Ježíš Kristus – VědaŽivě.cz

Nejen Nostradamus, ale i Isaac Newton: Předpověděl apokalypsu, prý k ní dojde v roce 2060

Redakce VědaŽivě — Thu, 11 Jul 2024 02:48:00 +0000

V posledních letech to vypadá, jako by konec světa měl nastat každým dnem. Otázkou o konci světa se však lidé zabývají už od nepaměti. Někteří lidé si dokonce na předpovědích tragických událostí, které by měly vést ke konci světa, vybudovali svou kariéru. Nejznámějším prorokem v historii je pravděpodobně Nostradamus. Málokdo však tuší, že jednu apokalypsu předpověděl také známý fyzik Isaac Newton. Podle jeho výpočtů dojde ke konci světa v roce 2060.

Známý fyzik vypočítal soudný den

Sir Isaac Newton je znám především pro své zásluhy v oblasti fyziky. Každé dítě se už na základní škole naučí, jak díky padajícímu jablku určil zákon gravitace. Mimoto se však zasloužíl o určení hned tří pohybových zákonů, které dodnes představují základní pilíře fyziky. Za své zásluhy si dokonce vyšloužil pasování do šlechtického stavu, což je v Anglii ta největší možná pocta. Ačkoliv je Isaac Newton vnímán spíše jako racionální vědec, jednou svou částí tíhl také k duchovním otázkám života. Právě proto se v pozdějších letech zaobíral otázkou soudného dne. Apokalypsu v roce 2060 předpověděl na základě indícií z Bible.

Isaac Newton je znám díky svým fyzikálním zákonům. Uměl však předpovědět i soudný den.

Apokalypsu našel v Bibli

Isaac Newton přistupoval k problematice soudného dne stejně, jako by se jednalo o další fyzikální problematiku. Klíčem k jeho určení měla být Bible, ve které rozklíčoval několik zásadních indicií. Jednotlivé poznatky převedl do matematické rovnice a konečný výsledek určil pro apokalypsu rok 2060. Vlastně se jedná o součet dvou klíčových historických dat, na které měly indicie v Bibli poukazovat jako na klíčové okamžiky vedoucí k soudnému dni.

Prvním z nich je rok 800, kdy byl Karel Veliký korunován císařem Svaté říše římské. Druhé datum představoval rok 1260, který Isaac Newton označil za rok, kdy došlo ke zkorumpování katolické církve. Součtem těchto dvou let určil, že konec světa nastane v roce 2060.

Trochu jiná představa apokalypsy

Z Newtonových poznámek je však patrné, že by se nemělo jednat o apokalypsu v pravém smyslu toho slova. Zatímco v dnešní době si pod tím slovem představíme kompletní vyhlazení lidské rasy a zpustošenou Zemi, sir Isaac měl na mysli něco úplně jiného. Podle něj představuje rok 2060 dobu, kdy se na Zem vrátí Ježíš Kristus. Ten pak bude lidstvu vládnout dalších tisíc let a postará se o to, aby se židé dostali zpátky do své země, kde se postarají o vybudování ráje na Zemi.

Článek Nejen Nostradamus, ale i Isaac Newton: Předpověděl apokalypsu, prý k ní dojde v roce 2060 se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Archeologové našli kamenný domek, ve kterém bydlel sám Ježíš. Dokonce i důkaz jeho ukřižování

Redakce VědaŽivě — Mon, 23 Jan 2023 03:55:00 +0000

Ačkoli miliardy lidí věří, že Ježíš Nazaretský byl jednou z nejpodstatnějších postav světové historie, hodně dalších odmítá jeho reálnou existenci. V roce 2015 byl v anglikánské církvi proveden průzkum právě na toto téma. Z něj vyšlo, že 22 % dospělých v Anglii nevěří, že by Ježíš Kristus kdy reálně existoval. Mezi učenci zaměřenými na Nový zákon křesťanské Bible panuje ovšem v ohledu reality Krista jen malý rozpor. Jaká je tedy situace?

Nikdo nepopřel jeho existenci

Lawrence Mykytiuk, profesor knihovnictví na Purdue University a autor Biblical Archeology Review, ohledně mimobiblických důkazů Ježíšovy existence dodává, že v dřívějších dobách o něčem takovém žádný spor neexistoval. „Židovští rabíni, kteří neměli rádi ani jeho, ani jeho následovníky, ho obvinili z čarodějnictví. Měl tak svádět lidi na scestí, ale nikdy nebyla zpochybněna jeho skutečná existence,“ podotýká tento odborník.

