Hitler a jeho věčný život

Britští historici Gerrard Williams a Simon Dunstan věří, že Hitler mohl skutečně přežít válečné období (viz. kniha). „Nejpravděpodobnější“ možností je, že by se Führer spolu se svými nohsledy mohl schovat v Argentině. Alespoň takto tehdy učinila spousta členů nacistické armády. Faktem stále zůstává, že z údajných pozůstatků Führera se dochovaly pouze zubní protézy a část lebky s průstřelem. Není jisté, zda smrt zapříčinila kulka nebo jed.

Někteří uznávaní odborníci se domnívají, že ostatky vůbec nemusí patřit nacistickému vůdci. Svědci vyslýchaní SSSR a Američany přitom uvedli, že Hitler skutečně spáchal sebevraždu a ostatky patří jemu. Konspirační teoretici také uvádějí absurdní verzi o „Měsíčním spiknutí“. Jedná se o potenciální nacistickou základnu na Měsíci. Pravdou je, že technologie třetí říše samozřejmě neumožňovaly vypustit člověka do vesmíru. O nějaké základně na Měsíci tedy nemohla být řeč.

HIV byl vytvořen v USA

Virus lidské imunodeficience není třeba představovat. Existují tací, kteří věří, že virus vytvořila Americká Ústřední zpravodajská služba. Konspirační teoretici tvrdí, že HIV byl vytvořen s velmi konkrétním cílem. Tím bylo zničení všech Afričanů a zástupců sexuálních menšin. Tohoto názoru se navíc držel široký zástup veřejnosti v samotných státech.

Hypotéza, že Američané vytvořili HIV, se protíná s další konspirační teorií, která odmítá existenci viru jako takového. Hnutí popírání HIV/AIDS existuje již mnoho let a jeho členská základna jen roste. Tvrdí, že HIV není jednoznačně a nezpochybnitelně prokázán. Vědecká veřejnost však stále věří, že původ této choroby zmutoval z šimpanzího viru a vznikl v samotném srdci Afriky.

Souhlasíte s konspiračními teoretiky u těchto dvou témat?

Zdroj: Science

Článek Dvě nejabsurdnější konspirační teorie, kterým stále věří miliony lidí po celém světě se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dvě smrtelné choroby najednou

O rok později byla totiž zjištěna ještě leukémie, což v kombinaci s HIV znamenalo prakticky rozsudek smrti. Lékaři se tudíž rozhodli pro vysoce riskantní postup. V roce 2013 tento muž podstoupil transplantaci kmenových buněk. Ta spočívá v odběru těchto buněk z kostní dřeně či krve dárce. Ty pak nahradí bílé krvinky pacienta. Šlo nakonec o 4. případ v historii, který reálně zafungoval. Zajímavé je ale to, že lékaři hledali specifického dárce.

Ten měl totiž genetickou mutaci, která příjemci propůjčuje rezistenci proti viru HIV. Jedná se o vzácnou mutaci v CCR5 genu. Viru to brání infikovat buňky imunitního systému. Pro tým to byla naděje, že bude pacient vyléčen z obou chorob zároveň, tedy leukémie i imunodeficience. Následně se ukázalo, že šlo o velmi dobrou myšlenku. Devět let po zákroku a 4 roky po konci antivirové léčby experti oznámili absenci replikace virových částic.

Postup, který určitě nebude pro každého

To znamená, že muž z Düsseldorfu je prakticky bez HIV. „Dnes jsem ještě více hrdý na svůj celosvětový tým lékařů, kteří mě dokázali vyléčit z HIV a leukémie zároveň,“ uvedl k tomu. Než se ovšem začnou všichni radovat, je třeba upozornit na podstatnou věc. Vzhledem k vysoké rizikovosti se nejedná o dlouho očekávanou formu terapie, která by byla dostupná pro každého. Transplantace kmenových buněk jsou vyhrazeny pro případy ohrožení života.

