Jak by tady bylo krásně…

Vosy vás na zahradě budou obtěžovat zvláště v případech, bude-li je tam lákat něco dobrého k jídlu a pití. Takže pokud si chcete dát oběd na terase, o společnost budete mít postaráno. Jenže místo příjemného jídla budete neustále odhánět velmi dotěrný hmyz. Tomu se ovšem dá předejít, pokud někam poblíž nainstalujete past na vosy, která je spolehlivě přiláká a rovnou zlikviduje, takže vás už otravovat nebudou.

Potřebujete k tomu jen PET láhev a provázek na zavěšení. Nemusíte mít žádné zvláštní dovednosti, tuto past zvládne vyrobit i naprostý laik. Láhev zbavte pomocí nože, nůžek nebo pilky hrdla. Hrdlo ovšem nesmíte narušit, protože z něj potřebujete udělat trychtýř, který do lahve zasunete obráceně. Pak už jen nalijte dovnitř nějakou sladkou šťávu, která vosy spolehlivě přiláká.

Jednosměrná vosí cesta

Jakmile vosa vletí skrz trychtýř dovnitř, už se nedostane ven. Past je možno zavěsit na provázek, ideálně protažený skrz dvě dírky, které uděláte do horní části. Můžete ji také někam postavit, v tom případě ji ale zajistěte tak, aby vydržela povětrnostní vlivy a v silnějším větru nebo dešti se nepřevrhla. Tuto past můžete vyrobit i ze zavařovačky, když do víka uděláte několik otvorů, jimiž se vosa pohodlně protáhne dovnitř. Postup s náplní je totožný.

Kromě sladké šťávy můžete použít jako návnadu i ovoce, a dokonce funguje i pivo. Po naplnění sklenici zašroubujte a postavte na stůl. Případně můžete kolem hrdla omotat drát a pověsit zavařovačku například na strom. Po nějaké době je vhodné náplň i s uloveným hmyzem vylít a návnadu obnovit, aby opět lákala další vetřelce. Několik takových pastí úplně stačí na to, abyste svou zahradu zbavili vos a užili si klidné chvíle venku.

Zdroj: The Spruce

Článek Účinná past na vosy, díky které už nikdy nebudou problémem. Levné řešení, které si zvládne doma vyrobit každý se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Prvně jednoduchá příprava

K odemčení visacího zámku potřebujete pouze pár drobností. Jedná se o dvě obyčejné sponky a kleště na jejich ohnutí do správného tvaru. Velikost kancelářských sponek není tak důležitá, šířka by však měla být taková, aby se sponky vešly klíčovou dírkou. Samozřejmě také musí být natolik dlouhé, abyste je mohli vložit do zámku, držet za hrot a otáčet s nimi.

Vytvoření paklíče

Po přípravě se použije kancelářská sponka pro otevření zámku. Chcete-li to provést, rozbalte větší část kancelářské sponky, dokud nebude dlouhá a rovná. Během manipulace někteří zámečníci mírně zakřiví konec sponky, aby dveře snadněji otevřeli. Je to potřeba pro zamáčknutí kolíků, aby se zoubky v zámku snadněji přitlačily dolů. Není to ovšem nezbytné, každému to může vyhovovat jinak.

Druhá sponka v podobě páčidla

Rozložte oba přehyby na druhé kancelářské sponce tak, aby vznikly dva rovné drátky s obloučkem na konci. Na opačné straně udělejte ohyb v úhlu 90° dlouhý asi 1 cm. Konec kancelářské sponky můžete také narovnat tak, aby rovná část svírala úhel 90°. Jedná se o nejjednodušší způsob, jak můžete visací zámek sami otevřít pomocí kancelářské sponky.

Dost často lze pomocí kancelářských spon a cvočků otevřít pouze zámek vnitřních dveří. Hodně také záleží na stáří domu, dveří a samozřejmě typu zámku. Provádění této činnosti pod tlakem také nepřispívá k úspěšnému odemčení. Může se stát, že se Vám některá ze sponek při odemykání zlomí. Bývá to většinou kvůli tomu, že při činnosti ztrácíte hlavu, jste ve stresu a používáte moc síly. Vy však budete mít zcela jistě plné kapsy paklíčů a při postupné praxi jich budete ničit co nejméně.

