Anatomie lidského dechu

Další podstatnou částí jsou mezižeberní svaly, jejichž činností se roztahuje hrudní koš a vytváří tak další prostor pro plíce při nádechu. Dýchací svaly jsou poblíž plic a pomáhají jim v obou procesech, tedy stažení i roztažení. Jde o již zmíněnou bránici, mezižeberní svaly, ale také svalstvo břišní a šíjové. Plíce dodávají do krve kyslík a současně odstraňují oxid uhličitý. Efektivní dýchání pak zaručuje, že využíváme maximální kapacitu respiračního systému.

Existuje několik dechových cvičení, která můžete dělat i doma a procvičit si schopnosti vaší bránice. To vám také pomůže používat tento sval správně. Nejlepší je tyto techniky provádět, když jste odpočatí a vyrovnaní. Pravidelné cvičení tohoto typu se také časem projeví několika příjemnými efekty. Například budete potřebovat méně kyslíku, váš dech se uklidní a budete dýchat snadněji i ve vypjatých situacích. Bránice zesílí a nebude se tolik unavovat.

Cvičení pro kvalitnější dýchání

Vždycky se před aplikací těchto cviků poraďte s lékařem, zvláště pokud máte s dýcháním nějaké problémy nebo užíváte související léky. Brániční dýchání si můžete zkusit doma sami, pro začátek zkuste asi 5–10 minut 3krát denně. Můžete se cítit rychle unaveni, což je důsledek námahy skrze správné použití bránice. Jakmile si ale na tento způsob zvyknete, bude pro vás postupně stále snadnější. Každý den proto nějakou tu minutu přidávejte.

Lehněte si na záda s mírně pokrčenými koleny a polštářem pod hlavou. Další polštář si dejte pod kolena. Jednu ruku si položte na prsa, druhou pod hrudník, abyste cítili pohyb bráničního svalu. Pomalu se nadechněte nosem – rukou ucítíte zvětšování žaludku, držte ji co nejvíce v klidu. Zapojte svaly v oblasti žaludku a při výdechu sešpulenými rty je přitáhněte k páteři. Ruce držte stále v klidu. Dýchejte takto po celou dobu nastaveného času.

Cvičení bráničního dechu na židli

Sedněte si pohodlně s ohnutými koleny, uvolněte ramena, hlavu a krk. Ruku si dejte na prsa, druhou pod hrudník, abyste cítili pohyb bránice. Nadechněte se pomalu nosem, takže vám žaludek začne tlačit proti ruce. Ruku na prsou držte co nejvíce v klidu. Zapojte břišní svalstvo, jak vydechujete pusou, ruku stále držte na prsou. Takto dýchejte po celou dobu, kterou jste si na toto cvičení vyhradili. Postupně můžete přidávat.

Jakmile si na tento způsob dýchání zvyknete, můžete ho přidat i do svých denních aktivit. Zkuste si tuto techniku například při cvičení, procházce či chůzi do schodů. Případně také při nošení a zvedání věcí a ve sprše. Existují samozřejmě ještě další okolnosti, které mají vliv na to, jak dýcháte. Kromě zdravotních neduhů nebo postižení jde hlavně o kvalitu vzduchu, prudké změny počasí a extrémní meteorologické jevy.

Teploty, roční období a další okolnosti

Horké počasí a vlhkost mají na proces dýchání značný vliv. Vdechování horkého vzduchu může totiž snadno způsobit infekci dýchacích cest. To v důsledku zhoršuje jakékoli předchozí respirační potíže. Takové prostředí je také rizikové pro astmatiky, neboť horký vzduch jim způsobuje stažení dýchacích cest. Během letních měsíců je rovněž ve vzduchu mnohem více prachových a dalších částic, které ovlivňují i osoby bez astmatu.

