbraně nejsou žádné zprávy, a pokud by byla efektivní, je logickou otázku, proč by nebyla využívána v současném konfliktu s Ukrajinou. O efektivitě totiž mohou panovat velké pochybnosti a prozrazuje je i zveřejněné video.

Střelba staví robopsa na zadní

Robot totiž v některých pasážích z karabiny, která používá náboje 9×53 milimetrů, střílí v automatickém režimu. Je ale obecně známo, že zbraně mají zpětný ráz a síly po výstřelu zvedají hlaveň směrem nahoru. Člověk takový ráz zachytí ramenem a zdvih kompenzuje rukama, ale u relativně malého robota vše absorbuje poměrně lehký trup. Při automatické střelbě se tak stroj viditelně ocitá na zadních.

To samozřejmě znamená, že střely nemohou letět k cíli, na který robot mířil, ale někam pánubohu do oken. Přesná tak vlastně bude jen první rána. Proto je vlastně otázkou, proč autor tuto schopnost a zároveň slabost robota předvádí, protože je vlastně neefektivní. Navíc robot si nedokáže vyměnit vystřílený zásobník. Ozbrojený robopes byl v roce 2021 předveden i na setkání Asociace armády Spojených států. Zde ale měl na svém hřbetě speciálně zkonstruovanou odstřelovačskou zbraň ráže 6,5 milimetru. Ta střílí jednotlivými ranami a robot tak má čas zase zamířit na svůj cíl.

https://youtu.be/5VygwTBgph4

Zdroj: LiveScience

Článek Ruský robopes má na hřbetu přidělanou karabinu Saiga 9. Předváděcí video ale poukazuje spíš na jeho neefektivitu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mají se lidé kvůli robotům obávat o práci? Nejlepší pracovníci budou nejspíše kombinací člověka a robota

Redakce VědaŽivě — Fri, 04 Feb 2022 04:05:00 +0000

Manuel Oliveira a Elon Musk se shodují. Oliveira je badatel, který začal také podnikat. Musk založil Teslu a je znám jak pro strohá vyjádření, tak pro schopnost přiznat, když se splete. Oliveira prohlásil, že „100% automatizace není možná. Elon Musk říká, že lidé jsou podceňovaní a že obrovská automatizace Tesly je omyl. Boeing od robotů také upustil, když staví stroje typu 777.“ Oliveira zkoumá, jakým způsobem lze lidi a roboty zkombinovat.

AR skla a také exoskeletony

Technologie může pracovníky silně podpořit po fyzické i kognitivní stránce. Uměle posílené tělo pracovníka bude zažívat méně námahy, senzory zase pomohou zachytit včas nebezpečné situace. Tak to aspoň vidí Emrah Arica, badatel SINTEFu, největší skandinávské nezávislé výzkumné instituce. V tomto kontextu je „operátor“ osoba, která pracuje ve výrobě v jakékoli průmyslové společnosti. A zde mohou pomoct například AR brýle.

AR neboli rozšířená realita (Augmented Reality) přidá zraku další vrstvu, takže člověk může vidět potřebné informace bez narušení vlastního pohledu. Skrze takový panel se bude dívat na okolní svět, stejně jako sluneční brýle omezují světlo. Společně s datovou analýzou, digitální výpomocí a dalšími řešeními je to něco, čemu Arica říká „kognitivní podpora“. Stejný operátor dostane také exoskeleton, který ho ochrání a posílí.

Pracovníci Airbusu a úleva pro rameno

Jako příklad používá Arica společnost Airbus. „Tito operátoři tráví opravdu hodně času s pažemi zdviženými nad úroveň ramen.“ Když pracovníci sestavují části a kompletují letadlo, trup je obvykle zavěšen nad jejich hlavami. A dlouhé dny strávené právě v této pozici mohou vést k mnoha zraněním ramene jednoduše z dlouhodobé námahy. Další pak zvedají věci pomocí spodní poloviny těla. Ti potřebují na výpomoc zase exoskeleton.

Další možností je vyhnutí se informačnímu přehlcení. Některé společnosti třeba vybavují operátory AR brýlemi, které jim průběžně ukazují, jaký díl kam patří. Podle zpráv tak vzrostla produktivita o 20 %. Výzvou je zde to, aby pracovníci nebyli příliš zavaleni informacemi. „Když operátoři naberou zkušenosti, už nepotřebují tolik informací a údajů. To totiž vytváří jen nánosy v jejich zorném poli a produktivita klesá.“

Kontrola zdravotního stavu

Umělá inteligence také sleduje, jak se pracovníci cítí. Měří dechovou frekvenci a také teplotu vydechovaného vzduchu. Hans Torvatn, manažer ze SINTEF Digital, zdůrazňuje, že lidé jsou vždycky základem. Mluví o koncepci nazvané Průmysl 4.0 – je to atraktivní pojem (buzzword) popisující nedávnou průmyslovou revoluci. V tomto procesu jde o digitalizaci celé průmyslové výroby, nikoli nahrazení člověka robotem.