Lékaři z düsseldorfské fakultní nemocnice nám o nich ovšem ukázali zase o něco víc. Jak totiž uvádí, tento případ je nejdelším a nejpřesnějším diagnostickým sledováním pacienta s tímto virem a zároveň po transplantaci kmenových buněk. Současně se však experti shodují, že je třeba mnohem více bádání, aby bylo možné podobné metody rozšířit. V první řadě je potřeba metodika, která by neobsahovala tolik rizik jako popsaný případ.

Tři případy remise ze tří koutů světa

„Po našem intenzivním výzkumu lze nyní potvrdit, že je v zásadě možné kombinací dvou klíčových metod trvale zabránit replikaci HIV. Zaprvé máme co dělat s rozsáhlým vyčerpáním virového rezervoáru v imunitních buňkách s dlouhou životností. Zadruhé dochází k přenosu HIV rezistence z dárce na příjemce. Virus se tak pravděpodobně znovu nerozšíří,“ rozvádí situaci Dr. Bjorn-Erik Ole Jensen jménem celého mezinárodního týmu lékařů.

Je také vhodné dodat, že k remisi HIV právě v důsledku transplantace kmenových buněk došlo už 3krát. Poprvé u Timothyho Raye Browna neboli berlínského pacienta. Ten takto vydržel 12 let a byl prohlášen za vyléčeného, zemřel pak v roce 2020 na leukémii. Dále je zde 41letý „londýnský pacient“, který má za sebou zatím 3 roky v remisi. A nakonec Američan, který byl za vyléčeného prohlášen v únoru roku 2022.

Článek Další pacient byl úspěšně vyléčen z HIV. Díky rizikové terapii, kterou podstoupil před 10 lety se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Rychlejší vývoj zákeřné choroby

Jedinci nakažení touto variantou tak mají riziko rychlejšího vývoje nemoci AIDS a jsou rovněž více infekční. Navzdory nebezpečnějším vlastnostem viru badatelé uvádí, že je tuto variantu možné naprosto bez problémů zvládnout pomocí dosavadních léčebných postupů. Nakažlivost byla studována pomocí fylogenetických metod. Svým způsobem šlo o vytvoření rodokmene tohoto viru.

HIV totiž mutuje natolik rychle, že každý nakažený má trochu jinou variantu než kdokoli jiný. Valná většina mutací se ovšem vůbec neprojeví. Podobně jako u členů rodiny mohou vědci porovnat tyto odchylky a zjistit jejich vzájemnou propojenost. Což jim také dovoluje zrekonstruovat historii té které mutace nákazy. „Evoluce varianty VB proběhla na území Nizozemska někdy v 80. a 90. letech 20. století.“

Nárůst a potom pokles

„Tato varianta se šířila rychleji než ostatní mutace HIV, a to hlavně okolo roku 2000. Od roku 2010 ale zaznamenáváme její pokles,“ vysvětluje Dr. Chris Wymant z univerzity v Oxfordu. „Je to příklad něčeho, co se naštěstí zřejmě objevuje jen vzácně. Tedy mutace viru do formy, která je pro nás škodlivější.“ Prvořadou starostí zůstává obeznámenost lidí s virem HIV a samozřejmě také dobrá dostupnost příslušných léků. Zároveň je potřeba nákazu zbavit stigmatu.

Když lidé s virem podstoupí efektivní léčbu, mohou žít naprosto plnohodnotné životy. Jakmile se pak virus stane nezachytitelným, je pro ně navíc nemožné nakazit někoho dalšího. Fráze „nezachytitelný rovná se nepřenositelný“ se stala sloganem obrovského úspěchu vědců i aktivistů. „Když podniknu kroky, abych se vyhnul infekční chorobě, vlastně jsem tím zlepšil i zdraví lidí, které bych jinak mohl nakazit a kteří by tak onemocněli.“

Prevence je vždycky základ

Nicméně lepší než léčení je vždycky prevence, zvláště pokud přemýšlíme o evoluci epidemie. Každá infekce, které zabráníme, zbavuje patogen možnosti, aby se změnil v něco ještě horšího. Virus zkrátka nemůže mutovat, pokud se nemůže replikovat. A nejlepší způsob, jak mu zabránit ve změnách, je zastavit množení. Při dotazu na efektivitu dosavadní léčby Wymant potvrdil, že „varianta nemá mutace, které by efektivní léčbě zabránily.“