Chladný a suchý vzduch provázející zimní měsíce se na náročnosti dýchání také projevuje. Bez ohledu na svou teplotu totiž suchý vzduch ztěžuje dýchání všem osobám s nějakými respiračními potížemi. To může přivodit sípání, kašel a také dušnost, tedy potíže s nadechováním. Pro snazší dýchání v takových podmínkách si zkuste kolem krku a obličeje omotat šálu. Vdechovaný vzduch se tak zahřeje a bude vlhčí.

Která respirační onemocnění vás během roku obvykle trápí?

Zdroj: TheScientist

Článek Špatné dýchání způsobuje celkovou únavu. Naučte se správně okysličovat systém pomocí několika krátkých cvičení se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Země si atmosféru zkrátka drží

„Tyto plyny nemohou uniknout, dokud existuje planeta, která je drží na místě.“ Země vznikla z celého spektra rozdílných prvků, k čemuž došlo před asi 4 miliardami let. Během tohoto procesu se nejtěžší molekuly usadily uvnitř a nejlehčí na povrchu. Všechno přitom drží pohromadě opět díky gravitaci. Nejlehčí molekuly tvoří něco jako tenký závoj nebo tenkou vrstvu kapaliny, která existuje kolem celé zeměkoule.

Samset poukazuje také na to, že pokud by v atmosféře neexistovalo mísení, následoval by tam zcela totožný proces. Tedy těžké prvky by byly dole a lehké nahoře. Realita je ovšem jiná, slunce dodalo obrovské množství energie, tudíž se toho v atmosféře děje docela dost, a troška vzduchu uniká do vesmíru. Podle Evropské vesmírné agentury zmizí každý den dokonce 90 tun atmosféry.

Vzduch, který nikam neutíká

Zní to jako slušné množství, jde však jen o velmi malou část. „Asi by to trvalo déle než 150 miliard let, aby tímto způsobem zmizela všechna atmosféra,“ uklidňuje Samset. Samotné mizení kyslíku je trochu komplikovanější otázka. V první řadě jde o to, co je vlastně vzduch? Sestává z mnoha různých plynů, ovšem asi z 80 % je tvořen dusíkem. Životně důležitý kyslík tvoří jen 20 % toho, co dýcháme.

Toto je ovšem moment, kde naše intuice začne pokulhávat. Například skály vnímáme jako něco těžkého a zcela hmatatelného, ale vzduch je pro nás od základu odlišný. Už staří filosofové přišli v různých částech světa se čtyřmi odlišnými prvky – zemí, ohněm, vzduchem a vodou. Podle nich měl každý rozdílné vlastnosti, a tedy se i jinak choval. Jenže svět takto úplně nefunguje, z prvků se skládá všechno a mají svou váhu i objem.

Vzduch je stejný jako skála

„Neexistuje reálně žádný rozdíl mezi molekulou skály a dusíku,“ říká Samset. „Nebo, jak by to formuloval Yoda, ten rozdíl je jen v naší hlavě.“ Pro únik dusíku ze Země je potřeba nějaká energie. Aby skála a dusík vystoupaly vysoko nad Zem a překonaly její gravitaci, vyžaduje to sílu. Když vysíláme do vesmíru raketu, používáme pohon, který gravitaci překoná.

Prvky jako helium nebo vodík jsou lehčí než vzduch. Stoupají sice skrze atmosféru, ale neunikají do vesmíru. Energie slunečního světla atmosféru zahřívá, a tak se molekuly plynů mohou pohybovat ještě dál. Totéž může působit i na hmotu. Molekuly uvnitř plynu se sráží i navzájem, což může někdy vyústit v tak silný úder, že to molekulu úplně vyrazí. Jakmile získají dostatečnou rychlost, uniknou i gravitačnímu poli Země.

Proč tedy mizí kyslík z atmosféry?

Atom kyslíku je mnohokrát těžší než atom helia. Existují však prameny kyslíku, helia a vodíku, které mizí nad magnetickými póly Země. Více o nich odhalily průzkumné rakety. Tyto proudy jsou téměř jako spojené chocholy, jež vyčnívají nad oběma lokalitami planety. V těchto místech jsou molekuly tak těžké, že jejich únik vyžaduje opravdu hodně energie. Není jisté, odkud se všechna bere, lze ji však připsat slunečním větrům a bouřím.

