Monitoring USA mapuje všechny varianty

I když není tento vývoj pravděpodobný, jednotky monitorující konflikt na Ukrajině se ho snaží úzkostlivě pokrýt. Pojďme se tedy podívat na to, jak by to reálně vypadalo. Ačkoli média operují s úderem proti nejvíce obydleným oblastem, vypadalo by to nejspíš jinak. Místo New Yorku a Los Angeles by byla totiž zasažena kritická jaderná infrastruktura. „Už od studené války rozvíjí USA i Rusko ty nejlepší strategie vzájemného střetu.“

„A i když nejvíce obydlené části vypadají jako očividná volba, stratégové tipují hlavně na zabránění následujících protiúderů,“ uvedl Business Insider. „Tedy zasáhnout zbraně protivníka, aby je vůbec nemohl použít.“ Než tedy způsobovat ihned velké ztráty na životech třeba na Times Square, bude cizí arzenál mířit spíš na Montanu, Severní Dakotu a Wyoming. Konkrétně tedy leteckou základnu Malmstrom, Minot AFB nebo Wheeler AFB.

Rozvětvený úder na rozsáhlý arzenál

Další prioritní cíle zahrnují jaderně vybavené americké ponorky a bombardéry, velicí centra a jaderná skladiště. Většina jaderné infrastruktury USA je na odlehlých místech – ovšem s několika výjimkami. Takový Pentagon je třeba hned u Washingtonu. Další nukleární sklady jsou jen kousek od Salt Lake City v Utahu. Většina těchto budov je však relativně daleko jako v Maine, Coloradu nebo na Hawaji. Samozřejmě ne pro ty, kteří tam bydlí.

Úder kdekoli v USA by byl samozřejmě značně rozvětven. A pokud by Rusko použilo hodně střel najednou (má jich k dispozici tisíce), následky by byly jasně katastrofální. Pravděpodobnost, že by Rusko tuto jadernou výbavu vymazalo, je přibližně nulová. „Je mimořádně nepravděpodobné, že by takový úder byl zcela úspěšný,“ uvádí Stephen Schwartz, autor knihy Atomic Audit: The Costs and Consequences of US Nuclear Weapons.

Chirurgicky přesný úder prakticky neproveditelný

„Existuje obrovské množství proměnných, které prakticky znemožňují provést takový útok bezchybně. A musel by být bezchybný. I kdyby jen hrstka hlavic minula, jakákoli zbraň, kterou netrefíte, vám palbu opětuje.“ A i kdyby se Rusku nějakým technickým zázrakem podařilo tuto infrastrukturu zničit, útok by nepřežili. Americká jaderná flotila by stále byla schopná palbu opětovat, a to během cca 5–15 minut. „Abychom si to ujasnili.“

„Éra jaderného vyhrožování musí skončit,“ říká Guterress. „Už myšlenka, že by nějaká země mohla zahájit jadernou válku a současně ji vyhrát, je naprosto vyšinutá. Jakékoli použití těchto zbraní vyústí jen v armagedon. Musíme tedy všichni udělat krok zpátky.“ Rusko má na strategických místech asi 1 500 hlavic schopných dlouhého letu. Dalších 3 000 jich má v záloze. Po rozpadu SSSR měla třetí největší arzenál paradoxně Ukrajina.

Článek Nejpravděpodobnější scénář toho, jak by probíhala nukleární válka proti Americe: Jakékoliv použití jaderných zbraní by vyústilo v armagedon se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Model pro předpověď počasí

Začalo to tím, že hledal způsob, jak zlepšit předpověď počasí. Pro veřejnost si tehdy připravil přednášku s názvem Může mávnutí motýlích křídel v Brazílii způsobit tornádo v Texasu? Vycházel tehdy z teorie chaosu. Ta velmi zjednodušeně mluví o tom, že všechna dění na světě jsou v konečném principu zcela náhodná. Nicméně i tuto nahodilost lze matematicky zpracovat a použít pro meteorologické modely. Pro některé platí tento efekt v každé oblasti.

V roce 1960 vytvořil Lorenz program pro zachycení průběhu procesů v atmosféře. Tehdy to bylo naprosto převratné, pro něj však málo. Přidal drobné odchylky, aby zjistil, jak umí malá změna změnit celou předpověď. Motýlí efekt není náhoda, ale prostá nutnost. Edward Norton Lorenz tedy popsal efekt, kdy i mávnutí křídel jediného motýla dokáže dlouhodobě a při určitých podmínkách způsobit velkou sílu a značnou změnu počasí.

Podceňujeme malé věci

Stejný mechanismus se dá použít i v případě našeho jednání. I nepatrná změna nebo velmi malé úsilí dovede v delším horizontu přinést obrovské změny či výsledky. Obrovské úsilí nemusí mít někdy naprosto žádný efekt, zatímco titěrný počáteční krok změní naši budoucnost. Obecně pak máme tendenci značně podceňovat drobné změny. Nevidíme v nich totiž potenciál, který mohou v budoucnu přinést. Proto se ostatně říká, že ďábel je v detailech.

