<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>exploze &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/exploze/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Thu, 06 Nov 2025 19:31:45 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>exploze &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Technici odhalují hrozbu: Telefon od známého výrobce vybuchuje přímo v ruce. Raději se ho ihned zbavte</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/telefon-vybuchuje-primo-v-ruce/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 17 Aug 2024 02:31:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[baterie]]></category>
		<category><![CDATA[exploze]]></category>
		<category><![CDATA[Mobilní telefon]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=192461</guid>

					<description><![CDATA[<p>Oblíbený mobilní telefon vybuchuje přímo v ruce. Riziko hrozí stále velké skupině Čechů. Kdo se ho nezbaví, ten riskuje. Pokud tento telefon stále vlastníte, raději se ho zbavte.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Výrobce mobilních telefonů Samsung se u uživatelů těší dlouhodobé oblibě. Dá se říct, že se jedná o hlavního konkurenta společnosti Apple, který přímo cílí na to, aby iPhony ve všech ohledech předčil. <strong>Přesto došlo před pár lety ke kauze, která mohla celou značku navždy pohřbít v zapomění.</strong> Krátce po uvedení mobilního telefonu Samsung Galaxy Note 7 na trh se zjistilo, že tento telefon samovolně vybuchuje přímo v ruce. Chyba byla v baterii.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-telefon-kter-vybuchuje-p-mo-v-ruce">Telefon, který vybuchuje přímo v ruce</h2>



<p>Samsung Galaxy Note 7 přišel na trh v srpnu 2016. Jednalo se o přelomovou novinku, která poskytovala vše, co si mohl náročný uživatel přát. Kromě velkého displeje a výkonného hardware obsahoval také stylus, který ocenili všichni kreativci a který je dnes u těchto telefonů naprostou samozřejmostí. Jednalo se o hvězdu na poli mobilních telefonů, která mohla s přehledem strčit do kapsy všechny své konkurenty. <strong>Dokud nedošlo k první samovolné explozi</strong>. Náhle se z očekávané novinky stal telefon, který vybuchuje přímo v ruce, jak uvádí web <a href="https://www.idnes.cz/mobil/telefony/samsung-duvod-vybuchu-konference.A170123_105238_mob_samsung_oma" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">iDnes.cz</a>. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2023-11-01T05:37:00+01:00">
                    1 listopadu, 2023                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/samsung-ukradena-data/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Uživatelé Samsungu pozor: Společnost bije na poplach, hackeři získali citlivá data &#8211; možná i ty vaše            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/samsung-ukradena-data/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/10/bez-nazvu-87-450x236.jpg" alt="Uživatelé Samsungu pozor: Společnost bije na poplach, hackeři získali citlivá data &#8211; možná i ty vaše" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/samsung-ukradena-data/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/samsung-galaxy-note-5-s6-edge-and-note-7-20161010b-1024x538.jpg" alt="vybuchuje přímo v ruce" class="wp-image-192462 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/samsung-galaxy-note-5-s6-edge-and-note-7-20161010b-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/samsung-galaxy-note-5-s6-edge-and-note-7-20161010b-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/samsung-galaxy-note-5-s6-edge-and-note-7-20161010b-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/samsung-galaxy-note-5-s6-edge-and-note-7-20161010b-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/samsung-galaxy-note-5-s6-edge-and-note-7-20161010b.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Samsung Galaxy Note 7 mohl kdykoliv samovolně explodovat.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-chyba-byla-v-baterii">Chyba byla v baterii</h2>



<p>Už v září společnost Samsung potvrdila, že chyba se skrývá v baterii telefonu. Ukázalo se, že má vadnou konstrukci, díky které se lehce přehřívala. <strong>Při dosažení určité teploty došlo ke zkratu, který vedl k samovolné explozi. </strong>Tato závada se navíc objevovala náhodně a nečekaně, takže potenciálně každý zákazník mohl být v nebezpečí. Videa, jak tento mobilní telefon vybuchuje přímo v ruce, okamžitě zachvátily celý internet. Takovou reklamu si Samsung určitě nepřál a mnozí zákazníci v tuto značku ztratili důvěru.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-samsung-sv-postaven-ust-l">Samsung své postavení ustál</h2>



<p>Výrobce však dokázal krizovou situaci vyřešit rychle a efektivně. Okamžitě zahájil masivní akci, při které byly staženy všechny prodané telefony z oběhu. <strong>Neméně úsilí následně vynaložil na odhalení závady a následného řešení. </strong>Ačkoliv pověst společnosti díky telefonu, který vybuchuje přímo v ruce, značně utrpěla, nakonec si své postavení na trhu ustála. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-01-27T05:37:00+01:00">
                    27 ledna, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/tajna-funkce-samsung-trik/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Tajná funkce Samsungu: Kompletně usnadňuje používání, úžasný trik však zná jen 1 % uživatelů            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/tajna-funkce-samsung-trik/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/01/bez-nazvu-2024-01-26t180112217-450x236.jpg" alt="Tajná funkce Samsungu: Kompletně usnadňuje používání, úžasný trik však zná jen 1 % uživatelů" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/tajna-funkce-samsung-trik/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/depositphotos-76327471-s-1024x538.jpg" alt="bankovní účty" class="wp-image-191586 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/depositphotos-76327471-s-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/depositphotos-76327471-s-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/depositphotos-76327471-s-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/depositphotos-76327471-s-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/depositphotos-76327471-s.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Tento telefon mohl samovolně vybuchnout během běžného užívání.</figcaption></figure></div>



