<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>meteorit &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/meteorit/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Fri, 14 Aug 2026 07:31:16 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>meteorit &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Meteorit nad Čeljabinskem zanechal oblak prachu, který oběhl Zemi za 4 dny. Uvnitř zrnek se skrývaly neznámé krystaly</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/meteorit-nad-celjabinskem-zanechal-oblak-prachu-ktery-obehl-zemi-za-4-dny-uvnitr-zrnek-se-skryvaly-nezname-krystaly/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 18 Aug 2026 03:27:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[katastrofa]]></category>
		<category><![CDATA[meteorit]]></category>
		<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=216556</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Prachový oblak z čeljabinského superbolidu oběhl severní polokouli za čtyři dny. V zrnkách zachycených ve sněhu vědci našli uhlíkové mikrokrystaly, jaké dosud nikdo nepopsal.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ráno 15. února 2013 proťalo oblohu nad jihoruským Čeljabinskem těleso o energii zhruba 500 kilotun TNT, třicetinásobek hirošimské bomby. Nedopadlo na zem jako celek. Rozpadlo se ve výškách mezi 45 a 30 kilometry a většinu své hmoty proměnilo v oblak prachu. Tlaková vlna vyrazila okna, zranila přes tisíc lidí, ale ten nejzajímavější příběh se odehrával nahoře, v tenkém pásu částic, který se stratosférickým prouděním rozběhl kolem planety. A pak tiše padal do sněhu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Čtyři dny kolem zeměkoule</h2>



<p>Satelit Suomi NPP zachytil čerstvou prachovou stopu v den události: kilometrově široký pruh visící zhruba ve 40 kilometrech nad zemí. Během hodin se začal protahovat směrem na východ. Stratosférické proudění ho hnalo rychlostí přes 300 km/h, a tak se 19. února, pouhé čtyři dny po explozi, tenký pás prachu vrátil nad oblast Čeljabinsku. Oběhl celou severní polokouli.</p>



<p>Podle <a href="https://www.nasa.gov/solar-system/around-the-world-in-four-days-nasa-tracks-chelyabinsk-meteor-plume/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NASA</a> zůstal tento stratosférický pás detekovatelný ještě měsíce po události. Novější práce z roku 2022 modelovala, jak část meteoritického materiálu postupně sestupovala do nižších vrstev atmosféry a mísila se se sulfátovými aerosoly. Čeljabinsk tak nebyl jen jednorázovou explozí, byl dlouhodobým zdrojem kosmického prachu v zemské atmosféře.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Sníh jako konzervační médium</h2>



<p>Většina meteorického prachu se rozptýlí beze stopy. Smísí se s půdou, odplaví ho déšť, rozloží prostředí. Čeljabinsk ale nabídl výjimečnou příležitost díky počasí.</p>



<p>Osm dní před pádem napadl čerstvý sníh a vytvořil čistou spodní vrstvu. Prach z bolidu na ni dopadl a třináct dní po události ho zakonzervovalo další sněžení. Vznikl sendvič: stará vrstva, meteorický spad, nová vrstva. Anticyklonální počasí bez srážek v prvních dnech navíc zabránilo předčasnému promíchání.</p>



<p>Výzkumný tým odebral 53 vzorků. Sníh rozpustili, vodu profiltrovali a na filtrech získali 0,0096 až 0,24 gramu jemného materiálu na vzorek. Zdánlivě nic. Ale pod elektronovým mikroskopem se z toho „nic&#8220; vynořily tvary, které nikdo nečekal.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Čeljabinský meteor demoloval na vzdálenost 100 km. Podívejte se na záběry z dopadu" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/oLEE98LQX94?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Krystaly, které nikdo nepopsal</h2>



<p>Základní <a href="https://doi.org/10.1140/epjp/s13360-022-02768-7" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">studii</a> publikoval tým kolem Jihoruské státní univerzity 7. května 2022 v časopise The European Physical Journal Plus. Navazující detailnější analýza s Ramanovou spektroskopií vyšla v roce 2023 v časopise Nanomaterials.</p>



<p>Co přesně našli? Uzavřené vícevrstvé grafitické skořepiny v mikrometrovém měřítku, některé s dutinou uvnitř, jiné s centrálním nanoklastrem. Dvě hlavní podoby: quasi-sférické konvexní částice a nápadně pravidelné hexagonální útvary. Nejde o diamant, to autoři původně zvažovali, ale vyloučili už v roce 2018. Nejde ani o běžný grafit, který tvoří ploché vrstvy. A nejde o fulleren, tedy jedinou molekulu z 60 atomů uhlíku.</p>



<p>Jde o něco mezi tím. Jako nejpravděpodobnější zárodky růstu těchto struktur autoři navrhují právě buckminsterfulleren C₆₀, molekulu, za jejíž objev padla Nobelova cena za chemii v roce 1996, a polyhexacyklooktadekan C₁₈H₁₂. Kolem těchto nanozárodků mohly při extrémním ohřevu a tlaku narůstat další grafitické vrstvy, až vznikly uzavřené mikrokrystaly. Teploty při ablaci tělesa dosahovaly orientačně 10 000 °C.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Přírodní experiment, který nelze zopakovat</h2>



<p>Exotické uhlíkové fáze v kosmickém materiálu nejsou úplnou novinkou. Už v roce 1990 popsali vědci v časopise Nature mezihvězdná grafitová zrna v meteoritu Murchison. Čeljabinské mikrokrystaly se ale od všeho dosud známého liší architekturou, uzavřenou, vícevrstvou, dutou. Autoři je srovnávali i s lonsdaleitovými strukturami z arizonského impaktního kráteru a konstatovali, že kromě uhlíku nemají nic společného.</p>



<p>Hodnota objevu zatím není v praktické aplikaci. Nikdo netestoval mechanické ani elektrické vlastnosti těchto struktur. Podle nás je ale podstatné něco jiného: Země na několik minut nabídla podmínky pro vznik uhlíkových architektur, které neumíme vyrobit v laboratoři, a díky sněhu se podařilo zachytit výsledek dřív, než ho zničilo prostředí.</p>



<p>Na čeljabinském příběhu se podíleli i čeští vědci. <a href="https://www.asu.cas.cz/en/departments/interplanetary-matter-department" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR</a> v Ondřejově patří mezi spoluautory klíčové studie o trajektorii a původu tělesa, publikované v Nature. Ondřejovský tým navíc spravuje veřejnou databázi videozáznamů čeljabinského superbolidu a dlouhodobě provozuje Evropskou bolidovou síť, která podobné události sleduje systematicky.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co to říká o prachu, který padá pořád</h2>



<p>Každý den dopadne na Zemi odhadem desítky tun kosmického materiálu, většinou jako neviditelný mikrometrový prach. Čeljabinsk ukázal, že i v tomto neviditelném spadu se mohou skrývat struktury, o kterých nemáme tušení. Problém není v tom, že by neexistovaly. Problém je v tom, že je neumíme zachytit.</p>



<p>Sníh, led, velmi čisté povrchy a rychlá filtrace, to je recept, který fungoval u Čeljabinsku. Příští velký bolid nad zasněženou krajinou může přinést další překvapení. Otázka zní, jestli tam bude někdo s filtračním papírem dost rychle.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/meteorit-nad-celjabinskem-zanechal-oblak-prachu-ktery-obehl-zemi-za-4-dny-uvnitr-zrnek-se-skryvaly-nezname-krystaly/">Meteorit nad Čeljabinskem zanechal oblak prachu, který oběhl Zemi za 4 dny. Uvnitř zrnek se skrývaly neznámé krystaly</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/oLEE98LQX94" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/oLEE98LQX94" />
			<media:title type="plain">Čeljabinský meteor demoloval na vzdálenost 100 km. Podívejte se na záběry z dopadu</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Čeljabinský meteor demoloval na vzdálenost 100 km. Podívejte se na záběry z dopadu → https://zoom.iprima.cz/vesmir/celjabinsky-meteor-345357🌎 Aktuality a za...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/08/celjabinsky-meteor-demoloval-na-.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Ann Hodgesovou zasáhl meteorit přímo v obýváku. Neuvěřitelná vesmírná trefa jí život nezlepšila</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/ann-hodgesovou-zasahl-meteorit-primo-v-obyvaku-neuveritelna-vesmirna-trefa-ji-zivot-nezlepsila/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 26 Jun 2026 02:08:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[meteorit]]></category>
		<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=210860</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>30. listopadu 1954 prorazil kus vesmírné horniny střechu domu v alabamském Sylacauze a trefil spící ženu do kyčle. Přežila s modřinou, a pak začaly skutečné problémy.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ann Hodgesová si ten den lehla po obědě na gauč v obýváku. Bylo úterý, venku jasná obloha nad severní Alabamou. Kolem 12:46 místního času proťala atmosféru ohnivá koule viditelná ze tří států. Fragment o hmotnosti zhruba 3,6 kilogramu (osm liber) prorazil dřevěnou střechu, proletěl stropem, odrazil se od konzolového rádia a udeřil Hodgesovou do boku a kyčle. Na podlaze zůstal kámen velikosti grapefruitu, ve stropě díra a v místnosti oblak prachu. Hodgesová a její matka, která byla v sousedním pokoji, nejdřív myslely na výbuch topidla. Teprve hasiči a policie začali tušit, že příčina přiletěla odjinud.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kámen z temného letu</h2>



