Které části vaší práce už AI zvládne za vás

Mezinárodní organizace práce (ILO) ve svém aktualizovaném indexu expozice profesí ukazuje, že přibližně čtvrtina globální zaměstnanosti má alespoň částečnou expozici vůči generativní AI. Microsoft Research doplňuje důležitý odstín: vysoká použitelnost AI se soustředí na informační a komunikační úkony. Sběr dat, rešerše, tvorba reportů, poskytování standardizovaných odpovědí zákazníkům, základní poradenství, to vše zvládají jazykové modely s rostoucí spolehlivostí.

V českém prostředí se tento posun promítá do marketingu, prodeje, zákaznické podpory, HR, účetnictví, controllingu, logistiky i výzkumu a vývoje. Polovina tuzemských IT firem už AI využívá. Ve zpracovatelském průmyslu je průměr nižší, kolem 10 %, ovšem automobilový sektor a výroba počítačů dosahují 18 %. U velkých podniků celkově překračuje adopce 41 %.

Nová měna trhu práce: datové uvažování propojené s lidským úsudkem

OECD ve své letošní studii přináší klíčové zjištění: méně než jedno procento pracovníků potřebuje pokročilé AI dovednosti. Drtivá většina trhu vyžaduje něco jiného, digitální gramotnost spojenou se schopností data používat, analyzovat, interpretovat a ověřovat. Evropská komise tento směr kodifikuje formulací „pracovníci gramotní v AI pro všechna odvětví“ a opírá ho o článek 4 AI Actu, síť evropských digitálních inovačních center i nově zřízenou AI Skills Academy.

Proč tato kompetence dosud nebyla standardem? Předchozí vlny digitalizace vyžadovaly obsluhu konkrétního softwaru nebo procesu. ERP systém, tabulkový procesor, CRM; zaměstnanec se naučil sekvenci kroků a opakoval ji. Dnešní AI ale přesouvá nároky jinam. Běžný pracovník musí umět srozumitelně formulovat zadání, porozumět datovému výstupu, posoudit jeho kvalitu a převést závěr do reálného rozhodnutí. To je kvalitativně odlišná dovednost od klikání v menu.

Podle nás právě tady leží skutečná dělicí čára příštích dvou let. Výhodou nebude čistě technická specializace, ale kombinace základní AI gramotnosti, datového myšlení a profesního úsudku uvnitř oboru, který člověk zná.

Kdo na trhu práce roste a kdo ztrácí půdu pod nohama

World Economic Forum ve svém Future of Jobs Report 2025 odhaduje vznik 170 milionů nových pracovních rolí do konce dekády a současný zánik 92 milionů stávajících pozic. Čistý přírůstek 78 milionů míst zní optimisticky, jenže distribuce bude nerovnoměrná.

Nejrychleji rostoucí role:

• specialista na velká data
• inženýr v oblasti finančních technologií
• specialista na AI a strojové učení
• vývojář softwaru a aplikací
• analytik informační bezpečnosti

LinkedIn ve svém Work Change Report zároveň identifikuje pozici AI inženýra jako nejdynamičtěji expandující roli roku 2025 a zaznamenává 140% nárůst přidávání nových dovedností do profilů od roku 2022.

Na opačném pólu stojí administrativní a kancelářské funkce s vysokým podílem standardizovaných úkonů. OpenAI ve svém rámci přechodu trhu práce řadí 18 % amerických profesí do vyššího automatizačního rizika a dalších 24 % spíše do kategorie reorganizace pracovní náplně. Plně automatizovatelných míst zůstává málo; ILO opakovaně zdůrazňuje, že pravděpodobnější scénář představuje proměna práce, nikoli její úplné vytlačení.

Nejodolnější zůstávají profese vyžadující fyzickou přítomnost, manuální zručnost, kontextový úsudek a mezilidské porozumění. Elektrikáři, instalatéři, pokrývači, stavební dělníci, část gastro provozu, tam AI zatím nemá co nabídnout.

Kde se v Česku naučíte pracovat s daty a AI, a kolik to stojí času

Praktických cest existuje víc, než si většina lidí uvědomuje. Státní program digitálního vzdělávání MPSV nabízí kurzy s průměrnou délkou 32 hodin a průměrnými náklady kolem 18 tisíc korun. Úřad práce provozuje bezplatné mikrokurzy pro veřejnost zaměřené na moderní technologie. Microsoft v červnu 2025 spustil v Česku AI National Skilling Plan s investicí přes 10 milionů korun a ambicí vzdělat více než 350 tisíc lidí.

Kdo hledá hlubší rekvalifikaci, může sáhnout po čtyřměsíční Digitální akademii: Data v době AI od Czechitas, která zahrnuje 220 hodin výuky plus 80 hodin domácí práce.

Funguje to? Evaluace MPSV z první vlny ukazuje, že devět z deseti absolventů využívá nově získané dovednosti v praxi. Více než pětina těch, kteří je zapojili do pracovního procesu, zaznamenala lepší finanční ohodnocení. Druhá vlna evaluace potvrzuje pozitivní zkušenosti i u věkové skupiny nad padesát let, včetně kurzů zaměřených přímo na AI.