<p>Společnost dále zavedla ve svém výrobním procesu nový testovací systém, který měl detailněji zkoumat bezpečnostní prvky jednotlivých komponent. <strong>Vstřícně se zachovala také vůči poškozeným zákazníkům, kterým nabídla štědrou kompenzaci. </strong>Tato kauza je dnes už naštěstí minulostí a společnost Samsung se stále těší své velké oblibě. Pokud však náhodou Galaxy Note 7 vlastníte, raději se ho okamžitě zbavte.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/telefon-vybuchuje-primo-v-ruce/">Technici odhalují hrozbu: Telefon od známého výrobce vybuchuje přímo v ruce. Raději se ho ihned zbavte</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Záhadná událost ze Sibiře: Po obřím asteroidu, který v roce 1908 dopadl na Zemi, není ani stopy</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/zahadna-tunguska-udalost/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 22 Apr 2024 02:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[exploze]]></category>
		<category><![CDATA[meteorit]]></category>
		<category><![CDATA[Sibiř]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=188039</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tunguzská událost z roku 1908 fascinuje vědce do dnešních dní. Masivní exploze, která na Sibiři sežehla desítky kilometrů lesní plochy. Co přesně explozi způsobilo?</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Málokdo ví, že se v roce 1908 na Sibiři odehrála scéna jako z Hollywoodského katastrofického filmu. Už tehdy mohlo dojít doslova k apokalyptické události, která by navždy změnila život na Zemi. Do povědomí lidí se zapsala jako tunguzská událost a vědce fascinuje dodnes. <strong>Výbuch, který odpovídal síle dvou tisíc atomových bomb</strong>, po sobě však nezanechal ani kráter či jiné stopy dopadu. K čemu tedy ve skutečnosti došlo?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-hadn-tunguzsk-ud-lost">Záhadná tunguzská událost</h2>



<p>Už hodiny před samotnou událostí mohli obyvatelé Sibiře a přilehlých oblastí pozorovat na nebi velmi zvláštní úkazy. To, co vypadalo jako velmi jasný východ slunce, však bylo předzvěstí ničivé katastrofy, která se nezadržitelně blížila k zemskému povrchu. Následoval ohlušující výbuch a <strong>masivní žár, který sežehl 80 milionů stromů</strong>. Z oblasti 2 tisíc kilometrů čtverečních zmizela celá stáda sobů i s hlídacími psy a v 60 kilometrů vzdálené vesnici utrpěli lidé silné popáleniny. V té době však tunguzská událost nevzbudila sebemenší zájem tehdejší vlády ani cara Mikuláše II. </p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/640px-russia-cia-wfb-map-tunguska-1024x538.png" alt="Tunguská událost" class="wp-image-188043 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/640px-russia-cia-wfb-map-tunguska-1024x538.png 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/640px-russia-cia-wfb-map-tunguska-320x168.png 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/640px-russia-cia-wfb-map-tunguska-768x403.png 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/640px-russia-cia-wfb-map-tunguska-720x378.png 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/640px-russia-cia-wfb-map-tunguska.png 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-edm-t-konspira-n-ch-teori">Předmět konspiračních teorií</h2>



<p>Skutečný zájem si tunguzská událost získala až koncem 20 let, kdy se o záhadnou explozi začal zajímat mineralog Leonid Alexejevič Kulik. Byl to první vědec, který se do oblasti výbuchu vydal. Celá událost se stala jeho celoživotní posedlostí a byl taky prvním, kdo vyjádřil teorii, že <strong>explozi způsobilo mimozemské těleso</strong>. Největší záhadou však zůstával fakt, že nebyl v oblasti nalezen žádný kráter, který by dopad mimozemského tělesa způsobil. </p>



<p>Postupem času se proto celá záležitost stala předmětem konspiračních teorií, které zahrnovaly <strong>působení mimozemšťanů </strong>nebo masivní výbuch zemního plynu. Prvky, které však vědci později nalezli v půdě, však nasvědčují, že se skutečně jednalo o meteorit či kometu.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-12-05T05:50:00+01:00">
                    5 prosince, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/clovek/hacker-proti-vede/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                „UFO hacker“ se naboural do webových stránek NASA. Prý tam našel informace o mimozemšťanech a viděl i fotky            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/clovek/hacker-proti-vede/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mimozemstan-zblizka-450x254.jpg" alt="„UFO hacker“ se naboural do webových stránek NASA. Prý tam našel informace o mimozemšťanech a viděl i fotky" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/clovek/hacker-proti-vede/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-k-dopadu-nikdy-nedo-lo">K dopadu nikdy nedošlo</h2>



<p>Teprve v posledních letech přišli vědci z teorií, že výbuch skutečně způsobilo mimozemské těleso o velikosti 10 až 50 metrů. Pravděpodobně se jednalo o úlomek většího meteoritu, který však na zemský povrch naštěstí nedopadl. Podle posledních simulací úlomek <strong>explodoval ve vzdálenosti 5 kilometrů od zemského povrchu</strong> a vytvořil masivní tlakovou vlnu, pro kterou se následně vžilo označení tunguzská událost. Země tehdy měla opravdu štěstí, protože přímý náraz by mohl mít apokalyptický dopad na celé lidstvo. </p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/zahadna-tunguska-udalost/">Záhadná událost ze Sibiře: Po obřím asteroidu, který v roce 1908 dopadl na Zemi, není ani stopy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Realita jaderné hrozby. Jak daleko musíte být od místa detonace jaderné hlavice, abyste měli šanci na přežití takové události?</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/anatomie-jaderneho-vybuchu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 07 Apr 2022 07:07:03 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[exploze]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná bomba]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=77663</guid>

					<description><![CDATA[<p>Stát přímo v místě výbuchu jaderné bomby má celkem jasný následek. Zjistěte, co by se s vámi stalo pár kilometrů od exploze.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dále záleží na samotném času detonace, geografii místa dopadu a také skutečnosti, jestli bomba vybuchla po dopadu, nebo ještě ve vzduchu. Obecně vzato však existují předvídatelné <strong>fáze výbuchu, které vaše přežití ovlivní</strong>. <a href="https://outrider.org/nuclear-weapons/interactive/bomb-blast" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Tato stránka vám po zadání místa ukáže</a>, kam až dosáhnou jednotlivé vrstvy exploze, takže si můžete najít i místo, kde žijete. Ovšem samotný výbuch je jen jedním z efektů jaderné hlavice.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sf-ry-dosahu-jadern-exploze">Sféry dosahu jaderné exploze</h2>



