Teplota pozemské biosféry

Za zmíněnou kritickou hranicí dramaticky klesá schopnost rostlin zachytit a uložit atmosférický uhlík. Kumulativní efekt na ukládání oxidu uhličitého klesá s tím, jak stoupá celková teplota biosféry. Terestrická biosféra tvořená hlavně činností suchozemských rostlin a půdních mikrobů pohlcuje velkou část oxidu uhličitého. Následně je tento plyn vyměněn za kyslík v procesu zvaném fotosyntéza, ten se pak vrací zpět do atmosféry.

Během několika posledních dekád biosféra pravidelně pohltila více oxidu uhličitého, než ho vypustila, čímž zmírňovala postupné změny klimatu. Jak ale celosvětová teplota raketově stoupá, tento trend nemusí vydržet. Vědci našli teplotní práh, nad kterým se situace obrací a uvolnění uhlíku se zrychluje. Hlavní autorka Katharyn Duffy zachytila dramatický pokles fotosyntézy právě po překonání této teplotní hranice, a to prakticky kdekoli na Zemi.

Optimální teplotní rozsah rostlin

„Teploty na Zemi neustále rostou a stejně jako u lidského těla zde platí, že každý biologický proces má rozsah teplot, při kterém funguje optimálně. Pak přichází teploty, během nichž se jeho funkce zhoršuje,“ řekla Duffy. „Takže jsme chtěli zkrátka vědět, jak dlouho rostliny vydrží bojovat s nárustem CO2.“ Tento výzkum je první, který našel teplotní práh pro fotosyntézu v celosvětovém měřítku. Došlo už k laboratorním bádáním, ale nikdy ne v takovém rozsahu.

„Víme, že teplotní optimum pro fungování lidského těla je kolem 37 stupňů Celsia. Ve vědecké komunitě jsme však dlouho nevěděli, jaká je jeho hodnota pro biosféru planety.“ Vědci zjistili, že vrchol pro příjem uhlíku je 18 stupňů Celsia pro rostliny mírného pásma a 28 stupňů Celsia pro rostliny z tropických oblastí. Nezaznamenali však žádný pokles u dýchání v závislosti na teplotě. V mnoha biomech tak pokračující oteplování sníží fotosyntézu, zatímco rychlost dýchání rostlin exponenciálně vzroste.

Odklon systému z rovnováhy

Tím se rovnováha, kterou biosféra dosud držela, nakloní směrem k rychlejší změně klimatu. „Různé typy rostlin se od sebe liší v detailech jejich teplotní reakce. Pokles fotosyntézy při rostoucí teplotě ale vykazují všechny,“ řekl spoluautor studie George Koch. Aktuálně zažívá teploty nad těmito maximy méně než 10 % biosféry. Při současných trendech emisí by jich ale mohla do poloviny století dosáhnout až polovina celé biosféry planety.

„Nejnápadnější věcí bylo, že teplotní optimum pro fotosyntézu bylo ve všech ekosystémech tak nízké,“ prohlásil Vic Arcus, biolog z University of Waikato. Bez udržení oteplování na úrovních stanovených Pařížskou klimatickou dohodou (nebo i pod nimi) tak sekvestrace uhlíku na zemi už nebude kompenzovat naše emise. Lidstvo tím pádem už nebude mít čas na případné změny a podmínky pro život se opět prudce zhorší.

Jak bude podle vás vývoj klimatu dále pokračovat?

Zdroj: Science

Článek Nový výzkum předkládá velké varování ohledně klimatu: Země během příštích 20–30 let dosáhne kritického teplotního bodu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Definitivní konec kotlům

Plynové kotle jsou stále hojně využívány k vytápění českých domácností. Pro mnoho lidí představují ekonomicky nejdostupnější možnost, jak svůj domov vytápět a ohřívat vodu. Plynové kotle, stejně jako všechny ostatní spotřebiče, však poměrně rychle stárnou, alespoň co se týče moderních ekologických požadavků.

Redakce VědaŽivě

2 září, 2024

Máte doma tento spotřebič? Od 1. září začnou chodit kontroly. Za jeho vlastnění budou rozdávat pokutu 50 000 Kč

Kotle první a druhé emisní třídy už jednoduše nesplňují přísné emisní normy, které na území České republiky a celé Evropy platí. Od 1. září 2024 tak musí všechny české domácnosti přejít na modernější verze plynových kotlů nebo kompletně změnit způsob vytápění, jinak zaplatí tučnou pokutu. Občané mohou starý spotřebič nahradit například biomasou, kamny, krby, tepelnými čerpadly nebo solárními kolektory.