Už jste někdy takový způsob otevírání zámku zkoušeli? Jaký byl výsledek?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Jak otevřít visací zámek kancelářskou sponkou? V případě nouze se tato snadná metoda určitě bude hodit se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Krok první – sběr materiálu

Kávová sedlina je původně mokrá, pro zapálení je potřeba ji usušit. Jednoduše ji dejte na kus novin a nechte někde odstát. Jen ji nenechte ve vlhkém prostředí, snadno chytí plíseň a bude k ničemu. Jakmile jí budete mít dost, rozprostřete ji na pečící papír a nechte pořádně upéct na slunci nebo klidně v troubě na 250 stupňů. Použijete-li troubu, občas otvírejte dvířka, aby se vlhkost dostala ven. Na slunci nesušte během vlhkého dne.

Krok druhý – sedlinu do plata od vajec

Jakmile bude sedlina opravdu vysušená, udělejte si kornout z novin a nasypte ji do plata od vajec.

Krok třetí – přidejte zápalky a kávové filtry

Pro rozdělání ohně potřebujete savý povrch, což je právě ta situace, kdy se bude hodit kávový filtr. Roztrhejte ho na malé kousky, zmačkejte a dejte do důlku na vejce. Přidejte také zápalky jako další zápalnou pojistku, jednoduše do každého důlku plného sedliny jednu zapíchněte.

Krok čtvrtý – roztavení a nalití vosku

Když tavíte vosk, buďte velmi, velmi opatrní, abyste ho nepřehřáli. Taky to pokud možno nedělejte uvnitř, roztavený parafin umí nadělat pěknou paseku. Stačí uvést, že při dostatečné teplotě je plynný parafin velmi hořlavý a plameny pak mohou vyšlehnout všemi směry. Pokud se vám něco takového přihodí, budete mít co dělat s útěkem a na nic dalšího už nezbyde čas ani energie. Takže s voskem opatrně, žádný kouř ani var, jen uvedení do tekutého stavu.

Jakmile toho dosáhnete, nalijte ho do vaječného plata co nejrovnoměrněji. Soustřeďte se jen na jeden důlek v jeden moment. Navíc se připravte, že sedlina nasaje mnohem víc vosku, než byste čekali. To je ovšem dobře, protože to znamená, že tento podpalovač bude opravdu kvalitní a vydatný. Až ho pak budete používat někde v přírodě, budete za spoustu vosku rádi.

Krok pátý – nechte vychladnout, vyloupněte, zapalte

Celé plato nechte hodně dlouho vychladnout. Pokud se vám nějaká sedlina uvolnila, rozehřejte další vosk a zalijte ji, ať drží hezky na místě. Když budete potřebovat rozdělat oheň, vyloupněte jeden kousek a použijte dle libosti. Postupně možná přijdete na další vylepšující přísady nebo vychytávky. Hlavní je dosáhnout směsi, která se bude snadno zapalovat.

Máte nějakou vlastní vychytávku na rozdělání ohně?

Zdroj: ScienceNews

Článek Kávová sedlina funguje lépe, než pepo: Díky ní v přírodě rozděláte oheň raz dva – trik zkušených kempařů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Bezpečná pozice a probuzení

V první řadě položte postiženého rovně na záda a zkontrolujte, jestli dýchá. Zvedněte mu nohy nad úroveň srdce, čímž obnovíte proudění krve do mozku. Pokud má kravatu či cokoli, co stahuje hrdlo, povolte to. Stejně tak opasek nebo obecně těsné oblečení. K omdlení často dochází omezeným přísunem kyslíku, proto otevřete okna pro zajištění dostatku čerstvého vzduchu. Pomoct může i větrák, který vzduch rozproudí a ochladí.

