<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Mýty &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/myty/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Wed, 26 Nov 2025 13:36:35 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>Mýty &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Nejabsurdnější mýty, kterým stále věří víc než 92 % populace: Naivní představa o Polárce, evoluci i blescích</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/vyber-vedeckych-mytu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 11 Aug 2025 05:20:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<category><![CDATA[omyly]]></category>
		<category><![CDATA[věda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=122986</guid>

					<description><![CDATA[<p>Mýty a pověry existují od počátku historie. S informacemi dostupnými na pár kliků by se však mohlo zdát, že lidé už si budou skutečný stav věcí prostě ověřovat.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jenže chyba lávky. Dokonce se zdá, že čím víc jsou informace dostupnější, tím větší problém je pro lidi si je vyhledat. V&nbsp;moderní době nabyly na síle hlavně tzv. „vědecké mýty“. <strong>To znamená naprosto směšná tvrzení</strong>, která jsou opakovaně vydávána za zcela neotřesitelná. Pravda, nepřispěla tomu ani populární kultura, kdy nejen hollywoodské trháky představují mnoho věcí tak, jak se v&nbsp;realitě nikdy odehrát nemohou. Proto jim i v dnešní době věří víc než 92 % populace.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-lov-k-ve-vesm-ru-zmrzne-a-jeho-krev-za-ne-v-t">Člověk ve vesmíru zmrzne a jeho krev začne vřít</h2>



<p>Lidské tělo a vesmír je téma na samostatnou kapitolu. Prostor vesmíru není ani studený, ani teplý. Absence vzduchu brání přenosu teploty a<strong> tělo se tedy nepromění v&nbsp;kostku ledu</strong>. Elastický tlak cévních stěn bude udržovat krevní tlak. Za 20 sekund tu ztratíte nedostatkem kyslíku vědomí, zemřete asi za 90 dalších. Jste-li do té doby zachráněni, nejspíš přežijete.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jasnost-pol-rky-na-obloze">Jasnost Polárky na obloze</h2>



<p>Polárka rozhodně není nejjasnější, její svítivost není ani v&nbsp;první desítce. Jen jsme prostě historicky zvyklí ji velmi rychle najít. Nejjasnější hvězda je v&nbsp;našem pohledu Sirius a souhvězdí Velkého psa. Krom toho je Polárka dobře viditelná jen na severní polokouli.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-evoluce-je-krok-dop-edu">Evoluce je krok dopředu</h2>



<p>Evoluce pomocí přirozeného výběru je obvykle vnímána jako nutné vylepšení všech živých organismů. Známe ale mnoho případů, <strong>kdy byl důsledkem přesný opak</strong>. Například v&nbsp;příliš dobrých podmínkách nemají zvířata potřebu se adaptovat a velmi rychle naopak degradují. Příkladem je vyhynutí ptáka dodo na ostrově Mauricius. <a href="/tag/evoluce/">Evoluce</a> je adaptace, ne nutně krok vpřed.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/moderni-evoluce.jpg" alt="" class="wp-image-122989 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/moderni-evoluce.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/moderni-evoluce-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/moderni-evoluce-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/moderni-evoluce-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/moderni-evoluce-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pravidlo-p-ti-sekund-a-j-dlo">Pravidlo pěti sekund a jídlo</h2>



<p>Toto je opravdová <a href="/tag/legenda/">legenda</a>. Dle pravidla pěti vteřin není jídlo spadlé na podlahu závadné, pokud ho zvednete do 5 vteřin. Jenže mikroorganismy nic takového nezajímá, takže se na něj nalepí okamžitě. Míra závisí na vlhkosti a typu nátěru na povrchu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-temn-strana-m-s-ce">Temná strana Měsíce</h2>



<p>Tento koncept je námětem mnoha filmů, jde ale o naprostý nesmysl. Existuje jen určitá oblast Měsíce, která není ze Země viditelná. Slunce na ni ale nesvítí o nic méně. Odvrácenou stranu jsme poprvé spatřili v&nbsp;roce 1959 a populární mýtus tak padl.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-regenerace-nervov-ch-bun-k">Regenerace nervových buněk</h2>



<p>Mozkové buňky prý od určitého věku už jen stagnují nebo umírají. Není tomu ale tak, protože existuje neurogeneze. Tedy <strong>proces, kdy z&nbsp;prekurzorových buněk vznikají nové buňky nervové</strong>. Neurogeneze však neprobíhá v celé nervové soustavě, jde jen o určité oblasti, v nichž ale vznikají denně nové buňky, které doplňují potřebné oblasti mozku. Tohle se děje po celý lidský život.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="467" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/noc-blesky-krajina.jpg" alt="" class="wp-image-122990 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/noc-blesky-krajina.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/noc-blesky-krajina-320x149.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/noc-blesky-krajina-768x359.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/noc-blesky-krajina-720x336.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-blesk-se-netref-dvakr-t-na-stejn-m-sto">Blesk se netrefí dvakrát na stejné místo</h2>



<p>Tvrzení, že blesk neudeří dvakrát na to samé místo, je velmi nebezpečná fikce. Hlavně v&nbsp;případě <strong>vysokého stromu nebo budovy</strong> to vůbec není problém. Stavby nad 500 metrů jsou během bouřek zasaženy 4krát častěji. Po prvním úderu na takové místo je 67% pravděpodobnost, že další úder přijde v&nbsp;okruhu 10–100 metrů v&nbsp;okolí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ve-vesm-ru-nen-gravitace">Ve vesmíru není gravitace</h2>



<p>Gravitační síla působí ve vesmíru naprosto všude. Přinejlepším v&nbsp;dostatečné vzdálenosti velmi zeslábne. <strong>Ať už se ale nacházíte kdekoli</strong>, vždycky na vás nějaká bude působit. A pokud jí nic nebude stát v&nbsp;cestě, nakonec vás přitáhne ke&nbsp;svému původci. Ani objekty kolem Země „neplavou“, ale stále padají právě díky gravitaci.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/vyber-vedeckych-mytu/">Nejabsurdnější mýty, kterým stále věří víc než 92 % populace: Naivní představa o Polárce, evoluci i blescích</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Tajemný kraken: Obrovská chobotnice měla ničit celé lodě, důkazů však mnoho není</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/obrovsky-tajemny-kraken/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 24 May 2024 02:31:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[legenda]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<category><![CDATA[námořnictvo]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=189486</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tajemný kraken. Obrovská chobotnice měla ničila celé lodě, šlo o největší postrach námořníků. Vědci mají odpověď na to, kde se vzala. Podobný tvor skutečně obývá vody oceánů.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Lodí zmítala obrovská bouře. Dřevo praskalo pod náporem masivních vln, stožáry se nebezpečně nakláněly a plachty už dávno roztrhal ostrý vítr. Najednou moře utichlo a znavení námořníci vylézají ze svých úkrytů. Místo úlevy je však svírá nepopsatelný strach. Bezvětří a klidné moře nevěstí nic dobrého a pověrčiví námořníci nervózně sahají po zbraních. Sžírá je hrozivá předtucha. Každou chvíli přijde náraz na tvrdou plochu, ale nebude se jednat o žádný ostrov, nýbrž o <strong>hrb obrovského monstra, které je i s lodí stáhne do mořských hlubin.</strong> Jeho chapadla uvězní loď i s posádkou v ničivém objetí a všechny čeká smrt. Právě je dostal obrovský kraken.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mytologick-kraken-v-pr-b-hu-historie">Mytologický kraken v průběhu historie</h2>



<p>První zmínky o obrovském mořském monstru nacházíme ve <a rel="nofollow noopener" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Kraken" target="_blank">vikingských ságách</a> z 12. a 13 století. Tajemný kraken údajně obýval severní vody v oblastí Islandu, Norska i Grónska. Tehdy mu ještě nebyla připisována podoba obrovské chobotnice. <strong>Prameny se zmiňují pouze o obrovském monstru, které svou velikostí připomínalo spíše ostrov než živou bytost</strong> a které během chvilky dokázalo potopit hned několik lodí. </p>



<p><strong>Podoba krakena jako obrovské chobotnice pochází až z 18. století</strong>, kdy si vysloužil oblibu různých romanopisců. Od té doby se kraken pravidelně objevuje v různých knihách i filmech jako hrozivé monstrum. Kdo by neznal hrozivého krakena z druhého dílu filmu &#8222;Piráti z Karibiku&#8220; nebo z výpravného románu od Julese Verna &#8222;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.youtube.com/watch?v=Pd5VaGILAo8" target="_blank">20 tisíc mil pod mořem</a>&#8222;.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/naturalistslibra25-p326a-kraken-1024x538.jpg" alt="kraken" class="wp-image-189493 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/naturalistslibra25-p326a-kraken-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/naturalistslibra25-p326a-kraken-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/naturalistslibra25-p326a-kraken-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/naturalistslibra25-p326a-kraken-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/naturalistslibra25-p326a-kraken.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Kraken si v 18. století získal oblibu romanopisců.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-re-ln-p-edobraz-krakena">Reálný předobraz krakena</h2>



