Od dávných morů až po dnešní koronavirus: Jak lidstvo zvládalo morové rány, epidemie a pandemie všeho druhu?

Spolu s dalšími současnými krizemi zůstává i koronavirus světovým problémem. Nejde ovšem zdaleka o nejnebezpečnější virus, který lidstvo potkal.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

V době, kdy je koronavirus skloňován prakticky denně, je podstatné si připomenout i další globální pandemie. Vyjde totiž najevo, že situace není rozhodně nová, a navíc není zdaleka tak děsivá jako dřívější pandemie. Ty si vyžádaly tisíce i miliony životů, což je bohužel nevyhnutelná okolnost. Všechny infekce, i ty neuvedené, nakonec ustoupily a v některých případech byly dokonce poraženy. To dává naději i pro aktuální situaci.

Epidemie v prehistorické době

Asi kolem roku 3000 před Kristem zdecimovala záhadná choroba celý region v Číně. Archeologové objevili domy doslova nacpané kostrami, možná jde o prvopočátek všech pandemií. Tato infekce byla totiž smrtelná doslova pro každého a šířila se extrémně rychle. V letech 430–426 před Kristem se zabíjel athénský mor, jehož původce zůstává stále otázkou. Dle současných poznatků se jako nejpravděpodobnější příčina jeví břišní tyfus.

iZdroj fotografie: Pxhere

Odhaduje se, že epidemii padlo za oběť na 100 000 lidí, na starověké poměry opravdu hodně, více než si vyžádala válka Athén a Sparty. Antoninský mor (165–180) se odehrál za doby Římského impéria a dodnes se přesně neví, co za nemoc to vlastně bylo, dost možná se jednalo o neštovice. Vyžádal si asi 5 milionů životů a přinesla ho armáda společně s válečnými trofejemi. Smrtelná nemoc nešetřila ani vojáky, ani civilisty.

Epidemie se jmény císařů či kněží

V historii starých epidemií je mnoho prázdných míst a jedním z nich je Cypriánův mor z let 250–271. Zuřil několik let, přesná infekce je dodnes neznámá a zemřel na něj nejméně milion lidí. Justiniánský mor v letech 541–750 je první oficiální a dostatečně zdokumentovanou pandemií v historii. Propukl za vlády císaře Justiniána I. a zachvátil celý tehdejší civilizovaný svět na 200 let. Jednalo se o dýmějový mor, jehož obětí bylo dle odhadů na 90 milionů.

Černá smrt z krátkého období 1346–1353 je dost možná nejslavnější v historii. Zemřelo během ní až 200 milionů lidí, tedy 60 % světové populace. Krom nejvyšší úmrtnosti byla pandemie impulsem pro silný technologický i politický rozvoj celé Evropy. Virová hemoragická horečka „cocoliztli“ v Mexiku má jméno po aztéckém bohovi, které znamená „škůdce“. Podle mnoha hlasů šlo však o tyfus, i tak zemřelo 15 milionů lidí.

Nejen Amerika a Londýn

Americký mor z 16. století je souhrnem několika epidemií na západní polokouli. Šlo o infekce zavlečené Evropany, které vyhladily až 90 % domorodců. To byl také důvod kolapsu Inků a Aztéků. Velký londýnský mor v letech 1665–1666 si vyžádal 100 000 životů a na jeho konci přišel ještě Velký požár Londýna. Většina města během 4 dnů padla. O rok déle trval marseillský mor, který začal v přístavu a stál život nejméně 100 000 lidí.

iZdroj fotografie: Depositphotos

O 50 let později si stejný počet životů vyžádala epidemie v Moskvě. Infekce přišla ze severní oblasti Černého moře během rusko-turecké války. Nemoc pomohlo potlačit i poražení souvisejících nepokojů. Nejspíš nejpodrobněji zachycenou pandemií je cholera v 19. století. Sestávala ze tří ohnisek, jejichž trvání od roku 1816 s přestávkami do roku 1860 pokrylo většinu století. Počet obětí se vyšplhal nejméně na milion a sto tisíc, zasažena byla Evropa, Amerika i Asie.

Rány modernější doby

Třetí morová pandemie (1855–1960) roznesla nákazu na všechny obydlené kontinenty. Počet obětí není znám, jen v Číně to bylo přes 12 milionů. Na neštovice zemřelo v letech 1877–1977 přes půl miliardy lidí po celém světě, nemoc byla poražena vynálezem speciální vakcíny. Pandemie „asijské“ nebo „ruské chřipky“ si v letech 1889–1890 vyžádala přes milion životů. Nejsilnější co do počtu mrtvých přímo na chřipku je pandemie španělské chřipky.

Už více než 50 let bojuje svět s virem HIV, který si od roku 1980 vyžádal více než 35 milionů obětí. Jedna z nejsmrtelnějších a poměrně nedávných pandemií byla africká ebola, se kterou místní neměli žádné zkušenosti. Díky mezinárodní spolupráci se ji podařilo zastavit, i tak zemřelo víc jak 11 000 lidí. Seznam ovšem pokračuje a nejnovější pandemii způsobuje koronavirus SARS-CoV-2, který zasáhl všechny obydlené kontinenty planety.

Jaký bude podle vás vývoj koronaviru v dalších letech?

Zdroj: ScienceDirect

Diskuze Vstoupit do diskuze
69 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Co s tělem udělá šálek kávy po 10, 20, 40 minutách až po 6 hodin. Organismus reaguje v jasných fázích
Události247.cz
Události247.cz
Šéf Kremlu jako bezmocný stařík: Putin měl opravdu potupnou nehodu
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
Turecko vstupuje do války na Ukrajině a dodává jí nejmodernější raketomety: cíl zasáhnou téměř vždy, dokonce i v pohybu
adbz.cz
adbz.cz
Bez kreditky už se do krájení nepouštím. Kuchyňský hack mi doporučila moje kamarádka