<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>pandemie &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/pandemie/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Fri, 24 May 2024 15:26:08 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>pandemie &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Ničivá španělská chřipka: Změnila svět, ale dodnes nikdo neví, odkud se vzala</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/niciva-spanelska-chripka/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 25 May 2024 02:30:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[chřipka]]></category>
		<category><![CDATA[pandemie]]></category>
		<category><![CDATA[Virus]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=189529</guid>

					<description><![CDATA[<p>Ničivá španělská chřipka změnila svět, ale dodnes nikdo neví, odkud se vzala. Vyžádala si více obětí než celá první světová válka. V bezpečí před ní nebyl téměř nikdo.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Španělská chřipka byla ještě před nedávnem považována za nejničivější pandemii, jaká lidstvo postihla od dob černé smrti. S příchodem covidu-19 se tento pohled značně změnil. Přesto představovala španělská chřipka v mnoha ohledech mnohem vražednější pandemii, která <strong>si vyžádala více obětí než první světová válka.</strong> Dodnes nikdo netuší, odkud se vlastně vzala.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pan-lsk-ch-ipka-p-ich-z-s-koncem-v-lky">Španělská chřipka přichází s koncem války</h2>



<p>První případy španělské chřipky se objevují na přelomu jara a léta roku 1918. Velká válka se v té době pomalu chýlí ke svému konci. Evropské státy ještě ani nezačaly sčítat své padlé, když se na scéně objeví tento nový zabiják. Na jakékoliv <strong>informace o nové nákaze je ve všech mocnostech uvaleno embargo</strong>, které znemožňuje jakoukoliv prevenci. </p>



<p>O začínající epidemii španělské chřipky tak svobodně píše pouze <a rel="nofollow noopener" href="https://www.youtube.com/watch?v=3x1aLAw_xkY" target="_blank">španělský tisk</a>, jelikož Španělsko si během války uchovalo nezávislost. Z toho důvodu <strong>se pro nákazu vžil název španělská chřipka</strong>, přestože svůj původ ve Španělsku pravděpodobně nemá. Nejvražednější vlna španělské chřipky však udeří s podzimem roku 1918. Válkou zubožené státy tak nestihnou ani pořádně oslavit konec války, když na ně zaútočí nová pohroma. </p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/spanish-flu-hospital-1024x538.png" alt="španělská chřipka" class="wp-image-189533 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/spanish-flu-hospital-1024x538.png 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/spanish-flu-hospital-320x168.png 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/spanish-flu-hospital-768x403.png 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/spanish-flu-hospital-720x378.png 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/spanish-flu-hospital.png 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Španělská chřipka si vyžádala miliony obětí.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-vodce-nezn-m">Původce neznámý</h2>



<p>Dodnes se nikomu nepodařilo zjistit, odkud se španělská chřipka vlastně vzala. Některé teorie zmiňují možný původ u ptačí či prasečí chřipky, která se nějakým způsobem přenesla na člověka a zmutovala ve smrtící virus. Jiné teorie tvrdí, že se <strong>virus zrodil v Číně nebo válkou zdecimovaných zemích</strong>, jako byla Francie nebo Rusko. Ani pro jednu teorii však neexistují jednoznačné důkazy a tak můžeme o jejím původu stále jen spekulovat. </p>



<p>Přitom se jednalo o nejvražednější epidemii, kterou Evropa zažila od poslední morové rány. Tentokrát se však epidemie neomezovala pouze na Evropu, ale zachvátila téměř celý svět. Nejnovější propočty odhadují, že si <strong>vyžádala na 50 až 100 milionů obětí.</strong></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nevyzpytateln-pr-b-h-nemoci">Nevyzpytatelný průběh nemoci</h2>



<p><a rel="nofollow noopener" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%A1_ch%C5%99ipka" target="_blank">Průběh španělské chřipky</a> se lišil případ od případu a své oběti si hledala ve všech věkových kategoriích. Většinou začínala jako dvoudenní těžká chřipka, kdy člověka kromě kašle a rýmy trápily masivní bolesti hlavy a kloubů. <strong>Mezi další příznaky patřila silná zimnice a slabost</strong>. Poté následovalo dvoudenní období klidu, kdy se zdálo, že se pacient z toho nejhoršího dostal. Ti šťastnější se skutečně brzy vyléčili. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2023-12-30T05:37:00+01:00">
                    30 prosince, 2023                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejhorsi-pandemie-sveta/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Nejhorší pandemie světa: Španělská chřipka, justiniánský mor či HIV            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejhorsi-pandemie-sveta/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/12/navrh-bez-nazvu-82-450x236.jpg" alt="Nejhorší pandemie světa: Španělská chřipka, justiniánský mor či HIV" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejhorsi-pandemie-sveta/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<p>Pro ostatní však byly další příznaky většinou smrtelné. Ve vážných případech docházelo k silnému krvácení z nosu, úst i uší. <strong>Některé zabil vlastní imunitní systém</strong>, který pacientovi v zoufalém boji s virem naplnil plíce vodou a dotyčný se v podstatě utopil. Mrtví se vyznačovali zmodralými až fialovými rty, jelikož se jim před smrtí nedostávalo drahocenného kyslíku. </p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/niciva-spanelska-chripka/">Ničivá španělská chřipka: Změnila svět, ale dodnes nikdo neví, odkud se vzala</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Od dávných morů až po dnešní koronavirus: Jak lidstvo zvládalo morové rány, epidemie a pandemie všeho druhu?</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/historie-pandemii-morovych-ran/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 16 Mar 2022 03:29:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Mor]]></category>
		<category><![CDATA[pandemie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=74124</guid>

