Sociální odloučení a izolace byly použity jako prostředek boje s chorobami už ve starověku. Tehdejší národy používaly dosti podobná opatření jako my dnes.
Epidemie jsou jako příliv a odliv, jak přišly, tak časem zase odejdou. Ačkoli je covid-19 zatím posledním lístečkem na košatém stromku historie lékařství, rozhodně se nejedná o první případ. Ve starověké Mezopotámii (dnešní Irák a Sýrie) byly postaveny první světové metropole ve 4. – 3. tisíciletí před Kristem. Šíření různých nákaz se tím urychlilo do takové míry, jakou tehdejší obyvatelstvo neznalo.
Mezi městem a venkovem
Dávné kontakty obyvatel by se daly nejlépe popsat jako příležitostná setkání malých venkovských komunit. Jenže s vzestupem velkých měst začali lidé žít mnohem blíž jeden druhému a také na sobě navzájem mnohem více záviseli. Společnost byla najednou ve stavu prakticky neustálého fyzického kontaktu a dalších forem setkávání. Proto není divu, že psané záznamy z Mezopotámie poskytují vhled do první epidemie v historii celé civilizace.
Šíření nákazy v této aglomeraci bylo jednoduše zachyceno jako „případy mrtvých“, ačkoli se objevují i termíny jako „mor“ nebo „pohroma“. Mezi desítkami tisíc kamenných tabulek popsaných během posledních dvou tisíciletí před Kristem najdeme hojnost informací ohledně tehdejších opatření proti epidemiím. Preventivní rituály proti těmto děsivým úkazům jsou svědectvím o šíření mezi lidmi i zvířaty. Nákazy zasahovaly celá města, chovy zvířat i vojenské posádky.
Zásah rozzlobené vyšší moci
Podle mnoha záznamů způsobovali tyto pohromy pravidelně bohové tím, že se dotýkali nešťastných, požírali je nebo jinak uchvacovali. Utrpení tak bylo často vnímáno jako poselství vyšší moci a za konkrétní nemoci mohli také konkrétní bohové. Nicméně tyto neduhy měly také své fyzické příznaky. Došlo tak i na využití léčivých bylin a dalších lékařských postupů. Boha šlo rovněž usmířit správným rituálem nebo modlitbou.
Další složky tehdejšího lékařství se ovšem soustředily na praktickou znalost rostlin a bylinek společně s obecnými pravidly, jak se infekci vyhnout a léčit ji. I tak ale v tehdejší době prakticky neexistovala hranice mezi čistě lékařským a čistě magickým přístupem k léčbě pacienta. Několik specialistů se soustředilo pouze na léčení, a přestože se jejich povinnosti během času měnily, dovedli nemoc předvídat, zabránit jí nebo ji vyléčit.
Zadržení viru pomocí izolace
Společnost ve starověké Mezopotámii měla představu o chování nákazy, i když nepocházela z moderního lékařského pochopení mechanismu infekce. Několik příkladů poskytuje série dopisů z doby kolem roku 1775 před Kristem ze syrského města Mari. Král Zimri-Lim píše královně Shibtum o ženě, které byla soudem nařízena izolace kvůli nemoci. Ta se přesto dále setkává s dalšími ženami uvnitř královského paláce. Měla přitom jasný příkaz být o samotě.
„Teď dej přímý rozkaz a ujisti se, že nikdo nepije z poháru, z něhož pije ona, nikdo nesedí na židli, na které sedí a nikdo nespí v posteli, v níž ona spí.“ Za takovým opatřením leží základní poznatek, a to že se nemoc může šířit z jednoho člověka na druhého fyzickým kontaktem nebo i osobními předměty. To se nicméně vztahovalo i na další formy utrpení, které z moderního lékařského hlediska nelze vnímat jako nakažlivé.
Izolace vojáků i celých měst
Z několika pramenů víme, že bylo zcela normální uzavřít celá města postižená takovou epidemií. Některá zaříkávání dokonce naznačují, že bylo pomocí rituálu možné zabránit smrti. Jeho vrcholem bylo zapálení hromady roští. Zda bylo toto vypálení aktem očisty, nebo způsobem zvládnutí četných ztrát na životech, není jasné. Dopis z roku 1800 před Kristem je rozkazem krále svému synovi, aby v chrámu spálil brnění nemocných vojáků.
Z pozdějších dob máme také zprávy o očistě proti epidemii pomocí vykuřování. Byly tedy užívány konkrétní postupy k léčbě jednotlivce, stejně jako postupy při ochraně celého města, či dokonce státu. Tehdejší zkušenosti ústí v seznam znamení, která se dost možná vztahují i na moderní dobu. Jedno z nich například uvádí, že „…tu bude vážná epidemie a jeden bratr nevstoupí do domu druhého bratra.“
Jaká výrazná šíření nemocí si pamatujete ještě před covidem-19?
Zdroj: ScienceNordic
Technika
|
PŘEČTENÍ: 11429