Proč odkládání vzdělávání zvyšuje riziko víc než samotná automatizace

Sedmasedmdesát procent zaměstnavatelů dotázaných WEF plánuje zvyšování kvalifikace svých týmů. Současně 41 % firem počítá se snižováním stavů tam, kde AI převezme část úkolů. Tato dvě čísla vedle sebe říkají jasnou věc: firmy budou investovat do lidí, kteří se přizpůsobí, a propouštět ty, kteří zůstanou na místě.

OECD přidává důležitý poznatek: pracovníci, kteří AI používají a zároveň prošli školením, častěji hlásí lepší pracovní výkon i pracovní podmínky. Bez vzdělávání se přínos koncentruje u zaměstnavatelů a již kvalifikovaných skupin. Vzniká tak paradox: technologie, která má potenciál zlepšit práci všem, reálně pomáhá hlavně těm, kdo do ní vstoupí připraveni.

Česko v adopci AI zatím mírně zaostává za průměrem Evropské unie (11 % podniků oproti unijním zhruba 13 %). Tempo zrychlování je ovšem výrazné a v IT sektoru, automobilovém průmyslu a velkých firmách už dosahuje západoevropské úrovně. Okno pro včasnou přípravu se ovšem podle všeho zužuje rychleji, než naznačují celkové průměry.

Článek Umělá inteligence nahrazuje části profesí, ale zároveň vytváří nové. Klíčem je jeden typ kompetence, který trh dosud nevyžadoval se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pět kláves s nejvyšší návratností pro každodenní práci

Zapamatovat si všech dvanáct funkcí dává smysl pro IT profesionály. Běžnému uživateli stačí pětice, která pokryje nejčastější rutinní úkony:

• F2 přejmenuje vybraný soubor v Průzkumníku jedním stiskem, v Excelu přepne aktivní buňku do editačního režimu.
• F5 obnoví obsah složky nebo webové stránky v Edge; v Excelu otevře dialog „Přejít na“.
• F7 spustí kontrolu pravopisu ve Wordu i Excelu, aniž byste hledali záložku Revize.
• F9 v Outlooku okamžitě zkontroluje nové zprávy (odeslání a příjem), v Excelu přepočítá všechny otevřené sešity.
• F11 přepne prohlížeč nebo okno Průzkumníka do celoobrazovkového zobrazení; v Excelu vytvoří nový list s grafem.

Jednotlivá úspora po jednom stisku vypadá nepatrně. Ale kdo denně přejmenovává desítky souborů nebo opakovaně obnovuje stránku, ušetří si za týden stovky zbytečných kliknutí do kontextových nabídek.

Kompletní mapa F1–F12: co která klávesa ovládá ve Windows, Office i prohlížeči

Následující přehled zachycuje výchozí chování v aktuálním Windows 11 a nejpoužívanějších aplikacích. Pokud vaše klávesnice posílá místo standardních F-kláves multimediální povely, podržte současně klávesu Fn nebo aktivujte F Lock; https://support.microsoft.com/en-us/surface/accessories/mouse-keyboard/how-do-i-use-the-fn-key-f-lock-key-alternate-command-keys to popisuje v samostatném návodu.

Za pozornost stojí, jak výrazně se chování mění podle aktivního programu. F5 v prohlížeči znovu načte stránku, zatímco v Excelu otevře navigační dialog. F4 v Průzkumníku přesune kurzor do adresního řádku, v Office zopakuje poslední editační krok. Právě tato kontextová proměnlivost je důvod, proč řada uživatelů funkční klávesy raději obchází, jenže jakmile si zapamatujete dvě tři vazby pro svůj hlavní program, zrychlení práce pocítíte okamžitě.

Záhada F8: proč nouzový režim nespustíte pouhým mačkáním při startu

Generace techniků i pokročilých uživatelů si zafixovala jednoduchý recept: zapni počítač, opakovaně tiskni F8, vyber nouzový režim. V éře Windows 7 to fungovalo spolehlivě. Od Windows 8 ale Microsoft přešel na takzvanou standardní politiku spouštěcího menu (bootmenupolicy Standard) a při ní systém stisk F8 během startu jednoduše přeskočí. Důvod? Rychlejší spouštění, které zkrátilo okno pro zachycení klávesy na minimum.

Aktuální cesta do nouzového režimu ve Windows 11 vede přes prostředí pro obnovení systému (Windows Recovery Environment):

1. Na přihlašovací obrazovce nebo v nabídce napájení podržte Shift a klikněte Restartovat.
2. Zvolte Poradce při potížích → Upřesnit možnosti → Nastavení při spuštění → Restartovat.
3. Po restartu stiskněte 4 (nouzový režim), 5 (nouzový režim se sítí, Microsoft tuto volbu doporučuje jako preferovanou) nebo 6 (nouzový režim s příkazovým řádkem).

Pokud se Windows vůbec nespustí, zařízení by po několika neúspěšných pokusech mělo samo vstoupit do prostředí pro obnovení. Detailní postup najdete v https://support.microsoft.com/en-au/windows/experience/startup-boot/windows-startup-settings.

