neštěstí – VědaŽivě.cz

Psychologický test: Vyberte si 1 ze 4 obrázků a zjistěte, co vám brání žít ve štěstí

Redakce VědaŽivě — Thu, 28 Aug 2025 03:47:00 +0000

I když se žebříček hodnot mezi lidmi liší, téměř všichni doufají, že je na jejich cestě bude provázet štěstí. Bohužel se někdy stává, že se smůla lepí na paty a nic nevychází přesně tak, jak byste si přáli. Naštěstí existují způsoby, jak se tohoto prokletí zbavit a štěstěnu obrátit na svou stranu. Zvolte bez delšího přemýšlení jeden ze čtyř obrázků zvířat a zjistěte, co vám v životě blokuje štěstí a odstraňte tohoto strašáka jednou provždy.

Veverka

Pokud jste si vybrali veverku, hovoří to o vaší dlouhotrvající nečinnosti. Tak dlouho jste s dalším krokem otáleli, až se nečinnost stala vaším největším nepřítelem. Přestože v poslední době necítíte žádnou motivaci a přemáhá vás lenost a pohodlí, začněte opět pracovat na dosažení svých snů. Potkávejte se častěji s přáteli, naučte se něco nového a donuťte se zase k akci, jinak byste mohli ustrnout na místě navždy.

Ryba

V případě, že vaši pozornost nejvíc upoutala ryba, znamená to, že jste se ponořili opravdu hluboko. Ať už vás dostala deprese, bezmoc, pocit zmaru nebo neúspěch, musíte se odrazit ode dna a začít zase plavat. I když se vám teď zdá život těžký a nevěříte ve štěstí, opusťte tyto myšlenky a pracujte na nových návycích. Zaměřte se na to pozitivní ve vašem životě. S takovým přístupem se vám jistě podaří přitáhnout k sobě více štěstí.

Motýli

Jestli vás uchvátila křídla motýlů, pak to znamená, že jste tu pro druhé více než pro sebe. Kdykoliv ostatní potřebují, jste připraveni jim přispěchat na pomoc, bez ohledu na své vlastní potřeby. Dejte opět sami sebe na první místo a užívejte si život naplno. Začněte se hýčkat a milovat a nebojte se odmítnout. Praví přátelé budou mít z vaší proměny radost.

Kůň

Pokud jste si vybrali obrázek tohoto vznešeného zvířete, pak vaše štěstí blokuje vaše vlastní mysl. Příliš mnoho času trávíte analýzou, která vám nedá ani chvíli klid. I když jsou tyto vlastnosti potřeba, nehodí se analyzovat všechny životní situace. Začněte si zase užívat život, jako byste byli malí, a nehledejte chyby a problémy tam, kde nejsou. Buďte v přítomnosti, vychutnávejte každý okamžik a radujte se z každého dne.

Článek Psychologický test: Vyberte si 1 ze 4 obrázků a zjistěte, co vám brání žít ve štěstí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Největší tramvajové neštěstí v ČR: Nehoda v Ústí nad Labem si v roce 1947 vyžádala 30 lidských životů

Redakce VědaŽivě — Mon, 30 Sep 2024 02:42:00 +0000

Tramvaje jsou už přes sto let ikonou české městské hromadné dopravy. Ve velkých městech se stále jedná o velmi oblíbený a efektivní způsob dopravy a jen zřídka se stane, že by došlo k nějaké havárii. Neštěstí se však nevyhýbá ničemu, a také tramvaje se mohou stát součástí tragické nehody. Největší tramvajové neštěstí se událo v roce 1947 v Ústí nad Labem. O život tehdy přišlo 30 lidí a dodnes není jasné, jak k neštěstí vlastně došlo.

Největší tramvajové neštěstí v Česku

Od roku 1912 byla v provozu dráha, která spojovala Ústí nad Labem s přilehlou nevelkou obcí Telnice. Tuto dráhu často využívali výletnicí, kteří z města vyráželi na procházky do přírody. Stejně tomu bylo také onen osudný letní den v roce 1947, kdy se událo největší tramvajové neštěstí v Česku a v celé Evropě.

Největší tramvajové neštěstí si vyžádalo 30 lidských životů.