<p>Meteorit Sylacauga, jak jej dnes eviduje <a href="https://www.lpi.usra.edu/meteor/metbull.cfm?ants=&amp;browse=&amp;categ=All&amp;code=23773&amp;country=All&amp;falls=&amp;lrec=50&amp;map=ge&amp;mblist=All&amp;nwas=&amp;phot=no&amp;pnt=Normal+table&amp;rect=&amp;sea=H4&amp;sfor=types&amp;snew=0&amp;srt=name&amp;strewn=no&amp;stype=exact&amp;valids=" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Meteoritical Bulletin</a>, patří do třídy H4, běžný chondrit s vysokým obsahem železa. Celková známá hmotnost pádu činí 5,56 kilogramu. To, že několikakilový kus dokázal prorazit střechu, není žádný sci-fi scénář. V závěrečné fázi letu, které odborníci říkají „dark flight&#8220;, už meteoroid dávno nesvítí a neletí nadzvukovou rychlostí. Pořád ale padá tempem srovnatelným s těžkým kamenem shozeným z velké výšky, a jeho kinetická energie na průraz dřevěné střechy bohatě stačí. Podle <a href="https://ntrs.nasa.gov/api/citations/20170008061/downloads/20170008061.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">odhadů NASA</a> prorazí fragment těžší než 300 gramů střechu nebo způsobí významnější škodu na majetku dvakrát až pětkrát ročně na celé planetě. Zásah člověka detekovatelným kusem vychází zhruba jednou za dekádu pro celou Zemi. Vážnější zranění? Jednou za padesát až tři tisíce let.</p>



<p>Pro srovnání: americký Národní úřad pro oceán a atmosféru udává roční pravděpodobnost zásahu bleskem v USA na 1 ku 1 222 000. Šance na jackpot v Powerbalu je 1 ku 292 milionům na jeden tiket. Hodgesová vyhrála kosmickou antiloterií, o kterou nikdo nestál.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Mediální cirkus a spor o vlastnictví</h2>



<p>Do večera prvního dne stálo na dvoře pronajatého domu asi dvě stě novinářů a zvědavců. Lékař konstatoval bolestivý otok kyčle a ruky bez vážného poškození, přesto Hodgesovou na několik dní hospitalizovali, spíš kvůli rozruchu než kvůli zranění. Kámen mezitím zabavila armáda z nedalekého Maxwell Field k prověření, zda nejde o něco nebezpečnějšího. Skončil na analýze a krátce i ve Smithsonianově institutu.</p>



<p>Pak přišel právní zvrat. Birdie Guyová, majitelka domu, ve kterém Hodgesovi bydleli jako nájemníci, si na meteorit uplatnila nárok. Její právník argumentoval zavedenou logikou: co dopadne na soukromý pozemek, patří vlastníkovi nemovitosti, nikoli nájemci. V americkém právu to platí dodnes; <a href="https://www.smithsonianmag.com/science-nature/a-quick-guide-to-owning-the-universe-178995968/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Smithsonian Magazine</a> shrnuje, že soudy dlouhodobě vycházejí z vlastnictví pozemku. Spor skončil mimosoudně, Hodgesovi zaplatili Guyové údajně 500 dolarů. Jenže vleklá tahanice mezitím zabila obchodní potenciál kamene. Manžel Eugene odmítl nabídku Smithsonianu jako příliš nízkou, další zájemci se rozplynuli. Ann Hodgesová nakonec meteorit v roce 1956 darovala Alabama Museum of Natural History. Podle <a href="https://encyclopediaofalabama.org/article/hodges-meteorite-strike-sylacauga-aerolite/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Encyclopedia of Alabama</a> z něj nevytěžila víc než pár set dolarů a krátkou epizodu v televizní soutěži <em>I&#8217;ve Got a Secret</em>.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Hit by a meteorite: The story of Ann Hodges and the star that fell on Alabama" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/8LVSqosVNGM?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Soused, kterého kámen minul</h2>



<p>Největší ironie celého příběhu bydlela za humny. Julius McKinney, farmář ze sousedství, našel druhý fragment téhož meteoritu na polní cestě. Žádné zranění, žádný mediální nájezd, žádná pronajímatelka s právníkem. McKinney svůj kus klidně prodal, podle dobových zdrojů za částku, která mu stačila na malou farmu a ojeté auto. Čistý nález bez komplikací měl vyšší tržní hodnotu než senzace století.</p>



<p>Hodgesová se z fyzického zranění zotavila. Z toho, co následovalo, už ne tak snadno. Publicita, nenaplněná očekávání výdělku a neustálý zájem cizích lidí jí podle pozdějších zdrojů přispěly k psychickým potížím i k rozpadu manželství. Zemřela v roce 1972 v pečovatelském domě, bylo jí dvaapadesát.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak vzácné to je, a co dělat v Česku</h2>



<p>Ondřejovská <a href="https://meteor.asu.cas.cz/en/meteorit/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Skupina fyziky meteorů</a> uvádí, že náhodná šance najít v Česku meteorit je „naprosto zanedbatelná&#8220;. Při rozloze necelých 79 tisíc čtverečních kilometrů a necelých jedenácti milionech obyvatel jde o krajní raritu, ne o realistické osobní riziko. Přesto se občas nad českým územím rozsvítí bolid dost jasný na to, aby vzbudil otázky.</p>



<p>Pokud někdy uvidíte ohnivou kouli na obloze nebo najdete podezřelý kámen, ondřejovští vědci doporučují:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Zaznamenat co nejpřesnější čas, směr a popis letu.</li>



<li>U kamene pořídit ostré fotografie z více stran, změřit velikost a hmotnost.</li>



<li>Nic nebrousit, neleštit, neposílat poštou bez domluvy.</li>



<li>Podat hlášení přes ondřejovský formulář nebo mezinárodní formulář <a href="https://www.imo.net/observations/fireballs/fireball-report-program/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IMO</a>.</li>
</ul>



<p>V české praxi zůstává typový kus v akreditované instituci a zbytek nálezu si ponechává nálezce. Žádná Birdie Guyová s právníkem.</p>



<p>Ann Hodgesová zůstává nejznámějším doloženým případem člověka zasaženého meteoritem v obydlí. NASA eviduje ještě zásah chlapce malým čtyřgramovým úlomkem při meteorickém dešti Mbale v Ugandě roku 1992, bez vážného zranění. Čeljabinský výbuch z února 2013 zranil přes 1 600 lidí, ale ne přímým dopadem kamene, nýbrž tlakovou vlnou a střepy z oken. Přímá trefa z vesmíru do obýváku zůstává statistickou anomálií tak extrémní, že ji žádný pojistný matematik seriózně nekalkuluje.</p>



<p>A přece: jedinému člověku, kterému tahle anomálie skutečně vynesla peníze, kámen vůbec nespadl na hlavu. Spadl mu na cestu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/ann-hodgesovou-zasahl-meteorit-primo-v-obyvaku-neuveritelna-vesmirna-trefa-ji-zivot-nezlepsila/">Ann Hodgesovou zasáhl meteorit přímo v obýváku. Neuvěřitelná vesmírná trefa jí život nezlepšila</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/8LVSqosVNGM" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/8LVSqosVNGM" />
			<media:title type="plain">Hit by a meteorite: The story of Ann Hodges and the star that fell on Alabama</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Do y&#039;all know the true story of the Alabama woman who was hit by a space rock?! Ann Hodges was the first documented person to be struck by a meteorite and li...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/06/hit-by-a-meteorite-the-story-of-.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Záhadná událost ze Sibiře: Po obřím asteroidu, který v roce 1908 dopadl na Zemi, není ani stopy</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/zahadna-tunguska-udalost/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 22 Apr 2024 02:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[exploze]]></category>
		<category><![CDATA[meteorit]]></category>
		<category><![CDATA[Sibiř]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=188039</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tunguzská událost z roku 1908 fascinuje vědce do dnešních dní. Masivní exploze, která na Sibiři sežehla desítky kilometrů lesní plochy. Co přesně explozi způsobilo?</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Málokdo ví, že se v roce 1908 na Sibiři odehrála scéna jako z Hollywoodského katastrofického filmu. Už tehdy mohlo dojít doslova k apokalyptické události, která by navždy změnila život na Zemi. Do povědomí lidí se zapsala jako tunguzská událost a vědce fascinuje dodnes. <strong>Výbuch, který odpovídal síle dvou tisíc atomových bomb</strong>, po sobě však nezanechal ani kráter či jiné stopy dopadu. K čemu tedy ve skutečnosti došlo?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-hadn-tunguzsk-ud-lost">Záhadná tunguzská událost</h2>