Tým podotýká, že hlavním omezením jejich studie je, že nezkoumali důvod větší virulence varianty VB. Očekávají ale, že když je teď mutace známá, začnou se na bádání podílet i další výzkumné skupiny a porozumění mechanismu se zakrátko objeví. Experimentální studie zaměřené na způsob útoku na naši imunitu a rozdíly od normálního procesu budou tedy nejspíš následovat. To pravděpodobně poskytne údaje o HIV jako celku, nejen jedné formě.

Jak nejblíž jste se setkali s virem HIV či nemocí AIDS?

Zdroj: IFLScience

Článek Nizozemsko hlásí vysoce virulentní variantu HIV. Vede k silnějšímu narušení imunitních buněk a vyšší infekčnosti se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Fungující náboj v nové zbrani

Oba typy jsou založeny na stejném mRNA principu, který se ukázal účinným proti covidu. Vakcína dodá buňkám vzorek proteinu, který se nachází vně samotného viru. Tyto proteiny fungují jako cviční panáci, aby imunitní systém poznal v budoucnu ty skutečné. A protože tento systém u covidu fungoval na výbornou, je naděje, že se uplatní i u dalších chorob, které lidstvo dlouhodobě sužují a které zatím umíme jen zpomalit.

Právě HIV virus je po dekády pro vytvoření vakcíny extrémní výzvou. Jedním z důvodů je jeho velmi rychlá integrace do samotného lidského genomu – tohle proběhne už během 72 hodin od přenosu. Proto je infekce následně nezvratná. To znamená nutnost přítomnosti velkého množství protilátek už v této chvíli. Je ovšem naděje, že právě mRNA vakcíny by mohly uspět tam, kde ostatní pokusy selhaly a v kritické chvíli protilátky lidem chyběly.

Kde se bere HIV a co s ním umíme

Po celém světě žije s tímto virem momentálně skoro 40 milionů lidí. V roce 2019 jich zemřelo na 700 000 a skoro 2 miliony nakazily. Virus postupně oslabuje imunitu a nakažený se tak stává náchylnějším k dalším nemocem. Při včasném odhalení a zahájení léčby je možné dosáhnout plnohodnotného života. Díky současné medikaci není také nakažený jakýmkoli rizikem pro své okolí. Plné vyléčení zatím není v lékařských možnostech.

Nejčastější formou přenosu je pohlavní styk a obecně výměna tělesných tekutin. Stejně tak porod, kojení a sdílení jehel u narkomanů. AIDS, tedy nemoc, kterou virus HIV způsobuje, znamená „syndrom získaného selhání imunity“. Tělo je díky této chorobě natolik oslabené, že nedovede prakticky jakkoli bojovat například se zápalem plic, meningitidou či typy rakoviny. Nejběžnější chorobou, která nakažené ohrožuje, je tuberkulóza.

Zdroj: PopularScience

Článek První mRNA vakcína proti HIV viru začne klinické zkoušky na lidech. Že bychom konečně porazili odvěkého nepřítele? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vzácný gen pro odolnost

Gen jménem CCR5 je unikátní sekvence, která dává organismu schopnost odolat budoucí infekci viru HIV. Jiankui oznámil, že účastníci pokusu nechtěli být identifikováni a odmítli také poskytovat rozhovory. Zároveň neuvedl, kde žijí nebo kde byl proveden samotný experiment. „Je to obrovská odpovědnost, nejde jen o první případ, ale o příklad pro budoucnost,“ uvedl. Dodal, že společnost se sama rozhodne, co provést dál.

Tím naznačil, že bude na úřadech a dalších autoritách, zda bude takový typ pokusů dovolen, nebo zakázán. Je třeba zdůraznit, že studii zatím nepotvrdil žádný nezávislý zdroj. Zpráva se také nevyskytla v žádném renomovaném vědeckém časopise, i když byly vydány dvě online studie. Vědec sám provedl zveřejnění v Hong Kongu skrze organizátora jedné z konferencí týkajících se genové manipulace.

