Latinská pocta velikosti pavouka

Vedoucí výzkumu, hlavní badatel muzea a kurátor sekce arachnologie Dr. Michael Rix, podotkl, že jméno nového druhu nebylo jen poklonou samotnému projektu, ale i velikosti tohoto členovce. „Jméno Euoplos dignitas je odvozeno z latinského dignitas, které znamená důstojnost nebo velikost. Je to odraz ohromující velikosti jedinců tohoto pavouka. Kromě toho také spojení s projektem GID, který náš výzkum financuje,“ vysvětluje Rix.

„Tento druh je znám jen z několika lokalit kolem Einsvold a Monto v Central Queensland. Hodně obyvatelného prostoru ztratil kvůli mýcení, takže je nejspíš ohroženým druhem. Podpora z projektu DIG je životně důležitá v dalších výzkumech biodiversity Queenslandu.“ Euoplos dignitas je velký pavouk z čeledi sklepoušovití, který žije v otevřené krajině a staví si doupata v černé půdě oblasti. Vědcům poblahopřála i ministryně Leeanne Enoch.

Zkoumání ekologie a biodiverzity

„Queenslandská síť muzeí byla v roce 2022 zvlášť uznána pro svou významnou roli ve sdílení místních příběhů s celým světem,“ řekla ministryně. „Nový pavoučí druh je tak výborným příkladem přelomového výzkumu, jaký tu badatelé provádí. Naše vláda je hrdá na to, že může podporovat jejich síť a vytvářet hodnotná partnerství, jako je to s projektem DIG. Vede nás to k novým znalostem a dává místním lidem šanci setkat se se zázraky vědy.“

Generální ředitel sítě Queensland Museum Dr. Jim Thomson řekl, že práce v projektu DIG sahá daleko za digitální práci. „Tento projekt také pomáhá našim muzejním týmům přímo v terénu. Odhalujeme tak novinky o biodiverzitě Queenslandu i našich již existujících sbírek. Ty pak můžeme digitálně sdílet s návštěvníky i dalšími badateli po celém světě,“ uvedl Dr. Thompson. „Projekt v Brigalow Belt znamenal cílenou terénní práci mnoha lidí.“

Dokumentace nových druhů, světová spolupráce

„Vznikla tak nová kolekce, zdokumentovali jsme nové druhy a porozuměli ekologii i možnostem zachování druhů v regionu.“ Adam Webb, vedoucí oddělení zdraví, bezpečnosti a prostředí, pro BMA uvedl, že nový pavouk bude jen jedním z mnoha odkazů projektu DIG. „BHP, BMA a Queensland Museum mají dlouhotrvající vztahy a skrze projekt DIG jsme hrdí na to, že můžeme tyto sbírky otevřít veřejnosti,“ uvedl Adam.

„Je to pocta mít pavouka pojmenovaného po našem projektu. Ještě úžasnější však je vidět reálné výsledky pocházející z bádání, které existuje jen díky tomuto projektu.“ Informace o novém druhu byly aktuálně uveřejněny v Journal of Archeology.

Článek Badatelé objevili zcela nový druh pavouka. A je obrovský se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Poměrně výživný živočich

Existuje docela slušná šance, že vám některý výrazně otravný kamarád sdělil, že člověk spolkne v průměru 8 pavouků za rok. Neradi vám kazíme dojem, ale je to přesně tak. Dobré na tom je, že valná většina z tohoto nepříliš velkého množství zemře už někde v jícnu, a vy tak dostanete jen trochu proteinů navíc. Kromě toho jsou také bohatí na kyselinu listovou a zinek. Není tedy od věci o nich uvažovat jako o neplánované, ovšem zdravé noční svačince.

