<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>křesťanství &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/krestanstvi/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Thu, 20 Aug 2026 14:23:00 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>křesťanství &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Lidový skvost starých světniček: Podmalba na skle s Madonou má dnes cenu tisíců</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/lidovy-skvost-starych-svetnicek-podmalba-na-skle-s-madonou-ma-dnes-cenu-tisicu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 22 Aug 2026 04:17:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[křesťanství]]></category>
		<category><![CDATA[Peníze]]></category>
		<category><![CDATA[sběratelé]]></category>
		<category><![CDATA[starožitnost]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=216729</guid>

					<description><![CDATA[<p>Při vyklízení starých venkovských chalup, pozůstalostí po prarodičích nebo půdních prostor narazíme velmi často na obrazy, které se výrazně liší od klasických pláten či kresby na papíře.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Zpod vrstvy prachu na nás často vyhlédne zářivá malba s náboženským motivem, která jako by byla zakletá přímo uvnitř skleněné tabulky. Tzv. podmalba na skle neboli lidová malba na skle představuje neobyčejně ceněný fenomén české i středoevropské lidové kultury. Co dříve zdobilo svatý kout v téměř každé světnici, to je dnes vyhledávaným sběratelským artiklem a nádhernou vintage dekorací.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Vypadá nenápadně, prodává se za hodně</h2>



<p>Jako skvělá ukázka toho, za jak zajímavé sumy se tyto historické sakrální kousky prodávají, slouží inzerát nabízející starý obraz s ruční podmalbou na skle s motivem Madony s jezulátkem za 2 500 Kč (cca 104 EUR). Obraz o celkových rozměrech 37 × 28,7 × 4,2 cm je osazen v masivním širokém dřevěném rámu. Prodejce vyzdvihuje velmi pěkné a jemné detailní provedení. Za částku dvou a půl tisíce korun tak získáte originální kousek poctivého lidového umění, jehož hodnota v čase rozhodně neklesá.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Zrcadlový svět lidových mistrů: V čem spočívá unikátnost podmalby na skle?</h2>



<p>Technika podmalby na skle je fascinující řemeslo, které v českých zemích zažívalo největší rozkvět od 18. století až do počátku 20. století (především v oblastech Šumavy, Jizerských hor či na Valašsku). Pro malíře šlo o mimořádně náročný postup, protože musel tvořit vše zrcadlově obráceně.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="TVS: Poztrácená řemesla - Podmalba na skle (Vlasta Mikundová)" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/7CHuP4t-PPc?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Malíř nanášel barvy přímo na spodní stranu skleněné tabulky. To znamenalo, že musel začít těmi nejmenšími detaily – stíny v obličeji, hvězdičkami na šatech či konturami očí. Teprve až po zaschnutí detailů se přemalovávaly souvislé plochy těla, oděvu a pozadí. Jelikož sklo chrání malbu před vnějším prachem, barvy si i po celá století uchovávají neobyčejnou sytost, svítivost a vysoký lesk, což u klasických obrazů na plátně nebývá pravidlem.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/lidovy-skvost-starych-svetnicek-podmalba-na-skle-s-madonou-ma-dnes-cenu-tisicu/">Lidový skvost starých světniček: Podmalba na skle s Madonou má dnes cenu tisíců</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/7CHuP4t-PPc" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/7CHuP4t-PPc" />
			<media:title type="plain">TVS: Poztrácená řemesla - Podmalba na skle (Vlasta Mikundová)</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[„Obrázek na skle je lidová píseň v malbě.“ To napsal už v roce 1918 švýcarský spisovatel Max Picard, a měl pravdu - lidové obrázky na skle nejsou jen stejně ...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/08/tvs-poztracena-remesla-podmalba-.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Sestra svaté Anežky České stanula před inkvizicí. V Miláně ji stoupenci prohlásili za vtělení Ducha svatého</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/sestra-svate-anezky-ceske-stanula-pred-inkvizici-v-milane-ji-stoupenci-prohlasili-za-vteleni-ducha-svateho/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 11 Jul 2026 04:03:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[křesťanství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=213187</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Milánská inkvizice roku 1300 nechala vyzvednout a spálit ostatky ženy, kterou její stoupenci uctívali jako ženské vtělení Ducha svatého.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Říkali jí Guglielma, v českých textech Vilemína. Do Milána přišla kolem roku 1260 se synem, usadila se poblíž kostela San Pietro all&#8217;Orto a brzy kolem sebe shromáždila okruh oddaných, kteří v ní viděli víc než jen zbožnou léčitelku. Část milánských pramenů ji označuje jako „la Boema&#8220;, Češku, a <a href="https://youtu.be/N4eQzO4q8y8?si=oiNeL4-0gON5e4Im" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">spojuje ji s přemyslovským královským rodem</a>. Pokud tato identifikace platí, byla by sestrou jedné z nejvýznamnějších českých světic, Anežky České. Jenže zatímco Anežka po staletích čekání dosáhla kanonizace, Vilemíniny kosti skončily na hranici. Dva ženské osudy ze stejné rodiny (pokud vůbec ze stejné rodiny) nemohly dopadnout odlišněji.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Česká princezna, nebo milánská legenda?</h2>



<p>Představa, že Vilemína byla přemyslovskou princeznou a sestrou Anežky, je lákavá. Opírá se ale výhradně o výpovědi z milánského inkvizičního procesu roku 1300, tedy o svědectví pořízená téměř dvacet let po Vilemínině smrti. Žádný český středověký pramen její existenci v přemyslovské genealogii nepotvrzuje. Historička Marina Benedetti, editorka klíčového vydání procesních akt, i čeští badatelé Lenka Stará a David Zbíral z <a href="https://www.muni.cz/en/research/publications/1200211" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Masarykovy univerzity</a> upozorňují, že královský původ mohl být „pobožnou legendou&#8220; stoupenců, nástrojem, jak zvýšit prestiž kultu.</p>



<p>Co víme bezpečně: Vilemína žila v Miláně přibližně dvě desetiletí, měla pověst charismatické ženy a léčitelky a zemřela 24. srpna 1281 nebo 1282. Její tělo bylo s poctami pohřbeno v cisterciáckém klášteře Chiaravalle na jižním okraji města. A právě u toho hrobu začal příběh, který ji nakonec přivedl před inkvizici, byť posmrtně.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kult, který přerostl zbožnost</h2>



<p>Po Vilemínině smrti se kolem její památky zformovala překvapivě organizovaná komunita. Nešlo o rozptýlené uctívání, ale o strukturovanou skupinu s vlastním kalendářem, procesími, výročními hostinami a texty. Letnice slavili jako den Vilemínina narození, 24. srpen jako den smrti, pozdní říjen jako výročí přenesení těla do Chiaravalle. Členové se označovali za „Děti Ducha svatého&#8220; a nosili jednotný oděv.</p>