Dopadů tohoto efektu je historie plná. USA například původně plánovaly shodit bombu na Kokuru, nikoli Hirošimu. Byla tam totiž továrna na munici. Byla nad ní ovšem silná oblačnost a posádka letu nedokázala cíl přesně zaměřit. Přeletěli dokonce třikrát, než to vzdali a zvolili jako další cíl Nagasaki. Od té doby se v Japonsku říká Mít štěstí z Kokury, protože šlo o otázku života a smrti. Nebýt silných mraků, historie by proběhla zcela jinak.

Vynález penicilinu a filmového plátna

Dalším příkladem je vynález penicilinu, prvního antibiotika a jednoho z největších milníků medicíny. Sir Alexander Fleming pracoval s bakteriemi stafylokoka v době těsně předtím, než měl jet s rodinou na dovolenou. Netušil, že mu Nobelovu cenu získá jeho zlozvyk. Byl totiž znám jako dosti nepořádný člověk. Laboratoř opustil ve zmatku a když se vrátil, našel v Petriho miskách plíseň, která zabila všechny bakterie, na které dosáhla.

Následně izoloval penicilin, první přirozeně se vyskytující antibiotikum. Podobně na tom byl film, který vznikl v důsledku sporu. V roce 1878 se dva přátelé hádali, jestli koně při běhu opustí pevnou zem. Jeden z nich nainstaloval vedle závodní dráhy fotoaparáty, aby zachytil jejich pohyb. Výsledek je považován za první filmový záznam na světě. A není až takovým překvapením, že koně se při běhu opravdu odlepují od země.

Zdroj: FsBlog

Článek Co je to efekt motýlích křídel a jak funguje? Příklady, jak může jediná drobnost změnit celý svět i historii se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Testované a netestované

Něco přes 10 000 z nich bylo mezi 1. srpnem 2020 a 1. únorem 2021 testováno pozitivně na covid-19. Dalších 275 000 vyšlo z testu negativně a zbytek vzorku nebyl testován vůbec. Výsledky také ukázaly, že většina těchto dětí si vystačila s první linií zdravotní péče, nemusely tedy být hospitalizovány. „V součtu naše nálezy ukazují lehké, ale dlouhodobé následky covidu-19 právě u malých dětí a dospívajících,“ upřesňuje Magnusson.

„Většina dětí má mírný průběh a u této většiny nevidíme žádný vzestup v potřebě a využití jednotek intenzivní péče. To implikuje omezenou vážnost jakýchkoli možných dlouhodobých dopadů právě u dětí,“ uvedla v tiskovém prohlášení. Cílem studie byla detekce dlouhodobých efektů, které nevyžadovaly hospitalizaci. Byly mezi sebou srovnány skupiny dětí testovaných pozitivně, testovaných negativně a vůbec netestovaných.

Převážně respirační potíže

Za běžných okolností bude na 1 000 dětí ve věku 1–5 roků připadat 30 návštěv praktického lékaře během jednoho týdne. V rozmezí 3–6 měsíců po pozitivním testu na covid-19 se toto číslo zvýšilo na 34 návštěv lékaře za týden. Obdobný nárůst využití lékařské péče se projevuje i u dětí, které jsou postižené sezónní chřipkou. To potvrzuje i Magnusson a jde o další část podrobného zkoumání. Za návštěvou lékaře ovšem nemusí stát vždycky jen koronavirus.

Zatímco dospělí po nákaze covidem-19 navštěvují své lékaře s mnoha různými problémy, u dětí se jedná hlavně a převážně o potíže s dýcháním. Byly uvedeny i další problémy, ale jen zřídka. „Jde většinou o kašel a celkovou znatelnější únavu. Častější návštěva malých dětí u lékaře ve srovnání s dospívajícími může mít vícero vysvětlení,“ uvedla Magnusson. Je také možné, že rodiče takto malých dětí s nimi navštíví lékaře i při méně závažných potížích.

Jak se u vašich dětí projevila případná nákaza koronavirem?

Zdroj: ScienceNorway

Článek Následky covidu-19 se dětí drží mnohem déle. Lékaři uvedli, jaké symptomy je nutné bedlivě sledovat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jaké následky by jejich absence měla?

Co by se stalo s dalšími brouky? Rostly by počty nemocných? Jak by to změnilo budoucnost medicíny? Pavouci jsou velmi plodní a zatím víme o 45 000 existujících druzích. Vědci přitom odhadují, že dvojnásobek tohoto množství ještě nebyl objeven a poznán. Také se znatelně liší velikostí, nejmenší samoanský pavouk je menší než 1 milimetr, zatímco sklípkan největší dosahuje až 30 centimetrů.

Každý druh pavouka v sobě má v průměru 500 zcela jedinečných toxinů, které jim dovolují jejich kořist paralyzovat, zabít a zkapalnit. Ale jak nebezpeční jsou vlastně pavouci lidem? Z celého právě popsaného spektra nám může skutečně ublížit pouhých 12 druhů. Na rozdíl od jiného hmyzu pavouci útočí jen tehdy, pokud se sami cítí dostatečně ohrožení. Krom toho nepřenáší nemoci, jako například komáři, štěnice nebo vši.