S archeologickými důkazy jeho života je to ovšem věc jiná. Jednoduše totiž neexistují fyzické důkazy nebo archeologické nálezy, které by jeho historickou přítomnost jakkoli dokládaly. „Není tu nic prokazatelného, ani nečekám, že by se něco takového objevilo,“ podotýká Mykytiuk. „Rolníci totiž archeologické důkazy nenechávají.“ Problém je totiž širší a obecnější, jak uvádí profesor Bart D. Ehrman z University of North Carolina.

Ti, kteří za sebou nic nenechali

„Skutečnost je taková, že nemáme archeologické důkazy ohledně kohokoli, kdo žil ve stejné době a na stejném místě, jako měl žít Ježíš.“ Ehrman je autorem knihy Did Jesus Exist? The Historical Argument for Jesus of Nazareth. „Nedostatek důkazů neznamená, že dotyčný v té době nežil. Znamená to jen to, že on nebo ona, jako 99,99 % celého světa v té době, nevykonali nic, co by na světě zanechalo nějaké fyzické stopy jejich života.“

Přímé relikvie spojené s Kristem pak pronásledují spory týkají se jejich pravosti. Jedná se například o trnovou korunu, kterou měl mít údajně na hlavě během ukřižování. Jedna z možných je uložena v Paříži v katedrála Notre Dame. Stejný případ je turínské plátno, lněný rubáš, do něhož se měla otisknout Ježíšova tvář. Archeologové byli ovšem schopni potvrdit některé prvky novozákonního příběhu, který o Ježíšovi pojednává.

Nalezené osídlení a podrobné záznamy

Ačkoli někteří pochybují o existenci starého Nazaretu, jeho biblického domova, archeologové odkryli kamenný domek s hrobkami a nádržemi na vodu. Stejně tak našli fyzické důkazy římského ukřižování, jaké je v Novém zákoně popsáno. Nejpodrobnější záznamy o Ježíšově životě a smrti pochází ze 4 evangelií a dalších částí Nového zákona. „Všechny jsou křesťanské a očividně a logicky zaujaté v tom, o čem vypovídají. Je tedy třeba na ně hledět kriticky.“

„Ale v jejich centru stojí Ježíš Kristus jako historická figura. Žid s následníky, popravený na příkaz římského guvernéra Judee, Piláta Pontského, během vlády císaře Tiberia.“ Během několika málo dekád svého života se o Ježíšovi zmiňují historici římští i židovští. A to v textech, které potvrzují části Nového zákona, jenž popisuje jeho život i smrt. Tato souhra by tedy měla být dostatečnou ukázkou, že se nejedná o smyšlenku.

Článek Archeologové našli kamenný domek, ve kterém bydlel sám Ježíš. Dokonce i důkaz jeho ukřižování se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Psycholog zavřel 3 lidi, kteří si mysleli, že jsou Ježíš Kristus. Neskončilo to dobře

Redakce VědaŽivě — Thu, 29 Dec 2022 03:38:00 +0000

Zní to jako nosný námět opravdu podivné komediální série. Jde ale o případ, ke kterému skutečně došlo. Výsledkem byl jeden z nejbizarnějších psychologických experimentů 50. let 20. století. Americký sociální psycholog polského původu Milton Rokeach se zabýval hlavně otázkami identity. Zkoumal například agenty CIA, kteří po letech náročné práce v utajení jen těžko opouštěli dlouhodobě adaptovanou identitu. Tentokrát měl ale jiný „materiál“.

Mohou se tři Ježíšové uzdravit navzájem?

Jeho další specializací byly rozdvojené osobnosti. V roce 1959 například čet článek o dvou ženách, které měly být obě Pannou Marií. Jakmile se spolu však setkaly, konstatovaly, že matka Ježíše Krista nemůže být ani jedna z nich. Dvě Marie prostě existovat nemohou. Tento pokus ho natolik povzbudil, že se rozhodl pro podobný. V něm ale zvýšil počet účastníků na celkové tři. Na psychiatrickém oddělení se tak ocitli hned tři verze Ježíše Krista.

