Myšlenka na prostor vyhrazený prakticky výlučně dětské hře se začala rozvíjet už někdy ve 2. polovině 19. století. Zároveň byla účelem vyčlenění takového prostoru ochrana před riziky běžného provozu na silnici. První hřiště by však z dnešního pohledu naprosto neobstála, hlavně v bezpečnostních ohledech. Pravda, někomu naskakuje husí kůže už z prolézaček, které byly na hřištích běžně v 90. letech 20. století. Ale ruku na srdce, ta natlučená kolena k dětství prostě patří.

Vyrůstání v kovové džungli

Je to opravdu pár let, co děti jezdily na kolech zcela bez přileb a chráničů. Stejně tak prolézaly kovové obruče na betonovém placu. Na stejném místě se na železných konstrukcích věšely hlavou dolů, točily se na kolotočích bez jakéhokoli limitu a jezdily na skluzavkách. Málokdy tak činily způsobem, který výrobce zamýšlel. Kdo to dělal „podle pokynů“, byl u vrstevníků obvykle za strašpytla. Najdete ale jednu skluzavku, která se v detailu liší od těch ostatních?

Módní bylo sjíždět skluzavku pozadu, hlavou napřed, poslepu a dalšími metodami. Modřiny, rozbité hlavy nebo zlomeniny tak nějak patřily k dětství a dospívání. Děti si ovšem tímto způsobem trénovaly pohybové dovednosti, které jim dnes podle více výzkumů zoufale chybí. I specialisté zjišťují, že dětem s rostoucí leností klesá tzv. pohybová inteligence. Ta dovoluje například kontrolu vlastního těla během pádu.

Nepotřebujete brýle? Pokud nenajdete na fotografii opici do 30 sekund, měli byste zvážit návštěvu očního

Místo, kde se člověk učil

Generace, která je dnes ve středním věku, tak na tato místa vzpomíná s nevyhnutelnou nostalgií. Nemluvě o podobném řádění v přírodních podmínkách. Teď je řeč o opuštěných lomech, zahradách plných stromů nebo různých místech u potoků či rybníků. Tady nemohla být o nějaké bezpečnosti ani řeč. Člověk prostě zvládal, na co stačil, nebo zjistil, že na to nemá. Stále tápete? Tady je řešení rébusu.

Ještě dříve si děti hrály na návsi či běhaly ulicemi. Pak vyvstaly obavy z toho, že budou součástí zločinu. Jako oběť, či spolupachatel. Cílem hřiště tak byla mravnost a férová hra včetně oné motorické dovednosti. Oranžové zábradlí u jedné ze skluzavek opravdu snadno unikne zraku, je proto potřeba mít pořádně vytrénovanou pozornost. Pokud budete pravidelně provádět optické hádanky, vaše kognitivní funkce se budou stále zlepšovat.