Americká účast na pokusu

Na experimentech se – podle svého prohlášení – podílel také americký vědec Michael Deem. Ten je profesorem fyziky a bioinženýrství. Je obecně známo, že tento typ pokusů nesmí být v USA prováděn. Změny v DNA mohou být přeneseny na další generaci a hrozí také poškození jiných sekvencí genomu. Podle dostupných informací získal Jiankui potřebné páry skrze skupinu Baihualin, která se zabývá problematikou AIDS.

Podle jejího vedoucího není ojedinělé, že lidé s HIV přicházejí při oznámení infekce o práci nebo mají problém sehnat lékařskou péči. Páry tedy přijaly tento experiment díky příslibu, že jejich dítě by se v budoucnu těmto problémům mohlo vyhnout. Narození těchto dětí bude obrovským lékařským milníkem, ovšem také silně kontroverzní událostí. Navzdory všemu Jiankui věří, že udělal správnou věc, která pomůže rodinám a jejich potomkům.

Zdroj: Nerdiest

Článek Čínský vědec tvrdí, že vytvořil první miminka s upravenou DNA. Co pro nás ovšem významný genetický objev znamená? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nebezpečí zvané AIDS

Neošetřený HIV virus, který způsobuje onemocnění AIDS, ochromuje imunitní systém lidského těla a zanechává po sobě tělo náchylné k mnoha životu ohrožujícím nemocem. Kombinovaná antiretrovirová terapie nebo cART může významně snížit koncentraci viru v těle do té míry, že se patogen může stát nedetekovatelným. Příznaky z velké části vymizí a léčená osoba již není infekční pro ostatní. cART se však musí brát denně, a pokud se léčba zastaví, virus se může znovu objevit na skrytých místech v těle.

HIV skryto v mozku

Nová studie, která byla publikovaná 11.června v odborném časopise PLOS Pathogens, naznačuje, že jedno z těchto skrytých míst je přímo v mozkových buňkách zvaných astrocyty. Podle odborné zprávy představují astrocyty zhruba 60 % celkových buněk v lidském mozku. U infikovaných osob autoři studie odhadují, že mezi 1 % až 3 % těchto buněk může být ukryto HIV. Podle autorky studie, která je profesorkou a předsedkyní oddělení mikrobiálních patogenů a imunity v Rush University Medical Center v Chicagu, může být i 1 % buněk významným rezervoárem pro virus a sloužit mu jako útočiště. V případě hledání léku na HIV se tento mozkový rezervoár nesmí opomenout.

Dva důležité experimenty

Profesorka se svými vědeckými kolegy vyvodili své závěry z myšího modelu HIV, který byl infikovaný lidskými buňkami, jakož i vyšetřením lidské mozkové tkáně, které bylo provedeno posmrtně. Zatímco oba experimenty umožnily nahlédnout do role astrocytů při infekci HIV, je zapotřebí udělat mnohem více práce, aby bylo možné přesně zjistit, jak se virus u lidských pacientů chová. Podobně se vyjádřil jeden z kolegů profesorky a člen vědeckého týmu, který na nové studii pracoval.

Zvířecí modely jsou užitečné

Zvířecí modely mohou říct poměrně dost informací. I přes to, že se nejedná o lidské osoby, mohou zvířecí modely ukázat spoustu zajímavých a důležitých informací, které by následně mohly pomoci dospět k nějakému řešení. Podobně se vyjádřila profesorka imunologie z Weil Cornell Medicine, která se studie ovšem nezúčastnila. Pokud astrocyty mohou působit jako rezervoár HIV viru v rámci lidské infekce a tento virus pak může opustit mozek a vyvolat infekci jinde, což naznačuje studie na myších, je nutné přijít na to, jak virus z těchto kompartmentů odstranit.

Článek HIV virus se může schovat v mozkových buňkách a infikovat další orgány se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.