Hrozí drtivé pokuty ve výši 50 tisíc korun

Pokud některé domácnosti starý spotřebič do určeného termínu nevymění, čeká je nepříjemné pořízení s úřady. Za používání kotlů první a druhé emisní třídy po 1. září 2024 následuje drtivá pokuta ve výši 50 tisíc korun, která bude úřady nekompromisně vymáhána. Úřady se přitom zaměří na domácnosti, se kterými nebude v tomhle ohledu rozumná řeč.

V prvním kole kontrol by revizoři měli domácnosti k výměně kotlů motivovat. Ve druhém kole by měli přihlížet k tomu, zda lidé pro výměnu kotle alespoň něco udělali. Bude se například brát ohled na žádosti o dotace nebo vystavené objednávky. Kdo však ani při třetí kontrole pro výměnu kotle nic nepodnikne, toho pokuta nemine.

Redakce VědaŽivě

25 června, 2024

Okamžitě vyměňte tento spotřebič, jinak riskujete pokutu 50 tisíc korun. Kontroly začínají už brzy

Ještě můžete získat dotaci

Pokud tedy nechcete platit tučnou pokutu, měli byste si pospíšit. V Česku je stále na 150 tisíc domácností, které staré kotle dále vlastní a používají a které čekají drtivé pokuty. Mnoho lidí přitom nechce o výměně ani slyšet nebo si ji nemohou finančně dovolit. V tomto ohledu však vychází česká vláda vstříc a nabízí na výměnu kotlů výhodné dotace. Dotace může pokrýt až 50 % nákladů na pořízení nového topného spotřebiče. Od září tak Ministerstvo životního prostředí nabízí dotaci s názvem Nová zelená úsporám Light, která se zaměřuje především na nejpotřebnější občany.

Jedná se především o důchodce a rodiny, které pobírají příspěvek na bydlení, kterým může dotace pokrýt dokonce až 95 % nákladů. Je však nutné o tuto dotaci zažádat co nejrychleji, protože peníze pomalu dochází. K zažádání o dotace tak máte poslední šanci. Lidé by také neměli příliš otálet s objednáním nového kotle, protože na výměnu budou kvůli vytížení poskytovatelů nějakou dobu čekat a topná sezóna je již za dveřmi.

Článek Některým Čechům letos hrozí pokuty za topení: Než začnete topit, raději si to dvakrát rozmyslete se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tyto kotle definitivně končí

Plynové kotle jsou stále hojně využívány k vytápění českých domácností. Pro mnoho lidí představují ekonomicky nejdostupnější možnost, jak svůj domov vytápět a ohřívat vodu. Plynové kotle, stejně jako všechny ostatní spotřebiče, však poměrně rychle stárnou, alespoň co se týče moderních ekologických požadavků.

Redakce VědaŽivě

1 května, 2024

Chystáte se topit? Možná byste si to měli rozmyslet, může za to padnout pokuta 50 000 Kč

Kotle první a druhé emisní třídy už jednoduše nesplňují přísné emisní normy, které na území České republiky a celé Evropy platí. Od 1. září 2024 tak musí všechny české domácnosti přejít na modernější verze plynových kotlů nebo kompletně změnit způsob vytápění, jinak zaplatí tučnou pokutu. Občané mohou starý spotřebič nahradit například biomasou, kamny, krby, tepelnými čerpadly nebo solárními kolektory.

Dostanete pokutu ve výši 50 tisíc korun

Pokud některé domácnosti starý spotřebič do určeného termínu nevymění, čeká je nepříjemné pořízení s úřady. Za používání kotlů první a druhé emisní třídy po 1. září 2024 zaplatí pokutu ve výši 50 tisíc korun, která bude úřady nekompromisně vymáhána. Úřady se přitom zaměří na domácnosti, se kterými nebude v tomhle ohledu rozumná řeč.