A jakkoli děsivě to může celé znít, není opravdu žádný důvod k obavám. Pokud tedy netrpíte arachnofobií nebo podobnou poruchou, například deluzivní parasitózou. Jinak se jí také říká Ekbomův syndrom a jde o psychologickou poruchu projevující se obrovským strachem z toho, že se do vás dostane nějaký hmyz. Takto postižení lidé cítí často různé svědění, mdloby nebo si myslí, že jim zrovna něco leze po noze, případně rovnou pod kůží.

Skutečně rizikových jen 12 druhů

Pokud jsou tyto pocity jen vaše iluze, mohl by skutečný pavouk vůbec přežít uvnitř těla? Obecně vzato pavouci na člověka nezaútočí, pokud se necítí výrazně ohroženi. Když se vám ale jeden dostane do pusy, může vás otrávit? Navzdory populárnímu přesvědčení neexistuje nic jako jedovatý pavouk. Zcela jednoduše pro nás nejsou toxičtí a některé národy si je dokonce připravují jako oblíbenou pochoutku. Co když se však dostane dovnitř?

Na světě je 40 000 druhů pavouků a pouze 12 z nich může člověka vážně zranit. Dorůstají velikosti 5 cm a mají tak silná kusadla, že projdou i skrze nehty. Koušou hodně hluboko, aby se ujistili, že se jed dostane až do krve oběti, navíc přežijí pod vodou i 30 hodin. Jakkoli odolně to působí, žaludeční kyseliny jsou mnohem horší. Ani jedovatý pavouk pro ně není soupeř. Existuje samozřejmě možnost, že se jim povede zachytit na vašem jícnu.

Odežene je i vaše dýchání

V takovém případě byste potřebovali asi 2–12 injekcí protijedu, tedy podle závažnosti symptomů. Jed je naštěstí škodlivý jen tehdy, když je vpíchnut, takže ani jedovatí pavouci nejsou při spolknutí škodliví. Další obavou je, že se v noci dostanou do ucha, což je však velmi nepravděpodobné. I kdyby si tam našel místečko, první sprcha ho vyplaví. Navzdory různým legendám se vám pavouk vždycky raději vyhne.

Nečekejte tedy přes noc žádné superschopnosti. Nabízí se však otázka, jestli si na noc pořizovat nějakou síť proti hmyzu. Rozhodně ne kvůli pavoukům, leda proti komárům. Pavouci mají hodně senzorů na rizika a lidé dělají hodně rámusu, ať už jde o chrápání či obyčejné dýchání. Když už by se vám opravdu dostal do otevřené pusy, zřejmě ho zabije jedno pořádné zakašlání. Pavouci ve vás jednoduše nepřežijí.

Článek Co když – třeba ve spánku – spolknete pavouka: Vajíčka nakladená v žaludku, otrava jedem a další povídačky. Jaká je realita? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zdroj mnoha informací

Trojrozměrné skenování pomocí špičkových počítačů dovolilo podrobně reprodukovat strukturu pavučiny. Tak se zjevily také další rysy interakcí a vztahů mezi jednotlivými vlákny. Vyšlo totiž najevo, že doslova všechna vydávají zvuky. A tyto zvukové projevy se značně liší podle okolní situace. Vlákno může kupříkladu vibrovat pouhým závanem větru nebo se zatřese pohybem kořisti. To samé samozřejmě způsobí i přítomnost vetřelce.

A pokud je takový vliv příliš silný, vlákno – případně celá část sítě – se rovnou přetrhne, což se odrazí na zbytku struktury. Pro pavouka je to nenahraditelná informace a také návod, jak se v takové situaci má zachovat. Je jasné, že cílem hmyzu není skládat hudbu. Vědecký rozbor ovšem ukázal, že pavučina je tak harmonicky strukturovaná, že její melodie se rodí sama. Tedy v případě, že jsou její vibrace převedeny na zvuky konkrétních nástrojů.

