Co přesně studie zjistila

Výzkumníci sestavili laboratorní mikrokozmy, litrové nádoby s vodou, do nichž přidávali opad buď původního rákosu obecného (Phragmites australis), nebo invazní trsti Arundo donax, případně jejich směsi v poměrech 75:25, 50:50 a 25:75. Do každé nádoby umístili dvacet čerstvě vylíhlých larev komára obecného (Culex pipiens) a sledovali, co se stane.

Výsledky byly jednoznačné:

• Počet kukel v nádobách s převahou Arundo donax vyskočil zhruba na 15–20, zatímco v čistě „rákosových“ kontrolách se pohyboval kolem 5–10.
• Doba vývoje se zkrátila přibližně z 25–38 dnů na pouhých 9–18 dnů.
• Hmotnost kukel byla statisticky významně vyšší, což podle autorů naznačuje vyšší reprodukční potenciál budoucích dospělců.

Účinek se projevil už při pouhém čtvrtinovém podílu invazní trsti v opadu. Autoři proto varují, že stanovit „bezpečný práh“ příměsi v porostu je prakticky nemožné. Mechanismus? Rozkládající se listy Arundo donax mění chemii vody a složení mikrobiálních společenstev tak, že larvám poskytují vydatnější potravu a příznivější prostředí. Jde o redakční odečet z grafů studie publikované v NeoBiota; čísla jsou orientační, nikoli přesné laboratorní protokoly.

Proč by to mělo zajímat Čechy

Arundo donax je středomořský invazní druh. Dorůstá čtyř až šesti metrů, někdy i deseti, stébla má silná skoro jako bambus a listy široké až šest centimetrů. V jižní Evropě kolonizuje říční břehy tempem kolem pěti centimetrů denního přírůstku a šíří se vegetativně, oddenky a úlomky stébel, které odnáší proud.

V Česku zatím nejde o rozšířený problém. Databáze Pladias uvádí u Arundo donax „nedostatečně doložený výskyt ve volné přírodě“ a v Nálezové databázi ochrany přírody (NDOP) figuruje jediný veřejný záznam z roku 2019. To je spíš okrajová stopa než zavedená invaze. Nicméně klimatické trendy posledních let posouvají areály teplomilných druhů na sever a český trh se zahradními rostlinami nezná hranice; Arundo donax se občas prodává jako okrasná tráva.

Jak ji odlišit od běžného rákosu? Phragmites australis dorůstá maximálně kolem čtyř a půl metru, má užší listy a na přechodu pochvy a čepele místo jazýčku bílé chlupy. Arundo donax je prostě mohutnější, tlustší, širší; působí spíš jako subtropická kulisa než jako mokřadní porost.

Zdravotní riziko není jen svědění

Komár obecný, Culex pipiens, není pouhý obtížný hmyz. Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí jde v Evropě o významného přenašeče viru západonilské horečky a viru Usutu. Přenáší také psí dirofilariózu a ptačí malárii. Studie z Barcelony netvrdí, že komáři odchovaní na opadu Arundo donax jsou sami o sobě infekčnější. Říká ale, že jich může vznikat víc a rychleji, a v populační biologii platí jednoduchá rovnice: víc komárů znamená víc příležitostí k přenosu.

Důležitý kontext přidává i samotná tisková zpráva Univerzity v Barceloně: v chemicky zatížených sladkovodních ekosystémech často chybějí přirození predátoři larev (ryby, vážky, vodní brouci). Tam, kde predace selhává a zároveň přibývá invazní opad, se efekt násobí.

Co s tím můžete udělat

Autoři studie i barcelonská univerzita výslovně říkají: nepodléhat alarmismu. V normálně fungujících ekosystémech mají komáři řadu přirozených nepřátel a ve vytížených oblastech existují kontrolní služby. Mnohem důležitější je kontrola vody kolem domu než panika z jakékoli vysoké trávy u plotu.