<p>Hluboké <strong>vody světových moří a oceánů patří mezi nejméně probádaná území na Zemi</strong> a stále skrývají mnoho tajemství. Před staletími tak představovaly naprosté tajemno, o kterém tehdejší lidé vůbec nic nevěděli. Mnoho nevysvětlitelných jevů se tak připisovalo různým mytologickým příšerám, jako je právě kraken. Většina z nich však má svou reálnou předlohu, která se však kvůli fantastičnosti nafoukla do obrovských rozměrů. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2021-10-23T07:55:00+02:00">
                    23 října, 2021                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/realita-zivota-krakatice-obrovske/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Obří Kraken existuje: Vědci zkoumají DNA děsivého tvora žijícího na dně oceánu            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/realita-zivota-krakatice-obrovske/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/kraken-lod-koncept-e1634512746709-450x203.jpg" alt="Obří Kraken existuje: Vědci zkoumají DNA děsivého tvora žijícího na dně oceánu" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/realita-zivota-krakatice-obrovske/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<p>Předobrazem bájného krakena je pravděpodobně krakatice obrovská, která patří mezi největší a nejméně probádané hlavonožce. <strong>Údajně dorůstá až 15 metrů a její oči mají velikost lidské hlavy.</strong> Poprvé se tohoto tvora povedlo zdokumentovat teprve v roce 2004, kdy mezi vědci způsobil naprostou senzaci. Není tedy divu, že v dřívějších dobách mohl tento tvor vyděsit náhodného pozorovatele natolik, že ho považoval za bájného krakena.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/obrovsky-tajemny-kraken/">Tajemný kraken: Obrovská chobotnice měla ničit celé lodě, důkazů však mnoho není</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Kam zmizela Noemova archa: Údajně se má nacházet v tureckých horách</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/kam-zmizela-noemova-archa/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 16 Apr 2024 02:36:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Bible]]></category>
		<category><![CDATA[křesťanství]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=187704</guid>

					<description><![CDATA[<p>Legendární Noemova archa byla podle všeho skutečná. Její vrak byl objeven v tureckých horách a s mýtickým plavidlem má mnoho společného.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Biblický příběh o Noemově arše a velké potopě zná nejspíš každý. Jedná se o jeden z těch příběhů a legend, o kterém někdy slyšel i ten, kdo není věřící a Bibli nikdy nečetl. Historici se po desetiletí přou o to, zda je tento příběh alespoň z části založený na pravdě nebo se jedná o pouhou legendu. Tomu, že mohla být Noemova archa a celý příběh o potopě skutečný, nahrává i fakt, že <strong>lze příběhy o velké potopě najít ve všech kulturách světa</strong>. Tento fakt navíc podporuje i nedávný nález v tureckých horách.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-noemova-archa-ukryt-v-ho-e">Noemova archa ukrytá v hoře</h2>



<p>Slavný biblický příběh popisuje, jak nelehkým úkolem byl Noe pověřen i celou tuto dlouhou plavbu zatopenou krajinou. Bible nám také říká, kde Noemova archa nakonec zakotví. Má se jednat o horu Ararat, která se nachází v oblasti východního Turecka, kousek od hranic s Íránem. Právě zde jsou už <strong>v roce 1840 objeveny první dřevěné trámy</strong>, které získají pozornost předních archeologů té doby. Už tehdy se ozývají první teorie, že by se mohlo jednat o legendární Noemovu archu. Na své odhalení si však ještě počká víc než sto let.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-187725 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvn-ve-ejn-odhalen">První veřejné odhalení</h2>



<p>V roce 1959 provádí turecký kapitán Ilhan Durupinar rutinní kontrolu leteckých snímků z této oblasti, když si na jedné fotografii všimne podivného objektu. <strong>Na první pohled svým tvarem připomíná půdorys lodi</strong>. Snímek následně zkoumá i Dr. Brandenburger, odborník na fotogrammetrii&nbsp;ze státní univerzity Ohio, který následně prohlásí: „Nemám žádné pochyby o tom, že tento předmět je loď. Během celé mé kariéry jsem nikdy na stereografii neviděl předmět, jako je tento.&#8220;</p>



<p>Od té doby se na místo nálezu vydává několik vědců, kteří se snaží záhadu lodi rozlousknout. Nejnovější 3D skeny, které vědci na místě pořídili, odhalily celkovou velikost objektu, která se až příliš přesně shoduje s biblickými rozměry Noemovy archy. Podle Božích instrukcí měla Noemova archa být <strong>300 loktů dlouhá, 50 loktů široká a 30 loktů vysoká</strong>. Stejné rozměry má mít i nalezený objekt.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2023-02-11T05:50:00+01:00">
                    11 února, 2023                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-skryta-horou/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Vypadá to, že jsme konečně našli Noemovu archu. Archeologové ale namítají, že to není možné            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-skryta-horou/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/archa-plna-rekonstrukce-450x300.jpg" alt="Vypadá to, že jsme konečně našli Noemovu archu. Archeologové ale namítají, že to není možné" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-skryta-horou/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-poutn-m-sto">Poutní místo</h2>



<p>Ačkoliv se mohou důkazy o tom, že by nalezený objekt mohl být legendární Noemovou archou, zdát jednoznačné, mnoho historiků se k nim staví skepticky a odmítavě. Poutníci a věřící však mají v celé záležitosti jasno už dávno. Místo nálezu bylo dlouhé roky <strong>považováno za významné poutní místo</strong>. Nedaleko dokonce stál i klášter, který však v roce 776 vyhořel. Dnes je na místě vytvořena přírodní rezervace Noemovy archy.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/kam-zmizela-noemova-archa/">Kam zmizela Noemova archa: Údajně se má nacházet v tureckých horách</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jsou zmiňována v historii i literatuře, ve skutečnosti ale vůbec neexistovala. O některých místech se historie kompletně mýlí</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/nejznamejsi-myticke-zeme/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 27 Nov 2022 03:53:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<category><![CDATA[objevy]]></category>
		<category><![CDATA[výprava]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=124542</guid>

					<description><![CDATA[<p>Lidé milují neznámo a příběhy o magických zemích. Během starověku i středověku se právě tyto příběhy staly důvodem pro mnohé výpravy skupin i jednotlivců.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Od legendárního křesťanského impéria v&nbsp;hlubinách Asie až po údajná ztracená království Severní Ameriky. I tady se nacházely státy, které nikdy reálně neexistovaly. Tato legendární území <strong>vzbudila především ve středověké Evropě</strong> <strong>zájem </strong>mnoha dobrodruhů, mořeplavců i badatelů. Některé země pak sloužily jako údajné okraje tehdy známého světa. Jiné sloužily například nacistům v&nbsp;rámci propagandy. Žádná z&nbsp;nich nebyla nikdy nalezena.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kr-lovstv-kn-ze-jana">Království kněze Jana</h2>



<p>Více než 500 let věřili Evropané v&nbsp;existenci <a href="/tag/krestanstvi/">křesťanského</a> krále v&nbsp;samotném srdci Asie, africké divočiny nebo Indie. Mýtus se stal populárním po roce 1165 poté, co Svatá říše římská a Byzanc obdržely <strong>dopis, který byl nejspíš evropským padělkem</strong>. Pocházel údajně od monarchy, který si říkal pouze „Kněz Jan“. Tvrdil o tobě, že je „nejvyšším králem tří Indií a všech jejích 72 království“. Svou zemi popsal jako pohádkově bohatou a prosperující.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="679" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/rytiri-na-koni.jpg" alt="" class="wp-image-124545 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/rytiri-na-koni.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/rytiri-na-koni-320x217.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/rytiri-na-koni-768x521.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/rytiri-na-koni-720x489.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Papežská výprava za tímto monarchou zmizela beze stopy, ale mýtus se v&nbsp;Evropě silně ujal. Hlavně křižáci se utěšovali myšlenkou, že oddaný král by mohl pomoci jejich boji proti islámu. <strong>Království se později stalo posedlostí</strong> <strong>cestovatelů </strong>jako např. Marca Pola. Ten dokonce sepsal příběh o nálezu jeho pozůstatků v&nbsp;severní Číně. Námořníci Vasco da Gamy a dalších mořeplavců ho hledali během výprav do Indie a Afriky. Později legenda upadla.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ostrov-thule-a-z-jem-nacist">Ostrov Thule a zájem nacistů</h2>



<p>Předmět silné fascinace starověkých průzkumníků, romantických básníků a také nacistických okultistů. Thule byl nepolapitelný ostrov údajně ležící v&nbsp;mrazivých vodách Atlantiku poblíž Skandinávie. <strong>Jeho legenda se datuje do 4. století před Kristem</strong>, kdy se o něm zmiňuje Pýtheás z&nbsp;Massalie. Ten měl cestovat na ledový ostrov až kdesi za Skotskem, kde slunce málokdy zapadalo. Země, moře i vzduch se tu smísily do podivné polotekuté masy.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="664" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/stara-mapa-brk.jpg" alt="" class="wp-image-124547 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/stara-mapa-brk.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/stara-mapa-brk-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/stara-mapa-brk-768x510.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/stara-mapa-brk-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/stara-mapa-brk-720x478.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Mnoho jeho současníků o tom pochybovalo, vzdálená Thule ale lákala představivost Evropanů. Posléze se stala reprezentací nejsevernějšího místa tehdy známého světa. Badatelé ji různě <strong>popisovali jako Norsko, Island nebo Shetlandy</strong>. Nejznámější je její obliba u nacistů, jejichž ezoterické organizace ji braly jako starověký domov árijské rasy. Základna v&nbsp;Mnichově pak považovala mnoho prominentních nacistů jako její obyvatele.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-j-t-a-hledat-eldor-do">Jít a hledat Eldorádo</h2>



<p><em>„Jít a hledat Eldorádo, zbavené vší bídy člověčí,“</em> zpívá jedna česká píseň. Na začátku 16. století se evropští mořeplavci setkali s&nbsp;příběhem o mýtickém městě postaveném ze zlata. <strong>Mělo se nacházet v&nbsp;neprobádaných dálavách Jižní Ameriky</strong>. Jeho původ měl souviset s „El Doradem“ (Ten pozlacený), domorodým králem, jehož tělo pokrývá zlatý prach, a který během své korunovace zahazuje šperky i zlato do posvátného <a href="/tag/jezero/">jezera</a>.</p>