					<description><![CDATA[<p>Spolu s dalšími současnými krizemi zůstává i koronavirus světovým problémem. Nejde ovšem zdaleka o nejnebezpečnější virus, který lidstvo potkal.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V&nbsp;době, kdy je koronavirus skloňován prakticky denně, je podstatné si připomenout i další globální pandemie. Vyjde totiž najevo, že situace není rozhodně nová, a navíc<strong> není zdaleka tak děsivá jako dřívější pandemie</strong>. Ty si vyžádaly tisíce i miliony životů, což je bohužel nevyhnutelná okolnost. Všechny infekce, i ty neuvedené, nakonec ustoupily a v&nbsp;některých případech byly dokonce poraženy. To dává naději i pro aktuální situaci.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-epidemie-v-prehistorick-dob">Epidemie v&nbsp;prehistorické době</h2>



<p>Asi kolem roku 3000 před Kristem zdecimovala záhadná choroba celý region v&nbsp;Číně. Archeologové objevili domy doslova nacpané kostrami, možná jde o prvopočátek všech pandemií. Tato <a href="/tag/infekce/">infekce</a> byla totiž smrtelná <strong>doslova pro každého a šířila se extrémně rychle</strong>. V&nbsp;letech 430–426 před Kristem se zabíjel athénský mor, jehož původce zůstává stále otázkou. Dle současných poznatků se jako nejpravděpodobnější příčina jeví břišní tyfus.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="996" height="624" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/bakterie-koncept.jpg" alt="" class="wp-image-74126 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/bakterie-koncept.jpg 996w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/bakterie-koncept-320x200.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/bakterie-koncept-768x481.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/bakterie-koncept-720x451.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 996px) 100vw, 996px" /></figure>



<p>Odhaduje se, že epidemii padlo za oběť na 100&nbsp;000 lidí, na starověké poměry opravdu hodně, více než si vyžádala válka Athén a Sparty. Antoninský mor (165–180) se odehrál za doby Římského impéria a dodnes se přesně neví, co za nemoc to vlastně bylo, <strong>dost možná se jednalo o neštovice</strong>. Vyžádal si asi 5 milionů životů a přinesla ho armáda společně s&nbsp;válečnými trofejemi. Smrtelná nemoc nešetřila ani vojáky, ani civilisty.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-epidemie-se-jm-ny-c-sa-i-kn">Epidemie se jmény císařů či kněží</h2>



<p>V&nbsp;historii starých epidemií je mnoho prázdných míst a jedním z&nbsp;nich je Cypriánův mor z&nbsp;let 250–271. Zuřil několik let, přesná infekce je dodnes neznámá a zemřel na něj nejméně milion lidí. <strong>Justiniánský mor v&nbsp;letech 541–750 je první oficiální</strong> a dostatečně zdokumentovanou pandemií v&nbsp;historii. Propukl za vlády císaře Justiniána I. a zachvátil celý tehdejší civilizovaný svět na 200 let. Jednalo se o dýmějový mor, jehož obětí bylo dle odhadů na 90 milionů.</p>



<p>Černá smrt z&nbsp;krátkého období 1346–1353 je dost možná nejslavnější v&nbsp;historii. Zemřelo během ní až 200 milionů lidí, tedy 60 % světové populace. Krom nejvyšší úmrtnosti byla pandemie <strong>impulsem pro silný technologický i politický rozvoj</strong> celé Evropy. Virová hemoragická horečka „cocoliztli“ v&nbsp;Mexiku má jméno po aztéckém bohovi, které znamená „škůdce“. Podle mnoha hlasů šlo však o tyfus, i tak zemřelo 15 milionů lidí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nejen-amerika-a-lond-n">Nejen Amerika a Londýn</h2>



<p>Americký mor z&nbsp;16. století je souhrnem několika epidemií na západní polokouli. Šlo o infekce zavlečené Evropany, které vyhladily až 90 % domorodců. To byl také důvod kolapsu Inků a Aztéků. <strong>Velký londýnský mor v&nbsp;letech 1665–1666 si vyžádal 100&nbsp;000 životů</strong> a na jeho konci přišel ještě Velký požár Londýna. Většina města během 4 dnů padla. O rok déle trval marseillský mor, který začal v&nbsp;přístavu a stál život nejméně 100&nbsp;000 lidí.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="664" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zdravotnici-obleky.jpg" alt="" class="wp-image-74130 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zdravotnici-obleky.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zdravotnici-obleky-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zdravotnici-obleky-768x510.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zdravotnici-obleky-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zdravotnici-obleky-720x478.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>O 50 let později si stejný počet životů vyžádala epidemie v&nbsp;Moskvě. Infekce přišla ze severní oblasti Černého moře během rusko-turecké války. Nemoc pomohlo <strong>potlačit i poražení souvisejících nepokojů</strong>. Nejspíš nejpodrobněji zachycenou pandemií je cholera v&nbsp;19. století. Sestávala ze tří ohnisek, jejichž trvání od roku 1816 s&nbsp;přestávkami do roku 1860 pokrylo většinu století. Počet obětí se vyšplhal nejméně na milion a sto tisíc, zasažena byla Evropa, Amerika i Asie.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-r-ny-modern-j-doby">Rány modernější doby</h2>



<p>Třetí morová pandemie (1855–1960) roznesla nákazu na všechny obydlené kontinenty. Počet obětí není znám, jen v&nbsp;Číně to bylo přes 12 milionů. Na neštovice zemřelo v&nbsp;letech 1877–1977 přes půl miliardy lidí po celém světě, nemoc <strong>byla poražena vynálezem speciální vakcíny</strong>. Pandemie „asijské“ nebo „ruské chřipky“ si v&nbsp;letech 1889–1890 vyžádala přes milion životů. Nejsilnější co do počtu mrtvých přímo na chřipku je <a href="/tag/pandemie/">pandemie</a> španělské chřipky.</p>



