Od žízně po suchou kůži

Prvním projevem, kterým tělo dává najevo, že baží po zavodnění, je pocit žízně. Při odmlce ho provází také sucho v puse a jazyk se vám lepí na rty a patro. Začnete být rovněž unavení a ospalí, podobně jako při hladu. Vaši mysl postupně ovládnou starosti, myšlenky na problémy a také jste podrážděnější. Protože tělo nemá co vylučovat, vaše pochůzky na toaletu se radikálně omezí. To, co z vás jednou za čas vyjde, bude jasně žluté.

Postupující dehydratace se projeví také na vaší kůži, která bude ztrácet svou pružnost a bude vypadat čím dál nezdravěji. Na toaletu už nejspíše nebudete chodit vůbec, neboť nedostatek vody v těle se také projeví zácpou. V první vlně jste byli unavení, teď se přidá točení hlavy a průběžná bolest. Váš dech se bude postupně kazit a kromě touhy po cukru nejspíše zažijete i svalový třes.

Symptomy silné dehydratace

Nejprve ucítíte pravděpodobně opravdu velmi silnou žízeň. Všimnete si také zrychleného tepu a rychlejšího dechu, dost možná rovněž ztratíte vědomí. Váš pohled bude jaksi vyprázdněný a mrtvý, navíc vám poklesne krevní tlak. Kůži budete mít silně vysušenou a začne se citelně loupat a praskat. Předchozí točení hlavy a mdloby se budou opakovat v silnější verzi. Pokud ze sebe na toaletě vůbec něco dostanete, bude tekutina tmavě hnědá.

Ani v opravdu horkém počasí se nebudete vůbec potit, tento jev nenastane dokonce ani po náročném cvičení nebo jiné aktivitě. Jak můžete hydrataci lehce ověřit? Stačí vám na to obě vaše ruce. Dvěma prsty sevřete kůži na hřbetu vaší ruky a pak ji pusťte. Pokud se okamžitě vyrovná, pak jste dostatečně hydratovaní. Jakmile zůstane byť jen na vteřinu v takto zkroucené pozici, potřebujete vodu doplnit.

Kolik vody vypít za den?

Odpověď na tuto otázku závisí na mnoha faktorech a obecná míra je jen vodítko. V základu se jedná o 0,25 litru vody na každých 9 kilogramů vaší tělesné váhy. Váha 36 kilogramů tak odpovídá jednomu litru. Pokud se pohybujete v teplém prostředí, vykonáváte hodně tělesně náročných aktivit či máte jinak zvláštní režim, bude tekutiny nejspíše potřeba více. Díky pocení se totiž ochlazujete, takže absenci vody v takových podmínkách poznáte velmi svižně.

Lidské tělo je vodou tvořeno z 60–80 %. Pokud jí každý den nevypijeme dost, mizí 8 % z naší krve, asi 26 % z prostoru mezi buňkami a až 66 % ze samotných buněk. Všechny tyto projevy mohou vést k zúžení cév a krevním sraženinám či vysokému krevnímu tlaku. Dalšími projevy jsou ledvinové kameny, křehčí kosti a celkově snížená imunita organismu. Dehydratované buňky také nedovedou dobře spalovat tuky, což vede k obezitě.

Kolik vody denně vypijete a jak se to v týdnu mění?

Zdroj: BrightSide

Článek PŘEHLEDNĚ: Všechny známky toho, že nepijete dostatek vody a tiché dopady dehydratace vás pomalu ničí zevnitř se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co nastane, když je vody moc

Pokud do sebe vpravíte opravdu hodně vody, můžete zažít až vodní intoxikaci neboli hyperhydrataci. Ta vám krom jiného může i narušit mozkové funkce. K tomu dochází v případě přílišného objemu vody v buňkách, což způsobí jejich nabobtnání. Když k tomu dojde u mozkových buněk, začnou na své okolí tlačit. Dostatečná míra tlaku pak způsobuje vysoký krevní tlak a nízký tep. Hyperhydratace ovlivňuje hladinu sodíku v těle.

Při velkém nárustu objemu vody v těle dochází k tzv. hyponatrémii, což vede k poškození složení vnitřního prostředí v organismu. Právě sodík totiž udržuje v našem těle rovnováhu stran příjmu a výdeje vody v buňkách. Když jeho hladina poklesne kvůli vysokému množství vody, dostává se dovnitř buněk nadměrné množství tekutiny. Tlak v buňkách tak naroste a může docházet až k záchvatům, bezvědomí, nebo dokonce smrti. Nejčastěji se tyto situace objevují ve sportu.

Jak poznat příliš vody v těle?

Nejpřímějším ukazatelem objemu vody v organismu je barva moči. Ta se obvykle pohybuje od světle žluté po barvu čaje, a to díky kombinaci pigmentu urochromu a objemu vody. Pokud je vaše moč čirá, je to jasný příznak toho, že pijete příliš mnoho vody v příliš krátkém čase. K tomu se připojuje častější návštěva toalety, v průměru byste měli močit asi 6krát za den. Desítka návštěv je normální v případě, že pravidelně konzumujete alkohol nebo kofein.

Jedním z potenciálně nebezpečných návyků je také pití většího množství vody tehdy, když nemáte žízeň. Další cestou, jak se vyhnout přílišné konzumaci tekutin, je tedy dávat pozor na to, kdy je vaše tělo opravdu potřebuje. Organismus vám dává vědět, kdy má žízeň, což je jeho obrana proti dehydrataci. Právě žízeň je poznávacím znamením a měli byste se jím také řídit. Symptomy hyperhydratace jsou v mnoha ohledech stejné jako při nedostatku vody.