<p>Už hodiny před samotnou událostí mohli obyvatelé Sibiře a přilehlých oblastí pozorovat na nebi velmi zvláštní úkazy. To, co vypadalo jako velmi jasný východ slunce, však bylo předzvěstí ničivé katastrofy, která se nezadržitelně blížila k zemskému povrchu. Následoval ohlušující výbuch a <strong>masivní žár, který sežehl 80 milionů stromů</strong>. Z oblasti 2 tisíc kilometrů čtverečních zmizela celá stáda sobů i s hlídacími psy a v 60 kilometrů vzdálené vesnici utrpěli lidé silné popáleniny. V té době však tunguzská událost nevzbudila sebemenší zájem tehdejší vlády ani cara Mikuláše II. </p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/640px-russia-cia-wfb-map-tunguska-1024x538.png" alt="Tunguská událost" class="wp-image-188043 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/640px-russia-cia-wfb-map-tunguska-1024x538.png 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/640px-russia-cia-wfb-map-tunguska-320x168.png 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/640px-russia-cia-wfb-map-tunguska-768x403.png 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/640px-russia-cia-wfb-map-tunguska-720x378.png 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/640px-russia-cia-wfb-map-tunguska.png 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-edm-t-konspira-n-ch-teori">Předmět konspiračních teorií</h2>



<p>Skutečný zájem si tunguzská událost získala až koncem 20 let, kdy se o záhadnou explozi začal zajímat mineralog Leonid Alexejevič Kulik. Byl to první vědec, který se do oblasti výbuchu vydal. Celá událost se stala jeho celoživotní posedlostí a byl taky prvním, kdo vyjádřil teorii, že <strong>explozi způsobilo mimozemské těleso</strong>. Největší záhadou však zůstával fakt, že nebyl v oblasti nalezen žádný kráter, který by dopad mimozemského tělesa způsobil. </p>



<p>Postupem času se proto celá záležitost stala předmětem konspiračních teorií, které zahrnovaly <strong>působení mimozemšťanů </strong>nebo masivní výbuch zemního plynu. Prvky, které však vědci později nalezli v půdě, však nasvědčují, že se skutečně jednalo o meteorit či kometu.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-12-05T05:50:00+01:00">
                    5 prosince, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/clovek/hacker-proti-vede/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                „UFO hacker“ se naboural do webových stránek NASA. Prý tam našel informace o mimozemšťanech a viděl i fotky            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/clovek/hacker-proti-vede/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mimozemstan-zblizka-450x254.jpg" alt="„UFO hacker“ se naboural do webových stránek NASA. Prý tam našel informace o mimozemšťanech a viděl i fotky" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/clovek/hacker-proti-vede/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-k-dopadu-nikdy-nedo-lo">K dopadu nikdy nedošlo</h2>



<p>Teprve v posledních letech přišli vědci z teorií, že výbuch skutečně způsobilo mimozemské těleso o velikosti 10 až 50 metrů. Pravděpodobně se jednalo o úlomek většího meteoritu, který však na zemský povrch naštěstí nedopadl. Podle posledních simulací úlomek <strong>explodoval ve vzdálenosti 5 kilometrů od zemského povrchu</strong> a vytvořil masivní tlakovou vlnu, pro kterou se následně vžilo označení tunguzská událost. Země tehdy měla opravdu štěstí, protože přímý náraz by mohl mít apokalyptický dopad na celé lidstvo. </p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/zahadna-tunguska-udalost/">Záhadná událost ze Sibiře: Po obřím asteroidu, který v roce 1908 dopadl na Zemi, není ani stopy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Rusko posílá kosmickou loď na vesmírnou stanici. Měla by zachránit uvízlé astronauty</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/ruska-a-americka-vesmirna-mise/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 07 Mar 2023 03:06:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[astronaut]]></category>
		<category><![CDATA[kosmická loď]]></category>
		<category><![CDATA[meteorit]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=144539</guid>

					<description><![CDATA[<p>Rusové poslali kosmickou loď na Mezinárodní vesmírnou stanici. Je naplánováno vyzvednutí tří astronautů, kteří uvízli na stanici po poruše na jejich lodi z prosince 2022.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Podle plánu se Sojuz MS-23 vrátí na Zemi s astronauty v září. Pro tentokrát si s sebou všichni vzali až 430 kilogramů zásob, které zahrnují jídlo, vodu a výzkumné zařízení na stanici. <a href="https://everydayastronaut.com/soyuz-ms-23-soyuz-2-1a/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Sojuz MS-23</a> je ohlašován od ledna, kdy<strong> padlo rozhodnutí o vyslání záchranné mise</strong>. Na ISS byli uvězněni tři astronauti, Rusové Dimitrij Petelin a Sergej Prokopjew a Američan Frank Rubio. V prosinci 2022 totiž došlo k vážnému úniku chladicí kapaliny z ruské lodi MS-22, se kterou tato posádka letěla na stanici.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-inou-probl-mu-byl-dopad-mikrometeoritu">Příčinou problému byl dopad mikrometeoritu</h2>



<p><a href="/tag/NASA/">NASA</a> i Roskosmos předpokládaly, že za únik byl zodpovědný dopad mikrometeoritu. Dříve se již takové poruchy na ruských lodích vyskytovaly. Po zastavení úniku se objevily obavy, že návrat Sojuzu MS-22 <strong>představuje pro astronauty nebezpečí</strong>. Roskosmos proto nařídil vytvoření záchranné mise a vyslání nové lodi na ISS, která se tam v současné době pohybuje. Existují však určitá rizika i pro záchranářskou stranu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-budou-m-t-politick-odli-nosti-n-jak-dopad">Budou mít politické odlišnosti nějaký dopad?</h2>



<p>S ohledem na stav nouze byla pro amerického astronauta <a href="https://www.nasa.gov/content/frank-rubio-md-lt-colonel-us-army-nasa-astronaut" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Franka Rubia</a> připravena samostatná nouzová loď. <strong>Jedná se o kosmickou loď Dragon</strong> společnosti SpaceX. Proč by se tedy tito tři astronauti v případě náhlého návratu na stanici nevrátili společně lze spíše vysvětlit politickými úvahami. Všichni si asi dokáží představit, oč se jedná.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="980" height="675" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/kosmicka-lod-letici-do-vesmiru.jpg" alt="" class="wp-image-144782 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/kosmicka-lod-letici-do-vesmiru.jpg 980w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/kosmicka-lod-letici-do-vesmiru-320x220.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/kosmicka-lod-letici-do-vesmiru-768x529.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/kosmicka-lod-letici-do-vesmiru-720x496.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 980px) 100vw, 980px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-bude-z-chrann-mise-sp-n">Bude záchranná mise úspěšná?</h2>



<p>Z hlediska vesmírných misí se to dá shrnout tak, že v současné době probíhají v rámci dohody mezi Roskosmosem a NASA dvě. Obě se také vztahují k ISS. V září loňského roku byla ke stanici <strong>vypuštěna ruská loď Sojuz MS-22</strong>, kde zmiňovaní tři astronauti uvízli. Měsíc poté proběhl start americké lodi Crew Dragon-5, se kterou na stanici dorazila kosmonautka Roskosmosu Anna Kikina. Jak to ale nakonec dopadne, můžeme zatím jen předpovídat.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/ruska-a-americka-vesmirna-mise/">Rusko posílá kosmickou loď na vesmírnou stanici. Měla by zachránit uvízlé astronauty</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Astronomové plánují vylovit z oceánu mezihvězdný meteorit z roku 2014. Mají od toho velká očekávání</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/meteorit-na-dne-oceanu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 26 Oct 2022 02:22:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[astronomie]]></category>
		<category><![CDATA[meteorit]]></category>
		<category><![CDATA[oceán]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=117771</guid>

					<description><![CDATA[<p>Astronomové se vydají naleznout známky po malém meteoritu na dně oceánu, který se zřítil na Zemi již v roce 2014, a doufají, že najdou důkazy o něčem velkolepém.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Astronomové plánují rybářský výlet, aby prozkoumali pozůstatky malého meteoritu, který dopadl na Zemi 8. ledna 2014.<strong> Konkrétněji se zřítil do Tichého oceánu</strong> s energií ekvivalentní asi 121 tunám (110 metrických tun) TNT. Tým z Harvardské univerzity věří, že najde úlomky tohoto mezihvězdného kamene, a zároveň doufá ve známky mimozemské civilizace. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jedn-se-o-pravdivou-studii">Jedná se o pravdivou studii?</h2>