Klasickou nabídku F8 lze vrátit příkazem bcdedit /set {default} bootmenupolicy Legacy spuštěným v administrátorském příkazovém řádku. Hodí se to hlavně správcům, kteří potřebují rychlý přístup k pokročilým volbám na více strojích. Pro domácí použití je ale cesta přes prostředí pro obnovení bezpečnější a nevyžaduje zásah do konfigurace zavaděče.

Kdy vůbec nouzový režim potřebujete? Kdykoli chcete oddělit problém od běžných ovladačů a služeb: černá obrazovka po aktualizaci, nemožnost přihlášení, konflikt po instalaci nového softwaru. Systém v tomto režimu naběhne jen se základní sadou souborů a ovladačů; pokud potíž zmizí, víte, že příčina leží v něčem, co se při normálním startu načítá navíc. Pro jemnější izolaci konkrétní služby pak slouží https://support.microsoft.com/en-us/windows/experience/startup-boot/how-to-perform-a-clean-boot-in-windows.

Jak si stojí F-klávesy na macOS a Linuxu, a proč Windows zůstávají výjimkou

Na Macu horní řada ve výchozím nastavení ovládá jas displeje, Mission Control, Spotlight, diktování, hlasitost a přehrávání médií. Klasické F1–F12 vyžadují současné podržení klávesy Fn nebo Globe, případně změnu v systémových předvolbách. Apple tedy přistupuje k řadě opačně než Windows: primární vrstvou jsou systémové funkce, aplikační zkratky jsou až sekundární.

Linux s desktopovým prostředím GNOME nabízí ještě odlišný model. Alt+F2 otevírá příkazový dialog pro spuštění aplikace, Ctrl+Alt+F2 přepne na virtuální terminál. Žádná univerzální mapa pro všechny distribuce neexistuje; zkratky závisí na prostředí a uživatel si je může libovolně přemapovat v nastavení.

Windows v tomto srovnání vynikají konzistencí: F1 až F12 mají pevně přiřazené systémové role, které se drží napříč verzemi už desítky let, a aplikace od Microsoftu nad nimi staví předvídatelné povely. Právě tahle stabilita je důvod, proč výrobci klávesnic řadu F1–F12 zachovávají; operační systémy, kancelářské balíky i firmware počítačů s ní stále počítají jako se standardní třídou vstupu.

Mimochodem, ve Wordu si můžete funkční klávesy přemapovat na vlastní příkazy, makra nebo styly. Stačí otevřít dialogové okno pro přizpůsobení klávesových zkratek a původní vazbu odebrat nebo přepsat. Podobnou volnost nabízí GNOME i řada herních klávesnic s vlastním softwarem.

Řada F1–F12 přežila éru dotykových obrazovek, Touch Barů i hlasových asistentů. Dokud budou existovat situace, kdy je jeden stisk rychlejší než tři kliknutí, zůstane na klávesnici.

Článek Klávesu F8 zná málokdo, přitom spouští nouzový režim Windows. Každá z řady F1 až F12 posílá systému jiný signál se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Právně snadné, prakticky složitější

Český občan nepotřebuje k práci v Lucembursku žádné pracovní povolení. Vyplývá to z pravidel volného pohybu pracovníků v EUa platí to bez ohledu na profesi. Řidič kamionu, účetní, vývojář, všichni mají stejné právo nastoupit do zaměstnání jako Lucemburčan.

Háček přichází v detailech. Kdo plánuje pobyt delší než 90 dní, a to je prakticky každý, kdo se stěhuje za prací, musí do osmi dnů po příjezdu nahlásit pobyt na obecním úřadě a do tří měsíců vyřídit registrační potvrzení. Zaměstnavatel pak přihlásí pracovníka do lucemburského sociálního systému a odvody se strhávají přímo ze mzdy. Byrokraticky zvládnutelné. Skutečné bariéry leží jinde: v jazyce a v ceně bydlení.

Kolik reálně přistane na účtu

Eurostat uvádí čistý roční příjem průměrného zaměstnance bez dětí v Lucembursku na 50 410 eur. Měsíčně je to asi 4 201 eur, zhruba 102 tisíc korun. Z hrubých 153 600 korun tedy daně a odvody ukrojí přibližně třetinu.

Teď nájem. Lucemburské ministerstvo bydlení publikuje inzerované ceny za metr čtvereční: v hlavním městě Luxembourg-Ville činily u existujících bytů průměrně 29,45 eura za metr čtvereční za rok 2024, u novostaveb dokonce 34,95 eura. Modelový byt o 70 metrech čtverečních v centru tak vyjde na zhruba 2 061 eur měsíčně, téměř polovina čistého příjmu. A nájmy dál rostou: mezi třetím čtvrtletím 2023 a stejným obdobím 2024 stouply inzerované ceny bytů o 3,6 %, u zařízených pokojů o 4,5 %.

