<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Dvojčata &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/dvojcata/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Mon, 01 Jun 2026 14:45:52 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>Dvojčata &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Nejslavnější siamská dvojčata: Matka se jich zřekla, vychovatelé na nich chtěli jen vydělat peníze. Zachránil je až kouzelník Houdini</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/nejslavnejsi-siamska-dvojcata-hiltonovy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 09 Aug 2025 03:19:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Dvojčata]]></category>
		<category><![CDATA[tragédie]]></category>
		<category><![CDATA[Život]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=130974</guid>

					<description><![CDATA[<p>V současnosti je valná většina siamských dvojčat rozdělena už v dětském věku. V minulosti na sobě ovšem zpravidla závisela celý život a společnost je vnímala jako zrůdy.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Není tedy divu, že byla ostrakizována a jedinou formou přežití pro ně byly často cirkusy a show ukazující podivnosti. Nejslavnější dvojčata 20. století, Daisy a Violet Hilton, prožila tragický život.<strong> Šlo spíš o řetězec neustálých zkoušek, ponižování</strong>, zneužívání a vykořisťování. Lékaři jim přitom při narození nepředpovídali ani 1 měsíc života. Děvčata se narodila 5. února 1908 v&nbsp;anglickém Brightonu. Byla srostlá boky a hýžděmi, měla i společný krevní oběh.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-plod-nez-vazn-ho-vztahu">Plod nezávazného vztahu</h2>



<p>Od většiny dalších siamských dvojčat se lišila tím, že nesdílela žádný životně důležitý orgán. Dnes by tedy jejich oddělení bylo poměrně snadné. Tehdy však lékaři vnímali takový zákrok jako značně riskantní. Navíc byli <strong>přesvědčeni, že nemohou přežít déle jak měsíc</strong>. Matkou byla svobodná hostinská Kate Skinnerová a dvojčata plodem nezávazného „úletu“. Tělesnou poruchu dětí považovala za <a href="/tag/trest/">trest</a> za svůj životní styl. Následně se jich zřekla.</p>



<p>Dvojčata ovšem odkoupila její zaměstnavatelka Mary Hilton. Místo zátěže totiž v&nbsp;Daisy a Violet viděla obchodní příležitost. Už od jejich 3 let je tak v&nbsp;hostinci začala ukazovat veřejnosti. Ta byla tehdy <strong>velmi vnímavá k&nbsp;různým podivnostem</strong>. Za 2 pence si je všichni mohli prohlédnout. Často jim vyhrnovali oblečení, aby se ujistili, že nejde o trik. Jejich život rozhodně nebyl procházkou růžovým sadem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-obchodn-artikl-a-p-ipoutan-otroci">Obchodní artikl a připoutaní otroci</h2>



<p>Mary Hilton a její manžel dávali dívkám jasně najevo, že je si je vydržují jako obchodní artikl, nikoli z&nbsp;lásky. Dívky tak byly vystaveny stálému týrání. Jakmile neuposlechly, dostaly po ramenou a zádech řemenem. <strong>Učily se zpívat, tančit, hrát na nástroje</strong>. Když nebyly ještě ani předškolačkami, vzali je pěstouni na světové turné do Anglie, Německa a Austrálie. V&nbsp;8 letech se dostaly do USA, kam je úřady nejdříve odmítly vpustit kvůli „fyzickým nedostatkům“.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="846" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/dvojcata-trubky.jpg" alt="" class="wp-image-130976 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/dvojcata-trubky.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/dvojcata-trubky-296x250.jpg 296w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/dvojcata-trubky-768x650.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/dvojcata-trubky-720x609.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Mary však upozornila bulvární média a úřady se nakonec vzdaly. Postupně se rodina usadila v&nbsp;Texasu, protože Amerika nabízela mnohem větší výnosnost. Po smrti Mary si je vzala na starost nejstarší sestra Edith Meyers, režim se nijak nezměnil. <strong>Neměly nezávislost, nesměly chodit do školy</strong>, a aby neutekly, spaly s ní v jedné místnosti. Celý den jen cvičily hudební a taneční čísla a po večerech bavily publikum. Neposlušnost stále ústila v&nbsp;bití.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-setk-n-s-iluzionistou-a-obrat">Setkání s&nbsp;iluzionistou a obrat</h2>



<p>Z&nbsp;vydělaných <a href="/tag/penize/">peněz</a> neviděly nikdy ani cent, Myersovi si všechno schovávali pro sebe. Nad vším měli výhradní kontrolu, takže fakticky fungovali jako otrokáři. Změna přišla, když bylo dívkám 21 let a <strong>potkaly legendárního Harryho Houdiniho</strong>. Slavný umělec jim poradil najmout si právníka a vychovatele zažalovat. Soud pak roku 1931 vyhlásil jejich nezávislost a přiznal jim odškodné ve výši 100&nbsp;000 dolarů. Dvojčata si tak vybudovala vlastní existenci.</p>



<p>Nevyhýbala se ani lásce, bulvár se jich často ptal na sex. Dívky koketně sdělily: <em>„Když to jedna z&nbsp;nás dělá, druhá se odvrátí, čte si nebo jí jablko.“</em> V&nbsp;druhé polovině 30. let jejich obliba upadala a <strong>hrály jen v&nbsp;několika menších filmech</strong>. Nakonec pracovaly jako pokladní v&nbsp;Severní Karolíně a skonaly obě ve věku 60 let. Dne 4. ledna 1969 se staly obětí hongkongské chřipky. Nedostavily se do práce a policie je našla v&nbsp;bytě mrtvé.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejslavnejsi-siamska-dvojcata-hiltonovy/">Nejslavnější siamská dvojčata: Matka se jich zřekla, vychovatelé na nich chtěli jen vydělat peníze. Zachránil je až kouzelník Houdini</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Porodila dvojčata, po roce začala mít pochybnosti. Když lékař provedl genetické testy, zůstala v naprostém šoku</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/extremne-vzacna-dvojcata/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 07 Aug 2025 04:11:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[DNA]]></category>
		<category><![CDATA[Dvojčata]]></category>
		<category><![CDATA[těhotenství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=127856</guid>

					<description><![CDATA[<p>Devět měsíců poté, co měla 19letá žena ve stejný den sex se dvěma muži, přivedla žena na svět velmi zvláštní dvojčata. Šance takového porodu byla jedna ku milionu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jak se blížily první narozeniny jejích potomků, začala mít brazilská maminka pochybnosti stran identity jejich biologického otce. Devět měsíců před porodem měla ve stejný den sex se dvěma muži. <strong>Nebyla si tak úplně jistá</strong>, který z&nbsp;nich je má „na svědomí“. Pro potvrzení svého podezření si podle <em><a href="https://nypost.com/2022/09/07/mom-has-twins-with-different-dads-after-sex-with-2-men-in-1-day/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">New York Post</a></em> nechala udělat test otcovství. Takový výsledek ovšem určitě nečekala. Shoda byla totiž jen u jednoho z&nbsp;narozených dvojčat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-velmi-vz-cn-fenom-n-dvojit-ho-oplodn-n">Velmi vzácný fenomén dvojitého oplodnění</h2>



<p><em>„Pamatuju si sex ještě s&nbsp;jedním mužem a zavolala jsem mu kvůli testu. Ten byl pozitivní,“</em> sdělila nová matka (která chtěla zůstat v&nbsp;anonymitě) místním novinám. <em>„Tenhle výsledek mě překvapil. <strong>Nevěděla jsem, co se mohlo stát</strong> a obě miminka si byla velmi podobná.“</em> Nicméně ačkoli je takový případ skutečně extrémně vzácný, může na něj i tak dojít. <em>„Je to možné tehdy, když jsou dvě vajíčka stejné matky oplodněna dvěma různými muži.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="668" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-pozitivni.jpg" alt="" class="wp-image-127853 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-pozitivni.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-pozitivni-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-pozitivni-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-pozitivni-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-pozitivni-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Tak situaci vysvětluje praktický lékař této ženy. <em>„Miminka pak sdílí genetický materiál matky, rostou ale z&nbsp;různých placent.“</em> Technický termín pro takovou situaci je <em>heteropaternální superoplodnění“</em>. Ale <strong>pro zjednodušení jde o extrémně vzácnou situaci</strong>, kdy jsou během jednoho menstruačního cyklu uvolněna dvě vajíčka. Když k&nbsp;tomu dojde, je možné každé oplodnit během dvou oddělených pohlavních styků.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-funguj-c-strategie-u-dal-ch-zv-at">Fungující strategie u dalších zvířat</h2>