Nabité částice atmosféru velmi výrazně ohřívají, a to až do 10 000 stupňů Celsia. Spíše mají ale na svědomí elektrické propojení mezi magnetismem Země a solárními větry, jež toto pole zasahují. Zahřáté částice následují magnetické linie a nad pólem jsou vystřeleny dál. Samotné pole Země tu vlastně slouží jako skokanský můstek, který vytváří dostatečnou sílu, aby i opravdu těžká částice plynu mohla uniknout gravitaci.

Jak jste zněli, pokud jste se někdy nadechli helia?

Zdroj: ScienceNorway

Článek Jak je možné, že všechen vzduch kolem Země nezmizí okamžitě do vesmíru? Uniká totiž více, než si myslíme se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Život v železných plicích

Paul Alexander byl zhruba do šesti let věku úplně normální chlapec, který si se svými bratry hrál a skotačil na zahradě. Jednoho dne se však domů vrátil se silnou bolestí v krku, hlavy a s horečkou. Několik dní proležel doma v posteli. Když se však jeho stav stále nelepšil a nakonec nemohl skoro ani polykat, odvezli ho rodiče do nemocnice.

Redakce VědaŽivě

5 června, 2021

Dýchání je u lidí možné i konečníkem. Skutečnost, jež otevírá dveře pro nové přístupy k léčbě nemocných pacientů

Tam jim doktor s lítosti oznámil, že se jedná o dětskou obrnu a že by se měli připravit na nejhorší. Naštěstí si rodiny všiml jiný doktor, který dokázal Paulovi uvolnit průdušnici, aby mohl dýchat. Tím mu zachránil život, který však měl celý strávit zavřený v železných plicích.

Naučil se speciální metodu dýchání

Poslední epidemie obrny ve Spojených státech přitom postihla 58 tisíc lidí, z toho celkem 21 tisíc dětí. Celkem 3 tisíce z nich tuto epidemii nepřežilo. Paul se tak mohl počítat mezi ty šťastnější, přestože ochrnul od krku dolů a zbytek svého života strávil v železných plicích. Jednalo se o speciální kovovou komoru, ze kterému trčela pouze hlava, která mu díky podtlaku a přetlaku pomáhala s dýcháním.

Redakce VědaŽivě

19 září, 2025

Špatné dýchání způsobuje celkovou únavu. Naučte se správně okysličovat systém pomocí několika krátkých cvičení

V té době bylo na tomto přístroji závislých celkem 1 200 dětí. Chlapec se však nevzdával. S pomocí své fyzioterapeutky se naučil speciální metodu dýchání, která mu později umožnila pobývat během dne také mimo tuto komoru. Takzvané glosofaryngeální dýchání spočívalo v tom, že se naučil zadržet dech a přitom polykat. Nejprve vydržel tři minuty, nakonec i několik hodin.

Stal se právníkem a spisovatelem

Život v železných plicích Paulovi nebránil v tom, aby ho prožil naplno. Zvládl vystudoval univerzitu a stal se právníkem. Díky speciálnímu dýchání se dokonce účastnil soudních jednání a sám o sobě tvrdil, že byl zatraceně dobrý právník. Později se stal také spisovatelem a během pěti let sepsal své paměti o životě v dýchací komoře. Zemřel 11. března letošního roku ve věku 78 let.

Článek Život v železných plicích: Paul Alexander strávil život v kovovém válci, i přes skepticismus lékařů se dožil 78 let se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Důvody podráždění nosu při konzumaci kořeněných jídel

Štiplavou chuť pikantního pokrmu způsobuje sloučenina zvaná kapsaicin. Je obsažena v silných paprikách, jako je chilli. Štiplavost způsobuje i např. sloučenina allylisothiokyanát, která je přítomna v jiných rostlinách, jako je hořčice či např. ředkev. Tyto rostliny se používají jako druh biologické zbraně, která má zabránit predátorům. Dráždí téměř jakoukoli měkkou tkáň, se kterou přijdou do styku. Proto onen pocit pálení na jazyku.