Praktická prevence podle doporučení Státního zdravotního ústavu a CDC:

• Jednou týdně vylévejte a vydrhněte všechny nádoby se stojatou vodou: misky pod květináči, pítka, staré pneumatiky.
• Sudy na dešťovku těsně zakrývejte víkem nebo jemnou síťkou.
• Sítě do oken udržujte bez děr.
• Repelenty s účinnými látkami DEET, IR3535 nebo ikaridinem nanášejte podle návodu.
• Tam, kde vodu nelze vypustit ani zakrýt, zvažte larvicidy.

Pokud byste v okolí vodní plochy narazili na mohutnou trávu, která vypadá spíš jako bambus než jako rákos, stojí za to nález nahlásit obci nebo Agentuře ochrany přírody a krajiny. Studie doporučuje v zasažených lokalitách prioritně odstraňovat Arundo donax a obnovovat původní břehovou vegetaci.

Léto 2026 klepe na dveře a komáří sezóna s ním. Nejúčinnější zbraní zůstává to nejbanálnější opatření: zbavit se stojaté vody. Žádná rostlina u domu vás nesežere, pokud kolem ní není louže, ve které se líhnou larvy.

Článek Invazivní rákos nahrává množení komárů. Agresivní rostlina mění podmínky v řekách a tůních se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Likvidace pomocí vlastní populace

Toto schválení vychází z úspěšného pilotního projektu na Florida Keys, který se odehrál v roce 2021. Nový projekt teď dostal zelenou od EPA a žádosti se dají poslat k posouzení místním státním regulátorům. Plán je vypuštění miliard samečků komárů Aedes aegypti, kteří nebodají a mají geneticky upravený protein tTAV-OX503. Tento druh není v Kalifornii ani na Floridě původní, stal se ale prominentním přenašečem několika nemocí.

To zahrnuje horečku dengue, chikungunya, virus zika a žlutou horečku. Jakmile se tito noví samci spáří se samičkami, protein bude předán dál a efektivně zabije samičí potomky, než dosáhnou dospělosti. Tím pádem redukuje lokální populaci komárů a naruší – aspoň teoreticky – přenos těchto nemocí. Ačkoli komáři prošli v Oxitecu mnoha zkouškami, ne každému se zamlouvá vypouštění upravených hejn někam do přírody.

Kontroverzní a rozporuplný projekt

Jedním z důvodů kontroverze byla studie z roku 2019, která zkoumala právě komáry Oxitecu v Brazílii. Došla k závěru, že projekt nefungoval a mnoho komárů přežilo do dospělosti. To pravděpodobně ještě prohloubilo už tak vážný místní komáří problém. Nicméně editor deníku vznesl proti studii námitku a upozornil také na to, že nejde o jedinou výhradu proti provedenému výzkumu. I v Kalifornii vyvolala zpráva některé odmítavé hlasy.

Dr. Robert Gould, prezident Physicians for Social Responsibility, uvedl v prohlášení pro Friends of the Earth, že „jednou vypuštěné komáry nelze žádným způsobem odvolat. Místo neregulovatelného vzdušného genetického experimentu potřebujeme preventivní opatření, tvrdá data a příslušná bezpečnostní opatření.“ Přidal se k němu i Jaydee Hansen, ředitel International Center for Technology Assesment and Center for Food Safety.

Více nesouhlasných stanovisek

„Tento experiment není nezbytný a je navíc nebezpečný. V Kalifornii totiž nejsou žádné místní případy dengue nebo žluté horečky, viru zika nebo chikungunya.“ Oxitec se snažil tyto veřejné obavy potlačit prohlášením, že jejich komáři jsou nastaveni jako bezpečná a udržitelná varianta kontroly škůdců. Nepoškodí nijak užitečný hmyz jako včely nebo motýly. Nicméně se nezdá, že by vyhrocená diskuse opadla nějak brzy.

„Vzhledem k možnému zdravotnímu riziku, které komáři představují napříč Spojenými státy, pracujeme na tom, aby tato technologie byla dostupná a přístupná. Tyto pilotní programy, ve kterých lze její účinnost předvést v rozdílných klimatických podmínkách, v tom budou hrát podstatnou roli. Těšíme se na to, až letos vše zprovozníme,“ uvedl v prohlášení Grey Frandsen, výkonný ředitel společnosti Oxitec. Nezbývá tedy než počkat na vypuštění.