Na zastávce v Telnici tehdy čekal početný dav lidí, kteří se chtěli spojem odjíždějícím v 17.07 hodin vrátit domů z celodenního výletu. Únava zapříčinila, že nikdo nechtěl čekat na další spoj, a tak se do dvou vagónů pro 88 lidí vměstnalo celkem 140 cestujících. Tato skutečnost pravděpodobně významně přispěla k následné tragédii.

Nešťastná souhra náhod

Ačkoliv je největší tramvajové neštěstí připisováno především chybě jejího řidiče, s největší pravděpodobností se jednalo o souhru několika nešťastných náhod. Kromě zjevného přetížení tramvaje zde svou roli hrálo také umístění trati, která v podstatě celou dobu klesá. Dále se na soupravě vyskytly technické potíže s brzdami, které v klesajícím terénu jednoduše nedokázaly přetíženou tramvaj dostatečně ubrzdit.

V jednom okamžiku tak tramvaj dosahovala rychlosti 70 kilometrů za hodinu. V tu chvíli už se jednalo o neovladatelný stroj, který se jeho řidič marně snažil různými prostředky zbrzdit. Když se souprava dostala k rozjezdové výhybce před cílovou stanicí, převrátila se pouze na dvě kola, vychýlila se z dráhy a zachytila se o nedaleký sloup. Síla nárazu pak soupravu doslova rozpárala a připojený vůz odmrštila na vedlejší kolej, kde se ještě srazila se zaparkovanou soupravou jiné tramvaje.

Za nehodu mohlo několik nešťastných okolností.

Pomáhal, kdo mohl

Tramvajové neštěstí okamžitě přilákalo lidi z blízkého okolí. Ústecká nemocnice nebyla na podobný nápor připravená a sanitky nezvládaly všechny raněné a mrtvé včas převážet. Sanitkám tak začaly pomáhat nákladní auta, která se nacházela poblíž, ale ani to nepomohlo.

K neštěstí se seběhli také účastníci a návštěvníci nedalekého cirkusu, jehož představení tím bylo předčasně ukončeno. Jednoduše pomáhal, kdo mohl, ale následky nehody byly i tak tragické. Na místě zahynulo 19 lidí, včetně řidiče tramvaje. Dohromady si však neštěstí vyžádalo 30 lidských životů a dalších 76 lidí bylo vážně zraněno.

Článek Největší tramvajové neštěstí v ČR: Nehoda v Ústí nad Labem si v roce 1947 vyžádala 30 lidských životů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Záhada Ďatlovovy výpravy vyřešena: Žádná příšera, členy výpravy připravila o život lavina

Redakce VědaŽivě — Sun, 18 Aug 2024 02:44:00 +0000

Přes 60 let stará záhada Ďatlovovy výpravy vyvolávala ve společnosti četné konspirační teorie. Od sovětských armádních experimentů, přepadení Yetim nebo lesními duchy až po kontakt s mimozemskou civilizací. Poslední výzkumy však naznačují, že zkáza výpravy nastala z mnohem přízemnějších a přirozenějších důvodů. Za jejich smrt mohla obyčejná sněhová lavina.

Záhada Ďatlovovy výpravy je vyřešena

V roce 2021 odprezentovala skupina švýcarských vědců první data, podle kterých došlo na Uralu k menší, ale stejně smrtelné lavině, ve které našla smrt celá Ďatlovova výprava. Jednalo se o skupinu zkušených horalů, kteří se v roce 1959 nikdy nevrátili z plánovaného pochodu ruským Uralem.

Záchranný tým našel na základně Ďatlovovy výpravy hotovu pohromu.

Skupinu tvořilo devět studentů Polytechnického institutu v Jekatěrinburgu. Celou skupinu vedl vysloužilý voják z druhé světové války, který v té době působil jako sportovní instruktor. Ďatlovova výprava do hor vyrazila 23. ledna 1959 a 1. února si založila základnu na zasněženém svahu hory Kholat Sykhl, kterou lze přeložit jako „Horu smrti“. Od té chvíle se po výpravě slehla zem. Tím se zrodila záhada Ďatlovovy výpravy, která dnes už má své řešení.