Ti spolu byli zavřeni na psychiatrickém oddělení nemocnice v Michiganu. Doktor choval naději, že když se tři pacientu – Clyde Bendon, Joseph Cassel a Leon Gabor – setkají, bude to mít podobný průběh jako s jejich „matkami“. Vzájemná konfrontace měla vyústit ve vědomí, že Kristu nemůže být ani jeden z nich. Tentokrát se však Rokeach těžce přepočítal. Tito tři schizofrenici totiž nebyli schopni jakéhokoli racionálního vhledu do svého stavu.

Ženy se dohodly, muži málem zabili

Na tvrzení svých společníků reagovali s neobvyklou mírou hněvu a agrese. Všichni tři stále věřili, že jen oni jsou Ježíšové, ostatní nazvali samozvanými proroky. Často se ostatní dvě o své pravdě snažili přesvědčit násilím. Badatel se však s naprostým fiaskem experimentu nesmířil. Místo toho zvolil drastičtější, a hlavně neprofesionální metody. Konkrétně manipulaci se subjekty, což bylo jasně za hranicí jakékoli vědecké etiky.

Nejmladší Leon si například představoval, že jeho manželkou je dáma jménem Madame Yeti, která mu dává rady a příkazy. Tohoto podivného klamu Rokeach využil a jejím jménem začal Leonovi posílat dopisy. V nich mu nařídil změnit postoj a chování k ostatním. Muž tomu uvěřil, a dokonce na dopisy i reagoval. Lékař proto navrhoval stále odvážnější a manipulativnější věci. Metoda však selhala a Leon ho přestával poslouchat.

Další manipulace a rozpad celého pokusu

Psycholog později přesvědčil jednu z asistentek, aby s Leonem flirtovala. Věřil totiž, že láska muže z jeho fantazií vyléčí. Mladík ovšem začal chovat k ženě city, ty však nebyly opětovány. Neúspěchem jeho bludy jen zesílily. Falešné dopisy chodily i dalším dvěma, nikde však Rokeach nedosáhl kýženého výsledku. Stále více jeho kolegů mezitím pochybovalo o správnosti tohoto přístupu. Postupně si na sebe pacienti navíc zvykli.

Přijali zkrátka fakt, že jich může existovat více, žádný se však z bludů nevzpamatoval. Bizarní pokus tak skončil naprostým neúspěchem. Rokeach později shrnul bádání v knize, která měla velký úspěch. Teprve v jejím 2. vydání v roce 1984 však přiznal pochybné metody. Místo, aby 3 muže vyléčil, vyléčil sama sebe z vědomí, že on a psychologové jsou bohové. V roce 2018 se z případu stalo filmové drama ukazující bizarnnost experimentu.

Článek Psycholog zavřel 3 lidi, kteří si mysleli, že jsou Ježíš Kristus. Neskončilo to dobře se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tmavá pleť a krátké vlasy: Ježíš Kristus vypadal úplně jinak než je známo, tvrdí Profesorka křesťanských počátků

Redakce VědaŽivě — Sun, 20 Nov 2022 04:00:00 +0000

Jakou podobu Ježíše Krista chováte ve své hlavě? Vzhledem k tomu, že jde o centrální figuru víry, inkarnaci Božího syna a očekávaného mesiáše ze Starého zákona, jeho zajetá představa musí být na hony vzdálená pravdě. A přestože si ho lidé po tisíce let představovali jako bílého muže s modrýma očima, dlouhými tmavými vlasy a vousy, podle odborníků jde o zcela účelový obraz. Sloužil totiž západním autoritám, které ho využívaly ve svých mocenských hrách.

Obrovský vliv byzantského standardu

Podle Joan Taylor, profesorky křesťanských počátků a judaismu na King´s College v Londýně, mohl mít spíš krátké vlasy, krátké vousy a rozhodně tmavší pleť. Svůj článek pro American Schools of Oriental Research začíná těmito slovy: „Všichni víme, jak Ježíš vypadal, jde o nejčastěji zpodobňovanou osobu západního umění, všude ho poznáme podle dlouhých vlasů a vousu, róby s rukávy (většinou bílé) a pláště (většinou modrého).“

„Jenže jak opravdu vypadal coby muž žijící v Judeji v 1. století? To hodně dlouho zajímalo mnoho lidí. Máme samozřejmě informace o tom, jaká podoba mu byla přisuzována během historie. Ale nic o tom, jak vypadal opravdu za svého života.“ Tento dojem byl vytvořen hlavně byzantskou érou ve 4.–6. století. Jejich pojetí zase pochází z řecko-římské tradice, hlavně slavné sochy Dia od Feidiáse z 4. století před Kristem.

