Umělá inteligence nahrazuje části profesí, ale zároveň vytváří nové. Klíčem je jeden typ kompetence, který trh dosud nevyžadoval

Ještě v roce 2023 pracovalo s AI pouhých 5,9 % českých podniků. O dvanáct měsíců později ČSÚ zaznamenal 11 % firem s více než deseti zaměstnanci, které umělou inteligenci aktivně nasazují do provozu.

Foto: PxHere

Globální perspektiva vypadá ještě naléhavěji: Světové ekonomické fórum předpokládá, že do roku 2030 projde proměnou 39 % klíčových pracovních dovedností. Přitom nejde primárně o zánik celých profesí. Generativní AI přebírá konkrétní podúkoly: vyhledávání podkladů, psaní a přepis textu, shrnování dokumentů, standardizovanou komunikaci, rutinní administrativní kontrolu. Rozhodujícím měřítkem uplatnitelnosti se proto stává schopnost s těmito nástroji vědomě a kriticky pracovat.

Které části vaší práce už AI zvládne za vás

Mezinárodní organizace práce (ILO) ve svém aktualizovaném indexu expozice profesí ukazuje, že přibližně čtvrtina globální zaměstnanosti má alespoň částečnou expozici vůči generativní AI. Microsoft Research doplňuje důležitý odstín: vysoká použitelnost AI se soustředí na informační a komunikační úkony. Sběr dat, rešerše, tvorba reportů, poskytování standardizovaných odpovědí zákazníkům, základní poradenství, to vše zvládají jazykové modely s rostoucí spolehlivostí.

V českém prostředí se tento posun promítá do marketingu, prodeje, zákaznické podpory, HR, účetnictví, controllingu, logistiky i výzkumu a vývoje. Polovina tuzemských IT firem už AI využívá. Ve zpracovatelském průmyslu je průměr nižší, kolem 10 %, ovšem automobilový sektor a výroba počítačů dosahují 18 %. U velkých podniků celkově překračuje adopce 41 %.

Nová měna trhu práce: datové uvažování propojené s lidským úsudkem

OECD ve své letošní studii přináší klíčové zjištění: méně než jedno procento pracovníků potřebuje pokročilé AI dovednosti. Drtivá většina trhu vyžaduje něco jiného, digitální gramotnost spojenou se schopností data používat, analyzovat, interpretovat a ověřovat. Evropská komise tento směr kodifikuje formulací „pracovníci gramotní v AI pro všechna odvětví“ a opírá ho o článek 4 AI Actu, síť evropských digitálních inovačních center i nově zřízenou AI Skills Academy.

Proč tato kompetence dosud nebyla standardem? Předchozí vlny digitalizace vyžadovaly obsluhu konkrétního softwaru nebo procesu. ERP systém, tabulkový procesor, CRM; zaměstnanec se naučil sekvenci kroků a opakoval ji. Dnešní AI ale přesouvá nároky jinam. Běžný pracovník musí umět srozumitelně formulovat zadání, porozumět datovému výstupu, posoudit jeho kvalitu a převést závěr do reálného rozhodnutí. To je kvalitativně odlišná dovednost od klikání v menu.

Podle nás právě tady leží skutečná dělicí čára příštích dvou let. Výhodou nebude čistě technická specializace, ale kombinace základní AI gramotnosti, datového myšlení a profesního úsudku uvnitř oboru, který člověk zná.

Kdo na trhu práce roste a kdo ztrácí půdu pod nohama

World Economic Forum ve svém Future of Jobs Report 2025 odhaduje vznik 170 milionů nových pracovních rolí do konce dekády a současný zánik 92 milionů stávajících pozic. Čistý přírůstek 78 milionů míst zní optimisticky, jenže distribuce bude nerovnoměrná.

Nejrychleji rostoucí role:

• specialista na velká data
• inženýr v oblasti finančních technologií
• specialista na AI a strojové učení
• vývojář softwaru a aplikací
• analytik informační bezpečnosti

LinkedIn ve svém Work Change Report zároveň identifikuje pozici AI inženýra jako nejdynamičtěji expandující roli roku 2025 a zaznamenává 140% nárůst přidávání nových dovedností do profilů od roku 2022.

Na opačném pólu stojí administrativní a kancelářské funkce s vysokým podílem standardizovaných úkonů. OpenAI ve svém rámci přechodu trhu práce řadí 18 % amerických profesí do vyššího automatizačního rizika a dalších 24 % spíše do kategorie reorganizace pracovní náplně. Plně automatizovatelných míst zůstává málo; ILO opakovaně zdůrazňuje, že pravděpodobnější scénář představuje proměna práce, nikoli její úplné vytlačení.

Nejodolnější zůstávají profese vyžadující fyzickou přítomnost, manuální zručnost, kontextový úsudek a mezilidské porozumění. Elektrikáři, instalatéři, pokrývači, stavební dělníci, část gastro provozu, tam AI zatím nemá co nabídnout.

Kde se v Česku naučíte pracovat s daty a AI, a kolik to stojí času

Praktických cest existuje víc, než si většina lidí uvědomuje. Státní program digitálního vzdělávání MPSV nabízí kurzy s průměrnou délkou 32 hodin a průměrnými náklady kolem 18 tisíc korun. Úřad práce provozuje bezplatné mikrokurzy pro veřejnost zaměřené na moderní technologie. Microsoft v červnu 2025 spustil v Česku AI National Skilling Plan s investicí přes 10 milionů korun a ambicí vzdělat více než 350 tisíc lidí.

Kdo hledá hlubší rekvalifikaci, může sáhnout po čtyřměsíční Digitální akademii: Data v době AI od Czechitas, která zahrnuje 220 hodin výuky plus 80 hodin domácí práce.

Funguje to? Evaluace MPSV z první vlny ukazuje, že devět z deseti absolventů využívá nově získané dovednosti v praxi. Více než pětina těch, kteří je zapojili do pracovního procesu, zaznamenala lepší finanční ohodnocení. Druhá vlna evaluace potvrzuje pozitivní zkušenosti i u věkové skupiny nad padesát let, včetně kurzů zaměřených přímo na AI.

Proč odkládání vzdělávání zvyšuje riziko víc než samotná automatizace

Sedmasedmdesát procent zaměstnavatelů dotázaných WEF plánuje zvyšování kvalifikace svých týmů. Současně 41 % firem počítá se snižováním stavů tam, kde AI převezme část úkolů. Tato dvě čísla vedle sebe říkají jasnou věc: firmy budou investovat do lidí, kteří se přizpůsobí, a propouštět ty, kteří zůstanou na místě.

OECD přidává důležitý poznatek: pracovníci, kteří AI používají a zároveň prošli školením, častěji hlásí lepší pracovní výkon i pracovní podmínky. Bez vzdělávání se přínos koncentruje u zaměstnavatelů a již kvalifikovaných skupin. Vzniká tak paradox: technologie, která má potenciál zlepšit práci všem, reálně pomáhá hlavně těm, kdo do ní vstoupí připraveni.

Česko v adopci AI zatím mírně zaostává za průměrem Evropské unie (11 % podniků oproti unijním zhruba 13 %). Tempo zrychlování je ovšem výrazné a v IT sektoru, automobilovém průmyslu a velkých firmách už dosahuje západoevropské úrovně. Okno pro včasnou přípravu se ovšem podle všeho zužuje rychleji, než naznačují celkové průměry.