Hůrzný nález

O pár týdnů později byl do oblasti vyslán záchranný tým, který však našel pouze zdevastovaná těla nebohých dobrodruhů. Jejich stan byl téměř celý zasypaný sněhem a záchranná skupina jej málem přehlédla. Na první pohled se však zdálo, jako by byl zevnitř rozříznut, jak se z něj někdo snažil dostat ven. Následující den byly objeveny první těla, mrtvoly všech členů výpravy se však objevily až během několika dalších měsíců.

Jejich těla byla rozmístěna po celém úpatí hory, některé jen ve spodním oblečení, jiné s rozdrcenou lebkou, prázdnými očními důlky a chybějícími jazyky. Záhada Ďatlovovy výpravy vznikla především kvůli různorodým pozůstatkům jednotlivých členů posádky. Na první pohled to totiž vypadalo, jako by do tábora skutečně vtrhl zuřivý Yeti a všechny zmasakroval.

V Jekatěrinburgu byl členům výpravy postaven pomník.

Zkázu způsobila lavina

Už v té době se objevily první úvahy o tom, zda neštěstí nezpůsobila lavina. Většina lidí však toto vysvětlení odmítala. Na místě nebyly objeveny žádné stopy, které bývají pro masivní utržení laviny typické. Teprve moderní programy a simulace odhalily, že podobnou katastrofu způsobí také drobná lavina. Navíc svah hory, na kterém posádka tábořila, sice působil mírně, ale jeho 30 stupňový sklon byl pro vražednou lavinu dostatečný.

V takovém případě mohlo dojít k masivním a smrtelným zraněním členů výpravy. Vysvětlovalo by to také náhlý úprk ze stanu v nedostatečném oblečení. Další záhada Ďatlovovy výpravy – chybějící oční bulvy a jazyk – se dá vysvětlit řáděním zatoulané zvěře, která může napáchat horší zkázu než mnohem zajímavější Yeti.

Článek Záhada Ďatlovovy výpravy vyřešena: Žádná příšera, členy výpravy připravila o život lavina se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak vznikla pověra o černé kočce, která přeběhne přes cestu a přinese smůlu: Prý šlo o posla ďábla

Redakce VědaŽivě — Mon, 15 Jul 2024 02:45:00 +0000

Černá kočka je už od pradávna spojována se zlým znamením. Základ této pověrčivosti můžeme hledat už v raném středověku. S postupem let se na tuto pověru nabalovalo stále více a více negativních asociací. Dodnes jsou černé kočky vnímány jakou posluhovačky ďábla, společnice čarodějek a poslové smrti. Komu přes cestu přeběhne černá kočka, toho prý čeká velké neštěstí.

Černá kočka jako služebnice ďábla

Kočky byly předmětem lidského zájmu v průběhu celé lidské historie. Starověcí Egypťané kočky uctívali a středověcí Evropané se jich báli. Černá kočka se dostala na listinu démonických bytostí za působení papeže Řehoře IX. Ten se černých koček bál tolik, že vydal papežskou bulu, která černé kočky označila za posly ďábla. Postupně se z nich staly posluhovačky čarodějnic, které s nimi údajně uctívaly temné síly.

Mezi běžné pomluvy patřilo, že čarodějnice během sabatů líbají zadky černých koček. Korespondující zranění mezi černou kočkou a ženou podezřelou z čarodějnictví představovalo důkaz, že se dotyčná za nocí mění v toto ďábelské zvíře. Ačkoliv byly tyto bajky a pověry s postupem let vyvráceny, jistou dávku pověrčivosti si s sebou černé kočky nesou dodnes.

Černé kočky jsou od středověku spojovány s čarodějnictvím a špatnými znameními.

Dobré nebo špatné znamení

Černá kočka však nepřinášela vždycky pouze špatná znamení. Některé kultury napříč historií vnímaly černé kočky také jako posly dobrých znamení. Nejoblíbenější byly pravděpodobně ve starověkém Egyptě, kde byly považovány za posvátné a do domácností měly přinášet štěstí a ochranu. Oblíbené byly také u námořníků. Pokud se černá kočka rozhodla zůstat na palubě lodi, znamenalo to požehnání pro celou posádku.

Také Japonci věřili, že černé kočky přináší prosperitu, požehnání do manželství a zajišťují dobrou sklizeň. Naopak v Itálii 16. století byly černé kočky vnímány jako předzvěst smrti. Pokud si černá kočka lehla na postel nemocného, lidé věřili, že brzy zemře.