<p>Asi 35 % energie jaderné bomby je uvolněno v&nbsp;podobě tepelné radiace. Ta cestuje přibližně rychlostí světla, takže první, co spatříte, je oslňující záblesk světla a teplo. <strong>Světlo samotné může způsobit dočasnou slepotu</strong>, která vydrží i několik minut. Klip AsapSCIENCE, jejž naleznete na konci článku, bere v&nbsp;úvahu bombu o síle 1 megatuny, která je 80krát silnější než ta shozená na Hirošimu. Zároveň je ale mnohem menší než některé moderní <a href="/tag/jaderna-bomba/">jaderné hlavice</a>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/jaderne-hlavice.jpg" alt="" class="wp-image-77671 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/jaderne-hlavice.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/jaderne-hlavice-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/jaderne-hlavice-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/jaderne-hlavice-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/jaderne-hlavice-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Při její detonaci zažijí jasný záblesk i za bílého dne lidé ve vzdálenosti do 21 kilometrů. Lidé do 85 kilometrů od epicentra budou dočasně oslepeni za jasné noci. Teplo je problém pro osoby blíž výbuchu. <strong>Popáleniny 1. stupně se mohou projevit do 11 kilometrů </strong>od exploze, ty 3. stupně – které ničí přímo kožní tkáň – ovlivní nejspíš kohokoli do 8 kilometrů. Pokud toto zranění zasáhne víc jak 24 % těla, postižený bez řádné péče pravděpodobně <a href="/tag/smrt/">zemře</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-variabilita-vzd-lenost-od-v-buchu">Variabilita vzdáleností od výbuchu</h2>



<p>Zmíněné vzdálenosti jsou orientační a záleží nejen na počasí, ale také na oblečení. Bílé šaty dokážou část energie odrazit, naopak tmavší ji pohltí. Jakmile jste ovšem příliš blízko, jsou tyto rozdíly zanedbatelné. <strong>Teplota poblíž místa výbuchu v&nbsp;Hirošimě byla</strong> asi 300&nbsp;000 stupňů Celsia. To je přibližně 300krát víc než žár při kremaci, lidé byli tedy okamžitě spáleni na základní složky všech organismů – jako např. uhlík.</p>



<p>Pokud se ale budete nacházet trochu dál, budou vás zajímat jiné okolnosti. Tlaková vlna šířící se od místa výbuchu rozdrtí všechno včetně oken, aut a budov. V&nbsp;okruhu 6 km bude tato vlna působit na okolní zdi silou <strong>180 metrických tun a vítr bude dosahovat rychlosti 255 km v&nbsp;hodině</strong>. Do 1 kilometru od výbuchu budou nejvyšší hodnoty tlaku 4krát vyšší a rychlost větru dosáhne až 756 km za hodinu. Technicky vzato to tělo může vydržet, většinu osob ale zabijí padající budovy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-simulace-st-etu-usa-a-ruska">Simulace střetu USA a Ruska</h2>



<p><a href="/tag/studie/">Studie</a> z&nbsp;roku 2019 provedla simulaci jaderného střetu mezi USA a Ruskem. To by uvrhlo planetu do jaderné zimy během několika dní, hlavně kvůli objemu kouře a sazí vržených do atmosféry. <strong>Navíc víme, že jaderné částice, tedy spad</strong>, mohou cestovat neuvěřitelně daleko. Nedávný výzkum potvrdil, že radioaktivní uhlík z&nbsp;jaderných testů z&nbsp;dob studené války si našel cestu až na dno Mariánského příkopu, nejhlubšího místa světových oceánů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="562" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/clovek-jaderny-vybuch.jpg" alt="" class="wp-image-77665 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/clovek-jaderny-vybuch.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/clovek-jaderny-vybuch-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/clovek-jaderny-vybuch-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/clovek-jaderny-vybuch-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/clovek-jaderny-vybuch-800x450.jpg 800w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Ale opět, všechno tohle je pouze hypotetické. Doufejme, že tyto informace nebudou ve skutečnosti nikdy potřeba, ačkoli současné <a href="https://www.un.org/disarmament/wmd/nuclear/npt/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">události otřásají mnoha mezinárodními dohodami</a>. Pokud se <strong>ovšem chcete dovědět více o aktuálním stavu</strong> a rozsahu jaderného arzenálu, může vám pomoci stránka <a href="https://thebulletin.org/nuclear-risk/nuclear-weapons/nuclear-notebook/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Nuclear Notebook v&nbsp;Bulletin of the Atomic Scientists</a>. Vždycky je lepší být informován než si v&nbsp;dané situaci nevědět rady.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kam jste v&nbsp;uvedené aplikaci umístili pokusný jaderný výbuch?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="What If We Have A Nuclear War?" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/JL4Kqfxg2KU?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencedirect">Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceDirect</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/anatomie-jaderneho-vybuchu/">Realita jaderné hrozby. Jak daleko musíte být od místa detonace jaderné hlavice, abyste měli šanci na přežití takové události?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/JL4Kqfxg2KU" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/JL4Kqfxg2KU" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma exploze - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/exploze-mesto.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Co je termobarická nebo vakuová bomba a jak funguje? Tento termín je spojovaný s ruskou invazí na Ukrajině</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/funkce-termobaricke-bomby/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 21 Mar 2022 03:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[exploze]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=75374</guid>

					<description><![CDATA[<p>Rusko disponuje extrémně ničivou termobarickou zbraní, která může nejen Ukrajinu srovnat se zemí. Jde o kontroverzní bombu nové generace.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Termobarické zbraně jsou velmi kontroverzní, protože jsou mnohem ničivější než konvenční zbraně stejné velikosti. Mají velmi drastický dopad na kohokoli, kdo se nachází v&nbsp;oblasti výbuchu. <strong>Ukrajinské ministerstvo obrany v jednom z příspěvků na Twitteru prohlásilo</strong>, že Rusko potvrdilo použití systému TOS-1A v&nbsp;oblasti Ukrajiny. <em>„Systém TOS-1A využívá termobarické rakety, které působí výbuch i hoření.“</em> Rusko říká těmto jednotkám „velké plamenomety“, mají&nbsp;dosah až 9 kilometrů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-termobarick-bomba-funguje">Jak termobarická bomba funguje?</h2>



