Povrch Měsíce skrývá obrovské zásoby kyslíku | VědaŽivě.cz

Horní vrstvy Měsíce obsahují tolik kyslíku, že by to udrželo naživu 8 miliard lidí po dobu 100 000 let. Mars se může jít bodnout

Spolu s pokrokem v průzkumu vesmíru vidíme v poslední době také velké částky investované do technologií. Díky nim se zjistilo, že povrch Měsíce ukrývá mnoho kyslíku.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

V přední linii této snahy je laserově přesné soustředění se na možnosti, jak vyrábět kyslík na Měsíci. Australská vesmírná agentura a NASA podepsaly v říjnu dohodu o tom, že pošlou na Měsíc vozítko australské výroby. Má k tomu dojít v rámci programu Artemis a jeho cílem bude sběr kamenů, které by mohly ve výsledku poskytnout našemu satelitu dýchatelný kyslík. Přestože má Měsíc atmosféru, je slabá a sestává hlavně z vodíku, neonu a argonu.




Dýchání skryté ve skalách a kamenech

Nejedná se tedy o směs plynů, která by byla pro savce závislé na kyslíku jakkoli přitažlivá. Jenže to zároveň znamená, že je na Měsíci velké množství kyslíku, jen není v plynné formě. Místo toho je uvězněn v regolitu, tedy vrstvě skal a prachu, která pokrývá celý měsíční povrch. Pokud bychom ho z tohoto materiálu dokázali dostat, stačilo by to na udržení lidské populace na Měsíci? Podle odhadů by tomu v principu naprosto nic nebránilo.


iZdroj fotografie: Pxhere

Kyslík je k nalezení v mnoha minerálech, které se běžně vyskytují na povrchu Země. A Měsíc je z většiny složen ze stejných skal, které najdeme i u nás. Pravda, má i slušnou porci kamenů pocházejících z meteoritů. Minerály jako například oxid křemičitý, hliník nebo železo a hořčík povrchu Měsíce zcela dominují. A všechny v době skrývají kyslík, jen ne ve formě, kterou by naše plíce dokázaly jakkoli využít.

Povrch zásobený tisíci dopady

Minerály existují na Měsíci v několika různých formách – jako skály, prach, štěrk a kameny pokrývající povrch. Tato směska je důsledkem dopadů meteoritů, které Měsíc trefovaly po dlouhé tisíce let. Někteří lidé tomuto povrchu říkají „půda“, jenže takový termín není zcela přesný. Skutečná půda je poměrně komplexní směs, která se vyskytuje pouze na Zemi. Je také tvořena mnoha organismy, které v ní fungují a činí ji reálně živou.


iZdroj fotografie: Pxhere

Původně se také jednalo o regolit, jenže ten byl právě těmito organismy přetvořen v něco naprosto jiného. A tento proces trval miliony a miliony let. Výsledkem je pak síť minerálů, které se nikdy nemohly vyskytnout v původních kamenech. Zemská půda má zcela jedinečné fyzické, biologické a chemické vlastnosti. Regolit na Měsíci je na druhé straně materiál ve zcela původní a ničím nenarušené formě. Žádné organismy tu aktivní nebyly.

Jeden materiál dovnitř a dva ven

Regolit na Měsíci tvoří asi 45 % kyslíku, který je však silně vázán na již uvedené minerály. Abychom byli schopni zlomit tato pouta, je třeba vložit energii, tedy použít proces elektrolýzy. Na Zemi je tento postup běžně používán v průmyslu, například při výrobě hliníku. Tekutou formou oxidu hlinitého projde elektrický proud, aby od sebe oddělil hliník a kyslík. V případě pozemské výroby je kyslík vedlejší produkt hlavního záměru.


iZdroj fotografie: Pxhere

Na Měsíci bude situace obrácená, protože nám půjde hlavně o kyslík, zatímco hliník nebo další kovy budou vedlejší, i když užitečný produkt. Jde o velmi jednoduchý princip, jenže je energeticky dosti náročný a potřeboval by solární nebo jinou energii, aby ho šlo zrealizovat. Dalším požadavkem by bylo značné průmyslové vybavení, hlavně pro roztavení kovů. Máme tuto technologii na Zemi, doprava na Měsíc je ale docela výzva.

Kolik kyslíku by mohl Měsíc poskytnout?

Jak se zdá, je to docela velké množství. Pokud budeme ignorovat kyslík v hlubinách Měsíce a budeme se soustředit jen na snadno dostupný regolit, je možné provést základní odhady. Každý metr krychlový lunárního regolitu obsahuje v průměru víc jak tunu materiálu, což je asi 630 kilogramů kyslíku. A podle statistik NASA potřebuje člověk na jeden den asi 800 gramů kyslíku. Tento objem by tedy udržel člověka naživu po celé dva roky.


iZdroj fotografie: Pxhere

Lze předpokládat, že bychom mohli proniknout v průměru 10 metrů pod povrch Měsíce a využít všechen obsažený kyslík. To znamená, že horní metry povrchu Luny by poskytly dostatek kyslíku na podporu osmi miliard lidí na víc jak 100 000 let. Jde samozřejmě také o efektivitu celého procesu, ale i tak jde o ohromující množství. To také znamená nutnost ochrany naší úžasné půdy na Zemi, protože ta náš život podporuje stále.

Jak úspěšný bude podle vás tento záměr?

Zdroj: IFLScience

Diskuze Vstoupit do diskuze
137 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
Nošení kvalitních respirátorů je dnes nezbytností
Události247.cz
Slovenská vláda se přepočítala. Zavedla loterii, pak lockdown, ale očkovací centra jsou úplně prázdná
ArmádníZpravodaj.cz
Nejtragičtější místa bojů na světě. Zde se odehrávaly ty nejhorší bitvy v celé vojenské historii
adbz.cz
Jak bez námahy a přesto precizně vyčistit vánoční ozdoby, světýlka a umělý stromek. Navraťte letos Vánocům jejich lesk