<p>Už více než 50 let bojuje svět s&nbsp;virem HIV, který si od roku 1980 vyžádal více než 35 milionů obětí. Jedna z&nbsp;nejsmrtelnějších a poměrně nedávných pandemií byla <strong>africká ebola, se kterou místní neměli žádné zkušenosti</strong>. Díky mezinárodní spolupráci se ji podařilo zastavit, i tak zemřelo víc jak 11&nbsp;000 lidí. Seznam ovšem pokračuje a nejnovější pandemii způsobuje koronavirus SARS-CoV-2, který zasáhl všechny obydlené kontinenty planety.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaký bude podle vás vývoj koronaviru v&nbsp;dalších letech?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Nejhorší pandemie v historii lidstva" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/3NI4MbG_w20?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencedirect">Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceDirect</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/historie-pandemii-morovych-ran/">Od dávných morů až po dnešní koronavirus: Jak lidstvo zvládalo morové rány, epidemie a pandemie všeho druhu?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/3NI4MbG_w20" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/3NI4MbG_w20" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma pandemie - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/spanelska-chripka.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Pandemie zasáhla celý moderní svět, nejde ovšem o nic nového. Jak k takovým událostem přistupovali ve starověku?</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/epidemie-opatreni-staroveku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 02 Feb 2022 02:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Léčba]]></category>
		<category><![CDATA[pandemie]]></category>
		<category><![CDATA[starověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=62834</guid>

					<description><![CDATA[<p>Sociální odloučení a izolace byly použity jako prostředek boje s chorobami už ve starověku. Tehdejší národy používaly dosti podobná opatření jako my dnes.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Epidemie jsou jako příliv a odliv, jak přišly, tak časem zase odejdou. Ačkoli je covid-19 zatím posledním lístečkem na košatém stromku historie lékařství, rozhodně se nejedná o první případ. <strong>Ve starověké Mezopotámii (dnešní Irák a Sýrie)</strong> byly postaveny první světové metropole ve 4. – 3. tisíciletí před Kristem. Šíření různých nákaz se tím urychlilo do takové míry, jakou tehdejší obyvatelstvo neznalo.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mezi-m-stem-a-venkovem">Mezi městem a venkovem</h2>



<p>Dávné kontakty obyvatel by se daly nejlépe popsat jako příležitostná setkání malých venkovských komunit. Jenže s&nbsp;vzestupem velkých měst začali lidé žít mnohem blíž jeden druhému a <strong>také na sobě navzájem mnohem více záviseli</strong>. Společnost byla najednou ve stavu prakticky neustálého fyzického kontaktu a dalších forem setkávání. Proto není divu, že psané záznamy z&nbsp;Mezopotámie poskytují vhled do první epidemie v&nbsp;historii celé civilizace.</p>



<p>Šíření nákazy v&nbsp;této aglomeraci bylo jednoduše zachyceno jako „případy mrtvých“, ačkoli se objevují i termíny jako „mor“ nebo „pohroma“. Mezi desítkami tisíc kamenných tabulek popsaných během posledních dvou tisíciletí před Kristem <strong>najdeme hojnost informací ohledně tehdejších opatření</strong> proti epidemiím. Preventivní rituály proti těmto děsivým úkazům jsou svědectvím o šíření mezi lidmi i zvířaty. Nákazy zasahovaly celá města, chovy zvířat i vojenské posádky.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-sah-rozzloben-vy-moci">Zásah rozzlobené vyšší moci</h2>



<p>Podle mnoha záznamů způsobovali tyto pohromy pravidelně bohové tím, že se dotýkali nešťastných, požírali je nebo jinak uchvacovali. Utrpení tak bylo často vnímáno jako poselství vyšší moci a <strong>za konkrétní nemoci mohli také konkrétní bohové</strong>. Nicméně tyto neduhy měly také své fyzické příznaky. Došlo tak i na využití léčivých bylin a dalších lékařských postupů. Boha šlo rovněž usmířit správným rituálem nebo modlitbou.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/starovek-relief.jpg" alt="" class="wp-image-62836 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/starovek-relief.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/starovek-relief-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/starovek-relief-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/starovek-relief-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/starovek-relief-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Další složky tehdejšího <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/tag/lekarstvi/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">lékařství</a> se ovšem soustředily na praktickou znalost rostlin a bylinek společně s&nbsp;obecnými pravidly, jak se infekci vyhnout a léčit ji. I tak ale v&nbsp;tehdejší době prakticky <strong>neexistovala hranice mezi čistě lékařským a čistě magickým</strong> přístupem k&nbsp;léčbě pacienta. Několik specialistů se soustředilo pouze na léčení, a přestože se jejich povinnosti během času měnily, dovedli nemoc předvídat, zabránit jí nebo ji vyléčit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zadr-en-viru-pomoc-izolace">Zadržení viru pomocí izolace</h2>



<p>Společnost ve starověké Mezopotámii měla představu o chování nákazy, i když nepocházela z&nbsp;moderního lékařského pochopení mechanismu infekce. Několik příkladů poskytuje série <strong>dopisů z&nbsp;doby kolem roku 1775 před Kristem ze syrského města Mari</strong>. Král Zimri-Lim píše královně Shibtum o ženě, které byla soudem nařízena izolace kvůli nemoci. Ta se přesto dále setkává s&nbsp;dalšími ženami uvnitř královského paláce. Měla přitom jasný příkaz být o samotě.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/vychodni-metropole.jpg" alt="" class="wp-image-62842 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/vychodni-metropole.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/vychodni-metropole-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/vychodni-metropole-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/vychodni-metropole-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/vychodni-metropole-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„Teď dej přímý rozkaz a ujisti se, že nikdo nepije z&nbsp;poháru, z&nbsp;něhož pije ona, nikdo nesedí na židli, na které sedí a nikdo nespí v&nbsp;posteli, v níž ona spí.“ </em>Za takovým opatřením leží základní poznatek, a to <strong>že se nemoc může šířit z&nbsp;jednoho člověka na druhého</strong> fyzickým kontaktem nebo i osobními předměty. To se nicméně vztahovalo i na další formy utrpení, které z&nbsp;moderního lékařského hlediska nelze vnímat jako nakažlivé.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-izolace-voj-k-i-cel-ch-m-st">Izolace vojáků i celých měst</h2>