Je docela dobře možné, že omdlení přišlo kvůli absenci jídla. Poskytněte ovocný džus, případně něco sladkého pro navýšení hladiny cukru v krvi, ta je pro mozek naprosto klíčová. V případě, že osoba krvácí z úst nebo zvrací, natočte ji na bok. Pokud nemá omdlení vážnější příčiny, ve většině případů pomine asi do 30 vteřin. Jestli tento stav trvá déle, volejte záchrannou službu a řiďte se instrukcemi, které vám pracovník na lince poskytne.

Rizikové faktory a co nedělat

Hlavními rizikovými faktory jsou situace, kdy osoba omdlévá častěji než jednou za měsíc, je těhotná nebo má srdeční chorobu. I další nemoci mohou k omdlévání výrazně přispět. Stejně tak se jedná o vážnou situaci, pokud dotyčnému po omdlení zmodrají rty nebo se na tváři objeví modrá skvrna. Jasným nebezpečím je situace, pokud se člověk udeří do hlavy, nebo dokonce někam spadne. V tom případě volejte záchranku neprodleně.

Pokud se snažíte někoho probrat ze mdlob, rozhodně nepoužívejte triky, které jste viděli ve filmu – pokud se nejednalo o zdravotnický dokument. Nikdy s nikým netřeste ani ho nefackujte. Stejně tak je naprosto nesmyslné polévat člověku vodou tvář nebo na něj křičet. Polštář pod hlavou rovněž není vhodný. Filmy jsou příjemná zábava a oddech, ale jen velmi zřídka je možné je aplikovat na reálný život. Přejeme hlavně, ať se do takové situace nikdy nedostanete.

Zažili jste někdy vlastní nebo cizí omdlení? Jak jste postupovali?

Zdroj: WebMD

Článek Naučte se poskytnout správnou první pomoc osobě, která omdlela. V některých případech můžete nadělat více škody než užitku se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Držení, které se stalo hitem internetu

Technika doktora Roberta Hamiltona se dá lehce vysvětlit a zároveň je velmi snadná, což je vynikající kombinace pro čerstvé rodiče. V první řadě přiložení ručiček na hrudník dítěte simuluje efekt zavinovačky, která je známá tím, že redukuje nervozitu miminek. Držení v lehkém náklonu dopředu pomáhá případnému refluxu a jemný pohyb (miminkem nikdy netřeseme) velmi uklidňuje právě velmi malá miminka. Připomíná totiž prostředí dělohy.

Je ale třeba mít na paměti několik věcí. Tento druh uklidňující techniky opravdu funguje jen u nejmenších miminek do asi tří měsíců věku. Rozhodně to nezkoušejte, pokud se vám doma rozeřve roční dítě. Pokud miminko pláče, obvykle to má nějaký důvod, na což upozorňuje i doktor Hamilton. Může mít hlad, může být nemocné nebo potřebuje vyměnit plenku. Je tedy potřeba se ujistit, že dítě nevyžaduje konkrétní pozornost, kterou kývání nespraví.

Ordinace není domácí použití

Video ukazuje použití této techniky jen několikrát, a to v nemocničním prostředí, není to podrobný návod. Ve skutečném životě a v domácím prostředí nemusí jít všechno zdaleka tak hladce. Uchopení může také hůře fungovat u dětí s kolikou nebo u těch, které jsou nervózní hodně dlouho. Vliv na efektivitu této metody může mít také kondice a vyčerpání rodičů. Existují zkrátka případy, kdy to bude potřeba provést častěji.

I tak je ale ukázka úchopu přímou a srozumitelnou prezentací, jak něco takového provést. Podle doktora Cooka z dětské nemocnice Rochester’s Golisano je potřeba najít lepší cesty, jak komunikovat s rodiči. Ti uvítají jednoduché návody, protože internet je plný příliš složitých tipů pro manipulaci s miminky, což může být zahlcující. Proto je právě úchop tak vítaný – stačí se na video podívat jednou a můžete jej použít. Jenom je potřeba vzít v úvahu, že to nemusí fungovat pokaždé.

Máte nějakou vlastní techniku, jak utišit plačící dítě?