<p>Franco popsal tento jev jako <em>jeden z&nbsp;milionu</em> a dodal, že takových případů je asi jen 20 po celém světě. Podle jiných lékařů bude však kolem 400 podobných případů. <a href="https://www.firstpost.com/world/brazilian-woman-gives-birth-to-twins-with-different-biological-fathers-heres-how-11217651.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Podle <em>Firstpost</em></a> se heteropaternální <strong>superoplodnění&nbsp;objevuje mnohem</strong> <strong>častěji u dalších zvířat</strong>. Jde hlavně o krávy, psy či kočky. Tato taktika je totiž samičkami uplatňována zcela záměrně. Mají pak větší šanci na to porodit více mláďat v&nbsp;jediném vrhu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/odber-dna.jpg" alt="" class="wp-image-127847 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/odber-dna.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/odber-dna-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/odber-dna-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/odber-dna-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/odber-dna-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Funguje to však i u <a href="/tag/clovek/">člověka</a>, nicméně frekvence je mnohonásobně nižší. Podobná situace se objevila už v&nbsp;roce 2015. Otec z&nbsp;New Jersey se tehdy dověděl, že má <strong>platit alimenty jen na jednu holčičku z&nbsp;dvojčat</strong>. Protože byl pouze jejím biologickým otcem. Podle <a href="https://www.cnn.com/2015/05/08/us/new-jersey-twins-two-fathers" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">CNN</a> matka dosvědčila, že ve stejný týden sex se dvěma různými muži. Toho, kterého považovala za otce obou, pak vzala k&nbsp;soudu, který měl rozhodnout právě o alimentech.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-ce-p-pad-kter-nejsou-v-bec-zji-t-ny">Více případů, které nejsou vůbec zjištěny</h2>



<p>Provedený test DNA se ovšem shodoval jen u jednoho dítěte. <em>„Byl to první případ tohoto druhu v&nbsp;New Jersey a světově jich je jen hrstka,“</em> uvedl soudce Sohail Mohammed při svém rozsudku. <strong>Rozsudek také citoval článek z&nbsp;roku 1997</strong> od Karla-Hanze Wurzingera, experta na DNA. Dle <a href="https://icahn.mssm.edu/profiles/keith-a-eddleman" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Keitha Eddlemana</a>, ředitele porodnictví na Mount Sinai Hospital v&nbsp;New Yorku, je životní dráha spermie asi 7 – 10 dní, takže prostor pro překrytí existuje.</p>



<p>Když tedy žena během cyklu uvolní dvě vajíčka, dovolí to dvěma mužům oplodnit je naprosto separátně. V&nbsp;některých případech<strong> vzniknou i dvojčata rozdílných ras</strong>, což bude rodičům mnohem zjevnější. <em>„Je to mnohem častější, než si myslíme,“</em> uvedl Eddleman. <em>„V mnoha situacích to ale vůbec nevíme, protože není žádný důvod provádět test otcovství na obou dvojčatech.“</em></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/extremne-vzacna-dvojcata/">Porodila dvojčata, po roce začala mít pochybnosti. Když lékař provedl genetické testy, zůstala v naprostém šoku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Siamská dvojčata, která si podmanila celý svět: Matka se jich zřekla, tak se jich ujal kouzelník Houdini</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/siamska-dvojcata-daisy-a-violet/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 01 Aug 2024 02:45:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Dvojčata]]></category>
		<category><![CDATA[osud]]></category>
		<category><![CDATA[Život]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=192006</guid>

					<description><![CDATA[<p>Nejslavnější siamská dvojčata světa. Daisy a Violet prožily teror, aby si nakonec podmanily celý svět. Jejich sláva však měla krátké trvání. Většinu života prožily o samotě a v ústraní.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Siamská dvojčata se rodí jen vzácně. V dnešní době a s moderní medicínou je navíc velmi běžné, že jsou siamská dvojčata krátce po porodu bez jakýchkoliv komplikací rozdělena. Na počátku 20. století však byla situace naprosto odlišná. <strong>Narození siamských dvojčat bylo bráno jako závažná komplikace nebo dokonce Boží trest</strong>. Lékařské rozdělení nebylo možné ani v případě, že dvojčata nesdílela krevní oběh a životně důležité orgány. Právě do takové doby se narodily tak Daisy a Violet Hiltonovy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-narodila-se-siamsk-dvoj-ata">Narodila se siamská dvojčata</h2>



<p>Daisy a Violet Hiltonovy se narodily v Anglii v roce 1908 mladé svobodné matce. V té době byly nemanželské děti sice běžné, ale vždy znamenaly sešup do nižší společnosti. <strong>Také matka Daisy a Violet vnímala narození siamských dvojčat jako trest za svůj hřích</strong>. Podle doktora však neměly přežít ani jeden rok života. Když se tohle hrůzné proroctví nenaplnilo, matka se dívek jednoduše vzdala. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-07-13T06:29:00+02:00">
                    13 července, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/clovek/ceske-siamske-dvojce-porodilo-syna/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Česká siamská dvojčata dokázala na svém postižení úspěšně vydělat. Jedna z dívek dokonce porodila syna            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/clovek/ceske-siamske-dvojce-porodilo-syna/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/ceska-siamska-dvojcata-450x253.jpg" alt="Česká siamská dvojčata dokázala na svém postižení úspěšně vydělat. Jedna z dívek dokonce porodila syna" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/clovek/ceske-siamske-dvojce-porodilo-syna/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/daisy-and-violet-hilton-c1927c-1024x538.jpg" alt="siamská dvojčata" class="wp-image-192007 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/daisy-and-violet-hilton-c1927c-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/daisy-and-violet-hilton-c1927c-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/daisy-and-violet-hilton-c1927c-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/daisy-and-violet-hilton-c1927c-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/daisy-and-violet-hilton-c1927c.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Daisy a Violet byly spojeny bokem a hýždí.</figcaption></figure></div>



<p>Prodala je jisté Mary Hiltonové, která ve dvojčatech okamžitě viděla výnosný artikl. Daisy a Violet byly spojeny v oblasti hýždí a boku. <strong>Každá však měla vlastní tělo, vlastní krevní oběh i orgány</strong>. Dnes by taková siamská dvojčata byla jednoduše oddělitelná. Tehdy představovaly kuriozitu, na které se dá dobře vydělat. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-staly-se-otroky-hami-n-ch-p-stoun">Staly se otroky hamižných pěstounů</h2>



<p>Daisy a Violet sice získaly u Mary Hiltonové nový a pohodlný domov, mnoho štěstí v něm však nezažily. Od útlého dětství byly vystavovány na odiv veřejnosti. <strong>Siamská dvojčata byla v té době vzácná a lidé rádi zaplatili za podivuhodnou podívanou. </strong>Dívky se často účastnily různých vystoupení, kterým se v té době říkalo „<a href="https://www.youtube.com/watch?v=-_q0RS6_A2c" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Freaks Show</a>“ neboli „Představení monster“. </p>



<p>Od mládí se učily tančit, zpívat a hrát na hudební nástroje, čímž měly uchvátit a bavit nenasytné publikum. Pokud se náhodou odvážily vzdorovat, Mary je fyzicky trestala a vyhrožovala jim, že je nechá zavřít do ústavu. <strong>Obě dívky byly dokonce několikrát zneužity četnými partnery Mary Hiltonové. </strong>Až do svých jednadvaceti let nedostaly ani zlomek peněz, které svým vystupováním vydělaly. Všechny peníze putovaly rovnou do kapsy Mary Hiltonové.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-08-07T13:51:00+02:00">
                    7 srpna, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/clovek/dvojcata-mluvici-cvrlikanim/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Dvojčata 29 let žila ve vlastním fiktivním světě a komunikovala jen speciálním jazykem. Pak se rozhodla, že jedno z nich musí zemřít            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/clovek/dvojcata-mluvici-cvrlikanim/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/dvojcata-holcicky-mimina-450x253.jpg" alt="Dvojčata 29 let žila ve vlastním fiktivním světě a komunikovala jen speciálním jazykem. Pak se rozhodla, že jedno z nich musí zemřít" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/clovek/dvojcata-mluvici-cvrlikanim/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/daisy-and-violet-hilton-c1927e-1024x538.jpg" alt="siamská dvojčata" class="wp-image-192008 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/daisy-and-violet-hilton-c1927e-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/daisy-and-violet-hilton-c1927e-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/daisy-and-violet-hilton-c1927e-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/daisy-and-violet-hilton-c1927e-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/daisy-and-violet-hilton-c1927e.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Daisy a Violet prožily náročné dětství, kdy byly fyzicky trestány a dokonce několikrát zneužity.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-houdini-jim-zm-nil-ivot">Houdini jim změnil život</h2>