Síť, která skrývá opravdu hodně

Pavučiny navíc kořist jen nezachytávají, ale naprosto cíleně lákají. Máme za to, že pavouci staví sítě na slibných „dopravních“ místech, kde se dá předpokládat zvýšený výskyt hmyzu. A následně jen čekají, co se bude dít. Nicméně hodně pavouků volí mnohem proaktivnější přístup. Jejich sítě jsou navrženy tak, aby hmyz lákaly, nejen polapily ten, který do osidel omylem zabloudí. Sítě se lesknou a třpytí zcela cíleně, protože mnoho druhů hmyzu vidí lépe v UV vlnových délkách.

Takto navržená síť také připomíná mezery ve vegetaci a hmyz proto láká letět právě tudy. Mnoho pavouku předělá prakticky celou svou síť v průběhu každého dne. Větší sítě je stojí více energie, takže je to poměrně náročné. Velké úlovky ale podle všeho více než vyváží investovanou energii. Pavučiny jsou tak mnohem komplexnější nástroj, než se na první pohled zdá. Což ovšem platí o většině věcí, které se dají v přírodě najít.

Na jakém místě doma pravidelně nacházíte pavučiny?

Zdroj: ScienceNews

Článek Jaké zvuky vydává pavučina? Vědci nasnímali její strukturu a zachytili tóny měnící se v ohromující melodii se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jaké následky by jejich absence měla?

Co by se stalo s dalšími brouky? Rostly by počty nemocných? Jak by to změnilo budoucnost medicíny? Pavouci jsou velmi plodní a zatím víme o 45 000 existujících druzích. Vědci přitom odhadují, že dvojnásobek tohoto množství ještě nebyl objeven a poznán. Také se znatelně liší velikostí, nejmenší samoanský pavouk je menší než 1 milimetr, zatímco sklípkan největší dosahuje až 30 centimetrů.

Každý druh pavouka v sobě má v průměru 500 zcela jedinečných toxinů, které jim dovolují jejich kořist paralyzovat, zabít a zkapalnit. Ale jak nebezpeční jsou vlastně pavouci lidem? Z celého právě popsaného spektra nám může skutečně ublížit pouhých 12 druhů. Na rozdíl od jiného hmyzu pavouci útočí jen tehdy, pokud se sami cítí dostatečně ohrožení. Krom toho nepřenáší nemoci, jako například komáři, štěnice nebo vši.

Pavouk jako nenahraditelný článek přírody

Hodně pavoučích druhů se ve skutečnosti živí právě tím hmyzem, který pro lidi představuje mnohem větší riziko. Takže ano, měli bychom jim poděkovat. V případě, že by pavouci opravdu zmizeli, budeme záhy pozorovat silné přepětí v hmyzí populaci a vzestup mnoha druhů nákaz. Rozhodně se to bude týkat malárie, horečky dengue a několika dalších. Bez pavouků budou prosperovat mnohem horší tvorové.

To se dále projeví na celém potravním řetězci, protože dojde i na úrody zemědělských plodin. Pšenice, obilí, kukuřice, žito nebo brambory budou první na řadě a zaútočí na ně celé nekontrolovatelné mraky hmyzu. Museli bychom velmi svižně vyvinout vhodné pesticidy, které jsou ovšem další hrozbou pro náš vlastní druh i životní prostředí. Vzhledem k následkům takového zásahu do zemědělství bude potřeba přehodnotit jídelníček.

Nejen striktní změna stravovacích návyků

Brouci jako potrava jsou v Evropě stále spíš výstřelkem, přestože jejich výživová hodnota je nepochybná. Abychom zabránili světovému hladomoru, museli bychom tuto podivnost velmi rychle přesunout do čirého mainstreamu. Jenže pavouci nedrží v chodu jen potravní řetězec, ze kterého prosperujeme. Jejich jedy a vlákna nacházejí uplatnění ve výrobě léčiv a mnoha dnes zcela běžných materiálů. Pavoučí vlákno je neuvěřitelné lehké a zároveň pevné.