<p>Klíčovými postavami byli Andrea Saramita, laik a organizátor, a Maifreda da Pirovano, řeholnice z řádu humiliátů. Právě oni posunuli kult od lokální úcty k radikální teologii: Vilemína podle nich nebyla jen světice, ale ženské vtělení Ducha svatého, třetí osoby Trojice. Měla vstát z mrtvých, uvést „věk Ducha&#8220; (apokalyptickou éru inspirovanou joachimitským myšlením) a skrze Maifredu založit novou církevní hierarchii. Maifreda měla být papežkou.</p>



<p>Podle aktuální studie Adama L. Hooseho, publikované v <a href="https://www.cambridge.org/core/services/aop-cambridge-core/content/view/882782C84A96133B0586510A0FE197A5/S0009640726102972a.pdf/she-is-the-holy-spirit-guglielma-of-milan-and-her-devotees-ca-1260-1300.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Church History</a>, tuto nauku nevytvořila sama Vilemína. Naopak, v několika dochovaných výpovědích je zachycena jako někdo, kdo podobná tvrzení odmítal. Jenže charisma a pověst léčitelky vytvořily interpretační prostor, který stoupenci zaplnili vlastní vizí. A ta vize šla daleko za hranice toho, co středověká církev mohla tolerovat.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="GUGLIELMA DI BOEMIA - UNA SANTA O UNA STREGA?" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/N4eQzO4q8y8?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Hranice a popel</h2>



<p>Milánská inkvizice zasáhla roku 1300. Proces nebyl namířen proti Vilemíně osobně (ta byla téměř dvě dekády mrtvá), ale proti jejím stoupencům a proti kultu samotnému. Obvinění byla konkrétní: víra ve vtělení Ducha svatého v ženě, očekávané vzkříšení, plán nových evangelií, nových apoštolů a ženského papeže. To nebyla pouhá nepohodlná zbožnost. Byla to alternativní teologie s ambicí nahradit existující církevní řád.</p>



<p>Maifreda da Pirovano a Andrea Saramita byli odsouzeni jako relapsi, opakovaní kacíři, a vydáni světské moci. Další členové dostali veřejné pokání nebo exil. Vilemíniny ostatky byly vyzdviženy z hrobu v Chiaravalle a spáleny. Kult v původní podobě zanikl.</p>



<p>Novější historiografie přitom výslovně odmítá starší senzační obraz „orgiastické sekty&#8220;, který se k příběhu přilepil v pozdějších staletích. Šlo o městskou síť laiků a řeholníků s konkrétní strukturou a teologií, ne o skandální podzemní společenství.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Dvě sestry, dva světy</h2>



<p>Kontrast s Anežkou Českou je nejsilnější úhel celého příběhu. Anežka vstoupila do oficiálně uznaného řeholního rámce, založila klášter Na Františku a špitál, její kult trval staletí a vyústil v kanonizaci 12. listopadu 1989. Vilemína (pokud skutečně pocházela ze stejné rodiny) zvolila, nebo byla okolnostmi dotlačena k jiné cestě: lokální, neautorizované, a po smrti radikalizované.</p>



<p>Obě ženy žily ve 13. století, obě kolem sebe shromáždily oddané následovníky, obě zemřely v rozmezí měsíců (Anežka 2. března 1282, Vilemína nejspíš v srpnu 1281 nebo 1282). Jenže jedna skončila na oltáři a druhá na hranici. Není doklad, že by Anežka o sestřině milánském osudu vůbec věděla.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Stopy, které zůstaly</h2>



<p>Kdo chce dnes příběh sledovat do terénu, může navštívit <a href="https://www.monasterochiaravalle.it/it-it/recapiti.aspx" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">klášter Chiaravalle</a> na jihu Milána, místo, kde Vilemínin hrob stál, než z něj inkvizice nechala ostatky vyzvednout. Klášter je dodnes přístupný. Procesní akta leží v milánské Ambrosiánské knihovně. V češtině zůstává nejdostupnějším vstupem popularizační text Českého rozhlasu z roku 2013, který cituje jak Benedetti, tak historika Josefa Žemličku.</p>



<p>Vilemínin příběh není příběhem zapomenuté princezny. Je příběhem toho, co se stane, když se charisma jedné ženy po její smrti promění v teologii, kterou ona sama možná nikdy nechtěla, a kterou středověká církev nemohla nechat bez odpovědi.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/sestra-svate-anezky-ceske-stanula-pred-inkvizici-v-milane-ji-stoupenci-prohlasili-za-vteleni-ducha-svateho/">Sestra svaté Anežky České stanula před inkvizicí. V Miláně ji stoupenci prohlásili za vtělení Ducha svatého</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/N4eQzO4q8y8" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/N4eQzO4q8y8" />
			<media:title type="plain">GUGLIELMA DI BOEMIA - UNA SANTA O UNA STREGA?</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Milano, alla metà del duecento. In pieno Medioevo, nell&#039;abbazia di Chiaravalle a Milano, una donna enigmatica, Guglielma di Boemia,  comincia a fare opere di...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/guglielma-di-boemia-una-santa-o-.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Záhadná Noemova archa: Badatelé ji měli konečně objevit, archeologové však tvrdí, že jde o nesmysl</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-byla-objevena/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 16 Aug 2024 02:45:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Bible]]></category>
		<category><![CDATA[křesťanství]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=192436</guid>

					<description><![CDATA[<p>Noemova archa existovala, a dokonce se už i našla. Badatelé mají jasný důkaz, možná se na ni budeme moci již brzy jít podívat. Skeptici však jakékoliv důkazy odmítají.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Příběh o Noemově arše je jedním z nejznámějších biblických příběhů. Znají ho dokonce i ti, kteří se o biblické příběhy nebo legendy vůbec nezajímají. Historici se po desetiletí přou o to, zda je tento příběh alespoň z části založený na pravdě nebo se jedná o pouhou legendu. Tomu, že mohla být Noemova archa a celý příběh o potopě skutečný, nahrává i fakt, že <strong>lze příběhy o velké potopě najít ve všech kulturách světa</strong>. Tento fakt navíc podporuje i nedávný nález v tureckých horách.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-noemova-archa-se-ukr-v-v-ho-e">Noemova archa se ukrývá v hoře</h2>