<p>Hodně dobrodruhů pak strávilo mnoho let&nbsp;bezúspěšným pátráním po těchto bohatých krajích. Nemluvě o stovkách ztracených životů. Nejslavnější výpravu za Eldorádem podnikl v&nbsp;roce 1617 Sir Walter Raleigh. <strong>Ten se vypravil po řece Orinoko</strong>, aby objevil to, co je dnes Venezuelou. Jeho mise nenašla žádné stopy po zlatém městě a král ho později popravil za neuposlechnutí rozkazu. Teprve po roce 1800 byl příběh jasně označen za mýtus.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejznamejsi-myticke-zeme/">Jsou zmiňována v historii i literatuře, ve skutečnosti ale vůbec neexistovala. O některých místech se historie kompletně mýlí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Mytický kámen Benben – místo, na kterém měl přistát nebo povstat sám egyptský bůh Atum, stvořitel vesmíru</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/myticky-kamen-benben/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 02 Sep 2022 02:35:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Egypt]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=109594</guid>

					<description><![CDATA[<p>Podle egyptského mýtu o stvoření byl Benben kopečkem, který se zvedl z prvotních vod. Jde také o architektonický termín pro vrcholek pyramidy nebo obelisku.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tento stavební prvek je také znám jako pyramidion. Příběhů pojednávajících v&nbsp;egyptské mytologii o stvoření je celá řada. Jeden z&nbsp;nich vypráví také o Atumovi a pochází z&nbsp;Heliopolisu. Podle této verze byl <strong>Atum stvořitelem celého vesmíru, protože na počátku nebylo nic</strong> než zmatek a temnota. Prvotní pahorek Benben se vynořil z&nbsp;temných vod a na jeho vrcholu stál právě Atum. Termín má být také spojen se slovesem <em>povstat</em>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-ce-podob-jednoho-m-tu">Více podob jednoho mýtu</h2>



<p>Další verze uvádí, že šlo o prvotní pahorek, na kterém však Atum přistál. Když se kolem sebe rozhlédl, spatřil jen tmu a chaos. Následně si uvědomil, že je sám, proto začal tvořit svět, aby měl nějakou společnost. <strong>Dodatek k&nbsp;tomuto příběhu uvádí</strong>, že první bytosti Šu a Tefnut (vzduch a nebe) vznikly Atumovou masturbací. Forma plození je přítomna i v&nbsp;jiné verzi, jen tam Atum souložil se svým vlastním stínem. Šu a Tefnut ho pak nechali postavit svět.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="500" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/egypt-sochy-vykresleni.jpg" alt="" class="wp-image-109598 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/egypt-sochy-vykresleni.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/egypt-sochy-vykresleni-320x160.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/egypt-sochy-vykresleni-768x384.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/egypt-sochy-vykresleni-720x360.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Po nějaké době začal Atum po svých dětech pátrat. Vyndal si <a href="/tag/oko/">oči</a> a dal jim za úkol oba bohy najít. Šu i Tefnut se vrátili k&nbsp;otci i s&nbsp;jeho očima, ze kterých Atum jen otřel slzy. Jakmile tyto slzy dopadly na Benben, <strong>zrodili se z&nbsp;nich první lidé</strong>. Benben byl podle dalších pramenů posvátnou relikvií a byl nalezen v&nbsp;nejhlubší svatyni samotného Heliopolisu. Ten původně uctíval Atuma jako hlavního boha celého egyptského panteonu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-r-zn-verze-ve-starov-ku-a-dne-n-dob">Různé verze ve starověku a dnešní době</h2>



<p>Tento původní kult ale někdy během egyptské historie zanikl. Navzdory tomu bylo ovšem prohlášeno, že šlo o vzpřímený kámen s&nbsp;kulatým vrškem a že podoba pochází z&nbsp;přímého svědectví. <strong>Později bylo poukázáno také na skutečnost</strong>, že i ostatní chrámy slunce mají své vlastní Benbeny. Například chrám El Amarna v&nbsp;Achetatonu, který vybudoval ve 14. století před Kristem faraon 18. dynastie Achnaton, měl podle pramenů vlastní kámen.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/egypt-chram-sloupy.jpg" alt="" class="wp-image-109596 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/egypt-chram-sloupy.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/egypt-chram-sloupy-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/egypt-chram-sloupy-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/egypt-chram-sloupy-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/egypt-chram-sloupy-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Krom toho, že jde v&nbsp;případě Benbenu i o jméno kultu, jde také o pravidelný rys egyptské architektury. Pro starověké Egypťany byl znám jako „Bennett“, pro moderní lidi jde však spíše o pyramidion. <strong>Slovo odkazuje na vrcholový kámen</strong> na vršku pyramidy nebo obelisku. Podle legendy je v&nbsp;prvním případě často potažen elektrem nebo zlatem. Elektrum je přitom přirozeně se vyskytující slitina <a href="/tag/zlato/">zlata</a> a stříbra se stopovými prvky mědi a dalších kovů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvn-benbeny-a-jejich-role">První Benbeny a jejich role</h2>



<p>Pyramidiony přežily dodnes a dají se najít v&nbsp;četných muzeích. Jedním z&nbsp;příkladů je kámen, který se původně nacházel na pyramidě Amenemheta III., faraona 12. dynastie. Aktuálně se nachází v&nbsp;muzeu v&nbsp;Káhiře. <strong>Nejstarší kus pochází z&nbsp;počátku 4. dynastie</strong>, konkrétně z&nbsp;tzv. Červené pyramidy krále Snofrua v&nbsp;Dahšúru. Coby vrcholek obelisku je prvně archeologicky doložen z&nbsp;doby 5. dynastie v&nbsp;Abúsiru, nejspíš jako součást Niuserreova komplexu.</p>



<p>Pyramidia, která ukončují královské hrobky, bývala většinou z&nbsp;jednoho kusu tvrdého kamene. Obvykle se jednalo o žulu nebo čedič a jejich sklon dokonale odpovídal sklonu celé stavby. Osazení, <strong>které stavbu opravdu dokončilo</strong>, bylo velmi významnou náboženskou událostí. Oplátování elektrem, mědí nebo zlatem bylo záměrné – pyramida tak při západu a východu slunce odrážela jeho paprsky. Nechyběly ani náboženské texty a symboly.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-nrgazeta">Zdroj: <a href="https://nr-gazeta.ru/cs/interesnye-fakty-o-drevneegipetskih-piramidah-drevnie-piramidy-egipta.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NrGazeta</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/myticky-kamen-benben/">Mytický kámen Benben – místo, na kterém měl přistát nebo povstat sám egyptský bůh Atum, stvořitel vesmíru</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Mýtus o elitních spartských válečnících: Historici odhalili velkou lež o vojenské převaze starověké Sparty v bitvě u Thermopyl</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/bitva-u-thermopyl/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 27 Jul 2022 02:42:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<category><![CDATA[realita]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=103824</guid>

					<description><![CDATA[<p>Pouhých 300 bojovníků v lehké zbroji se postaví neuvěřitelné přesile a bojují do posledního muže. To je klasická verze bitvy u Thermopyl. Ve skutečnosti to ovšem bylo jinak.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Termín Sparťan je prakticky synonymem pro vojenskou převahu, tvrdost a pevnost. Není divu, že mnoho sportovních týmů a<strong> náročných závodů nese nějakou variantu jména Sparta</strong>. Navíc obvykle ve spojení se stylizovanou korintskou přilbou, kterou proslavil komiksový hit Franka Millera a později film Zacka Snydera 300: Bitva u Thermopyl.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-m-tus-o-bitv-u-thermopyl">Mýtus o bitvě u Thermopyl</h2>



<p>Pravděpodobně znáte příběh neohroženého spartského bojovníka Leonida, který s hrstkou vojáků hrdinně bojuje do posledního dechu <strong>proti obrovské perské přesile v bitvě u Thermopyl</strong>. Pokud ne z knih, tak z hollywoodského trháku 300: Bitva u Thermopyl. Na tomto příkladu je krásně vidět to, co považujeme za ryze spartské: čest, odhodlání, vytrvalost a věrnost až do smrti.&nbsp;</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/spartan-helma.jpeg" alt="" class="wp-image-103846 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/spartan-helma.jpeg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/spartan-helma-320x213.jpeg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/spartan-helma-768x512.jpeg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/spartan-helma-172x115.jpeg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/spartan-helma-720x480.jpeg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Tento srdceryvný příběh nám připomíná&nbsp;slova, která vložil Hérodotos do úst spartskému králi Démaratovi, <strong>když se snažil popsat své krajany achaimenovskému králi Xerxovi I.</strong>: <em>„Co jim jejich zákon přikazuje, to dělají; a jeho příkaz je vždy stejný, že nikdy nesmí utéct z boje bez ohledu na přesilu, ale stát na svém stanovišti a tam zvítězit, nebo zemřít.“</em> Je tu ale jeden malý problém. Není to tak úplně pravda.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-spart-t-bojovn-ci">Spartští bojovníci</h2>



<p>Je důležité si uvědomit, že Sparťané byli v první řadě především lidmi, se svými silnými i slabými stránkami. Našli se mezi nimi tedy i lidé zlí, <strong>zkorumpovaní či zbabělci, kteří utíkali z boje</strong>. Sparťané nebyli o nic lepší, ale ani horší než jiní lidé. Také dělali chyby a činili špatná rozhodnutí, stejně jako všichni ostatní.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-pravy-na-bitvu-u-thermopyl">Přípravy na bitvu u Thermopyl</h2>



<p>Sparťané se asi nejvíce proslavili v bitvě u Thermopyl v roce 480 př. n. l., kde 300 jejich elitních bojovníků údajně drželo úzký průsmyk proti perské přesile, která reálně čítala na 120 000 mužů. Bitva byla slavná již před známým filmem a byla <strong>synonymem pro pevný postoj tváří v tvář beznadějné přesile</strong>. Co už se ovšem často neříká, je to, že těchto 300 Sparťanů tam nebylo samo. Bitvy se účastnilo dalších minimálně 6 000 – 7 000 Řeků a alespoň 300 heilótů. Přesila byla ovšem stále drtivá.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/spartsky-valecnik-zapad-slunce.jpg" alt="" class="wp-image-104117 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/spartsky-valecnik-zapad-slunce.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/spartsky-valecnik-zapad-slunce-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/spartsky-valecnik-zapad-slunce-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/spartsky-valecnik-zapad-slunce-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/spartsky-valecnik-zapad-slunce-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Nutno podotknout, že Řekové na to šli chytře, rozhodli se vést bitvu v nejužším bodě soutěsky, početní výhoda Peršanů tedy již nebyla tak výrazná. Peršané se však objevili o něco dříve, jejich lehká zbroj jim totiž umožňovala rychlejší přesuny než spartským těžkooděncům. <strong>Řekům se proto nepodařilo opevnění dostatečně vylepšit</strong> a získat tak větší šanci na úspěch. Sparťané z tohoto důvodu zvažovali ústup, obranu nakonec prosadili Fókové a Sparťané se přidali.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-t-denn-bitva">Třídenní bitva</h2>