Bradka a podoba z mumiových portrétů

Podle profesorky měl vousy. „Myslím, že měl bradku, jednoduše proto, že nechodil k holiči. A co takhle jeho tvář? Mumiové portréty (malované na dřevěné desky během nadvlády Říma v Egyptě) ukazují řecko-egyptské předky. Byl tu ale etnický mix a také židovská populace. Jejich realistické tváře jsou tím nejbližším, co máme k fotografiím lidí Ježíšovy doby. Ještě ale jedno místo stojí za pozornost, tedy synagoga Dura Europos z 3. století.“

„Zobrazení Mojžíše na jejích stěnách je asi nejbližší podobizna. Ukazuje totiž židovského mudrce a jeho představu v řecko-římském světě. Mojžíš má neobarvené šaty, které sedí ke vkusu asketických mužů. Ti se totiž vyhýbali barvám. Jeho plášť je talit, protože jsou dobře vidět střapce. Tento obraz je jako základ pro reálnou podobu Ježíše mnohem přesnější než jakékoli adaptace vytvořené Byzancí, které se následně staly standardem.“

Role Ježíše Krista v křesťanské tradici

O Ježíšovi se říká, že pokud opravdu žil, byl galilejským Židem. Křesťanská doktrína zahrnuje víru v to, že byl počat Duchem svatým a narodil se Panně Marii. Konal zázraky, založil křesťanskou církev a zemřel na kříži. Tato jeho oběť vykoupila lidské hříchy, následně vstal z mrtvých a vystoupil na nebesa. Odsud se má vrátit, a právě tento příchod křesťanství očekává. Joan Taylor je britská historička, která se na Ježíše specializuje.

Jejím zájmem je obecně Bible a křesťanství, svitky od Mrtvého moře a judaismus éry druhého chrámu. Její přístup je multidisciplinární, protože se věnuje literatuře, jazykům, historii a archeologii. Křesťanství vzniklo z antického judaismu na území Palestiny, kde Ježíš působil. Toto působení zachycuje Nový zákon, který spolu se Starým zákonem tvoří Bibli, základní posvátnou knihu víry. Příslušnost k víře je dána pokáním a křtem, nikoli původem.

Článek Tmavá pleť a krátké vlasy: Ježíš Kristus vypadal úplně jinak než je známo, tvrdí Profesorka křesťanských počátků se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zmizení královny Kleopatry, „drakové pouště“ nebo Atlantida: 7 největších záhad, které archeology a vědce trápí dodnes

Redakce VědaŽivě — Sun, 03 Jul 2022 02:05:00 +0000

Člověk vyslal sondy na další planety Sluneční soustavy, rozebral atom a popsal lidskou DNA. Moderní doba proniká do mikrosvěta a operuje s makrosvětem. Na druhé straně ovšem historie lidstva nabízí solidní zásobu událostí nebo věcí, které jakémukoli pokusu o rozluštění jejich podstaty úspěšně odolávají. Následující přehled uvádí magické sedmero toho, co je stále mimo dosah moderní vědy, bez ohledu na její ostatní úspěchy.

Legendární ztracená Atlantida

První zmínku o bájném státě máme z roku 360 před Kristem. Toto město popsal ve svém dialogu Kritias Platón, jeden z nejvýznamnějších filosofů starověku. Tajemná říše byla velkou námořní velmocí, před více jak 10 000 lety však její prosperitu ukončila katastrofa. Při ní se celé ostrovní království potopilo na dno moře. Pokud věříte všem následujícím odhalením, našli nejrůznější lidé Atlantidu u Baham, na pobřeží Řecka, kousek od Kuby, případně i v Japonsku.

Pokud ovšem existovala, archeologové se o její pravé poloze přou dodnes.

Hrobka Kleopatry

Kleopatra VII. byla poslední panovníci starověké dynastie Ptolemaiovců, která vládla v letech 205–30 před Kristem Egyptu. Panuje o ní mnoho legend, hlavně stran krásy a intelektu. Přes znalosti o jejím životě však dodnes nevíme, kde je pohřbena. S Markem Antoniem spáchala sebevraždu, když její bývalý spojenec Octavianus Augustus porazil v roce 31 před Kristem Antoniovu flotilu. Byli pohřbeni spolu, nevíme ovšem, kde odpočívají věčným spánkem.