<p>Slavný biblický příběh popisuje, jak nelehkým úkolem byl Noe pověřen i celou tuto dlouhou plavbu zatopenou Zemí. Bible nám také říká, kde Noemova archa nakonec zakotví. Má se jednat o horu Ararat, která se nachází v oblasti <a href="https://tech.wp.pl/arka-noego-odnaleziona-byla-blizej-nas-niz-sadzono,6847659332418368a" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">východního Turecka</a>, kousek od hranic s Íránem. Právě zde jsou už <strong>v roce 1840 objeveny první dřevěné trámy</strong>, které získají pozornost předních archeologů té doby. Už tehdy se ozývají první teorie, že by se mohlo jednat o legendární Noemovu archu. Na své odhalení si však počká ještě více než sto let.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2021-12-02T05:21:00+01:00">
                    2 prosince, 2021                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/egyptsky-aswan-invaze-skorpionu/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Biblická pohroma sužuje Egypt. Bezprecedentní bouře přinesly vlnu škorpioních útoků            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/egyptsky-aswan-invaze-skorpionu/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/egypt-boure-450x242.jpg" alt="Biblická pohroma sužuje Egypt. Bezprecedentní bouře přinesly vlnu škorpioních útoků" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/egyptsky-aswan-invaze-skorpionu/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-1024x538.jpg" alt="Noemova archa" class="wp-image-187724 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-450x236.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-150x79.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Moderní interpretace Noemovy archy lze najít na různých místech světa.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-m-tick-lo-je-objevena">Mýtická loď je objevena</h2>



<p>V roce 1959 provádí turecký kapitán Ilhan Durupinar rutinní kontrolu leteckých snímků z oblasti tureckých hor, když si na jedné fotografii všimne podivného objektu.&nbsp;<strong>Na první pohled svým tvarem připomíná půdorys lodi</strong>. Snímek, na kterém by mohla být Noemova archa, následně zkoumá i Dr. Brandenburger, odborník na fotogrammetrii&nbsp;ze státní univerzity Ohio, který následně prohlásí: <em>„Nemám žádné pochyby o tom, že tento předmět je loď. Během celé mé kariéry jsem nikdy na stereografii neviděl předmět, jako je tento.“</em></p>



<p>Od té doby se na místo nálezu vydává několik vědců, kteří se snaží záhadu lodi rozlousknout. Nejnovější 3D skeny, které vědci na místě pořídili, odhalily celkovou velikost objektu, která se až příliš přesně shoduje s biblickými rozměry Noemovy archy. Podle Božích instrukcí měla Noemova archa být&nbsp;<strong>300 loktů dlouhá, 50 loktů široká a 30 loktů vysoká</strong>. Stejné rozměry má mít také nalezený objekt.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-05-01T06:03:00+02:00">
                    1 května, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/zkaza-sodomy-gomory-rozlustena/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Co je to vlastně Boží hněv? Badatelé rozlouskli tajemství biblické pohromy, která se odehrála na území Sodomy a Gomory            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/zkaza-sodomy-gomory-rozlustena/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/bozi-hnev-sodoma-gomora-450x236.jpg" alt="Co je to vlastně Boží hněv? Badatelé rozlouskli tajemství biblické pohromy, která se odehrála na území Sodomy a Gomory" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/zkaza-sodomy-gomory-rozlustena/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-1024x538.jpg" alt="Noemova archa" class="wp-image-187725 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Příběh Noemovy archy zná téměř každé dítě.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vyhled-van-poutn-m-sto">Vyhledávané poutní místo</h2>



<p>Ačkoliv se mohou důkazy, že byla konečně objevena skutečná Noemova archa, zdát jednoznačné, mnoho historiků se k nim staví skepticky a odmítavě. Poutníci a věřící však mají v celé záležitosti jasno už dávno. Místo nálezu bylo dlouhé roky <strong>považováno za významné poutní místo</strong>. Nedaleko dokonce stál také klášter, který však v roce 776 vyhořel. Dnes je na místě vytvořena přírodní rezervace Noemovy archy.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-byla-objevena/">Záhadná Noemova archa: Badatelé ji měli konečně objevit, archeologové však tvrdí, že jde o nesmysl</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Upálení Johanky z Arku: Šlo o veřejné ponížení, pro přihlížející šlo o zábavné představení</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/upaleni-johanky-z-arku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 08 Jun 2024 02:39:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[křesťanství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=190183</guid>

					<description><![CDATA[<p>Upálení Johanky z Arku. Šlo o veřejné ponížení a zábavné představení pro zfanatizovaný dav. Lítosti se mezi diváky nedočkala. Svůj věhlas získala až o století později.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>O narození a raném životě Johanky z Arku toho historikové moc neví. Její dopad na francouzskou historii je však nezanedbatelný. <strong>Svatá panna, kterou si vyvolil sám Bůh, aby Francii pomohl porazit její úhlavní nepřátele</strong>. Vlastní lid se jí však za její službu odměnil ponížením a mučednickou smrtí. Svůj skutečný věhlas získá až o mnoho století později.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-zra-n-d-vka-kter-sly-hlasy">Zázračná dívka, která slyší hlasy</h2>



<p>Přesný datum narození Johanky z Arku není znám. Historikové odhadují, že se narodila někdy <a rel="nofollow noopener" href="https://www.youtube.com/watch?v=8nRbhow5d5M" target="_blank">okolo roku 1412</a> ve francouzské vesnici Domrémy. <strong>Pocházela z rodiny obyčejného, ale silně věřícího sedláka.</strong> Francii v té době sužoval masivní válečný konflikt s Anglií, který bude později znám jako stoletá válka. </p>



<p>Už ve svých 13 letech prý začala slýchat hlasy svatých. Hlasy svatých měly Johance <strong>zvěstovat příchod archanděla Michaela, svaté Kateřiny a svaté Markéty.</strong> Byli to právě tito světci, kteří měli Johanku přimět k tomu, aby se postavila do čela francouzské armády. Měla hrát roli světice, která porazí Angličany a pomůže Karlu VII. usednout na francouzský trůn.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-scheffer-henry-joan-arc-1024x538.jpeg" alt="Johanky z Arku" class="wp-image-190185 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-scheffer-henry-joan-arc-1024x538.jpeg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-scheffer-henry-joan-arc-320x168.jpeg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-scheffer-henry-joan-arc-768x403.jpeg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-scheffer-henry-joan-arc-720x378.jpeg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-scheffer-henry-joan-arc.jpeg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Johanka z Arku měla překvapivé válečné schopnosti.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-neohro-en-vojev-dce">Neohrožený vojevůdce</h2>



<p>Johanka z Arku se svým chováním vymykala standardům tehdejší doby, což ji značně přitíží v následném soudním procesu. <strong>Oblékala si mužské šaty a vlasy nosila krátce ostříhané.</strong> Pravděpodobně vynikala značným bojovým nadáním a brzy si získala mezi vojáky oblibu. Zlomovým okamžikem se pro mladičkou dívku stalo osvobození Orléansu. Tehdy si získala uznání i budoucího krále. </p>



<p>Následná série několika vítězných tažení skutečně umožní <a rel="nofollow noopener" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jana_z_Arku" target="_blank">korunovaci Karla VII</a>. v Remeši, korunovačním městě francouzských králů. <strong>Ve svých 19 letech tak dosáhla všeho, co jí její hlasy předpověděly</strong>. Tím však její úspěšné období končí. Věhlas Johanky z Arku začne být trnem v oku mnohých šlechticů i samotného krále. Když nakonec padne do zajetí burgundského vévody, nikdo jí nepřijde na pomoc.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-smrt-johanky-z-arku-byla-poni-uj-c">Smrt Johanky z Arku byla ponižující</h2>