Sliznice a její funkce

Podráždění se taktéž rozšiřuje na sliznice, což spouští rýmu a tvorbu slz jako součást obranného mechanismu. Nosní sliznice produkuje hlen, aby udržela dýchací systém mimo alergeny a jiné nežádoucí látky. Když si dáte nějaké kořeněné jídlo a teče Vám z nosu, sliznice ve skutečnosti odstraňuje dráždivé sloučeniny nosními průchody. Nemohou tedy způsobit vážnější problém.

Efekt tohoto dráždění je pouze dočasný. Přestože kapsaicin a allylisothiokyanát rozšiřují nosní dutinu, aby byl tělu zaručen nadměrný přísun vzduchu, receptory ve Vašem nose doručí signál do mozku, a nos se tak brzy vrátí do původního stavu. Následný a relativně zdravý stav pro většinu lidí bývá „stále plný nos“. Imunita těla bývá každou novou generací slabší, a alergie je tedy velice běžnou záležitostí. Rýma je tedy něco jako nežádoucí součást našeho života, které se dá přizpůsobit stejně jako slzám.

Zařadili byste pikantní jídlo do svého oblíbeného jídelníčku?

Zdroj: Science

Článek Proč slzíme a teče nám z nosu, když jíme pálivé jídlo? Odpověď je jednoduchá, avšak málokoho napadne se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proti kocovině správným dýcháním

Ve spojitosti s alkoholem zemřou každý rok po celém světě v průměru 3 miliony lidí, přičemž mnoho z těchto případů zahrnuje dlouhodobou konzumaci. Někdy se ale jedná o jednorázovou prudkou intoxikaci a zkrátka jen nebyla k dispozici lékařská péče. Dr. Fisher podotýká, že jakmile se etanol dostane do krve, 90 % ho odstraní metabolismus jater. Jde o klíčový orgán těla, jehož činnost se nedá jakýmkoli prostředkem uspěchat.

Kromě dialýzy lze v případě nebezpečně vysoké hladiny alkoholu v krvi pouze léčit symptomy a dohlédnout na dostatečné množství kyslíku dodávaného mozku. Zbývajících 10 % alkoholu je odstraněno skrze ledviny a činnost plic. A právě poslední skutečnost je důvodem, proč lze alkohol poznat z dechu, čehož využívá policie. Fisher se svým týmem proto zkoušel, zda rychlejší dýchání dovede zpracování alkoholu organismem urychlit.

Funkční metoda při pomocné ruce

Metoda byla původně použita pro odstranění oxidu uhelnatého. Lékaři odhalili, že metoda v zásadě funguje, jen potřebujete trochu externí pomoci. „Nemůžete jen tak bez dozoru hyperventilovat, protože za chvíli se vám začne točit hlava a následně omdlíte,“ uvádí Fisher. Zatímco v atmosféře je oxid uhelnatý velmi nepříjemný, v krvi hraje klíčovou úlohu. A pokud dýcháte příliš rychle, vylučujete ho společně s etanolem.

A pokud vás nezastaví mravenčení v končetinách ani motání hlavy, pravděpodobně omdlíte. Fisher s týmem proto vytvořili zařízení, které zachytává něco z vydechnutého oxidu a vrací ho zpátky do krve při vdechnutí. Aparát tak udržuje optimální množství plynu v krvi, zatímco alkohol je neustále likvidován. Jde přitom o základní zařízení bez elektroniky nebo zvláštních součástek, které se dá snadno vyrobit kdekoli na světě, uvádí Fisher.