Zdroj: BusinessInsider

Článek Pláč dítěte ustane, než napočítáte do tří. Pediatr prozradil metodu, které důvěřují tisíce maminek se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pokojová teplota versus lednice

Celý postup vypadá jako zázrak. Muž na videu zabalí hnědý banán do sáčku, nasype k němu syrovou rýži a vytlačí všechen vzduch. Takhle nechá banán na stole asi hodinu. Následně ovoce vyndá a fénem na studeno na něj chviličku fouká. A na záznamu vidíte, jak je během několika vteřin banán opět krásně žlutý. Autor ho oloupe a ukazuje užaslým divákům, že je to krásně šťavnaté ovoce, do kterého jen zbývá se s chutí zakousnout.

Jenže tohle nikdy nebyl shnilý banán. Tenhle si jen pobyl nějakou chvíli v lednici nebo mrazáku. Ostatně při pokládání banánu na stůl můžete slyšet zřetelně ťuknutí dvou tvrdých materiálů. Normální banán takhle neťukne, ani kdybyste ho hodili proti zdi. Co se tedy reálně stalo? Video je zavádějící, protože se jedná o způsob, jak oživit pouze slupku banánu. Nikoli jak vrátit zpět proces hniloby, který ovoce nevyhnutelně čeká.

Co dělá slupka v chladu

Dlouho panuje spor o správný způsob skladování banánů – zda pokojová teplota, nebo lednice. Lednice je sice uchová déle poživatelné, jenže jejich slupka za nějakou dobu zhnědne. Vnitřku se přitom nic nestane, ten je stále normálně jedlý. Návodem ve videu je možné vrátit původní barvu hnědé slupce, protože nedošlo k žádnému rozkladu. Umístění banánu do rýže vede k odstranění vlhkosti, kterou slupka obsahuje.

Následné použití fénu ohřeje banán na pokojovou teplotu a může vrátit slupku do původní žluté barvy. Jenže žádné odstranění vlhkosti nezvrátí proces hniloby. Autor videa má po celou dobu pouze ztuhlý banán, skutečně shnilý by se choval jinak. Schválně si někdy zkuste vzít do ruky zčernalý banán. Je prakticky nemožné držet ho takto přímo, protože neudrží tvar – je plný měkkého slizu, nikoli chutné bílé dužiny.

Zdroj: IFLScience

Článek Udělejte z černého banánu na vyhození znovu čerstvě žlutý. Postačí vám fén a igelitový sáček se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Prsty plus rty

Prvním krokem je pozice, nebo spíš sestavení prstů. Dejte si ruce před obličej a nechte natažené jen ukazováky a prostředníky. Prostor mezi rukama bude vytvářet stříšku písmene A. zbytek ruky bude vypadat jako pěst. Trochu vtáhněte rty do pusy a zakruťte je kolem zubů. Tohle chce trochu praxe, abyste zjistili, jak moc potřebujete právě rty kroutit. Teď musíte dostat do správné pozice jazyk, který je klíčovým prvkem.

Pomocí konečků prstů jemně zatlačte jazyk zpátky do pusy a přitiskněte jeho špičku dolů. Až to uděláte, měl by mít jazyk tvar křivky. Vaše prsty by taky neměly být dál než ve čtvrtině pusy. Teď přes tuto formaci v puse foukněte ven. Pokud máte pocit, že vzduch prochází pouze přes váš spodní ret, pak jste jazyk, rty i prsty uspořádali naprosto správně. Pokud je i přes váš horní ret, potřebujete tento průduch ještě zúžit pomocí prstů.

Hvízdání pusou bez prstů

Navlhčete si jazykem rty a našpulte pusu, jak když chcete dát někomu pusu. Při fouknutí byste měli slyšet tón. Uvolněte jazyk a foukněte víc. Pomocí jazyka, čelistí a dalšího špulení zkuste vytvářet další tóny. Zajímavou možností je ještě hvízdání nikoli vydechnutím, ale natažením vzduchu. Opět si navlhčete rty a stáhněte je. Vtáhněte vzduch, dokud neuslyšíte hvízdnutí, může vám trochu klesnout čelist. Čím prudčeji natáhnete vzduch, tím hlasitěji hvízdnete.