<p>Burgundský vévoda Johanku celý rok vězní, než ji konečně postaví před soud. <strong>Je obviněna z kacířství, čarodějnictví a porušení božího zákona.</strong> Všechna tato obvinění se ve středověku rovnají rozsudku smrti, který jí je nakonec také udělen. Kromě nošení mužského oblečení a krátkého účesu, jí je vyčítáno obcování s ďáblem a šíření kacířských bludů.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2025-09-07T09:02:00+02:00">
                    7 září, 2025                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/tri-zpusoby-jakymi-se-odsouzenci-upalovali/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Trest smrti upálením: Existovaly až 3 různé způsoby, k prvnímu došlo už v 18. století před naším letopočtem            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/tri-zpusoby-jakymi-se-odsouzenci-upalovali/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/11/bez-nazvu-2023-11-23t181409706-450x236.jpg" alt="Trest smrti upálením: Existovaly až 3 různé způsoby, k prvnímu došlo už v 18. století před naším letopočtem" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/tri-zpusoby-jakymi-se-odsouzenci-upalovali/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<p>Upálení Johanky z Arku proběhne 30. května 1431 ve francouzském Rouenu. Podle všeho <strong>je ke kůlu přivázána zcela nahá a její tělo je tak vystaveno na odiv přihlížejícímu davu</strong>, což ji připravilo o <a rel="nofollow noopener" href="https://www.history.com/news/joan-arc-burned-stake" target="_blank">poslední zbytky důstojnosti.</a> Svůj obdiv si tak získá až několik století po své smrti a v roce 1909 je dokonce blahořečena papežem Piem X.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/upaleni-johanky-z-arku/">Upálení Johanky z Arku: Šlo o veřejné ponížení, pro přihlížející šlo o zábavné představení</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jan Hus: Chtěl změnit církev, místo toho zaplatil vlastním životem</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/jan-hus-byl-upalen/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 09 May 2024 02:31:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[církev]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[křesťanství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=188825</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jan Hus je bezesporu jednou z nejvýznamnějších osobností české historie. Chtěl očistit církev od zkaženosti, místo toho byl upálen. Jeho smrt významně ovlivnila další chod českých dějin.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jan Hus byl v Kostnici upálen 6. července 1415. Stal se tak významným českým mučedníkem a <strong>jeho smrt byla příčinou husitských válek a vzniku nové církve.</strong> Jednalo se o zásadní historický okamžik, který navždy změnil církevní poměry v českých zemích. Za co přesně byl vlastně upálen? </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jan-hus-e-c-rkevn-pom-ry">Jan Hus řeší církevní poměry</h2>



<p>Jan Hus ve skutečnosti nebyl kacíř, za kterého ho označili soudci v Kostnici. Jeho kázání nevystupovala proti Svatému Písmu, ale proti církevní instituci jako takové. <strong>Vzorem mu byl anglický teolog Jan Viklef</strong>, který už před Husovým narozením kritizoval postavení církve. Papež proto Viklefovy knihy zakázal, ale mladý Jan Hus měl příležitost si jeho učení přečíst během svých studií na Karlově univerzitě. Problém nastal ve chvíli, kdy začal jeho učení veřejně kázat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-u-en-jana-husa">Učení Jana Husa</h2>



<p>Jan Hus během svých kázání poukazoval na zkaženost církevních hodnostářů a <a rel="nofollow noopener" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Hus" target="_blank">ostře kritizoval odpustky</a>, díky kterým si mohl každý hříšník koupit cestu do nebe. <strong>Hus věřil v takzvanou predestinaci</strong>, podle které se každý člověk rodí buď dobrý nebo špatný, podle toho, jak rozhodne Bůh. Špatný člověk pak koná špatné skutky bez ohledu na to, zda se jedná o pouličního zlodějíčka nebo samotného papeže. </p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/vaclav-brozik-the-condemnation-of-jan-hus-1024x538.jpg" alt="Jan Hus" class="wp-image-188828 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/vaclav-brozik-the-condemnation-of-jan-hus-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/vaclav-brozik-the-condemnation-of-jan-hus-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/vaclav-brozik-the-condemnation-of-jan-hus-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/vaclav-brozik-the-condemnation-of-jan-hus-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/vaclav-brozik-the-condemnation-of-jan-hus.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure></div>



<p>Své posluchače dál nabádal, aby neposlouchali zkažené církevní hodnostáře, kteří nedodržují celibát a pouze hromadí majetek. Podle něj by <strong>lidé měli poslouchat pouze slovo Boží</strong> a hlavou církve, která každého křesťana soudí a hodnotí, by neměl být žádný člověk, tudíž papež, ale samotný Ježíš Kristus.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-soud-v-kostnici">Soud v Kostnici</h2>



<p>Toto kázání se předním církevním hodnostářům samozřejmě nelíbilo. Nějakou dobu <strong>nad Janem Husem držel ochranou ruku sám král Václav IV,</strong> ale i ten nakonec mistra zatratil. Nejprve byla na Jana Husa uvalena klatba, která mu znemožnila další kázání. Na první soud, ke kterému ho církev vyzvala, se nedostavil. Podle vlastních slov ho mohl soudit pouze Ježíš. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2025-08-29T07:40:00+02:00">
                    29 srpna, 2025                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/technika-muceni-oubliettes/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Horší než přijít o život: Středověká praktika oubliettes odsoudila vězně k zapomnění            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/technika-muceni-oubliettes/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/12/bez-nazvu-2023-12-16t181336053-450x236.jpg" alt="Horší než přijít o život: Středověká praktika oubliettes odsoudila vězně k zapomnění" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/technika-muceni-oubliettes/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<p>V roce 1414 však obdržel dopis od římského krále Zikmunda, který ho zval k účasti na koncilu v Kostnici, při kterém může obhájit i své učení. Zároveň mu <a rel="nofollow noopener" href="https://www.stoplusjednicka.cz/hus-aneb-vzpoura-proti-autorite" target="_blank">vystavil glejt</a>, který Husovi zaručoval bezpečnou cestu tam i zpátky. <strong>Hned po příjezdu byl však Jan Hus zajat a několik měsíců vězněn</strong>. Místo diskuze o církevní pravdě byl vystaven tvrdému soudu, který ho dosoudil dřív, než vůbec začal. Když odmítl prohlásit svá kázání za lži, byl odsouzen a jako kacíř také upálen.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/jan-hus-byl-upalen/">Jan Hus: Chtěl změnit církev, místo toho zaplatil vlastním životem</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Kam zmizela Noemova archa: Údajně se má nacházet v tureckých horách</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/kam-zmizela-noemova-archa/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 16 Apr 2024 02:36:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Bible]]></category>
		<category><![CDATA[křesťanství]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=187704</guid>