<p>Řekové měli několik dní v boji znatelnou výhodu. Jejich neproniknutelné formace odrážely každý perský útok a <strong>počty perských válečníků se každým dnem snižovaly</strong>. Nakonec jim byla ale osudnou zrada. Efialtés z Málidy prozradil Peršanům, jak se pomocí tajné stezky dostat Sparťanům do zad, a to bitvu rozhodlo.&nbsp;&nbsp;</p>



<p>Leonidas přikázal ústup, a tím zachránil mnoha bojovníkům život. Na místě zůstal&nbsp;jen s přeživšími Sparťany a Thespijci. Všichni padli v boji. Řekům se tedy sice podařilo Peršany o pár dní zdržet, ale výsledek byl nakonec stejný: Athény byly vypáleny. <strong>Díky tomuto zdržení se však podařilo</strong> občany Athén včas evakuovat. Hrdinská smrt Sparťanů navíc vlila potřebnou sílu a morálku do žil všem řeckým bojovníkům a poté se jim podařilo <a href="/tag/valka/">válku</a> vyhrát.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Co vás na bitvě u Thermopyl překvapilo nejvíce?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Bitva u Thermopyl 480 př. n. l.  |  Války, bitvy, šarvátky &amp; zbraně  |  Pár Minut HiSToRiE" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/Itsg6aKrbY0?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/bitva-u-thermopyl/">Mýtus o elitních spartských válečnících: Historici odhalili velkou lež o vojenské převaze starověké Sparty v bitvě u Thermopyl</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/Itsg6aKrbY0" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/Itsg6aKrbY0" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma Mýty - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/sparta-bitva-u-thermopyl.jpeg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>4 mýty o „nepotopitelném“ Titaniku, kterým věříte i vy. Dokázaly se totiž dostat i do filmových adaptací</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/myty-kolujici-zkaze-titaniku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 23 Jul 2022 02:12:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<category><![CDATA[oceán]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=102888</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tragické potopení Titaniku inspirovalo mnoho filmů a příběhů. Ty pracují s mýty, jimiž je katastrofa opředena. Zjistěte, které jsou založené na pravdě a které jsou „nafouknuté“.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>O jedné z&nbsp;největších námořních katastrof, která si vyžádala více než 1&nbsp;500 životů, jste jistě slyšeli. První a zároveň poslední plavba Titanku se odehrála přesně před 110 lety – v&nbsp;roce 1912. Ambiciózní projekt britské loďařské společnosti White Star Line na <strong>stavbu obrovských luxusních zaoceánských parníků</strong> dopadl bohužel tragicky. Titanik, spolu s&nbsp;dalšími 2 plavidly (Britannic, Olympic), spadal do tzv. třídy Olympic. Ta měla konkurovat největším lodím rejdařství Cunard Line. Poté, co Titanik ztroskotal, vynořila se řada mýtů, které vypráví jeho příběh. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prohl-en-o-nepotopitelnosti-lodi">Prohlášení o nepotopitelnosti lodi</h2>



<p>Jedním z&nbsp;rozšířených mýtů je tvrzení společnosti White Star Line, jejíž představitelé měli o lodi prohlašovat, že je nepotopitelná. Taková slova ze strany společnosti skutečně <strong>zazněla, ale na adresu jiného plavidla</strong> – daleko větší slávě se těšila nejstarší z&nbsp;lodí třídy Olympic nesoucí název RMS Olympic, která absolvovala první plavbu v&nbsp;červnu 1911 a sloužila bez nehod až do roku 1935, kdy byla vyřazena a sešrotována.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-orchestr-hr-l-do-posledn-minuty">Orchestr hrál do poslední minuty</h2>



<p>Motivem, který se objevuje snad ve všech filmových adaptacích vyprávějících o zkáze jednoho z&nbsp;největších zaoceánských parníků své doby, je orchestr, který pokračuje v hraní, i když se loď začne potápět. Na rozdíl od prvního mýtu se toto skutečně stalo.<strong> Dirigent Wallace Henry Hartley, který vedl 8členný orchestr</strong>, si za svůj čin, kdy panikařícím lidem poskytl morální podporu a rozptýlení v&nbsp;jejich posledních chvílích před smrtí, vysloužil několik ocenění a pomník.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hrdinsk-kapit-n-edward-j-smith">Hrdinský kapitán Edward J. Smith</h2>



<p>Kapitánem Titaniku byl Edward J. Smith, který si během svého života vysloužil pověst mistra a získal řadu ocenění. Jedním z&nbsp;nich bylo i udělení hodnosti komodora flotily společnosti White Star Line (námořní důstojnická armádní hodnost vyšší než kapitán). Jako <strong>zkušený kapitán byl povoláván, aby velel prvním plavbám nových lodí</strong>, které vždy bezpečně dovedl do cíle jejich cesty – až na Titanik. Podle některých zemřel jako hrdina, když setrval na můstku až do úplného potopení lodi, jiní jej z&nbsp;celé katastrofy viní.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="566" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/ledovac-narazil-titanik.jpg" alt="" class="wp-image-102893 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/ledovac-narazil-titanik.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/ledovac-narazil-titanik-320x181.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/ledovac-narazil-titanik-768x435.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/ledovac-narazil-titanik-720x408.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /><figcaption>Fotografie ledovce, do něhož Titanik narazil 14. dubna 1912 a který se stal příčinou katastrofy</figcaption></figure>



<p>Srážku Titaniku s&nbsp;ledovcem přičítají kapitánově nepozornosti a domýšlivosti, kdy údajně o nebezpečí věděl, ale odmítl snížit rychlost lodi. Když 14. dubna 1912 ve 23:40 hod. bok lodi prorazil ledovec, měl také údajně vydávat nesmyslné rozkazy, které přispěly k&nbsp;vysokému počtu obětí neštěstí. Před 5 lety se nicméně vynořily<strong> spekulace, že osud lodi zpečetil ne ledovec, ale požár</strong>. Ten se rozšířil v&nbsp;přední části trupu lodi ještě před jejím vyplutím a způsobil zeslabení a zkřehnutí kovu, který se následně snadno protrhl. Odpovědnost tedy nese White Star Line.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pos-dka-nechala-cestuj-c-3-t-dy-zem-t">Posádka nechala cestující 3. třídy zemřít</h2>



<p>To, že Titanik disponoval oddělenými prostory pro pasažéry první, druhé a třetí třídy, je fakt. Separace cestujících 3. třídy měla zabránit šíření virových infekcí, které přenášeli. Podle jednoho z&nbsp;rozšířených mýtů měla <strong>posádka těmto pasažérům ale bránit v&nbsp;nasednutí na záchranné čluny</strong>. Ačkoliv přežila pouhá třetina cestujících z nejnižší třídy, není pravda, že by jim kdokoliv bránil. „Pouze“ to měli k&nbsp;záchranným člunům dál, a než se k&nbsp;nim dostali, byla většina naplněna cestujícími z&nbsp;vyšších tříd a spuštěna na <a href="/tag/more/">moře</a>.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>O kterých dalších mýtech souvisejících s&nbsp;Titanikem jste slyšeli?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thescientist">Zdroj: <a href="https://www.the-scientist.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheScientist</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/myty-kolujici-zkaze-titaniku/">4 mýty o „nepotopitelném“ Titaniku, kterým věříte i vy. Dokázaly se totiž dostat i do filmových adaptací</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Několik mýtů, kterým většina společnosti stále věří. Také jste si mysleli, že je Polárka nejjasnější hvězdou?</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/vyvraceni-zajetych-omylu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 23 Mar 2022 03:10:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<category><![CDATA[omyly]]></category>
		<category><![CDATA[věda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=76064</guid>

					<description><![CDATA[<p>V době obecné osvěty se rodí mnohé „mýty“, které vydávají za skutečnost zcela mylná a často směšná tvrzení.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Mohlo by se zdát, že s&nbsp;příchodem internetu a informační dostupnosti nesmysly zkrátka vymizí. Následující seznam je ale ukázkou, že stále přežívají naprosté šílenosti, které <strong>nemají s</strong>&nbsp;<strong>jakýmkoli vědeckým poznáním co dělat</strong>. Ať už jde o výbuchy lidí ve vesmíru, padající mince ze střech nebo sbírání potravin ze země. Předem se omlouváme, pokud jste něčemu z&nbsp;následujících tvrzení věřili, ale jedná se skutečně o mýty, které je třeba zbořit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-evoluce-jako-vylep-en-a-smrt-ve-vesm-ru">Evoluce jako vylepšení a smrt ve vesmíru</h2>