Kočky nelze plně ochočit

Základ veškerých pověr, které se týkají černých koček, můžeme hledat v jejich povaze. Na rozdíl od psů není obecně příliš jednoduché kočky ochočit. V domácnostech se využívaly především k hubení hlodavců, což z nich dělá částečně divokou zvěř. Kočky dokáží žít po boku lidí, ve vzácných okamžicích se lidem schoulí do klína a předou, ale většinu času běhají neznámo kde a mnohdy se do svého obydlí nevrací i několik dní.

Toto chování bylo připodobňováno různým heretikům a čarodějnicím, kteří se vymykali dobovým standardům. Dodnes je černá kočka nejméně oblíbená barva u majitelů koček – a naopak mají největší zastoupení mezi toulavými kočkami. Proto je velmi pravděpodobné, že vám opravdu přes cestu přeběhne právě černá kočka.

Článek Jak vznikla pověra o černé kočce, která přeběhne přes cestu a přinese smůlu: Prý šlo o posla ďábla se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč nás děsí pátek 13.? Víme pravdu, která se za tímto letitým strašákem skrývá. Učiňte strachu přítrž jednou provždy

Redakce VědaŽivě — Wed, 22 Sep 2021 03:05:00 +0000

Kdykoli se v kalendáři vyskytne pátek 13., jsou mnozí lidé psychicky v nepohodě. Bojí se pohrom osobních i celosvětových, od zlomené nohy po krach světové burzy. Případně toho, že právě v takový den by mohla vypuknout například třetí světová válka. Jenže co za touto úzkostí stojí? Podle odborníka jde jednoduše o to, že strach je v západní kultuře dlouhodobě zakořeněný. Tímhle se jenom projevuje.

Strach, kterému se učíme

Stuart Vyse, profesor psychologie z Connecticutu, uvádí jednoduchou souvislost: „Pokud by nám nikdo nevyložil ony děsivé pověry spojené právě s pátkem 13., všem by nám nejspíš bylo lépe.“ Vědomí děsivé souvislosti pojící se s tímto dnem může totiž v lidech vyvolat triskaidekafobii, tedy strach spojený s číslem 13. Ten pak takoví lidé často přenesou na vlastní děti. K tomu přispívá populární kultura, jelikož se celý koncept stal námětem pro knihy, filmy či počítačové hry.

Tato pověrčivost je naprosto stejná jako v případě černé kočky, chůze pod žebříkem nebo čehokoliv dalšího. Jakmile se tato prohlášení objeví v nějaké formě v naší kultuře, máme tendenci je udržovat. Neseme je sami dále a předáváme ostatním, včetně vlastních potomků. A pokud se rozhodneme je ignorovat, mají jakýsi obranný mechanismus. Máme totiž další strach, že pokoušíme osud. Že zkrátka ignorace zakořeněné víry je nebezpečnou hrou s nadpřirozenými silami.

Náboženské kořeny třináctky

Samotný strach z čísla 13 pochází z Bible, konkrétně z Poslední večeře Páně. Jidáš byl 13. host tohoto jídla, a nakonec Ježíše zradil. Ježíš byl ukřižován v pátek, což byl den, kdy se věšelo. Tudíž už tak šlo o den vysoké úzkosti mezi lidmi. Tak se vynořily dva strachy, protože už tak poznamenaný den byl ještě posílen událostmi kolem postavy dominantního světového náboženství. Šíření křesťanství po celém světě s sebou tento strach neslo jako jeden z doprovodných prvků.

Strach z čísla 13 také pramení z magického myšlení, které obvykle funguje na principu nápodoby nějaké situace či věci, což vede k určitým konkrétním následkům. Jde o tzv. sympatetickou magii, příkladem budiž třeba voodoo panenka ve formě konkrétního člověka, kterého skrze ni lze skutečně zranit. A protože na kritické Poslední večeři bylo 13 hostů, nese zkrátka toto číslo minimálně smůlu, kdekoli se objeví.

Zdroj: NationalGeographic

Článek Proč nás děsí pátek 13.? Víme pravdu, která se za tímto letitým strašákem skrývá. Učiňte strachu přítrž jednou provždy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.