					<description><![CDATA[<p>Legendární Noemova archa byla podle všeho skutečná. Její vrak byl objeven v tureckých horách a s mýtickým plavidlem má mnoho společného.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Biblický příběh o Noemově arše a velké potopě zná nejspíš každý. Jedná se o jeden z těch příběhů a legend, o kterém někdy slyšel i ten, kdo není věřící a Bibli nikdy nečetl. Historici se po desetiletí přou o to, zda je tento příběh alespoň z části založený na pravdě nebo se jedná o pouhou legendu. Tomu, že mohla být Noemova archa a celý příběh o potopě skutečný, nahrává i fakt, že <strong>lze příběhy o velké potopě najít ve všech kulturách světa</strong>. Tento fakt navíc podporuje i nedávný nález v tureckých horách.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-noemova-archa-ukryt-v-ho-e">Noemova archa ukrytá v hoře</h2>



<p>Slavný biblický příběh popisuje, jak nelehkým úkolem byl Noe pověřen i celou tuto dlouhou plavbu zatopenou krajinou. Bible nám také říká, kde Noemova archa nakonec zakotví. Má se jednat o horu Ararat, která se nachází v oblasti východního Turecka, kousek od hranic s Íránem. Právě zde jsou už <strong>v roce 1840 objeveny první dřevěné trámy</strong>, které získají pozornost předních archeologů té doby. Už tehdy se ozývají první teorie, že by se mohlo jednat o legendární Noemovu archu. Na své odhalení si však ještě počká víc než sto let.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-187725 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvn-ve-ejn-odhalen">První veřejné odhalení</h2>



<p>V roce 1959 provádí turecký kapitán Ilhan Durupinar rutinní kontrolu leteckých snímků z této oblasti, když si na jedné fotografii všimne podivného objektu. <strong>Na první pohled svým tvarem připomíná půdorys lodi</strong>. Snímek následně zkoumá i Dr. Brandenburger, odborník na fotogrammetrii&nbsp;ze státní univerzity Ohio, který následně prohlásí: „Nemám žádné pochyby o tom, že tento předmět je loď. Během celé mé kariéry jsem nikdy na stereografii neviděl předmět, jako je tento.&#8220;</p>



<p>Od té doby se na místo nálezu vydává několik vědců, kteří se snaží záhadu lodi rozlousknout. Nejnovější 3D skeny, které vědci na místě pořídili, odhalily celkovou velikost objektu, která se až příliš přesně shoduje s biblickými rozměry Noemovy archy. Podle Božích instrukcí měla Noemova archa být <strong>300 loktů dlouhá, 50 loktů široká a 30 loktů vysoká</strong>. Stejné rozměry má mít i nalezený objekt.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2023-02-11T05:50:00+01:00">
                    11 února, 2023                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-skryta-horou/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Vypadá to, že jsme konečně našli Noemovu archu. Archeologové ale namítají, že to není možné            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-skryta-horou/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/archa-plna-rekonstrukce-450x300.jpg" alt="Vypadá to, že jsme konečně našli Noemovu archu. Archeologové ale namítají, že to není možné" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-skryta-horou/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-poutn-m-sto">Poutní místo</h2>



<p>Ačkoliv se mohou důkazy o tom, že by nalezený objekt mohl být legendární Noemovou archou, zdát jednoznačné, mnoho historiků se k nim staví skepticky a odmítavě. Poutníci a věřící však mají v celé záležitosti jasno už dávno. Místo nálezu bylo dlouhé roky <strong>považováno za významné poutní místo</strong>. Nedaleko dokonce stál i klášter, který však v roce 776 vyhořel. Dnes je na místě vytvořena přírodní rezervace Noemovy archy.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/kam-zmizela-noemova-archa/">Kam zmizela Noemova archa: Údajně se má nacházet v tureckých horách</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Tmavá pleť a krátké vlasy: Ježíš Kristus vypadal úplně jinak než je známo, tvrdí Profesorka křesťanských počátků</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/skutecna-podoba-krista/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 20 Nov 2022 04:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Ježíš Kristus]]></category>
		<category><![CDATA[křesťanství]]></category>
		<category><![CDATA[realita]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=125776</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jméno křesťanského spasitele vyvolá v hlavě většiny věřících obraz ze svatých obrázků a ikon. Podle badatelů vypadal ale reálný mesiáš úplně jinak.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jakou podobu Ježíše Krista chováte ve své hlavě? Vzhledem k&nbsp;tomu, že jde o centrální figuru víry, inkarnaci Božího syna a očekávaného mesiáše ze Starého zákona, jeho <strong>zajetá představa musí být na hony vzdálená pravdě</strong>. A přestože si ho lidé po tisíce let představovali jako bílého muže s&nbsp;modrýma očima, dlouhými tmavými vlasy a vousy, podle odborníků jde o zcela účelový obraz. Sloužil totiž západním autoritám, které ho využívaly ve svých mocenských hrách.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-obrovsk-vliv-byzantsk-ho-standardu">Obrovský vliv byzantského standardu</h2>



<p>Podle <a href="https://www.kcl.ac.uk/people/joan-taylor" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Joan Taylor</a>, profesorky <a href="/tag/krestanstvi/">křesťanských</a> počátků a judaismu na King´s College v&nbsp;Londýně, mohl mít spíš krátké vlasy, krátké vousy a <a href="https://www.dailystar.co.uk/news/latest-news/jesus-christs-face-pictured-expert-21183128?fbclid=IwAR2gxsWKqWqDJz35_B8oVW1yuEF9lI881ddvdL3lg8CsCoT83-86mLfVPos" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">rozhodně tmavší pleť</a>. Svůj článek pro American Schools of Oriental Research <strong>začíná těmito slovy</strong>:<em> „Všichni víme, jak Ježíš vypadal, jde o nejčastěji zpodobňovanou osobu západního umění, všude ho poznáme podle dlouhých vlasů a vousu, róby s&nbsp;rukávy (většinou bílé) a pláště (většinou modrého).“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="485" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/krize-vzkriseni.jpg" alt="" class="wp-image-125778 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/krize-vzkriseni.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/krize-vzkriseni-320x155.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/krize-vzkriseni-768x373.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/krize-vzkriseni-720x350.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p><em>„Jenže jak opravdu vypadal coby muž žijící v&nbsp;Judeji v&nbsp;1. století? To hodně dlouho zajímalo mnoho lidí. Máme samozřejmě informace o tom, jaká podoba mu byla přisuzována během historie. <strong>Ale nic o tom, jak vypadal opravdu za svého života</strong>.“</em> Tento dojem byl vytvořen hlavně byzantskou érou ve 4.–6. století. Jejich pojetí zase pochází z&nbsp;řecko-římské tradice, hlavně slavné sochy Dia od Feidiáse z&nbsp;4. století před Kristem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-bradka-a-podoba-z-mumiov-ch-portr-t">Bradka a podoba z&nbsp;mumiových portrétů</h2>