<p>Zlom nastal teprve ve chvíli, kdy se o Daisy a Violet dověděl slavný umělec Harry Houdini. Dívky ho zaujaly a podnikl všechny potřebné kroky, aby je dostal od jejich hamižné pěstounky. V jednadvaceti letech tak poprvé zakusily svobodu. <strong>Soud jim dokonce přisoudil štědré odškodné ve výši sto tisíc dolarů.</strong> Díky Houdinimu pak siamská dvojčata zažila skutečnou slávu. </p>



<p>Hrály v několika úspěšných filmech, přičemž jeden z nich popisoval jejich skutečný příběh. <strong>Vydaly knihu o svém životě, a dokonce se obě posléze vdaly. </strong>Ve druhé polovině 30. let však začala jejich sláva uvadat a nakonec si musely najít normální práci. Obě se rozvedly a svůj život dožily v klidu a ústraní. Obě zemřely v roce 1969 ve věku 60 let.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/siamska-dvojcata-daisy-a-violet/">Siamská dvojčata, která si podmanila celý svět: Matka se jich zřekla, tak se jich ujal kouzelník Houdini</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Siamská dvojčata Blažkovy: Procestovala celý svět, po Róze muži šíleli</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/slavna-siamska-dvojcata-blazkovy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 28 Mar 2024 03:39:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Česko]]></category>
		<category><![CDATA[Dvojčata]]></category>
		<category><![CDATA[úspěch]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=186528</guid>

					<description><![CDATA[<p>Slavná siamská dvojčata z Táborska byly senzací své doby. Procestovaly celý svět a nedokázaly se rozdělit ani na smrtelné posteli. Jejich život fascinuje dodnes.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Rozálie a Josefa Blažkovy se narodily v lednu roku 1878. Byl to komplikovaný a náročný porod, ke kterému byl nakonec přivolán i starý doktor. On ani přítomná porodní bába nemohli uvěřit svým očím, když holčičky poprvé spatřily světlo světa. <strong>Dívky byly srostlé pánví</strong>. Podobný úkaz v té době nikdo na Táborsku ani v celých Čechách ještě neviděl. Jednou měl však slavná siamská dvojčata z Čech znát celý svět.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-narodila-se-siamsk-dvoj-ata">Narodila se siamská dvojčata</h2>



<p>Pro rodiče bylo <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejslavnejsi-siamska-dvojcata-hiltonovy/">narození dvojčat</a> velkou ranou. Nikdo nedokázal odhadnout, jak se budou děvčata vyvíjet a zda vůbec přežijí. Kvůli srostlé pánvi měly společné vylučovací i pohlavní orgány. Siamská dvojčata se však měla k světu a brzy se o ně začal zajímat baron Nádherný z Borutína, <strong>který dívky od útlého věku finančně podporoval</strong>. Platil jím soukromého učitele a v devíti letech jim zajistil první focení, díky kterému se dostaly na titulní stránky novin. Obě dívky tančily, hrály na housle a mluvily plynně německy a francouzsky. Brzy se z nich stala světová senzace.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jedno-t-lo-dv-du-e">Jedno tělo, dvě duše</h2>



<p>Soužití dvojčat však nebylo vždycky jednoduché. Každá z nich měla úplně jinou povahu a jiné představy o zábavě. Zatímco Róza byla veselá, ráda hýřila a užívala si života, Josefa byla zasmušilá, protivná a svárlivá. Přesto se siamská dvojčata <strong>prokázala jako schopné obchodnice</strong>. V době své největší slávy pobíraly apanáž 1 500 marek za vystoupení. Cestovaly po celé Evropě i Americe a za vydělané peníze si otevřely hostinec v českém Sepekově, který v době své nepřítomnosti pronajímaly.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/16716-2-tabor-to-pisek-train-journey-1-28251669452-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-186605 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/16716-2-tabor-to-pisek-train-journey-1-28251669452-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/16716-2-tabor-to-pisek-train-journey-1-28251669452-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/16716-2-tabor-to-pisek-train-journey-1-28251669452-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/16716-2-tabor-to-pisek-train-journey-1-28251669452-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/16716-2-tabor-to-pisek-train-journey-1-28251669452.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-hled-ku-report-r">V hledáčku reportérů</h2>



<p>O česká siamská dvojčata se dlouhé roky zajímal zuřivý reportér Egon Ervin Kisch. Byl jimi naprosto fascinován a pravidelně o nich psal. Velice ho proto překvapilo, <strong>když se v roce 1910 po Róze a Josefě doslova slehla zem</strong>. Díky svým kontaktům a úplatkům je však zdárně vysledoval na soukromé klinice Otakara Kukuly v Praze, kde Róza porodila zdravého syna Františka. Veselé novopečené mamince dělala jako vždy společnost zasmušilá sestra Josefa, která si hlasitě stěžovala na to, že dopadla jako Panna Marie. Totožnost otce ani jedna z nich nikdy neprozradila. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2025-08-09T07:19:00+02:00">
                    9 srpna, 2025                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejslavnejsi-siamska-dvojcata-hiltonovy/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Nejslavnější siamská dvojčata: Matka se jich zřekla, vychovatelé na nich chtěli jen vydělat peníze. Zachránil je až kouzelník Houdini            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejslavnejsi-siamska-dvojcata-hiltonovy/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/siamska-dvojcata-450x253.jpg" alt="Nejslavnější siamská dvojčata: Matka se jich zřekla, vychovatelé na nich chtěli jen vydělat peníze. Zachránil je až kouzelník Houdini" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejslavnejsi-siamska-dvojcata-hiltonovy/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<p>Róza s Josefou i s malým Františkem dál koncertovaly až do počátku první světové války. Těžké válečné časy přečkaly ve svém hostinci a k vystupování se vrátily až po uzavření míru. Sláva, na kterou byly zvyklé, je však už nečekala. Lidé měli po válce jiné zájmy a tančící siamská dvojčata už tolik netáhla. <strong>Na poslední turné do Ameriky se vydaly v roce 1922</strong>, kde následně Róza umírá na zápal plic. Poprvé v jejich životě nabídli lékaři Josefě oddělení od nemocné sestry. Ta to však razantně odmítla a obě sestry dne 30. března 1922 umírají v rozmezí půl hodiny. </p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/slavna-siamska-dvojcata-blazkovy/">Siamská dvojčata Blažkovy: Procestovala celý svět, po Róze muži šíleli</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Lidské kopie: Po světě jich chodí mnoho, šanci najít svého dvojníka mají mnozí</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/kazdy-ma-sveho-dvojnika/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 13 Mar 2024 03:36:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[DNA]]></category>
		<category><![CDATA[Dvojčata]]></category>
		<category><![CDATA[dvojníci]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=185832</guid>

					<description><![CDATA[<p>Dokonalou podobu nemusí sdílet jen jednovaječná dvoujčata. Svého dvojníka můžete mít někde ve světě i vy. Můžou jich být celé desítky. Co působí takovou podobu u dvou neznámých lidí?</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Na letišti se potkají dva muži. Každý z nich pochází odjinud a nikdy dřív se neviděli. Nemají žádné společné příbuzenstvo a jejich rodiny nikdy nežily na stejném místě. <strong>Přesto si jsou podobní, jako by byli jednovaječná dvojčata</strong>. Podobné setkání skutečně zažili dva muží v letadle do Irska. Svého dvojníka však může mít téměř každý z nás.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-t-m-shodn-dna">Téměř shodná DNA</h2>



<p>Španělští vědci nedávno provedli výzkum, při kterém se snažili určit, co stojí za shodnou podobu dvou různých lidí. Shromáždili 32 párů dvojníků, které podrobili několika zkouškám a testům. Kromě testů DNA podstoupili také test, kdy jejich podobnost vyhodnocovala technologie. Zhruba u poloviny z nich <strong>nebyl software schopný najít žádný rozdíl</strong>. To odpovídá podobnosti, kterou známe u jednovaječných dvojčat. Druhá polovina lidí sice na pohled působila identicky, ale software dokázal rozeznat pár nepatrných odlišností, kterých si lidské oko nevšimne.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/dna-strands-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-185835 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/dna-strands-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/dna-strands-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/dna-strands-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/dna-strands-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/dna-strands.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure></div>



