Jan Hus byl v Kostnici upálen 6. července 1415. Stal se tak významným českým mučedníkem a jeho smrt byla příčinou husitských válek a vzniku nové církve. Jednalo se o zásadní historický okamžik, který navždy změnil církevní poměry v českých zemích. Za co přesně byl vlastně upálen?

Jan Hus řeší církevní poměry

Jan Hus ve skutečnosti nebyl kacíř, za kterého ho označili soudci v Kostnici. Jeho kázání nevystupovala proti Svatému Písmu, ale proti církevní instituci jako takové. Vzorem mu byl anglický teolog Jan Viklef, který už před Husovým narozením kritizoval postavení církve. Papež proto Viklefovy knihy zakázal, ale mladý Jan Hus měl příležitost si jeho učení přečíst během svých studií na Karlově univerzitě. Problém nastal ve chvíli, kdy začal jeho učení veřejně kázat.

Učení Jana Husa

Jan Hus během svých kázání poukazoval na zkaženost církevních hodnostářů a ostře kritizoval odpustky, díky kterým si mohl každý hříšník koupit cestu do nebe. Hus věřil v takzvanou predestinaci, podle které se každý člověk rodí buď dobrý nebo špatný, podle toho, jak rozhodne Bůh. Špatný člověk pak koná špatné skutky bez ohledu na to, zda se jedná o pouličního zlodějíčka nebo samotného papeže.

iZdroj fotografie: Václav Brožík / Creative Commons / CC BY-SA

Své posluchače dál nabádal, aby neposlouchali zkažené církevní hodnostáře, kteří nedodržují celibát a pouze hromadí majetek. Podle něj by lidé měli poslouchat pouze slovo Boží a hlavou církve, která každého křesťana soudí a hodnotí, by neměl být žádný člověk, tudíž papež, ale samotný Ježíš Kristus.

Soud v Kostnici

Toto kázání se předním církevním hodnostářům samozřejmě nelíbilo. Nějakou dobu nad Janem Husem držel ochranou ruku sám král Václav IV, ale i ten nakonec mistra zatratil. Nejprve byla na Jana Husa uvalena klatba, která mu znemožnila další kázání. Na první soud, ke kterému ho církev vyzvala, se nedostavil. Podle vlastních slov ho mohl soudit pouze Ježíš.

Horší než přijít o život: Středověká praktika oubliettes odsoudila vězně k zapomnění

V roce 1414 však obdržel dopis od římského krále Zikmunda, který ho zval k účasti na koncilu v Kostnici, při kterém může obhájit i své učení. Zároveň mu vystavil glejt, který Husovi zaručoval bezpečnou cestu tam i zpátky. Hned po příjezdu byl však Jan Hus zajat a několik měsíců vězněn. Místo diskuze o církevní pravdě byl vystaven tvrdému soudu, který ho dosoudil dřív, než vůbec začal. Když odmítl prohlásit svá kázání za lži, byl odsouzen a jako kacíř také upálen.