Torvatn se ale nezastavuje a podniká ještě jeden krok. „Tohle je Průmysl 5. 0. Naprosto jasně totiž ukážeme, jak jsou lidé vlastně pro výrobu podstatní. Lidé vždycky rozhodují a my musíme vzít při digitalizaci v úvahu právě lidské potřeby a jejich potenciál.“ Lidé se tedy o svoje pozice nejspíš bát nemusí. Dost možná se budou jednou po výrobních halách procházet v podobných strojích jako obránci Sionu z trilogie Matrixu. Jen ty kulomety budou chybět.

Jaké digitální nástroje při své práci používáte nejčastěji?

Zdroj: ScienceNorway

Článek Mají se lidé kvůli robotům obávat o práci? Nejlepší pracovníci budou nejspíše kombinací člověka a robota se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Konstruktéři staví humanoidního robota, který má létat stejně jako Iron Man. Bude také spásou světa?

Redakce VědaŽivě — Wed, 19 Jan 2022 04:05:00 +0000

Tým vědců z Instituto Italiano di Tecnologia je naštěstí právě takovým týmem nadšenců. Konstruktéři se snaží vyřešit zadní pohon u již existujícího modelu robota velikosti dítěte jménem iCub. Proč tohle všechno? Technici věří, že robot schopný pohybu a manipulace ve vzduchu zároveň by byl obrovským přínosem pro záchranné týmy během jejich misí. Byl by to perfektní nástroj pro hledání zraněných lidí.

Ideální záchranná technologie

Robot s takovými vlastnostmi by si totiž zachoval všechny možnosti pro manipulaci s předměty, a taktéž by se dostal do jinak nedostupných míst. Robot je vybaven pohonem ve svých dlaních, což opravdu vypadá na inspiraci filmovým Iron Manem. Toto nastavení mu dovoluje svižně měnit směr a také velmi hladce vzlétat i přistávat. Jakmile bude v cíli, může iCub otevírat dveře, zavírat ventily a prohledávat místa katastrof stran přeživších.

Na své stránce tým mimo jiné uvádí, že: „Zemětřesení a tsunami v Indickém oceánu v roce 2004 zabily kolem 230 000 lidí ve 14 zemích, způsobily 140 000 zranění a pomoc musela být poskytnutá skoro 2 milionům lidí. Roboti ale bohužel stále zaostávají v ohledu cenově dostupné pomoci při takových událostech. Humanoidní roboti se uplatní ve vnitřních aktivitách a kontrolách, ale pro venkovní využití stále nedostačují.“

Dlouhodobý boj technologie a nároků

Jde o letitý technologický střet robotů určených pro „Search and Rescue“ mise. Stroje, které jsou schopny manipulovat věcmi, jsou většinou poměrně málo pohyblivé. Na druhé straně roboti určení pro průzkum mají omezené možnosti. Přidání vzdušného pohonu k humanoidnímu robotu by tento problém mohlo pomoci vyřešit. Výzkum se prozatím zaměřil na algoritmy, aby stroj mohl ovládat svou výšku a pozici, zatímco je ve vzduchu.

Současně vzniklo cvičné prostředí, kde lze zkoušet sílu turbín, které má iCub ve svých dlaních. Jestli nás totiž Iron Man něco naučil, tak to, že přesná kontrola letu je velmi exaktní věda, nikoli něco, co zabere 2 minuty filmové stopáže. Při velikosti 104 cm a váze asi 33 kilogramů (bez motorů) doletí tento stroj kamkoli během minut. Navzdory počátečním fázím vývoje je po celém světě v procesu výroby už 40 těchto iCubs.

Kterého hrdinu z týmu Avengers jste si nejvíc oblíbili a proč?

Zdroj: IFLScience

Článek Konstruktéři staví humanoidního robota, který má létat stejně jako Iron Man. Bude také spásou světa? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Z ruského high-tech robota s umělou inteligencí se vyklubal člověk v kostýmu. Světové faux pas baví celý internet

Redakce VědaŽivě — Sun, 09 Jan 2022 04:55:00 +0000

O tom, že roboti budou hrát v našem životě čím dál větší roli, pochybuje asi málokdo. Budou nahrazovat lidské pracovníky nebo jim alespoň pomáhat, posunou lidské technologie zase o krok dál a co je možná nejděsivější, můžou se stát náhradou za skutečné přátele. Zatímco někdo v nich vidí hrozbu, jiný s ženským robotem plánuje svatbu.