<p>Zajímavější výsledky následně přinesly testy DNA. Ty našly velkou <strong>shodu v genetické struktuře</strong> právě u lidí, které i technologický software vyhodnotil jako totožné. Právě tyto geny mohou zodpovídat za barvu očí, tvar nosu a úst, které ze dvou různých lidí činí dokonalé dvojníky. Nutno dodat, že u žádných z testujících subjektů nebylo nalezeno žádné pokrevní spříznění.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ka-d-m-e-m-t-sv-ho-dvojn-ka">Každý může mít svého dvojníka</h2>



<p>Vědci uvádějí, že téměř každý z nás může mít na světě až desítky dvojníků. Tvrdí, že v množství lidí, kteří na světě žijí, je velmi pravděpodobné, že se objeví podobné až téměř shodné genetické vzorce. To však neznamená, že se jedná o dva úplně stejné lidi. Stejně jako u jednovaječných dvojčat, je i u dvojníka <strong>rozdíl v otisku prstů a rozdílná je i jeho osobnost.</strong> Přesto, nebo právě proto, nepřestává tento fenomén vědce udivovat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dvojn-k-jako-mo-n-bezpe-nostn-riziko">Dvojník jako možné bezpečnostní riziko</h2>



<p>Zabezpečení mobilních zařízení otiskem prstu či rozpoznáním obličeje, je už poměrně běžná věc. Ačkoliv se může zdát, že právě zabezpečení otiskem prstu je tou nejbezpečnější variantou, tvůrci elektroniky tvrdí něco jiného. Podle nich <strong>je právě zabezpečení rozpoznáním obličeje tou nejdokonalejší variantou,</strong> kterou v dnešní době máme. Důvodem je právě schopnost technologií rozeznat každý sebemenší rozdíl dané tváře. Otázkou však zůstává, zda to platí i v případě jednovaječných dvojčat nebo naší dokonalé kopie. Pokud <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/mate-take-sveho-dvojnika/">najdete svého dvojníka</a>, můžete si to ověřit sami.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/kazdy-ma-sveho-dvojnika/">Lidské kopie: Po světě jich chodí mnoho, šanci najít svého dvojníka mají mnozí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Proč byli Nacisté kompletně posedlí dvojčaty: Děsivé experimenty jim pomáhaly obhájit hrůzy holocaustu</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/naciste-dvojcata-experimenty/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 18 Mar 2023 03:10:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Dvojčata]]></category>
		<category><![CDATA[experiment]]></category>
		<category><![CDATA[Nacisté]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=144259</guid>

					<description><![CDATA[<p>Posedlost různými testy na lidech. Tak nějak by se dal popsat stav v nacistickém Německu, kde byla předmětem bádání v neposlední řadě i dvojčata.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Člen SS se právě rozhlížel po lidech, kteří dorazili do tábora. <em>„Jsou to dvojčata?“</em> zeptal se jedné z matek. <em>„Ano, to je dobře?“</em> odvětila ona. Přikývl a Evě Mozes se navždy změnil život. Důstojník vzal ji a její sestru a plačící dívky <strong>odvedl od matky, která už je nikdy neviděla</strong>. Zrovna se totiž staly subjektem pro masivní nelidské lékařské experimenty v koncentračním táboře&nbsp;Auschwitz-Birkenau. V&nbsp;programu, který se zaměřil čistě na dvojčata, z&nbsp;nichž mnohá byla ještě dětmi.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pokra-oval-v-pr-ci-sv-ho-mistra">Pokračoval v&nbsp;práci svého mistra</h2>



<p>Byl veden Josefem Mengelem a <a href="/tag/deti/">děti</a> jako Eva a Miriam byly – stejně jako asi 3&nbsp;000 dalších – vystaveny nemocem, mrzačení a mučení. To všechno pod záminkou lékařského „výzkumu“ chorob, <strong>lidské odolnosti a dalších vlastností</strong>. Mengele většinou využil jedno z&nbsp;dvojčat jako kontrolní subjekt a na druhém zkoušel všechno od krevních transfuzí po nucené oplodnění. Dále nakažení chorobami, amputace končetin a přímé vraždění.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="670" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/koncentracni-tabor-zima.jpg" alt="" class="wp-image-144256 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/koncentracni-tabor-zima.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/koncentracni-tabor-zima-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/koncentracni-tabor-zima-768x515.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/koncentracni-tabor-zima-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/koncentracni-tabor-zima-720x482.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Tyto výzkumy pomáhaly vědcům Mengeleho typu ospravedlnit potřebnou diskriminaci lidí s „nechtěnými“ genetickými vlastnostmi. Šlo o židy, Romy, LGBTQ osoby, postižené a další. Pokusy s&nbsp;<strong>dvojčaty, které pomohly zrodu</strong> <strong>eugeniky</strong>, by paradoxně vedly k&nbsp;jejímu celkovému pádu. Dvojčata byla pro Mengeleho ideálním subjektem. Sdílela totiž DNA, kterou eugenici obviňovali ze všech nežádoucích vlivů včetně kriminality a chudoby lidí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-u-v-t-dob-byl-obor-p-ekon-n">Už v&nbsp;té době byl obor překonán</h2>



<p>Selektivní množení a šlechtění tak podle nich mělo vést k&nbsp;ideální společnosti a vykořenit všechny nežádoucí tendence. Už v&nbsp;době Mengeleho bylo ale použití dvojčat dávno pasé. Předchozí práce jasně ukázaly, že prostředí a <strong>výchova jsou stejně podstatné jako genetika</strong>. Její zastánci se ovšem drželi možnosti zjištění nových skutečností, a to opět studiem dvojčat. Jedním z&nbsp;nich byl prominentní Mengeleho učitel, <a href="https://www.jstor.org/stable/41819485" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Otmar von Verscher</a>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/auschwitz-pece.jpg" alt="" class="wp-image-144253 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/auschwitz-pece.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/auschwitz-pece-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/auschwitz-pece-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/auschwitz-pece-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/auschwitz-pece-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Josef chtěl pokračovat v&nbsp;práci svého mentora. Ačkoli jeho předchozí experimenty měly opodstatnění, ty v&nbsp;Auschwitzu už nikoli. Zahodil tedy jakékoli vědecké protokoly nebo etiku a na sadě <strong>1&nbsp;500 dvojčat začal s&nbsp;hrůzami</strong>. Tzv. Mengeleho dvojčata byla také ušetřena těch nejhorších věcí, které se děly dalším vězňům. Nešla do plynu, žila odděleně, dostalo se jim dobré stravy a lékařské péče. Na druhé straně byla však v&nbsp;rukách „Anděla smrti“.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-plam-nky-kter-zpr-vu-d-l">Plamínky, které šíří zprávu dál</h2>



<p>Jeho řádění ukončila až porážka režimu a on sám na konci <a href="/tag/valka/">války</a> unikl jakémukoli stíhání. Pod ochranou příznivců nacismu žil v&nbsp;Jižní Americe a v&nbsp;roce 1979 zemřel v&nbsp;Brazílii. Využití eugeniky v&nbsp;<strong>rámci holocaustu pak vědci</strong> označili principem genocidy. Skupina lékařů, která se na tom podílela, byla v&nbsp;roce 1946 postavena před Norimberský tribunál v&nbsp;procesu trvajícím 140 dní. Ten vyústil v&nbsp;několik trestů smrti a mohutnou revizi lékařské etiky.</p>



<p>Ze 3&nbsp;000 dvojčat podrobených těmto pokusům přežilo v&nbsp;Auschwitzu jen 200, mezi nimi i Eva a Miriam. Eva Mozes začala kolem roku 1970 přednášet o své zkušenosti a také hledat další přeživší. Nakonec <strong>se sestrou založily</strong> <strong>neziskovou organizaci</strong> CANDLES (<em>Chrildren of Auschwitz Nazi Deadly Lab Experiments Survivors)</em> a vypátraly asi 100 dalších. Dvojčata jsou stále zdrojem informací o problémech spojených s&nbsp;věkem, například u příjmu potravy.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/naciste-dvojcata-experimenty/">Proč byli Nacisté kompletně posedlí dvojčaty: Děsivé experimenty jim pomáhaly obhájit hrůzy holocaustu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Mengeleho Anděl smrti: Jeden z nejodpornějších nacistických experimentů byl přeživšími popisován jako „krvavá jatka“</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/osudy-andela-smrti/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 14 Oct 2022 02:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Dvojčata]]></category>
		<category><![CDATA[experiment]]></category>
		<category><![CDATA[Nacisté]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=115025</guid>

