<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>onemocnění &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/onemocneni/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Wed, 25 Feb 2026 12:02:09 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>onemocnění &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Torze žaludku u psa je velký strašák. Projevuje se nenápadně, o to zničující jsou následky. Zabraňte úmrtí včas</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/projevy-gdv-u-psa/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 30 Aug 2025 03:27:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[onemocnění]]></category>
		<category><![CDATA[Pes]]></category>
		<category><![CDATA[Žaludek]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=56318</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tento syndrom je znám také jako GDV. Pro pochopení tohoto onemocnění je nejdříve potřeba se seznámit s architekturou psího zažívání.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kočky i psi jsou masožravci a jejich žaludek je jednoduchý s&nbsp;jednou komorou. Jeho objem u středně velkého psa je 1 – 9 litrů. <strong>Značná část se dotýká jater, tíhne ke slezině a také tenkému střevu</strong>. Rozlišujeme na něm malé i velké zakřivení, vrátník (pokračuje do tenkého střeva) a kardii (či česlo) kam ústí jícen. V&nbsp;dutině není žaludek jen volně položen, má tzv. závěs a fixují ho dva krátké vazy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zna-n-ohro-en-hlavn-velk-ch-plemen">Značné ohrožení hlavně velkých plemen</h2>



<p><a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/historie-skotskeho-mostu-smrti/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Některá plemena</a> jsou kvůli hlubokému a úzkému tvaru žaludku predisponována k&nbsp;chorobám. První místo zabírá německá doga, následuje například boxer, vlčák, dobrman nebo rotvajler. <strong>U středních plemen mají problémy baseti a šarpejové</strong>. Diagnóza byla však popsána i u jezevčíka či kočky. Větší riziko hrozí středně starým až starším a náchylnější jsou víc psi než feny. Pokud jí pes hltavě a rychle, jeho riziko GDV je též vyšší.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="664" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/retrivr-hlava.jpg" alt="" class="wp-image-56330 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/retrivr-hlava.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/retrivr-hlava-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/retrivr-hlava-768x510.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/retrivr-hlava-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/retrivr-hlava-720x478.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Vznik tohoto problému je souhrou několika okolností. Nejdřív je narušena funkce krkání a také mechanismu vyprázdnění žaludku. Ten se při naplnění tekutinou spolu s plynem výrazně <strong>roztáhne a pak jednoduše rotuje kolem vlastní osy</strong>. V&nbsp;počáteční fázi stěžuje zvířeti dýchání, navíc tlakem na žíly klesá srdeční výdej. Svalovina srdce je tudíž nedokrvená s čímž přichází arytmie. To se zpětně odráží na neprokrvení žaludku, jehož stěna odumírá a přesunuje se.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvn-symptomy-gdv-u-psa">První symptomy GDV u psa</h2>



<p>Nemoc se projevuje obvykle už pár hodin po krmení. Zvíře je netečné, sténá, slintá, rychle dýchá. Snaží se zvracet, ale jde z&nbsp;něj jen bílá pěna. Velmi rychle se projeví nahrbený postoj a právě zvětšení žaludku<strong>. V&nbsp;případě plné torze upadá rychle do šoku se zrychleným dechem a slabým pulsem</strong>. Při podezření okamžitě <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/vysvetleni-casteho-chovani-psu/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">kontaktujte veterináře</a>, jde totiž o minuty. Jde o perakutní stav, který i při včasném zásahu končí ve 40 % případů úhynem zvířete.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/pes-v-okne-auta.jpg" alt="" class="wp-image-56327 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/pes-v-okne-auta.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/pes-v-okne-auta-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/pes-v-okne-auta-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/pes-v-okne-auta-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/pes-v-okne-auta-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Při příjezdu do ordinace je provedeno rychlé vyšetření, dojde k&nbsp;infusi pro potlačení šoku, následují léky na bolest a antibiotika<strong>. Jehlou přes stěnu je odstraněn vzduch u největšího vyklenutí, tzv. dekomprese žaludku</strong>. Jakmile je pes stabilizován, dojde na RTG vyšetření kvůli potvrzení právě GDV. Chirurgicky je odsát vzduch, žaludek je vrácen do přirozené polohy a zkontrolován stav jeho stěn spolu se slezinou.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prevence-mo-n-ho-v-skytu-gdv-syndromu">Prevence možného výskytu GDV syndromu</h2>



<p>Kupujete-li štěně rizikového plemena, informujte se u majitele, zda k&nbsp;výskytu GDV už nedošlo u příbuzných. Každý majitel takového druhu by se měl důkladně seznámit s&nbsp;příznaky a postupem. Obecně pro psy platí, <strong>že je ideální</strong> <strong>pravidelný režim a rovnoměrná zátěž včetně krmení</strong>. Pokud dojde k&nbsp;narušení tohoto rytmu, raději nechte zvíře vyhladovět – je to lepší možnost než více krmiva najednou. Pak pomalu vracejte stravu na původní dávku.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="672" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/clovek-se-psem-v-trave.jpg" alt="" class="wp-image-56324 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/clovek-se-psem-v-trave.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/clovek-se-psem-v-trave-320x215.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/clovek-se-psem-v-trave-768x516.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/clovek-se-psem-v-trave-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/clovek-se-psem-v-trave-720x484.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Jestli velké nebo obří plemeno, krmte psa dvakrát i víckrát denně, nikoli jednou velkou dávkou. Dvě hodiny před a po krmení také omezte zvířeti zátěž, stres a vzrušení. <strong>Po jídle kontrolujte stav zvířete</strong>. Jako ochranný zákrok je hlavně v&nbsp;zahraničí preferováno přišití žaludku k&nbsp;břišní stěně, orgán je tak fixován. Tuto operaci lze spojit například s&nbsp;kastrací feny nebo jinou operací – po poradě s&nbsp;lékařem.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Na jaké choroby nejčastěji trpí váš pes?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-animalemergencyservice">Zdroj: <a href="https://blog.animalemergencyservice.com.au/gdv-in-dogs" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">AnimalEmergencyService</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/projevy-gdv-u-psa/">Torze žaludku u psa je velký strašák. Projevuje se nenápadně, o to zničující jsou následky. Zabraňte úmrtí včas</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Polykat, či nepolykat během orálního styku? Jedno ze základních dilemat si vzali vědci do hledáčku</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/rizika-prinosy-polykani-semene/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 21 Aug 2025 03:53:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[onemocnění]]></category>
		<category><![CDATA[sex]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=60187</guid>