<p>Podle profesorky měl vousy. <em>„Myslím, že měl bradku, jednoduše proto, že nechodil k&nbsp;holiči. A co takhle jeho tvář? Mumiové portréty (malované na dřevěné desky během nadvlády Říma v&nbsp;Egyptě) ukazují řecko-egyptské předky. Byl tu ale <strong>etnický mix a také židovská populace</strong>. Jejich realistické tváře jsou tím nejbližším, co máme k&nbsp;fotografiím lidí Ježíšovy doby. Ještě ale jedno místo stojí za pozornost, tedy synagoga Dura Europos z 3. století.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="665" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/silueta-kriz-nebe.jpg" alt="" class="wp-image-125780 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/silueta-kriz-nebe.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/silueta-kriz-nebe-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/silueta-kriz-nebe-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/silueta-kriz-nebe-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/silueta-kriz-nebe-720x479.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„Zobrazení Mojžíše na jejích stěnách je asi nejbližší podobizna. Ukazuje totiž židovského mudrce a jeho představu v&nbsp;řecko-římském světě. Mojžíš má neobarvené šaty, které sedí ke vkusu <strong>asketických mužů. Ti se totiž vyhýbali barvám</strong>. Jeho plášť je talit, protože jsou dobře vidět střapce. Tento obraz je jako základ pro reálnou podobu Ježíše mnohem přesnější než jakékoli adaptace vytvořené Byzancí, které se následně staly standardem.“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-role-je-e-krista-v-k-es-ansk-tradici">Role Ježíše Krista v&nbsp;křesťanské tradici</h2>



<p>O Ježíšovi se říká, že pokud opravdu žil, byl galilejským Židem. Křesťanská doktrína zahrnuje víru v&nbsp;to, že byl počat Duchem svatým a narodil se Panně Marii. Konal zázraky, <strong>založil</strong> <strong>křesťanskou církev a zemřel na kříži</strong>. Tato jeho oběť vykoupila lidské hříchy, následně vstal z&nbsp;mrtvých a vystoupil na nebesa. Odsud se má vrátit, a právě tento příchod křesťanství očekává. Joan Taylor je britská historička, která se na Ježíše specializuje.</p>



<p>Jejím zájmem je obecně Bible a křesťanství, svitky od Mrtvého moře a judaismus éry druhého chrámu. Její přístup je multidisciplinární, protože se věnuje literatuře, jazykům, historii a archeologii. <strong>Křesťanství vzniklo z&nbsp;antického judaismu</strong> na území Palestiny, kde Ježíš působil. Toto působení zachycuje Nový zákon, který spolu se Starým zákonem tvoří Bibli, základní posvátnou knihu <a href="/tag/vira/">víry</a>. Příslušnost k&nbsp;víře je dána pokáním a křtem, nikoli původem.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/skutecna-podoba-krista/">Tmavá pleť a krátké vlasy: Ježíš Kristus vypadal úplně jinak než je známo, tvrdí Profesorka křesťanských počátků</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Co říkají mormoni o stvoření světa a na čem jsou jejich teorie o vzniku založeny</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/stvoreni-sveta-mormoni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 24 Jun 2022 02:47:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[křesťanství]]></category>
		<category><![CDATA[víra]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=90938</guid>

					<description><![CDATA[<p>Různé odnože náboženství vycházející z Bible mají vlastní názory na vznik světa a lidí obecně. Jedním z příkladů mohou být i mormoni.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Okolní svět je nesmírný, krásný a nepochopitelný. Lidstvo vždycky zajímalo, jak se všechno kolem nás děje a kdo nás stvořil. Každé náboženství má vlastní, trochu odlišnou verzi. Například <strong>mormoni mají také svou vizi počátku světa</strong>, která může být i docela zábavná. Jaké je jejich zdůvodnění a proč právě to jejich považuje tolik lidí za jedinou pravdu? Na to odpoví sama Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, jak zní plný titul jednoho ze 3 mormonských společenství.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mormonsk-p-b-h-o-vzniku-sv-ta">Mormonský příběh o vzniku světa</h2>



<p>Rozmanitost verzí o stvoření světa a jeho fungování je úžasná. Podle jedné havran omylem stvořil muže v&nbsp;lusku, dle džinismu zase všechno na Zemi plynule přechází z&nbsp;jedné formy do druhé. <strong>Veškeré tyto příběhy ovšem spojuje jedna základní myšlenka</strong> – odkud se lidstvo vzalo a proč? Mormoni jsou relativně mladým <a href="/tag/nabozenstvi/">náboženstvím</a> z&nbsp;přelomu 18. a 19. století. Začali působit na východě USA a rozšířili se i na celý americký západ.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="751" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/otevrena-bible.jpg" alt="" class="wp-image-90944 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/otevrena-bible.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/otevrena-bible-320x240.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/otevrena-bible-768x577.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/otevrena-bible-720x541.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Základy křesťanství se začaly po smrti apoštolů deformovat a do víry vstoupilo mnoho prvků, které tam nemají co dělat. To způsobilo odklon mnoha skupin od hlavního proudu, což je i případ mormonů. <strong>Jejich historie stvoření sahá 200 let dozadu</strong> a liší se od biblické tradice. Mormoni si totiž potřebnou literaturu napsali sami. I když považují Bibli za křesťanské písmo, jejich obraz doplňuje Kniha Mormonova, dále svazky Nauka a Smlouvy a Drahocenná perla.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvotn-s-ly-a-organizace-sv-ta">Prvotní síly a organizace světa</h2>



<p>Jejich poslem je Joseph Smith vycházející z&nbsp;jedinečného konceptu <em>„Na počátku Bůh stvořil…“</em> Existuje mužský duch, kterého poznal Nebeský Otec. Mnoho ženských duchů je jeho manželkami, tzv. Nebeské matky. <strong>Z&nbsp;jejich spojení vzniklo obrovské množství</strong> <strong>dalších duchů </strong>včetně Ježíše a Lucifera. Vyrostli společně, oba se považovali za budoucí Spasitele, rada bohů ovšem rozhodla ve prospěch Ježíše. Lucifer pak spustil povstání.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="665" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/chram-mormonu-salt-lake.jpg" alt="" class="wp-image-90942 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/chram-mormonu-salt-lake.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/chram-mormonu-salt-lake-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/chram-mormonu-salt-lake-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/chram-mormonu-salt-lake-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/chram-mormonu-salt-lake-720x479.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>To z&nbsp;něj udělalo Satana či Ďábla. Tato matoucí historie ukazuje mormonskou víru jako polyteistickou. Co se původu hmoty týče, ta podle nich existovala vždycky. Stejně jako u bohů nebylo Stvoření stvořením. <strong>Šlo spíše o násilné převzetí a masivní reorganizaci</strong>. Bibličtí hrdinové byli dělníci pomáhající při stvoření a do této skupiny patřil i Joseph Smith. Kniha Mormonova přitom zmiňuje další světy organizované pro jiné duchy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pozemsk-existence-a-nadpozemsk-e">Pozemská existence a nadpozemské říše</h2>