Kdo se posune do první dojezdové zóny kolem hlavního města, ušetří, průměr tam klesá na 25,19 eura za metr. Po nájmu pak zbývá asi 2 438 eur na jídlo, energie, dopravu a vše ostatní. Celková cenová hladina spotřeby v Lucembursku přitom dosahuje 133 % průměru EU. Vysoký plat s vysokými náklady na život, tak to nejlépe vystihuje.

Jazyk rozhoduje víc než diplom

Lucemburský trh práce je výjimečně vícejazyčný. Pracovním jazykem může být francouzština, němčina, lucemburština, angličtina i portugalština. Oficiální průvodce agentury ADEM to říká přímo: dobré jazykové schopnosti jsou nutnost, ne výhoda.

Samotná angličtina otevírá dveře hlavně ve financích, mezinárodních firmách a výzkumných institucích. Kdo míří do veřejné správy, školství nebo zdravotnictví, potřebuje lucemburštinu. A u regulovaných povolání přibývá ještě uznání kvalifikace, proces, který může trvat týdny i měsíce.

Poptávané profese přitom nejsou jen pro elitu. Data ADEM za konec roku 2024 ukazují největší růst u řidičů v silniční dopravě, účetních, kuchařů, IT specialistů a bankovních profesí. Celkově agentura ke konci roku evidovala 5 935 neobsazených pozic. Za celý rok 2024 zaměstnavatelé nahlásili 36 707 míst, o 15 % méně než rok předtím. Trh zpomaluje, ale příležitosti stále existují.

Trojnásobek českého platu, trojnásobek českých nákladů

Srovnání s Českem pomáhá zasadit čísla do kontextu. Průměrná hrubá mzda v ČR za čtvrté čtvrtletí 2024 činila podle ČSÚ 49 229 korun. Lucemburských 153 600 korun hrubého je 3,1násobek. Podobný poměr platí i u minimální mzdy: lucemburská dosahuje 2 571 eur měsíčně pro nekvalifikovaného pracovníka a asi 3 085 eur pro kvalifikovaného, česká od ledna 2025 činí 20 800 korun, tedy zhruba 857 eur.

• Hrubá průměrná mzda: Lucembursko ~153 600 Kč | Česko 49 229 Kč
• Minimální mzda (nekvalifikovaný): Lucembursko ~62 400 Kč | Česko 20 800 Kč
• Cenová hladina spotřeby (EU = 100): Lucembursko 133 | Česko ~78

Trojnásobek platu, ale také výrazně vyšší náklady na život. Kdo přijede bez finanční rezervy na první měsíce a bez znalosti jazyka, riskuje, že vysoký plat spolkne drahé provizorium.

Jak začít hledat

Oficiální kanály jsou tři: portál agentury ADEM, evropská síť EURES a kariérní stránky samotných firem. ADEM v roce 2024 přepracoval svůj portál tak, aby fungoval ve třech jazycích a usnadnil orientaci. EURES nabízí přes 3,5 milionu pracovních míst napříč Evropou. Kdo preferuje osobní kontakt, může využít dočasné pracovní agentury přímo v Lucembursku.

Před odjezdem se vyplatí zkontrolovat, zda vybraná profese nevyžaduje uznání diplomu, připravit si doklady a případné ověřené překlady a zajistit alespoň dočasné bydlení. Ten poslední bod je v Lucembursku často nejtěžší krok ze všech.

Lucembursko není bezproblémový ráj s automatickým blahobytem. Je to ale jeden z mála trhů v EU, kde český řidič nebo kuchař může legálně vydělávat víc než český manažer, pokud zvládne projít sítem jazyka, nájmu a prvních měsíců bez záchranné sítě.

Článek Mzda přes 150 000 Kč měsíčně a tisíce volných míst! Nejbohatší stát Evropy láká Čechy na pohádkové platy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Přežijí pouze tři profese 

Podle slavného miliardáře existují pouze tři oblasti, kde lidé zůstanou nenahraditelní. Jde o programátory, biology a odborníky na energetiku. Právě tyto profese podle něj vyžadují schopnosti, které umělá inteligence zatím plně nezvládá. U biologů přitom nemá na mysli jen vědce, ale také lékaře a další odborníky, kteří pracují s lidským zdravím a výzkumem.

Zajímavé je, že Gates jde proti názoru některých dalších technologických lídrů. Například šéf společnosti Nvidia Jensen Huang varoval, že by si mladí lidé měli dobře rozmyslet kariéru programátora. Podobně se vyjádřil i Sam Altman z OpenAI, podle kterého AI dokáže programátory v budoucnu nahradit. Gates ale tvrdí opak – i když umělá inteligence zvládne generovat kód, stále potřebuje člověka, který ji bude řídit, kontrolovat a vylepšovat.

Jde především o lidskou kreativitu 

U biologických oborů vidí Gates hlavní výhodu v lidské kreativitě. AI sice dokáže analyzovat data nebo pomáhat s diagnostikou, ale nedokáže přicházet s novými nápady a objevovat neznámé souvislosti. Podobně je na tom i energetika, kde je celý systém natolik složitý, že jeho plná automatizace zatím nepřipadá v úvahu. Právě kombinace technických znalostí a schopnosti řešit komplexní problémy dělá z těchto profesí bezpečnější volbu.