<p>Z&nbsp;několika pramenů víme, že bylo zcela normální uzavřít celá města postižená takovou epidemií. Některá zaříkávání dokonce naznačují, že bylo pomocí rituálu možné zabránit smrti. <strong>Jeho vrcholem bylo zapálení hromady roští.</strong> Zda bylo toto vypálení aktem očisty, nebo způsobem zvládnutí četných ztrát na životech, není jasné. Dopis z&nbsp;roku 1800 před Kristem je rozkazem krále svému synovi, aby v&nbsp;chrámu spálil brnění nemocných vojáků.</p>



<p>Z&nbsp;pozdějších dob máme také zprávy o očistě proti <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/tag/epidemie/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">epidemii</a> pomocí vykuřování. Byly tedy užívány konkrétní postupy k&nbsp;léčbě jednotlivce, stejně jako postupy při ochraně celého města, či dokonce státu. <strong>Tehdejší zkušenosti ústí v&nbsp;seznam znamení</strong>, která se dost možná vztahují i na moderní dobu. Jedno z&nbsp;nich například uvádí, že <em>„&#8230;tu bude vážná epidemie a jeden bratr nevstoupí do domu druhého bratra.“</em></p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaká výrazná šíření nemocí si pamatujete ještě před covidem-19?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenordic">Zdroj: <a href="https://sciencenordic.com/denmark-epidemic-history/epidemics-in-the-cradle-of-civilization/1758958" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNordic</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/epidemie-opatreni-staroveku/">Pandemie zasáhla celý moderní svět, nejde ovšem o nic nového. Jak k takovým událostem přistupovali ve starověku?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Objetí a doteky jsou pro nás daleko důležitější, než si většina lidí dokáže uvědomit. Rok bez jejich účasti má na člověka enormní dopady</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/role-doteku-pro-cloveka/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 04 Nov 2021 03:04:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[dotek]]></category>
		<category><![CDATA[kontakt]]></category>
		<category><![CDATA[pandemie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=40872</guid>

					<description><![CDATA[<p>Lidé jsou od přírody určeni k tomu, aby se navzájem dotýkali. Což je další důvod, proč mnozí tak trpěli právě v době pandemie a s ní spojených lockdownů.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pes může pro člověka udělat jen některé věci, jenže někdy to znamená celý svět. Během týdnů pandemie a prvních lockdownů se někteří psi nejspíše divili, proč je jejich majitelé neustále svírají v&nbsp;náručí. Jenže uzavírky a omezení veřejného kontaktu <strong>připravily populaci o tak základní věc, jakou je právě dotek</strong>. Objetí, podání ruky, nic z&nbsp;toho nějakou dobu neexistovalo. Jejich roli osvětluje<a href="https://www.fotopoulou.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow"> Dr. Katerina Fotopoulou</a> z&nbsp;londýnské univerzity.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-odv-k-touha-s-dl-c-v-podv-dom">Odvěká touha sídlící v&nbsp;podvědomí</h2>



<p>Chyběly nám vůně oblečení našich přátel a základní kontakt člověka s&nbsp;člověkem. Potřeba doteku v&nbsp;nás existuje hluboko pod vědomou potřebou. Celý náš koncept sebe samých je zrozen z&nbsp;doteku. Ještě daleko před narozením, <strong>když kolem v&nbsp;děloze proudí plodová voda</strong>, dovede nervový systém plodu rozlišit mezi vlastním tělem a tělem matky. Lidské tělo vybudovalo celý svůj aparát na základě doteků těch, kteří o něj pečovali.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/dotek-prsty-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-40886 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Nině Smith je 40 let a žije sama na jihu Londýna. V&nbsp;roce 2018 utrpěla zranění páteře a dlouhá rekonvalescence vyžadovala upoutání na lůžko. Lidé ji navštěvovali, jenže vzhledem k&nbsp;bolestem byly jakékoli doteky velmi obtížné. <strong>Měla nejspíš vynikající přípravu na první covidový lockdown</strong>. Jenže po šestí týdnech se její odhodlání zcela zhroutilo. Její dosavadní izolace ji totiž učinila mnohem zranitelnější, než by si kdy pomyslela.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nau-en-rutina-rozhodn-nesta">Naučená rutina rozhodně nestačí</h2>



<p>Snažila se udržet se pohromadě skrze denní rutiny, ale nebylo to možné. V&nbsp;určitém bodě se nemožnost jakéhokoli blízkého kontaktu s&nbsp;dalším člověkem stala čistým utrpením a mučením. Podle ní vláda drasticky nezvážila<strong> dopad prvních lockdownů na lidi, kteří žijí o samotě</strong>. Jakožto dospělí často nerozpoznáme důležitost doteku ani tehdy, když o tuto možnost přijdeme. Můžeme si uvědomit, že v&nbsp;našich životech něco chybí, ale ne vždy nám to dojde.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/rouska-rukavice-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-40895 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Jenže když je řeč o osamělých lidech a problému osamělosti coby stavu, často ignorujeme právě to očividné. Tito lidé zkrátka postrádají jakékoli doteky. Právě ty mají klíčový dopad na <strong>psychologické a tudíž i fyzické zdraví člověka</strong>. Pokud máme kolem sebe přátele a rodinu, pak se navzájem dotýkáme mnohem víc, než si vůbec uvědomujeme. V&nbsp;průměru máme například asi 5 přátel, kteří nám při problémech vždy „nabídnou rameno“.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pln-stejn-chov-n-jako-u-prim-t">Úplně stejné chování jako u primátů</h2>