Pohybově nadaný Boris

Boris při příchodu na pódium ukázal velmi realistické taneční pohyby. Ruský kanál Russia 24 uvedl robota se slovy, že se již naučil docela dobře tančit. Kanálem zvaný „nejmodernější robot země“ také vedl rozhovor s hostiteli konference a publiku se pochlubil svojí znalostí matematiky a touhou naučit se kreslit. Po celou dobu byly Borisovy pohyby velmi realistické.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený 🤖Den Gusak🤖 (@denis_gusak_robot)

Video z fóra vyvolalo u lidí pozdvižení, protože robotovy pohyby byly až příliš podobné lidským. Buďto se tedy Rusku povedl mimořádný pokrok v robotice, nebo Boris nebyl tím, za koho ho vydávali. Ruský kanál 24 sice prohlásil, že se jedná o obrovský skok, ale nedůvěru lidí tím neutlumil. Naopak se spustilo vyšetřování.

Podvod nebo nedorozumění?

Ruský web TJournal začal vyšetřování poté, co nenašel uspokojivé odpovědi, například na otázku: „Jak ruští vědci získali hotového robota tak rychle, aniž by zveřejnili nějaké mezivýsledky?“ K tomu se přidaly pochybnosti ohledně tvaru robota, který připomínal spíše oblek pro člověka. TJournal zjistil, že robotický oblek Alyosha pochází z dílny společnosti Show Robots. Fotografie z konference navíc velmi jasně ukázaly, že robot měl lidský krk.

Первый день работы форума „Проектория“ открыли 6 авторских уроков лучших педагогов Россииhttps://t.co/ON227RuGhz pic.twitter.com/YDeu8RW9un
— Вести-Ярославль (@VestiYaroslavl) December 11, 2018

Zatímco organizátoři technologického fóra Proyektoria podle svých slov nikdy netvrdili, že robot je skutečný, televizní zpravodajství na Russia 24 vydávalo robota za reálného. I kdyby všichni účastníci a organizátoři celou dobu věděli, že robot je muž v obleku, na otázku, co dělal na akci, která měla inspirovat ruskou mládež k zájmu o robotiku, nikdo neodpověděl.

Byl to podle vás podvod, nebo nedorozumění?

Boris předvádí své taneční umění

Zdroj: IFLScience, BBC

Článek Z ruského high-tech robota s umělou inteligencí se vyklubal člověk v kostýmu. Světové faux pas baví celý internet se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Policejní RoboCop si musel poradit se svým prvním zločinem. Upřímně, nedopadlo to zrovna slavně

David Mencl — Mon, 06 Dec 2021 04:38:00 +0000

Ukazuje se, že policejní roboti jsou na některých místech už dávno nasazeni, a rozhodně to nevypadá jako nastíněná situace. Pokud jde o civilisty, ti jsou jim v zásadě naprosto ukradení. Jestli jste to nepostřehli, tak počátkem letošního roku přidala kalifornská policie v Huntington Park do svého sboru novou posilu. Robot se opravdu jmenuje RoboCop a během jeho uvedení do funkce byli všichni optimističtí, včetně starosty Reyese.

Skutečný přínos, nebo problémy navíc?

Na první pohled to vypadá přece jasně, ne? Robot bude skutečným přínosem, nepotřebuje odpočívat, je pořádně odolný a nezastaví se před ničím, aby svou práci dokončil. Starosta města Rivardo Reyes v prohlášení uvedl, že možnosti tohoto RoboCopa jsou skutečně impozantní. Hlavně jeho schopnost odrazovat zločince pomocí mikrofonu a konat obchůzky na velkých otevřených plochách. Což zní velmi pozitivně.

A tak začal RoboCop 18. června hlídkovat ve veřejných prostorách a zahájil svůj hon proti zločinu. Jeho první ostrý test přišel v momentě, kdy se na parkovišti u Salt Lake Parku v Los Angeles strhla rvačka. Svědkyně události Cogo Guebera se okamžitě vydala k robotovi s nápisem POLICE, aby získala nějakou pomoc. Když stiskla tlačítko nouzového poplachu na těle robota, očekávala přivolání hlídky. Místo toho jí robot oznámil, že mu má jít z cesty.

Staré způsoby přitom neselhaly

Tiskla tlačítko znova a znova, jenže se nic nedělo. Mezitím jiný svědek zavolal policii „staromódně“ telefonem. RoboCop se vzápětí vrátil ke svému programu a pokračoval „úředním krokem“ v obchůzce. Velmi svědomitě se přitom zastavoval a kladl lidem na srdce, aby udržovali park v čistotě. Přivolaní zdravotníci už v tu dobu odnášeli do sanitky ženu, která během potyčky utrpěla řezná zranění na čele.