					<description><![CDATA[<p>Trýznění liliputánů, vyřezávání orgánů zaživa, nucené incesty a transfuze mezi dvojčaty. To je jen zlomek toho, co prováděl tento zcela bezcitný řezník v koncentračních táborech.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Josef Mengele byl nade vší pochybnost nejhorším tyranem nacistických koncentračních táborů Dachau a Osvětim. Nikdo mu v&nbsp;nich neřekl jinak než Anděl smrti. V&nbsp;rámci ověřování svých prapodivných hypotéz se <strong>neštítil naprosto žádných zvrácených experimentů</strong>. Byl posedlý hlavně dvojčaty, která mučil mnoha způsoby, vyřezával orgány zaživa zcela bez narkózy. Zemřel v&nbsp;roce 1979 v&nbsp;Brazílii, aniž by za své počínání byl kdy trestán.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zr-da-naprosto-posedl-dvoj-aty">Zrůda naprosto posedlá dvojčaty</h2>



<p>Hlavní lékař Osvětimi se především zabýval myšlenkou, jak u ženy zvýšit šanci na porod dvojčat nebo vícerčat. Od začátku 2. světové války bylo totiž nacistům jasné, že i Němka je těhotná 9 měsíců. <strong>Nebylo těžké odvodit, že záhy nebude existovat</strong> dost jedinců árijské rasy na to, aby ovládli celý svět. Proto si Mengele pro experimentování volil hlavně dvojčata, která tak měla mírnější režim. Šlo mu především o zjištění shody či rozdílů u <a href="/tag/reakce/">reakcí</a> těchto lidí.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/koncentrak-plot.jpg" alt="" class="wp-image-115027 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/koncentrak-plot.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/koncentrak-plot-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/koncentrak-plot-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/koncentrak-plot-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/koncentrak-plot-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Mučil je proto mnoha způsoby, a jakmile jedno zemřelo, zabil druhé taky. Chtěl je totiž pitvat najednou. Krom toho prováděl pokusy na zdeformovaných a postižených lidech, těhotných ženách i novorozencích. Jeho celkem asi <strong>1&nbsp;500 „výzkumných“ případů</strong> <strong>přežilo jen něco přes 100 lidí</strong>. Ti všichni popisovali jeho řádění jako krvavá jatka. Mimo to má na svědomí asi 400&nbsp;000 vězňů z&nbsp;Osvětimi, kteří na jeho příkaz zamířili do plynových komor.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-m-li-ho-v-rukou-ale-nev-d-li-o-n-m">Měli ho v&nbsp;rukou, ale nevěděli o něm</h2>



<p>Nacisté používali vězně pro testy léků na infekční choroby a také chemické <a href="/tag/zbrane/">zbraně</a>. Další byli posíláni do mrazu nebo komor s&nbsp;nízkým tlakem kvůli leteckým pokusům, což potvrzuje <a href="https://www.jewishvirtuallibrary.org/high-altitude-experiments" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Jewish Virtual Library</a>. <strong>Nespočet vězňů byl také podroben experimentální kastraci</strong>. Jedna z&nbsp;žen, Ruth Elias, měla prsa svázaná strunami, aby doktoři SS viděli, za jak dlouho miminko vyhladoví. Nakonec podala dítěti smrtelnou dávku morfia, aby už nemuselo trpět.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/auschitz-koleje.jpg" alt="" class="wp-image-115026 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/auschitz-koleje.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/auschitz-koleje-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/auschitz-koleje-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/auschitz-koleje-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/auschitz-koleje-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Někteří z&nbsp;přítomných odpovědných lékařů stáli za tyto zrůdnosti později před válečným soudem. Mengele byl na konci války zadržen jako válečný zajatec, vojáci ovšem neměli tušení, koho mají v&nbsp;rukou. <strong>V&nbsp;táboře pak získal novou totožnost</strong> jako Fritz Hollmann a skrýval se v&nbsp;Horním Bavorsku jako nádeník. Tak ho také navštěvovala jeho rodina. Ta mu sehnala falešné doklady na jméno Ludwig Gregor i lístek na cestu do Jižní Ameriky.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-lov-t-k-a-smrt-b-hem-plav-n">Lov, útěk a smrt během plavání</h2>



<p>V&nbsp;těchto zemích našlo po válce úkryt mnoho nacistických důstojníků. Mengele se se svou ženou rozvedl a roku 1958 si vzal Martu, vdovu po svém bratrovi. Oba se na čas <strong>přestěhovali do Argentiny, kde žili všichni dohromady</strong>. Přes mezinárodní snahy o dopadení nebyl nikdy objeven a skrýval se pod 35 falešnými jmény. Vyděsilo ho také dopadení Adolfa Eichmanna, odsouzení a popravení v&nbsp;Izraeli. To vedlo k&nbsp;Mengeleho velmi častému stěhování.</p>



<p>Později ho objevili lovci nacistů. Mengele byl však varován a utekl do Paraguaye, kde se usídlil kousek od Sao Paula. Nějakou dobu ho stopoval Mosad, Izrael však chtěl se zemí udržovat přátelské vztahy. <strong>V Paraguayi také roku 1979 zemřel</strong> – během plavání se otupil následkem infarktu. Jeho tělo bylo objeveno 6. června 1985 a roku 1992 identifikováno podle DNA. Podle <a href="https://www.theguardian.com/world/2004/nov/23/secondworldwar" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">The Guardian</a> strávil poslední roky života v&nbsp;silných depresích.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/osudy-andela-smrti/">Mengeleho Anděl smrti: Jeden z nejodpornějších nacistických experimentů byl přeživšími popisován jako „krvavá jatka“</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Dvojčata 29 let žila ve vlastním fiktivním světě a komunikovala jen speciálním jazykem. Pak se rozhodla, že jedno z nich musí zemřít</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/dvojcata-mluvici-cvrlikanim/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 07 Aug 2022 09:51:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Dvojčata]]></category>
		<category><![CDATA[psychologie]]></category>
		<category><![CDATA[Smrt]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=104274</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tyto sestry se narodily 10 minut od sebe a během následujících 29 let se prakticky nerozešly. Jejich vztah ovšem vedl k mnoha otázkám i dosti děsivým situacím.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>June a Jennifer Gibbons si spolu povídaly pomocí fiktivního jazyka a často se dokonce pohybovaly naprosto totožně. Byly si navzájem jak největší oporou, tak současně nejtíživějším problémem. <strong>Jedné z&nbsp;nich je 59, druhá je po smrti</strong>. Narodily se v&nbsp;dubnu 1963 v Jemenu, jejich rodiče však pocházeli z Barbadosu. Šlo o naprosto zdravé holčičky, které byly vzápětí společně s&nbsp;matkou Glorií propuštěny domů. Rodina se pak rozhodla k&nbsp;dlouho plánovanému kroku – emigraci do Velké Británie.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-bez-jazyka-p-esto-v-kontaktu">Bez jazyka, přesto v kontaktu</h2>



<p>Jen o pár let později se usadili ve Walesu, kde se Glorie starala o domácnost, zatímco manžel Aubrey byl u armády jako letecký technik. Jak však plynul čas, zdálo se, že s&nbsp;dívkami není něco v&nbsp;pořádku – nezačaly mluvit. <strong>Rodiče se dokonce zděsili, že mají němé potomky</strong>, a rozhodli se navštívit lékaře. Vada řeči se sice našla, ne však natolik vážná, aby promluvu znemožnila. Stejně tak se ukázalo, že dívky rozumí mluvenému slovu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/psani-deniku.jpg" alt="" class="wp-image-104283 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/psani-deniku.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/psani-deniku-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/psani-deniku-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/psani-deniku-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/psani-deniku-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Během čekání na další testy spolu dívky začaly <a href="/tag/komunikace/">komunikovat</a>, nikoli však běžným jazykem. Rodiče jejich projev přirovnali k&nbsp;ptačímu cvrkotu, povídaly si velmi rychle. Neznělo to jako cokoli známého, nicméně si dokonale rozuměly. <em>„Doma <strong>spolu komunikovaly pomocí různých zvuků</strong>. Bylo jasné, že nemáme doma obyčejné děti,“</em> konstatoval Aubrey. Později jeden z&nbsp;psychiatrů analyzoval nahrávky rozhovoru a zjistil, že jde o velmi rychlou angličtinu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-spojeny-na-v-ce-rovn-ch">Spojeny na více úrovních</h2>