<p>Dle mormonů existují tři království slávy – nebeské, pozemské a telestiální. <a href="/tag/smrt/">Posmrtná</a> sláva pak závisí na tom, co si člověk v&nbsp;životě zasloužil. Nebeská je pro ty, kteří přijali Ježíšovo svědectví a dosáhli dokonalosti. <strong>Pozemská čeká na ty, již Ježíše poznali</strong>, ale z&nbsp;nějakého důvodu od něj odešli. Telestiální sláva čeká na ty, kteří během života nepřijali Svědectví o Ježíši ani evangelium, ale byli na druhé straně vykoupeni z&nbsp;pekla.</p>



<p>Země je pozemský svět, který je v&nbsp;morální nevědomosti. Svedení Evy Luciferem způsobuje Pád. Elohim vyčítá ďáblovi jeho čin, ten oponuje, že neudělal nic, co by neudělal v&nbsp;jiných světech. <strong>Krom toho má jen hrát roli v&nbsp;předem připraveném plánu</strong>. Bez pokušení by nedošlo k&nbsp;Pádu. Bez Pádu by reprodukce počínající Adamem a Evou nikdy nedala možnost zrození bezpočtu duchovních dětí a přijetí lidské podoby.</p>



<p>Pád se tak kupodivu jeví jako božská nutnost pro vývoj zbytku historie.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Který pohled na svět a nebe vás zaujal nejvíc?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/stvoreni-sveta-mormoni/">Co říkají mormoni o stvoření světa a na čem jsou jejich teorie o vzniku založeny</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Zdobení vánočního stromku máme zažité už od dětství. Co ale tato tradice vlastně symbolizuje a jakou má historii?</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/vyvoj-zdobeni-vanocniho-stromku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 01 Dec 2021 03:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[křesťanství]]></category>
		<category><![CDATA[pohané]]></category>
		<category><![CDATA[Vánoce]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=47065</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vánoční stromek je dnes brán jako běžná součást svátků. Ty začaly jako pohanský obřad, dokud je nepřevzalo křesťanství a neudělalo z nich oslavu narození Krista.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Protože stálozelené rostliny rostou celý rok, staly se postupně symbolem věčného života právě skrze Krista a jeho zrození, smrt a vzkříšení. Nicméně zvyk přinášet v&nbsp;zimě větvičky do domů začal ve starověkém Římě. <strong>Římané vzdávali pomocí těchto dekorací poctu císaři</strong>. Změna nastala s&nbsp;křesťanskými misionáři, kteří působili v&nbsp;7. století u germánských kmenů, k&nbsp;čemuž se váže nejedna legenda o zavedení zvyku s&nbsp;velkým stromem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-bonif-c-a-norsk-b-h-hromu">Bonifác a norský bůh hromu</h2>



<p>Podle pověsti mnich Bonifác porazil v&nbsp;Geismaru obrovský dub, který byl zasvěcen Thorovi, severskému bohu hromu. Z&nbsp;jeho dřeva pak postavil kapli. Podle všeho mnich zvolil právě dub jako neopadavou rostlinu a <strong>použil ho jako symbol věčného života v&nbsp;Kristu</strong>. Ve středověku byly pak velmi populární pašijové hry. Jedna z&nbsp;nich pojednávala i o Adamovi a Evě a jejich hostině, která se odehrávala právě na Štědrý den.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="750" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanocni-ozdoba-andilek.jpg" alt="" class="wp-image-47056 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanocni-ozdoba-andilek.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanocni-ozdoba-andilek-320x240.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanocni-ozdoba-andilek-768x576.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanocni-ozdoba-andilek-720x540.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Herci použili jako upoutávku na představení malý ozdobený stromek, který v&nbsp;průvodu nesli skrze celé město. Symbolizoval Rajskou zahradu (Eden) a nakonec se tyto stromky staly <strong>„rajskými stromy“ v&nbsp;jednotlivých domácnostech</strong>. Tam si je obyvatelé zdobili pečeným cukrovím a ovocem. Ve 14. století už byly tyto stromky zcela běžně v&nbsp;Lotyšsku a Štrasburku. Martin Luther pak údajně přidal ještě svíce jako připomínku hvězd zářících při Kristově zrození.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sklen-n-hv-zdy-a-nevole-c-rkve">Skleněné hvězdy a nevole církve</h2>



<p>Postupem let začali skláři po celé Evropě vyrábět skleněné hvězdy, zatímco rodiny vyráběly vlastní ozdoby a věšely na stromek sladkosti. Ne všichni církevní hodnostáři ale zvyk <strong>schvalovali, pro mnohé byl stále příliš pohanský</strong>. Tvrdili pak, že odvádí pozornost od pravého smyslu Vánoc. I tak se ale postupně začaly objevovat stromky i v kostelech a byla k nim přidávána i dřevěná pyramida, na které lidé zapalovali svíčky.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanoce-susenka-cokolada.jpg" alt="" class="wp-image-47053 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanoce-susenka-cokolada.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanoce-susenka-cokolada-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanoce-susenka-cokolada-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanoce-susenka-cokolada-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanoce-susenka-cokolada-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanoce-susenka-cokolada-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanoce-susenka-cokolada-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Stejně jako začalo ve starém Římě zdobení stromku, počala tam i tradice dávání dárků. Tento zvyk byl velmi populární o zimním slunovratu. A poté, co bylo křesťanství <strong>prohlášeno císařem Konstantinem státním náboženstvím</strong>, odehrával se v&nbsp;době Vánoc a Epifanie. Tato tradice následně upadla, ale byla oživena slavením svatého Mikuláše z&nbsp;Myry, který dával dárky chudým dětem. Odtud nadílka také na začátku prosince.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dal-en-v-etn-v-ech-zvyk">Další šíření včetně všech zvyků</h2>



<p>Jak se luteránství šířilo Německem a Skandinávií, neslo s&nbsp;sebou i zvyk vánočních dárků v&nbsp;rodině a mezi přáteli. Němečtí migranti mířící do Kanady a USA si s&nbsp;sebou přinesli i tradici vánočního stromku a dárků počátkem 19. století. Největší <strong>boom zažily vánoční stromky s&nbsp;nesmírně populární britskou královnou</strong> Viktorií a jejím manželem, německým princem Albertem I. Saským. V&nbsp;roce 1841 připravili dětem obrovský strom na hradě Windsor.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="695" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zabalene-darecky.jpg" alt="" class="wp-image-47062 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zabalene-darecky.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zabalene-darecky-320x222.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zabalene-darecky-768x534.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zabalene-darecky-720x500.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Popularita stromku dostala další impuls, tentokrát v&nbsp;USA, díky prezidentovi Groveru Clevelandovi. Ten připravil roku 1895 v&nbsp;Bílém domě drátěný stromek. V&nbsp;roce 1903 pak americká společnost Eveready představila <strong>první řetěz vánočních světýlek, který se dal zapojit přímo do zásuvky</strong>. S&nbsp;počátkem výroby plastů po druhé světové válce přišly na trh také umělé vánoční stromky a rychle se staly módním hitem, záhy nahradily ty skutečné.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-od-ob-adu-ke-sv-tku-komerce">Od obřadu ke svátku komerce</h2>