Na druhou stranu je potřeba brát podobné předpovědi s rezervou. Sám Bill Gates se v minulosti ne vždy trefil – stačí připomenout jeho slavnou větu: „Nikdo nebude nikdy potřebovat více než 640kb RAM!“ Dnes už víme, jak moc se mýlil. Otázkou tak zůstává, jestli se tentokrát jeho slova naplní, nebo nás vývoj umělé inteligence znovu překvapí.

Článek Bill Gates promluvil a svět se bojí: Jen tyto 3 profese přežijí útok umělé inteligence se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Peníze, které lákají tisíce lidí každý rok

Norsko patří dlouhodobě mezi státy s nízkou nezaměstnaností a silným důrazem na pracovní práva. Přestože není členem Evropské unie, čeští pracovníci mají díky mezinárodním dohodám relativně snadný přístup na místní pracovní trh. Zaměstnavatelé jsou navíc zvyklí na cizince a v některých oborech se bez nich prakticky neobejdou. Právě proto sem každoročně míří tisíce lidí, kteří hledají stabilní práci a výrazně vyšší příjem než doma.

Samotné mzdy v Norsku působí na první pohled velmi přesvědčivě. I na pozicích bez nutnosti vyšší kvalifikace se totiž můžete dostat na částky, které jsou v Česku spíše výjimkou. Jde například o práce v hotelnictví, gastronomii nebo úklidu, kde se měsíční výdělek pohybuje v desítkách tisíc norských korun. Platové rozdíly mezi místními a zahraničními zaměstnanci jsou přitom minimální, protože férovost je zde brána velmi vážně. 

Vysoké mzdy a ještě vyšší výdaje

To, co ale mnoho lidí často podceňuje, jsou životní náklady. Norsko patří k nejdražším zemím Evropy a peníze z výplaty tam mizí rychleji, než by se mohlo zdát. Největší položkou bývá bydlení, a to zejména ve větších městech. Například v Oslu není výjimkou, že nájem menšího bytu spolkne značnou část měsíční mzdy. Dražší jsou také potraviny, doprava i běžné služby.

Skutečný problém práce v Norsku souvistí také s psychikou. Tamní obyvatelé jsou sice slušní a korektní, ale zároveň velmi uzavření. Navazování bližších vztahů je tedy pomalé a povrchní konverzace tu většinou nefungují. K tomu se přidávají dlouhé zimy a nedostatek denního světla, což má na mnoho lidí znatelný vliv. Únava, špatná nálada a pocit izolace nejsou mezi cizinci nijak výjimečné, zvlášť pokud přijedou sami.

Po příjezdu rovněž čeká každého nově příchozího nutná administrativa. Bez osobního identifikačního čísla se v Norsku prakticky nedá fungovat, ať už jde o práci, zdravotní péči nebo bankovní účet. Samotné vyřízení není složité, ale vyžaduje čas a trpělivost. Zda se tedy práce v Norsku vyplatí záleží hlavně na očekáváních. 

Článek Práce v Norsku slibuje Čechům vysoké výdělky, ale realita není jen růžová se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Lucembursko hledá pracovní sílu 

Lucembursko patří dlouhodobě k absolutní evropské špičce, pokud jde o bohatství, stabilitu i kvalitu života. Přestože má jen něco přes půl milionu obyvatel, dokázalo se vypracovat v silné centrum financí, bankovnictví, technologií i inovací. Díky otevřené ekonomice a přílivu zahraničních firem tam navíc neustále vzniká poptávka po nových zaměstnancích, a to nejen ve vysoce kvalifikovaných oborech, ale i v řemeslech a službách.

Podle aktuálních údajů je v zemi otevřeno několik tisíc pracovních pozic, které jsou dostupné i cizincům z Evropské unie. Volná místa se objevují v IT, technických profesích, financích, zdravotnictví či školství, ale také v logistice, stavebnictví nebo dopravě. 

Plat skoro 150 000 Kč měsíčně 

Průměrná mzda se přitom v Lucembursku pohybuje nad hranicí 6 000 eur měsíčně (zhruba 146 000 Kč), přičemž i minimální mzda patří k nejvyšším v Evropě. Zaměstnanost je zde navíc stabilní a nezaměstnanost dlouhodobě nízká. Na druhou stranu je třeba počítat s vyššími životními náklady, a to především v oblasti bydlení. 

Nájemné v hlavním městě patří k nejdražším v Evropě a výrazně převyšuje český standard. Přesto ekonomové upozorňují, že i po zaplacení všech výdajů zůstává většině lidí vysoká kupní síla a možnost vytvářet úspory. Stabilní ekonomika, nízká inflace a kvalitní veřejné služby tak z Lucemburska dělají atraktivní destinaci nejen pro krátkodobou práci, ale i nový začátek.