Jak se na tento projekt díváte a schválili byste ho?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Laboratoře mají vypustit miliardy geneticky upravených komárů. Záměrem je eliminace přenosu nemocí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Už je najdete i na Aljašce

Dělají to přitom zcela jednoduše – zkrátka bodnou někoho již nakaženého a do další oběti pak přenesou nákazu společně s vlastními slinami. Ty se následně dostanou do krve a jakákoli bakterie od komára se může dál vesele množit. Tohle se rozhodně neprojevuje jen u lidí, týká se to i zvířat, jak ve volné přírodě, tak těch hospodářských. Pro dobytek po celém světě může být zcela fatální i jedno jediné komáří štípnutí. Jak bychom se jich ale mohli zbavit?

V první řadě je třeba zjistit, kolik jich vlastně na světě existuje, což vůbec není jednoduché. Podle odhadů je jich totiž jen na samotné Aljašce asi 7 trilionů. Ano, na Aljašce. Vlivem globálního oteplování a vzestupu teplot oceánů už komáři přežívají i v takových oblastech. Po celém světě jsou pak další triliony komárů. Zbavit bychom se jich mohli hned několika způsoby, například netopýři se jimi živí bez jakýchkoli následků.

Netopýři, krev a genetika

Jeden takový noční létavec jich za hodinu pochytá na 600. S dostatkem netopýrů jsou tak komáři vyřízení, ne? Ovšem pak bychom se museli zbavit těch miliard netopýrů, takže to asi není nejlepší koncept. Dále jde taky o jejich reprodukci. Naši krev přeci sají, protože je dobrá a oni mají hlad. Chyba lávky, dělají to pro své larvy. Mohli bychom se tedy nějak zbavit své vlastní krve… Ne, tohle taky nebude zrovna funkční strategie.

Ještě existuje možnost vypustit geneticky upravené samce. Ti totiž neštípou a mohli by zplodit jen další stejně neškodné samce. Asi by to nějakou dobu trvalo, ale genetická stopa by se nakonec rozšířila a oni by sami vymřeli. Jasným následkem by bylo, že by se miliony lidí každý rok nenakazily zmíněnými chorobami. V létě bychom mohli být všichni v klidu, bez svědivých štípanců, a i zvířata by byla v mnohem větším bezpečí.

Skutečně jsou tak škodliví?

Nepochybně by skončilo mnoho problémů, ale co takový cyklus života a podobné věci? Je potřeba vzít na vědomí, že existují tisíce různých druhů komárů a jen asi 6 % z nich přenáší zmíněné choroby. Nejen to, dle několika teorií pomáhají s ochranou amazonských deštných pralesů. Jednoduše tak, že jsou natolik otravní a smrtící, že mnohé dřevorubce reálně odradí od jakýchkoli zásahů do tohoto porostu. Prosté, ale nejspíše velmi efektivní.

A ne, že by chtěl kdokoli volat Thanose s rukavicí nekonečna, ale lidská populace se neuvěřitelně rychle rozrůstá. Možná nám komáři nakonec pomáhají udržovat náš vlastní druh v jakýchsi hranicích. To by vlastně bylo hrozně pozitivní, ne? V přírodě platí vždycky dualita a likvidace jedné strany mince je málokdy řešení, bez ohledu na to, jak otravná a smrtící ta strana je. Berme je tedy jako nutnou součást světa, ve kterém žijeme.

Kde a kdy vás komáři nejvíce potrápili?

Zdroj: ScienceNews

Článek Planeta bez komárů – zní to lákavě? S takovým přáním buďme opatrní, pro náš život jsou extrémně důležití se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Atraktivita krevních skupin

Jedná se o tyto skupiny: A (na povrchu jen antigen A), B (jen antigen B), AB (oba), 0 (ani jeden). Někteří lidé mohou mít stejné antigeny i v dalších tělesných tekutinách, např. slinách nebo slzách. Jenže co to má co dělat s komáry? Obecně řečeno jdou komáři více po skupině 0 než po jiných. Studie z roku 1974 testovala 102 účastníků, aby se podívala na individuální vlastnosti, které mohou komáry snadno přitahovat – byl to krevní typ 0.