<p>Evoluce je často brána jako nutný „krok vpřed“ a „vylepšování“ organismů. Podíl na tom má slavná kresba začínající opicí a končící člověkem. V&nbsp;mnoha případech jde však o přesný opak, <strong>kdy zvířata ztrácela schopnosti přežití</strong>. Obecně není evoluce rozhodně cesta jedním směrem, má mnoho slepých větví, které zkrátka nevyšly. V&nbsp;evoluci jde vždy o adaptaci <a href="/tag/organismus/">organismu</a> na dané prostředí. To neznamená vždy krok někam dopředu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="687" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/hluboky-vesmir-mlhovina.jpg" alt="" class="wp-image-76067 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/hluboky-vesmir-mlhovina.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/hluboky-vesmir-mlhovina-320x220.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/hluboky-vesmir-mlhovina-768x528.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/hluboky-vesmir-mlhovina-511x350.jpg 511w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/hluboky-vesmir-mlhovina-720x495.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Pokud se ocitnete ve volném kosmu bez skafandru, nevybuchnete, ani se vám nezačne vařit krev nebo mrznout kůže. Vesmír neobsahuje žádnou teplotu a absence vzduchu brání jejímu přenosu. <strong>Elasticita cév bude udržovat krevní tlak na dostatečné frekvenci</strong>, teplota skončí pod bodem varu, dokud bude pracovat srdce. Kvůli nedostatku kyslíku ztratíte asi za 20 vteřin vědomí. Smrt si pro vás pak přijde asi za jednu a půl minuty, pokud vás nikdo nezachrání.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nejjasn-j-hv-zda-a-potraviny-na-zemi">Nejjasnější hvězda a potraviny na zemi</h2>



<p>Polárka není nejjasnější hvězda oblohy a její svítivost není ani v&nbsp;první desítce, je na 46. místě. Nacházíme ji snadno, protože jsme historicky zvyklí se na ni soustředit. Nejjasnější hvězdou je Sirius v&nbsp;souhvězdí Velkého psa. <strong>Polárku lze vidět jen ze severní polokoule</strong>, na jižní je viditelná jen blízko rovníku. Pravidlo pěti vteřin říká, že jídlo zvednuté do pěti vteřin je zcela v&nbsp;pořádku. Je to však spíš velmi riziková městská legenda bez faktického základu.</p>



<p>Jakékoli mikroorganismy na nic nečekají, a na jídlo se dostanou ihned. Prokázala to i studie Donalda Shafnera z&nbsp;roku 2016. Rychlost vstupu se odvíjí od vlhkosti prostředí a povrchu podlahy. <strong>Čím déle na zemi potravina leží, tím víc mikrobů nabere.</strong> Maximální počet byl nalezen na melounu, minimální na lepkavých cukrovinkách. Kdykoli vám tedy něco spadne na zem, s&nbsp;čistotou a nezávadnosti takové <a href="/tag/potrava/">potraviny</a> už nepočítejte.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-temn-strana-m-s-ce-bu-ky-a-mince">Temná strana Měsíce, buňky a mince</h2>



<p>Měsíc a jeho temná strana si získaly místo v&nbsp;populární kultuře, nic takového však neexistuje. Samozřejmě existuje strana, kterou ze Země nevidíme, Slunce ji však neosvětluje o nic hůře. <strong>Populární mýtus byl rozptýlen roku 1959</strong>, kdy byla tato strana prvně spatřena. Zásluhu na tom měly kamery meziplanetární sondy Luna-3. Mozek je přímo zásobárnou pro mýty a jedním z&nbsp;nich je, že mozkové buňky neregenerují, což ovšem není pravda.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mince-penezenka.jpg" alt="" class="wp-image-76070 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mince-penezenka.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mince-penezenka-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mince-penezenka-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mince-penezenka-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mince-penezenka-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Existuje totiž proces neurogeneze, při které jsou v&nbsp;hipokampu a subventrikulární oblasti tvořeny nové buňky, které posilují spoje tam, kde je to potřeba. Není tedy pravda, že by u dospělého pouze odumíraly. <strong>Mozková tkáň roste neustále a plasticita trvá celý život.</strong> Ani mince, která spadne z&nbsp;výšky, není nebezpečná, pokud se netrefí třeba do oka. Vahou a rychlostí způsobí nejvýše malou modřinu, protože po několika vteřinách letu už nezrychluje díky odporu vzduchu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-horkost-meteoritu-blesky-a-gravitace">Horkost meteoritu, blesky a gravitace</h2>



<p>Třecí teplo meteoritů nebo vesmírných lodí, které vstupují do atmosféry, je populární, ovšem mylná představa. K&nbsp;ohřevu dochází stlačením vzduchu, který obklopuje špičku rychle letícího předmětu (aerodynamický odpor). <strong>Tento vzduch meteorit zahřeje i na několik tisíc stupňů</strong>, takže se taví a odpařuje. Platí to ale jen pro povrch, vnitřek si zachovává teploty z&nbsp;vesmíru. Tvrzení, že blesk neudeří dvakrát na stejné místo, je fikce přímo vražedná.</p>



<p>Riziková místa jako stromy nebo vysoké budovy mohou „chytat“ blesky bez omezení. Podle zjištění fyziků je dokonce šance 67 %, že po úderu udeří další blesk 10–100 metrů od první lokace. <strong>Že se astronauti vznáší v&nbsp;nulové gravitaci je nesmysl</strong>. Všechno na orbitu Země se musí s&nbsp;gravitací neustále vyrovnávat. Ani při velké vzdálenosti od planety gravitace nemizí, pouze značně zeslábne. Toliko k&nbsp;populárním, leč nesmyslným představám a „pravdám“.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kterému z&nbsp;uvedených mýtů jste opravdu věřili?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/vyvraceni-zajetych-omylu/">Několik mýtů, kterým většina společnosti stále věří. Také jste si mysleli, že je Polárka nejjasnější hvězdou?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Med ve sklenici přežije i tisíce let. Jaká jsou další zajímavá fakta a mýty, o kterých jste v životě neslyšeli?</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/myty-a-nepravdy-medu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 19 Mar 2022 03:12:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<category><![CDATA[Včela]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=74225</guid>

					<description><![CDATA[<p>Med je sice vynikající přírodní sladidlo vyráběné včelami, má však mnohem více využití. Ne nadarmo je tato potravina využívána už od dob starověku.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jeho produkce je toliko věcí včel medonosných a těch, které postrádají žihadlo. Jde o jediné druhy, které medu produkují dostatek na to, aby se dal sbírat. Kolem této potraviny navíc panuje <strong>mnoho mýtů, zavádějících informací a polopravd</strong>. Dávejte tedy pozor, protože některé populární náhledy budou za chvíli vyvráceny. Týkají se tekutosti, barvy, možnosti jeho zkažení a dalších faktorů, které nás ovlivňují při konzumaci a použití v&nbsp;kuchyni.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zm-ny-barvy-tekutosti-a-textury">Změny barvy, tekutosti a textury</h2>



<p>Většina lidí považuje krystalizovaný med za zkažený, nic ovšem nemůže být dál od pravdy. Ztuhnutí medu je přirozený proces, který nastává při jeho dlouhodobém uchovávání. Dochází k&nbsp;němu při nasycení vody, <strong>což oddělí glukózu a vytvoří malé krystalické struktury</strong>. Čím více vody med obsahuje, tím pravděpodobněji krystalizuje. Podobný proces nastává při uchování v&nbsp;nízké <a href="/tag/teplota/">teplotě</a>. Nijak mu to ovšem neškodí a může být i nadále konzumován.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/med-na-lzici.jpg" alt="" class="wp-image-74228 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/med-na-lzici.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/med-na-lzici-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/med-na-lzici-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/med-na-lzici-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/med-na-lzici-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>S&nbsp;tím souvisí také předpoklad, že med musí být vždycky tekutý a nikdy netuhne. Med má tři základní konzistence – krém, tekutinu a tuhou hmotu. V&nbsp;závislosti na konzistenci se dá použít různými způsoby, nikoli horšími. Med se nekazí a <strong>v&nbsp;poživatelné formě byl nalezen v&nbsp;hrobkách faraonů</strong>, kde se uchoval po 3&nbsp;000 let. Přestože ani za tu dobu neztratil žádné svoje vlastnosti, chuť, textura i aroma nejspíš za tu dobu nějakých změn doznaly.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hon-za-jedinou-konkr-tn-barvou">Hon za jedinou konkrétní barvou</h2>



<p>Dalším populárním mýtem je, že med musí mít určitou barvu. Problém je, že na ni neexistuje žádná zákonitost, žádný přesný postup a není ani jeden jediný typ medu. Jeho zrod totiž ovlivňuje mnoho faktorů jako <strong>teplota, počasí, lokalita a také roční období</strong>. Z&nbsp;toho nevyhnutelně plyne široké spektrum medů, se kterými se lze setkat. Můžete tak narazit na skoro bílý nebo velmi světlý až po tmavé odstíny zlaté a hnědé.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/med-plastev-vcela.jpg" alt="" class="wp-image-74491 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/med-plastev-vcela.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/med-plastev-vcela-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/med-plastev-vcela-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/med-plastev-vcela-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/med-plastev-vcela-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Výběr pak závisí čistě na vašem vkusu a požadovaných vlastnostech. Čirý med je bohatý na vitamin A, je výborným zdrojem energie a má velmi blahodárný vliv na regeneraci celého organismu. <strong>Tmavý med má zase mnoho antibakteriálních účinků</strong>, navíc je bohatý na četné minerály jako železo, fosfor a hořčík. Vždy pak obsahuje antioxidanty pro správnou funkci mozku a mnoho glukózy. Proto je perfektním přírodním zdrojem energie.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nakopnut-organismu-a-zlep-en-imunity">Nakopnutí organismu a zlepšení imunity</h2>



<p><a href="/tag/energie/">Energie</a> pocházející z&nbsp;medu se dá přirovnat k&nbsp;té z&nbsp;kávy, vydrží však mnohem déle. Mnoho studií se také shoduje na tom, že jde o zdravou alternativu k&nbsp;přírodním i umělým sladidlům. <strong>Med je obecně mnohem sladší</strong>, a proto je ho potřeba mnohem méně pro stejný efekt. Nejde ovšem jen o sladidlo, ale i potravinu s&nbsp;mnoha zdravotními účinky. Už jedna lžička medu denně radikálně posiluje celý imunitní systém, protože zvyšuje produkci buněk.</p>