<p>I když jsou vánoční stromky dnes v&nbsp;prosinci k&nbsp;vidění v&nbsp;obchodech, školách i kdekoli na úřadech, jejich kulturní a náboženský význam se z&nbsp;velké části ztratil. Na základě částí Bible <strong>stále někteří křesťané tvrdě odmítají zdobení stromku</strong>. Odvolávají se přitom na biblická varování o uctívání dřevěných model. Nicméně tyto pasáže Písma svatého jsou běžně špatně vykládány. Známý americký pastor John MacArthur uvádí znění na pravou míru.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanocni-ozdoby-veverka.jpg" alt="" class="wp-image-47059 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanocni-ozdoby-veverka.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanocni-ozdoby-veverka-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanocni-ozdoby-veverka-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanocni-ozdoby-veverka-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanocni-ozdoby-veverka-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanocni-ozdoby-veverka-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vanocni-ozdoby-veverka-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„Neexistuje žádné spojení mezi uctíváním model a použitím vánočního stromku. Neměli bychom cítit žádnou úzkost ohledně nepodložených argumentů proti vánočním ozdobám. <strong>Místo toho bychom se měli soustředit na ducha Vánoc</strong> a pečlivě se soustředit na skutečný důvod a poselství tohoto období.“ </em>Tomu, co v&nbsp;této době můžeme prožívat uvnitř, je jedno, kolik a jakých ozdob nám zrovna visí v&nbsp;obývacím pokoji a kolik stály.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak obvykle prožíváte tento sváteční čas?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-learnreligions">Zdroj: <a href="https://www.learnreligions.com/significance-of-christmas-trees-4118107" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LearnReligions</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/vyvoj-zdobeni-vanocniho-stromku/">Zdobení vánočního stromku máme zažité už od dětství. Co ale tato tradice vlastně symbolizuje a jakou má historii?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Unikátní objev v Egyptě. Tým archeologů narazil na nečekaný nález</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/unikatni-objev-v-egypte-tym-archeologu-narazil-na-necekany-nalez/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 01 May 2021 12:44:50 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[křesťanství]]></category>
		<category><![CDATA[mniši]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=6631</guid>

					<description><![CDATA[<p>Egypt vydal pozůstatky ubikací raných křesťanských mnichů, kteří dokonce nechávali na zdi koptické graffiti nápisy.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tři rané kostely byly nalezeny v&nbsp;Egyptě v&nbsp;Západní poušti a jsou datovány do 4. Století po Kristu. Přilehlé ubikace byly někde vyzdobeny starověkými graffiti. Tento nový nález<strong> vrhá světlo na život mnichů</strong>, jaký byl veden uvnitř koptské církve starověkého Egypta. Nález uvedlo ve zprávě egyptské Ministerstvo turismu a starožitností.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ojedin-l-pohled-do-ivota-c-rkevn-ch-mu">Ojedinělý pohled do života církevních mužů</h2>



<p>Tým archeologů obsazený sestávající z&nbsp;norských a francouzských badatelů nalezl kostely spadající do 4. – 7. Století po Kristu. Budovy jsou vystavěné z&nbsp;cihel z&nbsp;bláta, čedičového kamene a vyřezané do skalního podloží. Nacházejí se v&nbsp;oáze Bahariya, která leží asi 370 kilometrů <strong>severozápadně od Káhiry</strong> v&nbsp;Západní egyptské poušti. Analýza života mnichů v&nbsp;ubikacích odhalila graffiti s&nbsp;koptskými konotacemi a některé další symboly.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="672" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/figurengruppe-1785543-1280-1024x672.jpg" alt="" class="wp-image-6634 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/figurengruppe-1785543-1280-1024x672.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/figurengruppe-1785543-1280-300x197.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/figurengruppe-1785543-1280-768x504.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/figurengruppe-1785543-1280-710x467.jpg 710w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/figurengruppe-1785543-1280-720x473.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/figurengruppe-1785543-1280-450x295.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/figurengruppe-1785543-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Uvedl to Osama Talat, vedoucí Islamické, koptské a židovské archeologické divize ministerstva ve zprávě vydané 13. Března. Není to přitom první objev tohoto týmu v&nbsp;oblasti. V&nbsp;roce 2020 nalezli archeologové 19 místnosti vytesaných do skály, které měly <strong>stejně jako tyto místnosti graffiti</strong>. Jednalo se o nápisy provedené žlutým inkoustem a kromě nápisů z&nbsp;Bible v&nbsp;řečtině odrážely také mnišský život v&nbsp;oblasti.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pohled-do-ivota-mnich-v-5-stolet-po-kristu">Pohled do života mnichů v&nbsp;5. Století po Kristu</h2>



<p>Graffiti reflektovalo život osady mnichů v&nbsp;osadě v&nbsp;době 5. Století po Kristu, poznamenal Victor Ghica, vedoucí mise a profesor raných křesťanských studii na norské teologické škole. <strong>Budova měla také jídelnu i obytné místnosti</strong> pro mnichy. Archeologové v&nbsp;budově také nalezli ostraky, tedy kousky keramiky, na které se psaly vzkazy. Ty byly datovány do 5. A 6. Století po Kristu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/monastery-3578043-1280-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-6636 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/monastery-3578043-1280-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/monastery-3578043-1280-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/monastery-3578043-1280-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/monastery-3578043-1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/monastery-3578043-1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/monastery-3578043-1280-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/monastery-3578043-1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/monastery-3578043-1280-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/monastery-3578043-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Od těchto střepů pochází také ostrakizace. Obyvatelé starých civilizací, hlavně Řecka, na ně pravidelně psali jména těch, kteří byli podle nich hrozbou pro polis. Člověk, který <strong>dostal nejvíce hlasů, byl „ostrakizován“</strong>, tedy vyloučen a odebral se na několik let do exilu. Nebyl mu zabaven majetek ani nic podobného, jen nemohl v&nbsp;polis žít a působit. Od toho také termín ostrakizace coby vyloučení z&nbsp;nějaké komunity, který přetrval dodnes.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: ScienceNews</h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/unikatni-objev-v-egypte-tym-archeologu-narazil-na-necekany-nalez/">Unikátní objev v Egyptě. Tým archeologů narazil na nečekaný nález</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