V prvním kole kontrol by revizoři měli domácnosti k výměně kotlů motivovat. Ve druhém kole by měli přihlížet k tomu, zda lidé pro výměnu kotle alespoň něco udělali. Bude se například brát ohled na žádosti o dotace nebo vystavené objednávky. Kdo však ani při třetí kontrole pro výměnu kotle nic nepodnikne, toho pokuta nemine.

Redakce VědaŽivě

20 července, 2024

Každý Čech teď může získat 180 tisíc: Kdo má doma starý spotřebič, může si o ně zažádat

Poslední šance získat dotaci

Pokud tedy nechcete platit tučnou pokutu, měli byste si pospíšit. V Česku je stále na 150 tisíc domácností, které staré kotle dále vlastní a používají. Mnoho lidí přitom nechce o výměně ani slyšet nebo si ji nemohou finančně dovolit. V tomto ohledu však vychází česká vláda vstříc a nabízí na výměnu kotlů výhodné dotace. Dotace může pokrýt až 50 % nákladů na pořízení nového topného spotřebiče. 

V případě sociálně slabších domácností může dotace pokrýt dokonce až 95 % nákladů. Je však nutné o tuto dotaci zažádat co nejrychleji, protože peníze pomalu dochází, jak uvádí web Seznam Zprávy. K zažádání o dotace tak máte poslední šanci. Lidé by také neměli příliš otálet s objednáním nového kotle, protože na výměnu budou kvůli vytížení poskytovatelů nějakou dobu čekat a topná sezóna je již za dveřmi.

Článek Máte doma tento spotřebič? Od 1. září začnou chodit kontroly. Za jeho vlastnění budou rozdávat pokutu 50 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tento starý spotřebič okamžitě vyměňte

Plynové kotle jsou stále hojně využívány k vytápění českých domácností. Pro mnoho lidí představují ekonomicky nejdostupnější možnost, jak svůj domov vytápět a ohřívat vodu. Plynové kotle, stejně jako všechny ostatní spotřebiče, však poměrně rychle stárnou, alespoň co se týče moderních ekologických požadavků.

Redakce VědaŽivě

20 července, 2024

Každý Čech teď může získat 180 tisíc: Kdo má doma starý spotřebič, může si o ně zažádat

Kotle první a druhé emisní třídy už jednoduše nesplňují přísné emisní normy, které na území České republiky a celé Evropy platí. Nejpozději do 1. září 2024 tak musí všechny české domácnosti přejít na modernější verze plynových kotlů nebo kompletně změnit způsob vytápění. Občané mohou starý spotřebič nahradit například biomasou, kamny, krby, tepelnými čerpadly nebo solárními kolektory.

Úředníci budou rozdávat vysoké pokuty

Pokud některé domácnosti starý spotřebič do určeného termínu nevymění, čeká je nepříjemné pořízení s úřady. Za používání kotlů první a druhé emisní třídy po 1. září 2024 hrozí pokuta ve výši 50 tisíc, která bude úřady nekompromisně vymáhána. Úřady se přitom zaměří na domácnosti, se kterými nebude v tomhle ohledu rozumná řeč. V sázce je budoucnost naší planety a snižování emisí je jeden z ekologických závazků, ke kterým se celá Evropská unie jednohlasně zavázala.

Redakce VědaŽivě

1 května, 2024

Chystáte se topit? Možná byste si to měli rozmyslet, může za to padnout pokuta 50 000 Kč

Využijte státní dotace

Zákaz plynových kotlů první a druhé emisní třídy se však ve společnosti nesetkal s přílišným pochopením. V Česku je stále na 200 tisíc domácností, které tento starý spotřebič dále vlastní a používají. Mnozí z nich přitom nechtějí o výměně ani slyšet nebo si ji nemohou finančně dovolit. V tomto ohledu však vychází česká vláda vstříc a nabízí na výměnu kotlů výhodné dotace.

Dotace může pokrýt až 50 % nákladů na pořízení nového topného spotřebiče. V případě sociálně slabších domácností může dotace pokrýt dokonce až 95 % nákladů. Je však nutné o tuto dotaci zažádat nejpozději do konce srpna. Více informací naleznete na stránkách Státního fondu životního prostředí České republiky.