<p><em>„Nalezení takového fragmentu je důležité pro odpovědi na již dlouho celosvětově žádané otázky Sluneční soustavy</em>,“ řekl Amir Siraj, astrofyzik z Harvardské univerzity. Taktéž <strong>identifikoval mezihvězdný původ objektu</strong> ve <a href="https://arxiv.org/abs/1904.07224" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">studii z roku 2019</a> s 99,999% spolehlivostí. To se ale letošní rok změnilo, jelikož mu americké vesmírné velení vydalo potvrzení, že se jedná o pravdivou studii. Jediným tvrdým oříškem je fakt, že neexistuje žádný svědek této události.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-velice-unik-tn-vesm-rn-objev">Velice unikátní vesmírný objev</h2>



<p><em>„Meteorit zasáhl atmosféru asi 160 kilometrů od pobřeží Papuy Nové Guineje uprostřed noci, s asi 1% energií bomby v Hirošimě</em>,“ řekl Siraj. A tak tedy na základě studií <strong>dostal meteorit své jméno. CNEOS 2014-01-08</strong>, měřící pouhého půl metru na šířku, se nyní zdá být prvním mezihvězdným objektem, který byl kdy ve <a href="/tag/slunecni-soustava/">Sluneční soustavě</a> objeven.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="835" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/meteorit-planetka.jpg" alt="" class="wp-image-12555 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/meteorit-planetka.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/meteorit-planetka-359x300.jpg 359w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/meteorit-planetka-150x125.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/meteorit-planetka-768x641.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/meteorit-planetka-299x250.jpg 299w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/meteorit-planetka-241x201.jpg 241w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/meteorit-planetka-720x601.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/meteorit-planetka-300x251.jpg 300w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dal-zaj-mav-objevy-posledn-doby">Další zajímavé objevy poslední doby</h2>



<p>Před pár lety zkoumali astronomové podobný objekt zvaný Oumuamua. Jedná se o vesmírný kámen nalezený v roce 2017 během průzkumu oblohy Pan-STARRS. Údajně proletěl Sluneční soustavou rychlostí téměř 92 000 km/h a později harvardský astrofyzik Avi Loeb, kolega Siraje, tvrdil, že by se <strong>mohlo jednat o mimozemský stroj</strong>. Po objevu Oumuamua následovala v roce 2019 kometa 2I/Borisov, objevená amatérským astronomem Gennadiym Borisovem.</p>



<p>CNEOS 2014-01-08 je ale daleko unikátnější. Značně překonal pevnost materiálu typického železného meteoritu, což by podle Siraje mělo ještě usnadnit jeho obnovu.<em> „Většina meteoritů obsahuje <strong>dostatek železa, takže se přichytí k typu magnetu</strong>, který plánujeme použít pro oceánskou expedici</em>,“ řekl. Vzhledem k jeho extrémně vysoké pevnosti materiálu je také dle Siraje velmi pravděpodobné, že úlomky CNEOS 2014-01-08 jsou feromagnetické.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zkoum-n-dna-oce-nu">Zkoumání dna oceánu</h2>



<p>Na základě studií meteoritu vznikl projekt Galileo, který sestavil loď pro použití magnetických saní na navijáku s dlouhým vlascem. Ty budou <strong>taženy po mořském dně ve vzdálenosti 1,7 km </strong>po dobu 10 dnů. Doufá se, že magnet dokáže obnovit drobné úlomky meteoritu o průměru alespoň 0,1 milimetru. </p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="998" height="523" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/tichy-ocean.jpg" alt="" class="wp-image-117788 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/tichy-ocean.jpg 998w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/tichy-ocean-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/tichy-ocean-768x402.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/tichy-ocean-720x377.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 998px) 100vw, 998px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nedostatek-finan-n-ch-prost-edk">Nedostatek finančních prostředků</h2>



<p>Není úplně jasné, kdy budou astronomové moci svou <a href="/tag/expedice/">expedici</a> uskutečnit. Projekt Galileo již má přiděleno 500 000 amerických dolarů a dalších 1,1 milionu je <strong>zapotřebí, aby se projekt realizoval</strong>. To je podle Siraje hodnota, která se dá ve srovnání s vesmírnou misí splnit. To, jestli se bude projekt nadále financovat, je však záhadou. </p>



<p><a href="https://www.google.cz/url?sa=t&amp;rct=j&amp;q=&amp;esrc=s&amp;source=web&amp;cd=&amp;cad=rja&amp;uact=8&amp;ved=2ahUKEwjEzYmB0Lj6AhUsAxAIHS0RBtkQFnoECA8QAQ&amp;url=https%3A%2F%2Fscholar.harvard.edu%2Fsiraj%2Fhome&amp;usg=AOvVaw2jhIaLGdTVa21JKq-WHWNT" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Siraj</a> s Loebem v současnosti pracují na podrobnostech mise, která umožní studovat mezihvězdný objekt na blízko. Dobrou inspirací je pro ně <strong>výše zmiňovaný objekt Oumuamua</strong>, který má vhodné parametry pro studium. Jednalo by se ale o další, výrazně dražší finanční náklady, než je milion dolarů.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/meteorit-na-dne-oceanu/">Astronomové plánují vylovit z oceánu mezihvězdný meteorit z roku 2014. Mají od toho velká očekávání</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Co když Měsíc zasáhne obří asteroid? V roce 2006 jsme měli na mále, následující srážku nemusíme přežít</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/lidstvo-a-zivot-bez-mesice/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 23 Oct 2022 02:07:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[katastrofa]]></category>
		<category><![CDATA[meteorit]]></category>
		<category><![CDATA[mořský život]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=119452</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jako přátelští sousedé na obloze mají Měsíc a Země symbiotický vztah, avšak existuje možnost, že se tyto dva objekty budou muset navzájem rozloučit.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Směrem k Zemi míří obří asteroid, ale nezasáhne ji. Chystá se totiž narazit do Měsíce a rozlomit ho na dvě poloviny. S touto hypotetickou událostí ale vyvstává spoustu otázek. Jeden ze scénářů vypovídá o tom, kdy <a href="https://www.google.cz/url?sa=t&amp;rct=j&amp;q=&amp;esrc=s&amp;source=web&amp;cd=&amp;cad=rja&amp;uact=8&amp;ved=2ahUKEwj71NL_4ND6AhV2g_0HHcJDCfYQFnoECDsQAQ&amp;url=http%3A%2F%2Fwww.ptep-online.com%2F2014%2FPP-39-06.PDF&amp;usg=AOvVaw13D7cAco2Uc71bi47hDdBU" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Měsíc téměř explodoval</a>. Bylo to jedné krásné letní noci v Anglii roku 1178. Onoho dne, přibližně hodinu po západu slunce, se <strong>stali lidé svědky velkolepého jevu</strong>. Kolem horní části večerního srpku měsíce se objevil obří plamen. A přímo před jejich očima se zdálo, jako by se Měsíc rozdělil na dvě části, než kompletně zčernal.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-velice-diskutabiln-m-s-n-ud-lost">Velice diskutabilní měsíční událost</h2>



<p>Alespoň takto událost zaznamenal místní kronikář. Jak jste pravděpodobně uhodli, Měsíc se té noci ve skutečnosti nerozdělil na polovinu. Je možné, že to, co lidé viděli, byl <strong>velký asteroid, který do něj narazil</strong>. Ale taková událost by poslala k Zemi obrovské množství měsíčního materiálu. To se samozřejmě nestalo.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-m-s-c-je-pravideln-bombardov-n">Měsíc je pravidelně bombardován</h2>



<p>Pravděpodobnější možností tedy je, že se stali svědky meteoritu, který vstupoval do atmosféry a protínal jejich zorné pole přímo před Měsícem. To by vyvolalo tu iluzi rozdělení Měsíce v ohnivé podobě. Předsudky se ale nedá řídit. Pořád však existuje fakt, že Měsíc je pravidelně ročně<strong> bombardován stovkami asteroidů a meteoritů</strong>. A bez atmosféry, jakou si lidstvo užívá na Zemi, tyto objekty před dopadem neshoří. Takže i maličký meteorit o průměru 25 cm by mohl mít velký dopad na Měsíc. V roce 2006 do něj narazil jeden přibližně této velikosti.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-by-se-mohl-m-s-c-vlastn-takhle-rozd-lit">Jak by se mohl Měsíc vlastně takhle rozdělit?</h2>



<p>Ze Země dopad vypadal jako záblesk, který trval pouhé čtyři desetiny sekundy. Zapříčinil ale kráter asi 14 metrů široký a 3 metry hluboký. Zároveň <strong>narazil na Měsíc rychlostí 90 100 km/h</strong>, takže se jednalo o opravdu intenzivní srážku. Nicméně ani jedna z dosavadních kolizí nezpůsobila na <a href="/tag/mesic/">Měsíci</a> vážné škody. A k tomu, aby se rozlomil na dvě poloviny, by byl potřeba asteroid téměř stejné velikosti jako samotný Měsíc. A kdyby se to stalo, hned byste o tom věděli – s pohledem na řítící se trosky směrem k Zemi.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="910" height="441" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/vesmirne-trosky.jpg" alt="" class="wp-image-119785 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/vesmirne-trosky.jpg 910w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/vesmirne-trosky-320x155.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/vesmirne-trosky-768x372.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/vesmirne-trosky-720x349.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 910px) 100vw, 910px" /></figure>