<p>Pro udržení všech klíčových vlastností je potřeba ho správně uchovávat. Ideálně v&nbsp;hermeticky uzavřené sklenici na suchém místě v&nbsp;pokojové teplotě. Dbejte na absenci <strong>přílišné vlhkosti a také přímého slunečního světla</strong>. A tajemství jeho výdrže? Tkví v&nbsp;enzymu, který se nachází ve včelím žaludku. Ten brání růstu bakterií, které by změnily nektar na kyselinu glukonovou a peroxid vodíku. Takhle skutečně vydrží celé věky.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Na co používáte med nejraději a jaký typ máte v&nbsp;oblibě?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science">Zdroj: <a href="https://www.science.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/myty-a-nepravdy-medu/">Med ve sklenici přežije i tisíce let. Jaká jsou další zajímavá fakta a mýty, o kterých jste v životě neslyšeli?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Vikingové jsou velmi vděčnou rekvizitou i námětem pro filmy, hry a seriály. Akorát je máme zafixované naprosto chybně</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/nekolik-omylu-ohledne-vikingu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 03 Nov 2021 03:04:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<category><![CDATA[omyly]]></category>
		<category><![CDATA[Vikingové]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=40323</guid>

					<description><![CDATA[<p>Populární kultura udělala z Vikingů divoký národ s několika neodmyslitelnými atributy. Jenže ty jsou jen výtvorem různých autorů, s historií mnoho společného nemají.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kultovní filmy, počítačové hry i četné seriály utváří náš obraz o tomto národu po dlouhou dobu. A pokud je historická epocha nebo osobnost určitým způsobem ztvárněna na obrazovce, <strong>veřejnost si toto zpodobnění obvykle zafixuje jako historicky přesné</strong>. Nebo minimálně odpovídající. Vikingové jsou tímto průmyslovým odvětvím představeni jako divoký národ lidí, kteří neholdovali hygieně, zaplétali si vlasy, a hlavně nosili přilby s&nbsp;rohy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-prvn-ad-zapome-te-na-p-ilby">V&nbsp;první řadě zapomeňte na přilby</h2>



<p>První případ, kdy se Viking někde objevil s&nbsp;rohatou helmou, pochází z&nbsp;roku 1825 a šlo o ságu o Frithiofovi. Skandinávští válečníci nosili helmy velmi zřídka. Obvykle neměli na hlavě nic, pokud ano, šlo o jednoduché <strong>kožené čapky nebo stejně jednoduché kovové helmy</strong>. Rohy používali, ale odděleně coby nádoby na pití hlavně během hostin. Krom toho na rohy troubili, což byla forma komunikace například mezi loděmi nebo vojenskými oddíly.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/viking-prilba-rohy.jpg" alt="" class="wp-image-41012 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/viking-prilba-rohy.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/viking-prilba-rohy-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/viking-prilba-rohy-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/viking-prilba-rohy-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/viking-prilba-rohy-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/viking-prilba-rohy-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/viking-prilba-rohy-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Archeologové objevili v&nbsp;četných hrobech nástroje sloužící hlavně k péči o tělo. Šlo o pinzety, hřebeny, a dokonce čistítka na uši, případně nástavce na čištění zubů. Anglický kronikář John z&nbsp;Wallingfordu je<strong> dokonce popsal jako velmi udržované lamače srdcí.</strong> Podle něj se tito muži pečlivě česali každý den, myli každou sobotu a často měnili oblečení. Vousy Vikingů mohly mít nejrůznější délku, vždy byly ale pečlivě pěstěné. Zkrátka muži „jako ze škatulky“.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-cop-nky-a-ot-zka-t-lesn-v-ky">Copánky a otázka tělesné výšky</h2>



<p>Muži měli poměrně dlouhou ofinu, vlasy vzadu na hlavě však udržovali krátké. Pro sestřihy vlasů dokonce existovaly už tehdy módní trendy. Například světlovlasí muži byli na severu Evropy považováni za velmi atraktivní.<strong> Proto si tmavovlasí často odbarvovali jak vlasy, tak i vousy</strong>. Výživa v&nbsp;tehdejších časech nebyla příliš kvalitní, což se odrazilo i na růstu. Děti rostly pomaleji než dnes a lidé obecně nedosahovali výrazné výšky. Těla pak tvarovala práce.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="712" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikigove-najezd.jpg" alt="" class="wp-image-40335 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikigove-najezd.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikigove-najezd-320x228.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikigove-najezd-768x547.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikigove-najezd-720x513.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Každodenní dřina ovšem způsobovala všem zdravotní problémy, většinou se to týkalo hlavně kloubů a zubů. Tváře mužů i žen vypadaly dosti podobně, mužské měly ženské rysy a naopak.<strong> I proto je pro archeology často obtížné určit pohlaví,</strong> pokud naleznou hrob s&nbsp;ostatky Vikingů. Muži i ženy navíc používali speciální řasenku zvanou kohl. Nejen, že byla považována za zkrášlující prvek, ale taky chránila oči před ostrým sluncem či odrazy od sněhu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ne-ka-d-seve-an-je-vikingem">Ne každý Seveřan je Vikingem</h2>



<p>Norsko rozlišuje dvě slova – Viking a Vikingr. První znamená nájezd, druhé nájezdník. Anglosaský svět má podobné slovo „wicing“. Původně se vztahovalo na piráty, časem tak začali být ale označováni hlavně norští nájezdníci. Z&nbsp;toho plyne, <strong>že ne všichni Skandinávci jsou zároveň Vikingové</strong>. Společensky šlo o mladé lidi, kteří se vydali na výpravu za bohatstvím, zkušenostmi a dobrodružstvím. Z&nbsp;nich se následně stali ti Vikingové, které známe.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikingska-zena.jpg" alt="" class="wp-image-40347 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikingska-zena.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikingska-zena-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikingska-zena-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikingska-zena-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikingska-zena-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikingska-zena-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikingska-zena-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Proto taky neexistuje nic jako centrální vláda Vikingů a nejsou jen ve Skandinávii. Archeologové totiž jejich stopy nalézají napříč celým světem. Tam se ovšem nejspíš <strong>nevypravovali na pověstných lodích s&nbsp;dračími hlavami</strong>. Jediným důkazem tohoto tvaru je graffiti v&nbsp;Istanbulu, které znázorňuje malou flotilu takových loděk. Skutečná loď, která měla nejspíš kovový nástavec na hlavu tohoto typu, se našla v&nbsp;Dánsku.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jen-lupi-i-a-n-jezdn-ci-bez-st-l-ho-domova">Jen lupiči a nájezdníci bez stálého domova</h2>



<p>Vikingové jsou proslavení hlavně jako brutální nájezdníci, kteří vyplenili jakékoli místo, u nějž jejich lodě přistály. Nejznámějším příkladem je ostrov Lindisfarne na severu Anglie, kde přepadli místní klášter. <strong>Zničili tamní knihovnu a odnesli si spoustu cenností</strong>. Jenže většina jejich plaveb byla za účelem obchodu, cestování a objevování. Vypravili se nejen do Evropy, ale také do Ruska, Asie a některých končin v&nbsp;Africe. Jejich stopy jsou i v&nbsp;Severní Americe.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikingove-na-lodi.jpg" alt="" class="wp-image-40338 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikingove-na-lodi.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikingove-na-lodi-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikingove-na-lodi-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikingove-na-lodi-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikingove-na-lodi-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikingove-na-lodi-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vikingove-na-lodi-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Z&nbsp;toho plyne také to, že Vikingové objevili Ameriku už někdy v&nbsp;11. století, tedy dlouho před Kryštofem Kolumbem. Jejich životní styl zahrnoval jak četné výpravy, tak i usedlý způsob života. Tento náhled <strong>archeologů na Vikingy se ovšem začal ujímat až ve&nbsp;2. polovině 20. století</strong>. Tehdy byly nalezeny velmi zachovalé domy, oblečení, šperky a podobné vybavení. Vikingové byli zkrátka velmi přizpůsobiví.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kterým omylům jste sami dlouho věřili?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-the-franklin-institute">Zdroj: <a href="https://www.fi.edu/blog/viking-misconceptions" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">The Franklin Institute</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nekolik-omylu-ohledne-vikingu/">Vikingové jsou velmi vděčnou rekvizitou i námětem pro filmy, hry a seriály. Akorát je máme zafixované naprosto chybně</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Obléhání hradů ve středověku byl celkem oříšek. Překvapivě byla uvnitř často větší muka než venku</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/jak-probihalo-stredoveke-oblehani/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 11 Oct 2021 03:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<category><![CDATA[obléhání]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=34455</guid>

					<description><![CDATA[<p>Historie je plná mýtů a touhy po senzacích, které nedávají smysl. Hodně takových zavádějících informací se týká i způsobu, jakým probíhalo obléhání měst.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>O některých metodách středověkého obléhání měst nebo dobývání hradů jste nejspíše slyšeli už na základní škole v&nbsp;dějepisu. Problém je, že běžné prameny mohou být trochu zavádějící. Kolikrát i trochu víc. Čím víc se pak noříte do <strong>skutečně zevrubných historických rozborů, zjišťujete, že vlastně nic nevíte.</strong> Pak například zjistíte, že olej byl poměrně vzácný, kopání se vyplatilo a že vyhladovět obyvatele konkrétního místa mohlo být docela běžné řešení.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-popul-rn-ale-vz-cn-olej">Populární, ale vzácný olej</h2>