Článek Nejbohatší země Evropy otevírá dveře cizincům. Vyděláte si tam přes 6 000 eur měsíčně se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nezaměstnanost: víc peněz na startu

Podpora v nezaměstnanosti se od ledna 2026 výrazně mění. První měsíce budou štědřejší, což má lidem pomoci překlenout nejhorší období po ztrátě práce. A nově vůbec nezáleží na tom, zda výpověď dostanete, nebo ji dáte. V prvních měsících dostanete až 80 procent předchozího výdělku. Zároveň se prodlužuje doba, po kterou lze podporu čerpat. Konečně si tak budete moci hledat práci v klidu a ne z nutnosti skočit na první jakž takž slušnou nabídku, která přijde.

Péče o dítě už není jen věc rodičů

Velkou novinkou je uznání péče o cizí dítě jako náhradní doby pojištění. Typicky se to týká například blízkých příbuzných, kteří se starají o dítě, o něž se jeho rodič starat nemůže. Tahle péče se nově započítá pro důchod stejně jako péče o vlastní dítě.

Vyšší příspěvek na péči

Lidé odkázaní na pomoc druhých si také polepší. Příspěvek na péči se totiž od letošního roku zvyšuje jak u dětí, tak u dospělých. A nejde o drobné, ale o tisíce korun ročně navíc.

Pracovní úrazy a příplatky

Hlášení pracovních úrazů se digitalizuje a zjednoduší. Nově půjde většinu věcí řešit online, takže nebudete muset běhat po úřadech. A změn doznala i pravidla u tzv. ztíženého pracovního prostředí. Měla by se tak více blížit realitě.

Učitelé si polepší

Pedagogové a akademici dostanou přidáno. Nižší platové třídy čeká pevná částka, vyšší pak samozřejmě procentuální navýšení. Ostatních profesí ve veřejné sféře se ale tato změna letos bohužel netýká. I tak ale přinese letošní rok mnoho pozitivních změn. Nejspíš tedy budete překvapeni po všech stránkách jen a jen příjemně.

Článek Zásadní změny v práci od 1. 1. 2026: Nová pravidla pro mzdy, pojištění a benefity. Týkají se všech se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Plno lidí přijde kvůli AI o práci 

Ačkoli má většina lidí z umělé inteligence obavy, ve skutečnost ji potřebujeme více než kdy dřív. Jedná se totiž o skvělý nástroj pro řešení většiny zásadních problémů, kterým lidstvo čelí v současné době, a to od klimatických změn až po problémy s ukládáním energie či riziko pandemie. Navíc, schopných lidí ve světě technologie dnes spíše ubývá. 

Redakce VědaŽivě

4 září, 2025

„Zlá umělá inteligence“ dokázala za 6 hodin vynalézt 40 000 smrtících zbraní

Jak proto uvádí odborníci, umělá inteligence brzy přinese velké změny, zejména v zaměstnanosti. Například kybernetik Jan Romportl sdělil pro SeznamZprávy skutečnost, že nahradí až padesát procent všech činností. Týká se to hlavně těch oborů, kde lidé pracují hlavou, protože je AI dokáže provádět efektivněji, a navíc to bude pro firmy úspornější. Prvně přitom půjdou na řadu ti, kteří vykonávají ekonomicky produktivní činnosti.

Riziko kolapsu civilizace 

„Pokud pracujete hlavou, je docela možné, že velká část činností, které dnes děláte, bude nějak automatizovaná. Pokud jste prostě instalatér, nebo tesař, tak to zatím úplně nehrozí, ale myslím si, že v podstatě úplně každá profese, kde se zapojuje hlava, by toto měla řešit. Pro někoho to bude za rok, pro někoho za pět let, ale z ekonomického hlediska bude prostě efektivnější, aby danou část práce dělal stroj,“ uvedl Romportl. 

Redakce VědaŽivě

29 května, 2023

„Černooké děti“ jsou podle některých výsledkem křížení s mimozemšťany. Kamioňák chvíli po setkání s nimi zemřel

Další odborníci také kromě výhod umělé inteligence zmiňují riziko kolapsu civilizace v horizontu příštích pěti až třiceti let. To dnes odhadují na zhruba 10%, a ačkoli by se to na první pohled mohlo zdát hodně, stejné procento je spojováno také s rizikem, že lidstvo zničí biotechnologicky vytvořená pandemie. Ve finále se tak prozatím není čeho bát.

Článek Experti odhalili pravdu o umělé inteligenci: Nedá se to zastavit, riziko kolapsu civilizace dosahuje 10 % se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Stáhla si tuto aplikaci pro lajkování videí

Na podvodné nabídky práce můžete narazit kdekoliv na internetu nebo sociálních sítích. Potenciální oběti lákají na pohádkové výdělky za pouhé sledování a lajkování videí. Jedná se o takovou tu nabídku, která zní příliš dobře na to, aby to byla pravda, což v tomhle případě stoprocentně platí. Přesto se stále najde spousta lidí, kteří přes vidinu lehkého přivýdělku přehlížejí jakékoliv rizika.