Oxid uhličitý

Tento plyn běžně vydechujeme a komáry přitahuje. Respektive na jeho základě detekují lidskou přítomnost a vletí například do vydýchané ložnice.

Tělesný odér

Pokud zjistíte, že na vás „komáři jdou“ více než na jiné, můžete jim zkrátka dobře vonět. Na vině mohou být složky obsažené ve vaší kůži. Stejně tak mají vliv bakterie, které se podílí na tělesném pachu. Za třetí hraje roli také genetika, což ukazuje například odér identických dvojčat. V případě trvajících problémů může hrát roli deficit vitaminu B.

Otázka teploty

Kromě tělesného pachu a oxidu uhličitého vyzařují naše těla také hodně tepla. Výzkum z roku 2017 shledal, že samičky komárů jsou velmi přitahovány právě teplem. Nezáleží přitom na velikosti.

Barvy, které lákají

Ačkoli není zřejmé proč, studie z roku 2018 ukázala, že komáry více přitahují černé povrchy. Právě z toho důvodu se můžete stát cílem tohoto hmyzu častěji v případě, že budete nosit tmavé oblečení.

Přítomnost alkoholu

Malý průzkum z roku 2002 zjistil, že komáři mají rádi pach alkoholu, takže je více přitahují lidé, kteří jej pijí nebo právě pili. Během studie sedli komáři mnohem častěji na lidi, kteří právě požili malý objem piva.

Těhotenství

Jedna ze studií provedená v roce 2004 zjistila, že poměrně značné množství komárů sedalo na těhotné ženy. Ve srovnání s netěhotnými byl rozdíl opravdu znatelný.

Co dělat proti štípnutí?

Komáři hodně útočí za šera a večer, takže se dá vyhnout jejich nejaktivnějším časům. Noste světlejší barvy, a hlavně dlouhé rukávy. Pořiďte si sítě do oken i dveří, případně moskytiéry na spaní. Zlikvidujte jakoukoli stojatou vodu, komáři ji totiž potřebují k rozmnožování. Je proto namístě zakrýt či vylít například sudy na dešťovou vodu a ochránit zahradní jezírka. Dejte pozor taky na volně ložené kamenné misky nebo květináče, kam běžně prší, případně ucpané okapy.

Pokud vás komár štípne, místo ochlaďte a snažte se vyhnout škrábání. Můžete si tím přivodit ještě kožní infekci. Volte studený obklad a proti svědění zkuste pastu z jedlé sody. Smíchejte lžíci sody s vodou a štípanec potřete. Volně prodejné prostředky nefungují na každého, takže je potřeba najít to, co sedne zrovna vám.

Jak moc na vás jdou v létě či jindy komáři?

Zdroj: Healthline

Článek Přitahuje komáry určitá krevní skupina? Vaši atraktivitu ve skutečnosti ovlivňuje mnohem víc faktorů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dá se jich tedy nějak zbavit?

V první řadě je třeba stanovit, kolik jich vlastně na světě je, což je neuvěřitelně obtížné. Podle odhadů je například jen na Aljašce 7 trilionů jedinců. Ano, kvůli globálnímu oteplování a růstu teploty oceánů žijí komáři i na těchto místech. Ve zbytku světa jsou pak triliony dalších. Je několik možností, jak se jich zbavit, například netopýři je požírají naprosto bez rizika. Tito savci jich spořádají až 600 za hodinu, takže s dostatkem létajících myší by komáři nebyli problém.

Pak bychom se ovšem museli zbavit těch miliard netopýrů, takže to asi není nejlepší nápad. Další věcí, které je třeba porozumět, je jejich způsob množení. Konzumace naší krve může vypadat jako potrava, jenže komáří samičky ji využívají jako zdroj bílkovin pro produkci vajíček. Pokud bychom se tedy zbavili veškeré naší krve – ne, to je taky nesmysl a nefungovalo by to. Místo toho by nebylo od věci vypustit geneticky upraveného komára.

Trojský komár v hejnu

Tenhle druh by nebodal do lidí a dokázal by zplodit jen sterilní potomky. Asi by to trvalo několik dekád, ale s dostatkem takových komárů by jejich populace nakonec vyhynula. Dobře, takže jsou v trapu, ale co se stane pak? Ano, milion lidí ročně neonemocní a nejspíš neumře, tedy aspoň ne na malárii nebo žlutou horečku. V létě si můžete v klidu užívat venku a i zvířata budou v mnohem větším bezpečí než teď.