<p>Než si ale představíte scénář vyhynutí dinosaurů, tak to nemusí být zase tak drastické. Menší kusy trosek shoří v atmosféře a <strong>Země je pokryta výhradně vodstvem</strong>. To znamená, že případné trosky o velikosti asteroidu nemusí nutně dopadnout na pevninu. Dopad by tedy nebyl zdaleka tak fatální.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nov-nejjasn-j-objekt-na-obloze">Nový nejjasnější objekt na obloze</h2>



<p>Takový meteorit může narazit na Měsíc taktéž z jeho temné strany, která není vidět. Takže byste si ani nemuseli po dlouhou dobu všimnout žádné změny. Přední strana Měsíce by stále zářila na obloze. V <strong>opačném scénáři prostě jen zmizí z oblohy</strong> a novým nejjasnějším objektem se stane Venuše. A to navzdory skutečnosti, že je 14 000krát méně jasná než kdysi Měsíc.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-sledky-pro-ivot-na-zemi">Následky pro život na Zemi</h2>



<p>Faktem zůstává, že některé z drastičtějších následků zničení Měsíce by vám začaly komplikovat život. Měsíc je totiž zodpovědný za naklonění Země o 23,4 stupně na své ose. Bez něj by tento sklon mohl dosáhnout až 45 stupňů. To by <strong>zapříčinilo rapidní otočení planety</strong>. Slunce už by nesvítilo nad rovníkem, ale blíže k severnímu a jižnímu pólu. Nastaly by <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/ledovce-zrozeni-doby-ledove/">chladné zimy</a>, které se vyskytují na různých částech planety jednou za několik tisíc let. A příliv a odliv už by nikdy nebyly jako dřív.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="946" height="514" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/ledova-budoucnost.jpg" alt="" class="wp-image-119772 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/ledova-budoucnost.jpg 946w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/ledova-budoucnost-320x174.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/ledova-budoucnost-768x417.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/ledova-budoucnost-720x391.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 946px) 100vw, 946px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-trp-li-by-v-hradn-mo-t-ivo-ichov">Trpěli by výhradně mořští živočichové</h2>



<p>Silné <a href="https://www.google.cz/url?sa=t&amp;rct=j&amp;q=&amp;esrc=s&amp;source=web&amp;cd=&amp;cad=rja&amp;uact=8&amp;ved=2ahUKEwi4uaDc4tD6AhUK_7sIHTH6ADoQFnoECAsQAQ&amp;url=https%3A%2F%2Foceanservice.noaa.gov%2Feducation%2Ftutorial_tides%2Ftides06_variations.html&amp;usg=AOvVaw2P69KJCaO3vDsteQba4nfw" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">přílivy a odlivy</a> na Zemi jsou způsobeny gravitační přitažlivostí Měsíce na oceány. Např. gravitační přitažlivost Slunce na našich mořských hladinách je jen asi polovina toho, co dokáže odtáhnout Měsíc. Nemít Měsíc na zemské oběžné dráze, tak se sníží hladina moří, což by mělo <strong>obrovský vliv na ekosystémy v přílivových zónách</strong>. Stoupání a klesání přílivu a odlivu je tedy velice důležitým faktorem, který dává výhradně mořským živočichům šanci na přežití. Přesto se však jedná o lepší scénář, než kdyby Země dostala přímý zásah asteroidem téměř o velikosti Měsíce.</p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/lidstvo-a-zivot-bez-mesice/">Co když Měsíc zasáhne obří asteroid? V roce 2006 jsme měli na mále, následující srážku nemusíme přežít</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jasně zelené ohnivé koule: Nad Novým Zélandem byl spatřen velice vzácný úkaz, který vědcům nedá spát</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/zelene-meteory-a-perseidy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 05 Oct 2022 02:25:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Galaxie]]></category>
		<category><![CDATA[meteorit]]></category>
		<category><![CDATA[Nový Zéland]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=117970</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jasně zelené ohnivé koule, které se rozletěly po obloze nad Novým Zélandem, mají několik vysvětlení, avšak existuje stále spousta spekulací.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>7. července 2022 byl spatřen jasně zelený meteor, který se zřítil do Cookova průlivu mezi novozélandským Severním a Jižním ostrovem. Meteorit, pravděpodobně o průměru asi jednoho metru, dopadl s výbušnou silou ekvivalentní přibližně 2 000 tun TNT a <strong>vedl k masivnímu sonickému třesku</strong>. Dva týdny po tomto incidentu byla nad Canterbury na novozélandském Jižním ostrově vyfotografována další vzácná zelená ohnivá koule.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-co-jsou-vlastn-tyto-vesm-rn-koule">Co jsou vlastně tyto vesmírné koule?</h2>



<p>Ohnivé koule jsou neobvykle jasné <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/vesmir/obrana-pred-asteroidy/">meteory</a>, jejichž velikost může přesáhnout více než jeden metr. Každý rok jsou <strong>hlášeny pouze asi čtyři z jednoho regionu</strong>. V případě Nového Zélandu je to ale jinak, jelikož <a href="https://www.google.cz/url?sa=t&amp;rct=j&amp;q=&amp;esrc=s&amp;source=web&amp;cd=&amp;cad=rja&amp;uact=8&amp;ved=2ahUKEwiMsPCTirr6AhW3RPEDHdaSARAQFnoECAkQAQ&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.amsmeteors.org%2Fabout%2Fobserver-profiles%2Frobert-lunsford-2%2F&amp;usg=AOvVaw29z2TkiikVLz35IoRdp1Cf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Robert Lunsford</a>, zabývající se aktivitou meteorů, zaznamenal ohromný nárůst počtu hlášení z Nového Zélandu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zapojuj-se-tak-b-n-ob-an">Zapojují se také běžní občané</h2>



<p>V poslední době je také daleko snazší takovou ohnivou kouli nahlásit. <em>„Široká veřejnost na Novém Zélandu si nyní uvědomuje, že tyto události může skutečně hlásit prostřednictvím Fireballs Aotearoa,“</em> uvedl Lunsford. Jedná se o <strong>spolupráci mezi astronomy a občany</strong>. Dle dostupných údajů je zaměřena na nalezení meteoritů, které právě spadly na Zemi. Nezisková organizace se nyní připojila k Mezinárodní meteorické organizaci, která shromažďuje pozorování meteorů z celého světa. Tím usnadňuje členům veřejnosti hlásit jejich pozorování online.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="791" height="522" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/perseidy-nad-morem.jpg" alt="" class="wp-image-117996 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/perseidy-nad-morem.jpg 791w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/perseidy-nad-morem-320x211.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/perseidy-nad-morem-768x507.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/perseidy-nad-morem-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/perseidy-nad-morem-720x475.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 791px) 100vw, 791px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-co-d-v-t-mto-meteor-m-zelen-odst-n">Co dává těmto meteorům zelený odstín?</h2>



<p>„<em>Závisí to převážně na velikosti, výšce a chemii těchto objektů,</em>“ zmiňuje <a href="https://www.google.cz/url?sa=t&amp;rct=j&amp;q=&amp;esrc=s&amp;source=web&amp;cd=&amp;cad=rja&amp;uact=8&amp;ved=2ahUKEwjouJPClrr6AhWHuaQKHeW0DkcQFnoECA4QAQ&amp;url=https%3A%2F%2Fwww.canterbury.ac.nz%2Fscience%2Fcontact-us%2Fpeople%2Fjack-baggaley.html&amp;usg=AOvVaw3WGfHnV63-SL6WLGIgdaQm" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Jack Baggaley</a>, emeritní profesor fyziky a astronomie na University of Canterbury na Novém Zélandu. Uvádí ještě rychlost a přirovnává ji k mnohem menším meteorům, <strong>pohybujícím se rychlostí 70 km za sekundu</strong> směrem na zemskou atmosféru. Sluneční částice by případně ionizovaly kyslík v horních vrstvách atmosféry. Stejný proces vytváří zelené polární záře. Zelená barva se může dle profesora objevit i v pomalejších meteorech, pokud jejich struktura obsahuje menší, ukryté meteory.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-se-toto-pestr-zabarven-tvo">Jak se toto pestré zabarvení tvoří?</h2>



<p>Baggaley má na tuto otázku jasnou odpověď. Zelenou barvu v nich vytvářejí velká tělesa složená z kovových materiálů, jako je nikl, železo a hořčík. Uvádí také vzácné <strong>tritium, kterého je na světě jen hrstka</strong>. Další, tak trochu nejasné Baggaleyho vyjádření, je spojitost s meteorickým rojem Perseid. Perseidy se každoročně vyskytují na noční obloze od poloviny července do konce srpna.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="914" height="519" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/padajici-hvezda.jpg" alt="" class="wp-image-117999 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/padajici-hvezda.jpg 914w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/padajici-hvezda-320x182.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/padajici-hvezda-768x436.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/padajici-hvezda-720x409.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 914px) 100vw, 914px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-spojitost-s-perseidy">Spojitost s Perseidy?</h2>