<p>Toto dotekové chování je u nás totožné jako u primátů. Dokonce i ve velkých skupinách primátů jsou skupinky pěti nejlepších přátel a objevují se v&nbsp;každé vrstvě. Společně provádí tzv. vzájemnou péči o srst. Ta udržuje společnost tím, <strong>že redukuje starosti a stres na našich ramenou.</strong> Takovou péčí o srst je i lidská návštěva hospody, protože dochází k&nbsp;totožnému procesu. Není pak divu, že lidé popisují doteky slovy jako uklidnění, teplo a láska.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/rodina-priroda-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-40892 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>S&nbsp;postupující pandemií se mnoho z&nbsp;nás zkusí vyrovnat se stresem bez možnosti doteku. Všichni máme rozdílné potřeby a taky jinak nastavené hranice, takže <strong>ne všichni trpí nedostatkem osobního kontaktu</strong>. Někteří lidé dokonce objímání nesnáší a jejich blízcí to nesou velmi špatně. Ovšem naprostá absence doteků, hlavně při vypjatých emocích, odporuje tomu, co v&nbsp;sobě máme zafixováno ještě z&nbsp;let, kdy jsme neuměli ani mluvit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dotek-jako-ovlada-a-regul-tor-emoc">Dotek jako ovladač a regulátor emocí</h2>



<p>Dotek je modulátor, který dovede ovlivnit dopady bolesti i stresu, jak fyzického, tak emočního. Jeho dlouhodobý nedostatek vede k&nbsp;mnohem větší společenské úzkosti. Ještě větší problém je to v&nbsp;dobách silného stresu, <strong>například ztrátě práce nebo úmrtí blízké osoby</strong>. Doteky blízkých nám v&nbsp;takových chvílích umožňují se se náročnou situací lépe vypořádat, hlavně redukovat stresový hormon kortizol. I když na to nejsme zvyklí, potřebujeme to.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="683" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/lide-objimani-1024x683.jpg" alt="" class="wp-image-40889 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Tzv. hlad po doteku je signálem, že nedošlo k&nbsp;naplnění zcela elementární lidské potřeby. Jenže evoluce je na naší straně a mnoho vědců si je jisto, že jakmile se podmínky zase zlepší, velmi rychle se „oklepeme“. Bude to rozdílné, a to <strong>hlavně podle toho, jak dlouho byli lidé o samotě</strong>. Nejspíš se také vyskytne doba jisté nešikovnosti a nového ujasňování toho, co je komu příjemné. Jenže jako druh jsme se velmi dobře naučili se adaptovat na nové poměry.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Trpíte taky při absenci doteku, nebo je vám to jedno?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-theguardian">Zdroj: <a href="https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2021/jan/24/lost-touch-how-a-year-without-hugs-affects-our-mental-health" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheGuardian</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/role-doteku-pro-cloveka/">Objetí a doteky jsou pro nás daleko důležitější, než si většina lidí dokáže uvědomit. Rok bez jejich účasti má na člověka enormní dopady</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Experti na viry odhadují další scénář vývoje pandemie koronaviru. Čeká nás na podzim další kolo, nebo virus postupně vymizí?</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/budouci-vyvoj-koronaviru/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 26 Aug 2021 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Imunita]]></category>
		<category><![CDATA[pandemie]]></category>
		<category><![CDATA[výhled]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=24224</guid>

					<description><![CDATA[<p>Názory na vývoj pandemie nemoci covid-19 se liší podle toho, koho se zeptáte. Expert na viry soudí, že se virus stane endemickým.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pokud jste tipovali, že problém s nemocí covid-19 skončí záhy, nejspíš se radikálně pletete. Minimálně proto, že aktuálně se šířící varianta delta je zcela nový virus a její rozmach neustává. Je poměrně jasné, <strong>že nás čeká světové šíření právě této varianty</strong>, ostatně od jejího prvního výskytu se stihla dostat již do&nbsp;117 zemí světa. Její přenosnost je přitom aspoň dvakrát vyšší než u varianty alfa. Další vývoj pak předvídají nejrůznější počítačové modely.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vrchol-se-stovkami-tis-c-p-pad">Vrchol se stovkami tisíc případů</h2>



<p>V&nbsp;době, kdy bude její rozmach vrcholit, se mohou například Spojené státy setkat s&nbsp;počty až 450&nbsp;000 nových případů denně. Jenže ne každá predikce v&nbsp;tomto počtu souhlasí a konzervativnější modely dochází k&nbsp;počtu 29&nbsp;000 případů. Což je poměrně radikální rozdíl. <strong>Všechny predikce ovšem vycházejí z&nbsp;faktorů, které se mohou velmi rychle měnit</strong>. Jako třeba postoj lidí k&nbsp;nošení respirátorů nebo podstupování očkování. A jakýkoli odhad v&nbsp;dlouhodobém horizontu je prakticky nemožný.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/rouska-v-praci-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-24239 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Virologové se celkem shodují na tom, že delta varianta se ukáže jako mnohem závažnější než mutace, se kterými jsme se dosud mohli setkat. Právě kvůli její mnohem snazší šiřitelnosti <strong>bude hrát významnou roli pečlivé nošení ochranných pomůcek. </strong>Ani mladí lidé by tuto skutečnost neměli podceňovat. Při radikálním rozvolňování se kvůli deltě mohou státy opět setkat s&nbsp;masivní vlnou nových nákaz. Pouhou vakcinací se asi k&nbsp;vytoužené kolektivní imunitě nedostaneme.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-lep-ovladatelnost-mal-ch-vln">Lepší ovladatelnost malých vln</h2>



<p>Na postupující vakcinaci je pozitivní to, že nová ohniska mohou být skutečně lokální, což usnadňuje koordinaci zákroků. Ovšem kolektivní imunita, díky které by takové lokální výskyty samy „vyšuměly“, se začíná jevit jako fantazie. Pokud populace dosáhne <strong>plné proočkovanosti, skončí aspoň celosvětový pandemický režim</strong>. To znamená konec jakéhokoli zvláštního zasahování covidu-19 do našich životů a běžného fungování.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="668" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/centrum-vakcinace-1024x668.jpg" alt="" class="wp-image-24233 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Je dost možné, že v&nbsp;takové situaci se koronavirus stane endemickou chorobou. Přidá se tak ke svým bratrancům, kteří způsobují normální nachlazení. Pandemie tedy neskončí vyhlazením viru, jak se mnozí dříve domnívali, ale jeho asimilací do našich životů. Ovšem asimilací coby<strong> nemoci, se kterou si poradíme, nebude vyžadovat hospitalizaci a nebude rizikem</strong>. I když bude pak virus nadále putovat mezi lidmi, bude ho mnohem méně a bude mnohem slabší.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-eatthis">Zdroj: <a href="https://www.eatthis.com/news-experts-covid-future-prediction/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">EatThis</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/budouci-vyvoj-koronaviru/">Experti na viry odhadují další scénář vývoje pandemie koronaviru. Čeká nás na podzim další kolo, nebo virus postupně vymizí?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Surikaty se po návratu návštěvníků do Zoo zřetelně radují. Konec pandemie a otevření institucí potěšilo nejen lidi</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/surikaty-se-po-navratu-navstevniku-do-zoo-zretelne-raduji-konec-pandemie-a-otevreni-instituci-potesilo-nejen-lidi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 12 Jun 2021 03:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[pandemie]]></category>
		<category><![CDATA[Surikaty]]></category>
		<category><![CDATA[zoo]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=6420</guid>