<p>Jak dívky rostly, rodiče si všimli, že jsou stále uzavřenější. Nikoli ovšem jednotlivě, působily spíše jako vlastní uzavřený ekosystém. Všechna jejich pozornost se upírala jen na sebe navzájem, okolní svět prakticky neexistoval. <strong>Angličtinu ignorovaly, s&nbsp;jinými lidmi se vůbec nebavily</strong>, četly a psaly jen z&nbsp;vlastního rozhodnutí. Poměrně děsivé bylo, že se často pohybovaly v&nbsp;plné synchronizaci a naprosto totožně, přitom zcela bez důvodu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/smrtka-na-silnici.jpg" alt="" class="wp-image-104285 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/smrtka-na-silnici.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/smrtka-na-silnici-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/smrtka-na-silnici-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/smrtka-na-silnici-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/smrtka-na-silnici-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ve škole čelily jako dívky, a navíc jediné černošky neustálé šikaně. Své emoce si pak zapisovaly do deníků, kromě toho psaly také fiktivní příběhy. June si jednou zapsala: <em>„Někdy se probudila a byla mnou. <strong>A pak jsem se probudila já a byla jsem jí</strong>. Říkaly jsme si: Vrať mi mé já! A když mi ho vrátíš, vrátím ti to tvé.“</em> Dr. John Rees na zvláštní dívky upozornil ve škole. Chovaly se jako panenky, nereagovaly na zákroky ani necítily injekce.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-n-studium-dn-diagnostika">Věčné studium, žádná diagnostika</h2>



<p>Lékaři nejrůznějšího druhu sledovali dvojčata prakticky celý jejich život, diagnostikovat je ale nedokázali. Dívky strávily roky psaním příběhů a vymýšlením her. Pak se také rozhodly ukázat svoji temnou stránku. <strong>V pubertě napadaly lidi, vykrádaly obchody a zapalovaly je</strong>. Dostaly se do psychiatrické léčebny, kde strávily 11 let. O jejich historii se začala zajímat novinářka Marjorie Wallace, kterou k&nbsp;sobě jedinou pustily. Ta také přišla na jejich pakt <a href="/tag/smrt/">smrti</a>.</p>



<p>V&nbsp;nemocnici si obě uvědomily, že pro normální život musí jedna druhou osvobodit – svou smrtí. Volba padla na Jennifer. Ta v&nbsp;březnu 1993 upadla během převozu do jiné nemocnice do kómatu a už se neprobrala. <strong>Příčinou byla akutní myokarditida ve věku 29 let</strong>. June poté začala normálně mluvit a novinářce přiznala: <em>„Po dlouhém čekání jsem volná.“</em> June je dnes 59 let, vztah dvojčat nebyl nikdy vyřešen a pro lékaře je dodnes záhadou.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Na kolik dvojčat jste v&nbsp;životě narazili?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-dailystar">Zdroj: <a href="https://www.dailystar.co.uk/news/weird-news/silent-twins-who-spoke-language-27502819" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">DailyStar</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/dvojcata-mluvici-cvrlikanim/">Dvojčata 29 let žila ve vlastním fiktivním světě a komunikovala jen speciálním jazykem. Pak se rozhodla, že jedno z nich musí zemřít</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Česká siamská dvojčata dokázala na svém postižení úspěšně vydělat. Jedna z dívek dokonce porodila syna</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/ceske-siamske-dvojce-porodilo-syna/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 13 Jul 2022 02:29:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Česko]]></category>
		<category><![CDATA[Dvojčata]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=99555</guid>

					<description><![CDATA[<p>Siamská dvojčata jsou ve světě výjimečná, protože většina z nich se narodí mrtvá. Oddělit je možné jen některé jedince, v minulosti to ale lékaři nedokázali.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Siamská dvojčata svojí odlišností vždy budila pozornost veřejnosti. I Česko má v historii dvojici, která se svojí tělesnou vadou dokonce proslavila a dokázala ji úspěšně zpeněžit. Jde <strong>o sestry Josefu a Růženu Blažkovy ze Strýchova na Táborsku</strong>. Staly se atrakcí, kterou před první světovou válkou znal celý svět, protože vystupovaly v mnoha zemích. Navíc jedna z nich šokovala, protože porodila syna.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-vk-m-srostl-m-p-nv-nikdo-neum-l-pomoci">Dívkám srostlým pánví nikdo neuměl pomoci</h2>



<p>Příběh slavných sester začal 20. ledna 1878, kdy k překvapení celého okolí jejich matka porodila dvojčata, která byla srostlá pánví k sobě. Místní lékař se nikdy s ničím takovým nesetkal a <strong>ani jeho kolegové v Praze či jinde ve světě nedokázali pomoci</strong>. Při úrovni tehdejší vědy prostě nedokázali dívky bezpečně oddělit. Proslýchá se, že rodiče dokonce zkoušeli vyhledat pomoc místní čarodějky, ale pravdu o tom nikdo nejspíše nezná.</p>



<p>Sestrám se i přes jejich handicap fyzicky docela dařilo a naučily se spolu koexistovat. Obě byly velmi inteligentní. Dostalo se jim dobrého vzdělání, <strong>ovládaly několik jazyků, uměly zpívat, hrát na housle a další hudební nástroje</strong>. Toho již v mladém věku začaly využívat a vystupovaly na různých představeních. Když byly starší, vydaly se i do světa a hodně času trávily v Paříži nebo ve <a href="/tag/usa/">Spojených státech</a>.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">Portrait of pygopagus twins Rosa and Josepha Blažek from Bohemia. They had no possibility of safe separation. Photographed in 1909. <a rel="nofollow" href="https://t.co/kaYX1K1ZPV">pic.twitter.com/kaYX1K1ZPV</a></p>&mdash; WikiVictorian (@wikivictorian) <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/wikivictorian/status/1535402867099635712?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">June 10, 2022</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Byly prý velmi zdatnými obchodnicemi a dokázaly si přijít na slušné peníze. Jejich vystoupení bývala velmi drahá. Za našetřené peníze si například později postavily i hostinec. <strong>Jejich soužití nebylo ale bez problémů</strong>, protože dívky měly velmi odlišné povahy. Růžena byla prý veselá a činorodá. Josefa naopak bývala zachmuřenější a často vyvolávala sváry. To vedlo mezi dívkami k hádkám.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kdo-byl-otcem-d-vky-neprozradily">Kdo byl otcem, dívky neprozradily</h2>



<p>V roce 1911 dívky zmizely médiím z hledáčku. Ukázalo se, že kvůli těhotenství Růženy, která následně porodila syna Františka. Kdo byl jeho otcem, dívky nikdy neprozradily. Ani to, <strong>jak vlastně došlo k početí, když byly neustále spojeny k sobě</strong>. Spekulace o tomto tématu samozřejmě tehdejším bulvárním médiím nedávala spát. Zajímavostí může být fakt, že ačkoli matkou byla Růžena, mateřské mléko se tvořilo i její sestře, která to prý nelibě nesla.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/siamska-dvojcata.jpg" alt="" class="wp-image-99553 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/siamska-dvojcata.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/siamska-dvojcata-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/siamska-dvojcata-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/siamska-dvojcata-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/siamska-dvojcata-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Malý chlapec vystupoval se svojí matkou a tetou při vystoupení, ale rozjetou kariéru sester nakonec přerušila první světová <a href="/tag/valka/">válka</a>. Po jejím skončení se na své úspěchy pokoušely navázat, ale ne příliš úspěšně. <strong>V roce 1922 byly na turné v USA, když Růžena vážně onemocněla</strong>. Lékaři její sestře navrhovali, že se je pokusí oddělit a zachránit jí tak život. Josefa to odmítla. Růžena skonala 30. března 1922, její sestra zemřela krátce po ní. Dívkám bylo 44 let.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak moc je pro vás šokující, že jedno ze siamských dvojčat otěhotní?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thescienist">Zdroj: <a href="https://www.the-scientist.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheScienist</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/ceske-siamske-dvojce-porodilo-syna/">Česká siamská dvojčata dokázala na svém postižení úspěšně vydělat. Jedna z dívek dokonce porodila syna</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Díky „evoluční pojistce“ mají starší ženy větší naději na dvojčata, přišli odborníci s revoluční teorií. Jak je to vůbec možné?</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/evolucni-pojistka-dvojcata/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 25 Nov 2021 04:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Dvojčata]]></category>
		<category><![CDATA[plodnost]]></category>
		<category><![CDATA[těhotenství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=45527</guid>