<p>Podle Lunsforda může rychlost Perseid způsobit, že atomy ionizovaného kyslíku budou při průchodu meteorů atmosférou zářit nazelenalým odstínem. <strong>Jedná se ale o pouhou domněnku</strong> a sám si nemyslí, že by novozélandské ohnivé koule byly nějakým způsobem spojeny s Perseidy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ka-doro-n-p-ehl-dka-perseid">Každoroční přehlídka Perseid</h2>



<p>Ačkoliv jsou Perseidy každoročně velice aktivním meteorickým rojem, různá fáze <a href="/tag/Mesic/">Měsíce</a> v období jejich maxima může činit <strong>pozorování velice obtížným kvůli měsíčnímu svitu</strong>. Typickým příkladem je právě letošní rok, kdy přehlídka Perseid nebyla tak působivá jako v minulých letech. Další takové podmínky nastanou až příští rok během srpna.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/zelene-meteory-a-perseidy/">Jasně zelené ohnivé koule: Nad Novým Zélandem byl spatřen velice vzácný úkaz, který vědcům nedá spát</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Fukang – nejúžasnější meteorit na Zemi – je k vidění na spoustě místech. Z půlky je tvořen vesmírným drahokamem</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/prekrasny-vzacny-meteorit/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 15 Sep 2022 02:07:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[meteorit]]></category>
		<category><![CDATA[zajímavost]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=114497</guid>

					<description><![CDATA[<p>Překrásný a záhadný meteorit narazil na zemský povrch už před dávnými časy, avšak o jeho kráse, která se skrývala uvnitř, se svět dozvěděl teprve nedávno.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nedávný pád meteoritu v Čeljabinsku se stal další připomínkou, že je příliš brzy mluvit o bezpečnosti naší planety. Tato <strong>událost byla skutečně častým tématem pro celé lidstvo </strong>a média. Za zmínku však stojí i další vesmírná tělesa, která dopadla na Zemi. Jedním z nejzajímavějších témat byl meteorit Fukang, opravdu významný dar z dalekého vesmíru.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-historie-vz-cn-ho-meteoritu">Historie vzácného meteoritu</h2>



<p>Stáří zázračného meteoritu je 4,5 miliardy let, což je přibližně stejně jako vznik Země. Tento vzácný <a href="/tag/objev/">objev</a> byl nalezen v čínském městě Fukang, po kterém byl pojmenován. Je <strong>složen z 50 % na bázi železa a niklu a z 50 % jde o olivín</strong>, který je někdy nazýván vesmírným drahokamem. Olivín neboli chryzolit se vyskytuje i na Zemi, ale tak velké krystaly v přírodě nenajdete.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-na-el-jej-kolemjdouc-turista">Našel jej kolemjdoucí turista</h2>



<p>Úžasný meteorit objevil americký turista, který se často zastavoval na oběd v blízkosti obrovské skály. Postupem času, když<strong> viděl krystalickou strukturu horniny, začal se zajímat o její původ</strong>. Získal několik úlomků kladivem a dlátem, následně je poslal na zkoumání do Spojených států. Američané potvrdili, že neočekávaným nálezem byl meteorit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-meteoritu-postupn-za-alo-ub-vat">Meteoritu postupně začalo ubývat</h2>



<p>Celkově vážil vesmírný blok více než tisíc kilogramů, ale nenasytní turisté chtěli okamžitě několik kusů odlomit. Kvůli tomu <strong>začala váha vesmírného objektu velice rychle ubývat</strong>. Zanedlouho bylo rozhodnuto, že <a href="/tag/meteorit/">meteorit</a> bude rozdělen na několik menších kusů, které byly draženy po celém světě. Teď jsou vystaveny na zcela různých místech.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="832" height="461" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/prekrasny-meteorit.jpg" alt="" class="wp-image-114504 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/prekrasny-meteorit.jpg 832w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/prekrasny-meteorit-320x177.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/prekrasny-meteorit-768x426.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/prekrasny-meteorit-720x399.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 832px) 100vw, 832px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kr-sa-kter-se-dra">Krása, která se draží?</h2>



<p>V roce 2008 se úlomek meteoritu o hmotnosti 420 kg, který vlastnil <a href="https://www.researchgate.net/profile/Marvin-Killgore" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Marvin Killgore</a>, zaměstnanec na univerzitě v Arizoně, dal do dražby v New Yorku. Drahokam měl vyvolávací cenu 2 miliony dolarů, ale žádný z kupců ho nekoupil. Obří <strong>úlomek meteoritu byl tedy rozdělen na několik částí</strong>. Marvin Killgore dostal z úlomků exemplář, který váží 31 kilogramů. Má se údajně jednat o nejdelší úlomek. Ani ten však neprodal. Ostatní úlomky se vyskytují na výstavách různě po světě. Jeden z těch největších byl nedávno převezen do Amerického přírodovědného muzea.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/prekrasny-vzacny-meteorit/">Fukang – nejúžasnější meteorit na Zemi – je k vidění na spoustě místech. Z půlky je tvořen vesmírným drahokamem</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jen kousek od Země se pohybovalo neznámé mimozemské těleso. Na veřejnost se teď dostaly detaily z přísně tajného dokumentu</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/identifikovano-utajene-teleso/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 11 May 2022 02:21:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[meteorit]]></category>
		<category><![CDATA[Sluneční soustava]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=86720</guid>

					<description><![CDATA[<p>Drobné nebeské těleso se badatelům podařilo identifikovat už před osmi lety. Dokumentaci o něm však vláda celou dobu tajila.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Momentálně ovšem na veřejnost pronikly některé detaily o tomto objektu, který se poblíž Země objevil již v roce 2014. Tato <strong>ohnivá koule, která hořela na nebi </strong>nad Papuou Novou Guineou, byla ve skutečnosti rychle se pohybujícím objektem. Navíc z&nbsp;jiného hvězdného systému, jak uvádí nedávný příspěvek na Twitteru USSC, tedy vesmírného velitelství Spojených států amerických.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mal-a-dlouho-utajovan-objekt">Malý a dlouho utajovaný objekt</h2>



<p>Malý meteorit o průměru jen 0,45 metru vstoupil do pozemské atmosféry dne 8. ledna 2014. Stalo se tak poté, co se ve vesmíru pohyboval opravdu závodní rychlostí 210&nbsp;000 kilometrů v&nbsp;hodině. To je<strong> výrazně víc než průměrná rychlost meteorů</strong> prolétajících skrze Sluneční soustavu. Potvrzuje to i <a href="https://arxiv.org/abs/1904.07224" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">databáze studie ArXiv z&nbsp;roku 2019</a>, která se objektem zabývala. Podle ní jde o jasnou ukázku původu daleko za hranicemi naší <a href="/tag/slunecni-soustava/">Sluneční soustavy</a>.</p>



<p>Pravděpodobně se tak jedná o něco, co pochází <em>„z hlubin nitra planetární soustavy nebo hvězdy v&nbsp;tlustém disku Mléčné dráhy“.</em> Navzdory pravděpodobně správnému výsledku <strong>nebyla studie nikdy zveřejněna v&nbsp;žádném vědeckém časopise</strong>.<strong> </strong>Některá data v&nbsp;ní uvedená byla navíc vládou USA klasifikována jako tajná. Podle údajů mohl tento meteorit obsahovat mezihvězdný materiál ze zcela jiného hvězdného systému.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ek-n-na-schv-len-a-ov-en">Čekání na schválení a ověření?</h2>



