Reálný příběh skřítka Grinche: Jak to dopadlo, když Oliver Cromwell zrušil roku 1646 Vánoce?

Politici, kteří chtějí zasáhnout proti lidem porušujícím pravidla, by si měli připomenout Vánoce, jež byly zrušeny už dříve. Vidina omezených svátků není nic nového.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jenže tenhle výhled se podepisuje na lidské psychice. Po rozsáhlém rušení kulturních akcí a festivalů, které jako by měly páčku „vypnout – zapnout“, a omezování dalších komunitních aktivit to i letos vypadá na mnohem komornější svátky. Možná i se zákazem vycházení z domu. Jenže co když budou rodiny tato pravidla ignorovat? Už historicky nejznámější případ zákazu slavení svátků se zrovna dvakrát nepovedl.

Jak v Anglii zrušili Vánoce

Roku 1647 bylo slavení Vánoc zakázáno v Anglii (tehdy včetně Walesu), Skotsku a Irsku a toto opatření nebylo občany přijato zrovna s velkým nadšením. Po totálním potlačení veškerých projevů oslav od setkávání se po věšení ozdob se po celé zemi rozpoutaly rebelie. Zatímco některé protestní akce byly spíš symbolické a zahrnovaly věšení cesmíny, jiné byly mnohem radikálnější. Ty měly dokonce svoje historické následky známé dodnes.

Zdroj fotografie: Pxhere

Rok 1647 byl momentem, kdy parlament vyhrál občanskou válku v Anglii, Skotsku a Irsku a krále Karla I. drželi v zajeti v Hampton Court. Anglikánská církev byla zrušena a nahrazena presbyteriány. Protestantská reformace restrukturalizovala odnože napříč britskými ostrovy a svátky – včetně právě Vánoc – byly také zrušeny. Obvyklé oslavy trvající 12 dní, tedy od 25. prosince do 5. ledna, byly prohlášeny za nepřijatelné.

Otevření obchodů a vystavení dekorací

Obchodníci měli povinně otevřeno po celou sváteční dobu včetně Štědrého dne. Vystavení jakýchkoli ozdob jako cesmín, jmelí a dalších rostlin bylo zakázáno. Další tradice jako setkávání se, hostiny a slavnostní přípitky v hromadnějším provedení byly podobně omezeny. Štědrý den nicméně neodešel nijak potichu, lidé po celé Anglii, Skotku i Irsku těmito pravidly zcela opovrhovali. V Norwich přišli za starostou s peticí za tradiční Vánoce.

Zdroj fotografie: Pxhere

Nemohl je dovolit slavit veřejně, současně se však rozhodl ignorovat oslavy probíhající napříč celým městem. V Canterbury se hrálo tradiční vánoční fotbalové utkání a u venkovních dveří stály keříky cesmíny. Během 12 dnů se oslavy rozmohly napříč celým Kentem a pro jejich potlačení musela být povolána dokonce armáda. Slavilo se i v srdci Westminsteru a místní kostelníci byli zatčeni, protože nedokázali oslavám zabránit.

Zdobení města a nadávky

Ulice města byly dekorovány keři cesmíny a břečťanem, obchody uzavřeny. Když se starosta pokoušel dekorace opět strhnout – s pomocí vlastní posádky –, byl hrubě slovně napadán. V Suffolku se věci také vymkly z rukou a po městě procházely skupiny mladíků s ostnatými palicemi. Ti přesvědčovali obchodníky, aby nechali krámky zavřené. Pozvednutí zbraní a porušování pravidel se nekonalo jen v žáru oslav svátečního času.

Zdroj fotografie: Pxhere

Boj proti zákazu Vánoc byl jasným politickým aktem. Věci napříč zemí se razantně změnily a vánoční rebelie tak byla důrazným protestem proti „novému normálu“ a zákazu obyčejné zábavy. Lidé měli restrikcí už po krk, stejně jako finančních problémů, které přišly spolu s presbyteriány a dopady občanské války. Dopad a dohra těchto nepokojů v Norwichi byly obdobně dramatickou událostí jako samotné protesty.

Nejhorší sváteční kocovina

Starosta byl v dubnu 1648 povolán do Londýna, aby vysvětlil svá selhání, jenže dav lidí uzavřel městskou bránu a odmítal ho vydat. Po zapojení armády vybuchl místní sklad vojenské munice a usmrtil minimálně 40 lidí. Vánoční svátky tak v letech 1647 a 1648 vedly k nepokojům, ty vedly ke vzpourám a ty se staly rozbuškou druhé občanské války následujícího léta. Krále Karla I. Stuarta postavili před soud a poté byl popraven.

Zdroj fotografie: Pxhere

To vyústilo v revoluci, po níž se Británie a Irsko staly republikami – jen kvůli Vánocům. V současnosti posilují policejní složky patroly a jsou připraveny vymáhat covidová opatření a rozpouštět shromáždění. Ačkoli jsou během pandemie věci dosti odlišné, měli by se politici poučit z toho, jak dopadla snaha zrušit vánoční čas. Stejně jako v 17. století mají lidé omezení dost a jejich vlastní stav je dlouhodobě bezútěšný, takže nemají co ztratit.

Jak byste reagovali na vánoční zákazy?

Zdroj: NationalInterest