Správně, nedělo by se opravdu hodně špatných věcí. Jenže co koloběh života a takové ty věci? Nepřispívají náhodou komáři k potravnímu řetězci? Určitě, protože někteří ptáci, zmínění netopýři či žáby jedí stovky komárů. Ale přežili by i bez nich. Tento hmyz opyluje květiny, není to však takový přínos, aby to obhájilo existenci druhu. Pořád je tedy jejich likvidace dobrá věc, ne? Přece jen se tu snažíme zbavit celé hmyzí čeledi, tak je potřeba mít jistotu.

Neobvyklá ochrana pralesa

Je potřeba mít na paměti, že komárů jsou tisíce různých druhů, ovšem jen 6 % z nich nás bodá a přenáší choroby. Krom toho existují dokonce teorie, že tento hmyz ochraňuje amazonské deštné pralesy. Jak? Jednoduše jsou tak smrtící a neuvěřitelně otravní, že komplikují život všem lidem, kteří v těch lesích tráví čas kácením stromů. Právě tady fungují jako obrana. A ne, že bychom chtěli volat Thanose, ale ona lidská populace taky roste pěkně rychle.

Možná jsou právě komáři nenápadným nástrojem, jak držet naši populaci trochu v šachu. Všechno na Zemi je nějak propojeno s ostatními prvky, takže i komáři mají přes svou otravnost svou úlohu. A veškeré lidské snahy upravit přirozený řád věcí v přírodě skončily dříve nebo později katastrofou. Tak si v létě opatřete repelent a dlouhý rukáv a přijměte komáry jako součást světa, která je zkrátka potřeba.

Kdy vás naposled štípl komár? Trpíte nějakou alergií?

Zdroj: WhatIfShow

Článek Rádi byste vyhubili všechny komáry na planetě? Pozor na přání, bez nich by lidstvo dlouho na Zemi nepřežilo se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Hejno malých očkovacích stříkaček

Když vás štípne komár, za běžných okolností uvolní slinu, která má několik účelů. Zaprvé znecitliví kůži a poskytne tak hmyzu dost času na sání cenné krve. Pokud by tento krycí nástroj neměl, nejspíš by se prakticky okamžitě setkal s naší rukou. Druhou funkcí sliny je zabránit srážení krve. Komárem napíchnutá céva se totiž okamžitě začne hojit, což se hmyzu ale vůbec nelíbí. Proto je tento záškodník vybaven právě sliněním.

Jenže skupina japonských vědců využila jeho postupu k prospěchu člověka. Do komářích slin totiž přidali antigen, tedy složku, která spouští imunitní reakci organismu. Pro účely experimentu vpravil tým do komáří sliny vakcínu proti leishmanióze, kterou bodavý hmyz přenáší běžně. Tato nemoc se projevuje vředy na kůži, dále pak v ústech a v nose. Jiné formy zahrnují v pozdějších fázích také horečku a snížení počtu bílých krvinek.

Nejen etický problém sliny s SP15

Protože z etických důvodů nemohlo dojít na testování na lidech, použili badatelé ke zkoumání efektu tohoto postupu myši, což je ostatně klasická laboratorní metoda. V jejich případě skutečně štípnutí moskytem spustilo imunitní reakci. Bohužel reálnému použití této metody nebrání jen etická pravidla medicíny, ale i několik technických okolností, které se týkají samotného roznašeče, v tomto případě tedy komárů.

Neexistuje totiž způsob, jak zajistit rovnoměrné přijetí vakcíny, tedy kolik bodnutí by obdržel jeden člověk. Použití tohoto postupu by bylo jako dát jednomu pacientovi jednu dávku očkování proti spalničkám, zatímco další jich dostane pět set. Na základě této i dalších okolností by takový postup neschválila žádná léková agentura. Současně by to znamenalo očkování lidí bez jejich souhlasu, přes což eticky nejede vlak.

Napadl vás někdy podobný neobvyklý postup?