<p><a href="https://scholar.harvard.edu/siraj/home" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Amir Siraj</a>, student astrofyziky z&nbsp;Harvardu, který studii vedl, uvádí, že materiál čekal na proces ověřování (peer-review), a to po celé roky. Ten byl ale protahován<strong> podivnými okolnostmi, které pocházely z jedinečnosti </strong>a novoty nálezu. Právě to přilákalo pozornost vlády USA, která proces zastavila klasifikováním některých údajů na tajné. Nález tohoto meteoru následoval po detekci dvou dalších mezihvězdných objektů v&nbsp;naší soustavě.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">6/ “I had the pleasure of signing a memo with <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/ussfspoc?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">@ussfspoc</a>’s Chief Scientist, Dr. Mozer, to confirm that a previously-detected interstellar object was indeed an interstellar object, a confirmation that assisted the broader astronomical community.” <a rel="nofollow" href="https://t.co/PGlIOnCSrW">pic.twitter.com/PGlIOnCSrW</a></p>&mdash; U.S. Space Command (@US_SpaceCom) <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/US_SpaceCom/status/1511856370756177921?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">April 7, 2022</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Jedná se o objekty známé jako <em>„Oumuamua a kometa Borisov“</em>, které byly ovšem mnohem větší a nedostaly se k&nbsp;Zemi tak blízko jako tento třetí. Ačkoli jde o malý objekt, naznačuje, že naše <strong>soustava by mohla být zaplavena objekty z&nbsp;jiných galaxií</strong>, případně hvězdných systémů. Budoucí pátrání na ně nejspíš narazí. Toto úsilí může poskytnout záblesky toho, co je za Sluneční soustavou. <a href="/tag/atmosfera/">Atmosféra</a> nám dává dost signálů, jen jim nevěnujeme pozornost.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Co by mohly objekty tohoto typu podle vás odhalit?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thescientist">Zdroj: <a href="https://www.the-scientist.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheScientist</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/identifikovano-utajene-teleso/">Jen kousek od Země se pohybovalo neznámé mimozemské těleso. Na veřejnost se teď dostaly detaily z přísně tajného dokumentu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jakou roli hrály meteority při vzniku života na naší planetě? Badatelé přichází s novou hypotézou</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/meteority-vznik-zivota/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 17 Apr 2022 02:07:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[meteorit]]></category>
		<category><![CDATA[vznik]]></category>
		<category><![CDATA[Život]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=81558</guid>

					<description><![CDATA[<p>Meteority nepřinesly na Zemi život z vesmíru. Je ale dost dobře možné, že připravily „vodu“ na tzv. protobujón.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dřívější badatelé byli toho názoru, že první organické molekuly – například glycerin – se k&nbsp;nám dostaly z&nbsp;vesmíru. Nová hypotéza, které nahrává i <a href="http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0016703716301661" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">studie uvedená v&nbsp;časopise <em>Geochimica et Cosmochimica Acta</em></a>, ale tvrdí něco jiného. <strong>Na naší planetě mohly v&nbsp;raných dobách jejího formování</strong> vzniknout podmínky pro vznik těchto molekul. Následně se mohly objevit i první uhlíkové řetězce a složitější sloučeniny, z&nbsp;nichž pochází samotný život.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-kladn-podm-nky-biogeneze">Základní podmínky biogeneze</h2>



<p>Vhodné podmínky pro biogenezi, tedy vznik těchto sloučenin a následně i života, mohly připravit neustále dopadající <a href="/tag/meteorit/">meteority</a>. Tým geochemiků z&nbsp;Trinity College v&nbsp;Dublinu <strong>prozkoumal druhý největší impaktní kráter na Zemi</strong>, konkrétně ten v&nbsp;Sudbury v&nbsp;Ontariu na území Kanady. Jeho stáří je skoro 2 miliardy let a za tuto dobu geologické procesy velmi změnily celý jeho vzhled. Na povrch se tím dostaly i velmi staré vrstvy kamene.</p>



<p><em>„Pro geologa je to doslovné cestování zpět v&nbsp;čase,“</em> podotýká profesor <a href="https://www.tcd.ie/Geology/people/kamberbs/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Kamber</a>, který tuto studii vedl. Tento kráter zpočátku fungoval jako jakýsi kotlík s&nbsp;topným tělesem na dně. Spodní část útvaru tvořily žhavé kameny. <strong>Když tuto „konvičku“ naplnila voda</strong>, došlo k&nbsp;reakcím, které vyústily ve srážky. Tato geotermální aktivita podle badatelů vedla ke vzniku prvních organických sloučenin uvnitř kráteru.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-procesy-uvnit-kamene">Procesy uvnitř kamene</h2>



<p>Prakticky všechny kameny uvnitř tohoto kráteru jsou černé, protože obsahují velké množství uhlíku. Během dřívějších bádání byla právě přítomnost uhlíku vysvětlována tak, že ji způsobily vnější naplaveniny. <strong>Kamberův výzkum ovšem vedl k&nbsp;závěru</strong>, že skutečnou příčinou jsou mikroorganismy, které obývaly povodí tohoto kráteru. Jsou navíc odpovědné za vyčerpání těch sloučenin, které jim dle všeho slouží jako potrava.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="676" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/krater-arizona.jpg" alt="" class="wp-image-81561 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/krater-arizona.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/krater-arizona-320x216.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/krater-arizona-768x519.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/krater-arizona-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/krater-arizona-720x487.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Mezi tu patří například zbytky kyseliny sírové a také sloučeniny, které obsahují molybden. <em>„Je jasné, že kráterová pánev neměla po velmi dlouhou dobu přístup k&nbsp;otevřenému oceánu. To také znamená, <strong>že všechny tyto geochemické rysy jsou důkazem existence živých organismů</strong> v&nbsp;něm,“ </em>uvedl profesor Kamber. Ten se specializuje hlavně na živelné cykly a procesy <a href="/tag/zeme/">Země</a>, které probíhají ve velkém měřítku a po dlouhé časové periody.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Co soudíte o původu života na naší planetě?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/meteority-vznik-zivota/">Jakou roli hrály meteority při vzniku života na naší planetě? Badatelé přichází s novou hypotézou</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nejstarší dosud objevený meteorit, který patří k předchůdcům matky Země. Jde o vzácný přeživší kus zárodku zničené planety</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/nejstarsi-dosud-objeveny-meteorit/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 17 Jun 2021 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[formování]]></category>
		<category><![CDATA[meteorit]]></category>
		<category><![CDATA[Sluneční soustava]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=6520</guid>

					<description><![CDATA[<p>Meteorit starý 4,6 miliardy let vznikl při rozpadu protoplanety v raných dobách Sluneční soustavy, z toho důvodu jsou jeho vlastnosti zcela ojedinělé.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Většina meteoritů, které byly nalezeny na naší planetě, jsou si svým způsobem podobné. Proto je objev útvaru nazvaného EC 002 pro výzkumníky velmi významný. Tento unikátní meteorit přistál <strong>roku 2020 v poušti Sahara a ukázalo se, že je starší než Země</strong>. Prapůvodní vesmírná skála pochází z doby před 4,6 miliardy let a jde o jeden z nejstarších příkladů magmatu z vesmíru.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-star-ne-na-e-planeta">Starší než naše planeta</h2>



<p>Jeho stáří a minerální složení naznačují, že má původ v prvotních dobách našeho solárního systému a pochází z kůry protoplanety. To je velký skalnatý masiv, který se časem změní na planetu. Tento meteorit je nejspíše vzácným <strong>přeživším kusem zárodku planety, která byla zničena nebo pohlcena nějakou větší</strong> protoplanetou během procesu formování Sluneční soustavy. Protože z těchto dob pochází i Země, jde vlastně o kousek našeho dávného bratrance.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/asteroid-3628185-1280-1024x640.jpg" alt="" class="wp-image-6515 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Kusy EC 002 byly nalezeny v&nbsp;Alžírsku v&nbsp;květnu roku 2020. Tyto fragmenty měly světle hnědou až béžovou barvu a poměrně zrnitou strukturu. Obsahovaly krystaly v&nbsp;barvách zelené, zelenožluté a žlutohnědé. Většina z dosud nalezených meteoritů (je jich přibližně 3&nbsp;100) jsou úlomky planetek, neumožňují nám tedy bližší pohled na <strong>diversitu protoplanet z&nbsp;dob formování</strong> Sluneční soustavy. Skoro všechny navíc pocházejí jen ze dvou mateřských objektů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-rarita-mezi-meteority">Rarita mezi meteority</h2>



<p>Útvar EC 002 vystupuje z&nbsp;řady skalnatých meteoritů. Na základě měření podílu různých radioaktivních forem prvků, tzv. izotopů, bylo zjištěno, že mateřské tělo tohoto meteoritu bylo 4,6 miliardy let staré, chemické složení pak naznačuje zrod v&nbsp;částečně roztavené <strong>hornině v&nbsp;kůře protoplanety</strong>. Většina meteoritů pochází z planetek, jejichž&nbsp;kůra je čedičová, tedy bohatá na železo a hořčík, ale mateřská kůra tohoto útvaru byla bohatá na andezit, který obsahuje oxid křemičitý.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/meteority-naraz.jpg" alt="" class="wp-image-12556 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/meteority-naraz.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/meteority-naraz-300x169.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/meteority-naraz-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/meteority-naraz-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/meteority-naraz-450x253.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Celkově jde o nejstarší dosud objevený magmatický meteorit, který byl prozkoumán, což odhaluje formování primordiální kůry, jež pokrývala nejstarší protoplanety. I když je vysoce neobvyklý, další studie shledaly, že druh kůry, ze které pochází, <strong>byl během formování Sluneční soustavy poměrně běžný</strong>. Je rozumné usoudit, že ve stejném době a za stejných podmínek vznikla řada protoplanet s čedičovou kůrou, většina se jich ale v průběhu času rozpadla nebo byla zničena.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-live-science">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/meteorite-asteroid-early-solar-system.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Live Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/nejstarsi-dosud-objeveny-meteorit/">Nejstarší dosud objevený meteorit, který patří k předchůdcům matky Země. Jde o vzácný přeživší kus zárodku zničené planety</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nad Antarktidou vybuchl kdysi dávno meteorit velkých rozměrů</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/nad-antarktidou-vybuchl-kdysi-davno-meteorit-velkych-rozmeru/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 06 May 2021 13:25:28 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Antarktida]]></category>
		<category><![CDATA[dopad]]></category>
		<category><![CDATA[meteorit]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=8273</guid>