					<description><![CDATA[<p>Ženy po třicítce mají větší naději na početí dvojvaječných dvojčat. Jde o evoluční „pojistku“, která vyrovnává pokles plodnosti a riziko potratu v souvislosti s věkem.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dvojvaječná dvojčata neboli zygota, jsou ta, která se vyvinula ze dvou různých oplodněných vajíček. Ta jsou geneticky odlišná, ale byla v&nbsp;děloze ve stejnou dobu. Identická dvojčata <strong>pochází z&nbsp;jednoho oplodněného vajíčka, které se později rozdělilo na dvě</strong>. Výsledkem jsou geneticky stejní jedinci stejného pohlaví. Dvojvaječná jsou také známa jako „evoluční paradox“. Podrobnosti komentuje profesor Joseph Tomkins z&nbsp;univerzity v&nbsp;Západní Austrálii.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ot-zka-evolu-n-strategie">Otázka evoluční strategie</h2>



<p>Že to tak u starších žen funguje, je známo už dlouho. Jenže byla záhadou evoluční strategie skrývající se za tímto projevem. Podle vědců je teď zřejmé, že jak ženy stárnou, mají větší sklon ovulovat dvojitě. <strong>Během jednoho měsíce jsou pak uvolněna dvě vajíčka</strong>, což zvyšuje pravděpodobnost, že aspoň jedno bude oplodněno a donošeno. Pro stanovení přesnějších pravděpodobností vyzkoušel mezinárodní tým badatelů simulaci několika scénářů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/matka-s-ditetem.jpg" alt="" class="wp-image-45536 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/matka-s-ditetem.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/matka-s-ditetem-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/matka-s-ditetem-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/matka-s-ditetem-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/matka-s-ditetem-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/matka-s-ditetem-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/matka-s-ditetem-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Použili dostupnost šancí na přežití plodu v&nbsp;různých fázích <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/tag/tehotenstvi/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">těhotenství</a> jak pro dvojčata, tak pro jednotlivé děti od žen, které počaly přirozenou cestou. Tato mapa byla následně porovnána s&nbsp;očekávanou šancí na <strong>dokončené těhotenství v&nbsp;závislosti na věku ženy</strong> a pravděpodobnosti dvojité ovulace. Paradox byl vyřešen poukázáním na skutečnost, že zrod dvojčat a samotných dětí není konkurenční strategií. Dvojvaječná dvojčata jsou adaptací na podmínky.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-t-p-kon-s-postupuj-c-m-v-kem-matky">Větší příkon s&nbsp;postupujícím věkem matky</h2>



<p>S&nbsp;přibývajícím věkem matky přepíná tělo postupně více a více na režim dvojité ovulace, což podporuje úspěch <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/tag/reprodukce/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">reprodukce</a>. Jde o evoluční adaptaci na podmínky, která reaguje na klesající plodnost a není jednostranná. <strong>Míra dvojovulace se v&nbsp;závislosti na věku zvyšuje i snižuje</strong> a je pozorovatelná napříč celou lidskou populací. Projev s&nbsp;přibývajícím věkem může vysvětlit až 90 % výskytu dvojčat. S&nbsp;ním také ovšem přichází vyšší riziko potratu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/sedici-tehotna-zena.jpg" alt="" class="wp-image-45539 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/sedici-tehotna-zena.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/sedici-tehotna-zena-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/sedici-tehotna-zena-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/sedici-tehotna-zena-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/sedici-tehotna-zena-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/sedici-tehotna-zena-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/sedici-tehotna-zena-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Frekvence dvojité ovulace se vyvinula proto, aby ženy dokázaly biologickým mechanismem udržovat vlastní plodnost. Práce naznačuje, že pravděpodobnost vypuštění dvou vajíček se zvyšuje jako <strong>evoluční odpověď na úpadek životaschopnosti plodu</strong>, který s&nbsp;věkem matky přirozeně přichází. Tato práce přispívá k&nbsp;hlubšímu porozumění širším souvislostem růstu populace v&nbsp;době, kdy stále více rodin odkládá plození potomků.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Chtěli jste v&nbsp;rodině dvojčata nebo jedno dítě?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-iflscience">Zdroj: <a href="https://www.iflscience.com/health-and-medicine/older-women-more-likely-to-conceive-twins-due-to-evolutionary-insurance-policy/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IFLScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/evolucni-pojistka-dvojcata/">Díky „evoluční pojistce“ mají starší ženy větší naději na dvojčata, přišli odborníci s revoluční teorií. Jak je to vůbec možné?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Evoluce dvojvaječná dvojčata nezamýšlela. Proč se tedy rodí? Jsou vysokým rizikem pro sebe i matku</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/evolucni-problematika-zrodu-dvojcat/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 25 Sep 2021 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Dvojčata]]></category>
		<category><![CDATA[Evoluce]]></category>
		<category><![CDATA[riziko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=30331</guid>

					<description><![CDATA[<p>Motiv dvojčat je nevyčerpatelnou inspirací pro literaturu, pobavení i tajemství. Z evolučního hlediska jde ale o hlavolam s některými jasnými nevýhodami.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Spisovatelé využívají motiv dvojčat opravdu často, jelikož je čtenáři velmi oblíben. Ovšem evolučně mají vícečetné těhotenství několik klíčových <strong>nevýhod jako zvýšenou úmrtnost a zároveň riziko pro matku. </strong>Vypadá to, že jsme jako druh mnohem lépe vybavení na zrod pouze jednoho potomka z jednoho těhotenství, podobně jako ostatní velcí savci. Přesto existuje stále slušná šance na zplození dvojčat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pom-r-rizika-a-p-nosu">Poměr rizika a přínosu</h2>



<p>Zatím to vypadá, že přes veškerá související rizika nese nejběžnější způsob vzniku dvojčat také nesporné výhody. Jedná se o polyovulaci, tedy jev, kdy se z&nbsp;vaječníků ženy uvolní každý měsíc více než jedno vajíčko. <strong>Neidentická dvojčata pochází z&nbsp;oplodnění dvou vajíček</strong>. Identická se rodí v případě, kdy je oplodněno jedno vajíčko, které se pak ale rozdělí na dvě samostatná embrya. Trojčata a vícerčata jsou sourozenci narození ve stejný den.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="768" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/dvojcata-ovce-1024x768.jpg" alt="" class="wp-image-30354 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Polyovulace tak vyvažuje zvýšené riziko ztráty plodu. Ne všechna vajíčka dojdou k&nbsp;úspěšnému těhotenství, i když se žena o otěhotnění systematicky snaží. Některá vajíčka nemusí být vůbec oplodněna, a i v případě, že oplodnění proběhne v pořádku, nepřežije velká část z nich celý následný vývoj. <strong>Důvody nejsou zcela jasné, ale velmi často jde o chromozomální abnormality</strong>, což znamená nedostatečnou životaschopnost plodu. Problémem je absence spolehlivých dat, protože monitoring raných fází těhotenství s sebou nese řadu překážek.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-ce-s-zek-najednou">Více sázek najednou</h2>



<p>Vypuštění více než jednoho vajíčka každý měsíc je metodou, jak zvýšit šance, že aspoň jedno z&nbsp;nich bude úspěšně oplodněno. Příležitostně pak projde celým procesem těhotenství více než jedno vajíčko, <strong>což vyústí právě ve&nbsp;dvojčata, trojčata nebo vícerčata. </strong>To ovšem nevysvětluje souvislost s&nbsp;věkem matky, protože mladé maminky mají nižší šanci na vznik vícečetného těhotenství. Ta roste s&nbsp;jejich věkem, ale od určité věkové hranice opět klesá.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/dvojcata-zapad-slunce-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-30357 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Jedna z&nbsp;nových hypotéz navrhuje, že jde o strategii vycházející z&nbsp;okolností. U mladých maminek je riziko ztráty plodu nízké, tudíž dochází k produkci pouze jednoho vajíčka. Jakmile se riziko zvýší, vzroste frekvence polyovulace,<strong> takže starší ženy produkují vajíček více.</strong> Reprodukční zájem se zkrátka adaptuje. Dvojčata jsou relativně vzácný jev, který se vyskytuje nejvýše ve 4 % porodů a stále nabízí mnoho otázek čekajících na další bádání. Máte i vy ve svém okolí dvojčata?</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thisviewoflife">Zdroj: <a href="https://thisviewoflife.com/why-do-twins-exist/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ThisViewOfLife</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/evolucni-problematika-zrodu-dvojcat/">Evoluce dvojvaječná dvojčata nezamýšlela. Proč se tedy rodí? Jsou vysokým rizikem pro sebe i matku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Žena porodila dvojčata počatá s odstupem třech týdnů</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/zena-porodila-dvojcata-pocata-s-odstupem-trech-tydnu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 16 Apr 2021 10:56:41 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Dvojčata]]></category>
		<category><![CDATA[superfetace]]></category>
		<category><![CDATA[těhotenství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=6919</guid>