<p>Termobarická bomba, zvaná také vakuová nebo aerosolová, sestává z&nbsp;kontejneru na palivo s&nbsp;dvěma oddělenými náložemi. Celý systém lze vystřelit jako raketu nebo shodit jako bombu z&nbsp;letadla. <strong>Když zasáhne cíl, první nálož otevře kontejner na palivo</strong> a rozptýlí jeho obsah v&nbsp;podobě mraku. Tato směs pronikne do jakékoli budovy, která není hermeticky uzavřena. Druhá nálož následně odpálí tento oblak, čímž vznikne obrovská koule ohně.</p>



<p>Následuje také masivní tlaková vlna a vakuum, které vysaje z&nbsp;celého okolí vzduch. Zbraň může ničit opevněné budovy, vybavení a samozřejmě zabíjí a zraňuje lidi. Tyto bomby jsou používány k&nbsp;<strong>nejrůznějším účelům a vyrábí se v&nbsp;mnoha velikostech</strong>. Patří sem například ruční zbraně pro vojáky jako granáty nebo ramenní raketomety. Byly navrženy i velké letecké verze, určené hlavně pro kryty, bunkry a cíle v&nbsp;tunelech.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-testy-ob-ch-termobarick-ch-bomb">Testy obřích termobarických bomb</h2>



<p>V&nbsp;roce 2003 otestovaly USA bombu o váze 9&nbsp;800 kilogramů přezdívanou „Matka všech bomb“. O 4 roky později vyvinulo Rusko podobné zařízení, tzv. „Otce všech bomb“. <strong>Tak proběhla exploze srovnatelná s&nbsp;44tunovou</strong> konvenční bombou a největší výbuch nejaderné zbraně na světě. Kvůli svému devastujícímu efektu a použitelnosti na kryty nebo budovy je termobarická bomba ideální právě pro využití v&nbsp;městských bojích.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="665" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/moskva-jednotky.jpg" alt="" class="wp-image-75379 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/moskva-jednotky.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/moskva-jednotky-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/moskva-jednotky-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/moskva-jednotky-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/moskva-jednotky-720x479.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Tohle je významná vlastnost, protože Rusové se na Ukrajině snaží ovládnout města, především hlavní město Kyjev. Neexistují konkrétní zákony, které by použití termobarických bomb v&nbsp;konfliktu zakázaly. <strong>Pokud jsou ale použity na civilní obyvatelstvo</strong>, školy či nemocnice, může se jednat o válečný zločin podle Haagské úmluvy z&nbsp;let 1899 a 1907. Mezinárodní soudní dvůr ústy prokurátorky Karim Khan oznámil vyšetřování možných válečných zločinů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pou-it-v-p-edchoz-ch-v-lk-ch">Použití v předchozích válkách</h2>



<p>Termobarickou bombu lze vysledovat do doby 2. světové války, kdy ji původně používala německá armáda. Do roku 1960 nebyl tento systém nijak pokročilý, <strong>následně ji využily Spojené státy během války ve Vietnamu</strong>. Později na ni došlo také během války v&nbsp;Afghánistánu. Poprvé v&nbsp;roce 2001 při pokusu zničit jednotky Al-Káidy skrývající se v&nbsp;jeskyních pod horami Tora Bora, podruhé v&nbsp;roce 2017 v&nbsp;boji proti silám Islámského státu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="665" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusky-transporter.jpg" alt="" class="wp-image-75376 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusky-transporter.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusky-transporter-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusky-transporter-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusky-transporter-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusky-transporter-720x479.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ruská armáda je použila při válce v&nbsp;Čečensku roku 1999 a byla za tento akt odsouzena mezinárodní nevládní organizací Human Rights Watch.<strong> </strong>Podle dalších zpráv <strong>byla termobarická bomba</strong> <strong>ruské výroby</strong> použita také během občanské války v&nbsp;Sýrii. Tentokrát ji použil režim Bašára al-Asada, který je od roku 2000 prezidentem Sýrie. Existují i improvizované bomby pro boj v&nbsp;budovách, jsou ovšem dost nespolehlivé.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>S&nbsp;jakou výbušninou jste se kdy v&nbsp;životě setkali?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencedirect">Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceDirect</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/funkce-termobaricke-bomby/">Co je termobarická nebo vakuová bomba a jak funguje? Tento termín je spojovaný s ruskou invazí na Ukrajině</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>„Střet smrtícího asteroidu se Zemí“ –⁠ i na takovou situaci mají astronomové připravený plán</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/moznosti-obrany-pred-asteroidem-2/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 17 Feb 2022 11:45:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Asteroid]]></category>
		<category><![CDATA[exploze]]></category>
		<category><![CDATA[kolize]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=66137</guid>

					<description><![CDATA[<p>V případě střetu s vesmírným tělesem jsou naše technologie schopné nás ochránit. Nejspíš to bude ale o prsa korejské ženy, pokud bychom měli být opravdu přesní.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Snímek Netflixu „K Zemi hleď“ je satirickou katastrofickou komedií o dvou astronomech. Ti vyrážejí varovat lidstvo před nevyhnutelným dopadem asteroidu na planetu. Nikoho to ale, jak se zdá, nezajímá. <strong>Ústřední otázkou snímku je naše reálná šance vypořádat se</strong> s&nbsp;10kilometrovým asteroidem, který se řítí naším směrem. Tato velikost odpovídá tělesu, které stálo za zkázou dinosaurů. <a href="https://www.discovermagazine.com/the-sciences/spray-painting-killer-asteroids-could-redirect-them-away-from-earth" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Studie astronomů z&nbsp;univerzity v&nbsp;Kalifornii nabízí odpověď</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-lidstvo-versus-velk-sk-la">Lidstvo versus velká skála</h2>