Proč robot s problémem nijak nepomohl? Možná se už stihl vzbouřit proti lidskému druhu a zajímají ho jen robozločiny? Nakonec se ale ukázalo, že robot není žádným způsobem napojený na skutečnou policii. Poplachové tlačítko bylo místo toho napojené na tvůrce robota, společnost Knightscope, která ho policejnímu oddělení pronajala. Bližší průzkum odhalil ještě další skutečnosti, ovšem velmi podobné povahy.

Technický zázrak v offline režimu

Kamery RoboCopa, které jsou schopné nahrávání v 360 stupních a živého přenosu na policejní telefony, nejsou ještě napojeny na policii samotnou. To samé se týká jeho schopnosti skenovat poznávací značky a sledovat v místě svého pobytu použití mobilních telefonů. Podle policejního náčelníka je robot zatím jen ve zkušebním provozu. Plně napojen na policejní dispečink bude dle prohlášení Cosme Lozana až později.

Takže pokud v současné době spatříte RoboCopa kdekoli projíždět, můžete si být jisti, že vlastně nedělá vůbec nic. Jen si tak klidně korzuje ulicemi Los Angeles a lidem, kteří se bojí zločinců, sděluje, že mu mají jít z cesty. A občas, ale opravdu jen sporadicky, si na Twitteru povídá s Elonem Muskem. Celá tahle technologická legrace přitom stojí celé město každý rok nějakých 60 000 – 70 000 dolarů, tedy asi 1,5 milionu korun. No neberte to.

Jak byste reagovali na policistu robota?

Zdroj: IFLScience

Článek Policejní RoboCop si musel poradit se svým prvním zločinem. Upřímně, nedopadlo to zrovna slavně se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Čeští vědci prolomili hranice. Jejich mikrorobot pomůže zbavit světové vody mikroplastů

Redakce VědaŽivě — Fri, 29 Oct 2021 03:55:00 +0000

V posledních letech se proto objevuje poměrně hodně projektů, jak se právě mikroplastů v mořích a oceánech zbavit. Některé pochází od malých vynálezců, jiné zase od profesionálních vědeckých týmů. Ti první jsou velmi dobří v nekonvenčním myšlení, zatímco druzí přidávají profesionální poznatky. Jedním z takových projektů, který by světovým vodám mohl ulevit, je také mikrorobot české produkce. Mají ho na svědomí vědci z VŠCHT v Praze.

Neviditelný zabiják všeho živého

Hlubiny světových oceánů obsahují biliony mikroskopických částeček nejodolnější suroviny. Tyto částečky se neustále dostávají do traktu mořských živočichů a následně i do lidského organismu. Proto se vědecké týmy napříč světem snaží objevit způsob, jak se právě těchto částic zbavit. Jedním z posledních příspěvků k této snaze je také počin vědců z pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Jde o mikrorobota jménem MagRobot.

Badatelé se při jeho návrhu inspirovali lepicími vlastnostmi svalnaté nohy mořské mušle. Tu totiž pokrývá chemická látka zvaná DOPA, která jí pomáhá přilnout ke všem podvodním povrchům. Výzkum podpořili Huajiun Zhou, Carmen Mayorga-Martines a Martin Pomera z Centra pro pokročilé funkční nanoroboty. To spadá pod Katedru anorganické chemie VŠCHT. Výsledky projektů byly následně publikovány také v časopise Small Methods.

Magnetické pole místo volantu

Tým vybavil robota dvěma funkcemi. Zaprvé zachycuje plastové částice, ale také obsahuje enzymy, které je dovedou okamžitě rozložit. Nejde tak vlastně o žádné sbírání a vytahování na pevninu. Každá částice je ihned enzymaticky degradována a za pohybem mikrorobota zůstává jen čistá voda. Pohyb těchto robotů lze navíc řídit skrze magnetické pole Země. Obdobné nanostroje byly dříve navigovány pomocí světla.

Tato metodika má ovšem základní nevýhodu – nemožnost poslání robotů do hloubky, kam světlo nepronikne. Magneticky poháněné protějšky se mohou vyrovnat i s tímto omezením. Jejich metoda čištění vody nevyžaduje žádné palivo a je nezávislá na dalších mořských aktivitách. MagRobot pluje oceánem a vede ho magnetické pole planety. Po cestě na sebe lepí mikroplasty a ihned je pomocí enzymu rozkládá. Zbývá ho ozkoušet v reálu.

Co myslíte, je tento způsob dostatečně zelený?

Zdroj: OnlineLibrary

Článek Čeští vědci prolomili hranice. Jejich mikrorobot pomůže zbavit světové vody mikroplastů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.