Kamenné koule z Kostariky

Obří kamenné koule cca z roku 600 jsou údajně památkou předkolumbovské civilizace. Většina je z gabra, horniny tvořené roztaveným magmatem. Podle spekulací jde o astronomické nástroje, podle dalších výkladů ukazují cestu k významným lokalitám. Po dobytí Španěly ale lidé národa Chidcha zmizeli a s nimi i smysl těchto koulí.

Pouštní „draci“

Jde o nízké zídky, které protínají Izrael, Egypt i Jordánsko. Od té doby, co je počátkem 20. století objevili piloti, už vědce jen matou. Řetěz čar je dlouhý 64 km, badatelé mu říkají „kite“ a pochází z roku 300 před Kristem. Přesný účel není dosud znám, mohlo se jednat o pasti na zvířata.

Turínské plátno

Jedna z nejslavnějších záhad světa, údajné pohřební plátno Krista. Poprvé ho v roce 1353 doložila katolická církev, legenda však sahá mnohem hlouběji. Plátno ukazuje stopy krve a také otisk těla. Dle pověstí se rubáš dostal z Judey (jižní Palestina) do Edessy v Turecku a pak do Konstantinopole. Po vyplenění křižáky byl odvezen do Atén, kde se nacházel až do roku 1225. Datování však určilo jeho původ do let 1260–1390 našeho letopočtu, je to nejspíš padělek.

Měděný svitek

Byl nalezen roku 1952 u Mrtvého moře a dle odhadů vypráví o obrovském pokladu ze zlata a stříbra. Našel se vedle dalších textů na pergamenu a pochází z let 50–100 n. l. Dle badatelů byl v jeskyních ukryt před římskými vojáky.

Voynichův rukopis

Nejzáhadnější kniha světa neznámého autora se jmenuje podle starožitníka Voyniche a nachází se ve sbírkách Yale University. Ilustrace ukazují neznámé rostliny i podivné létající stroje a text odolal veškerým dosavadním snahám o dešifrování. Podle někoho jde o renesanční podvod, jiní tvrdí, že písmo teprve čeká na „rozlousknutí“.

Která ze zmíněných záhad vás fascinuje nejvíc?

Zdroj: Science

Článek Zmizení královny Kleopatry, „drakové pouště“ nebo Atlantida: 7 největších záhad, které archeology a vědce trápí dodnes se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč nás děsí pátek 13.? Víme pravdu, která se za tímto letitým strašákem skrývá. Učiňte strachu přítrž jednou provždy

Redakce VědaŽivě — Wed, 22 Sep 2021 03:05:00 +0000

Kdykoli se v kalendáři vyskytne pátek 13., jsou mnozí lidé psychicky v nepohodě. Bojí se pohrom osobních i celosvětových, od zlomené nohy po krach světové burzy. Případně toho, že právě v takový den by mohla vypuknout například třetí světová válka. Jenže co za touto úzkostí stojí? Podle odborníka jde jednoduše o to, že strach je v západní kultuře dlouhodobě zakořeněný. Tímhle se jenom projevuje.

Strach, kterému se učíme

Stuart Vyse, profesor psychologie z Connecticutu, uvádí jednoduchou souvislost: „Pokud by nám nikdo nevyložil ony děsivé pověry spojené právě s pátkem 13., všem by nám nejspíš bylo lépe.“ Vědomí děsivé souvislosti pojící se s tímto dnem může totiž v lidech vyvolat triskaidekafobii, tedy strach spojený s číslem 13. Ten pak takoví lidé často přenesou na vlastní děti. K tomu přispívá populární kultura, jelikož se celý koncept stal námětem pro knihy, filmy či počítačové hry.

Tato pověrčivost je naprosto stejná jako v případě černé kočky, chůze pod žebříkem nebo čehokoliv dalšího. Jakmile se tato prohlášení objeví v nějaké formě v naší kultuře, máme tendenci je udržovat. Neseme je sami dále a předáváme ostatním, včetně vlastních potomků. A pokud se rozhodneme je ignorovat, mají jakýsi obranný mechanismus. Máme totiž další strach, že pokoušíme osud. Že zkrátka ignorace zakořeněné víry je nebezpečnou hrou s nadpřirozenými silami.