Zdroj: IndiaTimes

Článek Co kdybychom k očkování lidí použili komáry? Žádné sci-fi, v Japonsku už k tomu došlo se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Odvrácení pozornosti při útoku

Podle četných pozorování potřebuje komár asi 4 minuty k tomu, aby se naší krve pořádně napil. Jasným problémem je, že kdybychom mu věnovali pozornost od začátku, vydrží sotva několik vteřin, než se potká s naší rukou. Už jen proniknutí sosákem do kůže je bolestivé a nepříjemné a za normálních okolností by vedlo k okamžitému odhalení. Jenže komáří slina je činidlem, které kůži dovede otupit, takže úvodní kousnutí necítíme.

Pak už dotěrný vetřelec začne hledat cévky pod kůží a bodá tak dlouho, dokud na nějakou nenarazí. Jakmile k tomu dojde, použije komár svou slinu znova. Tato tekutina obsahuje asi stovku proteinů, které mají několik účelů, a jedním z nich je potlačení srážlivosti krve. To značně usnadňuje její nasávání. Problémem komára je totiž to, že jakmile je céva poškozená, začne se léčit a znemožnila by tak právě nasávání krve. Slina tento problém obejde.

Svědění pochází z naší alergie

Ano, potřetí se projevuje komáří slina a proteiny, které obsahuje. Nejsou smrtelné ani toxické, stejně ale způsobují svědění, zarudnutí a také otékání, všechno v rozdílných individuálních mírách. Jsou dokonce šťastlivci, kteří komáří bodnutí vůbec nevnímají a ono se na nich nijak neprojevuje. Největší reakce se dostavuje u prvních štípanců, které se u nás v životě objeví.

Komáři kladou vajíčka do klidných vod, takže se nemohou množit v lokalitách, kde je po většinu roční doby led. Výsledkem toho je, že obyvatelé těchto regionů jsou jejich obětí jen velmi zřídka. Pokud se ale takový člověk přesune například do tropů, kde jsou komáři naprosto běžným hmyzem, první štípnutí může být velmi závažné. A v případě, že má taková osoba navíc alergii, o které zatím neví, mohou být následky ještě horší.

Možnosti, jak se proti komárům chránit

Komáry v první řadě přitahuje náš tělesný pach, který má na svědomí řada mikrobů žijících v naší pokožce. Použití antibakteriálního mýdla, a to hlavně na nohy, může toto riziko eliminovat. Je také dobré používat repelent, zvláště v letních měsících. Kromě běžně prodejných funguje také eukalyptový olej, který se proti komárům velmi osvědčil. Dalším faktorem je také kvalita vzduchu, konkrétně to, co produkujeme při dýchání.

Jako lidé využíváme při dýchání kyslík a následně vydechujeme oxid uhličitý. Komáři mají na tento plyn vynikající detekci a poznají tudíž „vydýchané“ prostory. Pokud si tedy večer větráte a necháte plně otevřená okna, nabízíte komárům přímý vstup, a ještě jim máváte před očima signální vlajkou. Ano, v létě je večer ideální dobou na to vyměnit vzduch v místnosti. Dohlédněte ale na to, aby v oknech byly aspoň záclony, ideálně sítě proti hmyzu, a nejspíš omezíte nepříjemná překvapení.

Máte s komáry problémy, nebo vás netrápí?

Zdroj: BrightSide

Článek Proč nevíte, že vám komár v danou chvíli saje krev? Zákeřný postup tohoto parazita je doslova geniální se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak na neodbytné komáry

Komáři jdou po oxidu uhličitém, který vydechují lidé i ostatní savci. Proto se vám často objeví v místnosti s vydýchaným vzduchem, je to pro ně jasná známka přítomnosti kořisti. Vezměte proto obyčejnou PET lahev a v polovině ji přeřízněte, aniž byste poškodili hrdlo. Trochu zahřejte vodu a přidejte do ní cukr. Jakmile směs vychladne, nalijte ji do lahve a přidejte droždí, čímž spustíte uvolňování oxidu uhličitého. Máte takový umělý výdech.