Překonává dokonce 10krát sílu kevlaru (ano, toho, ze kterého jsou neprůstřelné vesty) a mohlo by se stát základem budoucích bezpečnostních prvků. Tedy za předpokladu, že si nejdřív nezničíme výrobce. Ta a mnohé další inovace by přestaly, pokud by pavouci zmizeli. Až je příště potkáte, buďte k nim trochu milejší. Dejte mu jméno a nechte ho v klidu snovat. Nakonec je to tichý strážce vašeho domu před mnoha vetřelci.

Jaká je vaše obvyklá reakce na přítomnost pavouka v domě?

Zdroj: WhatIfShow

Článek Líbilo by se vám nadobro vyhubit pavouky? Pozor, tento nenahraditelný článek přírody nás chrání před hmyzí apokalypsou se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pohled krásný i děsivý

Obrovské sítě v Austrálii mají na svědomí miliony pavouků, kteří používají stejnou taktiku. Ti, kteří normálně žijí čistě na zemi, potřebují mít teď možnost dostat se co nejrychleji co nejvýše nad zem. Jejich vlákna se zachytí na vegetaci a oni tak mohou snadno utéct před nebezpečím. Místní radní Carolyn Crossley uvedla, že se byla podívat na místní jezero, aby zkontrolovala škody po záplavách. Obrovské pavučiny jí naprosto vyrazily dech.

Carolyn sice tento fenomén viděla už dříve, jenže nikdy ne v takovém rozsahu. „Je to současně děsivé a neuvěřitelně krásné. Pavučinami bylo pokryté všechno, všechny stromy i ploty. V té době zrovna zapadalo slunce a světlo pronikalo všemi těmi závoji napříč celou krajinou.“ Dokonce to celé vypadalo jako jedna jediná síť, která se jen hemží pavouky. Je to jako propojená instalace nějakého uměleckého počinu, a ne výtvor těchto drobných tvorečků.

Dočasnost celého úkazu

Amanda Treager, která v oblasti také žije, uvedla, že si nejdříve myslela, že jde o bezpečnostní sítě kolem silnic. Nikdy totiž neviděla – stejně jako Carolyn – že by se tento jev vyskytl v takovém měřítku. A bylo to naprosto ohromující. Jemné pavučiny obepínající všechno v okolí nejspíš zmizí během jednoho týdne. Místní obyvatelé ale uvádí, že bylo velmi příjemné je vidět právě po příšerném počasí, které zažili během předchozích dnů.

Prudký déšť a silné poryvy větru bičovaly rozsáhlé oblasti Victorie a způsobily bleskové povodně. Voda poškodila množství majetku a dva lidé byli nalezeni mrtví ve svých autech. Úřady popsaly proběhlou bouři jako obrovskou regionální katastrofu, stovky domácností zůstaly několik dní bez proudu. Umělecké dílo milionů pavouků se tak pro místní stalo příjemným zpestřením, které je na chvíli pozvedlo na duchu a přivedlo na jiné myšlenky.

Zdroj: BBC

Článek Zhmotněná noční můra, celá krajina je obsypána pavučinami. Pokud nemáte pavouky v oblibě, tomuto místu se vyhněte se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jedovatí pavouci jsou doma i tady

Asi nejnápadnějším pavoukovcem, který k nám migroval, je křižák pruhovaný. Tento druh umí vyděsit hlavně velmi nápadným exotickým vzorem, tudíž se stává podezřelým na první pohled. Samička má velikost přesahující 2 centimetry a zaujme kombinací černých, žlutých a bílých pruhů na těle. Ještě před 50 lety byl tento pavouk v Evropě velmi vzácný. U nás je pozorovatelný od roku 1991, přičemž se z jižní Moravy postupně rozšířil na celé území státu.