Náboženské kořeny třináctky

Samotný strach z čísla 13 pochází z Bible, konkrétně z Poslední večeře Páně. Jidáš byl 13. host tohoto jídla, a nakonec Ježíše zradil. Ježíš byl ukřižován v pátek, což byl den, kdy se věšelo. Tudíž už tak šlo o den vysoké úzkosti mezi lidmi. Tak se vynořily dva strachy, protože už tak poznamenaný den byl ještě posílen událostmi kolem postavy dominantního světového náboženství. Šíření křesťanství po celém světě s sebou tento strach neslo jako jeden z doprovodných prvků.

Strach z čísla 13 také pramení z magického myšlení, které obvykle funguje na principu nápodoby nějaké situace či věci, což vede k určitým konkrétním následkům. Jde o tzv. sympatetickou magii, příkladem budiž třeba voodoo panenka ve formě konkrétního člověka, kterého skrze ni lze skutečně zranit. A protože na kritické Poslední večeři bylo 13 hostů, nese zkrátka toto číslo minimálně smůlu, kdekoli se objeví.

Zdroj: NationalGeographic

Článek Proč nás děsí pátek 13.? Víme pravdu, která se za tímto letitým strašákem skrývá. Učiňte strachu přítrž jednou provždy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Forenzní antropolog rekonstruoval pravou tvář Ježíše Krista. Konečně se s ním můžete setkat

Redakce VědaŽivě — Thu, 01 Jul 2021 03:38:00 +0000

Pro lidskou psychiku je totiž důležité něčemu věřit, ideálně existenci síly, která na všechno dohlíží a vše organizuje, takže nám pak těžkosti života dávají větší smysl. V současné době je pro velkou část lidí na planetě takovou entitou Ježíš Kristus. Po celá staletí se přitom věřilo, že jde o světlovlasého muže ve středních letech, se světlou kůží a modrýma nebo zelenýma očima. Evropané si ho přizpůsobili obrazu svému, když jeho jméno šířili dále.

Jaká je skutečná tvář Pána?

Před několika lety spojili síly archeologové z Izraele a vědci z Anglie, aby poskytli odpověď na to, jak Kristus skutečně vypadal. Použili techniky forenzní antropologie a rekonstruovali jeho tvář. Respektive tvář člověka, který žil v době odpovídající našim předpokladům o existenci Ježíše. Podle bývalého lékařského umělce Richarda Neave je výsledek přesný v tom ohledu, že ho lze dosáhnout pomocí dat, která máme k dispozici.

Vědci zohlednili faktory jako sociální struktury, osídlení i způsob stravy v prvním století po Kristu na území Judeje. Neave a jeho tým zrentgenovali tři semitské lebky z té doby a s použitím výpočetní tomografie vytvořili jejich „plátky“. Z nich pak podle dalších údajů mohli složit novou lebku včetně svalů a kůže. Následně vytvořili digitální 3D rekonstrukci tváře včetně predikce nosu, očí, rtů, očních víček a samozřejmě vlasů.

Poměrně dost se liší

Pro dosažení co největší přesnosti studoval tým dále nákresy z vykopávek, které berou v úvahu židovskou tradici, a také úryvky z Bible. Podobným způsobem byly dříve rekonstruovány tváře krále Midase a krále Filipa II. Makedonského, otce Alexandra Velikého. Výsledek se poměrně radikálně liší od obrazu, který jsme přijali jako Kristovu tvář a který se stal církevní ikonou. Boží syn má tmavší pleť, oříškové oči a široké lícní kosti.

Jeho vlasy jsou kratší a kudrnaté a má husté vousy, které byly typické pro Židy v Galilei na Středním východě. Neave podotýká, že jde jen o portrét normálního dospělého muže žijícího ve stejném čase a prostředí, v jakém žil Ježíš. Ovšem profesor antropologie z univerzity v Kalifornii podotkl, že „toto je pravděpodobně mnohem blíže pravdě než práce mnoha velkých mistrů“. Pravou podobu Krista nejspíš nezjistíme nikdy, ovšem ikony jsou v první řadě umělecký záměr.

Zdroj: BeyondBlindFold

Článek Forenzní antropolog rekonstruoval pravou tvář Ježíše Krista. Konečně se s ním můžete setkat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.