<p>Pokud bychom měli jen 6 měsíců času, dokázali bychom naši civilizaci zachránit? Díky práci astronomů Phillipa Lubina a Alexandra Cohena máme ovšem odpověď. Podle nich je Země schopna se vypořádat s&nbsp;takto velkým asteroidem, <strong>cokoli jen lehce většího by už však bylo nad naše síly</strong>. Existuje několik verzí, co by se dalo dělat, včetně zásahu tělesa v&nbsp;zájmu odklonu jeho dráhy mimo Zemi. To by ovšem vyžadovalo více času než onoho půl roku.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/lide-namesti.jpg" alt="" class="wp-image-46573 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/lide-namesti.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/lide-namesti-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/lide-namesti-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/lide-namesti-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/lide-namesti-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/lide-namesti-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/lide-namesti-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Další možností je jeho odpaření, tedy změna z&nbsp;pevného stavu na oblak plynu. To by vyžadovalo obrovské množství energie, které oba odhadli na <strong>50násobek současného jaderného arzenálu</strong>. Tato varianta je tudíž mimo diskusi. Pak se nabízí postup asteroid rozlomit na více menších kousků, jejichž dopad by způsobil znatelně menší škody. Tato možnost je ovšem také nerealistická, protože by ji lidstvo nepřežilo.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jin-po-et-st-ale-stejn-objem">Jiný počet částí, ale stejný objem</h2>



<p>Ač by měl totiž asteroid jakýkoli počet částí, uvolnil by do atmosféry stále stejné množství energie. Teplota by tak vzrostla asi na 300 stupňů Celsia, což by lidstvo přežilo pouze pod vodou. <strong><em>„Výsledná škoda na prostředí Země by však byla zcela katastrofální.“</em></strong> Místo toho se astronomové zamýšlí nad možností zasáhnout asteroid tak, aby se drahou vychýlil mimo Zemi. Termonukleární zbraně by dokázaly vynést až 340 kilotun výbušnin.</p>



<p>Jen pro srovnání, bomba Little Boy shozená na Hirošimu měla „jen“ 15 kilotun. Plán je poměrně komplexní a nejdřív by bylo potřeba nálož vyslat pomocí nejsilnější pozemské rakety. <strong>Daly by se použít stroje NASA, případně zařízení společnosti SpaceX.</strong> Obě musí také proniknout povrchem tělesa, aby jejich výbuch měl skutečný efekt. Asteroid by se ovšem pohyboval mnohem rychleji, než na jaké stavy jsou tyto stroje aktuálně navrženy.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="669" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vybuch-atomovky.jpg" alt="" class="wp-image-47268 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vybuch-atomovky.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vybuch-atomovky-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vybuch-atomovky-768x514.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vybuch-atomovky-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vybuch-atomovky-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vybuch-atomovky-720x482.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vybuch-atomovky-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-buch-a-dopad">Výbuch a dopad</h2>



<p>Dalším problémem je nejistota efektivity exploze. Tady jak moc kinetické energie (schopné pohnout onou skálou) tento výbuch vlastně vygeneruje. Jako příklad uvádí astronomové jaderný test v&nbsp;Nevadě v&nbsp;roce 1962. <strong>Ten zahrnoval explozi 104 kilotun na dně šachty hluboké 194 metrů.</strong> Výbuch vyhodil do vzduchu víc jak tunu zeminy a vytvořil kráter o hloubce 100 metrů a šířce 390 metrů. Půda byla vyhozena do výšky 90 metrů.</p>



<p>Problém je, že tento efekt odpovídá jen 2,3 % síly výbuchu, výtěžnost je tedy extrémně nízká. Při takovém poměru by destrukce asteroidu o velikosti 10 kilometrů vyžadovala takových <strong>bomb 8&nbsp;000 a 100 kilotun nálože na každé z&nbsp;nich</strong>. Od roku 1962 se samozřejmě technika dávno posunula. Je však stále nejisté, zda by bylo možné upravit současné rakety na proveditelnost takto specifického zákroku. Nota bene ve vesmíru.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sc-n-pro-samotn-odpal">Scénář pro samotný odpal</h2>



<p>Předpokládejme tedy, že se na nás řítí 10 kilometrů velký asteroid o rychlosti 10 kilometrů za vteřinu. Pokud máme upozornění 6 měsíců předem, raketa musí být odpálena 1 měsíc po zachycení, <strong>aby zasáhla cíl 1 měsíc před dopadem</strong>. To nám ovšem nedává moc času ani na modifikace, ani na testování. Současná lidská technologická úroveň je tak akorát na hranici toho, kdy by se s&nbsp;takovým problémem dokázala vypořádat.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="576" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/kometa-vesmir-1024x576.jpg" alt="" class="wp-image-35640 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Kometa NeoWise měla například velikost 5 kilometrů a nejblíže Zemi proletěla v&nbsp;červenci roku 2020. To bylo jen 4 měsíce poté, co byla poprvé zpozorována. Naštěstí proletěla bez následků, <strong>byla ovšem na kolizním kurzu s&nbsp;naší Zemí</strong>. Mohla se přiblížit až na 100 kilometrů, což by nám na reakci dalo jen velmi málo času. Takové případy jsou naštěstí obecně velmi vzácné a opravdu velké asteroidy se vyskytnout tak jednou za 100 milionů let.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Báli jste se někdy opravdu jakékoli vesmírné hrozby?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-discoverymagazine">Zdroj: <a href="https://www.discovermagazine.com/the-sciences/if-a-planet-killing-asteroid-threatens-earth-these-astronomers-have-a-plan" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">DiscoveryMagazine</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/moznosti-obrany-pred-asteroidem-2/">„Střet smrtícího asteroidu se Zemí“ –⁠ i na takovou situaci mají astronomové připravený plán</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Zvyšte své šance na přežití při výbuchu jaderné bomby. V žádném případě se neschovávejte v autě, důvod je prostý</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/jak-prezit-jadernou-explozi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 03 Dec 2021 03:10:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[exploze]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná bomba]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=48082</guid>