					<description><![CDATA[<p>Zatímco s tučňáky to výrazněji nehnulo, surikaty byly návratem dvounohých návštěvníků zoo viditelně nadšené.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když lidé zaplavili svou zoo v&nbsp;Jižní Africe poté, co opadly měsíce lockdownu, tučňáky to evidentně nezajímalo. Surikaty však, na rozdíl od nich, návratem dvounožců viditelně pookřály a měly lepší náladu. Když se lidé objevili,<strong> surikaty si mnohem více hrály mezi sebou</strong>. Badatelé zkoumali jejich chování předtím a poté, co byla zoo znovuotevřena v&nbsp;Británii a Jižní Africe, aby zjistili, jak je uzavření poznamenalo.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nad-en-n-vrat-do-star-ch-kolej-po-samotce">Nadšený návrat do starých kolejí po samotce</h2>



<p>Nelze se přesně dopátrat toho, co zvířata cítí, ale pozitivní chování surikat, kterého si pozorovatelé všimli, je naprosto zřetelné: více sociální interakce mezi zvířaty i lidmi celkem jasně ukazuje, že návrat návštěvníků byl jednoznačně pozitivní. <strong>Zoo či akvaparky navštěvuje po celém světě každoročně více jak 700 milionů lidí</strong>. Jenže pandemie donutila obě strany náhle zavřít brány a zvířata zůstala sama jen se svými ošetřovateli.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="713" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/chimpanzee-3703230-1280-1024x713.jpg" alt="" class="wp-image-6417 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/chimpanzee-3703230-1280-1024x713.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/chimpanzee-3703230-1280-300x209.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/chimpanzee-3703230-1280-768x535.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/chimpanzee-3703230-1280-720x501.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/chimpanzee-3703230-1280-450x313.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/chimpanzee-3703230-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Ti časem začali hlásit, že zvířata bez společnosti trpěla a postrádala své „lidské kamarády“. Konstatovala to zoo na Novém Zélandu, a zoo v&nbsp;Singapuru brala tučňáky na procházky, aby neztratili povědomí o lidech. <strong>Vědce tyto příhody dovedly k&nbsp;zájmu o to</strong>, jak se zvířata cítí během uzavření, protože zoologické zahrady obvykle nejsou uzavřeny na tak dlouhou dobu, což poskytlo unikátní příležitost pro studium chování zvířat v&nbsp;osamění.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nov-vhled-do-chov-n-zv-at-v-zajet">Nový vhled do chování zvířat v zajetí</h2>



<p>Materiálem zásobovali vědce přímo ošetřovatelé, kteří chování svých svěřenců zaznamenávali. Zvířata se věnovala hledání potravy, hře a vzájemné péči, jako obvykle. Po návratu návštěvníků <strong>byly například surikaty při těchto činnostech znatelně živější</strong>. Měly se ovšem také více na pozoru, pokud návštěvníci po znovuotevření déle setrvali v&nbsp;bližších pozorovacích místech. Tučňákům bylo obecně jedno, jestli kolem nějací návštěvníci jsou, či nikoli.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="768" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/emperor-penguins-429128-1280-1024x768.jpg" alt="" class="wp-image-6415 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/emperor-penguins-429128-1280-1024x768.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/emperor-penguins-429128-1280-300x225.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/emperor-penguins-429128-1280-768x576.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/emperor-penguins-429128-1280-720x540.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/emperor-penguins-429128-1280-450x338.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/emperor-penguins-429128-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Studie se stala pilotním projektem delšího výzkumu vlivu samotných návštěvníků na zvířata v&nbsp;zoo a jejich chování. Jako každá dobrá studie se i tato projevila tím, že<strong> otevírá další široké spektrum otázek, které by bez pandemie a souvisejících opatření</strong> nejspíše nikdy nevyvstalo. Otevírá tak pole pro další bádání i lepší porozumění zvířatům, a nám dává možnost zlepšit jejich prostředí a lépe se s&nbsp;nimi jako druh s&nbsp;druhem propojit.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-live-science">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/zoo-animals-react-to-visitors-after-lockdown.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Live Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/surikaty-se-po-navratu-navstevniku-do-zoo-zretelne-raduji-konec-pandemie-a-otevreni-instituci-potesilo-nejen-lidi/">Surikaty se po návratu návštěvníků do Zoo zřetelně radují. Konec pandemie a otevření institucí potěšilo nejen lidi</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Viry, které podle vědců mohou spustit další pandemii</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/viry-ktere-podle-vedcu-mohou-spustit-dalsi-pandemii/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 04 May 2021 08:31:32 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[hodnocení]]></category>
		<category><![CDATA[pandemie]]></category>
		<category><![CDATA[Virus]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=8225</guid>