					<description><![CDATA[<p>Žena v Anglii se stala těhotnou, když už byla těhotná. Nakonec porodila dvě velmi vzácná dvojčata, která byla počata tři týdny od sebe.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když žena otěhotní, její tělo obvykle spustí několik silných biologických procesů, jejichž cílem je zabránit konkurenčnímu těhotenství. Tudíž je jejich součástí také tvorba <strong>hormonů, které zabraňují ovulaci</strong>. Existují ovšem vzácné případy, kdy žena může dál ovulovat, případně uvolnit vajíčko, které pak lze normálně oplodnit spermií, zkrátka může proběhnout běžný proces početí. Tento fenomén dvou oplodněných vajíček v&nbsp;jedné děloze se jmenuje superfetace.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dv-soub-n-t-hotenstv-v-jedn-en">Dvě souběžná těhotenství v&nbsp;jedné ženě</h2>



<p>V&nbsp;tomto případě byla dvojčata počata tři týdny po sobě. Jejich matka, Rebecca Roberts, je 39letá žena, který prvně otěhotněla po letech snažení a užívání <strong>léků na podporu těhotenství</strong>. Ve 12. Týdnu těhotenství objevili doktoři během vyšetření ultrazvukem druhé dítě s&nbsp;rozdílem tří týdnů od prvního. Protože je superfetace velmi vzácný jev, její doktor nebyl nejdříve schopen vysvětlit rozdíl mezi oběma miminky.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="582" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/patient-470514-1280-1024x582.jpg" alt="" class="wp-image-6921 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Jeho první reakce byla logický údiv nad tím, jak mohl minout druhé dítě, následně se mu ulevilo, že nic neminul, pouze vyšetřoval velmi zvláštní těhotenství. Budoucí matce oznámil situaci superfetace a podotkl, že mladší dítě nemusí přežít. Ve 33. Týdnu těhotenství vyvolali porod, <strong>protože mladší dvojce, Rosalie</strong>, se kvůli problémům s&nbsp;pupeční šňůrou nevyvíjelo správně. Starší Noah zůstal tři týdny v&nbsp;inkubátoru, a Rosalie pak 95 dní. Oba sourozenci jsou nyní doma a zdraví.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-velmi-siln-vz-jemn-propojen">Velmi silné vzájemné propojení</h2>



<p>Když je matka doma položila vedle sebe, okamžitě o sobě navzájem věděli a dotkli se jeden druhého. Dvojčata mají obecně velmi silné vzájemné pouto, ale tohle je ještě silnější případ, takže až vyrostou a doví se vzácnou historii svého zrodu, určitě to jejich vztah ještě posílí. <strong>Superfetace je vzácný jev a není jasné</strong>, kolik se jich objevilo. Mnoho jich ujde detekci, protože plody jsou si časově velmi blízko, takže je lékaři berou jako běžná dvojčata.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="679" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/twins-1628843-1280-1024x679.jpg" alt="" class="wp-image-6923 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Většina známých případů pochází ze situací s umělým oplodněním in vitro nebo podobných případů. Pořád jde ovšem o<strong> extrémně vzácnou situaci</strong>, protože musí dojít ke třem nepravděpodobným věcem: ovulaci, kterou obvykle zastaví těhotenské hormony, oplodnění (tomu brání zátka bránící vstupu spermií) a usazení, které vyžaduje v děloze dostatek místa pro další embryo. A samozřejmě hormony, jejichž produkce ovšem začátkem těhotenství obvykle ustává.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: Livescience</h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/zena-porodila-dvojcata-pocata-s-odstupem-trech-tydnu/">Žena porodila dvojčata počatá s odstupem třech týdnů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Studie na dvojčatech zjistila, že na citlivost mohou mít významný vliv geny</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/studie-na-dvojcatech-zjistila-ze-na-citlivost-mohou-mit-vyznamny-vliv-geny/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 22 Jul 2020 16:03:32 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Citlivost]]></category>
		<category><![CDATA[Dvojčata]]></category>
		<category><![CDATA[Výzkum]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=152</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jste citlivý člověk, který intenzivně prožívá vše, co se kolem něj nebo přímo v něm děje? Někteří lidí jsou citlivější než jiní, což je fakt známý už mnoho let. Každý kolem sebe zná někoho, kdo je obecně citlivější a některé věci vnímá prostě silněji. </p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Není na tom nic špatného, protože takový člověk může více vnímat život, ale může se také více trápit. Zvýšená citlivost může mít své výhody i nevýhody, nicméně zhruba polovinu rozdílů mezi citlivými a méně citlivými lidmi je možné připsat našim genům. Pokud jste tedy citlivější a vadí vám to, nesnažte se změnit. Podle vědců za to mohou geny, a ty bohužel nezměníte.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="679" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/twins-1628843_1280-1024x679.jpg" alt="" class="wp-image-172 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/twins-1628843_1280-1024x679.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/twins-1628843_1280-300x199.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/twins-1628843_1280-768x509.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/twins-1628843_1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/twins-1628843_1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/twins-1628843_1280-720x478.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/twins-1628843_1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/twins-1628843_1280-1200x796.jpg 1200w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/twins-1628843_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Mára citlivosti může být ovlivněna geny</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">17letá dvojčata</h2>



<p>Studie vedená Královskou Univerzitou v&nbsp;Londýně porovnala dvojice stejných a neidentických 17letých dvojčat, aby zjistila, jak silný vliv mají pozitivní a negativní zkušenosti na jejich citlivost. Byla to velmi zajímavá studie, které se zúčastnilo spoustu lidí. Cílem této studie bylo zjistit, kolik rozdílů v&nbsp;citlivosti lze vysvětlit genetickými nebo enviromentálními faktory během vývoje. Vývojem je myšleno přírodní vývoj nebo vývoj výživový.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Stejné prostředí vývoje</h2>



<p>Dvojčata, která byla vychovávána dohromady, žila, resp. žijí, ve stejném prostředí. Rodina, přátelé, dům, zahrada atd. Ovšem pouze přímo stejná, resp. identická dvojčata, sdílí stejné geny. Neidentická dvojčata jsou jako klasičtí sourozenci a geny se u nich nesdílejí. Pokud identická dvojčata nevykazují větší podobnost ve svých úrovních citlivosti než neidentická dvojčata, pak zde pravděpodobně nebude geny hrát roli.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Procentuální rozdíly</h2>



<p>Použitím tohoto typu analýzy vědecký tým zjistil, že 47 % rozdílů v&nbsp;citlivosti mezi jednotlivci bylo přímo genetické a 53 % připadalo na faktory životního prostředí. Výzkum z Královské Univerzity v&nbsp;Londýně a Kings College v&nbsp;Londýně je první, kdo dokázal tento objev opravdu a přesvědčivě dokázat v&nbsp;tak obrovské studii. Výsledky této studie jsou publikovány v&nbsp;časopise Molecular Psychiatry.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="681" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/couple-1733991_1280-1024x681.jpg" alt="" class="wp-image-162 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/couple-1733991_1280-1024x681.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/couple-1733991_1280-300x199.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/couple-1733991_1280-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/couple-1733991_1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/couple-1733991_1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/couple-1733991_1280-720x479.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/couple-1733991_1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/couple-1733991_1280-1200x798.jpg 1200w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/couple-1733991_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Průzkum na dvojčatech ukázal zajímavé věci</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Citlivost geneticky ovlivněna</h2>



<p>Profesor vývojové psychologie, Michael Pluess, který je zároveň vedoucím výzkumu, řekl, že všichni jsme ovlivněni tím, co prožíváme. Citlivost je něco, co všichni sdílíme jako základní lidskou vlastnost. Liší se to v&nbsp;tom, co si vědci dlouhou dobu mysleli, že existuje genetický zákon pro citlivost. Toto je ovšem poprvé, kdy vědci dokázali kvantifikovat, kolik z&nbsp;těchto rozdílů v&nbsp;citlivosti je možné vysvětlit genetickými faktory.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Až 2800 dvojčat</h2>



<p>Do studie bylo zapojeno více než 2800 dvojčat, z&nbsp;nichž bylo přibližně 1000 identických dvojčat a 1800 neidentických, z&nbsp;nichž zhruba polovina byla stejného pohlaví. Dvojčata byla požádána o vyplnění dotazníku, který vypracoval již zmíněný profesor. Tento dotazník byl široce používán k&nbsp;testování úrovně citlivosti jednotlivce na jeho prostředí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/studie-na-dvojcatech-zjistila-ze-na-citlivost-mohou-mit-vyznamny-vliv-geny/">Studie na dvojčatech zjistila, že na citlivost mohou mít významný vliv geny</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