Článek Máte doma tento starý spotřebič? Pokud se ho do 1. září nezbavíte, hrozí vám vysoká pokuta se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Emisní třída kotle

Nový zákon vejde v platnost už letos v září. Podle jeho znění už nebude nadále možné používat kotle, jejichž emisní třída spadá do I. a II. kategorie. Za používání těchto kotlů bude hrozit pokuta ve výši 50 tisíc korun a může být udělena i opakovaně. Pokud takový kotel vlastníte, měli byste včas řešit jeho výměnu.

O zavedení tohoto zákona se přitom mluví už od roku 2022, kdy měl původně vejít v platnost. Ke zdržení došlo kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině, kdy nebylo v prvních chvílích jasné, jak to bude s dodávkami plynu a dalších surovin. Proto se uzákonění nového nařízení o dva roky odložilo. Lidé tak získali více času na to, aby se poohlédli po náhradě za svůj stávající kotel.

Neodstatek kotlů

Obavy o dodávky plynu však nebyly jediným důvodem, proč došlo k odložení nového zákona. Na trhu nebylo dostatek společností ani kotlů, aby pokryly poptávku všech výměn. Odborníci navíc počítali kvůli konfliktu na Ukrajině se zhoršením celé situace. V ohrožení byly dodávky železa a oceli a také železné rudy a uhlí z Ukrajiny. Letos už se však výměně kotlů nikdo nevyhne. Rozhodující přitom není jejich funkčnost, ale emisní třída, která musí splňovat přísné požadavky na ekologii.

Redakce VědaŽivě

2 září, 2021

Zapomeňte na emise oxidu uhličitého. Metan je další skleníkový plyn, který si už lidstvo nemůže dovolit ignorovat

Důležitá ekologie

Emisní třída kotlů určuje jejich emisní a ekologickou zátěž pro životní prostředí. Čím vyšší třída, tím méně škodlivin unikne do ovzduší. Emisní třída I. a II. kategorie tak už nadále nesplňuje ekologické požadavky. Nutnost výměny starých kotlů navíc vyplývá ze zákona o ochraně ovzduší, který vešel v platnost v roce 2012. Obecně je však potřeba dbát na snižovaní škodlivých emisí v ovzduší, které mají negativní dopad jak na celkový ekosystém planety, tak i na zdraví všech lidí.

Článek Chystáte se topit? Možná byste si to měli rozmyslet, může za to padnout pokuta 50 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Hledání cesty z náhlé krize

Překonává ho jen ropa a její produkty. Kromě toho jen asi 10 % spotřeby plynu v EU je přímo v ní i vyrobeno. Rusko je tak pro nás největším zdrojem této suroviny, importujeme 41 % veškerého objemu. Následující sankce ale donutily kontinent hledat jiné suroviny a omezit závislost. Krom toho jde i o ekologii. Ačkoli má zemní plyn nižší emise, rozhodně není tak čistý jako obnovitelné zdroje. Jako jedna z možností se tak ukazuje i vodík.

„Myslím, že právě vodík se ukazuje jako možná budoucí náhrada zemního plynu,“ uvádí Kobad Bhavnagri, vedoucí strategie energetického výzkumu Bloomberg institutu. Dnes tvoří vodík méně než 2 % evropské energetické spotřeby. Toto číslo by se mělo v budoucnu výrazně zvýšit. Současně by vodík měl být kritickou surovinou pro nezávislosti Evropy na plynu z cizích zdrojů. „Přechod k čisté energii má geopolotický význam.“

Podobnosti a více typů vodíku

Podobně jako zemní plyn je i vodík plynem, který uvolňuje zapálením energii. Na rozdíl od zemního plynu ho však vyrábí lidé, netěží ho přímo ze Země. Může být také vyráběn více způsoby. Existují tři hlavní, které se svou ekologickou šetrností velmi liší. První cestou je šedý vodík z uhlí, respektive metan zemního plynu. Reakce metanu a horké páry vytváří čistý vodík, ale také hodně oxidu uhličitého. Asi 98 % vodíku je momentálně tento typ.

Dalším druhem je modrý vodík. Vzniká stejným postupem, přidává ale krok navíc, tedy zachycení a uskladnění bočního oxidu uhličitého. Je tak čistší, zdaleka však ne perfektní. Zachycení oxidu totiž vyžaduje energii navíc a je prakticky nemožné zachytit ho všechen. Tento vodík přitáhl slušnou pozornost Anglie, Norska i Nizozemska, jak uvádí i Martin Lambert, vedoucí oxfordského Institutu pro energetická studia.