Pavouk jako nenahraditelný článek přírody

Hodně pavoučích druhů se ve skutečnosti živí právě tím hmyzem, který pro lidi představuje mnohem větší riziko. Takže ano, měli bychom jim poděkovat. V případě, že by pavouci opravdu zmizeli, budeme záhy pozorovat silné přepětí v hmyzí populaci a vzestup mnoha druhů nákaz. Rozhodně se to bude týkat malárie, horečky dengue a několika dalších. Bez pavouků budou prosperovat mnohem horší tvorové.

To se dále projeví na celém potravním řetězci, protože dojde i na úrody zemědělských plodin. Pšenice, obilí, kukuřice, žito nebo brambory budou první na řadě a zaútočí na ně celé nekontrolovatelné mraky hmyzu. Museli bychom velmi svižně vyvinout vhodné pesticidy, které jsou ovšem další hrozbou pro náš vlastní druh i životní prostředí. Vzhledem k následkům takového zásahu do zemědělství bude potřeba přehodnotit jídelníček.

Nejen striktní změna stravovacích návyků

Brouci jako potrava jsou v Evropě stále spíš výstřelkem, přestože jejich výživová hodnota je nepochybná. Abychom zabránili světovému hladomoru, museli bychom tuto podivnost velmi rychle přesunout do čirého mainstreamu. Jenže pavouci nedrží v chodu jen potravní řetězec, ze kterého prosperujeme. Jejich jedy a vlákna nacházejí uplatnění ve výrobě léčiv a mnoha dnes zcela běžných materiálů. Pavoučí vlákno je neuvěřitelné lehké a zároveň pevné.

Překonává dokonce 10krát sílu kevlaru (ano, toho, ze kterého jsou neprůstřelné vesty) a mohlo by se stát základem budoucích bezpečnostních prvků. Tedy za předpokladu, že si nejdřív nezničíme výrobce. Ta a mnohé další inovace by přestaly, pokud by pavouci zmizeli. Až je příště potkáte, buďte k nim trochu milejší. Dejte mu jméno a nechte ho v klidu snovat. Nakonec je to tichý strážce vašeho domu před mnoha vetřelci.

Jaká je vaše obvyklá reakce na přítomnost pavouka v domě?

Zdroj: WhatIfShow

Článek Líbilo by se vám nadobro vyhubit pavouky? Pozor, tento nenahraditelný článek přírody nás chrání před hmyzí apokalypsou se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Problémy dlouho po odeznění nemoci

Většina účastníků výzkumu, tedy 150 lidi nebo 85 % skupiny, mělo jen mírné příznaky a nebyli tudíž hospitalizování. Ovšem 11 účastníků, tedy 6 %, bylo bez příznaků a 16 účastníků, tedy 9 %, vyžadovalo nemocnici. Celkově 32,7 % pacientů s mírným průběhem nemoci a 31,3 % těch hospitalizovaných oznámila aspoň jeden trvající symptom, který trval aspoň tři měsíce po diagnóze. Nejčastějším případem byla únava.

Tu uvedlo jako trvající 13,6 % účastníků, následovala ztráta chuti a čichu, kterou oznámil stejný počet lidí. Asi 13 % zažilo ještě další trvající symptomy včetně bolesti svalů, dýchacích obtíží, kašle a potíží se soustředěním a pamětí (tzv. mozková mlha). Výzkum naznačuje, že zdravotní následky Covidu 19 sahají daleko za rámec akutní infekce, dokonce i tam, kde byl průběh jen velmi mírný. Autoři studie se také ptali na celkovou kvalitu života účastníků.

Dlouhodobé poznamenání při běžném provozu

Třetina účastníků nakažených pacientů uvedla horší kvalitu života ve srovnání s životem před infekcí. 8 % dotázaných uvedlo problémy v běžném denním životě při vykonávání běžných věcí jako třeba úklidu domácnosti. Z toho jasně plyne, že se vám může nejdříve dařit dobře, ale během delší doby se u vás objeví symptomy, které jsou docela ochromující hlavně, pokud jde o kondici. Tato studie je jednou z nejdéle trvajících.

Její výsledek má nicméně své limity, protože sledovala poměrně malou skupinku účastníků jen z jedné lokality. Ovšem s miliony případů Covidu po celém světě může mít cokoli objeveného i u takto malého vzorku populace obrovské zdravotní a ekonomické dopady v celosvětovém měřítku. Je nejasné, proč některé lidi pronásledují tyto příznaky nazvané „dlouhý Covid“. Možná jde o nějakou imunitní aktivaci, zánět či autoimunitní problém.

Zdroj: Live Science

Článek Třetina lidí s Covidem zažívá zdravotní potíže ještě o 9 měsíců později. Průběh nemoci nehraje roli dle provedené studie se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.