Všechny způsoby hvízdání – jsou i další – vyžadují trénink a zkoušení různých pozic úst. S trochou tréninku se ale nějakou formu hvízdání může do nějaké míry naučit kdokoli. Pokud se vám přes veškerou snahu žádný z postupů nedaří, může jít o zdravotní problém. Musí se vám totiž uzavřít svěrač v hrdle, pokud k tomu nedojde, hvízdání je obtížné. Je však pravdou, že jen asi 13 % lidí se považuje za vynikající „hvízdače“.  

Zdroj: BrightSide

Článek Hvízdejte jako mistr. Rádce vás krůček po krůčku naučí vydávat nejlepší zvuk v okolí, uslyší vás sousedé přes celou čtvrť se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak na neodbytné komáry

Komáři jdou po oxidu uhličitém, který vydechují lidé i ostatní savci. Proto se vám často objeví v místnosti s vydýchaným vzduchem, je to pro ně jasná známka přítomnosti kořisti. Vezměte proto obyčejnou PET lahev a v polovině ji přeřízněte, aniž byste poškodili hrdlo. Trochu zahřejte vodu a přidejte do ní cukr. Jakmile směs vychladne, nalijte ji do lahve a přidejte droždí, čímž spustíte uvolňování oxidu uhličitého. Máte takový umělý výdech.

Odšroubujte uzávěr, otočte hrdlo vzhůru nohama a vytvořte trychtýř, který zatlačte do spodní poloviny. Obojí slepte lepicí páskou a postavte někam ven, ideálně na odlehlejší místo stranou židlí a stolů. Pro větší efektivitu můžete past zabalit do kousku tmavé látky nebo papíru, aby uvnitř byla tma. Komáry přiláká uvolňující se oxid uhličitý, takže prolezou trychtýřem za domnělou kořistí, ale už se nedostanou zpátky.

Past typu ovitrap

Ovitrap je černá nádoba naplněná vodou, která simuluje prostředí, ve kterém se komáři rozmnožují. Jenže v tomhle případě je to spíše márnice. Do plastové nádoby vyvrtejte dvě dírky, abyste jimi protáhli tenký drát. Kousek pod nimi vytvořte větší otvory, které budou sloužit pro kontrolu hladiny vody uvnitř. Dovnitř přilepte na dno palec černé ponožky. Jakmile bude držet, přetáhnete její zbylou část ven a přes okraj, kde ji také přilepte.

Vršek nádoby překryjte jemným pletivem a trochu ho do ní zatlačte. Dírkami protáhněte drátky, které budou sloužit k zavěšení. Dovnitř nalijte vodu, aby byla ponožka pořádně vlhká. Pověste past někam ven, a pokud nebude voda doplněna přirozeně deštěm, doplňte ji sami, kdykoli si všimnete, že ponožka uschla. Samičky do nádoby nakladou vajíčka, jenže ta spadnou do vody, a když noví jedinci dostatečně vyrostou, nedostanou se přes jemné pletivo ven.

Zdroj: Bobvila

Článek Rozlučte se jednou provždy se svědícími štípanci. Domácí past na komáry pochytá všechny neodbytné vetřelce se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Úklid domu v první řadě

Je potřeba začít skutečně tím základním, a to je pečlivý úklid. Faktem totiž je, že octomilky nenávidí čisté povrchy. Ovšem pokud uklízíte pravidelně a důkladně a stejně je u sebe doma potkáváte, máme pro vás několik dalších postupů. Sahají od čistě přírodních – jako octa – až k chemickým postřikům, které je odstraní nadobro. Jenže ani takto drastické zbavení se octomilek nemá moc cenu, pokud není znám jejich zdroj, tedy příčina toho, proč si vaši domácnost tolik oblíbily.