					<description><![CDATA[<p>Před více jak 430 000 lety nejspíš nad Antarktidou vybuchl meteorit a podobný zásah v obydlené oblasti by byl naprosto devastující.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Malá vesmírná skála o velikosti 100 až 150 metrů se před stovkami tisíc let rozpadla nad Antarktidou, když rozžhavená letěla skrze atmosféru, uvádí nová studie. Stopou této události jsou dodnes nálezy malinkatých kamínků spojených žárem dohromady. Pocházejí z&nbsp;ploché skály ve východní Antarktidě a poukazují právě na<strong> dávný rozpad vesmírného tělesa v&nbsp;nízkých vrstvách atmosféry, který se odehrál nad tímto územím.</strong></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-vn-z-sah-zem-se-stopami-patrn-mi-dodnes">Dávný zásah území se stopami patrnými dodnes</h2>



<p>Kousky kamene bohaté na nikl a hořčík byly odebrány ze vzorku sedimentu vážícího více jak 6 kilogramů odebraného na vrcholku hory <strong>Walnumfjellet ve výšce 2&nbsp;500 metrů, uvedl Matthis van Ginneken, kosmochemik i univerzity v&nbsp;Kentu v&nbsp;Anglii.</strong> Jejich exotické chemické složení neodpovídá pozemským skalám, ale podobá se složení prvků v&nbsp;meteoritech zvaných chondrity, uvedl spolu s&nbsp;týmem ve zprávě z&nbsp;konce března.</p>



<p>Většina částic má velikost 0,1 – 0,3 milimetry a více než polovina z&nbsp;nich sestává z&nbsp;kuliček, které žár pospojoval do soustavy. <strong>Mix prvků těchto útvarů se shoduje s&nbsp;částicemi nalezenými na dalších výzkumných stanicích Antarktidy,</strong> z&nbsp;nichž jedno je více jak 2&nbsp;750 kilometrů daleko. To naznačuje, že všechny materiály pocházejí ze stejné události a protože další částečky byly datovány do doby před 430&nbsp;000 lety, usoudil tým, že z&nbsp;té doby pochází i nález z&nbsp;vrcholku hory.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nenechal-kr-ter-zato-roztavil-povrch">Nenechal kráter, zato roztavil povrch</h2>



<p>Chemické složení s&nbsp;bohatostí na nikl a hořčík ukazuje na příbuznost částic s&nbsp;konkrétním typem meteoritů. Ten konkrétní, který se nejspíš rozpadl právě nad Antarktidou, mel v&nbsp;průměru mezi 100 – 150 metry, jak vědci odhadli na základě <strong>počítačové simulace, a nejspíš shořel v&nbsp;nízké nadmořské výšce</strong>. Tlaková vlna zasáhla nejspíš území o velikosti 100&nbsp;000 čtverečných kilometrů povrchu ledovců a nenechala žádný kráter.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/meteor.jpg" alt="" class="wp-image-8277 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/meteor.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/meteor-300x169.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/meteor-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/meteor-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/meteor-450x253.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ovšem maximální teplota na tomto místě, které zaplnil horký plyn, dosáhla zhruba 5 000 stupňů Celsia a rozhodně roztavila několik centimetrů ledu. Pokud by se stejný dopad odehrál dnes a trefil se do jakékoli obydlené oblasti planety,<strong> nepochybně by to vedlo k milionům mrtvých a vážnému poškození prostředí na stovky kilometrů</strong> od místa dopadu nebo shoření takového tělesa při explozi v obdobných výškách.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/article/ancient-meteor-explosion-over-antarctica-impact-rock" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/nad-antarktidou-vybuchl-kdysi-davno-meteorit-velkych-rozmeru/">Nad Antarktidou vybuchl kdysi dávno meteorit velkých rozměrů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Před skoro půl milionem let dostala Antarktida mohutný zásah, o kterém skoro nikdo neví</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/pred-skoro-pul-milionem-let-dostala-antarktida-mohutny-zasah-o-kterem-skoro-nikdo-nevi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 17 Apr 2021 09:53:21 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Antarktida]]></category>
		<category><![CDATA[horniny]]></category>
		<category><![CDATA[meteorit]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=6836</guid>

					<description><![CDATA[<p>Ohnivá koule nažhaveného plynu zasáhla Antarktidu v době před asi 430 000 lety, když přes ni přelétal meteorit.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Vědci našli důkazy o tom, že nad Antarktidou se vypařil během letu meteorit a shořel v&nbsp;obrovském oblaku žhavého plynu. Stalo se to zhruba před 430&nbsp;000 lety a v&nbsp;současnosti našli vědci malé <strong>kousky trosek ovlivněné</strong> právě tímto dopadem. Tým prozkoumal minerální částice z&nbsp;Rondanských hor v&nbsp;Queen Maud v&nbsp;Antarktidě, které se nachází jižně od Afriky na východní straně kontinentu. Antarktida má obecně vynikající podmínky pro pátrání po meteoritech.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-vn-dopad-se-st-le-patrn-m-vlivem">Dávný dopad se stále patrným vlivem</h2>



<p>Antarktida je suchá, studená a prakticky bez lidské přítomnosti, takže cokoli se tu nachází z&nbsp;minula, má velmi dobrou šanci se zachovat nepoškozené. Vědci k&nbsp;vlastnímu překvapení našli částice, které nevypadaly jako pozemské, ale ani jako mikrometeority. Mikrometeority připomínají prášek, tohle vypadalo jako několik malinkých kamínků spojených dohromady. Některé na sobě měly stopy dalších materiálů <strong>vtisknutých do jejich povrchu</strong>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="970" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/tcunjmraxwbg8pksgiy5b8-970-80jpg.jpg" alt="" class="wp-image-6842 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/tcunjmraxwbg8pksgiy5b8-970-80jpg.jpg 970w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/tcunjmraxwbg8pksgiy5b8-970-80jpg-300x211.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/tcunjmraxwbg8pksgiy5b8-970-80jpg-768x540.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/tcunjmraxwbg8pksgiy5b8-970-80jpg-720x506.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/tcunjmraxwbg8pksgiy5b8-970-80jpg-450x316.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 970px) 100vw, 970px" /></figure>



<p>Chemické složení částic naznačilo, že se zformovaly před stovkami tisíc let během výbuchu v&nbsp;nižší atmosféře. K&nbsp;tomu dochází, když se dopadající meteorit vypaří ještě před tím, než zasáhne pevný povrch planety. Nálezy více takových unikátních úderů a tím pádem ještě dalších a <strong>starších částic nám mohou pomoci</strong> porozumět složení a charakteristice atmosféry dávných stádií Země. Stejně tak mohou znalosti povahy těchto dopadů pomoci připravit se na další dopady.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-podrobn-rekonstrukce-dopadu">Podrobná rekonstrukce dopadu</h2>



<p>Dopad sám byl jen začátkem příběhu a podrobného rozboru, při kterém tým pátral po složení a zkoumal prameny, zda se někde neobjevily podobné částečky. Tohle všechno bylo vedeno snahou vytvořit <strong>model původního asteroidu</strong>, který částečky vytvořil. Částečky samy měly rozměry asi 100 – 300 mikrometrů a obsahovaly částečky olivínů a železných spinelidů, které vytvořily vzory podobné vločkám.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="701" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/iceberg-404966-1280-1024x701.jpg" alt="" class="wp-image-6837 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/iceberg-404966-1280-1024x701.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/iceberg-404966-1280-300x205.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/iceberg-404966-1280-768x526.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/iceberg-404966-1280-511x350.jpg 511w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/iceberg-404966-1280-720x493.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/iceberg-404966-1280-450x308.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/iceberg-404966-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Minerály byly spojené dohromady drobnými částmi skla a toto složení potvrdilo, že jde o materiál pocházející z asteroidu. Koncentrace niklu taky poukázala na vnější původ, <strong>protože v zemské kůře se nikl moc nevyskytuje</strong>. Splývající podoba částic naznačila, že žhavý oblak, kde vznikly, byl velký a velmi hustý, což dovolilo roztavení a smíchání. Originální asteroid tak byl podle odhadů velký asi 100 –150 metrů.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: Livescience</h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/pred-skoro-pul-milionem-let-dostala-antarktida-mohutny-zasah-o-kterem-skoro-nikdo-nevi/">Před skoro půl milionem let dostala Antarktida mohutný zásah, o kterém skoro nikdo neví</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