					<description><![CDATA[<p>První věc, podle které poznáte, že se díváte na jadernou explozi, je jasné světlo. Nejspíš budete mít v takové chvíli pocit, že právě vybuchlo slunce.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když se vzpamatujete z&nbsp;dočasné slepoty, pohlédnete na horizont a najdete oranžovou ohnivou kouli. Plameny stoupají a tmavnou do nachového sloupu temného kouře, který se převaluje sám na sebe a vytváří typický hřib. <strong>Okolím pak proběhne tlaková vlna</strong> a nejspíš vás srazí dolů. Gratulujeme, v&nbsp;tomto hypotetickém scénáři jste právě přežili jaderný výbuch o síle 10 kilotun. To je 66 % síly výbuchu, který zasáhl Japonsko. <a href="https://www.hsph.harvard.edu/ecpe/faculty/brooke-buddemeier/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">S&nbsp;přežitím radí Brooke Buddemeier</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vzd-len-p-esto-v-ak-mo-n">Vzdálený, přesto však možný</h2>



<p>Tento scénář může znít velmi vzdáleně, jenže na světě pořád existuje více jak 15&nbsp;000 takových hlavic. A jaderné výbuchy o této síle jsou jedním ze scénářů, které z&nbsp;rukou teroristů <strong>očekávají i USA a pro něž připravují krizové plány</strong>. Nikdo vám v&nbsp;tom momentě nemůže vyčítat děs a paniku, ale existuje jedna věc, kterou byste podle Buddemeiera nikdy, opravdu nikdy neměli dělat. <em>„Nelezte do auta. Nezkoušejte řídit a nemyslete si, že sklo a dveře vás ochrání.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="664" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auta-na-silnici.jpg" alt="" class="wp-image-48083 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auta-na-silnici.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auta-na-silnici-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auta-na-silnici-768x510.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auta-na-silnici-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auta-na-silnici-720x478.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Vyhnutí se automobilu bude v&nbsp;takové situaci obecně velmi moudré řešení. Ulice budou nejspíš plné panikařících řidičů, nehod a trosek. Jenže proti autu stojí ještě zásadnější argument – <strong>děsivý pozůstatek výbuchu, tedy jaderný spad</strong>. Ten je směsí radioizotopů vzniklých při rozbíjení atomů. Hodně z&nbsp;nich se svižně rozpadá a vysílá gama záření, neviditelnou a vysoce energetickou formu elektromagnetického záření, které je pro lidi naprosto fatální.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vystaven-se-radioaktivn-mu-spadu">Vystavení se radioaktivnímu spadu</h2>



<p>Vystavení organismu přílišnému množství takové radiace v&nbsp;krátkém čase neodvratně poškozuje buňky a také jejich schopnost regenerace. Jde o tzv. nemoc z&nbsp;ozáření. Paprsky gama likvidují imunitní systém a <strong>jakoukoli schopnost těla bojovat s&nbsp;infekcemi</strong>. Tento spad může spolehlivě zastavit jen velmi hustý a tlustý materiál, jako například zemina nebo olovo. Částice s&nbsp;tímto zářením se spolu s kusy zeminy, prachu a jiných materiálů dostávají při výbuchu kilometry vysoko.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="562" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/znicene-mesto.jpg" alt="" class="wp-image-48092 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/znicene-mesto.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/znicene-mesto-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/znicene-mesto-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/znicene-mesto-720x405.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Následně jsou neseny větrem a spolu s&nbsp;deštěm spadnou i na velmi vzdálená území. V&nbsp;blízkosti samotné exploze může mít spad velikost golfového míčku, většina částic je ale velká jako zrnko soli nebo písku. <strong>Právě jejich záření je tím největším strašákem na celém výbuchu</strong>. Což nás vrací zpátky k&nbsp;důvodům, proč je právě auto velmi nevhodným místem na ukrytí se. Moderní vozidla jsou ze skla a lehkých kovů a neposkytují prakticky žádnou ochranu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-tedy-opravdu-postupovat">Jak tedy opravdu postupovat</h2>



<p>Nejlepší možnost na přežití takové události nabízí jakákoli pevnější struktura, ve které lze zůstat. Dostaňte se dovnitř a ukryjte se uprostřed takové budovy, <strong>ideální je sklepní prostor pod úrovní terénu.</strong> Tam zůstaňte 12–24 hodin. Důvodem pro vyčkávání je rychlý rozpad radioaktivního spadu. Izotopy se totiž postupně změní na stabilnější prvky a budou znatelně méně nebezpečné. Vysoce riziková zóna kolem exploze se tak bude pomalu zmenšovat.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/podzemni-garaz.jpg" alt="" class="wp-image-48089 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/podzemni-garaz.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/podzemni-garaz-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/podzemni-garaz-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/podzemni-garaz-720x405.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Následně se snažte najít jakýkoli způsob komunikace s&nbsp;okolním světem. Stran auta existuje jediná výjimka, a to když parkujete v&nbsp;podzemní garáži. Okolní betonová a <strong>vyztužená konstrukce totiž může fungovat jako štít</strong>. V&nbsp;takovém případě zůstaňte uvnitř a použijte rádio na zachycení dalších informací. Pokud se tohoto postupu budou všichni držet, zachrání jednoduchá poučka stovky i tisíce lidských životů.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kam byste se v případě&nbsp;jaderného konfliktu ukryli?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-bussinessinsider">Zdroj: <a href="https://www.businessinsider.com/survive-nuclear-attack-fallout-shelter-cars-2017-5?r=US&amp;IR=T" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BussinessInsider</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/jak-prezit-jadernou-explozi/">Zvyšte své šance na přežití při výbuchu jaderné bomby. V žádném případě se neschovávejte v autě, důvod je prostý</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Sodoma a Gomora, pravda odhalena. Za zkázu biblického města může pád meteoritu</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/jak-zaniklo-staroveke-mesto/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 09 Oct 2021 03:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[exploze]]></category>
		<category><![CDATA[meteor]]></category>
		<category><![CDATA[Sodoma a Gomora]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=33759</guid>

					<description><![CDATA[<p>Někdy kolem roku 1650 před Kristem bylo město Tall el-Hammam vyhlazeno při výbuchu. Ten měl sílu tisícinásobku atomové bomby použité na město Hirošima.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Město Tall el-Hammam zničila v době bronzové kometa nebo meteorit. Tato událost pak nejspíš inspirovala biblický příběh o zkáze Sodomy a Gomory, jak naznačuje nová studie. Destrukci notorického<strong> nemravně žijícího města sírou a ohněm barvitě popisuje Písmo svaté</strong>. Ve své době šlo o jedno ze tří největších měst v&nbsp;údolí Jordánu, jež bylo zároveň i místním politickým centrem. Metropole kypěla životem a měla víc jak 50&nbsp;000 obyvatel.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-iny-devastace">Příčiny devastace</h2>