<p>Kbelíky s&nbsp;vroucím olejem vypadají nepochybně velmi efektivně ve filmové produkci, reálná válečná vřava je ale využívala jen velmi zřídka. Obránci hradu mohli použít žhavý písek, vroucí vodu nebo pálené vápno. <strong>Obecně byla oblíbená hlavně vroucí voda</strong>, protože lidi opařila a případné ohně uhasila. Útočníci nemuseli nutně šplhat po hradbách, kolikrát bylo jednodušší se dostat pod ně, tedy podkopat se. Bonusem mohl být kolaps části hradeb.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rytiri-hrad.jpg" alt="" class="wp-image-34722 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rytiri-hrad.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rytiri-hrad-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rytiri-hrad-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rytiri-hrad-720x405.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ve válce se obě strany snaží dosáhnout co největšího efektu s&nbsp;minimální námahou. Takže pokud byla obrana hradu skutečně dobrá, cílili útočníci na zásobování. Nebylo vzácností, když pak <strong>lidé uvnitř snědli koně, psy i kočky, a nakonec hrad opustili úplně.</strong> Na druhou stranu údržba obléhající armády byla velmi finančně náročná a její pobyt na místě znamenal vysávání všech možných zdrojů. Farmáři tak byli často donuceni prodávat svoje plodiny značně pod cenou.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nejdel-obl-h-n">Nejdelší obléhání</h2>



<p>Nejdelší zaznamenané obléhání ve středověké Anglii se týkalo hradu Kenilworth v&nbsp;roce 1266. Hrad měl velmi dobrou obranu a obléhání trvalo 172 dní, tedy skoro půl roku. Když se posádka vzdala, měla jídlo už jen na dva dny. Klasickým <strong>atributem takového obléhání jsou také katapulty a trebuchety</strong>, které ostřelují hradby. Šlo ale spíš o psychologický efekt, protože hradby byly stavěny tak, aby těmto útokům odolaly.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="562" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rytir-hrad.jpg" alt="" class="wp-image-34720 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rytir-hrad.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rytir-hrad-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rytir-hrad-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rytir-hrad-720x405.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Některé hrady pak měly i vlastní zařízení tohoto druhu, takže mohly „vracet“ munici zpátky tam, odkud přišla. Obdobnou pomůckou byly obléhací věže, které poskytovaly lučištníkům výhodnou pozici.<strong> Když dorazila věž ke hradbám, posádka rovnou přeskočila k nepříteli</strong>. Takovou dřevěnou věž ovšem nebylo těžké zapálit a obránci se o to samozřejmě snažili, ještě než se dostala dost blízko. Napadají vás další zajímavosti k tématu obléhání?</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-englishheritage">Zdroj: <a href="https://www.english-heritage.org.uk/visit/inspire-me/10-things-sieges/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">EnglishHeritage</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/jak-probihalo-stredoveke-oblehani/">Obléhání hradů ve středověku byl celkem oříšek. Překvapivě byla uvnitř často větší muka než venku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Pozor, zvyky, které vám vtloukají do hlavy od narození, mohou být pro vás fatálně škodlivé. Nahraďte je těmi správnými</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/navyky-ktere-ve-skutecnosti-skodi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 30 Sep 2021 03:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<category><![CDATA[návyky]]></category>
		<category><![CDATA[škodlivost]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=30921</guid>

					<description><![CDATA[<p>Obecně víme, že přemíra alkoholu a jakékoli kouření škodí zdraví a že zdravá strava je prospěšná. Existují ale další návyky, které mohou mít velmi negativní dopady.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Zdravých i škodlivých návyků existují celé seznamy. Většinou se ovšem jedná o způsoby, jak se dostat například do lepší formy či jak se zbavit zlozvyků, které nám škodí. Jenže kromě toho máte nejspíš zafixovanou řadu běžných mýtů,<strong> u nichž vás o pravdivosti vůbec nenapadne pátrat.</strong> Je například nesmysl, že o víkendu je možné dohnat spánkový deficit, který jsme získali během pracovního týdne. Nedoženete vůbec nic.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vitam-ny-a-pravideln-sprcha">Vitamíny a pravidelná sprcha</h2>



<p>Pro zdraví organismu je nutný pravidelný spánek v&nbsp;rozsahu asi 7–8 hodin a případný deficit nesrovnáte za víkend. Pokud chcete podobnou nerovnováhu dohnat vitamíny v&nbsp;pilulkách, zarazte se. Ani volně prodejné <strong>doplňky tohoto typu neužívejte bez konzultace se svým lékařem.</strong> Nemusí totiž automaticky zlepšit váš zdravotní stav. Zdravá strava sestává mimo jiné z&nbsp;čerstvé zeleniny a ovoce, ze kterých dostanete všechny potřebné látky v&nbsp;přirozené podobě.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="685" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/sprchova-hlavice-1024x685.jpg" alt="" class="wp-image-30937 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Pokud se myjete bez přemýšlení zcela pravidelně, každý den, opět zpozorněte. Kombinace horké vody a mýdla zbavuje vaši kůži přirozené hydratace pomocí vlastních olejů. <strong>Při vyšší frekvenci to může vést k&nbsp;loupání i výskytu prasklinek a boláků. </strong>Těmi se může dovnitř dostat infekce. Pokud máte rádi denní sprchu, použijte vlažnou vodu a nepoužívejte denně mýdlo. To je potřeba jen na oblasti, kde u vás dochází k&nbsp;pocení, převážně tedy podpaží.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-li-n-i-t-n-nejen-zub">Přílišné čištění nejen zubů</h2>



<p>Často se můžete setkat s&nbsp;radou, že si máte zuby čistit po každém jídle. Jenže tohle za žádných okolností není zdraví prospěšné. Zvláště škodlivé je to po pozření něčeho sladkého nebo kyselého. <strong>Tyto látky totiž změkčují sklovinu na zubech,</strong> kterou pak může paradoxně poškodit i složka obsažená v&nbsp;zubní pastě. Po jídle si tedy pusu pouze vypláchněte čistou vodou a na čištění počkejte minimálně půl hodiny. Kartáček na zuby obecně potřebujete jen ráno a večer.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="681" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/cisteni-zubu-1024x681.jpg" alt="" class="wp-image-30934 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>To samé platí pro přílišnou čistotu vaší domácnosti. Ano, chcete se uchránit parazitů nebo infekcí. Jenže vaše imunita potřebuje trénink, aby si s&nbsp;vnějšími vetřelci poradila. Takže <strong>pobyt v&nbsp;naprosto čistém prostředí vás může k&nbsp;alergiím naopak dovést. </strong>Stejně tak moderní čisticí prostředky mohou v&nbsp;pravidelné vysoké koncentraci poškodit vaše zdraví. Nesnažte se měnit dům ve sterilní laboratoř, opravdu to není potřeba a chemii omezte na nutné minimum.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-brightside">Zdroj: <a href="https://brightside.me/inspiration-tips-and-tricks/12-bad-habits-we-mistake-for-good-ones-246910/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BrightSide</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/navyky-ktere-ve-skutecnosti-skodi/">Pozor, zvyky, které vám vtloukají do hlavy od narození, mohou být pro vás fatálně škodlivé. Nahraďte je těmi správnými</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Časté mýty o přežití, které by vám jednoho dne mohly šeredně ublížit. Každý by měl znát pravdu, pro blaho své i okolí</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/myty-o-preziti-v-divocine/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 29 Aug 2021 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[divočina]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=24985</guid>

					<description><![CDATA[<p>Co hledat v divočině jako první, jak se chovat při střetu s medvědem či jak reagovat na hadí uštknutí. Pravidla pro přežití obsahují hodně nebezpečných mýtů.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Snad každý obor lidské činnosti provází mýty, omyly a zavádějící informace. Jenže v&nbsp;případě návodů, jak přežít v&nbsp;divočině, může mít špatný návod zcela fatální důsledky. <strong>Bohužel hodně takových „zaručených“ rad už se stalo téměř folklórem. </strong>V&nbsp;důsledku jejich okřídlenosti a neustálého opakování je bereme jako zaručené návody. Dalším problémem je pak skutečnost, že je nepodrobujeme revizi a prostě je vnímáme jako dané.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-had-p-st-e-ek-a-potrava">Had, přístřešek a potrava</h2>



<p>Naprosto základním omylem je rada, že pokud vás uštkne had, máte se pokusit jed z&nbsp;rány vysát. Problém je, že jed hada se dostává rychle do krve a zasažené místo ho už neobsahuje. Vysávat ho nezkoušejte, <strong>zachovejte klid a dostaňte zraněného co nejrychleji do nemocnice</strong>. Pokud se ztratíte v&nbsp;lese, není vaší prioritou potrava. Vaší hlavní starostí je vybudovat si kvalitní přístřešek a najít zdroj pitné vody. Ta je pro vás nepostradatelná.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/vetve-pristresek-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-24990 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Zdravý člověk dovede bez potravy přežít až 6 týdnů, voda je mnohem důležitější. Než se pustíte do přístřešku, posuďte prostředí a počasí. Potřebujete ochranu před větrem, deštěm nebo naopak prudkým sluncem? <strong>Kromě toho myslete také na vrstvu mezi svým tělem a zemí.</strong> V&nbsp;opačném případě vám velmi rychle hrozí promrznutí. A snažit se přežít v&nbsp;divočině ještě s&nbsp;nachlazením či horečkou je dvojnásob rizikové.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kaktusy-medv-di-a-j-dlo">Kaktusy, medvědi a jídlo</h2>