Skutečně jedovatým druhem je ale hlavně zápřednice jedovatá, která sem dorazila stejným způsobem jako křižák. Je zbarvená žlutě až nazelenale a vysílá tak jasnou zprávu, že je tvorem, na kterého je třeba si dát pozor. Zápřednice je jeden z největších a nejjedovatějších pavouků v Evropě. Dorůstá velikosti až 4 centimetry. Málokdy sice skutečně zabije, ale riziko velmi bolestivého kousnutí při pohybu travou neuklidní nikoho.

Individuální reakce na jed

Pokud se vám podaří na ni narazit a opravdu vás pokouše, připravte se na velmi ošemetných 24 hodin. Její kousnutí je silně bolestivé, jed může způsobit lokální ochrnutí končetin, silnou nevolnost, malátnost i psychologickou úzkost. Asi nejhorší možností pro člověka je, pokud se mu něco takového přihodí o samotě a daleko od civilizace. V takovém stavu snadno hrozí pád, omdlení nebo jiná potenciálně nebezpečná situace.

Zápřednice je aktuálně invazivním druhem. Nejčastěji se vyskytuje na loukách, ovšem útočí hlavně samičky, které chrání svá vajíčka ve formě zámotků. Nejohroženější skupinou jsou v tomto případě samozřejmě alergici na jedy jakéhokoli druhu. Navíc v případě tohoto hmyzu hraje roli také psychika. Bodnutí od vosy – které může být stejně bolestivé – jsme nejspíš zažili všichni. Kousnutí od pavouka má za sebou málokdo.

Zdroj: InfoGlobe

Článek Pozor, i v Česku narazíte na smrtelně jedovaté pavouky. Co dělat po styku s nebezpečným osminožcem? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vysavač a boj s mouchami

Zásah proti pavoukům začíná řádným úklidem domácnosti. Vysávejte pravidelně a důkladně, protože solidní vysavač odstraní pavučiny, samotné pavouky i jejich vajíčka. Věnujte zvláštní pozornost jakýmkoliv prasklinám ve zdi, záhybům na záclonách a dalším stísněným prostorám domu. Pokud na ně nedosáhnete, použijte smeták nebo prachovku na tyči. Odstraňujte pavučiny staré i nové a nevynechte žádné místo.

Pavouci žerou mouchy a další hmyz, takže pokud jim odstraníte zásoby potravin, jednoduše pomřou. Naše jídlo pro ně totiž není. Pokud máte problém i s mouchami, nejdřív ho vyřešte, ten pavoučí je na něj navázán. Do oken dejte kvalitní sítě, a je-li potřeba, po celém domě nainstalujte pasti na hmyz, hlavně do rohů a stísněných prostor, kde se hmyzu všeho druhu daří nejlépe. Kvůli tmě a špatné dostupnosti má člověk tendenci tato místa při úklidu vynechat.

Raději ať se činí venku

Venkovní prostory pavoukům také vyhovují, zvláště pokud jsou tam objekty jako sloupky dřeva, kupky kamení nebo kompost. V garáži vyhledávají hlavně papírové krabice a různé harampádí. Ideální je přesunout pobyt pavouků z domu na zahradu, pokud máte dost prostoru. Žerou totiž brouky, květiny nechávají bez povšimnutí. Jakmile bude jejich pohyb a životní prostor kontrolován, budou dělat to, co mají.

Pokud se nepotýkáte přímo se záplavou pavouků, není nutné se učit nějaké zvláštní způsoby boje s nimi. Jednotlivce můžete zkrátka vyhodit ven, případně trefit postaru botou nebo novinami. Pavouci jsou obecně užiteční, pokud jsou ovšem venku, kde chrání před škůdci. Doma pavouka přiklopte sklenkou, podsuňte pod něj kousek papíru a takto ho vyneste ven. Jen se ujistěte, že se nevrátí dovnitř.

Zdroj: Terminix

Článek Zbavte se nezvaných vetřelců s osmi nohama v domácnosti jednou provždy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.