Malý vzorek a další použití

Je dokonce s podivem, že se takový aparát vzhledem ke své jednoduchosti nepoužívá už několik dekád. Testovací skupina je zatím omezena na pět zdravých mužů s koncentrací alkoholu v krvi kolem jednoho promile (0,01 %). To znamená, že nejsou nebezpeční, pokud nesednou za volant nebo nebudou ovládat nějaké zařízení. Jak bude přístroj fungovat v laboratorních podmínkách však zbývá ještě pořádně otestovat.

Problém ovšem je, že opilí lidé nebudou nejspíš schopni takové zařízení vůbec použít. Chtít po nich následovat nějaké předepsané instrukce je nejspíše naivní. Nicméně dobrovolníci, kteří se studie účastnili, dokázali snížit objem alkoholu v krvi asi o třetinu. Svěřili se s tím, že proces je dosti nudný, ne však nepříjemný. Když už nic jiného, bude Fisherův aparát nejspíš použitelný pro ty, který potřebují po lehkém přebrání rychleji vystřízlivět.

Funguje na vás nějaký babský recept na kocovinu?

Zdroj: IFLScience

Článek Překvapivě jednoduchý způsob, jak vystřízlivět během chvilky kdekoliv a kdykoliv. Věda odkryla sílu rychlého dýchání se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Základní postupy pro uvolnění stresu

Sedněte si rovně, nepředklánějte hlavu. Zavřete oči, uvolněte se a myslete na něco opravdu pozitivního. Nadechujte se krátce, ale relativně hluboko. Pak svůj dech na 4 vteřiny zadržte a následně vydechněte pomalu a úplně. Počkejte 5 vteřin a nadechněte se znova. Pokud si potřebujete hlavně zklidnit myšlenky, položte si jednu ruku na čelo a druhou zezadu na hlavu. To pomůže posílit přívod krve, což zase vede k redukci napětí.

Aniž byste sundali ruce, nadechujte se a vydechujte stejným způsobem, přičemž mezi nádechy a výdechy dělejte krátké pauzy. Pro zklidnění vašich pocuchaných nervů se nadechněte opravdu zhluboka a pak vydechněte prudce skrze téměř zavřená ústa. Když budete vydechovat, dělejte to krátkými prudkými výdechy, které budete doslova tlačit zevnitř ven. Jako kdybyste dělali prudké pohyby a u každého měli trochu vydechnout.

Technika umělého zívnutí

Zívnutí způsobuje ochlazení mozku a také umí zahnat únavu. Otevřete svá ústa, jak jen to jde, dokud neucítíte tah na spodní čelisti. Rovnoměrně se nadechněte, měli byste cítit, jak se vaše plíce pomalu plní vzduchem. Zadržte dech na dvě vteřiny, pak opatrně a plynule zase vydechněte. Nadechněte se naplno a bez zadržování dechu vydechněte skrze plně otevřená ústa. Vaše rty by při tom měly vytvořit kruh. Vydechujte po menších částech.

První část výdechu by měla být ta nejdelší, každá další pak menší a menší. Poté, co vydechnete úplně, počkejte asi 5–10 vteřin, pak toto dechové cvičení zopakujte. Z uvedených technik si můžete udělat komplexní cvičení, nebo je používat odděleně, pokud potřebujete jen konkrétní efekt. Spojte je s meditací, tedy uvolněným posedem a časem věnovaným právě jen myšlenkám a vlastnímu dechu. V dnešní době je zvládnutí stresu naprosto klíčové.

Co vám pomáhá se uvolnit po náročném dni?

Zdroj: BrightSide

Článek Uklidněte své tělo i mysl během dvou nádechů. Budhistický trik funkční stovky let nikdy nezklame se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zíváme, i když nejsme znavení

Teorie zívání, která má nejspíš nejsolidnější vědecký základ, vychází z tělesné potřeby termoregulace. Studie z roku 2014 sledovala tento návyk u 120 lidí a zjistila, že se v zimě objevuje mnohem méně. Pokud se mozek dostane teplotně příliš od normy, příkon vzduchu ho může pomoci ochladit. Dalším důvodem může být potřeba těla se více probrat. Při zívání se roztahuje tkáň plic a tělo může krásně protáhnout veškeré svaly.