Proces nulových emisí a lepší přechoditelnost

Posledním typem je zelený vodík vyráběný elektrolýzou. Jde o velké stroje, které v podstatě oddělují nádrže vodou na čistý kyslík a čistý vodík tím, že do nich pouští elektřinu. Aby byl vodík skutečně zelený, je i zdrojem elektrolýzy obnovitelná energie jako větrné elektrárny nebo solární panely. Celý proces se tak obejde naprosto bez uhlíkových emisí. Většina evropských iniciativ se soustředí právě na tento typ a hledají tudíž financování.

To zahrnuje vodíkovou strategii EU schválenou v roce 2020. Ta chce postavit infrastrukturu o kapacitě 6 gigawatt napříč Evropou do roku 2024 a 40 gigawatt do 2030. Pro spotřebitele má vodík jednu výhodu nad elektřinou. Není potřeba nahrazovat plynovou techniku elektrickou a vodík se skladuje mnohem lépe. Jde jen o kanystry, nikoli baterie. Nejvíce to ale mohou ocenit průmyslová odvětví, která nejde snadno elektrifikovat, například kovovýroba.

Článek Díky vodíku by se Evropa mohla zbavit závislosti na plynu. Do roku 2024 chce postavit 1. infrastrukturu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

V zajetí letištních pravidel

Během zimy fungují aerolinky jen na 60 % svého běžného výkonu před pandemií a tuto dopravu využívá jen polovina pasažérů. Jenže kvůli letištním pravidlům nemůže provozovatel jen tak jednoduše adaptovat počet spojů na aktuální situaci. Riskoval by totiž budoucí ztrátu práva přistávat na konkrétním letišti. „Kvůli snížené poptávce během ledna budeme muset zrušit ještě více letů, než jsme plánovali původně,“ uvedl Spohr.

„Během zimy ale musíme vypravit na 18 000 zcela zbytečných letů, jen abychom si do budoucna zajistili možnost přistávat.“ Společnost oznámila, že bude vypravovat lety zcela prázdné či s minimem pasažérů. Problémem jsou pravidla Evropské unie, konkrétně tzv. „ztráta v případě nevyužití (use it or loose it)“. Pravidla pro zimu 2021/2022 jsou nastavena tak, že aerolinky musí použít minimálně 50 % svých slotů, jinak by o ně mohly přijít.

Změny během pandemie

V prvních fázích šíření koronaviru bylo toto pravidlo sníženo na 0, aby při nulové poptávce (a blokaci cestování) bylo zamezeno veškerým letům. S postupným zpřístupněním se ale nutná míra opět zvedala. Ačkoli není stále na předpandemické hladině, tedy 80 %, aerolinky neustále bojují s nutností operovat na poloviční kapacitu bez ohledu na snížení poptávky. „Navzdory našemu volání po větší flexibilitě schválila EU nutnost minimálně polovičního provozu.“

To platí během zimy pro každé letiště. Lufthansa i další firmy tak musí létat naprázdno a vytvářet tak obrovské množství emisí, aby si udržely do návratu zákazníků pozice. Tato politika je dosti v rozporu se záměrem EU o budoucím snížení emisí o 90 % do roku 2050. Právě letecká doprava hraje v tomto ohledu významnou roli. Ostatně vrcholní představitelé Unie přes veškerá prohlášení o emisích dál využívají primárně unijní speciály.

Jak se díváte na tento rozpor v činnosti a prohlášeních EU?

Zdroj: IFLScience

Článek Aerolinky vypraví 18 000 prázdných letadel, aby si na letištích udržely místa. Duchařské lety začínají být již pandemickým pravidlem se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

První let kolem roku 2030

„Tento průkopnický výzkum vyzdvihuje potenciál vodíkového pohonu pro globální propojenost bez emisí. Průlomová zelená technologie se chystá sehrát klíčovou roli v bezemisních letech. Zkoumáme proto všechny možnosti, abychom ochránili výhody letectví pro další generace, zatímco eliminujeme emisní náklady,“ uvedla Emma Gilthorpe, výkonná ředitelka Jet Zero. Letadlo bude využívat tekutý vodík.