Ačkoli to totiž vypadá, že se octomilky objevují odnikud, láká je fermentující ovoce, zelenina a obecně to, co má hodně fruktózy. Samičky octomilek kladou vejce na povrch a dovnitř hnijícího ovoce. Pokud vám to přijde nechutné, klid, bude to ještě horší. Každá samička totiž může najednou naklást až 500 vajíček a larvy se logicky živí právě hnijící hmotou v okolí. Cyklus je velmi rychlý, a pokud neodstraníte příčinu, máte doma výkonnou množírnu mušek.

Zlikvidovat v zárodku

Jak už jsme řekli, prvním krokem je vyčištění povrchů. Pořádně vydrhněte všechny plochy, odtok dřezu a zlikvidujte všechny zbytky potravin. Stačí někde nechat kousek ovoce a octomilky to zase přitáhne. Následně vyházejte všechny rozkládající se potraviny. Pak naplňte misku jablečným octem, zakryjte ji folií, utěsněte okraje a udělejte do folie několik malých dírek. Účelem je nalákat octomilky dovnitř, protože pak už se nedostanou ven.

Pokud selže samotný ocet, zkuste směs octa a saponátu na nádobí, stačí jen kapka, zbytek postupu je stejný. Podobně může fungovat také lahev od piva nebo od vína se zbytkem tekutiny. Octomilky vlezou dovnitř, ale úzký hrdlem už se nedostanou zpátky. Pokud preferujete chemickou cestu, zvolte některý z přípravků proti létavému hmyzu. Ovšem pokud neodstraníte lákadla uvnitř domu, budete octomilky stále jen odhánět.

Zdroj: CountryLiving

Článek Každoroční pohroma jménem octomilky. Zbavte se tohoto otravného hmyzu jednou provždy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Sklenka vody udělá divy

Položte na talíř jeden nebo dva plátky samotné pizzy. Vedle talíře položte sklenici, nebo lépe nádobu (bezpečnou pro mikrovlnky) s kohoutkovou vodou. Nepoužívejte kameninu, protože se příliš zahřeje, mohli byste si spálit ruce. Můžete použít i normální sklenici, ale než ji následně budete vyndávat, nechte ji pořádně vychladnout. Pizzu takto ohřívejte na vysoký výkon přibližně po dobu 45 sekund, dokud není horká.

Proč tenhle trik funguje, když se přidání vody kvůli křupavějšímu těstu zdá skoro nesmyslné? Pointou je způsob, jakým mikrovlny reagují s hmotou. Zaprvé ohřev vody po dobu zmíněných 45 vteřin rozhodně nestačí k tomu, aby se voda začala vařit. Tím pádem se prostor uvnitř nezaplní párou, což by mohlo kůrku pizzy úplně zlikvidovat. Voda zde působí jako pohlcovač mikrovln. Ačkoli pro laika jde o nový pojem, například v chemii je využíván běžně.

Mikrovlnná trouba je odlišné prostředí

Pokud byste ohřáli pizzu bez vody, pohltí všechny mikrovlny jen ona sama. Voda přítomná v omáčce a dalších povrchových ingrediencích se rychle vypaří a kůrka bude mazlavá. Takže můžete mít buď dobrou kůrku s tuhým sýrem a studeným vrškem, nebo tuhou kůrku a horké ingredience. Na každý pád je to mizerné. Použití nádobky s vodou způsobí, že část mikrovln bude pohlcena, čímž se upraví tvar reakce, takže se voda a oleje přítomné v pizze ohřejí rovnoměrněji.

Voda v mikrovlnce ji tak přibližuje klasické troubě, která je na ohřátí tohoto jídla ostatně nejlepší – jednoduše ji na plechu s pečícím papírem ohříváte, dokud není horká. Použijte ovšem nižší teplotu, než když chcete upéct zmraženou pizzu. Tady už je kůrka hotová a vy ji chcete jen ohřát, ne spálit na škvarek. Pokud budete nadále používat mikrovlnnou troubu, otestujte ideální množství vody a dobu ohřevu, pro každý typ se mohou trošku lišit.

Zdroj: Science Notes

Článek Proč ohřívat pizzu společně se sklenkou vody? Bude chutnat jako čerstvě upečená i druhý den se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.