<p>Některé příručky uvádí, že na poušti je možné najít vodu v&nbsp;dužinách kaktusů. Problém je, že se to týká vlastně jen opuncie, ostatní kaktusy jsou pro nás většinou jedovaté. Pokud se z&nbsp;nich napijete, nejspíš si <strong>přivodíte nevolnost a zvracení vás připraví o zbývající vodu v&nbsp;organismu</strong>. Při střetu s&nbsp;medvědem se doporučuje padnout na zem a předstírat mrtvolu. Jenže tohle platí akorát u psů, a nejspíš jen u některých ras.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/lesni-bobule-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-24987 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Pokud se potkáte s&nbsp;medvědem, prostě se zastavte a pomalu se vracejte tam, odkud jste přišli. Ačkoli je voda prioritou, nějaké jídlo je potřeba také. Nenechte se ovšem zmást tím, že je něco okousané od zvířat – <strong>mají úplně jiné zažívání. Jezte jen to, co jste schopni bezpečně poznat</strong>, ať už se jedná o bobule nebo houby. Pokud se z&nbsp;divočiny vrátíte promrzlí, rozhodně nelezte hned do horké vany. Zamiřte do postele a nechte tělo ohřát pozvolna pod peřinou, jinak hrozí teplotní šok.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-brightside">Zdroj: <a href="https://brightside.me/inspiration-tips-and-tricks/9-survival-myths-that-could-actually-hurt-you-245410/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BrightSide</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/myty-o-preziti-v-divocine/">Časté mýty o přežití, které by vám jednoho dne mohly šeredně ublížit. Každý by měl znát pravdu, pro blaho své i okolí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Dokonce i zastánci odpovědnějšího způsobu života šetrného k životnímu prostředí často neví, o čem je vlastně „udržitelnost“. Aneb TOP mýty o udržitelnosti životního prostředí</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/dokonce-i-zastanci-odpovednejsiho-zpusobu-zivota-setrneho-k-zivotnimu-prostredi-casto-nevi-o-cem-je-vlastne-udrzitelnost-aneb-top-myty-o-udrzitelnosti-zivotniho-prostredi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 18 May 2021 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<category><![CDATA[Planeta]]></category>
		<category><![CDATA[udržitelnost]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=8836</guid>

					<description><![CDATA[<p>Udržitelnost je bezpochyby žhavé téma, které bere velmi vážně jak hodně firem, tak spotřebitelů. Týká se ho však také mnoho nepravd a polopravd.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Udržitelný život je jednou z&nbsp;manter poslední doby. Na toto téma existuje nespočet článků, přednášek, kurzů, návodů a kdoví čeho ještě. Ovšem stejnou měrou se s&nbsp;ním <strong>pojí mnoho nepravd, polopravd, mýtů a silně zavádějících informací, </strong>které je třeba nějak pojmout, zpracovat a správně vyhodnotit. Proto se dnes podíváme na ty hlavní, které se opakují nejčastěji.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-luxusn-zbo-a-uhl-kov-stopa">Luxusní zboží a uhlíková stopa</h2>



<p>Hodně lidí nepovažuje nákup luxusních produktů za udržitelný nákup, v&nbsp;čemž možná hraje roli vnímání okázalosti jako protikladu k&nbsp;etice nebo zeleným hodnotám. A je to v&nbsp;zásadě pochopitelné. Lidé si také mohou říct, že drahé zboží se tolik nevyužije. Nicméně <strong>větší finanční síla umožňuje producentům zvyšovat tlak na volbu surovin a způsob výroby</strong>.<strong> </strong>To často zahrnuje zkušené lokální výrobce, kteří se postarají o skutečně kvalitní produkt – který vám vydrží klidně po generace.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/udrzitelnost-cifernik.jpg" alt="" class="wp-image-8841 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/udrzitelnost-cifernik.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/udrzitelnost-cifernik-300x205.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/udrzitelnost-cifernik-768x524.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/udrzitelnost-cifernik-511x350.jpg 511w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/udrzitelnost-cifernik-720x491.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/udrzitelnost-cifernik-450x307.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Nulové emise a podobné formulace jsou jistě všem známé slogany provázející právě snahu o udržitelnost. Dokonce si dnes můžete koupit „emisní odpustky“. Jenomže nějakou <strong>uhlíkovou stopu za sebou zanechává každá činnost</strong> a to, že pak vysadíte někde sad stromů, může být vedlejší. Je to spíše forma zelené propagandy a nátlaku než reálný boj s&nbsp;fenoménem globálního oteplování.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-ro-nost-udr-itelnosti">Náročnost udržitelnosti</h2>



<p>V&nbsp;naší spotřebě hraje cena klíčovou roli a ano, prvotní vstup do udržitelného způsobu života s sebou přináší zvýšené náklady, protože takové produkty jsou obvykle dražší. Jenže většina se jich dá použít znova, navíc šetříte za obaly, a tím pádem za odpad. Otázka plastového <strong>odpadu má pak tři základní prvky – redukci, opětovné použití a recyklaci</strong>. V&nbsp;první řadě je však třeba omezit jejich používání, hlavně to jednorázové, které je nejhorším použitím plastů obecně.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/recyklace-tricko.jpg" alt="" class="wp-image-8837 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/recyklace-tricko.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/recyklace-tricko-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/recyklace-tricko-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/recyklace-tricko-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/recyklace-tricko-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/recyklace-tricko-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/recyklace-tricko-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/recyklace-tricko-450x300.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Jedním z hlavních argumentů proti tomuto trendu je, že jednotlivec stejně nic nezmění. Jenže u jednotlivce začíná všechno, protože každý z nás <strong>je tou částečkou mravenčí práce, která ukazuje příklad ostatním a může je inspirovat ke stejnému chování.</strong> A v dnešní digitální době, s obrovským dosahem sociálních sítí, se prakticky nenajde člověk, který by neměl nějaký vliv na své okolí. Každá cesta začíná prvním krokem.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-scientific-american">Zdroj: <a href="https://www.scientificamerican.com/article/top-10-myths-about-sustainability/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Scientific American</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/dokonce-i-zastanci-odpovednejsiho-zpusobu-zivota-setrneho-k-zivotnimu-prostredi-casto-nevi-o-cem-je-vlastne-udrzitelnost-aneb-top-myty-o-udrzitelnosti-zivotniho-prostredi/">Dokonce i zastánci odpovědnějšího způsobu života šetrného k životnímu prostředí často neví, o čem je vlastně „udržitelnost“. Aneb TOP mýty o udržitelnosti životního prostředí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Mýty stojící u zrodu inckého impéria, které většina lidí nezná</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/myty-stojici-u-zrodu-inckeho-imperia-ktere-vetsina-lidi-nezna/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 27 Apr 2021 08:18:31 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Macchu Picchu]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=4781</guid>

					<description><![CDATA[<p>Během celé historie Peru sesbírali renomovaní kronikáři dobře známé legendy a mýty týkající se původu impéria Inků.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jen dvě z&nbsp;legend týkajících se této civilizace se ale staly součástí Peruviánské kultury a <strong>obě vypráví o původu největší civilizace</strong> předkolumbovské éry. Kronikáři Guamán Poma, Cieza de León a Betanzos mají na svědomí sesbírání legendy o Ayarských bratrech. Legenda o Manco Capácu a Mama Ocllo byla posbírána kronikářem Inca Garcilaso de la Vega. A my vám pčinášíme obě legendy stojící u zrodu Inků a jejich civilizace.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-legenda-o-bratrech-ayarsk-ch">Legenda o bratrech Ayarských</h2>



<p>Jak to v&nbsp;legendách bývá, po obrovských&nbsp; záplavách se objevili čtyři mladí muži – bratří Ayarové – a jejich manželky. Ayar Manco a Mama Ocllo, Aya Cachi a Mama Cora, Ayar Uchu a Mama Rahua, Aya Auca a Mama Huaco. Podle legendy <strong>pátrali po úrodném kraji, kde by se mohli usadit</strong>. Po rozhovoru se svými bratry se Ayar Cachi, nejsilnější a nejmazanější z&nbsp;nich, měl vrátit do jeskyni Pacarina. Jakmile vešel do sluje, vchod byl zapečetěn a on už se nikdy nedostal ven.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-1018768-1280-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-4784 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-1018768-1280-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-1018768-1280-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-1018768-1280-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-1018768-1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-1018768-1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-1018768-1280-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-1018768-1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-1018768-1280-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-1018768-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Ostatní bratři pokračovali svou cestou na horu HUanaccauri, kde našli kamennou modlu, které vzdali svou úctu. Všichni až na Ayara Uchu, který skočil až <strong>za sochu a hned zkameněl</strong>. To samé se stalo Ayarovi Auca, který se stal sochou poté, co pokračoval v&nbsp;cestě. Ayar Manco byl jediný z&nbsp;bratří, který došel do Cuzca, kde našel úrodné kraje. Tam zabodl do země svou zlatou hůl a založil tak hlavní město budoucího impéria Inků.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-legenda-o-manco-c-pac-a-mama-ocllo">Legenda o Manco Cápac a Mama Ocllo</h2>



<p>Další legenda o základech impéria byla proslavena díky kronikáři Garcilasoci de la Vega. Vypráví o tom, jak byli Manco Cápac a Mma Ocllo vysláni bohem inti na zem, aby civilizovali lidi, velebili boha Slunce a založili velkou říši. Vynořili se z&nbsp;<strong>vod jezera Titicaca</strong>, kde je okolní obyvatelé okamžitě začali uctívat jako božské bytosti. Manželé a zároveň sourozenci měli úkol: pokud se jejich zlaté žezlo ponoří do země, je to správné území na založení říše.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="768" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-43387-1280-1024x768.jpg" alt="" class="wp-image-4783 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-43387-1280-1024x768.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-43387-1280-300x225.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-43387-1280-768x576.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-43387-1280-720x540.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-43387-1280-450x338.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/machu-picchu-43387-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>I když se on vypravil na sever a jeho žena na jih, žezlo se ponořilo na dnes už legendárním kopci Huanacauri. Tady leží počátek incké civilizace. Oběma předchází populární mýtus o zrození světa. Andský bůh Viracocha stvořil vesmír, <strong>který ale obývali neposlušní obři</strong>. Spoutal proto ohromné deště a zničil je obrovskou potopou. Pak to zkusil znovu, jenže tentokrát stvořil lidi, kterým dal dar světla stvořením Měsíce, Slunce a hvězd. Nakonec jim poslal svého syna jako vzor pro život.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-incarail">Zdroj: <a href="https://incarail.com/blog/culture/origin-legends-of-the-inca-empire/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Incarail</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/myty-stojici-u-zrodu-inckeho-imperia-ktere-vetsina-lidi-nezna/">Mýty stojící u zrodu inckého impéria, které většina lidí nezná</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