					<description><![CDATA[<p>Termín pandemie ovládl v posledních dvou letech prakticky veškeré dění na planetě. Jenže jednou to vůbec skončit nemusí.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pandemie koronaviru je něco, po čem svět už nikdy nebude takový, jako dřív. Jenže současně s&nbsp;řešením a rozbory koronaviru se <strong>objevují zkazky a odhady toho, co bude mít na svědomí pandemii příští</strong>. Podle vědců by to mohl být taky některý z&nbsp;těchto virů, které nový nástroj oznámkoval podle jejich potenciálu přenosnosti ze zvířete na člověka a způsobit stejný zásah populace jako právě v&nbsp;této době všudypřítomný koronavirus.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-koronavirus-jako-prvn-pandemie-v-ad">Koronavirus jako první pandemie v&nbsp;řadě?</h2>



<p>Koronavirus SARS-Co2 je nejnovější patogen schopný „přelití“ ze zvířete na člověka, ale ve zvířecí říši existují stovky tisíc dalších virů, které v&nbsp;nich mutují a mají podobnou rizikovost. <strong>Nástroj jménem SpillOver v&nbsp;základě vytváří volně přístupný seznam</strong>, který mohou využít další vědci, politici a zdravotní úředníci pro monitoring či předvýrobu vakcín, které by mohly zabránit podobnému výbuchu nákazy jako u koronaviru.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-vzorky.jpg" alt="" class="wp-image-8232 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-vzorky.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-vzorky-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-vzorky-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-vzorky-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-vzorky-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-vzorky-720x481.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-vzorky-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-vzorky-450x300.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Asi 250 z&nbsp;těchto virů je známo jako „zoonotické“ tedy už měly případ přenosu ze zvířete na člověka a asi 500&nbsp;000 dalších má k&nbsp;přenosu schopnosti. <strong>Ovšem ne u každého tohle hrozí, proto vytvořil vědci toto rizikové hodnocení</strong>. Seznam hodnotí 32 faktorů viru a jeho hostitele, například druh zvířete, četnost interakce s&nbsp;člověkem a výskyt viru v&nbsp;oblasti výskytu zvířete. Následně vědci ohodnotili 887 virů nacházejících se v&nbsp;divočině.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dvan-ct-nejrizikov-j-ch-ke-sledov-n">Dvanáct nejrizikovějších ke sledování</h2>



<p>Dvanáctka nejrizikovějších jsou ony zoonotické patogeny s&nbsp;virem lassa na prvním místě, SARS-CoV-2 jako druhým a ebolou na bronzové pozici. <strong>Hlavním hostem pro lassu jsou krysy a ebola sídlí nejspíš v&nbsp;netopýrech</strong>. Hlavní hostitel SARS-CoV-2 je neznámý, ovšem virus napadá norky, lvy a tygry. Vědci takový výsledek očekávali a použili to jako ověření funkčnosti této rizikové diagnostiky. Ale proč se SARS-Cov-2 neobjevil hned na prvním místě?</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-oblek.jpg" alt="" class="wp-image-8227 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-oblek.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-oblek-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-oblek-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-oblek-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-oblek-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-oblek-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-oblek-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/laborator-oblek-450x300.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Podle vědců určuje nástroj budoucí hrozby a právě o aktuálním koronaviru ještě mnoho důležitých věcí nevíme, jako například právě počet druhů, které umí infikovat. <strong>Čím více informací bude známo, tím výše v tomto seznamu se může umístit.</strong> SpillOver je komunitní platforma, která dovoluje vědcům sdílet data o již známých virech a přidávat další, takže rizikovost se průběžně mění s rostoucím povědomím o všech „členech“ seznamu.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/spillover-virus-ranking-tool.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Livescience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/viry-ktere-podle-vedcu-mohou-spustit-dalsi-pandemii/">Viry, které podle vědců mohou spustit další pandemii</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Vědci se snaží nalézt odpověď, zda koronavirus vznikl v laboratoři nebo v přírodě. Mají první zjištění</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/vedci-se-snazi-nalezt-odpoved-zda-koronavirus-vznikl-v-laboratori-nebo-v-prirode-maji-prvni-zjisteni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 17 Feb 2021 19:17:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[Koronavirus]]></category>
		<category><![CDATA[pandemie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=1861</guid>

					<description><![CDATA[<p>Analýza provedená americkými vědci potvrzuje, že není možné, aby SARS-CoV-2 byl vytvořen uměle, obsahuje totiž dosud neznámé složky, které jsou důkazem jeho přírodního původu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Mezinárodní tým vědců provedl analýzu SARS-CoV-2 a dalších příbuzných koronavirů, která potvrdila, že tento nový typ viru způsobující pandemii, nevznikl manipulací v laboratoři, ale vznikl přirozenou cestou. Jeho molekulární struktura je jedinečná, podobá příbuzným virům netopýrů.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Odlišná molekulární struktura viru</h2>



<p>Studie provedená výzkumníkem infekčních nemocí Kristianem Andersenem a dalšími vědci potvrdila, že genetické složení viru SARS-CoV-2 má přirozený původ a <strong>nebyl tedy vytvořen v laboratoři a rovněž nebyl záměrně zmanipulován</strong>. Molekulární struktura SARS-CoV-2 se od dalších známých koronavirů podstatně liší a podobá se příbuzným virům, které byly teprve nedávno identifikovány u šupinatých mravenečníků zvaných luskouni, což je důkaz, že virus pochází z přírody.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="576" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/covid-19-vyvinuti-evoluce-1024x576.jpg" alt="" class="wp-image-2869 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/covid-19-vyvinuti-evoluce-1024x576.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/covid-19-vyvinuti-evoluce-450x253.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/covid-19-vyvinuti-evoluce-150x84.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/covid-19-vyvinuti-evoluce-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/covid-19-vyvinuti-evoluce-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/covid-19-vyvinuti-evoluce-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/covid-19-vyvinuti-evoluce-300x169.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/covid-19-vyvinuti-evoluce.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Zkoumání covidu-19 stále pokračuje</figcaption></figure>



<p>Na sociálních sítích objevily dezinformace o tom, že vir unikl z laboratoře ve Wu-chanu pro testování nových virů. <strong>Někteří dezinformátoři také tvrdili, že vir je biologická zbraň vyvinutá Američany</strong>. František Vrabel ze společnosti Semantic Vision však uvedl, že za šířením této dezinformace stojí Rusko.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Šíření nákazy ze zvířete na člověka</h2>