					<description><![CDATA[<p>Felace je poměrně populární kratochvíle jak u lidí, tak i zvířat. Jenže dohra této praktiky je někdy problematická a může vyústit i v konflikty.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pro ty, kteří se oddávají laskání mužského pohlavního údu, je otázka vyplivnutí nebo spolknutí v&nbsp;určitý moment zcela akutní. Je proto namístě se podívat podrobněji na <strong>vědeckou stránku semena a na tomto základě se rozhodnout pro další postup</strong>. Argumentem pro spolknutí <a href="https://link.springer.com/article/10.1023%2FA%3A1015257004839" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">může být studie uveřejněná v&nbsp;roce 2002</a>, která v&nbsp;něm našla některé hormony podporující duševní zdraví člověka. Přes určitou problematičnost šlo o zajímavé závěry.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-studie-s-diskutabiln-m-p-nosem">Studie s&nbsp;diskutabilním přínosem</h2>



<p>Badatelé ovšem připustili, že účastnice studie obdržely semeno vaginálně, nikoli orálně. Krom toho šlo o čisté pozorování, tudíž nelze stanovit přímou souvislost mezi spermatem a dobrým emočním stavem. <strong>I tak šlo ovšem o zajímavý příspěvek v&nbsp;této oblasti.</strong> Podle autorů ženy, které si dopřály nechráněný styk, měly nižší výskyt depresivních stavů než ty, které používaly běžně kondom. Míra depresí měla pak být úměrná právě frekvenci použití ochrany.</p>



<p>Bude potřeba ještě množství dalších studií, než bude možné potvrdit jakoukoli reálnou souvislost. Vědci ovšem podotkli, že semeno bez diskusí <strong>obsahuje množství složek, které působí na naši náladu</strong>. Jde například o <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/role-prikryvky-behem-spanku/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">serotonin</a> a oxytocin, které byly jasně detekovány v&nbsp;krvi nedávno inseminovaných žen. Je ovšem otázka, jestli se stejný efekt dostavuje při provádění orálního styk, i když každý ejakulát je poměrně štědrá dávka mnoha látek.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vitamin-c-a-dostatek-zinku">Vitamin C a dostatek zinku</h2>



<p>Semeno obsahuje asi 5&nbsp;000 miligramů proteinu na 100 mililitrů, štědrou dávku zinku a menší objem vitaminu C. Dále také draslík a hořčík. Celkem jasně z&nbsp;toho ovšem plyne, že je <strong>mnohem lepší získávat tyto podstatné živiny z&nbsp;normální potravy</strong>. Pokud by někdo chtěl přežít jen na dávkách semene, bude muset uspokojit dlouhou řadu dobrovolníků. Občasné zpestření tímto způsobem ale rozhodně nemůže ničemu uškodit.</p>



<p>Krom toho sperma obsahuje antioxidant spermidin, který zpomaluje proces stárnutí u much či červů a také v&nbsp;jaterních buňkách myší. Tento efekt byl připsán schopnosti spermidinu <strong>regulovat recyklační proces u buněk, tzv. autofagii</strong>. Není ovšem moc pravděpodobné, že by se tento efekt přenesl díky polykání u orálního styku také na člověka. V&nbsp;případě vyplivnutí buďte ujištění, že znatelně redukujete možnost na chycení pohlavních i dalších chorob.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-nos-kontra-bezpe-nost">Přínos kontra bezpečnost</h2>



<p>Jde hlavně o přenosné nemoci jako je <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/hiv-virus-se-muze-schovat-v-mozkovych-bunkach-a-infikovat-dalsi-organy/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">virus HIV</a>, herpes nebo hepatitida. Samozřejmě to nevylučuje možnost jejich přenosu dalšími metodami, které nezahrnují ani polykání. Riziko je výrazné v&nbsp;případě, že <strong>osoba provádějící felaci má v&nbsp;puse ranku nebo obdobné zranění</strong>. Virus se tudíž může dostat přímo do krve. Plivání je také obvykle jediná varianta pro lidí trpící alergií na ejakulát, tedy hypersensitivitou na semennou plasmu (HSP).</p>



<p>Tento stav způsobují některé proteiny pocházející z&nbsp;prostaty a může se projevit mnoha symptomy. Osoba trpící tímto problémem je téměř neschopná nechráněného <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/jak-casto-se-milovat/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">styku</a>. Naštěstí je ovšem tato choroba <strong>velmi vzácná a neměla by tedy trápit valnou většinu praktikujících lidí</strong>. Sečteno a podtrženo mají obě možnosti své klady a zápory. Je tudíž i perfektně racionální se nakonec rozhodnout čistě na základě osobního pohodlí a dalších preferencí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/rizika-prinosy-polykani-semene/">Polykat, či nepolykat během orálního styku? Jedno ze základních dilemat si vzali vědci do hledáčku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