Nevolnost, případně zvracení

Když se ve vašem těle nachází příliš vody, ledviny se tohoto objemu nedokáží zbavit běžným způsobem. To pak vede k nevolnosti, zvracení, případně průjmu. Dalším symptomem je pulsující bolest hlavy, která trvá celý den. Tento druh bolesti totiž může signalizovat jak dehydrataci, tak přemíru vody. Právě zmíněný tlak buněk na mozek způsobuje ono pulsování, které může vést i k poškození tohoto orgánu a problémům s dýcháním.

Hyperhydratace se projeví také změnou barvy na rukou, chodidlech a rtech. Části těla zblednou a rty vám otečou. Krom toho si všimnete únavy a celkové slabosti. Obecně se ale řiďte hlavně signály vlastního těla, ne situací někoho dalšího či pochybnými radami z internetu. Když máte vody málo, organismus vám dá vědět. Situace se samozřejmě může změnit například s medikací, změnou prostředí a také během různých ročních teplot.

Kolik vody a dalších tekutin odhadujete, že denně vypijete?

Zdroj: WebMD

Článek Nepijte víc vody, než je doporučováno. Zvolte adekvátní množství s ohledem na vaše dispozice. Převodnění může být smrtící se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Putování kávy naším tělem

Cokoli, co projde přes ústa a my to spolkneme, jde přímo do našeho žaludku. Podle aktuální míry jeho zaplněnosti tam nová návštěva může zůstat něco mezi 5 minutami a hodinou. Nápoje ovšem obecně trávíme rychleji a snadněji než jakoukoli pevnou potravu, takže šálek kávy v prázdném žaludku zpracujeme okamžitě. Tenké střevo využívá pro vstřebávání tekutin osmózu. Kofein, polyfenoly a další molekuly kávy jsou všechny rozpustné v tucích, takže velmi snadno projdou přes stěnu zažívacího traktu.

Krví se pak látky obsažené v kávě dostávají do ledvin a následně do močového měchýře. Obecně platí, že jakmile tekutina dorazí do močového měchýře, ozvou se senzory, které organismu oznamují, že se tato část těla plní. Pak vyšlou signál do mozkového kmene, kde jsou všechna centra pro instinktivní chování, jako je hlad, žízeň, nutkání zvracet či právě vyměšování. Zde se však začnou projevovat účinky kofeinu.

Rychlejší nutkání na malou stranu

Káva celý tento proces urychluje tím, že kofein stimuluje svalstvo ve stěně močového měchýře. Toto svalstvo je v klidu, dokud se měchýř plní, a stáhne se, když má moč vypustit. Jak ovšem mozek a měchýř pracují společně, přichází onen pocit akutní potřeby mnohem rychleji než obvykle. Pokud někdo navíc trpí na hyperaktivní močový měchýř, vše se odehrává ještě rychleji. Takové lidi vyžene na toaletu i pouhých 200 mililitrů vody s kofeinem mnohem rychleji než stejný objem čisté vody.

Zajímavým faktem je, že muži dovedou držet v měchýři více tekutiny a po delší dobu než ženy. V případě obou pohlaví však kofein značně odvodňuje organismus, takže z nás opravdu odejde více vody, než jsme vypili. Není to tedy jen pocit, je to holá skutečnost. Samozřejmě čím více kofeinu zkonzumujeme, tím horší efekt se dostaví. Proto také kavárny servírují sklenici vody, která vyrovná ztrátu organismu.

Také vás káva dovede tímto způsobem zaskočit?

Zdroj: HuffPost

Článek Čím to, že si po kávě potřebujeme odskočit na záchod? Kofein funguje jako zaříkávač měchýře se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Naše životodárná kapalina

Většina zdravých lidí pohodlně reguluje množství vody ve svém organismu prostým jídlem a pitím, jak jim velí vlastní pocit hladu a žízně. Tohle je ovšem o dost náročnější u dětí, nemocných, starých lidí, atletů a lidí s namáhavou fyzickou profesí. Obzvláště pak během horkých dní. Jakmile se však cítíte žízniví, vaše tělo už trpí dehydratací. Mechanismus žízně je lehce opožděný za skutečným stupněm hydratace těla.

Výzkumy přitom ukazují, že už tak drobná dehydratace jako 1 % úbytku vody má negativní dopad na naši náladu, pozornost, paměť a také motorickou koordinaci. Data si v tomto ohledu trošku protiřečí, ale vypadá to, že s dehydratací poklesá úroveň kapalin v mozkové tkáni. Tím dochází k redukci výkonu a dočasnému ovlivnění funkcí na buněčné úrovni. Jak ztrácíme vodu bez náhrady, houstne nám krev a ledviny začínají vodu zadržovat.

Hustota krve a další komplikace

Čím koncentrovanější se naše krev stává, tím náročnější je pro kardiovaskulární systém s ní operovat a udržovat srdeční tep a krevní tlak. Jakmile je dehydrované tělo vystaveno náročné situaci – cvičení nebo tepelnému šoku – zvyšuje se riziko vyčerpání a kolapsu. To může způsobit například omdlení, pokud v takové situaci a stavu vstaneme příliš rychle nebo přejdeme z výrazného chladu rychle do tepla.

Množství přijaté vody pro optimální hydrataci je obtížné určit. Je to věc individuální, která se také odvíjí od okolností. Ovšem průměrné adekvátní množství pro dospělého muže a ženu je 3,7 a 2,7 litru za den. Aspoň 80 % celkového objemu vody bychom měli získat přímo skrze nápoje, zbývajících 20 % pak z potravy. Jde ale pouze o velmi hrubý návod, ideální metodou je průběžně upíjet podle chuti a potřeby, nikoli do sebe „nalít“ velké množství najednou.

Zdroj: Afr

Článek Co se děje s tělem, když nemá dostatek tekutin? Žízeň je signál, že už jste dehydratováni se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.