Redakce VědaŽivě

21 června, 2024

Brigádníky čeká v roce 2024 velká nepříjemnost: Kdo si sjedná brigádu přes tuto aplikaci, místo výdělku ho čeká obrovská ztráta peněz

Podobně jako jednapadesátiletá žena z Jesenicka, která podobnou nabídku obdržela od neznámé osoby přes mobilní aplikaci. Ženu taková nabídka nadchla a po prvních pár shlédnutých videí a lajků jí na účtu skutečně přistálo pár set korun. Podvodníci ji nabídli, že může své výdělky ještě navýšit, když si stáhne jejich investiční aplikaci. Přes tuto aplikaci pak mohla spravovat své výdělky, a navíc investovat vlastní peníze, které se jí měly výhodně zúročit.

Přišla o 77 tisíc korun

Žena na tuto aplikaci poslala nejdříve 2 tisíce korun. Vzápětí však v aplikaci viděla mnohem větší zůstatek a tak začala posílat čím dál více peněz. Během několika dní do aplikace naposílala téměř 77 tisíc korun. Spokojeně sledovala, jak její zůstatek v aplikaci narůstá a už se těšila na první výplatu svých peněz. Jak už bývá v těchto případech zvykem, žádné výplaty výdělku se však nedočkala.

Redakce VědaŽivě

19 června, 2024

Čechům, kteří prodávají věci na internetu hrozí, že přijdou až o 100 000 Kč. Jde o promyšlený podvod

Při požadavku o vyplacení svých peněz byla vyzvána, aby zaplatila další poplatek ve výši 80 tisíc korun. Ten však zaplatit odmítla a obrátila se na polici, která po neznámém pachateli v současné době pátrá. V případě dopadení pachateli hrozí až dva roky ve vězení, jak uvádí Týdeník Policie. Dopadení těchto kybernetických podvodníků však nebývá běžné a poškozená se tak svých peněz možná nikdy nedočká.

Článek Máte v telefonu tuto aplikaci? Okamžitě ji smažte, Češka kvůli ní přišla o 77 tisíc korun se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Bizarní ale vlivná zaměstnání středověku

Na začátku je potřeba podotknout, že lidé ve středověku měli jiné chápání toho, co je nechutné a nebezpečné. Už tehdy byli lidé vynalézaví, a když byl někdo opravdu šikovný, dokázal i to nejdivnější zaměstnání proměnit ve sféru vlivu. Zářným příkladem je pozice kontrolora královské stolice. Toto povolání bylo zavedeno během vlády Jindřicha VII. Kontrolor se staral o to, aby král chodil pravidelně na toaletu, a také kontroloval, co královská zadnice právě vyprodukovala. Jednalo se o poměrně intimní pozici, při které mohl šikovný kontrolor ovlivňovat úsudek svého vladaře.

Podobně vlivnou pozicí byla také role takzvaného otloukánka. Jednalo se o společníky bohatých dětí a dětí šlechticů, které jejich vychovatelé nemohli fyzicky trestat. Rány tak schytal jejich osobní otloukánek. Mezi dětmi však mohlo vzniknout pevné přátelství a mít za kamaráda budoucího krále se vždycky hodí.

Pár těch opravdu nechutných

Napříč historií se objevuje taky mnoho zaměstnání, které jsou z moderního pohledu opravdu nechutná. Do této kategorie patří i takzvaní prohledávači kanálů, kteří se celé dny brodili stokami a hledali nejrůznější cennosti, které zde lidé ztratili. Nejednalo se o zaměstnání v pravém slova smyslu, spíše o ilegální činnost, kterou si přivydělávali různí tuláci a žebráci.

Skutečným povoláním však bylo vybírání městských latrín. Ve 14. století neexistovaly žádné stroje, které by latríny vyprázdnily, takže to museli dělat specializovaní pracovníci, které platilo město. Pracovali výhradně v noci a ve dne žili na okraji společnosti. Zápach lidských exkrementů se jim velmi brzy zaryl pod kůži a nikdo se k nim neodvažoval přiblížit.

Některá povolání byla životu nebezpečná

Podobně nechutné a nebezpečné jako vybírání lidských výměšků bylo sbírání obětí moru. V roce 1 665 zabila morová rána na 69 tisíc lidí jenom v samotném Londýně. Město proto platilo zvláštní skupinu lidí, která po nocích jezdila městem a z ulic sbírala všechny mrtvé. Následně je museli také pohřbít a mnohdy si ustlali a spali hned vedle čerstvých hrobů. Kvůli možné nákaze totiž nesměli opouštět hřbitov a stýkat se s ostatními lidmi.

Redakce VědaŽivě

13 února, 2022

Co skutečně stálo za středověkým šířením moru? Černá smrt se šířila rychleji než dnešní covid-19

Podobně nebezpečné bylo také hašení vápna, které bylo ve středověku hojně využíváno k nejrůznějším účelům. Práce s hašeným vápnem je však velmi nevyzpytatelná a nebezpečná. Jedná se o nestálou a těkavou látku, která může kdykoliv explodovat a způsobuje vážné popáleniny. Takové zaměstnání bylo sice prospěšné, ale velmi nebezpečné.