<p>Vědci si původně mysleli, že se virus šíří opakovanými infekcemi, které se přenáší ze zvířat na trhu s mořskými plody v čínském Wu-chanu na člověka, a <strong>poté se rozšíří mezi lidmi</strong>. Analýza od jiných vědců od té doby naznačuje, že virus pravděpodobně vyskočil ze zvířete na člověka jen jednou, a přibližně od poloviny listopadu se rozšířil do celého světa.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="576" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/covid-19-evoluce-1024x576.jpg" alt="" class="wp-image-2872 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/covid-19-evoluce-1024x576.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/covid-19-evoluce-300x169.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/covid-19-evoluce-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/covid-19-evoluce-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/covid-19-evoluce-450x253.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/covid-19-evoluce.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Covid-19 má dnes mnoho dalších mutací</figcaption></figure>



<p>Americký tým vědců, který vedl Kristian Andersen provedli analýzu viru, uvedl, že podle něj bylo &#8222;téměř přes noc&#8220; jasné, že virus nevytvořil člověk, protože <strong>má složky lišící se od dříve známých virů</strong>, takže musely pocházet z neznámého viru nebo virů v přírodě. Ostatní vědci souhlasí. &#8222;Nevidíme absolutně žádné důkazy o tom, že byl virus vytvořen nebo úmyslně uvolněn,&#8220; říká Emma Hodcroft, molekulární epidemioložka.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/vedci-se-snazi-nalezt-odpoved-zda-koronavirus-vznikl-v-laboratori-nebo-v-prirode-maji-prvni-zjisteni/">Vědci se snaží nalézt odpověď, zda koronavirus vznikl v laboratoři nebo v přírodě. Mají první zjištění</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Pandemie má i svá pozitiva – aktuální vědecká data poukazují na její příznivý dopad na ovzduší</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/pandemie-ma-i-sva-pozitiva-aktualni-vedecka-data-poukazuji-na-jeji-priznivy-dopad-na-ovzdusi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 08 Jan 2021 16:12:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[Koronavirus]]></category>
		<category><![CDATA[pandemie]]></category>
		<category><![CDATA[Příroda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=925</guid>

					<description><![CDATA[<p>Miliony lidí po celém světě tráví většinu času ve svých domovech, což může mít za následek zhoršení jejich psychického zdraví. Současný stav s sebou však nese i řadu pozitiv, restrikce a s nimi spojený snížený pohyb obyvatel se odrážejí i v množství skleníkových plynů v ovzduší.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<h2 class="wp-block-heading">Ovzduší čistější než při minulých krizích</h2>



<p>Zatímco stále větší procento lidí přichází o práci a jistotu výdělku, mezinárodní tým vědců z&nbsp;nejprestižnějších světových univerzit na základě svých měření odhalil, že míra oxidu uhličitého v&nbsp;ovzduší je na historicky nízké úrovni. Oproti minulému roku poklesla o 1551 milionů tun. Tento propad je rozsáhlejší než ten, jenž nastal v&nbsp;důsledku ekonomické krize z&nbsp;roku 2008 či olejové krize, jež pozastavila svět v&nbsp;roce 1979. A co víc – míra CO<sub>2 </sub>nebyla tak nízko ani v&nbsp;průběhu druhé světové války.&nbsp;</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="522" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/industry-611668_1280-1024x522.jpg" alt="" class="wp-image-948 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/industry-611668_1280-1024x522.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/industry-611668_1280-300x153.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/industry-611668_1280-768x392.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/industry-611668_1280-720x367.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/industry-611668_1280-450x230.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/industry-611668_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Ovzduší se výrazně vyčistilo</figcaption></figure></div>



<p>V&nbsp;průběhu dubnových restrikcí klesla míra znečištění o 16.9 %. Za celou první vlnu tedy došlo k&nbsp;takovému snížení emisí, k&nbsp;němuž dochází o nejvýznamnějších svátcích, během nich se tak děje pouze krátkodobě. Oproti tomu se pandemie, jež zpomalila dění celého letošního roku, postarala o snížení dlouhodobějšího rázu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Koronavirus a ekonomika</h2>



<p>Studie, jež byla publikována v akademickém&nbsp;magazínu Nature Communications poukazuje také na to, na kterých částí světové ekonomiky se pandemie nemoci covid-19 dotkla nejintenzivněji.&nbsp;</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="576" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/industry-4562396_1280-1024x576.jpg" alt="" class="wp-image-945 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/industry-4562396_1280-1024x576.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/industry-4562396_1280-300x169.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/industry-4562396_1280-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/industry-4562396_1280-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/industry-4562396_1280-450x253.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/industry-4562396_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Ve velkých městech je o problém méně</figcaption></figure></div>



<p>Nejsilnější dopady měla současná omezení na oblast dopravy. Řada firem byla nucena přizpůsobit své fungování tak, aby její zaměstnanci mohli vykonávat práci z&nbsp;domova. To mělo za následek celosvětové snížení emisí spojených s&nbsp;přepravou do zaměstnání o celých 40 %. Naopak v oblasti energetiky byl zaznamenán emisní propad o 22 %, podíl průmyslu na znečištění klesl o 17 %.</p>



<p>Tato rozsáhlá studie, během níž byla analyzována data posbíraná z&nbsp;31 zemí světa nám, kromě alespoň částečného uklidnění, poskytuje i bližší náhled na celou problematiku týkající se klimatické krize. V&nbsp;důsledku toho se nabízí otázka, které kroky je třeba učinit, abychom globální oteplování způsobené lidskou činností co nejefektivněji zpomalili.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/pandemie-ma-i-sva-pozitiva-aktualni-vedecka-data-poukazuji-na-jeji-priznivy-dopad-na-ovzdusi/">Pandemie má i svá pozitiva – aktuální vědecká data poukazují na její příznivý dopad na ovzduší</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