<p>Budovy města vyrobené z&nbsp;bláta byly vysoké až pět poschodí a archeologové během let podrobně prozkoumali jejich strukturu. Na ruinách našli jasné znaky velmi náhlého růstu teploty – například keramiku, <strong>která byla roztavena zvenku, zatímco vnitřek zůstal nedotčen</strong>. Badatelé tak došli k&nbsp;závěru, že za zkázou nejspíš nestál válečný nájezd, sopka ani požár. Nic z&nbsp;toho by nemohlo vytvořit tak náhlý a intenzivní žár jako právě meteorit.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="750" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/palac-vybuch.jpg" alt="" class="wp-image-33810 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/palac-vybuch.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/palac-vybuch-300x225.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/palac-vybuch-768x576.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/palac-vybuch-720x540.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Problém je, že nikde v&nbsp;okolí není k&nbsp;nalezení kráter. Pravděpodobně šlo tedy o výbuch způsobený kometou nebo meteorem při bleskovém pohybu atmosférou. Těleso by při výbuchu 4 kilometry nad povrchem<strong> způsobilo explozi 1000krát silnější než výbuch v&nbsp;Hirošimě</strong>. Teplota vzduchu by tak velmi rychle vzrostla na téměř 2 000 stupňů Celsia, takže všechno oblečení a dřevo by okamžitě vzplálo. Meče, kopí, keramika a budovy by se začaly tavit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-m-sto-v-plamenech">Město v&nbsp;plamenech</h2>



<p>Prakticky ihned by celé město zachvátil obrovský požár. Vteřinu po explozi by se pak místem prohnala tlaková vlna postupující rychlostí asi 1 200 kilometrů v&nbsp;hodině. To je větší rychlost, než jakou mělo nejrychlejší tornádo, jež bylo kdy zachyceno. <strong>Ze všech městských budov by tak zůstaly jen základy a oblaka sutin</strong> a samozřejmě by nepřežil ani jediný obyvatel nebo zvíře. Jejich těla včetně kostí by byla rozervána na fragmenty, které by se dostaly na kilometry daleko.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="800" height="533" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/archeologove-zniceni-mesta.jpg" alt="" class="wp-image-34201 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/archeologove-zniceni-mesta.jpg 800w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/archeologove-zniceni-mesta-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/archeologove-zniceni-mesta-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/archeologove-zniceni-mesta-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/archeologove-zniceni-mesta-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/archeologove-zniceni-mesta-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/archeologove-zniceni-mesta-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 800px) 100vw, 800px" /></figure>



<p>Tento náhled na podobu destrukce podporují roztavené kousky kovu a také nezvyklé části hornin, obojí nalezené v&nbsp;ruinách města. Jedním z&nbsp;klíčových objevů jsou zrnka písku, která obsahují specifické druhy prasklinek. <strong>Ty normálně vznikají jen za velmi vysokého a prudkého tlaku</strong>. Archeologové v&nbsp;zemině našli také vysokou koncentraci soli. Ta se sem dostala z&nbsp;Mrtvého moře, když výbuch roznesl zrnka soli do obrovské vzdálenosti. Nebo to bylo celé jinak?</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-smithsonianmag">Zdroj: <a href="https://www.smithsonianmag.com/smart-news/destruction-of-city-by-space-rock-may-have-inspired-biblical-story-of-sodom-180978734/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">SmithsonianMag</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/jak-zaniklo-staroveke-mesto/">Sodoma a Gomora, pravda odhalena. Za zkázu biblického města může pád meteoritu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Největší sopečná erupce již jednou vyhladila téměř celé lidstvo. Máme se teď bát výbuchu dalšího supervulkánu?</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/nejvetsi-sopecny-vybuch-historie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 05 Oct 2021 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[exploze]]></category>
		<category><![CDATA[Největší]]></category>
		<category><![CDATA[supervulkán]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=32364</guid>

					<description><![CDATA[<p>Okolí jezera Toba na ostrově Sumatra je obecně považováno za jednu z nejatraktivnějšího turistických destinací na celém světě. Jezero v kráteru sopky tak často nenajdete.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Supervulkán se jmenuje podle jezera, které zaplnilo jeho kráter, což si mnoho návštěvníků ani neuvědomuje. Je to taky památka na gigantickou erupci, ke které došlo před 75&nbsp;000 lety. Jednalo se o<strong> největší sopečný výbuch na planetě,</strong> takže logicky měla celosvětový dopad. Po celé Zemi totiž ovlivnila klima, a tím pádem veškeré organismy. Krom toho také téměř zapříčinila vyhlazení celé lidské populace.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-funguj-supervulk-ny">Jak fungují supervulkány</h2>



<p>Supervulkán je typem sopky, jejíž magmatické komory se nachází velmi hluboko pod povrchem planety. Navíc mají objem několik tisíc kubických kilometrů. Exploze tak vytvoří kráter o rozměrech desítek kilometrů a <strong>uvolní sopečný popel o objemu až 1000 kilometrů krychlových</strong>. Přítomnost supervulkánu lze poznat také podle povrchových jevů, především gejzírů. Takhle se ostatně projevují například i vulkány v&nbsp;americkém národním parku Yellowstone.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="439" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/gejziry-yellowstone-1024x439.jpg" alt="" class="wp-image-32389 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Výbuch takové geologické struktury se výrazně liší od běžného sopečného výbuchu. Sopečné produkty totiž likvidují cokoli v&nbsp;okruhu stovek kilometrů. Samotné magma není nutně to nejhorší, <strong>mnohem větší dopad mají oblaka sopečného popela.</strong> Svým rozsahem mají následně vliv na celé klima planety. Oxid siřičitý způsobuje kyselé deště, které jsou toxické pro veškeré organismy. Naštěstí jsou podobné exploze velmi vzácným jevem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-co-se-tehdy-vlastn-stalo">Co se tehdy vlastně stalo?</h2>