Dalším efektem je pak posílení přítoku krve do tváří, a tedy i mozku, což opět zvyšuje bdělost celého těla. Pokud jde o nakažlivost – ano, zívání je rozhodně nakažlivé. Dokonce už jen video zahrnující zívání k němu může donutit celou místnost plnou lidí. Pokud se to týká i vás, je to dobré znamení ukazující sociální propojenost. Studie totiž zjistily, že lidé bez empatie mají k tomuhle menší sklon. Nejde ovšem o znak poukazující na sociopatii.

Zastavení zívání a doktor

Pokud máte pocit, že zíváte až příliš často, zkuste více dýchat nosem. Ostatně zívání se objevuje i tehdy, když například dýchat zapomenete nebo dech zadržujete. Tělo si o kyslík zkrátka říká. Studie z roku 2007 také uvedla, že dýchání nosem velmi redukovalo právě společenský sklon k zívání. Dalším receptem je narušení vlastní rutiny, což velmi dobře stimuluje mozek. Přílišné zívání může také znamenat nadměrný přísun kofeinu nebo detox po přijetí opiátů.

Třetí možnost redukce zívání je ochlazení. Není divu, že zíváme hodně v létě, kdy jsme ze všech stran vystavení horku a ani větráky nám moc nepomáhají. Pokud možnost zchladit se nemáte, rozhodně pijte hodně vody, ideálně studenou. Přílišné zívání není obecně důvod k návštěvě doktora. Může se ale stát, že je doprovázeno dalšími symptomy, které narušují vaše denní fungování. V takovém případě není lékař od věci, protože se může jednat o závažnější problém.

Zdroj: HealthLine

Článek Proč se zívání přenáší člověka na člověka a k čemu jej tělo vlastně potřebuje? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Možnost dýchat druhým koncem

Vědci na univerzitě v Tokiu teď ukázali, že kyslík se může u myší, krys a prasat dostat do krve skrze jejich konečník. Technika známá jako enterální ventilace může vypadat trochu podivně, ale v budoucnu by se mohlo jednat o další řešení pro pacienty s respiračními onemocněními, podotýkají badatelé. Rektum má těsně pod povrchem bohatou zásobu cév – ostatně některé léky se podávají touto cestou, neboť se tak snadno dostanou do krevního řečiště.

Tato skutečnost přivedla vědce na myšlenku, zda by bylo možné stejným způsobem zásobovat tělo potřebným kyslíkem. Na myších, krysách a prasatech otestovali dvě metody – zvířata byla nejdříve ochuzena o kyslík, který jim byl následně podán skrz rektum buď ve formě plynu, nebo infuzí speciální kapaliny schopné pojmout velké množství kyslíku a oxidu uhličitého.

Znatelné okysličení bez negativ

V obou případech se hladina kyslíku v krvi zvířat zvýšila a dovolila jim přežít po delší dobu. Stejně tak se zvýšil změřený stupeň okysličení samotných buněk. Navzdory nízkému absorbovanému množství nebyly nalezeny žádné negativní dopady, které by bylo možné spojit právě s nedostatkem kyslíku. Lidští pacienti s respiračním problémem by mohli dostávat kyslík obdobným způsobem, což by snížilo negativní dopady kyslíkové deprivace, zatímco by podstupovali léčbu.

Enterální ventilace tak slibuje skutečně zajímavé možnosti. Je nutné provést další klinické testování bezpečnosti této metody a také lépe porozumět samotné mechanice, jakou enterální dýchání probíhá. Do budoucna bude potřeba vytvořit skutečně kvalitní, účinný a zároveň bezpečný postup, který bude přizpůsoben nemocničním podmínkám, především technickým možnostem aplikovatelným během péče o pacienty.

Zdroj: Science Focus

Článek Dýchání je u lidí možné i konečníkem. Skutečnost, jež otevírá dveře pro nové přístupy k léčbě nemocných pacientů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.