Toto palivo je vyvíjeno pro letadla i auta už dlouhá léta a vytváří znatelně více energie než letecký benzín, ovšem bez uhlíkových emisí. Kromě přínosů pro životní prostředí váží toto palivo asi třetinu toho, co kerosin na stejnou cestu. Letadlo využívající tento pohon tak může radikálně zvýšit svůj dolet a obejde se tak bez mezipřistání. Této skutečnosti se samozřejmě přizpůsobuje technický návrh nového stroje.

Nové rozložení palivových nádrží

Každé letadlo bude mít vzadu dvě velké nádrže kryogenicky uskladněného tekutého vodíku a dvě menší vpředu kvůli vyvážení. Tradiční letadla skladují palivo v křídlech. Umístění paliva v zadní a přední části stroje ale eliminuje nutnost přídavné aerodynamické struktury, která by udržovala letadlo nahoře. Design má na svědomí britský Aerospace Technology Institute a konstruktéři věří, že půjde o výraznou příležitost pro klienty i vládní iniciativy.

I když vodík vypadá slibně, stále existuje hodně technologických výzev, například skladovací teploty a získávání. Jeho použití je sice uhlíkově neutrální, výroba k tomu má však opravdu daleko. Asi 95 % veškerého vodíku v USA je vyrobeno parním ohřevem metanu, což využívá fosilní paliva a produkuje oxid uhličitý. Jsou zkoumány i další metody, jak by i samotná výroba mohla být bez emisí, tato oblast však na větší průlom teprve čeká.

Zůstane projekt jen na papíře, nebo se za 10 let opravdu ujme?

Zdroj: IFLScience

Článek Letadlo na vodík: Stroj by mohl letět přes polovinu světa a to bez jakýchkoli uhlíkových emisí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Plíce Země mají rakovinu

Skutečnost, že původní lapač uhlíku ho teď mnohem víc produkuje, mají na svědomí hlavně požáry. Nejde o nehody, ale o cílené vypalování porostu v zájmu rozšiřování zemědělské půdy. Má se zde hlavně pěstovat sója a pást dobytek. Během posledních 40 let vedla změna přirozené krajiny na užitnou půdu k poklesu plochy pralesů o 17 %. To způsobilo postupné vyschnutí celého „organismu“ a oslabilo také schopnost pohlcovat škodliviny ze vzduchu.

Vysušení porostů znamená zároveň vyšší náchylnost na požáry. Tyto pralesy přitom nejsou důležité jen pro čistění vzduchu celé planety, ale jsou i místem obrovské biodiversity, které nelze jinde dosáhnout. Po celé planetě bylo zničeno tolik přirozeného porostu, že se to projevuje už i na pralesech. To není dobré znamení pro budoucnost. Lidská činnost rozhodně nevede k pozitivnímu vývoji těchto oblastí.

Podrobné zkoumání terénu

Tým badatelů použil četné přelety přímo nad pralesem, aby změřil přesné hodnoty oxidu uhličitého ve vzduchu. Analýza se týkala několika oblastí v Brazílii, a to mezi lety 2010 a 2018. Měření prokázala, že místní ohně mají v průměru na svědomí 1,5 miliardy tun oxidu uhličitého za jeden rok. Nový přírůstek pralesa je přitom schopen pohltit jen asi 0,5 miliardy tun těchto emisí. Jasně z toho plyne, že místo pročištění vzduchu tu máme naopak miliardu tun CO2 navíc.

Vědci ovšem uvádí, že přes veškerou ponurost těchto zjištění je stále možnost zvrácení trendu. „Řekl bych, že je rozhodně načase přestat s podporou jakýchkoli produktů, které pocházejí právě z těchto zničených lesů,“ uvedl profesor Emanuel Gloor z univerzity v Leedsu, jeden z autorů studie. Sám věří, že vývoj lze ještě zastavit. Ovšem nevypadá to, že by se ve zničených oblastech pralesní porost znovuzrodil kdykoli v blízké době.

Zdroj: ScienceFocus

Článek Plíce Země mají rakovinu, pralesy v Amazonii momentálně vydávají více emisí oxidu uhličitého, než kolik ho dokáží pojmout. Co to pro nás znamená? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proces připomínající perpetuum mobile

Snaha redukovat emise z průmyslové činnosti či ze všech oblastí a činností, které se na naší planetě odehrávají, se v posledních letech stává stále silnější, všudypřítomnější a stále více skloňovanou, jestli to tedy ještě jde. Průmyslová výroba chce redukovat emise ze svých procesů, jiné spolky a iniciativy se pak snaží odstranit to, co už bylo do našeho životního prostředí nejrůznějšími výrobními procesy vypuštěno.

