Největší sopečná erupce již jednou vyhladila téměř celé lidstvo. Máme se teď bát výbuchu dalšího supervulkánu?

Okolí jezera Toba na ostrově Sumatra je obecně považováno za jednu z nejatraktivnějšího turistických destinací na celém světě. Jezero v kráteru sopky tak často nenajdete.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Supervulkán se jmenuje podle jezera, které zaplnilo jeho kráter, což si mnoho návštěvníků ani neuvědomuje. Je to taky památka na gigantickou erupci, ke které došlo před 75 000 lety. Jednalo se o největší sopečný výbuch na planetě, takže logicky měla celosvětový dopad. Po celé Zemi totiž ovlivnila klima, a tím pádem veškeré organismy. Krom toho také téměř zapříčinila vyhlazení celé lidské populace.

Jak fungují supervulkány

Supervulkán je typem sopky, jejíž magmatické komory se nachází velmi hluboko pod povrchem planety. Navíc mají objem několik tisíc kubických kilometrů. Exploze tak vytvoří kráter o rozměrech desítek kilometrů a uvolní sopečný popel o objemu až 1000 kilometrů krychlových. Přítomnost supervulkánu lze poznat také podle povrchových jevů, především gejzírů. Takhle se ostatně projevují například i vulkány v americkém národním parku Yellowstone.

iZdroj fotografie: Pixabay

Výbuch takové geologické struktury se výrazně liší od běžného sopečného výbuchu. Sopečné produkty totiž likvidují cokoli v okruhu stovek kilometrů. Samotné magma není nutně to nejhorší, mnohem větší dopad mají oblaka sopečného popela. Svým rozsahem mají následně vliv na celé klima planety. Oxid siřičitý způsobuje kyselé deště, které jsou toxické pro veškeré organismy. Naštěstí jsou podobné exploze velmi vzácným jevem.

Co se tehdy vlastně stalo?

Exploze před 75 000 lety byla zatím nejsilnější studovanou událostí tohoto typu. Je ovšem stále velmi těžké i jen odhadnout objem sopečného materiálu, který byl tehdy uvolněn do vzduchu. Na základě rozboru hornin a sedimentů mohlo jít o 2–3 tisíce kilometrů krychlových materiálu ve formě lávy, kamenů a popela stoupajícího do atmosféry. Vše dohromady mohlo vážit zhruba 7 000 miliard tun.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Průzkumy na dně Jihočínského moře ovšem ukazují, že tento objem by měl být považován za spodní možnou hranici. Nejvážnějším efektem erupce bylo minimálně 800 kilometrů krychlových popela ve vzduchu. Ten pokryl celou jihovýchodní Asii vrstvou o síle 15 centimetrů. Došlo ke globálnímu ochlazení, tzv. vulkanické zimě, a poklesu průměrné teploty o 5 stupňů Celsia. Co myslíte, dá se těmto projevům nějak bránit?

Zdroj: DinoAnimals

Diskuze Vstoupit do diskuze
113 lidí právě čte
Ladislav Podešva
Autor článku

Ladislav Podešva

Zobrazit další články