<p>Exploze před 75&nbsp;000 lety byla zatím nejsilnější studovanou událostí tohoto typu. Je ovšem stále velmi těžké i jen odhadnout objem sopečného materiálu, který byl tehdy uvolněn do vzduchu. Na základě<strong> rozboru hornin a sedimentů mohlo jít o 2–3 tisíce kilometrů</strong> krychlových materiálu ve formě lávy, kamenů a popela stoupajícího do atmosféry. Vše dohromady mohlo vážit zhruba 7&nbsp;000 miliard tun.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="665" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/jezero-toba.jpg" alt="" class="wp-image-32392 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/jezero-toba.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/jezero-toba-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/jezero-toba-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/jezero-toba-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/jezero-toba-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/jezero-toba-720x479.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/jezero-toba-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/jezero-toba-450x299.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Průzkumy na dně Jihočínského moře ovšem ukazují, že tento objem by měl být považován za spodní možnou hranici. Nejvážnějším efektem erupce bylo minimálně 800 kilometrů krychlových popela ve vzduchu. <strong>Ten pokryl celou jihovýchodní Asii vrstvou o síle 15 centimetrů</strong>. Došlo ke globálnímu ochlazení, tzv. vulkanické zimě, a poklesu průměrné teploty o 5 stupňů Celsia. Co myslíte, dá se těmto projevům nějak bránit? </p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-dinoanimals">Zdroj: <a href="https://dinoanimals.com/studies/toba-supervolcano/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">DinoAnimals</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/nejvetsi-sopecny-vybuch-historie/">Největší sopečná erupce již jednou vyhladila téměř celé lidstvo. Máme se teď bát výbuchu dalšího supervulkánu?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Přistání vesmírné lodě SpaceX miliardáře Elona Muska neproběhlo zcela podle plánu. Vzápětí explodovala</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/pristani-vesmirne-lode-spacex/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 22 Jun 2021 03:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[exploze]]></category>
		<category><![CDATA[Raketa]]></category>
		<category><![CDATA[SpaceX]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=6385</guid>

					<description><![CDATA[<p>Testovací lety a přistání raket společnosti SpaceX a jejich záznamy jsou už téměř tradicí. Poslední z nich se ale příliš nevydařil.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Společnost SpaceX miliardáře a vizionáře Elona Maska pravidelně informuje o pokroku při testovacích přistáních svých raket. Ne vždy tyto operace proběhnou podle plánu, ostatně na Youtube je mnoho kompilací právě takových kiksů, <strong>často i s&nbsp;humorným komentářem</strong>. Poslední obří loď Starship poprvé úspěšně dosedla ve středu 3. Března poté, co dosáhla nadmořské výšky 10 kilometrů. Problém je, že po osmi minutách explodovala.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zd-nliv-sp-n-p-ist-n-s-pozd-j-m-probl-mem">Zdánlivě úspěšné přistání s&nbsp;pozdějším problémem</h2>



<p>Dalo by se to rozdělit na dobrou a špatnou zprávu, tedy tu, že raketa úspěšně přistála, a špatnou, že později vybuchla. Ovšem vzato kol a kolem lze obě zprávy považovat za dobré, protože ukazují na chyby, které je potřeba napravit. Po dvou obdobných testech, při kterých Starship SN8 a SN9 <strong>nezpomalila dostatečně na přistání</strong> a explodovala hned při kontaktu, zkusila SpaceX novou techniku pro přistání SN10.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/satellite-693209-1280-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-6378 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/satellite-693209-1280-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/satellite-693209-1280-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/satellite-693209-1280-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/satellite-693209-1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/satellite-693209-1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/satellite-693209-1280-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/satellite-693209-1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/satellite-693209-1280-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/satellite-693209-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Nově použitý přístup zahrnoval skutečnost, že všechny tři raketové motory na spodku 49 metrů dlouhé a 9 metrů široké rakety spustily zároveň, jakmile se raketa srovnala na samotné přistání. Stejně tak zpomalila dostatečně na to, aby <strong>přistání samotné bylo opravdu hladké a plynule</strong>. Na Youtube kanále proto hlavní inženýr John Insprucker prohlásil přistání za úspěšné a ukončil online přenos.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sta-ilo-jen-osm-minut-a-dostavila-se-chyba">Stačilo jen osm minut a dostavila se chyba</h2>



<p>Jak to SpaceX často dělá, zdůraznil i Insprucker, že úspěch testu je určen získanými daty, nikoli perfektním přistáním. Ostatně hladkost samotného manévru byla do té doby nejpůsobivějším úspěchem tohoto modelu a jen ukázala, jak daleko se tento <strong>projekt během několika posledních měsíců</strong> dostal během prací v&nbsp;Bica Chica na území Texasu. Je to opravdu působivé, vzhledem k&nbsp;tomu, že se se Starship počítá v&nbsp;budoucnu na cesty na Měsíc, potažmo i Mars.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/rocket-launch-693192-1280-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-6377 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/rocket-launch-693192-1280-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/rocket-launch-693192-1280-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/rocket-launch-693192-1280-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/rocket-launch-693192-1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/rocket-launch-693192-1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/rocket-launch-693192-1280-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/rocket-launch-693192-1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/rocket-launch-693192-1280-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/rocket-launch-693192-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Jenže jak se prach usadil, bylo zřetelné, že SN10 se trochu pochroumala a na plošině se naklání. Spodek se vzápětí vzňal a záznam ukázal robotického hasiče <strong>zápasícího udatně s&nbsp;plameny</strong>. Nakonec, 8 minut po dosedu, přišla mohutná exploze někde uvnitř rakety a kovová struktura rakety byla vyhozena do vzduchu. Nevybuchla ovšem samotná struktura, spíš se spodek poškodil prudkostí dopadu, protože exploze šla odspoda.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-live-science">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/starship-sn10-lands-then-explodes.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Live Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/pristani-vesmirne-lode-spacex/">Přistání vesmírné lodě SpaceX miliardáře Elona Muska neproběhlo zcela podle plánu. Vzápětí explodovala</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