Nově navržený katalyzátor na bázi železa na to jde trochu jinak. Je schopen měnit oxid uhličitý nacházející se už v atmosféře na letecké palivo. Na rozdíl od aut totiž letadla nemohou používat dost velké baterie na to, aby mohla fungovat na elektřinu pocházející z obnovitelných zdrojů. Ovšem pokud by byl k výrobě paliva použit oxid uhličitý, mohlo by to masivně snížit uhlíkovou stopu letecké dopravy.

Celých 12 % veškerých emisí z cestování

Letecká doprava má totiž na svědomí celých 12 % uhlíkové stopy spojené s dopravou. Takto by ovšem mohl být k jejímu pohánění použit uhlík opět vysátý z atmosféry. Tento přístup ostatně není nic nového a pokusy o recyklaci emisí už tu byly. Předchozí katalyzátory ovšem fungovaly za použití poměrně drahého kobaltu a potřebovaly další složité chemické procesy. Nový katalyzátor je poměrně levný a oxid uhličitý přeměňuje v jediném kroku.

Při laboratorním testování došlo během 20 hodin k přeměně 38 % vzorku oxidu uhličitého na nové sloučeniny. V reakční komoře se setkává oxid uhličitý a vodík, přičemž katalyzátor pomáhá uhlíku z molekul oxidu uhličitého oddělit se od kyslíku a navázat se na vodík za vytvoření uhlovodíků tvořících letecké palivo. Zbývající atomy z oxidu se spojí se zbytkem vodíku a vytváří vodu.

Zdroj: Science News

Článek Zcela zásadní objev, který může zachránit matku Zemi. Nový katalyzátor na bázi železa měnící oxid uhličitý na letecké palivo se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Masivní obnova mořského porostu

Dlouhodobé sledování obnoveného mořského porostu odhalilo obdivuhodně odolný ekosystém pohlcující uhlík a dusík, který by se jinak podílel na globálním znečištění a oteplování. Tento úspěch poskytuje obecný záblesk naděje pro klima a pro další ekosystémy. Původní projekt zahrnoval „jen“ 200 hektarů, aktuálně se ovšem rozrostl na více jak 3 612 hektarů a další stále pokrývá. Pro srovnání, největší takový projekt se předtím odehrál v Austrálii.

Ten měl ovšem obnovit pouhých 10 hektarů mořských trav. Výsledek je podle vědců naprosto zlomovým momentem a příkladem, jak mohou být klimatické změny zmírněny naprosto přírodními řešeními. Tým ve Virginii začal s čistou plochou, protože mořská tráva v tamních pobřežních lagunách byla vyhlazena chorobami a hurikánem už během 30. let. Voda byla ovšem pořád natolik čistá, aby jí prošel dostatek slunečního světla, které rostliny potřebují.

Postupná obnova krok za krokem

Během prvních 10 let obnovy viděli vědci, jak se ekosystém rapidně rozrůstá a ukazuje snad každý myslitelný znak zdravého přírodního systému – pokrytí mořskou travou, kvalitu vody, ukládání uhlíku a dusíku, populaci mořských ryb a dalších živočichů. Během dalších 20 let pohlcovaly obnovené porosty tolik uhlíku a dusíku jako zcela přirozeně rostoucí trávy ve stejné lokaci, kdyby je nikdy nic nenarušilo.

V současné době tyto porosty pohlcují každoročně asi 3 000 tun uhlíku a více než 600 tun dusíku. Mořská tráva snese zásah. Když náhlá tepelná vlna smete část jejího porostu, zabere jí obnova na původní hustotu pouhé 3 roky. Vědce obecně překvapilo, jak je tento porost odolný, ovšem celý projekt je více než jen případová studie obnovy. Je to jasný návod na způsob, jak obnovit a udržet mořské ekosystémy kdekoli na světě.

Zdroj: Science News

Článek Vědci úspěšně obnovili rozsáhlý ekosystém mořské trávy. Jde o zlomový moment s obrovským dopadem na globální oteplování se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.