Článek Bizarní zaměstnání ze středověku: Kontrolor královské stolice nebo prohledávač kanálů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pozor na tuto nabídku práce

V tomto případě vás podvodníci se svou nabídkou přivýdělku kontaktují přes WhatsApp. V úvodní zprávě vám vysvětlí, že mají zájem na rozšíření sledovanosti pro svého zákazníka YouTube. Vaší náplní práce tak bude pouhé sledování a lajkování zaslaných videí nebo reklam. Své peníze byste tak získali téměř bez práce, což je pro mnoho lidí lákavá vyhlídka. Na podobnou nabídku práce byste však v žádném případě neměli reagovat. Podvodníci se tak snaží získat přístup k vašemu bankovnímu účtu nebo vás začnou využívat k další podvodné činnosti.

Potvrzení bankovního účtu

Pokud na nabídku práce přistoupíte, dotyčná osoba vás požádá o číslo bankovního účtu, na který vám bude zasílat vydělané peníze. Do této chvíle může vše působit naprosto legitimně. Jakmile jim však číslo svého účtu zašlete, budete vyzváni k úhradě malého poplatku. Tato platba má zajistit ověření vašeho bankovního účtu. To je však naprostý nesmysl. Ve skutečnosti tím podvodníkům umožníte, aby vám ukradli platební údaje a mohli tak disponovat s vašimi financemi, jak uvádí web Novinky.cz.

Stanete se bílým koněm

Tento podvod má hned dva scénáře, jak vás mohou podvodníci zneužít. V tom prvním vás jednoduše připraví o spoustu peněz, které bez vašeho vědomí stáhnou z vašeho bankovního účtu. Po zaplacení ověřovacího poplatku jim v tom nic nezabrání a vy své peníze už nikdy neuvidíte. V tu chvíli s vámi přestane daný kontakt komunikovat.

Redakce VědaŽivě

21 června, 2024

Brigádníky čeká v roce 2024 velká nepříjemnost: Kdo si sjedná brigádu přes tuto aplikaci, místo výdělku ho čeká obrovská ztráta peněz

Ve druhém případě se můžete stát účastníkem další podvodné činnosti – takzvaným bílým koněm. Podvodníci vám nabídnou novou pozici, která bude zahrnovat přeposílání příchozích plateb na jiné účty. Samozřejmě si z každé platby dohodnutou částku necháte. Ve skutečnosti se tak stanete prostředníkem, který bude přeposílat platby jiných obětí, kteří na nabídku práce zareagovali.

Článek Přijal nabídku práce, místo výplaty ale přišel o peníze: Pokud se vám na internetu naskytne podobná příležitost, neodpovídejte na ni se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Lákají brigádníky na lajkování videí

Na podvodné nabídky práce můžete narazit kdekoliv na internetu nebo sociálních sítích. Potenciální brigádníky lákají na pohádkové výdělky za pouhé sledování a lajkování videí. Jedná se o takovou tu nabídku, která zní příliš dobře na to, aby to byla pravda, což v tomhle případě stoprocentně platí. Pokud zájemce o přivýdělek zareaguje na lákavou reklamu, dostane se na internetové stránky, kde musí vyplnit přihlašovací formulář.

Vzápětí se mu ozve takzvaná „konzultantka“, která ho seznámí s průběhem přivýdělku. Podmínkou je instalace chatovací aplikace Telegram, kde probíhá veškerá další komunikace. Následně jsou zájemcům zasílány odkazy na videa, které mají shlédnout a olajkovat je. Splnění úkolu doloží snímkem obrazovky. Už za první tři videa získají „výplatu“ ve výši několika stovek korun, jak uvádí web ŽivéChebsko.cz.

Povýšení, o které nikdo nestojí

Jelikož „výplata“ brigádníkům skutečně dorazí i ti největší skeptici začínají věřit, že se možná jedná o seriózní práci. Opak je však pravdou. Po pár splněných úkolech přichází pro pilné brigádníky nabídka ke splnění speciálního úkolu. Brigádníci získají pocit, že byli povýšeni a nyní mají přístup k prémiovému obsahu, za který dostanou vyšší odměnu. Tato nabídka je však podmíněna vložením poplatku, který se brigádníkům samozřejmě zhodnotí. Jsou odkázání na takzvaného „mentora“, který je má celým procesem provést.

Redakce VědaŽivě

11 června, 2024

Nekupovali jste v nedávné době jakékoliv vstupenky? Pak jste se stali obětí nechutného podvodu

Od něj dostanou konkrétní informace o tom, kolik peněz mají poslat a na jaké účty. Převod mají následně doložit výpisem z banky. V některých případech byly platby zablokované bankou jako podezřelé, což údajný „mentor“ dával za vinu danému brigádníkovi. Pokud si chtěl dotyčný nechat své peníze vyplatit zpět, neuspěl. Mentor ho odbyl s tím, že vypršela platnost jeho kódu k vyplacení peněz a že pro jeho opětovnou aktivaci musí zaplatit další poplatek. V tuto chvíli se podvedení brigádníci obrátili na policii, která nyní eviduje šest takových případů se společnou ztrátou až 600 tisíc korun.

Článek Brigádníky čeká v roce 2024 velká nepříjemnost: Kdo si sjedná brigádu přes tuto aplikaci, místo výdělku ho čeká obrovská ztráta peněz se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.