Odšroubujte uzávěr, otočte hrdlo vzhůru nohama a vytvořte trychtýř, který zatlačte do spodní poloviny. Obojí slepte lepicí páskou a postavte někam ven, ideálně na odlehlejší místo stranou židlí a stolů. Pro větší efektivitu můžete past zabalit do kousku tmavé látky nebo papíru, aby uvnitř byla tma. Komáry přiláká uvolňující se oxid uhličitý, takže prolezou trychtýřem za domnělou kořistí, ale už se nedostanou zpátky.

Past typu ovitrap

Ovitrap je černá nádoba naplněná vodou, která simuluje prostředí, ve kterém se komáři rozmnožují. Jenže v tomhle případě je to spíše márnice. Do plastové nádoby vyvrtejte dvě dírky, abyste jimi protáhli tenký drát. Kousek pod nimi vytvořte větší otvory, které budou sloužit pro kontrolu hladiny vody uvnitř. Dovnitř přilepte na dno palec černé ponožky. Jakmile bude držet, přetáhnete její zbylou část ven a přes okraj, kde ji také přilepte.

Vršek nádoby překryjte jemným pletivem a trochu ho do ní zatlačte. Dírkami protáhněte drátky, které budou sloužit k zavěšení. Dovnitř nalijte vodu, aby byla ponožka pořádně vlhká. Pověste past někam ven, a pokud nebude voda doplněna přirozeně deštěm, doplňte ji sami, kdykoli si všimnete, že ponožka uschla. Samičky do nádoby nakladou vajíčka, jenže ta spadnou do vody, a když noví jedinci dostatečně vyrostou, nedostanou se přes jemné pletivo ven.

Zdroj: Bobvila

Článek Rozlučte se jednou provždy se svědícími štípanci. Domácí past na komáry pochytá všechny neodbytné vetřelce se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Každý to bereme trochu jinak

Někdy se stane, že když je člověk komárem štípnut úplně poprvé, jeho tělo nijak nereaguje. Je to proto, že si organismus ještě nevytvořil potřebnou reakci na vnějšího vetřelce. Někteří lidé si taky nemusí komářího štípnutí vůbec všimnout, jiní si postupně vytvoří odolnost, tedy toleranci. Obvykle se ale reakce v podobě svědění, zarudnutí a otoku objeví. Proto se hodí vědět, jak minimalizovat obtíže spojené s bodnutím tohoto hmyzu.

Tyto recepty nejsou univerzální a je třeba otestovat, co funguje konkrétně u vás. Prvním krokem je vyčistit postižené místo pomocí alkoholu, aby došlo k jeho dezinfekci. Odpařování alkoholu navíc chladí, což je příjemné. Nepoužívejte ho ale moc, pokožku by to podráždilo. Jakmile je kůže suchá, potřete ji troškou medu. Ten je přírodním antiseptikem, působí proti zánětům a brání infekcím. Nechoďte takto ovšem ven, protože sladký med by nejspíš přilákal další komáry.

Oves, čaj nebo třeba bazalka

Ovesné vločky zklidňují štípance, alergické reakce i suchou kůži. Přidejte trochu ovesných vloček do koupele nebo si z nich udělejte pleťovou masku, kterou po 15 minutách opláchněte teplou vodou. I do ní můžete přidat trochu medu. Nakonec místo zvlhčete krémem. Podobně působí sáčky černého nebo zeleného čaje. Ten zmenšuje otoky nejen u očí, ale i v případě hmyzích bodnutí. Poté, co sáček použijete na přípravu oblíbeného nápoje, nechte ho vychladit v lednici a následně přiložte na štípnutí.

Existují volně prodejná antihistaminika, která brání organismu v reakci na alergeny. Tyto přípravky tedy mohou také pomoci s reakcemi na komáří bodnutí. Bývají k dispozici jako tabletky nebo masti k potření zasaženého místa. Pokud vám štípnutí komára způsobí silnou reakci jako anafylaktický šok, ihned vyhledejte lékaře. Tento stav se pozná podle potíží s dýcháním, pocitu svírání hrdla nebo sípání.

Zdroj: HealthLine

Článek Proč komáří štípance tolik svědí a jak si od nepříjemné bolesti co nejrychleji ulevit se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.